Volný pohyb zboží Oldřich Dědek

Volný pohyb zboží Oldřich Dědek Evropská ekonomická integrace Institut ekonomických studií FSV UK

Osnova přednášky Efekty liberalizace zahraničního obchodu Formování celní unie a vnitřního trhu EU Dynamické efekty liberalizace 2

Ricardova teorie komparativních nákladů Produktivita práce Fond prac. Galon vína Yard sukna doby Portugalsko 8 9 100 Anglie 12 10 100 Uzavřené ekonomiky Portugalsko (50:50) Anglie (50:50) Výroba Obchod Spořeba Výroba Obchod Spořeba Galony vína 6,25 0,00 6,25 4,17 0,00 4,17 Yardy sukna 5,56 0,00 5,56 5,00 0,00 5,00 HDP 100 100 Obchodující ekonomiky Portugalsko (70:30) Anglie (30:70) Výroba Obchod Spořeba Výroba Obchod Spořeba Galony vína 8,75-2,00 6,75 2,50 2,00 4,50 Yardy sukna 3,33 2,00 5,33 7,00-2,00 5,00 HDP 102 104 Poznámka: užitek pro spotřebitele = cena výrobku = jednotkové náklady práce (dle pracovní teorie hodnoty) 3

Spotřebitelský a producentský přebytek Poptávková funkce (D) Nabídková funkce (S) P P S a b D c d Q Celkový užitek = a + b Celkové výdaje = b Spotřebitelský přebytek = a Q Celkové příjmy = c + d Celkové náklady = d Producentský přebytek = c 4

Funkce dovozní poptávky a vývozní nabídky D (poptávka), S (nabídka) MD (dovozní D), XS (vývozní S) P S P XS P 1 P 0 a b c D d MD Efekt blahobytu při zvýšení ceny z P 0 na P 1 Snížení spotřebitelského přebytku = - a - b Zvýšení producentského přebytku = a Celková ztráta = - b = - (c + d) Q Rozklad efektu blahobytu na cenový a množstevní efekt Cenový efekt = c (zvětšení výdajů na dovážené zboží) Množstevní efekt = d (ztráta způsobená poklesem dovozů) M, X 5

Rovnováha při volném obchodu Zahraniční ekonomika (F) Domácí ekonomika (H) P P XS H P FT XS F XS F = MS H MD H MD F MD F X FT M FT Rovnovážná cena volného obchodu P FT (free trade) vyrovnává domácí dovozní poptávku MD H se zahraniční vývozní nabídkou XS F 6

Uvalení cla ceny a množství Zahraniční ekonomika (F) Domácí ekonomika (H) P T P FT P X T MS H = XS F +T XS F MS H XS F MD H X T X FT Clo T posunuje o tuto hodnotu funkci zahraniční vývozní nabídky Vlastnosti nové rovnováhy (po uvalení cla T) Domácí ekonomika snižuje dovozy (z M FT na M T ) Domácí spotřebitelé platí vyšší cenu P T a snižují spotřebu Domácí výrobci dostávají vyšší cenu P T a zvyšují výrobu Zahraniční dovozci dostávají nižší cenu P X a snižují vývozy M T M FT 7

Uvalení cla efekty blahobytu Zahraniční ekonomika (F) Domácí ekonomika (H) MS H = XS F +T MS H P T P FT P X T a b XS F c a d b XS F MD H X T X FT M T M FT Snížení blahobytu zahraniční ekonomiky = - a - b Snížení privátního blahobytu domácí ekonomiky = - c - d (ztráta spotřebitelů převyšuje zisk výrobců) Výnos cla (získání renty) pro domácí vládu = a + c (a dodatečné zdanění cizinců, c dodatečné zdanění domácích subjektů) Ambivalentní dopad na celkový domácí blahobyt = a - d = (- c - d) + (a + c) Snížení globálního blahobytu = - b - d = (- a - b) + (a - d ) 8

Dovozní kvóta Ceny a množství XS F + T Efekty blahobytu P Q P FT T XS F MD H T a c d b XS F MD H M Q M FT Kvóta je kvantitativní limit na dovezené množství výrobku realizovaný prostřednictvím udělování dovozních licencí Držitel dovozní licence je příjemcem renty a + c (DCR versus FCR typ kvóty) Tarifní ekvivalent kvóty je pomyslná velkost cla, která by způsobila stejný účinek na velikost dovozů jako daná kvóta M Q M FT 9

Dobrovolné omezení vývozu Ceny a množství Efekty blahobytu MS NT P VER P FT T MS F MD H T a c d b MS F MD H M VER M FT M VER Dobrovolné omezení vývozu (voluntary export restraint) je praktikováno jako prevence proti obchodním restrikcím v dovozní zemi, k nimž by moha vést pokračující vývozní expanze VER je svými účinky ekvivalentní dovozní kvótě Příjemcem renty a + c je dovozce, což zvyšuje jeho toleranci vůči tomuto restriktivnímu chování M FT 10

Vymezení FTA a CU Integrační stadium oblasti volného obchodu (Free Trade Area, FTA) Odstranění veškerých cel a kvót ve vzájemném obchodu členů Společenství Odstranění obchodních bariér s obdobným účinkem jako cla a kvóty (technické překážky obchodu) Integrační stadium celní unie (Customs Union, CU) Oblast volného obchodu Společný celní sazebník (Common external tariff, CET) vůči třetím zemím Jednotná cla vůči třetím zemím Jednotná celní zbožová klasifikace Harmonizace národních kvót vůči třetím zemím 11

FTA versus CU Vychylování obchodu (trade deflection) Směrování dovozů do zemí FTA skrze člena s nejnižšími cly a následné využívání bezcelního dovozu uvnitř FTA Lékem na odvádění obchodu je CET a nebo administrativně nákladné prokazování původu výrobků Snadné zneužívání k protekcionistickým praktikám Supranacionalita CU Tlak na centralizaci rozhodování (společná pozice v rámci negociací GATT/WTO, společná pravidla antidumpingové politiky, pravidla rozdělování celního výnosu) Bez nadnárodní autority se z CU stává těžkopádné těleso Fungující CU tak vyžaduje jistý stupeň politické integrace 12

CU versus GATT CU představuje právně kodifikovanou formu diskriminační liberalizace při splnění určitých podmínek (minimalizace odvádění obchodu) Odstranění cel u podstatné části vzájemného obchodu (cca 80 %) Přechodné období musí být přiměřeně krátké (cca 10 let) CET nesmí vést v průměru k vyšší celní ochraně při srovnání s velikostí cel před vytvořením CU Obhajoba CU Na vznik CU lze nazírat jako na legitimní proces vytváření větších ekonomických celků s jednotnou politikou a silnější negociační pozicí vůči třetím zemím Dynamické efekty CU (snižování hladiny CET účastí v GATT/WTO, zapojování vyššího počtu zemí mezi nimi i méně vyspělých, nečlenové participují na prorůstových efektech CU) Fungující CU bývá odrazovým můstkem pro vyšší formy integrace 13

Nediskriminační clo ceny a množství Ostatek (R) Partner (P) Domácí ekonomika (H) P P NT XS R XS P P FT T P MS NT MS FT MD H X NT X FT X NT X FT M NT M FT Funkce domácí dovozní nabídky vzniká horizontálním sečtením dílčích funkcí zahraniční vývozní nabídky Nediskriminační clo je clo uvalené na všechny v dovozce ve stejné výši Nediskriminační liberalizace značí rovné odbourávání cel všem v dovozcům 14

Diskriminační clo ceny a množství Ostatek (R) Partner (P) Domácí ekonomika (H) P P MS NT P NT XS R XS P MS DT P DT MS FT P FT T MD H X DT X NT X FT X NT X FT X DT Dopady diskriminační (preferenční) liberalizace Snížení ceny v domácí ekonomice (odstranění cla pro část dovozů), snížení ceny v partnerské ekonomice (úplné odstranění cla) a snížení ceny v ostatku světa (tlak cenové výhody partnerských vývozů) Celkové zvýšení dovozů do domácí ekonomiky efekt vytvoření obchodu (trade creation) Růst vývozů z partnerské ekonomiky a pokles vývozů z ostatku světa efekt odvádění obchodu (trade diversion) M NT M DT M FT 15

Diskriminační clo efekty blahobytu Ostatek (R) Partner (P) Domácí ekonomika (H) P NT P DT h T XS R g XS P f d a e b c MD H X DT X NT X NT X DT X R,DT M NT M DT Pokles blahobytu v ostatku světa (záporný cenový i množstevní efekt) Růst blahobytu partnerské ekonomiky (kladný cenový i množstevní efekt) Neurčitý dopad na blahobyt domácí ekonomiky (Vinerova neurčitost) Přírůstek privátního blahobytu = c + e + f Ztráta nediskriminačního celního výnosu = b + d + e + f Příjem diskriminačního celního výnosu = a + d Celková změna blahobytu = (c + e + f ) (b + d + e + f) + (a + d) = a b + c Přinos pro partnera (g) a ztráta pro ostatek světa (h) 16

Poválečné iniciativy na podporu volného obchodu Všeobecná dohoda o obchodu a clech (General Agreement on Trade and Tariffs, GATT) Podepsána v říjnu 1947 (23 zemí zastupujících 80 % světového obchodu) Úsilí o liberalizaci světového obchodu na principech reciprocity a nediskriminace Od ledna 1995 je nástupnickou organizací Světová obchodní organizace (World Trade Organisation, WTO) Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organisation for European Economic Co-operation, OEEC) Založena v r. 1948 (17 evropských zemí) Podpora evropské ekonomické integrace (zejména liberalizace vzájemného obchodu), rozdělování americké pomoci Evropě (Marshallův plán) Do r. 1950 liberalizováno 60 % soukromého obchodu, do r. 1959 90 % soukromého obchodu (bez podniků ve státním vlastnictví) V r. 1961 OEEC transformována na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD) 17

Římská smlouva předchůdci Benelux Celní unie vytvořená mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem (leden 1948) Evropské společenství uhlí a oceli (European Coal and Steel Community, ECSC) Realizace Schumanova plánu svěřit řízení dvou klíčových sektorů Francie a Německa nadnárodní instituci Společenství založeno v r. 1952 (platnost smlouvy 50 let) Zakládající členové Francie, Německo, Itálie a země Beneluxu vytvoření Šestky (the Six) Nadnárodní úřad (High Authority) vybaven klíčovými rozhodovacími pravomocemi v oblasti stanovování cen, objemů výroby, obchodní politiky aj. 18

Římská smlouva historické nacionále Evropské hospodářské společenství (European Economic Community, EEC) Společenství založeno podpisem tzv. Římských smluv (podpis 25.3.1957, účinnost od ledna 1958) Současně podepsána smlouva o vytvoření Evropského společenství atomové energie (Euratom) Zakládající členové země Šestky V r. 1965 sloučeny oddělené institucionální struktury ECSC, EEC a Euratomu do tzv. Evropských společenství (European Communities, EC) Základní cíle Integrační stádium společného trhu (Common Market): CU + volná mobilita faktorů (čtyři fundamentální svobody) Společný trh jako prostředek k dosažení harmonického rozvoje, vyváženého růstu, zvýšené stability a akcelerující životní úrovně Ekonomické cíle jako prostředek k dosažení politického cíle trvalého míru v Evropě 19

Římská smlouva ekonomické cíle Volný pohyb zboží Detailní plán na vytvoření celní unie Volný pohyb osob Odstranění diskriminace při najímání a propouštění, v platových otázkách a v pracovních podmínkách Svoboda pohybu při vyhledávání práce Volný pohyb služeb Pouze zakotvení obecného principu Volný pohyb kapitálu Právo zakládat firmy kdekoli na území Společenství Výzva ke zrušení všech omezení na pohyb kapitálu s možností jejich zavedení při ohroženém fungování kapitálového trhu (po dobu 30 let jen omezený pokrok) Makroekonomická koordinace Pouze obecné výzvy k vytvoření koordinačních mechanismů Kurzové otázky věcí společného zájmu (zakotvení principu) Dosažení částečné harmonizace národních daní Společné politiky (financované ze společného rozpočtu) Společná zemědělská, dopravní, obchodní a soutěžní politika 20

Budování celní unie plány a skutečnost Odstraňování vnitřních cel Plán: postup ve třech čtyřletých etapách (1958-61, 1962-65, 1966-69) s povoleným skluzem 3 let Skutečnost: leden 1962 60 %, leden 1966 20 %, červenec 1968 0 % (ukončení liberalizace v předstihu 1,5 roku) K úspěchu přispělo prostředí vysoké prosperity (zlatý věk růstu) tlumící politické a ekonomické náklady restrukturalizace Odstraňování vnitřních kvót Transformace bilaterálních kvót na globální kvóty (dostupné všem) a jejich postupné navyšování (dosažení alespoň 20 % národní produkce během 10 let) a následně jejich zrušení (bez možnosti odkladu) Proces ukončen již v r. 1961 Problém národních kvót vůči třetím zemím řešen až programem EC92 Společný celní sazebník Stanoven na úrovni aritmetického průměru cel Šestky před vytvořením EEC Postupné snižování cel v rámci negociačních kol GATT/WTO Výnos cel příjmem Evropské komise (nyní cca 10 % všech příjmů) 21

Technické překážky obchodu Podmiňování vstupu na národní trh splněním určitých modifikací výrobků Forma technologických, ekologických, zdravotních, bezpečnostních standardů Sílící forma protekcionismu uplatňovaná po odstranění celních bariér a udržující fragmentaci evropských trhů 70. léta jako období stagflace (pomalý hospodářský růst a vysoká inflace) Sílící deprimující dojem z fungování společného trhu v kontrastu s rostoucí průmyslovou mocí USA a Japonska ( euroskleróza, uncommon market ) Tradiční (starý) přístup k liberalizaci TBT Detailní technické regulace pro jednotlivé produkty či skupiny produktů implementované jednohlasně schválenými direktivami Zdlouhavá a těžkopádná procedura pro odstraňovaní existujících TBT při rychlém nárůstu stále nových TBT (průměrná doba vzniku direktivy 8-10 let) Obtížný pokrok v podmínkách jednomyslného rozhodování 22

Technické překážky obchodu Ceny a množství XS F + T Efekty blahobytu XS F P TBT P FT T XS F MD H a b MD H M TBT M FT M TBT M FT TBT jsou typem frikčních bariér nevytvářejících rentu (jejich liberalizací ekonomika nepřichází o celní výnos) Odstranění TBT zvyšuje blahobyt domácí ekonomiky (kladný cenový efekt a, kladný množstevní efekt b) Obtížné rozlišování veřejné zájmu od protekcionistických praktik 23

TBT judikatury ECJ Principy opodstatněnosti TBT Princip kauzality: prokázání přímé souvislosti mezi zavedenou regulací a sledovaným cílem Princip proporcionality: zavedená regulace musí být přiměřená sledovanému cíli Princip substituce: přednost musí dostat opatření dosahující daného cíle bez omezování obchodu Slavné soudní kauzy (Cassis de Dijon, aj.) prolamující ochranářský charakter TBT (pomalá a zdlouhavá náprava) Nový přístup k liberalizaci TBT Součást Programu jednotného trhu (EC 92) Metody: vzájemné uznávání souhlasů národních regulátorů, přijímání evropských minimálních standardů 24

Jednotný evropský akt historické nacionále Program jednotného resp. vnitřního trhu (Single Market Program, Internal Market Program, EC92) Iniciativa Evropské komise k přeměně společného trhu (common market) na jednotný trh (single market) Jacques Delors (prezident EK) Cockfieldova zpráva Publikována Komisí v červnu 1985 Cca 300 opatření nezbytných k dosažení jednotného trhu Jednotný evropský akt (Single European Act, SEA) Legislativa implementující opatření jednotného trhu (pouze novelizace a doplňky Římské smlouvy) Podpis únor 1986, účinnost leden 1987 Vnitřní trh vymezen jako oblast bez vnitřních hranic zajišťující čtyři základní ekonomické svobody 25

Jednotný evropský akt klíčové aspekty Liberalizace trhu výrobků Zjednodušení či eliminace hraničních formalit Harmonizace sazeb DPH v rámci širších pásem Liberalizace zadávání státních zakázek Harmonizace a vzájemné uznávání technických standardů Liberalizace trhu výrobních faktorů Odstranění překážek pohybu kapitálu Prohloubení integrace kapitálových trhů Strukturální fondy (princip ekonomické a sociální koheze Kodifikace již existujícího Evropského měnového systému (EMS) Hlasování kvalifikovanou většinou u převážné většiny záležitostí Jednotného trhu 26

Měření přínosů ze zavedení celní unie Snížení cel ( T) Vytváření obchodu M M ε = P P Y = HDP, = cenová elasticita dovozů P = T Zvýšení dovozů ( M) W Y = 1 Y T M 2 = 1 2Y T ε M P T = 1 2 ε M P Y T P 2 Číselná ilustrace: M P T W ε = 2, = 20%, = 25% = 1,25% Y P Y 27

Dynamické efekty rovnováha monopolisty D = poptávková křivka (demand curve) P M D MR = mezní příjem (marginal revenue) MC = mezní náklady (marginal cost) µ = cenová přirážka µ M MR M MCM Q M Rovnováha monopolisty (Q M,P M ) je určena průsečíkem křivek mezního příjmu monopolisty MR M a mezních nákladů monopolisty MC M Mírou monopolního postavení výrobce na daném trhu je velikost cenové přirážky monopolisty µ M (rozdíl mezi cenou a mezními náklady) Mírou monopolního zisku je rozdíl cenové přirážky a průměrných fixních nákladů 28

Dynamické efekty oligopolisty D = celková tržní poptávka P M P O µ O D R = reziduální poptávka oligopolisty D µ M MR O D R MC O Q O Q M Q E Vyšší počet konkurujících si výrobců snižuje cenu (a tudíž zvyšuje celkové prodeje), a také snižuje cenovou přirážku Strategická rovnováha oligopolisty (Q O,P O ) vyžaduje, aby očekávání všech oligopolistů o chování ostatních konkurujících výrobců se shodovala s faktickým chováním všech aktérů (Cournot-Nashova rovnováha) Očekávaná reziduální poptávka Q E Q O se musí rovnat faktické nabídce zbývajících výrobců Nabídková cena oligopolisty P O je nabídkovou cenou všech ostatních výrobců 29

Dynamické efekty model BE-COMP µ µ CE BE CE BE FT CE (closed economy) FT (free trade) µ FT COMP N CE N FT N COMP (competition): Inverzní vztah mezi počtem výrobců na domácím trhu a výslednou velikostí cenové přirážky na domácím trhu Intenzivnější konkurence mezi větším počtem výrobců při neměnných poměrech domácí poptávky snižuje velikost cenové přirážky BE (break-even): Dlouhodobý vztah přímé úměry mezi velikostí cenové přirážky a počtem výrobců Ve stavu dlouhodobé rovnováhy bude na trhu místo pouze pro ty výrobce, kteří jsou schopni financovat své fixní náklady z prodejů při dané velikosti cenové přirážky Otevření ekonomiky posouvá přímku BE doprava (domácí výrobci mohou financovat své fixní náklady též z prodejů v zahraničí) a krátkodobě zvyšuje počet výrobců (do doby než konkurence srazí velikost cenové přirážky) 30

Dynamické efekty liberalizace shrnutí Otevření národních trhů snižuje celkový počet konkurujících si výrobců (bolestivé náklady restrukturalizace) Výrobci setrvávající v odvětví zvyšují efektivnost výroby a svoji celkovou ekonomickou sílu (silná domácí báze usnadňuje pronikání na zahraniční trhy) Výrazné efekty pro spotřebitele (nižší ceny resp. Inflace, vyšší pestrost a dostupnost nabídky) 31