Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: Ing. Andrej Slavíček Název sady: Základy technologie pro 1. ročník čtyřletých výtvarných maturitních oborů Název práce: Technologie - Chemie (prezentace) Předmět: Technologie Ročník: 1. Studijní obor: 82-41-M/04 Průmyslový design, 82-41-M/11 Bytový architekt - design interiéru Časová dotace: 2 vyučovací hodiny Vzdělávací cíl: Žák si zopakuje a upevní základní pojmy z oblasti aplikované chemie, které bude vždy potřebovat pro pochopení látky předmětu Technologie. Pomůcky: PC a dataprojektor Poznámka: Součástí učebního materiálu je test. Pedagog v rámci doprovodného výkladu při prezentaci zmíní veškerá fakta, která figurují jako otázky v testu. Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
PREZENTACE VY_32_INOVACE_467A Technologie Chemie, Prezentace.ppt
Chemie a Technologie Chemie struktura a složení materiálů vlastnosti a přeměna materiálů Technologie
Atomy Atomy - základní částice chemických prvků Skládají se z jádra s protony a neutrony a elektronového obalu Atomy jednoho prvku mají vždy stejné protonové číslo (stejný počet protonů) Atomy jednoho prvku s odlišným nukleonovým číslem (p + +n 0 ) se nazývají izotopy Změna množství elektronů je ionizace
Prvky Prvek je tvořen atomy se stejným protonovým číslem Prvky jsou seřazeny v periodické soustavě počet protonů v jádře = protonové číslo = pořadové číslo = počet elektronů v obalu Prvky se dělí na kovy, polokovy a nekovy V přírodě se vyskytuje 92 prvků, 66 z nich jsou kovy, zbytek polokovy a nekovy
Kovy a polokovy Kovy jsou prvky, které jsou obvykle dobrými vodiči elektřiny i tepla. V pevném stavu jsou atomy kovů uspořádány v krystalické mřížce, elektrony uvnitř mřížky tvoří elektronový plyn Některé prvky se označují jako polokovy, například křemík, bor, germanium, využívají se především v elektronice
Vodík H ESA, CC, BY-SA http://en.wikipedia.org/wiki/file:starsinthesky.jpg Nejjednodušší a nejhojnější prvek ve vesmíru Výroba: ze zemního plynu (CH 4 ) Walter J. Pilsak, CC, BY-SA http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:stilles_mineralwasser.jpg Využití: hořlavý plyn řezání plamenem chemický průmysl - prací prostředky, výroba amoniaku (čpavku), palivo Sloučeniny: uhlovodíky, chlorovodík
Kyslík O Darkone, CC, BY-SA http://commons.wikimedia.org/wiki/file:rost_dose.jpg Je nejhojnějším prvkem na zemském povrchu voda, atmosféra Matthew Bowden, CC, BY-SA http://en.wikipedia.org/wiki/file:candleburning.jpg Výroba: ze zkapalnělého vzduchu Využití: spalování (svařování, topení, výroba) chemický průmysl, medicína Sloučeniny: hydroxidy, peroxidy, ozón, rez
Dusík N Je hlavní součástí vzduchu - 78 % Není hořlavý - ochranný plyn Výroba: ze zkapalnělého vzduchu Rasbak, CC, BY-SA http://commons.wikimedia.org/wiki/file:kalkammonsalpeter.jpg Využití: ochranná atmosféra, nitridace (tvrzení povrchu), hnojiva, čistící prostředky Sloučeniny: amoniak (čpavek), kyselina dusičná, dusičnany
http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:penciltip.jpg Uhlík C Základ organické chemie (ropa,dřevo) Ve vzduchu jako oxid uhličitý CO 2 Čistý uhlík v přírodě je ve formě grafitu, sazí nebo diamantu Hlavnípřísadový prvek do železa (ocel) Výroba: z uhlí, ropy, zemního plynu Sloučeniny: oxidy (CO, CO 2 ), karbidy (brusné materiály), organická chemie Materialscientist, CC, BY-SA http://en.wikipedia.org/wiki/file:diamond_a nd_graphite2.jpg
Síra S Pevná žlutá látka nerozpustná ve vodě Součást mnoha minerálů, hornin a rud Využití: vulkanizace kaučuku (pneumatiky), chemický průmysl, autobaterie Sloučeniny: sirovodík (H 2 S), oxid siřičitý (SO 2 ), kyselina sírová (H 2 SO 4 )
Fosfor P V přírodě se vyskytuje ve formě sloučenin v minerálech a organismech (kosti, DNA) Z minerálů se získává bílý fosfor, z něj dále fosfor červený a černý Využití: hnojivo, sirky, polovodiče, chemický průmysl, ochrana proti korozi Sloučeniny: fosfáty (sloučeniny s kovy), kyselina fosforečná (H 3 PO 4 ) Materialscientist, CC, BY-SA http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:phosphco mby.jpg
Křemík Si Je druhým nejhojnějším prvkem na zemském povrchu - horniny, písek Je polovodič - základ elektroniky Využití: sklo, keramika, brusný materiál, stavebnictví, elektronika Sloučeniny: oxid křemičitý (SiO 2 ), křemičitany, karbid křemíku (SiC) Anne-Lise Reinsfelt, CC, BY-SA http://commons.wikimedia.org/wiki/file:l%c3%b8v eflaske,_norsk_folkemuseum,_nf.1930-0554.jpg Zephyris, CC, BY-SA http://commons.wikimedia.org/wiki/file:microchips.jpg předpokládaný konec 1. vyučovací hodiny
sloučeniny směsi spojení atomů prvků nebo sloučenin, které spolu reagují vzniká nová látka více látek vedle sebe, molekuly spolu nereagují lučavka královská (směs kyseliny dusičné (HNO 3 ) a kyseliny chlorovodí- H + O H 2 O kové (HCl) v poměru 1:3) H + O + S H 2 SO4 (přesněji SO 3 a H 2 O) Na + Cl NaCl kovové slitiny emulze (chladicí emulze při obrábění - olej a voda)
kyseliny zásady jsou technicky významné sloučeniny KYSELINY lakmusový papírek se zbarví ZÁSADY (LOUHY) lakmusový papírek se zbarví Nebezpečí pro organizmus - POLEPTÁNÍ Praktické rady: Ředění kyseliny: vždy přiléváme kyselinu do vody, nikdy naopak! Hašení vápna: uvolňuje se velké množství tepla, sypeme vždy vápno do vody, nikdy naopak!
důležité kyseliny a zásady KYSELINA SÍROVÁ H 2 SO 4 KYSELINA SOLNÁ (chlorovodíková) HCl KYSELINA DUSIČNÁ HNO 3 HYDROXID SODNÝ (sodný louh) NaOH HYDROXID VÁPENATÝ (hašené vápno, vápenný hydrát, vápno) Ca(OH) 2
Test - metodické pokyny Žáci vyplňují test samostatně (viz Technologie 467 B Test) Test obsahuje 42 otázek, žák označí křížkem ANO či NE v odpovědním sloupci Doba pro vyplnění testu: 20 minut Vyplněný test slouží po vyhodnocení pedagogem jako kontrola práce žáka (viz Technologie 467 B Test) Pro vyhodnocení testu lze použít jednoduchou šablonu Hodnocení 39-42 správně - výborně 33-38 správně - chvalitebně 25-32 správně -dobře 15-24 správně - dostatečně méně než 15 správně - nedostatečně
Prameny a literatura: Frischherz, A.; Skop, P.: Technologie zpracování kovů 1, Základní poznatky. SNTL, Praha 2004. ISBN 80-902655-5-3 www.wikipedia.org http://en.wikipedia.org/wiki/file:starsinthesky.jpg [cit. 14-2-2013]. http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:stilles_mineralwasser.jpg [cit. 14-2-2013]. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:rost_dose.jpg [cit. 14-2-2013]. http://en.wikipedia.org/wiki/file:candleburning.jpg [cit. 14-2-2013]. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:kalkammonsalpeter.jpg [cit. 14-2-2013]. http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:penciltip.jpg [cit. 14-2-2013]. http://en.wikipedia.org/wiki/file:diamond_and_graphite2.jpg [cit. 14-2-2013]. http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:phosphcomby.jpg [cit. 14-2-2013]. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:l%c3%b8veflaske,_norsk_folkemuseum,_nf.1930-0554.jpg [cit. 14-2-2013]. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:microchips.jpg [cit. 14-2-2013]. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora.