Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Modernizace pilnice firmy Dřevozávod Pražan s.r.o. v Poličce Diplomová práce 2011/2012 Bc. Jiří Pražan

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Modernizace pilnice firmy Dřevozávod Pražan s.r.o. v Poličce zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 18. 4. 2012 podpis studenta

Poděkování Rád bych zde poděkoval všem, kteří se podíleli na této práci. Zvláště pak svému otci Ing. Petru Pražanovi, Ph.D. a vedoucímu práce Ing. Karlu Janákovi, Csc. za čas a ochotu při konzultacích jednotlivých problémů. Na závěr bych rád poděkoval mému dědovi Jiřímu Pražanovi, který byl pro mě vždy velkým vzorem a bez kterého by tato práce možná neměla o čem pojednávat. Bc. Jiří Pražan

ABSTRAKT Název bakalářské práce: Modernizace pilnice firmy Dřevozávod Pražana s. r. o. v Poličce Autor bakalářské práce: Bc. Jiří Pražan Vedoucí bakalářské práce: Ing. Karel Janák CSc. Akademický rok: 2011/2012 Práce se zabývá možností modernizace stávající pilnice ve firmě Dřevozávod Pražan s. r. o. Jedná se o firmu s dlouhou tradicí, která v současnosti zpracovává ca 25 000 m 3 smrkové kulatiny ročně. Na základě požadavků firmy je pro modernizaci zvolena technologie s kmenovou kotoučovou pilou a prizmovací sekačkou doplněná automatickou omítací pilou. Všechny hlavní stroje jsou od firmy Esterer WD GmbH. Pro navrženou technologii je v práci vypočten její výkon a v součinnosti se skladem kulatiny jsou navrženy tři varianty provozu. Hlavním parametrem pro ekonomické hodnocení je poměr ceny kulatiny k ceně řeziva. Jednotlivé varianty jsou ekonomicky vyhodnoceny a pro každou z nich je stanoven maximální poměr cen, při kterém jsou ještě rentabilní. Klíčová slova: pilnice, modernizace, agregát, ekonomika provozu

ABSTRACT: Thesis title: Modernization of sawmill department in company Dřevozávod Pražan s.r.o. in Polička Author: Bc. Jiří Pražan Thesis supervisor: Ing. Karel Janák CSc. Academic year: 2011/2012 This thesis deals with the possibility of modernization of the already existing sawmill department in the company Dřevozávod Pražan s. r. o. This company has a long tradition and is currently processing app. 25,000 m 3 of spruce logs per year. For the modernization was selected a technology using log circular saw and chipping headrig supplemented by automatic edger. The selection was based on the company s requirements. All main machines are from the company Esterer WD GmbH. The performance of the designed technology is calculated and in conjunction with log yard are proposed three variants of operation. The main parameter for the economic evaluation is the ratio between prices of round wood and price of sawn timber. Moreover individual variants are economically evaluated and for each of them is set a maximum ratio of prices at which they are still profitable. Key words: sawmill department, modernization, aggregate, economy of operation

OBSAH 1. ÚVOD... 9 1.1. Historie firmy Dřevozávod Pražan s. r. o.... 10 1.2. Současný stav a záměr firmy... 11 2. CÍL PRÁCE... 14 3. METODIKA... 15 3.1. Formulování podmínek modernizace a výběr strojně technologického řešení... 15 3.2. Stanovení výkonu navrženého řešení a volba variant provozu... 15 3.3. Zpracování parametrů a ekonomiky jednotlivých variant... 15 3.4. Vyhodnocení jednotlivých variant provozu... 15 4. VLASTNÍ ŘEŠENÍ A JEHO VÝSLEDKY... 16 4.1. Současný stav úseku pilnice... 16 4.2. Podmínky modernizace stanovené firmou... 17 4.3. Výběr strojně technologického vybavení... 17 4.4. Návrh technologie... 18 4.4.1. Specifikace hlavních strojů... 19 4.4.2. Popis technologického toku... 22 4.4.3. Kapacitní propočty... 23 4.5. Varianty provozu... 26 4.6. Investiční náklady... 26 4.7. Parametry použité pro stanovení cash flow... 29 4.7.1. Varianta 1 - jednosměnný provoz pilnice... 34 4.7.2. Varianta 2 - provoz uzpůsobený ročnímu výkonu 52 000 m 3... 35 4.7.3. Varianta 3 - třísměnný provoz... 36 4.7.4. Přehled variant... 37 5. DISKUSE... 39

6. ZÁVĚR... 41 7. SUMMARY... 42 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 43 9. SEZNAM OBRAZKŮ... 44 10. SEZNAM TABULEK... 45 11. SEZNAM PŘÍLOH... 46

1. ÚVOD Pilnice, jak už sám název napovídá, je hlavním článkem každého pilařského provozu. Jedná se o technologický celek určený k výrobě řeziva, který přímo navazuje na sklad kulatiny. Tak jako v jiných oblastech lidské činnosti, i v této byl v posledních desetiletích zaznamenán velký pokrok. Nejedná se ani tak o nové technické způsoby zpracování jako spíše zdokonalování a vývoj již těch známých. Velkou roli hrálo enormní zvýšení výpočetního výkonu počítačů, které v dnešní době umožňují provádět obrovské množství operací. Tato schopnost se z hlediska pilařského zpracování uplatnila především v kombinaci s přesným optoelektronickým měřením a s mžikově přestavitelnými agregáty umožnila vyhodnocení s optimalizací každého zpracovávaného výřezu zvlášť. S vývojem a neustálým zlepšováním je navíc ovládací software schopen na základě požadavků vyhodnotit a navrhnout nejekonomičtější způsob pořezu na základě aktuálně požadovaných sortimentů řeziva, a dokonce jejich cen, což do značné míry omezuje možnost vzniku lidské chyby, a tím vznikajících ztrát. Tento vývoj samozřejmě ovlivňuje a pozvolna mění podobu pilařského zpracovávání dřeva. Tradiční technologie, které takovéto možnosti nenabízejí, začínají být měně konkurenceschopné. Zejména se to týká těch, které jsou náročné na množství obsluhy z důvodů stálého zvyšování mzdových nákladů. Proto je třeba prověřovat možnosti modernizace stávajících technologií a posilovat konkurenceschopnost. Toto je také případ firmy Dřevozávod Pražan s. r. o., která je tradičním zpracovatelem pilařské kulatiny a pilařským provozem se zabývá již více než 110 let. Pro zpracovávání jsou zde stále využívány dvě rámové pily. Každá z nich je obsluhována třemi zaměstnanci. I přes to, že jsou současné stroje v dobrém a plně funkčním stavu, zabývá se vedení firmy možnostmi modernizace pilnice a využitím technologií, které dnešní doba nabízí. 9

1.1. Historie firmy Dřevozávod Pražan s. r. o. Bylo to v roce 1898, kdy František Pražan koupil pozemek naproti nádraží a postavil zde pilnici se dvěma rámovými pilami. V roce 1902 pila do základů vyhořela, ale díky své důvěryhodnosti zakladatel získal úvěr na výstavbu nové pily, která začala pracovat již rok po požáru. Z důvodu transportních úspor byla pak v roce 1911 postavena v Borové u Poličky další třírámová pila. Za první světové války dokázal podnik navzdory vyvolaným hospodářským obtížím svoji produkci zvětšovat. V roce 1919, po smrti zakladatele, převzal vedení firmy jeho syn Ladislav. Značné polomy v okolních lesích v letech 1928-29, znásobené hospodářskou krizí, měly pro podnik za následek částečné omezení výroby, její přeorientování na dřevěné obaly pro munici a pozdější výrobu škopků a sudů. V období druhé světové války dochází k dalšímu rozšíření sortimentu o výrobu podpatků a bas na lahve. Konec války a příchod sovětské armády znamenal kompletní vyrabování firmy. Léta 1945-48, po opuštění závodu sovětskou armádou a návratu majitele, probíhala ve znamení obnovy. V únoru 1948 došlo ke znárodnění. Výrobní program dalšího zpracování řeziva se zúžil pod vlivem státního plánu výhradně na vojenské muniční truhlíky. Další požár v historii firmy, lakovny a skladu, v únoru 1989 způsobil veliké škody, a tak hlavním cílem po revoluci bylo znovuvybudování zničených objektů. Po dvouletém trvání státního podniku Dřevozávod Polička s.p. došlo v červenci 1992 k restituci a závod přešel do vlastnictví rodinné společnosti s ručením omezeným pod vedením pravnuka zakladatele firmy Ing. Petra Pražana. V letech 1992-1996 byla postavena nová hala zařízená pro výrobu přepravních beden, centrální údržba nástrojů a výrobní linka na pořez tenké kulatiny. Zvýšila se sušárenská kapacita a zavedla se technologie odkorňování kulatiny a štěpkování odpadu. Dále byla postavena skladovací hala pro vysušené řezivo, pilařská linka byla vybavena třídírnami středového a bočního řeziva. V následujících letech 1997 až 2004 byla zmodernizována manipulace ve skladu kulatiny manipulačním a třídícím vozíkem, výrazně se rozšířila klimatizační hala a byla zakoupena vícelistá zkracovací pila. Největší investiční akce v novodobé historii byla instalace do nového kotle na kůru a modernizace celého topného systému. Dále pak byla zakoupena automatická formátovací pila na velkoplošné materiály. Koncem tohoto období byla také dostavěna nová skladovací hala o rozloze 1000 m 2 a vybudován další sklad řeziva na přikoupených pozemcích. 10

Již v roce 1997 firma získala u prestižní britské firmy BSI mezinárodní atest jakosti výroby ISO 9001. V roce 1998 byla firma zařazena do kodifikačního systému NATO jako subdodavatel obalů pro vojenskou techniku. Počátkem roku 2003 proběhla, jako u jednoho z prvních podniků v ČR, certifikace dle směrnic PEFC prokazující zpracování dřeva z trvale udržitelných zdrojů a zároveň byla firma certifikována dle předpisů IPPC pro tepelné ošetření obalů. (Dřevozávod Pražan s. r. o.) Obr. 1 Historická fotografie pilnice parní pily v Poličce z roku 1943 1.2. Současný stav a záměr firmy V současnosti firma Dřevozávod Pražan s. r. o. funguje jako pilařský provoz s truhlárnou, která je specializována na výrobu dřevěných obalů a obalů na bázi dřeva. Firma se rozkládá na původním místě jejího založení, a to v Poličce na Horním předměstí u hlavní silnice směrem na Litomyšl. Od nejbližší dálnice D1 je vzdálena přibližně 55 km. Přesto, že je naproti železniční nádraží, do firmy nevede vlečka a železniční doprava je využívána jen naprosto výjimečně (10 12 vagonů ročně). Na ploše firmy, která činí ca 43 000 m 2, se nachází sklad kulatiny s úsekem odkorňování, pilnice s adjustací řeziva, sklady řeziva, sušárny, skladovací haly, výrobní haly truhlárny s lakovnou, kotelna na kůru, garáže, jídelna se sociálním zázemím a 11

administrativní budova s vrátnicí. Doprava je zajištěna téměř výhradně kamiony, které mohou využít hlavní, nebo tří vedlejších bran. Obr. 2 Letecký snímek firmy Dřevozávod Pražan s. r. o. Roční pořez kulatiny se během posledních let ustálil na ca 25 000 m 3. Z produkce řeziva firma spotřebovává přibližně 10 % pro další výrobu a zbytek se prodává na tuzemských nebo zahraničních trzích s tím, že přibližně ¾ prodávaného řeziva je prodáváno do zahraničí. Největším odběratelem je v současnosti Velká Británie a Německo. V současné době je měsíčně sušeno ca 400 m 3 řeziva, ovšem v případě nutné potřeby je možné tento objem až zdvojnásobit. V navazující výrobě je řezivo zpracováváno na nejrůznější přířezy a nejčastěji s překližkou používáno na výrobu mnoha druhů výrobků. Jsou to například muniční nebo zahradní bedny, bedny pro automobilový průmysl, dřevěné přípravky pro osazování oken apod. Doprovodným výrobním programem je výroba zahradního nábytku a dekorativních květináčů. Dle požadavků zákazníka je možné v lakovně jmenované výrobky povrchově upravit. Firma k 1. 1. 2012 zaměstnávala 64 zaměstnanců. Z toho je 18 na úseku pilnice, 2 na sušárnách, 21 na truhlárně, 3 v údržbě, 5 v pomocných provozech a zbylých 15 tvoří správa a technickohospodářští pracovníci. Poměrně vysoký počet lidí působících v navazující výrobě a také ve vedení je dán velmi různorodou náplní výroby, která se 12

často mění dle aktuálních zakázek. Dalším důvodem je velmi složitá mechanizace takovéto výroby, a tím vyšší podíl ruční práce. Naneštěstí je na dnešní dobu vysoký počet pracovníků i na úseku pilnice. Je to dáno zastaralou technologií, která v tomto byť částečně modernizovaném stavu funguje již desítky let. To je hlavním důvodem, proč se vedení firmy již delší dobu zabývá otázkou rekonstrukce a modernizace úseku pilnice. Představou vedení firmy je tímto krokem zvýšit produktivitu práce, a to především snížením množství obsluhy v úseku pilnice a také zvýšením objemu výroby. Zamýšlené zvýšení pořezu je podpořeno skutečností, že je firma v budoucnu schopna vzniklý objem řeziva úspěšně prodat především na zahraničních trzích. Cílový pořez firmy Dřevozávod Pražan s. r. o. by se po této rekonstrukci měl pohybovat v řádu 35 000 65 000 m 3. Tato hodnota je pouze navrhovaná a může se měnit dle technologických možností rekonstrukce. Z hlediska získání suroviny pro toto navýšení pořezu je situace následující. Doposud, až na pár výjimek, způsobených klimatickými poměry, (např. velké množství sněhu) nebo částečnými výpadky těžeb, neměla firma zásadní problémy se získáváním potřebného objemu kulatiny. V její novodobé historii nedošlo nikdy k zastavení, nebo podstatné redukci provozu z důvodů nedostatku vytříděné kulatiny. To i přes to, že 41 km od závodu leží v současné době jeden ze dvou největších zpracovatelů pilařské kulatiny v České republice Stora Enso Timber Ždírec, s. r. o. s ročním pořezem ca 1 000 000 m 3. Jedním z důvodů jsou poměrně velké zdroje suroviny a především vysoké těžby smrkového dřeva v okolí. V okruhu 50 km jsou roční těžební možnosti v mýtních těžbách ca 750 000 m 3. Pokud se tento okruh rozšíří na 75 km, který je z hlediska dopravních vzdáleností stále přijatelný, pak jsou roční těžební možnosti v mýtních těžbách ca 1 900 000 m 3. (Pohorský 2005) Tyto data svědčí o dostatečné zásobě dřeva v okolí, a proto by po zvýšení objemu výroby neměl být teoreticky problém zajistit dostatek kulatiny, za předpokladu prvotřídní platební schopnosti podniku a akceptaci někdy velmi vysokých cen suroviny. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že nakoupení současných 25 000 m 3 ročně je někdy spojeno s extrémním úsilím firmy a dovozem kulatiny až ze vzdáleností okolo 200 km! Při zvýšení pořezu by proto bylo třeba postupovat velmi obezřetně, neboť záruky, že se potřebné objemy kulatiny nakoupí, neexistují! Zejména to platí v současné situaci, kdy u významného dodavatele dodávajícího až polovinu zpracovávané kulatiny, firmy Lesy České republiky, s. p., probíhají nové tendry, jejichž výsledky jsou zatím stále nejisté. 13

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je ve spolupráci s vedením firmy formulovat požadavky a parametry pro modernizaci technologie úseku pilnice a na jejich základě navrhnout možnost modernizace. V první fázi to znamená dle zadaných požadavků a parametrů zvolit vhodné technologické řešení. V návaznosti na to vybrat konkrétní strojní vybavení a zpracovat kompletní technologii pilnice do podoby, dostačující pro podrobné vyčíslení investičních nákladů. Dalším cílem je u zpracované technologie stanovit její možný výkon, a dle něho v součinnosti s možnými výkony skladu kulatiny stanovit varianty provozu. Poté zpracovat a vyčíslit vstupní údaje pro ekonomické hodnocení jednotlivých variant. Závěrečným cílem je ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant a stanovení podmínek, při kterých by tato varianta byla realizovatelná. Tato práce si neklade za cíl být kompletním a detailním podkladem pro okamžitou modernizaci, ale měla by poskytnout dostatek informací pro rozhodování o tomto záměru. 14

3. METODIKA 3.1. Formulování podmínek modernizace a výběr strojně technologického řešení Prvním krokem bude formulování všech podmínek pro modernizaci pilnice zadané firmou. Podle zadaných podmínek je třeba vybrat nejvhodnější technologické řešení, navrhnout základní koncepci a zjistit cenu navrženého vybavení. 3.2. Stanovení výkonu navrženého řešení a volba variant provozu Zde je nutné zpracovat technické parametry jednotlivých částí navrženého řešení a jejich teoretické výkony. Tyto výkony následně prověřit a v případě nutnosti upravit na výkony reálně dosažitelné v praxi. Dle těchto hodnot poté vypočítat kapacitu navrženého technologického řešení a ověřit, zda budou navazující stroje tento výkon schopny splnit. Poté v součinnosti s možnostmi skladu kulatiny navrhnout možné varianty provozu. 3.3. Zpracování parametrů a ekonomiky jednotlivých variant Pro ekonomické vyhodnocení je třeba určit a zpracovat všechny parametry, které ovlivňují ekonomiku provozu a na základě hodnot z posledních let stanovit jejich možný vývoj. Z těchto parametrů následně vybrat ten nejdůležitější a stanovit jeho možné budoucí hodnoty. Poté pro provozní varianty spočítat cash flow pro jednotlivé roky provozu. Z něj vypočítat dobu návratnosti, čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosové procento a změny těchto ukazatelů v závislosti na změně nejdůležitějšího parametru. 3.4. Vyhodnocení jednotlivých variant provozu Dle výsledků ekonomického hodnocení jednotlivých variant je třeba pro každou z nich stanovit podmínky, při kterých jsou dané varianty ještě ekonomické a hranice kdy už se jejich realizace nevyplatí. 15

4. VLASTNÍ ŘEŠENÍ A JEHO VÝSLEDKY 4.1. Současný stav úseku pilnice Za úsek pilnice je z hlediska vnitropodnikového dělení celého závodu považován manipulační sklad kulatiny, vlastní pilnice a třídění bočního řeziva, které je umístěno vně budovy pilnice. Sklad je zpřístupněn samostatnou vstupní branou, která je umístěna v severní části závodu. Jeho plocha je ca 4 000 m 2. Hlavním a jediným mechanizačním prostředkem je manipulačně třídící vozík od firmy Baljer & Zembrod, který obsluhuje celý sklad a zabezpečuje všechny potřebné úkony při manipulaci kulatiny kromě odkorňování. Maximální kapacita skladu je v současnosti ca 2 400 m 3 kulatiny. Celý sklad je podrobně zdokumentován a popsán v mé bakalářské práci s názvem: Rozbor stavu a návrh možností zvýšení kapacity skladu kulatiny ve firmě Dřevozávod Pražan s. r. o., MENDELU 2010. Budova pilnice je umístěna ve východní části závodu, pod skladem kulatiny, a to prostorově i výškově. Jedná se o zděnou stavbu s délkou 50,5 m a šířkou 17,75 m. Výška není ve všech místech stejná z důvodů různých výšek podlah a základů částí technologie, ale na většině půdorysu je 6,5 m. Denní světlo je přiváděno vysokými okny, která jsou v celé délce severní a západní stěny. Technologie současné pilnice by se dala označit jako tradiční. Hlavními stroji jsou dvě rámové pily umístěné za sebou. Dále je zde umístěna podstolní zkracovací pila pro krácení bočního řeziva a za ní pila omítací. Vedle rámových pil je ještě umístěna druhá linka s hranolovací pilou jako hlavním strojem, která slouží pro zpracovávání čepových průměrů do 18 19 cm. Tato linka tvoří přibližně jednu pětinu celkového pořezu. Výkres současné technologie pilnice viz výkres 1. Hlavní stroje - Rámová pila G560 RZ - Rámová pila G710 R - Podstolní zkracovací pila - Omítací pila DN 450 - Hranolová pila HP700 - Sekačka S 160 x 400 16

4.2. Podmínky modernizace stanovené firmou Vedení firmy pro modernizaci pilnice stanovilo několik podmínek, které od technologického řešení vyžaduje. První z těchto podmínek je zachování zpracovávaného sortimentu. To znamená smrková, či jedlová kulatina v čepových průměrech od 15 od 50 cm. Dále musí technologie umožňovat zpracovávat výřezy v délkovém rozpětí od tří do šesti metrů. Druhou a zásadní podmínkou je zpracování technologie tak, aby ji bylo možno nainstalovat a provozovat v současné budově pilnice bez zásadních stavebních úprav. Vzhledem k rozměrům a dispozici se jedná o významné omezení. Přáním firmy je tuto diplomovou práci zaměřit na jiný systém zpracování, než je pořez na rámových pilách, a prověřit tak možnosti využití progresivnější technologie. 4.3. Výběr strojně technologického vybavení Na základě požadavků firmy bylo postupováno vylučovací metodou. V zásadě se v dnešní době dá uvažovat o třech možnostech hlavních strojů. Jsou to rámové pily, kmenové pásové pily anebo pily kotoučové, popřípadě jejich kombinace. Jedna z možností je pořez na kmenové pásové pile. Mezi výhody této technologie patří relativně malá řezná spára a možnost přizpůsobit pořez jednotlivým rozměrům výřezů. Tím odpadá nutnost třídit s takovou přesností. Tato možnost je výhodou především u tvarově a jakostně rozmanitější listnaté kulatiny. Vzhledem k požadavkům těchto výhod kromě šířky řezné spáry nelze využít. Zpracovávaný sortiment je jehličnatá kulatina, která je poměrně přesně tříděna na skladu kulatiny. Požadované rozpětí navíc obsahuje i menší čepové průměry, u kterých je technologie kmenové pásové pily neproduktivní, a bylo by ji třeba kombinovat s jinou, pro ně vhodnější. To by mohlo být vzhledem k rozměrům pilnice problematické, navíc by kombinace technologií vyžadovala vyšší počet obsluhy. Bylo by také nutné změnit skladbu nakupované kulatiny a zvýšit podíl větších čepových průměru. To je v současné době, kdy je často obtížné zajistit jakoukoliv kulatinu, velmi problematické. Z těchto důvodů byla možnost pořezu na kmenové pásové pile vyloučena. Druhou možností je pořez na rámových pilách. Ty jsou pro zadaný sortiment mnohem vhodnější, a navíc má firma mnohaleté zkušenosti s jejich provozem. U moderních rámových pil je navíc možnost vyšší automatizace, čímž by byla splněna podmínka zvýšit produktivitu práce. Na druhou stranu neumožňuje příliš velkou 17

optimalizaci pořezu i přesto, že dnešní rámové pily umožňují poměrně rychlou změnu závěsu. Z tohoto pohledu by se jednalo o vhodnou variantu pro zpracování. Ovšem jak již bylo zmíněno výše, firemním přáním je se touto technologií nezabývat a prověřit možnosti jiného způsob pořezu. Proto byla i tato varianta zamítnuta. Třetí a poslední možností je technologie využívající kmenovou kotoučovou pilu spojenou s prizmovací sekačkou (dále jen agregát). Tato technologie je z hlediska vývoje nejmodernější a velká část pořezu je prováděna právě pomocí této technologie. Hlavními přednostmi jsou vysoká stabilita nástrojů při obrábění, díky které je docíleno kvalitnějšího povrchu boční plochy a přesnějších rozměrů řeziva, dále je to možnost mžikového přestavování pilových kotoučů, což ve spojení s přesným optoelektronickým měřením umožňuje optimalizovat pořezové schéma pro jednotlivé výřezy. Mezi nevýhody se řadí především větší řezná spára v porovnání s pásovými či rámovými pilami a menší řezná výška. Vzhledem k zadání byla vybrána tato technologie jako nejvhodnější. Výrobců těchto strojů je několik. Naprosto dominují výrobci z Německa. Mezi nejvýznamnější patří firma LINCK Holzverarbeitungstechnik GmbH se sídlem Oberkirchu (dále jen LINCK), dále firma Esterer WD GmbH se sídlem v Altöttingu (dále jen EWD) a také firma Möhringer Anlagebau GmbH se sídlem v Wiesentheidu. Dalším výrobcem těchto strojů je finský výrobce HewSaw, který se ovšem specializuje na zpracování menších čepových průměrů. Z těchto firem byla pro zpracování technologie vybrána firma EWD. Výběr proběhl na základně znalostí technologie používané firmou EWD a poznatků z exkurzí ve firmách s podobným sortimentem výroby, jako je ve firmě Dřevozávod Pražan s.r.o. Dalším důvodem této volby je, že firma EWD má oproti firmě LINCK přibližně o 30 % nižší ceny zařízení. (Ústní zdroj: Antonín Velička, ředitel dřevařské výroby ve firmě KATR a.s) 4.4. Návrh technologie Návrh koncepce technologie byl po projednání všech požadavků a předání výkresu pilnice zadán inženýrům z firmy EWD. Ti navrhli základní koncepci pilnice a dle zadaných požadavků vybrali nejvhodnější hlavní stroje. Na základě této koncepce jsem zpracoval kompletní návrh technologie včetně propojení se vstupem kulatiny od odkorňovače, řešení třídění středového řeziva, úpravu zpátkování a systém doprav odpadů od hlavních strojů. 18

4.4.1. Specifikace hlavních strojů Agregát EWD je složený z dvouhřídelové přestavitelné kotoučové pily VNK 6-600-300 a prizmovací sekačky EWD PF 19-2-L4N. EWD VNK 6-600-300 Zpracovávaná kulatina: jehličnatá, odkorněná, redukované kořenové náběhy Zpracovávané ø výřezů: 15 50 cm Řezná výška: 5 31,5 cm Zpracovávané délky výřezů: 2,5 6 m Rychlost posuvu: 25 90 m / min Obr. 3 EWD VNK EWD PF 19-2-L4N Počet nožů 3, 4 ks Maximální frézovací hloubka: Maximální frézovací výška: Nastavitelné šířky: Rychlost posuvu: 180 mm 550 mm 60 680 mm 20 150 m / min 19

Obr. 4 EWD PF 19 Způsob práce agregátu: Agregát zpracovává výřezy orientované čepem dopředu. Po průchodu jsou odloučena boční prkna a zbytek je pomocí zpátkování vrácen zpět před agregát k dalšímu průchodu. Před každým průchodem je materiál měřen 3D měřící jednotkou a pořez je po každém měření optimalizován. 1. průchod vytvoření prizmy a maximálně tří bočních prken z obou stran (maximálně však 100 mm) na základě požadavku operátora je možné zvolit u velkých průměrů pouze odfrézování bočních částí. 2. průchod jsou prováděny ostatní řezy a to v těchto variantách: I. Středový hranol a maximálně tři boční prkna II. Dva nebo tři kusy středového řeziva a maximálně dvě boční prkna na jedné straně III. Pět, šest, nebo sedm kusů středového řeziva 3. průchod rozřezání středového hranolu na dva až sedm kusů řeziva, pokud byl zvolen tento způsob pořezu 20

Obr. 5 Schématické znázornění jednotlivých průchodů Omítací a rozmítací pila EWD Combimes BKO-T24 Délky prken: 2 6 m (s krokem po 0,5 m) Šířky prken: 80 700 mm Tloušťky prken: 18 100 mm (od 80 mm minimální poměr šířka : výška - 2:1) Měření: horní a spodní laserové Počet měřících míst: 16 nahoře i dole Udávaný výkon: 24 taktů / min (prkna 24 mm x 150 300 mm x 4 m) (maximální doba, kterou je schopen stroj toto tempo udržet je dle výrobce 5 min) Rychlost posuvu: 20 210 m / min Obr. 6 EWD Combimes BKO 21

4.4.2. Popis technologického toku Fungování a detailní popis skladu kulatiny je zpracován v mé bakalářské práci s názvem: Rozbor stavu a návrh možností zvýšení kapacity skladu kulatiny ve firmě Dřevozávod Pražan s. r. o., MENDLU 2010. Ten zpracovává jednotlivé operace až po navážení výřezů určených k pořezu k odkorňovači. Po odkornění jsou výřezy dopraveny příčným řetězovým dopravníkem na vstupní dopravník do pilnice. Ten je umístěn přímo v ose agregátu a výřezy tak přímo putují ke zpracování. Jako první je na tomto dopravníku umístěno optoelektronické měření. Na základě naměřených hodnot je počítačem vyhodnoceno pořezové schéma, které potvrdí či změní operátor sedící v kabině umístěné přímo nad dopravníkem. Následně je výřez uchopen zařízením před agregátem, které jej otočí do požadované pozice pro pořez. Bezprostředně za ním je již prizmovací sekačka, která odfrézuje zvolenou část bočních ploch výřezu a dvouhřídelová kotoučová pila. Po průchodu agregátem jsou bočním prkna odloučena a středová část pokračuje dále. Zde existují dvě varianty: první je doprava prizmy či středového hranolu na zpátkovací dopravník, druhou variantou je přesunutí již hotového středového řeziva na snášecí dopravník a odtud na třídič středového řeziva. Středové řezivo je tříděno ručně již mimo budovu pilnice pod přístřeškem a následně odváženo bočním vysokozdvižným vozíkem. Prizma či středový hranol jsou systémem příčných a podélných dopravníků přesunuty zpět před měření, znovu nasouvány na hlavní dopravník před agregát a celý proces se včetně měření opakuje. Boční řezivo po odloučení propadává níže a systém dopravníků ho přesouvá k separátoru. Zde oddělená boční prkna jednotlivě procházejí před obsluhou omítání. Obsluha má možnost prkna pomocí speciálního zařízení otáčet dle potřeby. Kusy, které nejsou pro omítání vhodné odstranit pomocí otevírací klapky. Pokud je to u daného kusu třeba, je možné ho v další fázi zkrátit pomocí zkracovací pily. Připravené boční prkno poté prochází přes měření obou ploch a na základě naměřených hodnot řídicí systém zvolí šířku pro omítání. Prkno je následně vycentrováno v ose omítací pily a omítnuto. Odřezky jsou odlučovány a padají níže. Boční prkno pokračuje dále a dopravník jej přemístí na třídič bočního řeziva, kde dojde k třídění podle délek. Ukládání do hrání probíhá ručně. Poté jsou hotové hráně odváženy bočním vozíkem z prostoru pilnice. Odpad vznikající při pořezu na agregátu propadává pod něj a je dopraven k vibračnímu třídiči. Ten jej třídí na tři frakce. Pilina padá do odsávání a je odváděna do sila. Štěpka propadává až na dopravník pod třídičem a dopravována na skladovací 22

místo. Větší kusy, které mohou vzniknout odštípnutím větší části z třídiče, vypadávají do připravené bedny, kterou obsluha dle potřeby vynáší. Odřezky od zkracování a omítání bočních prken jsou dopravovány jiným systémem dopravníků k sekačce, kde jsou štěpkovány. Pod sekačkou je umístěn ještě jeden menší vibrační třídič, který třídí štěpku od pilin. Ty jsou odváděny odsáváním. Vzniklá štěpka propadává na stejný dopravník, který vede od prvního třídiče a společně se štěpkou od agregátu je dopravována na skladovací místo. 4.4.3. Kapacitní propočty Pro potřeby výpočtu pořezové kapacity navržené technologie bylo třeba stanovit rozměry průměrného výřezu. Ten byl určen na základě výkazů zpracovávané kulatiny za poslední tři roky. Toto období by mělo dostatečně přesně reprezentovat zpracovávanou kulatinu, protože v těchto letech těžby výrazně neovlivnil žádné polomy. Rozměry průměrného výřezu: - Čepový průměr: 25 cm - Délka: 4,1 m - Objem: 0,2347 m 3 Z důvodu větší přesnosti výpočtu kapacity byl tento návrh konzultován s panem Antonínem Veličkou, ředitelem dřevařské výroby ve firmě KATR a.s., který má mnohaleté zkušenosti především s provozem omítací pily EWD BKO a s pilařskými provozy vůbec. Na základě jeho informací, byly sníženy některé výkony udávané výrobcem na takové, které jsou v praxi reálně dosažitelné. Asi nejvíce problematické je stanovit rychlost posuvu hlavního stroje. Výrobcem je udávána v intervalu od 25 do 90 m / min. Její skutečná průměrná hodnota bude záležet na mnoha faktorech, jako jsou: čepový průměr, pořezové schéma, řezná spára, geometrie nástroje, klimatické podmínky (především silný mráz), apod. Po uvážení a konzultaci všech těchto parametrů byla stanovena jako reálná posuvná rychlost při pořezu průměrného výřezu na 35 m / min. S touto rychlostí úzce souvisí i počítané rozestupy mezi jednotlivými výřezy. Při výpočtech je uvažováno s rozestupy mezi jednotlivými výřezy o velikosti 4 m. Využití pracovní doby je uvažováno 0,75, tedy z osmihodinové pracovní doby by mělo být skutečně využito šest hodin na samotný pořez. 23

Pro stanovení pořezové kapacity linky bylo vzhledem k využití zpátkování zapotřebí vyčíslit, kolikrát bude průměrně muset výřez projít přes agregát. Většina výřezů bude zpracována během dvou průchodů, ale větší čepové průměry budou muset procházet třikrát, některé dokonce čtyřikrát až pětkrát. Za tímto účelem bylo zjištěno průměrné zastoupení jednotlivých čepových průměrů a na základě pořezových schémat určen počet průchodů pro jednotlivé pořezy. Z těchto hodnot bylo pomocí váženého průměru zjištěno, že průměrný počet průchodů výřezu strojem je 2,263. Tab. 1 Zastoupení jednotlivých čepových průměrů v roce 2010 s nutnými počty průchodů agregátem Čepové průměry množství [m 3 ] % počet průchodů 15-35 cm 19 056 82,57 2 36 cm 900 3,90 3 37-38 cm 1420 6,15 3 39-40 cm 1702 7,37 4,2 Rok 2010 byl vybrán vedoucím výroby Ing. Miloslavem Musilem jako optimální pro rozdělení jednotlivý čepových průměrů. Tento rok totiž nebyl zkreslen žádnou neobvyklou událostí, jako jsou například polomy. Z pořezu roku 2010 bylo také vyloučeno 783 m 3 kulatiny, která představovala přesílenou hmotu a oddenkové kusy. Ty by agregát již nebyl schopen zpracovat. Výpočet pořezu v jedné směně: Počet kusů, které projdou strojem za minutu: Pořez v m 3 za minutu Pořez za směnu 24

Pro tento vypočtený pořez o velikosti 161,38 m 3 bylo dále nutné zjistit, zda ho bude následně schopna zpracovat omítací pila. Výkon udávaný výrobcem je specifikován dle výrobce výše. U výkonu je ovšem významná poznámka, že ho lze dosáhnout pouze po dobu pěti minut. I zde bylo využito několikaletých zkušeností pana Antonína Veličky s provozem tohoto zařízení. Dle jeho názoru lze reálně počítat s maximálním výkonem 12 bočních prken za minutu. V tomto výkonu je uvažováno i s časem potřebným na zkracování. Pro zjištění množství bočních prken, která budou vznikat při jednotlivých průchodech, byly vybrány dva nejčastější čepové průměry a to 24 a 25 cm. Pro každý z těchto čepových průměrů byly vedoucím výroby stanoveny dvě nejčastější pořezová schémata, která jsou ve firmě používána, a následně ještě prověřena pomocí programu: Pořezové varianty v pilařské výrobě Verze 2.0 od společnosti THsoft. Ukázalo se, že v 75 % případů budou vznikat pouze dvě boční prkna a ve zbylých 25 % prkna čtyři. Při rychlosti posuvu 35 m / min by to znamenalo 10,8 bočních prken za minutu, což splňuje výše zmíněnou maximální kapacitu omítací pily s rezervou. Je jasné, že při pořezu větších čepových průměrů bude počet bočních prken vyšší, ale zároveň bude nutné snížit posuvnou rychlost. Proto byla vytvořena Tab. 2, udávající maximální poměr dvou a čtyř kusů vyráběných bočních prken za minutu, při které je dodržen kapacitní limit omítací pily. Tab. 2 Maximální poměr vyráběných kusů bočního řeziva posuv 2 ks 4 ks m / min % 45 92 8 40 79 21 35 61 39 30 38 62 25 6 94 Z tabulky vyplývá, že omítací pila bude při zadaných pořezových schématech schopna zpracovávat všechna boční prkna s rezervou a nebude omezovat výkon hlavní linky agregátů, který byl vypočten. Při průměrném denním výkonu, který byl stanoven na 161,3 m 3, by roční pořez činil 38 712 m 3. Tento výpočet vychází z 240 pracovních dní v roce, což je dlouhodobý firemní průměr. 25

4.5. Varianty provozu Možné varianty provozu vychází z pořezové kapacity zvoleného technologického řešení, ale také úzce souvisí se skladem kulatiny a jeho možnostmi. Ty byly zpracovány v mé bakalářské práci a ukázaly, že současný sklad je schopný zpracovat 37 800 m 3 ročně. Dosáhnutí této kapacity je možné pouze organizačními změnami bez nutnosti jakékoli změny technologie. Vzhledem k této skutečnosti byla jako první možnost provozu navržené technologie zvolena varianta jednosměnného provozu (varianta 1). Z kapacitních propočtů vyšel roční pořez 38 712 m 3, a proto by bylo nutné současný průměrný počet pracovních dní za rok snížit z 240 na 234. Zbylé dny jsou rezervou na roční nutnou údržbu. Druhé možné řešení skladu kulatiny bylo zvýšení kapacity pomocí instalace jednoduché měřící stanice, která by významně zkrátila dobu nutnou k měření. Poté by byl sklad schopný zpracovat přibližně 52 000 m 3. Dále rozpracováno jako varianta 2. Třetí řešení z bakalářské práce nebylo vzhledem ke svým nevýhodám doporučeno, a proto se s ním dále neuvažuje. Po projednání s vedením firmy bylo rozhodnuto zpracovat ještě třetí variantu počítající s třísměnným provozem a tedy maximálním využitím technologického řešení (varianta 3). V tomto případě by roční pořez činil 116 000 m 3 kulatiny ročně. Takový výkon již s pomocí manipulačně třídícího vozíku není možný, a proto byl pro variantu 3 vytvořen návrh manipulačního skladu s liniovým třídičem obsluhovaný čelním drapákovým nakladačem (viz výkres 7), který by tento výkon umožnil. Zpracovaná technologie manipulačního skladu byla zaslána firmě Dřevostroj Čkyně, a. s., která zpracovala cenovou nabídku. 4.6. Investiční náklady Části technologicky spojené s agregátem: Vedení výřezu s podavačem prizem, 3D měření (MR 1), vstupní stůl s obracečem, hydraulický agregát, štěpkovací hlavy (2 x 90 kw), mechanizmus posuvu, přítlačné válce, stroj VNK 300 (4 x 110 kw), centrální mazací systém, oddělovač bočních prken, řídicí zařízení celku, počítačový ovládací systém, ovládací pult a vybavení velínu Celkem: 39 298 000 Kč 26

Části technologicky spojené s omítací pilou Separační dopravník s obracečem, začelovací válečky se zarážkou, kapovací kotoučová pila, automatický podávací stůl BKO, omítací kotoučová pila BKO (2 x 90 kw), hydraulický agregát, centrální mazací systém, odlučovač odřezků, řídicí zařízení celku, počítačový ovládací systém, ovládací pult a vybavení velínu Celkem: 19 330 500 Kč Systém zpátkování 5 929 000 Kč Systém dopravy bočního řeziva k omítací pile 2 572 500 Kč Systém dopravy a třídění bočního řeziva za omítací pilou a třídění 4 434 500 Kč Instalace a doprava zařízení, která činí 7 % z ceny zařízení 5 009 500 Kč Ztráta spojená se zastavením provozu na 3 měsíce 3 000 000 Kč Výstavba druhé trafostanice 1 500 000 Kč Zvýšení průjezdné výšky do pilnice 120 000 Kč Demontáž stávajícího zařízení 75 000 Kč Demolice pravé vyvýšené části pilnice a betonových fundamentů 400 000 Kč Přesunutí přístřešku nad budoucí třídič 50 000 Kč Celkové investiční náklady: 81 276 000 Kč Ceny, které byly udány výrobcem v eurech, jsou přepočteny kurzem 24,5 Kč za 1. Od této ceny bylo odečteno 443 000 Kč získaných z prodeje některých strojů a ze současné ceny šrotu. 27

U varianty 2 je ještě třeba přičíst náklady na vybudování měřící stanice. Ty byly dle firmy Baljer & Zembrod v roce 2010 vyčísleny na 214 500. V uvažovaném kurzu 24,5 Kč za je to 5 255 000 Kč Celkové investiční náklady varianty 2: 86 531 000 Kč V případě varianty 3 jsou investiční náklady navýšeny o tyto: Strojně technologické zařízení skladu 23 000 000 Kč Zpevnění plochy skladu (8 400 m 2 ) 10 900 000 Kč Stavební a betonářské práce 2 800 000 Kč Čelní drapákový nakladač Volvo 4 500 000 Kč Celkové investiční náklady varianty 3: 122 476 000 Kč Ceny všech demoličních prací, stavebních prací a ceny šrotu byly stanoveny Ing. Lubošem Procházkou, který je vedoucím technikem firmy, na základě aktuálních cen a mnohaletých zkušeností s touto problematikou. 28

Kč 4.7. Parametry použité pro stanovení cash flow Pro výpočet provozních nákladů jednotlivých variant bylo nutné zpracovat a vyhodnotit řadu faktorů ovlivňujících ekonomiku provozu. Nejzásadnějším je nepochybně nákupní cena kulatiny (fco pila) a prodejní cena řeziva (exw). 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Prodejní cena řeziva Nákupní cena kulatiny Obr. 7 Vývoj průměrných cen kulatiny a řeziva ve firmě Vývoj cen je ovlivňován velkým množstvím faktorů, které jsou nahodilého i pravidelně se opakujícího charakteru. Z těchto důvodů je vhodnější pracovat s jejich poměrem. 0,6 0,55 0,5 0,45 0,4 0,35 Průměrná hodnota 0,494 Směrodatná odchylka 0,04 0,3 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 8 Vývoj poměru ceny kulatiny k ceně řeziva V hodnocení ekonomiky provozu jednotlivých variant jsou výsledky uváděny ve třech variacích a to s příznivým poměrem (daný spodní hranicí směrodatné odchylky), 29

Miliony Kč Kč / m 3 vyrobeného řeziva průměrným poměrem a poměrem nepříznivým (daným horní hranicí směrodatné odchylky). Průměrná nákupní cena kulatiny byla pro výpočty stanovena na 2 000 Kč / m 3, od ní se dle poměru odvozuje cena řeziva. 600 500 400 300 200 100 Cena štěpky Cena Piliny 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 9 Graf vývoje ceny štěpky a piliny Ceny piliny i štěpky během posledních deseti let měly rostoucí trend, jak dobře ilustruje Obr. 9. Další růst se ovšem nepředpokládá z důvodu dorovnání rozdílu s cenami v okolních zemích. Ve výpočtech je proto počítáno se současnými cenami, které jsou ca 360 Kč / prm štěpky a ca 270 Kč / prm piliny. 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 10 Vývoj mzdových nákladů Průměrný meziroční nárůst mezd byl za posledních 10 let 3,5 % a s takovýmto růstem bude počítáno i v řešených variantách. 30

Dalším důležitým faktorem hodnocení ekonomiky provozu je dosahovaná výtěž zvoleného zařízení a rozdělení produkce piliny a štěpky při pořezu. Zásadní roli pro určení těchto parametrů hraje řezná spára a pořezová schémata pro jednotlivé čepové průměry. Řezná spára byla u pil agregátu stanovena na hodnotu 5,5 mm. Výrobci kotoučů pro tento druh použití začínají již na tloušťce 4,5 mm. Silnější kotouč byl zvolen z důvodů větší trvanlivosti a stability. Řezná spára kotoučů omítací pily byla stanovena na hodnotu 4,5 mm. Tato hodnota byla určena především na základě dimenzí bočního řeziva. Boční řezivo bude řezáno především v tloušťce 22 mm. Pro určení výtěže a zastoupení štěpky a piliny byly zvoleny dva nejčastější čepové průměry. Pro každý z nich dvě nejčastější pořezová schémata stejně jako v bodu 4.4.3. kapacitní propočty pro potřebu zjištění množství bočních prken. Celkový přehled výsledků nabízí Tab. 3. Hodnoty byly rovněž zpracovány v programu: Pořezové varianty v pilařské výrobě Verze 2.0 od společnosti THsoft. Tab. 3 Nejčastěji řezané rozměry a předpokládané hodnoty výtěže u navrženého Čep Rozměry řeziva 24 strojně technologického vybavení Počet středových prken Počet bočních prken Středová výtěž [%] Výtěž bočního řeziva [%] Celková výtěž [%] Množství štěpky [%] Množství piliny [%] 29/150/4 5 4 41,33 15,74 57,08 15,10 20,84 45/170/4 3 4 43,61 16,15 59,76 16,95 16,84 25 27/150/4 5 6 42,70 17,36 60,07 15,24 21,09 45/175/4 3 6 41,52 20,25 61,77 13,67 17,93 PRŮMĚR 42,30 17,38 59,67 15,24 19,17 Hodnota celkové výtěže, jakožto rozhodující ukazatel při výpočtu, byla zaokrouhlena dolů na 59 %. Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě požadované konzervativnosti ekonomických hodnocení a také na základě odborných znalostí této technologie a jejích reálných výsledků. Pro stanovení cash flow jednotlivých let bylo dále počítáno s růstem cen elektrické energie ročně o 3 %, náklady na provozní materiály, výdaji na každoroční údržbu a opravy, náklady na služby, dopravu apod. Všechny tyto parametry jsou obsaženy v komplexní výpočtové tabulce zpracované v programu Microsoft Excel, která po dosazení hodnot automaticky vypočítá výsledek hospodaření jednotlivých let a vyhodnotí čistou současnou hodnotu i vnitřní výnosové procento. Ukázka formy tabulky 31

viz Tab. 4. Konkrétní hodnoty tabulky si vedení firmy vzhledem k obsahu interních cen a kalkulací nepřeje zveřejnit. Přehled parametrů: Nákupní cena kulatiny 2000 Kč / m 3 Příznivý poměr ceny kulatiny k ceně řeziva 0,454 Průměrný poměr ceny kulatiny k ceně řeziva 0,494 Nepříznivý poměr ceny kulatiny k ceně řeziva 0,534 Cena štěpky 360 Kč / prm Cena piliny 270 Kč / prm Cena kůry 250 Kč / prm Cena elektrické energie 3 Kč / kwh Meziroční růst cen elektrické energie 3 % Výtěž 59 % Zastoupení štěpky 15,24 % Zastoupení piliny 19,17 % Meziroční růst mezd 3,5 % Daň z příjmu právnických osob 19 % Úroková míra 6 % Délka úvěru 5 let Plánovaná doba provozu 10 let Výpočet čisté současné hodnoty (NPV): K inv. CF t r n počáteční investiční kapitálové vstupy cash flow po zdanění úroková míra doba trvání projektu Výpočet vnitřní výnosové míry (IRR) 32

Tab. 4 Výpočtová tabulka Roční pořez m 3 Množství řeziva m 3 Výtěž % Množství štěpky prm Množství štěpky % Množství piliny prm Množství piliny % Množství kůry Poměr ceny kulatiny a řeziva Výše úvěru Kč Hodnota Jednotka Kulatina Kč / m 3 Proklady Kč / m 3 Přímé mzdy Ostatní smluvní mzdy Kč / m 3 Přímé mzdy Režijní mzdy Mzdy Sociální a zdravotní pojištění 35 % Úrok z úvěru % Výdaje na opravy Režie ostatních středisek Režijní materiál Kč / m 3 Elektrická energie Služby Finanční náklady Kč / m 3 Náklady na vytápění Náklady na dopravu Kč / m 3 Přímé náklady Režijní náklady Odpisy Úplné vlastní náklady (po odečtení množství nutného k vytápění) meziroční změna [%] 1. rok prm Jednotlivé další roky Příjem z prodeje řeziva Příjem z prodeje štěpky Příjem z prodeje piliny Příjem z prodeje kůry Příjmů Kč/prm Kč/prm Kč/prm Výsledek hospodaření Daň z příjmu PO 19 % Cash flow Čistá současná hodnota [Kč] Vnitřní výnosové procento Hodnoty jsou zadávány do zvýrazněných polí 33

4.7.1. Varianta 1 - jednosměnný provoz pilnice Pořez: 37 800 m 3 Výše úvěru: 81 mil. Kč Příznivý poměry ceny kulatiny k ceně řeziva (0,454): Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 103 092 017 4 304 693 7 426 221 1 410 982 10 319 932 2. rok 106 421 762 8 225 025 4 096 476 778 330 11 543 171 3. rok 105 843 487 8 225 025 4 674 752 888 203 12 011 574 4. rok 105 377 927 8 225 025 5 140 312 976 659 12 388 677 5. rok 104 925 501 8 225 025 5 592 737 1 062 620 12 755 142 6. rok 104 486 643 8 225 025 6 031 596 1 146 003 13 110 618 7. rok 105 033 797 8 225 025 5 484 441 1 042 044 12 667 422 8. rok 105 595 428 8 225 025 4 922 811 935 334 12 212 502 9. rok 106 172 010 8 225 025 4 346 228 825 783 11 745 470 10. rok 106 764 038 8 225 025 3 754 200 713 298 11 265 927 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 6,7 roku 6 614 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 7,76 % Průměrný poměry ceny kulatiny k ceně řeziva (0,494): Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 103 092 017 4 304 693-528 977 0 3 775 716 2. rok 106 421 762 8 225 025-3 858 722 0 4 366 303 3. rok 105 843 487 8 225 025-3 280 446 0 4 944 579 4. rok 105 377 927 8 225 025-2 814 887 0 5 410 138 5. rok 104 925 501 8 225 025-2 362 461 0 5 862 564 6. rok 104 486 643 8 225 025-1 923 602 0 6 301 423 7. rok 105 033 797 8 225 025-2 470 757 0 5 754 268 8. rok 105 595 428 8 225 025-3 032 387 0 5 192 638 9. rok 106 172 010 8 225 025-3 608 970 0 4 616 055 10. rok 106 764 038 8 225 025-4 200 998 0 4 024 027 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: - 41 724 000 Kč Vnitřní výnosové procento: - 7,83 % Vzhledem k tomu, že již při průměrném poměru ceny kulatiny k ceně řeziva vyšla záporná čistá současná hodnota, nemá smysl počítat nepříznivý poměr ceny. Pro dosažení alespoň nulové čisté současné hodnoty by poměr ceny musel být 0,4598. 34

4.7.2. Varianta 2 - provoz uzpůsobený ročnímu výkonu 52 000 m 3 Pořez: 52 000 m 3 Výše úvěru: 86,5 mil. Kč Příznivý poměry ceny kulatiny k ceně řeziva (0,454): Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash flow 1. rok 134 978 484 4 593 718 17 357 717 3 297 966 18 653 469 2. rok 138 594 143 8 776 800 13 742 058 2 610 991 19 907 867 3. rok 138 041 886 8 776 800 14 294 315 2 715 920 20 355 195 4. rok 137 605 291 8 776 800 14 730 910 2 798 873 20 708 837 5. rok 137 184 873 8 776 800 15 151 328 2 878 752 21 049 376 6. rok 136 781 163 8 776 800 15 555 038 2 955 457 21 376 381 7. rok 137 432 710 8 776 800 14 903 491 2 831 663 20 848 627 8. rok 138 102 082 8 776 800 14 234 119 2 704 483 20 306 436 9. rok 138 789 865 8 776 800 13 546 336 2 573 804 19 749 332 10. rok 139 496 664 8 776 800 12 839 537 2 439 512 19 176 825 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 4,33 roku 58 596 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 19,23 % Průměrný poměry ceny kulatiny k ceně řeziva (0,494): Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 134 978 484 4 593 718 6 414 059 1 218 671 9 789 106 2. rok 138 594 143 8 776 800 2 798 399 531 696 11 043 503 3. rok 138 041 886 8 776 800 3 350 656 636 625 11 490 832 4. rok 137 605 291 8 776 800 3 787 251 719 578 11 844 474 5. rok 137 184 873 8 776 800 4 207 669 799 457 12 185 012 6. rok 136 781 163 8 776 800 4 611 379 876 162 12 512 017 7. rok 137 432 710 8 776 800 3 959 832 752 368 11 984 264 8. rok 138 102 082 8 776 800 3 290 460 625 187 11 442 073 9. rok 138 789 865 8 776 800 2 602 677 494 509 10 884 969 10. rok 139 496 664 8 776 800 1 895 878 360 217 10 312 461 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 7,49 roku - 2 953 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 5,23 % Ani zde nemá smysl pokračovat vzhledem k záporné čisté současné hodnotě při průměrném poměru ceny kulatiny k ceně řeziva. Pro dosažení alespoň nulové čisté současné hodnoty by poměr ceny kulatiny k ceně řeziva musel být 0,4919. 35

4.7.3. Varianta 3 - třísměnný provoz Pořez: 116 000 m 3 Výše úvěru: 123 mil. Kč Příznivý poměry ceny kulatiny k ceně řeziva (0,454): Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 285 033 092 5 973 373 55 778 433 10 597 902 51 153 904 2. rok 290 199 804 11 578 325 50 611 721 9 616 227 52 573 819 3. rok 289 794 544 11 578 325 51 016 981 9 693 226 52 416 900 4. rok 289 573 329 11 578 325 51 238 196 9 735 257 52 596 084 5. rok 289 387 259 11 578 325 51 424 266 9 770 611 52 746 801 6. rok 289 237 470 11 578 325 51 574 056 9 799 071 52 868 130 7. rok 290 601 134 11 578 325 50 210 391 9 539 974 51 763 562 8. rok 292 003 463 11 578 325 48 808 062 9 273 532 50 627 675 9. rok 293 445 709 11 578 325 47 365 817 8 999 505 49 459 456 10. rok 294 929 163 11 578 325 45 882 363 8 717 649 48 257 859 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 2,37 roku 242 281 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 40,86 % Průměrný poměr ceny kulatiny k ceně řeziva (0,494) Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 285 033 092 5 973 373 31 365 656 5 959 475 31 379 554 2. rok 290 199 804 11 578 325 26 198 944 4 977 799 32 799 470 3. rok 289 794 544 11 578 325 26 604 204 5 054 799 32 642 550 4. rok 289 573 329 11 578 325 26 825 419 5 096 830 32 821 734 5. rok 289 387 259 11 578 325 27 011 489 5 132 183 32 972 451 6. rok 289 237 470 11 578 325 27 161 279 5 160 643 33 093 781 7. rok 290 601 134 11 578 325 25 797 614 4 901 547 31 989 213 8. rok 292 003 463 11 578 325 24 395 285 4 635 104 30 853 326 9. rok 293 445 709 11 578 325 22 953 039 4 361 077 29 685 107 10. rok 294 929 163 11 578 325 21 469 586 4 079 221 28 483 509 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 3,80 roku 104 978 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 22,75 % 36

Nepříznivý poměr ceny kulatiny k ceně řeziva (0,534) Úplné vlastní Výsledek Daň z Odpisy náklady hospodaření příjmu PO Cash Flow 1. rok 285 033 092 5 973 373 10 610 224 2 015 943 14 567 654 2. rok 290 199 804 11 578 325 5 443 512 1 034 267 15 987 569 3. rok 289 794 544 11 578 325 5 848 772 1 111 267 15 830 650 4. rok 289 573 329 11 578 325 6 069 987 1 153 297 16 009 834 5. rok 289 387 259 11 578 325 6 256 057 1 188 651 16 160 551 6. rok 289 237 470 11 578 325 6 405 846 1 217 111 16 281 880 7. rok 290 601 134 11 578 325 5 042 182 958 015 15 177 312 8. rok 292 003 463 11 578 325 3 639 853 691 572 14 041 426 9. rok 293 445 709 11 578 325 2 197 607 417545 12 873 207 10. rok 294 929 163 11 578 325 714154 135689 11 671 609 Doba návratnosti Čistá současná hodnota: 7,92 roku - 11 755 000 Kč Vnitřní výnosové procento: 3,73 % Pro dosažení alespoň nulové čisté současné hodnoty by poměr ceny kulatiny k ceně řeziva musel být 0,5297. Při výpočtech bylo počítáno s rozdílnými odpisy strojní investiční části, která spadá do třetí odpisové třídy a investiční části stavební, která je v páté odpisové třídě. U obou byla zvolena forma rovnoměrného odepisování dle 31 Zákona o daních z příjmů. 4.7.4. Přehled variant Tab. 5 Přehled výsledků u jednotlivých variant Poměr cen NPV [mil. Kč] Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 IRR [%] Doba návrat. NPV [mil. Kč] IRR [%] Doba návrat. NPV [mil. Kč] IRR [%] Doba návrat. 0,454 6 614 7,76 6,7 58 596 19,23 4,33 242 281 40,86 2,37 0,494-41 724-7,83-2 953 5,23 7,49 104 978 22,75 3,80 0,534 - - - - - - -11 755 3,73 7,92 Maximální poměr 0,4598 0,4919 0,5297 37