Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Respekt pedagoga k osobnosti žáka Vypracoval: Mgr. Janka Kunclová Vedoucí práce: PhDr. Miluše Vítečková, Ph.D. České Budějovice 2017 1
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 1. května 2017 Janka Kunclová 2
Abstrakt Tato závěrečná práce se zabývá osobností jedince a typologií dle MBTI. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení osobnosti, respektu a na typologii osobnosti, kde jsou popsány jednotlivé preference extraverze a introverze, smyslů a intuicí, myšlení a cítění, usuzování a vnímání. Poslední kapitola je věnována temperamentu. Praktická část je zaměřena na zjištění osobnostního typu vybraných jedinců a vlivu pedagoga na jeho osobní rozvoj, vzdělání a mezilidské vztahy žáka ve vyučovacím procesu. Klíčová slova: Respekt, pedagog, typologie, osobnost, temperament, MBTI, extraverze, introverze, smysly, intuice, myšlení, cítění, usuzování, vnímání. Abstract This thesis is focused on description of individual s personality in comply with MBTI typologies. Thessis is consists of two parts - theoretical, and the practical. The theoretical part is focused on definition of personality, respect and personality typology, which describes the individual preferences of extraversion and introversion, senses and intuition, thinking and feeling, perception and reasoning. The last chapter is focused on temperament. The practical part focuses on the personality type of selected individuals and the impact on personal development, education and interpersonal relationships in the teaching process. Key words: Respect, teacher, typology, personality, temperament, MBTI, extraversion, introversion, sensing, intuition, thinking, feeling, perception, reasoning. 3
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své práce PhDr. Miluši Vítečkové, Ph.D. za její velmi vstřícný přístup a konzultace, ve kterých se mi věnovala. Zároveň bych ráda poděkovala Mgr. Lucii Hubertové, za její čas a užitečné rady k praktické části práce. 4
Obsah Úvod... 7 1 Osobnost... 9 2 Respekt... 11 3 Typologie osobnosti... 14 3.1 Historie typologie... 15 4 Typologie MBTI... 17 4.1 Vhled do typologické terminologie... 18 4.2 Extraverze a introverze... 21 4.2.1 Extravert (E)... 22 4.2.2 Introvert (I)... 23 4.3 Smysly x intuice... 24 4.3.1 Smysly... 24 4.3.2 Intuice... 25 4.4 Myšlení a cítění... 26 4.4.1 Myšlení... 26 4.4.2 Cítění... 27 4.5 Usuzování a vnímání... 28 4.5.1 Usuzování... 28 4.5.2 Vnímání... 29 5 Temperament... 30 5.1 Apolloni idealisté NF... 30 5.1.1 Kritéria apollónského - idealistického temperamentů... 31 5.2 Prometheové racionálové NT... 33 5.2.1 Kritéria prométheovského - racionalistického temperamentů... 33 5.3 Dionýsové hráči SP... 35 5.3.1 Kritéria dionýsovského- hráčského temperamentů... 35 5.4 Epimetheové strážci SJ... 37 5.4.1 Kritéria temperamentů Epimetheové - strážci... 38 6 Typologie v praxi... 40 6.1 Cíl... 40 6.2 Výzkumné otázky... 40 5
6.3 Popis výzkumného souboru... 41 6.4 Použité metody... 41 6.5 Vlastní výzkumné šetření... 42 6.6 Případové studie žáků... 43 6.6.1 Viktorie (7 let - 1. třída základní školy)... 43 6.6.2 Marek (7 let - 1. třída základní školy)... 46 6.6.3 Vojtěch (7 let - 1. třída základní školy)... 48 6.6.4 Karolína (7 let - 1. třída základní školy)... 50 Závěr... 53 Literatura... 55 6
Úvod Respekt k žákovi ze strany pedagoga by měla být samozřejmost. Kdo je vlastně žák? Dítě, které poslušně sedí v lavici a koná pouze to, co mu je přikázáno, nebo dítě, které má neustále nutkání z lavice vstávat, vykřikovat, nevnímat výuku či vyrušovat? Jedním z takových žáků byl dozajista každý z nás. Když se zamyslíme nad sebou, byli jsme tím poslušným, snaživým nebo tím neposedou? V současné době například sedáváme na poradách, které nás obtěžují a nezajímají. Posloucháme a se zájmem vnímáme každé slovo nebo diskutujeme s kolegou, malujeme si, či dokonce děláme něco jiného? Jaký je rozdíl mezi námi a dětmi? Věk, vyšší postava, role nebo postavení? Přednášející, nadřízený, pedagog, všichni cítí rušivé projevy stejně. Bohužel reakce na negativní chování mezi dospělými je jiná než dospělého k dítěti. Z jakého důvodu máme pocit, že k dítěti se můžeme chovat jiným způsobem než k dospělému? Jako bychom převzetím občanského průkazu získali nepřekonatelný pocit, že vše víme lépe než ostatní a vše si můžeme dovolit. Velmi rychle zapomínáme na svá dětství. Neuvědomujeme si, že děti rostou a vše kolem nich je jim vzorem, tudíž i náš jakýkoliv chybný přístup. Ve své práci jsem chtěla poukázat na pestrost lidských povah a různorodost přístupu pedagoga. Na to, jak je důležité respektovat každého jako jedinečnou osobu. Přistupovat ke každému s ohledem na jeho preference a typy zaměření. K čemuž jsem využila typologii osobnosti, která má smysl v tom, že nám ukazuje možnosti, jak se na lidi dívat, jak je lépe pochopit. Chtěla jsem nastínit, jak je například obtížné vysvětlit neznámou látku x dětem, které jsou tak odlišné a ještě si dát za cíl, nadchnout je pro věc všechny. Snažím se ve své praxi dbát na rozdílnost v potřebách dětí, brát ohled na základní vybavení, s kterým do školy přicházejí. Respektovat jejich pocity a odvahu stát za svým přesvědčením, snem. Vážím si dětského světa a čistoty, s kterou do života vstupují. A cítím povinnost pracovat na tom, abych jim byla, co možná, nejlepším 7
průvodce jejich školním obdobím. Proto jsem zvolila téma respektu k žákovi, jelikož jej považuji za důležitý pilíř osobnosti. Cílem závěrečné práce je popsat odlišný přístup k jednotlivým žákům a tím respektovat jiné typy osobnosti, respektive potvrdit či vyvrátit jednotlivé přístupy vycházející z typologie MBTI ve zkoumaném souboru. Závěrečnou práci jsem rozdělila na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji definici základních pojmů, jako je osobnost a respekt. Dále představuji typologii osobnosti MBTI, historii a jednotlivé pojmy. V neposlední řadě definuji temperament a pojetí temperamentu, které vychází z řecké mytologie čtyř bohů, a to Apollón, Dionýsos, Prométheus a Epimétheus. Praktická část závěrečné práce popisuje modelové situace z vyučovacích hodin, ve kterých volím různé přístupy k žákům. Věnuji se čtyřem žákům z mé třídy, kteří vyhovují jednotlivým temperamentům. Záměrem předložené závěrečné práce je ověřit přínos a použitelnost typologie osobnosti v praxi, v malé základní škole na prvním stupni. 8
1 Osobnost Na osobnost lze nahlížet z několika pohledů. Proto existuje hned několik definic, které se v praxi používají. Jedna z definic říká, že je to nesnadno postižitelný a smyslově neuchopitelný jev, který nebude bez výhrad přijímán všemi. Osobnost reprezentuje individuální charakteristiky, které vedou k sourodému a rozumně nepředvídatelnému způsobu chování. Osobnost tedy vyjadřuje soubor trvalých rysů, jimiž se jeden člověk odlišuje od jiných. 1 Jiná z definic říká, že osobnost lze poněkud zjednodušeně definovat jako komplexní a relativně stabilní systém, který funguje jako celek, skládá se ze vzájemně propojených somatických a psychických vlastností a projevuje se v reakcích na různé podněty a situace, resp. v interakci s nimi. 2 Osobnost lze také definovat jako ty charakteristiky člověka, které jsou podkladem konzistentních vzorců chování, přičemž těmito charakteristikami rozumí myšlenky, city a pozorovatelné (navenek vyjádřené) chování. 3 A v neposlední řadě bych použila definici osobnosti, která vyjadřuje zvláštnost každého člověka, jeho osobitost a individualitu, kterou se člověk odlišuje od jiných lidí. Nejsme schopni v naší společnosti ani ve světě najít dva stejné jedince. S určitostí můžeme ale říci, že současně mají všichni lidé z hlediska fungování společné vlastnosti, ale ne celkovou osobnost. 4 1 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 2 VÁGNEROVÁ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1832-6. 3 BLATNÝ, M. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3434-7. 4 ŠIMÍČKOVÁ - ČÍŽKOVÁ, J. Osobnost a její vývoj (distanční výuková opora). Ostrava: Repronis, 2008. ISBN 978-80-7368-515-7. 9
Složky osobnosti Osobnost jedince je velmi složitá a obsahuje velký rozsah různých složek, které ji charakterizují. Osobnost každého jedince má tedy určitou míru celkové kompenzace. Ta je dána způsobem rozvoje a stupněm schopností, vlastností a tendencí, jejich interakcí a vazbou osoby k okolnímu světu. 5 Hlavní funkční složky osobnosti: schopnosti; vědomosti, dovednosti, návyky; vlastnosti temperamentu; vlastnosti charakteru; potřeby, zájmy, hodnoty; zaměřenost osobnosti. 5 CHALUPA, B. Psychologie dnes a zítra. Brno: Littera, 2007. ISBN 978-80-85763-38-6. 10
2 Respekt Respekt k druhému člověku nebo patetičtěji vyjádřeno - úcta k lidské bytosti je další prožitek, u nějž je třeba zvažovat spirituální dimenzi. Člověk, k němuž pociťujeme respekt, nemusí být nijak zvlášť pozoruhodný či dokonalý, může pro nás proto být nesnadné říct, proč k němu pociťujeme respekt a přece nám není, že v něm je přítomno něco svrchovaně důležitého a cenného, co vyžaduje specifický postoj pozorné zdrženlivosti a nevměšování. Respekt se může týkat těla, ale i důvěrných informací, intimních citů atd. K respektu či úctě jako vrcholné zkušenosti patří smysl pro tajemství, jímž druhý člověk je. 6 Mezi základní lidské potřeby patří potřeba být respektován. Každému z nás byla dána do vínku potřeba cítit se jako hodnotná lidská bytost. 7 V případě neuspokojení této potřeby, mohou přicházet problémy a s tím spojené poruchy psychické, sociální a morální. Respekt, láska a úcta je také nejdůležitějším a nejpodstatnějším výchozím bodem úspěšné výchovy. Respektovat druhé, chovat se k nim s úctou, znamená především dvě věci: Chovat se k nim tak, aby to nezraňovalo jejich lidskou důstojnost. Základním vodítkem přitom je nedovolit si k nim nic, co nechceme, aby si oni dovolili k nám. Přijmout fakt, že se od nás mohou lišit- mají jiný vkus, chutná jim jiné jídlo, mají jiné názory, jiné náboženství, jiné nadání, jiný učební styl než máme my, a liší se ještě v mnoha jiných věcech, aniž by byli lepší nebo horší než my. Jsou prostě jiní, a to přesto, že jako lidstvo tvoříme stejný druh a máme tytéž základní lidské potřeby. 8 6 ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti: Obor v pohybu. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 155. ISBN 978-80-247-3133-9. 7 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 14. ISBN 978-80-904-030-0-0. 8 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 14. ISBN 978-80-904-030-0-0. 11
Dospělí si přejí, aby se děti chovaly s respektem k druhým lidem. K tomu je ale nutné, aby samy na vlastní kůži zažily respekt od dospělých. 9 Bohužel respekt mezi dospělými funguje lépe než mezi dospělými a dětmi. Můžeme si představit nespočet situací, kdy se chováme ve stejné situaci jinak k dospělým a k dětem. Například opožděný příchod do školy žáka a učitele, zapomenutí pomůcek, a tak dále. A o to jde- uvědomit si to. Autoři knihy Respektovat a být respektován navrhují, před vlastní bezprostřední reakcí, si v těchto situacích položit dvě otázky: Kdyby to byl dospělý (náš partner, dobrý známý, kolega, soused ) co bychom udělali? Co a jak bychom řekli? Kdybychom byli na místě dítěte, co bychom rádi slyšeli, aby nás to současně povzbudilo udělat, co je třeba? 10 Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, abychom se k dětem v zásadě chovali jinak než k dospělým, co do způsobu komunikace a slušného chování. 11 I když dítě nerozumí ani slovo, tak na emoční úrovni cítí, že je přijímáno. Nic nebrání tomu, abychom k dětem budovali partnerský přístup. Partnerský přístup k dětem znamená chovat se k nim jako k dospělým, kterých si vážíme nebo které alespoň respektujeme. 12 S respektem také plníme dva důležité výchovné cíle: Přispíváme k rozvíjení a uspokojování jejich potřeby sebeúcty (vážit si sám sebe, přijímat se jako hodnotná lidská bytost). Ukazujeme jim, jak vlastně má vypadat správné chování - to chování, které od nich vyžadujeme. 9 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 5. ISBN 978-80-904-030-0-0. 10 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 17. ISBN 978-80-904-030-0-0. 11 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 16. ISBN 978-80-904-030-0-0. 12 KOPŘIVA, P., J. NOVÁČKOVÁ, D. NEVOLOVÁ, T. KOPŘIVOVÁ. Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála, 2012. s. 17. ISBN 978-80-904-030-0-0. 12
Každý z nás by si měl uvědomit, že může být někomu vzorem, který respektuje druhé a naučí tím respektovat ostatní. V učitelské profesi by měl být respekt k žákovi samozřejmostí. Ráda bych zmínila i definici, kterou uvádí wikipedie a která uvádí, že respekt neboli ohled, uznání, úcta (z lat. respectus od respicere, ohlížet se na něco) je vztah mezi lidmi, uznání silných stránek osobnosti. Respekt předpokládá, že člověk si nedovolí uškodit jinému člověku ani fyzicky, ani psychicky. 13 13 Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. Wikimedia foundation. [cit. 25. 3. 2017]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/respekt 13
3 Typologie osobnosti Od narození se každý člověk setkává s lidmi, aniž by chtěl. Jsme vystaveni komunikaci verbální i neverbální. Každý kontakt s osobou má svůj konec. Lidé si spolu sednou či nesednou. Čím je zapříčiněno, že někdo mi jako z duše hovoří a s jiným nemohu nalézt společnou řeč? Lidé z různých koutů světa jsou současně odlišní a v některých rysech zase neuvěřitelně podobní. Je něco pravdy na tom, co tvrdí ve své knize Čakrt 14, že lidé jsou v jistém směru jako všichni ostatní nebo jako někteří lidé nebo dokonce jako nikdo jiný? Jistou odpověď nám může poskytnout věda (typologie osobností), která se zabývá rozdílností povah jednotlivých osob a vlivy charakterů na jejich chování a jednání. Typologie osobnosti nám dokáže poskytnout vhled do skupin osobnostních typů a pomůže nám najít cestu, jak porozumět osobám, které se pohybují v našem okolí. Každý den se dostáváme do kontaktu s lidmi, se kterými je potřeba účinně komunikovat a jednat, hledat kvalitní a přijatelná řešení pro všechny. Je tedy důležité si uvědomit, že lidé se od sebe v mnohém liší, a proto se občas stane, že komunikace neplyne tak hladce, jak jsme očekávali. Při komunikaci narážíme na problémy a vznikají nedorozumění. Proto je důležité si uvědomit, že nás ovlivňuje osobnostní typ, který nám udává možnosti, jak zvládneme jednat v určitých situacích. Jak ve způsobu, jakým vychováváme a vzděláváme děti, tak v komunikaci a spolupráci s ostatními dospělými se odráží náš osobnostní typ. 15 14 ČAKRT, M. Kdo jsem já, kdo jste vy? Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press, 1996. ISBN 80-85943-12-3. 15 MIKOVÁ, Š. a J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 2010. s. 10. ISBN 978-80-7367-587-5. 14
3.1 Historie typologie Zárodky osobnostních typologii nacházíme již v antice a má svůj význam i dnes. 16 První typologie je spojována s řeckým lékařem Galénem z Pergamu. Za jeho duchovního praotce je pokládán Hippokrates, který rozlišoval čtyři základní temperamenty v závislosti na převaze tělních tekutin: Životodárná krev - sangvinik, kterého vnímal jako společenského, veselého a optimistického. Žluč - cholerik, jehož hlavní stránkou je výbušnost a vznětlivost. Vazký hlen - flegmatik, který je klidný, pomalý, lhostejný a nevyvede ho nic z míry. Černá žluč - melancholik, trpící depresemi, přecitlivělostí, většinou je pesimista. Tekutiny odpovídaly čtyřem základním prvkům a to zemi, vodě, ohni a vzduchu. 17 Horoskopy i Galénovská soustava se vyznačují společným rysem, který je zpochybňován. Osoba podle nich musí bezpodmínečně patřit pouze k jednomu určitému typu. Velkým obratem v roce 1903 byl Wundtův systém. Jako první se postavil proti kategoriálnímu vidění lidského temperamentu. Tvrdil, že člověk může být od všeho kousek 18. Jeho systém se opíral o 2 pilíře - emocionalitu a změnitelnost projevu. Sangvinik a cholerik - vysoká emocionalita a změnitelnost projevu versus flegmatik a melancholik - nízká emocionalita a nezměnitelnost projevu. Dalšími nástupci se stali v roce 1907 E. Adickes, který rozdělil lidi podle světonázoru: dogmatického, agnostického, tradičního a novátorského. 19 16 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 17 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 18 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 19 KEIRSEY, D. a M. BATES. Jaký jste typ osobnosti? Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1425-6. 15
Ve 20 letech E. Kretschmer, jehož typologie si všimla i tělesného vzhledu. Kretschmer rozlišil osobnost na čtyři typy: Astenik, který se vyznačoval hubeností, výškou, ale tělesnou nebo duševní slabostí. Pyknik byl menší, zavalitý člověk s typicky velkým břichem, duševně se jedná o osobu veselou a energickou. Atletik byl člověk svalnatý, psychicky vyrovnaný a realista. A poslední schyzotymní typ je člověk uzavřený, nedůvěřivý, se sklonem ke schizofrenii. 20 Významný vliv měl slavný psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung. Podle C. G. Junga je rozhodující proces příjmu informací a proces rozhodování. Informace přijímáme prostřednictvím smyslů nebo intuice a rozhodujeme se na základě myšlení nebo cítění. A lišíme se dle toho, v jakém pořadí je preferujeme. 21 Kromě psychických funkcí, do kterých spadá příjem informací a rozhodování, zavedl také termíny extraverze a introverze, který se týká orientace naší energie - navenek či dovnitř. Čakrt 22 uvádí, že až koncem 50. let se po dlouhé pauze opět prohloubil zájem o typologii. Psycholožka Isabela Myersová se svou matkou Katheryn Briggsovou navázaly na Jungovo pojetí a vytvořily Myers-Briggs Type Indicator neboli MBTI. 20 ČAKRT, M. Kdo jsem já, kdo jste vy? Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press, 1996. ISBN 80-85943-12-3. 21 MIKOVÁ, Š. a J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 22 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 16
4 Typologie MBTI Mezi nejznámější typologie osobnosti můžeme bezpochyby řadit typologii MBTI. Jedná o nástroj, který nám pomáhá v osobním i profesním životě popisovat určité rysy v chování a pochopit různé vztahové problémy. 23 Typologii MBTI nelze chápat jako pouhé škatulkování či dokonce omlouvání chování. Nekritizuje, nehodnotí, nemoralizuje. Čakrt 24 uvádí, že tato typologie konstatuje pouze to, co je. Ne to, co má být, nebo co bude. Žádná preference není považována za nadřazenou, každá je důležitá. Nezávisle na Carlu Gustavu Jungovi a jeho výsledkům, psycholožka Isabela Myersová a její matka Katheryn Briggsová pracovaly na pojetí psychologických rysů také. Došly k podobným závěrům jako Carl Gustav Jung. Staly se zakladatelkami nástroje pro diagnostiku známého pod názvem Mayer-Brigs Type Indikátor (indikátor osobnostních typů Mayerové a Briggsové MBTI). 25 První pokus využití dotazníku MBTI, v roce 1953, se nesetkal s příliš velkým ohlasem. Ale i přes prvotní odmítnutí, získal časem nevídanou popularitu. Výsledky šetření byly přijaté odborníky jako spolehlivé a prokazatelné. Stal se jedním z nejrozšířenějších psychologických nástrojů, který byl přeložen do mnoha světových jazyků. Již v roce 1990 jej využilo více než dva miliony lidí. Byl využit v mnoha oblastech a do dnešní doby se hromadně využívá v rozličných oborech věhlasných firem. 26 Oblasti, v kterých je možno typologii MBTI užít: lidí; Vzdělávání volba metody výuky, aby učení bylo efektivní pro všechny typy 23 MIKOVÁ, Š. a J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 24 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 25 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 26 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 17
Poradenství pomoc jednotlivcům, aby pochopili sami sebe a rozpoznali své silné a slabé stránky; Mezilidské vztahy - komunikace s druhými lidmi a jejich reakce v určitých situacích; Řízení lidí porozumění schopnostem zaměstnanců a nalezení oblasti jejich uspokojení; Kariéra volba úkolů, povolání. 27 4.1 Vhled do typologické terminologie Základními dvěma psychickými funkcemi, již podle Junga, jsou příjem informací a způsob, jak se rozhodujeme neboli, jak tyto přijaté informace vyhodnocujeme. Tyto informace přijímáme pomoci smyslů (S-sensing) nebo intuitivně (N- intuition). A při rozhodování hraje hlavní roli buď myšlení (T-thinking) nebo cítění ( F-feeling). Nikdo z nás nefunguje tak, že by používal pouze některé psychické funkce. Rozdílnosti dosahujeme pouze v pořadí, v jakém je preferujeme. To znamená, že každý z nás používá při příjmu informací smysly i intuici a při rozhodování myšlení a cítění. Vždy však budeme jeden způsob uplatňovat více, protože nám jde jakoby sám od sebe. A ten druhý, taktéž používaný, nás bude stát vždy více energie a úsilí. Čakrt 28 zmiňuje, že každou z těchto funkcí uplatňujeme ve vnějším okolí či vnitřním světě. S tímto rozdělením přišel C. G. Jung a zavedl termíny extraverze (Eextraversion) a introverze (I- introversion). Američanky Jungovo pojetí obohatili o poslední dimenzi a to usuzování (J- judging) a vnímání (P- percieving). Miková a Stang 29 popisují rozdíl mezi nimi v organizovanosti a plánovitém, strukturovaném 27 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 28 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 29 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 18
prostředí (usuzování) či nahodilých příležitostech, na které operativně reagujeme (vnímání). Tabulka 1 Základní dimenze osobnosti typologie ZAMĚŘENÍ Vnější zaměření /extraverze E "Extraversion" v mezinárodní notaci MBTI Vnitřní zaměření / introverze I "Introversion" v mezinárodní notaci MBTI FUNKCE Smyslové vnímání/ čití S "Sensing" v mezinárodní notaci MBI Intuitivní vnímání/ intuice N "Intuition" v mezinárodní notaci MBI Analytické zpracování/ myšlení T "Thinking" v mezinárodní notaci MBI Citové zpracování/ cítění F "Feeling" v mezinárodní notaci MBI ZAMĚŘENÍ Usuzování J "Judging" v mezinárodní notaci MBI Vnímání P "Perceiving" v mezinárodní notaci MBI Zdroj: Miková a Stang (2010) 30 Teorie typů je založena na tom, že každý preferuje jeden ze dvou pólů: kam je orientovaná naše energie (E - extraverze nebo I - introverze); jak přijímáme informace (S smysly nebo N- intuice); jakým způsobem se rozhodujeme ( T- myšlení nebo F cítění); jaká je naše orientace k vnějšímu světu (J usuzování nebo P vnímání). 31 30 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 25. ISBN 80-7261-112-7. 19
Podle Junga rozdělujeme: a) psychické funkce a podle Myersové a Briggsové psychické procesy, tj. příjem informací prostřednictvím smyslů nebo intuice a rozhodování prostřednictvím myšlení nebo cítění; b) orientace psychických procesů (zaměření), tzn. orientace - extravert či introvert a orientace k vnějšímu světu na vnímání a usuzování 32 Tabulka 2 Typologie MBTI Zaměření V jakém prostředí raději trávíme čas, kde čerpáme energii? (orientace vnitřní svět (= přemýšlení, reflexe) vnější svět (= komunikace, akce) osobnosti) I = introverze E = extraverze Na co se zaměřujeme v procesu příjmu informací? možnosti, souvislosti (to, co Psychické reálná data (to, co, je), současnost by mohlo být), budoucnost funkce S = smysly N = intuice (mentální Co především zohledňujeme v procesu rozhodování? procesy) fakta, logiku, objektivitu hodnoty, vztahy, pocity T = myšlení F = cítění Jak se projevuje ve vnějším světě, co je patrné z našeho chování? Zaměření důraz na ukončování, důraz na proces, stálý příjem (orientace rozhodování, snaha kontrolovat podnětů, volnost osobnosti) J = usuzování P = vnímání Zdroj: Miková a Stang (2010) 33 31 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 32 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 33 MIKOVÁ, Š., J. STANG, Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 20
4.2 Extraverze a introverze Extraverze a introverze není, na rozdíl od toho, co si mnoho lidí pod tímto pojmem představuje, nějaké příznačné chování, ale orientace a postoj. Řeší otázku, odkud hlavně získáváme podněty pro své rozhodování a jednání? Ze sebe, zevnitř či zvenčí, ze svého okolí? Člověk, pro něhož je zdrojem energie okolní svět, lidé, věci, činnosti, dává přednost extravertnímu typu jednání, zatímco ten, kdo se obnovuje a dobijí baterky o samotě a v klidu, tenduje k typu introvertnímu. 34 Miková a Stang 35 se zaměřují na rozdíl mezi extraverzi a introverzi. U extraverze energie vychází směrem ven, pozornost přitahuje vnější svět, jsme pozorní k dění kolem nás. Introverze svoji energii směřuje směrem dovnitř, k představám a myšlenkám, které nám objasňují svět kolem nás, zaobírají se svými myšlenkami. Introverti jsou jako dobíjecí baterky. Potřebují přestat vydávat energii a odpočinout si, aby znovu nabili. Extraverti jsou jako solární panely. Být sám nebo uvnitř je pro extraverty jako žít pod zamračenou oblohou. Solární panely potřebují slunce, aby nabily- extraverti potřebují být venku a provádět nějakou činnost, aby si doplnili energii. 36 Dle Čakrta 37 : Zdraví lidé mají přístup k oběma pólům, nejde o situaci buď anebo, ale o příklon k jednomu či druhému. 34 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 26. ISBN 80-7261-112-7. 35 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 36 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 2010. s. 18 ISBN 978-80-7367-587-5. 37 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 26. ISBN 80-7261-112-7. 21
4.2.1 Extravert (E) Je společenský, živý, impulzivní, otevřený, vstřícný a ochotný. Snadněji navazuje kontakty. Zná mnoho lidí a hodně z nich počítá mezi přátele. V rozhovorech dominují, mají potíže s nasloucháním a většinou nečekají, až jiní domluví. Větší počet povrchnějších vztahů je pro ně typické. Vyhledává změny a novoty. Bez váhání a pochybností se pouští do nových situací, aniž si připouští problémy a komplikace a přemýšlejí až potom. Hledají řešení spíše společně s ostatními zainteresovanými než sami. Extraverze ovšem není synonymem otevřenosti- je naprosto možné najít ostýchavé a plaché extraverty. 38 Typické pro extravertní osoby je: Iniciativnost iniciují, představují a seznamují lidi navzájem. Expresivnost jsou hovorní, živý a optimističtí, sdělují ostatním své názory a dávají najevo své emoce; Vstřícnost mají rádi kolem sebe lidi, často se připojují již k existujícím skupinkám; Participativnost upřednostňují osobní komunikaci než písemnou, dělat věci s jinými než sami; Energie bývají tam, kde se něco děje, strhávají na sebe pozornost, vyzařují energii; Společenskost do svých činností zahrnují druhé. 39 38 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 26. ISBN 80-7261-112-7. 39 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 22
4.2.2 Introvert (I) Je typ váhavý, přemýšlivý, odtažitý a rezervovaný. Nebývá pružný a přizpůsobivý. Je spíše tichý, a zahleděný do sebe, má rád čas jen pro sebe. Emocionálně je zdrženlivý, intelektuální a spořádaný. Zachovává si odstup, upřednostňuje spíše hloubku než šíři, je orientovaný spíše na hodnoty. Upřednostňuje malé skupinky důvěrných přátel. V komunikaci jsou dobrými posluchači a upřednostňují si vše nejdříve dobře promyslet, než začnou hovořit. Vztahují se do sebe a je pro ně důležitější subjektivní realita než to, co se děje kolem. Neznamená to ale, že by byli asociální. I oni mohou mít silnou potřebu svazku s jinými, ale budou mít méně vztahů než extraverti a půjdou více do hloubky. 40 Typické pro introvertní osoby je: Reaktivnost iniciativu přenechává jiným; Rezervovanost řeší své záležitosti spíše sami, nedávají své prožitky, emoce a zájmy okamžitě najevo; Intimnost - jejich vztahy jsou spíše hlubší než kvantitativní; Uvážlivost raději čtou a píši, než rozmlouvají, jelikož rozhovor jim neposkytuje požadovaný prostor k rozvaze; Poklid drží se v pozadí, klidných a tichých místech; Nezávislost vystačí si sami, ke štěstí nepotřebují spojení druhých lidí. 41 U extraverze i introverze platí, že vyjmenované charakteristiky nemusí platit všechny, ale stačí pouze jejich většina. 40 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 27. ISBN 80-7261-112-7. 41 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 23
4.3 Smysly x intuice Jedná se o dva základní způsoby přijímání informací. Jeden z nich je nám bližší a považujeme jej za jednodušší. Rozlišujeme, zda je pro nás důležitější informace, která přichází prostřednictvím smyslů (pozorovatelná a konkrétní fakta) nebo informace, která se dostává do našeho vědomí pomoci představivosti. Projev extraverze a introverze je zřetelnější než projev smyslů a intuice. 42 4.3.1 Smysly Praktičnost je lidem s převahou smyslů typická. Opírají se o fakta a skutečnosti, než jakékoliv vztahy mezi nimi. Zkušenosti jsou pro ně pilířem. Uplatňují spíše již získané dovednosti než možnost získávat další. Dokud nedospěje k cíli, tak důsledně se věnuje tomu, co dělá. Žijí současností, budoucnosti se nezaobírají. V řeči se opírají o zjištěné a prověřené informace a jejich projev je doslovný. Na fantazii pohlíží s nedůvěrou. V pozorování jsou detailní, stavějí na jednom prvku a z něj postupují k celku, proto jim může unikat širší souvislost. V procesu učení je pro ně důležitá využitelnost v praxi. Upřednostňují úkoly s viditelným koncem. Vyhovuje jim strukturovaný a konkrétně zadaný úkol, který řeší osvědčenými postupy. Miková a Stang 43 uvádí, že takový lidé jsou bystří při pozorování, vidí svět takový jaký je, stojí nohama pevně na zemi, lpí na zbytečných detailech. Preferující složky smyslově orientovaných osob: Konkrétní základem jsou fakta; Realističtí přistupují ke všemu se zdravým rozumem, zabývají se tím, co je reálné; Praktičtí je pro ně důležitá funkčnost věcí; 42 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 43 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 2010. s. 25. ISBN 978-80-7367-587-5. 24
Empiričtí sami musí věc vyzkoušet a prověřit, opírá se o své zkušenosti, o to, co se jim osvědčilo; Tradicionalističtí netouží po novotách, ctí již prověřené. 44 4.3.2 Intuice Intuitivní typ předjímá budoucnost a řeší, co má být. Mohou svým přístupem k budoucnosti přehlédnout potíže současné. Nemá rád rutinu a stereotypní činnosti. Nezaobírá se detailem, má sklon skočit až k závěrům. Skáčou od jedné činnosti k druhé často s nezdárným koncem. Myslí na více věcí na jednou. Obtížně chápe, proč někteří lidé lpí na detailech. 45 V informacích hledají skryté významy. V rozhovoru hovoří obrazně, používají slovní hříčky, metafory. V oblasti paměti je pro tyto lidi typické informace si uchovat pouze jako otisk dojmů, než jako přesné informace. Vybavení zapomenutých informací pro tyto lidi není takový problém, jelikož jim pomáhá vžít se do asociací, které se jim při tom vytvářely. Při učení intuitivní lidé nemají potřebu získanou informaci opírat o zkušenost. Ale prospívá jim pohlédnout na celé téma a pochopit, co téma zahrnuje. Soustředí se nejprve na celek a detaily jim někdy unikají. Výzvy, obšírně zadané a neobvyklé úkoly je to, co mu vyhovuje. Sami volí způsob řešení, vyžadují prostor pro nápady a tvořivost. 46 U intuitivního typu Miková a Stang 47 uvádí, že tito lidé jsou hlavou v oblacích, dokážou číst mezi řádky. Preferující složky intuitivně orientovaných osob: Abstraktní snaží se vymknout z reality; 44 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 45 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 46 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 47 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 25
Nápadití hledají nové způsoby a možnosti; Odvozující znalosti nemusí propojovat s praxí, z existujících znalostí vyvozují nové poznatky; Teoretičtí objevují skryté zákonitostí; Originální touží po originalitě a nezaměnitelnosti. 4.4 Myšlení a cítění Získané informace je nutno zpracovat, rozhodovat se na základě nabytých informací. S každou informací musíme nějak naložit, umět se rozhodnout. V případě, že dáváme větší váhu objektivním principům, tak preferujeme myšlení. Tito lidé jsou přesvědčeni, že osobní zájmy při rozhodování nemají své místo. V opačném případě, kdy považujeme za důležitější lidské zájmy a osobní záležitosti, preferujeme cítění. Což však neznamená, že rozhodování řídí emoce. Takto orientovaní lidé lpí na tom, aby to, co dělají, stálo za to. Berou ohledy na lidské hodnoty a harmonie ve vztazích je pro ně důležitá. 48 4.4.1 Myšlení Člověk preferující ve fázi rozhodování myšlení, klade důraz na správnost informací. Na to, zda se informace opírají o určité zákonitosti. Dívají se na věc, jakoby zvenčí, prozkoumávají různé varianty. Nestrannost je pro ně závazná. V komunikaci dokáží logicky a obratně argumentovat. Neberou ohled, zda by mohli svým chováním někomu ublížit. Okolí je často vidí jako tvrdé a nekompromisní. Na nedostatky ihned upozorní bez ohledů, co tím způsobí. Pláč a zlobu berou jako slabost. Názorové střety mají v oblibě, opakem jsou emočně podbarvené konflikty. Samotní někdy bývají urážliví i kvůli maličkostem. 49 48 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 49 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 26
Složky osob s preferencí myšlení: Logičtí zvažují všechny pro a proti; Racionální upřednostňují objektivní postup bez emocí; Tázající se vyjasňují si věci mnoha dotazy; Kritičtí jsou přesvědčeni o tom, že není třeba chválit to, co funguje, ale poukázat na to, co není dobré; Neústupní v případě, že jsou přesvědčení o pravdě, tak si za ní stojí. 50 4.4.2 Cítění Při rozhodování uplatňující formu cítění, člověk řeší, zda svým rozhodnutím neohrozí sebe či ostatní vybudované vztahy. Nejlepší rozhodnutí je pro ně takové, které vyhovuje všem ostatním. Kladou důraz na neverbální komunikaci a jsou velice vnímaví k pocitům ostatních lidí. Jsou citlivý k emoční nepohodě, a proto se často vyhýbají negativním reakcím. Rádi v kontaktu nejprve chválí a upozorňují na to, co kdo udělal dobře. Projevují pochopení, zájem a až potom řeší, co je potřebné. Kritičtí také dokážou být pouze zaobaleně. Odsuzují nezájem, agresivní chování, necitlivé a neosobní zacházení. 51 Preferující složky osob s preferencí cítění: Vciťující se je pro ně zásadní, zda by se sami cítili dobře; Soucítící pocity ostatních jsou pro ně důležité; Přizpůsobiví je-li to pro tebe opravdu tak důležité, tak já se přizpůsobím ; Přijímající respektují druhé a jejich názory, hledají vždy na všem něco dobrého; Citliví hledají shodu, vidí obě strany pohledu. 52 50 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 51 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 52 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 27
4.5 Usuzování a vnímání Vyvíjíme tlak na ukončení a stanovení závěru? Ostatní na nás pozorují sklony k organizování a vytváření strukturovaného prostředí. Cítíme se jistě, když je vše naplánované a věci jsou na svém místě. Nebo v druhém případě okolí vycházíme vstříc a vyčkáváme, jak se situace vyvine, jsme vnímáni jako bezprostřední a pružní. 53 Rozměr vnímání a usuzování je rozhodující pro to, kterou z funkcí se budeme obracet ven, ke světu, a kterou si ponecháme pro sebe. 54 Jde o to, zda lidé upřednostňují věci jednou uzavřené, udělat si úsudek a rozhodnout nebo inklinují k věcem v pohybu s otevřenými možnostmi. Ti, kteří nechtějí nic uzavírat, až do doby, kdy je to naprosto nezbytně nutné, a jsou připraveni pohotově zareagovat, jsou vnímající. 55 Rozhodnutí odkládají, nechtějí věci uspěchat. Ti, s preferencí ukončenosti, kteří dávají přednost tomu, vědět, co mohou očekávat, jsou usuzující. 56 Pociťují neklid a neuspokojení dokud se věc neuzavře. 4.5.1 Usuzování Lidé s převahou usuzování cítí netrpělivost, pokud je něco silnějšího, co jim nedovoluje věc ukončit. Chtějí mít vše pod kontrolou, nechtějí, aby za ně rozhodovaly okolnosti. Práci chtějí mít hned ukončenou, vytváří si plán a dle něj postupují. Zaměří se na jednu věc a té se věnuje. Tvoří si seznamy úkolů a plní podle důležitosti. Plány a termíny jsou pro ně závazné. Tvrdí, že každá věc má své místo. Charakteristické prvky, jimiž se projevuji: Systematičnost důkladná příprava; Plánovitost jasná představa jak mají věci být a fungovat; Začínat brzy do věcí se pouští hned ze začátku; 53 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 54 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 69. ISBN 80-7261-112-7. 55 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 70. ISBN 80-7261-112-7. 56 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 70. ISBN 80-7261-112-7. 28
Rozvrhování spoléhání na pravidla; Metodičnost vyvíjení postupů, které stanoví, jak to či ono udělat. 57 4.5.2 Vnímání Lidé s převahou vnímání neradi cokoliv rychle rozhodují, ukončují. Neradi jsou také ke konečným rozhodnutím tlačeni. Když se již rozhodnou, tak cítí neklid, z možného uspěchaného verdiktu. Své rozhodnutí jsou schopni změnit. Při práci pro ně není nejdůležitější cíl, ale cesta. Dokáží rychle reagovat na změnu situace. Charakteristické prvky, jimiž se projevuji: Uvolněnost nechá se nést proudem událostí; Otevřenost snaha věci neuzavírat; Pracovat až pod tlak vyčkávat až pod tlak; Spontaneita rutina je nepřítel; Bezstarostnost má víru, že to, co bude potřeba, se v danou chvíli objeví. 58 57 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 58 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-112-7. 29
5 Temperament Temperament na rozdíl od Jungových teorií typů nevychází z kombinací psychických funkcí, ale z rozdílů v pozorovatelném chování. Rozdělení temperamentu do čtyř podskupin učinil David Keirsey spolu s Marilyn Batesovou v roce 1978 a studiem temperamentů se zabývali několik desetiletí. D. Keirsey pozorováním vymezil hodnoty a činnosti, které určité typy vyznávají a inklinují k nim. 59 Pojetí čtyř temperamentů vychází z řecké mytologie čtyř bohů, a to Apollón, Dionýsos, Prométheus a Epimétheus. Dle mýtů měl Apollón dát lidstvu ducha. Dionýsos měl čit lidstvo radovánky. Vědu a poznání měl přinést Prométheus a odpovědnosti měl naučit Epimétheus. V některé literatuře se lze setkat s terminologií (SP - artisans, NT racionals, NF idealists, SJ - guardians). M. Čakrt 60 pak používá české překlady hráči, nacionálové, idealisté a strážci). 5.1 Apolloni idealisté NF Klíčová slova: Kouzlo osobnosti, empatie, hledání sebe samého. Klíčová hodnota: Hledání smyslu života, rozvoj vlastní osobnosti; V tomto temperamentu se snoubí intuice (N) a cítění (F): INFJ, ENFJ, INFP, ENFP. 61 Jsou citliví, vnímaví a silně empatičtí. Mají velký cit k neverbálním projevům. Touží po jedinečnosti. Mají osobní kouzlo, kterým ostatní získávají na svoji stranu. Potřeby druhých osob jsou pro ně velmi důležité, naslouchají jim, 59 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 60 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 61 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 140. ISBN 80-7261-112-7. 30
věnují jim čas a pozornost, berou si na sebe jejich břemena, chtějí mít s nimi co nejlepší vztahy. Dokáží se radovat z maličkostí, ale na druhou stranu překvapí někdy svoji náladovostí a hlubokými splíny. Velmi špatně berou příchod nového sourozence do rodiny či hádky rodičů. Navenek vypadají spokojeně, ale uvnitř stále požadují ujištění o tom, že jsou nenahraditelní. 5.1.1 Kritéria apollónského - idealistického temperamentů Vnímání sebe samého: Tyto děti neustále reflektují své chování, zda se zachovaly správně, zda někomu svým jednáním neublíží, zda jej budou mít stále rádi. Kladou na sebe i okolí vysoké morální nároky. Při jakémkoliv malém rozporu s těmito hodnotami, mají pocit vlastního selhání. Činnosti, hra: Hranice mezi realitou a fantazií je velmi tenká. Ztotožňují se s pohádkovými bytostmi. Oblíbené hračky jsou postavičky, zvířátka, loutky vždy s kladnými vlastnostmi. Rády se s nimi ztotožňují. 62 Učební styl: Nemají v oblibě soutěžení, jelikož těžce nesou prohru ostatních. K sobě samému cítí potřebu se zlepšovat. Vyhovuje jim demokratický přístup, kdy učitel přistupuje k žákům s respektem a diskutuje s nimi. Upřednostňují kooperativní metody práce, při které chce, aby se zapojili všichni. Extravertní typy se stávají mluvčími při práci ve skupině. Mají vysoce dobrou úroveň verbálních předpokladů. Introvertní typ je spíše pro sdílení ve dvojicích či v malých skupinkách. Domácí úkoly, v kterých pouze memorují nadiktovanou látku učitele, nezpracovávají rádi. Dokonce cítí strach 62 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 31
z testů a zkoušek, které mají pouze jednu správnou odpověď. Psát úvahu na různá témata je úkol přímo pro ně. 63 Vztahy s vrstevníky: Tyto děti berou vztahy vážně, prožívají je naplno. Jsou citlivé na odmítnutí a zradu. K přátelství přistupují zpočátku ideálně a potom jsou o to více zklamaní. Nechápou intriky a bojují proti příkoří v kolektivu- aktivně takové nespravedlnosti řeší i s učitelem. Těžko snášejí sarkastické chování a zesměšňování, ať i ze strany učitele. Introvert se v kolektivu příliš neprojevuje, hledá přítele, který jej nezradí. Často zažije zklamání, protože se jeho přítel obklopuje i jinými spolu vrstevníky. Introvertních Apollonů-NF je v populaci jen kolem 2%. 64 Motivace: Zmotivovat tyto děti není tak náročné. Mají spíše potřebu sdílet radost, jak se jim práce daří. Nutně potřebují zpětnou vazbu a ubezpečení, že máme pochopení pro jejich city a úmysly. S pedagogem potřebuje mít osobní vztah bez odmítnutí, přehlížení. Negativní kritika je dokáže na dlouhou dobu vyřadit z výkonu. 65 Přijímání požadavků: Velice dobře rozumí zadanému sdělení, včetně metafor a skrytých významů. Při čtení se nezabývají fakty, proto jim občas unikají detaily. 66 63 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 64 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 2010. s. 133. ISBN 978-80-7367-587-5. 65 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 66 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 32
5.2 Prometheové racionálové NT Klíčová slova: Budování, zkoumání, vynalézání. Klíčová hodnota: Ctí inteligenci a kompetentnost. Racionální temperament tvoří kombinace intuice (N) a myšlení (T): INTP, ENTP, INTJ, ENTJ. V populaci jich není více než zhruba 12%. 67 5.2.1 Kritéria prométheovského - racionalistického temperamentů Vnímání sebe samého: Tyto děti dávají dojem, že jsou tvrdí, že když udělají chybu, tak si z toho nic nedělají. Opak je pravdou, často o sobě pochybují. Vyhýbají se činnostem a úkolům, v kterých by se ukázalo, že nejsou dobří. Zažívat úspěch je pro ně velice důležité, aby se neutrápily v pochybnostech o sobě. Zakládají si na uznání po stránce intelektuální. V případě konfrontace s nedostatky, obracejí zlobu na sebe a odmítají jakoukoliv pomoc. Ze stejného důvodu odmítají úlevy ve třídě, pokud mají vývojové poruchy učení. Pomáhá jim, když se jedná o úlevy, o kterých nikdo neví. Hodnocení očekává objektivní, spravedlivé a kritéria předem známá. 68 Činnosti, hra: Co by se stalo, kdyby pravidelná otázka těchto dětí. Odpověď chtějí získat za každou cenu. Nechávají při svém zkoumání za sebou spoušť a nepořádek. V případě, že jejich bádání nepodpoříme, musíme počítat s jejich názornou nespokojeností. 69 Učební styl: Aktivní zkoumání a nalézání odpovědí, to je pro ně pořádný úkol. Potřeba vědění vynalézavosti je u nich silná. Neuspokojí je povrchní odpovědi, neustále kladou doplňující otázky. Očekávají logické a konzistentní vysvětlení. Jsou nadšeni z intelektuálních debat, rádi zvažují pro a proti, nahlížejí na věc ze všech stran. 67 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s.133. ISBN 80-7261-112-7. 68 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 69 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 33
Nemají rádi opakování a podrobné zbytečné opakování probíraného učiva. Slepé zapisování poznatků z učiva je nenadchne. Učivo zvládají, ale typická úprava a plnění domácích úkolů není pro ně podstatné. 70 Vztahy s vrstevníky: Mezi kamarády působí nevstřícným dojmem, jelikož neprojevují svoje emoce a na tělesné projevy reagují odtažitě. Taktéž stěží chápou, co mohou ostatní prožívat. Na vše mají svůj názor a vyslovují ho bez okolku na následky. Oni sami si připadají výjimečně a mimořádně. Spolužáci je uznávají pro jejich znalosti a schopnost v některých oblastech. Osobou, která bezděčně pouze povídá stále dokola naučené, dokonce i pohrdá. 71 Motivace: Rádi prezentují své myšlenkové konstrukce a jsou za ně také náležitě rádi pochváleni. Také rádi slyší chválu za kvalitu výkonu, nápady, schopnosti a tvůrčí přínosy. Učitel si získá respekt pouze, když se s ním sám ztotožní- nalezne podobné vlastnosti a to osvojování nových dovedností a sebevzdělávat se. 72 Přijímání požadavků: Preferují spíše volné zadání úkolů, bez přesných instrukcí a mantinelů. Chtějí uplatnit svoji iniciativu, a schopnost najít vlastní cesty k vyřešení problému. Pobuřuje je opakování zadání, které je dle nich jasné. Je přesvědčen, že je natolik chytrý, že nepotřebuje opakovat zadání vícekrát. Spíše žádá vysvětlení proč daný úkol dělat. V případě, že se jedná o zadání, kterým si osvojí dovednosti, které neovládá, vytýčí si jej jako svůj cíl. 73 70 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 71 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 72 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 73 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 34
5.3 Dionýsové hráči SP Klíčová slova: Dobrodružství, zábava, prožitek, tady a teď. Klíčová hodnota: Volnost a nevázanost. Jeho jádrem je kombinace SP, smysly ve spojení s vnímáním. Zahrnuje čtyři typy, ISTP, ESTP, ISFP, EFSP. Hráčů je v populaci něco pod 40%. 74 Při statických činnostech tyto děti pociťují nudu, tudíž ji řeší vlastní aktivitou, což je bráno jako zlobení. Pravidla hry si osvojují až v průběhu, než vysvětlováním pravidel. Potřebují vidět využitelnost svých znalostí, jinak pro ně ztrácejí pro ně smysl. 75 5.3.1 Kritéria dionýsovského- hráčského temperamentů Vnímání sebe samého: Klíčové je pro tyto děti zvládnout alespoň jednu dovednost, v které by před ostatními vynikly. Přitom jejich cílem není např. vyhrát závod, ale samotný ten proces překonávání vlastních možností. Chodí i do situací, kde nejsou dána pravidla, a výsledek není jistý. 76 Činnosti, hra: Do všeho se vrhají po hlavě i přes hrozící nebezpečí. Je to náročné, jelikož s volností je spojené nebezpečí, které jim může hrozit a s omezováním a kontrolou dítěti bráníme přirozenému rozvoji a srážíme sebedůvěru. Mají rádi hračky s kolečky, vše na čem mohou jezdit, manipulovat s něčím či něco vyrábět. Zkoušejí, jak co funguje. Preferují zábavu, vzrušení, změnu činnosti. Nudí je stereotyp. V případě, že činnosti se vykonávají formou hry, tak jsou pro ně zábavné a jsou úspěšné. V mateřské škole jsou spokojené, protože tam mají hodně volnosti a mohou zkoušet 74 ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, 2004. s. 122. ISBN 80-7261-112-7. 75 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 76 MIKOVÁ, Š., J. STANG. Typologie osobnosti u dětí: Využití ve výchově a vzdělání. Praha: Portál, 35