/Kl, tří, potří?/ Svi (Mmmli) Nejvyspělejší skupin enotermníh mniot ( živočihů vůe) suhozemského půvou, o plzů se olišují mnohem výrzněji než ptái. Apomorfní znky 1. kožní kryt primárně ve formě srsti z hlupů 2. ohtě rozvinuté kožní žlázy včetně mléčnýh 3. sponí čelist jeiná kost (os entle = mniul) ruhotný čelistní klou 4. 3 sluhové kůstky ve střením uhu 5. heteroontní hrup (řezáky, špičáky, třenáky stoličky) 6. rozvoj ruhotné kůry konového mozku 7. vytvořen levá ort (prvá mizí ěhem zároečného vývoje) 8. tělní utin rozělen svlntou ránií 9. okonlá enotermie (homoiotermie) vysoká úroveň metolismu 10. rozvoj smyslového vnímání uševníh shopností vyústil ve vysokou úroveň hování 11. vývoj zároků v těle mtky, mláďt zpočátku živen mteřským mlékem plzi svi Primární čelistní klou mezi os rtiulre os qurtum (červeně), sekunární čelistní klou mezi os squmosum os entle. Červená šipk ukzuje n primární, černá n sekunární čelistní klou. 1
Vznik svů Z výhozí skupinu fylogenetikého vývoje svů jsou povžováni therpsiní plzi ynoonti (Cynoonti) s jeinou spánkovou jámou n lee (kl Synpsi s množstvím vymřelýh forem n jehož koni jsou svi). V počátíh vývojové linie je vymezení txonu Mmmli otížné, z rozhoujíí kritérium se povžuje přítomnost ruhotného čelistního klouu n kosti spánkové. Synpsi (svi v širším slov smyslu) je velká skupin ortlovů, lze ji efinovt jko skupinu, která je příuznější svům než plzům (tj. zhrnuje vlstní sve, jejih mniotní překy lízké příuzní). Oshuje několik význmnýh skupin živočihů. N ázi stojí vymřelé skupiny Pelyosuri Therpsi (včetně Cynoonti) jsou něky ohromy nesprávně oznčovány jko svovití plzi či přesněji plzovití svi, i kyž s plzy nemjí ni společného. První svi se ojevili v pozní kříě, tj. zhru pře 210 miliony let, si 60 milionů let poté, o se ojevili první therpsiní plzi. Trityloon sp. Thrinxoon sp. Oligokyphus sp. 2
Systém svů ěhem posleníh 10-20 let oznává velkýh změn, zvláště n záklě výzkumů n molekulární úrovni, le výsleky osu neustálené 2 potříy, 5500 reentníh ruhů Potří: vejoroí (Prototheri) 5 ruhů živoroí (Theri) přes 5400 ruhů 3
4
/Potří/ Vejoroí (Monotremt) Stroylí svi s výrznými znky lntýh překů (plzů), zejmén rozmnožování veji. PLAZÍ ZNAKY 1. úprv urogentitální soustvy způso rozmnožování (veje s vysokým oshem žloutku) 2. plně vyvinutá klok 3. pletene hruní končetiny s kostmi prooroi, oroi interlviul 4. stv pánve 5. některé úprvy mozku, ok (sklerotizovný prstene hrupvek) 6. hyění oltů CHARAKTERISTIKA SAVČÍ ZNAKY 1. srst 2. kožní žlázy včetně mléčnýh (ústí n žlázntém políčku) 3. sekunární čelistní klou 4. 3 kůstky ve střením uhu 5. 7 krčníh ortlů 6. svlntá ránie 7. úplné rozělení sre 8. teplokrevnost SPECIALIZOVANÉ ZNAKY 1. čelisti rohovitý zoák 2. rohové ostruhy n zníh končetináh s jeovými žlázmi 3. vkové kosti Systém vejoroýh 1 řá, 2 čelei, 5 reentníh ruhů Řá: ptkořitní (Monotremt) Čeleď: ježurovití (Thyglossie) 4 ruhy ptkopyskovití (Ornithorhynhie) 1 ruh Vývojoví přehůi žijííh vejoroýh nejsou osu známi (sn svrhní kří). U některýh vymřelýh zástupů i vojitý čelistní klou. 5
6 č. ptkopyskovití, ptkopysk (Ornithorhynhus ntinus) 30 ž 55 m, khní zoák, elekromgnetiký smysl, plohý os, ploví lány, zuy pouze v emryonálním stium, nory, 2 veje (inkue 10-11 ní), v Austrálie Tsmánie) č. ježurovití truiovitý čumák, louhý jzyk, hrvé nohy, mrveni termiti Ježur ustrlská (Thyglossus uletus) zčásti oliny, zčásti srst, Austrálie, Tsmánie, j Nové Guine Pježur (Zglossus sp.) elší hlv, víe srsti, méně olin, několik ruhů, Nová Guine
7 /Potří/ Živoroí (Theri) Vývojově pokročilejší skupiny svů roíí výhrně živá mláďt. CHARAKTERISTIKA 1. výhrně živoroost, ez vječné skořápky 2. je vytvořeno vnější uho 3. reuke loptkového pásm, os oroi os interlviul vymizely, nopk zvětšení loptky 4. není klok, urogenitální nální otvor oěleny 5. mléčné žlázy vyúsťují n rvkáh či struíh Mléčné žlázy svů struk rvk Systém živoroýh 2 nřáy, 20-27 řáů, 85-100 čeleí Nřá: včntí (Mettheri) si 330 ruhů plentálové (Plentli, Eutheri) přes 5100 ruhů
8 Nřá: Včntí (Mettheri) Monofyletiká skupin živoroýh svů roííh velmi neokonle vyvinutá mláďt. CHARAKTERISTIKA 1. větší počet zuů 2. hrkteristiký, ovnitř zhnutý tvr olní čelisti 3. z pánve vyíhjí párové vkové kosti (epipues) u oou pohlví (!), vk ovšem mjí zprvil jen smie 4. 2 ělohy 2 pohvy (rozeklný penis) 5. počet mléčnýh rvek 2-27 6. mláďt se vyvíjejí v trvlém kontktu s mléčnou rvkou Systemtiké členění včntýh je znčně proměnlivé zejmén v posleníh 10-20 leteh se názory n poklě výsleků výzkumů n molekulární úrovni mění poměrně ryhle (npř. počet řáů kolísá o 1 o 7). Důležité je rozlišovt vě záklní vývojové větve merikou ustrlskou, které se morfologiky olišují tvrem klouního spojení mezi kostmi nártu. Američtí včnti (Amerielphi) Vžy úplný hrup, i u smi něky hyí vk, v součsnosti oývjí většinu Nového svět, vymřelí zástupi yli nlezeni i v Antrktiě i n severní polokouli (2 řáy). Austrlští včnti (Austrlielphi) Různě moifikovný hrup, přípně různá úprv prstů přeníh končetin (syntylie), součsné rozšíření Austrálie (včetně Tsmánie) Nová Guine (1 zástupe i v Jižní Amerie) (5 řáů).
9 /Řá/ Včie (DIDELPHIMORPHIA) Pozemní či stromové ruhy, velký počet zuů (50) zčásti neiferenovnýh (tzv. polyprotoontní hrup), pětiprsté končetiny s protistojným plem, částečně ovíjivý os, vk může hyět; j Kn ž j Argentin, téměř 90 ruhů č. včiovití včie virginská (Dielphis virginin) větší velikost (40-50 m), nejseverněji žijíí včnte (j Kn ž Kostrik), ze všeh svů nejkrtší ou řezosti 12,5 ne včie vyří (Chironetes minimus) 27 ž 40 m, n zníh noháh ploví lány, potápí se, Mexiko ž Argentin včie třípásá (Monoelphis merin) krátký os, v Brzílie
10 /Řá/ Včíi (PAUCITUBERCULATA) Reliktní skupin 6-7 ruhů, horské eštné lesy Jižní Ameriky, smie ez vku, n první pohle připomínjí rejsky č. včíkovití včík rejsčí (Cenolestes fuliginosus) 8 ž 10 m, hustá přízemní vegete /Řá/ Kolokolové (MICROBIOTHERIA) č. kolokolovití kolokolo (Dromiiops gliroies) 8 ž 13 m, stroylý ruh, jeiný zástupe ustrlské vývojové linie v Jižní Amerie (Gonwn), horské lesy v Chile, zimní spánek, příuznost potvrzen ytogenetiky, molekulárně i morfologiky
/Řá/ Vkokrti (NOTORYCTEMORPHIA) č. vkopkrtovití speilizovní pozemní včnti, válovité tělo, krátký os, zkrnělé oči, mohutné rápy n 3. 4. přením prstu, rohovitý štít n čenihu, louhá jemná srst, srůst krčníh ortlů (oolnost páteře při rytí), 2 ruhy vkokrt písečný (Notorytes typhlops) 12 ž 16 m, sz stření Austrálie /Řá/ Kunovi (DASYUROMORPHIA) Ekologiké typy pooné šelmám neo rejskům, polyprotoontní hrup s velkými špičáky (42-46 zuů), pření končetiny 5prsté, zní 4prsté, zprvil pozemní, oře vyvinutý ozu otevřený vk č. kunovovití kunove tečkovný (Dsyurus viverrinus) 28 ž 45 m, oře šplhá, přímořské lesy jv Austrálie Tsmánie ďáel mevěovitý (Srophilus lnirius) 50 ž 80 m, nyní největší rvý ustrlský včnte elší os, říká srst, msivní čelisti s velkými zuy ( hyen ), Tsmánie vkorejsek hvostntý (Phsogle tpotf) 16 ž 25 m (velikost veverky), lhovičníkové lesy, oře šplhá skáče, Austrálie č. vkovlkovití vkovlk (Thylinus ynoephlus) 1 ž 1,3 m, jeiný ruh čeleě ( 1936), ekologiký typ psovité šelmy, zkrnělé (hrupvčité) vkové kosti e č. mrvenojeovití mrvenoje žíhný (Myrmeoius fsitus) 17 ž 27 m, hrup početný (52), le málo členitý (kolíčkovitý) mrveni termiti, silné rápy, louhý jzyk (10 m), nemá vk, jz Austrálie, ohrožený f f e 11
12 /Řá/ Bnikuti (PERAMELOMORPHA) Druhý třetí prst n zní končetině srůstá (hřeen k pročesávání srsti), 4-5 horníh řezáků 3 olní, řišní vk je přítomen otevírá se ozu, si 20 ruhů č. nikutovití hmyzožrví, připomínjí králíky neo tríky, prvá plent, početný hrup (46-48 zuů), Austrálie, Tsmánie, Nová Guine; nikut nostý (Permeles nsut) 30 ž 45 m, silné rápy, prlesy, lhovičníkové lesy, uš i prky, osíluje opuštěné nory králíků, v Austrálie nikut králíkovitý (Mrotis lgotis) 30 ž 55 m, velké uši osrstěná hoil (pouštní ruh), louhý jzyk, sz Austrálie č. kolovití, kol (Phsolrtos inereus) 60 ž 90 m, stromový ruh s hápvým nohm ez osu, zkulená hlv, v jv Austrálie č. vomtovití speilizovní pozemní včnti, větší velikost, zvlité tělo, phýlovitý os, krátké nohy s velkými rápy, roné oči, 20 zuů, potrv pozemní části rostlin, vomt oený (Vomtus ursinus) 80 ž 110 m, jv Austrálie, Tsmánie
/Řá/ Málozui (DIPROTODONTIA) Klsiký iprotoontní hrup (první olní látovitý řezák zvětšený horizontálně položený, velký je i první horní řezák, osttní řezáky reukovné neo hyějí stejně jko špičáky), vk otevřený opřeu, 4 mléčné rvky. č. kuskusovití stromoví včnti, 5prsté končetiny uzpůsoené ke šplhání (včetně silného protistojného ple), přípně srůst některýh prstů (klíšťky), louhý hápvý os, 40-46 zuů; kuskus skvrnitý (Spilousus multus) 34 ž 44 m, pohlvní vojtvárnost ve zrvení, potrv listy, ploy roná zvířen, Nová Guine sv Austrálie kusu liščí (Trihosurus vulpeul) 35 ž 55 m, proměnlivé zrvení, velké phové (hruní poosní) žlázy, všežrvý, lov pro kožešinu, Austrálie Tsmánie (vyszen n Novém Zélnu) č. vkoveverkovití létjíí kuskusové, mezi přeními zními končetinmi pákový lem, psivní let 50-120 m, ukrývjí se v utináh; vkoveverk létvá (Peturus revieps) 15 ž 21m, s v Austrálie, vyszen n Tsmánii č. vkoplšíkovití, vkoplšík létvý (Arotes pygmeus) mlá velikost (6 ž 8 m), nevýrzný pákový lem, potrv nektr z květů, v Austrálie č. possumovití stromové ruhy s hustou vlnitou srstí, zprvil ez létí lány, silný, kráte osrstěný hápvý os, 2 protistojné prsty n přeníh končetináh, ýložrví noční; possum vlnitý (Pseuoheirus peregrinus) 30 ž 39 m, i v příměstskýh príh, v Austrálie Tsmánie e vkove létvý (Peturoies volns) 35 ž 45 m, jko jeiný z čeleě má pák, pření končetiny všk nthuje opřeu nikoli o strn, v Austrálie f; possum meosvý (Trsipes rostrtus) 4 ž 9 m, n hlvě krátký hoůtek jzyk s krtáčkem n koni živí se nektrem, pylem roným hmyzem z květů, jz Austrálie g g e f 13
č. klokánkovití přei prvýh kloknů mlá velikost, méně speilizovný hrup (34 zuů) se zhovnými špičáky, lysý šupintý os, jenouhý žluek; klokánek krysí (Potorous tritylus) 20 ž 26 m, krátké zní nohy, hápvý os, v husté přízemní vegeti, jv Austrálie Tsmánie č. kloknovití zní hoilo s velkým 4. prstem rápem (ple hyí), 5. prst o honě krtší, 2. 3. prst srůstjí mlé, svlntý os, prostorný vkovitý žluek (mikroorgnismy), 32-34 zuů s olními látovitými řezáky, špičáky hyějí, vk pouze smie (!); klokn orovský (Mropus gignteus) ž 1,5 m, stepi svnové lesy, v Austrálie klokn ruokrký (Wlli rufogrise) 60 ž 88 m, jeen z nejhojnějšíh ruhů, hustý kožih (snáší i evropskou zimu v Anglii zivočel), jv Austrálie Tsmánie klokn stromový (Denrolgus lumholtzi) 48 ž 59 m, svlnté pření nohy jen o málo krtší než zní, silné rápy protistojné prsty, hustě osrstěný os, sv Austrálie (jiné stromové ruhy i Nová Guine) 14
Nřá: Plentálové (Plentli) Největší monofyletiká skupin reentníh svů se zároky vyvíjejíími se v ěloze. CHARAKTERISTIKA 1. zároky se elší ou vyvíjejí v ěloze vyživovné Typy plenty prostřenitvím (lntohoriální) plenty 2. sene vkovýh kostí i vku 3. ěloh v různém stupni spojená, vžy jen pohv 4. penis jenolitý (není rozeklný) 5. mléčné rvky rozmístěny jen ve 2 řáh 6. reuke počtu zuů mléčný hrup 7. tenene ke zvětšování mozku iferenii konového mozku Tké systemtik plentálů v poslení oě prohází převrtnými změnmi, jejihž oou lze mezi ortlovi jen stěží njít. Ztímo půvoní systém reflektovl přeevším morfologiké znky n hrupu lee, nové pojetí vyhází z molekulární systemtiky fylogeneze. Záklní ivergene žijííh plentálů má vzu n rozp prkontinentu Pnge posléze i Gonwny (zhru pře 185-85 mil. let) v součsné pooě systému se oráží n čtyř záklníh vývojovýh linií (kleh). p. rozptýlená p. klkovitá p. pásová p. terčovitá AFROTHERIA Součsné rozšíření Afrik, menší iverzit ruhů, větší iverzit vyššíh txonů; společný znk formování zároečnýh olů. Půvo: Afrik XENARTHRA Součsné rozšíření Jižní Amerik, kosterní znky, iverzit tto. Půvo: nerktiká olst (při oělení Afriky Jižní Ameriky) EUARCHONTOGLIRES Součsné rozšíření kosmopolitní, morfologie stv penisu, umístění šourku j.; iverzit ruhů vyšší než iverzit txonů Půvo: plerktiká olst LAURASIATHERIA Součsné rozšíření kosmopolitní, iverzit tto. Půvo: holrktiká olst 15
Boreoeutheri (neo Boreotheri) je velká skupin svů, příuznost jejíhž členů je popořená nlýzmi DNA. Zhrnuje rozličné typy o velkýh voníh zvířt (kytovi) i velkýh suhozemskýh zvířt (suokopytníe, lihokopytníi, šelmy) přes mlé hlove či letouny ž po primáty. Dělí se n vě větší poskupiny Lursitheri Eurhontoglires. Sesterskou skupinou oreoeutherií jsou Atlntogent zhrnujíí huozué Afrotheri; le existují i jiné verze viz níže. Alterntivní klogrmy plentálů 16
Systém plentálů 18-20 reentníh řáů, přes 5100 ruhů AFROTHERIA Řá: hráči (Tuulientt) 1 čeleď 1 ruh érouni (Mroselie) 1 čeleď 15 ruhů fričtí hmyzožrvi (Afrosorii) 3 čelei 45 ruhů mni (Hyroie) 1 čeleď 4 ruhy sirény (Sireni) 2 čelei 5 ruhů hootnti (Proosie) 1 čeleď 3 ruhy XENARTHRA Řá: pásovi (Cingult) 1 čeleď 14 ruhů Řá: lenohoi mrvenečníi (Pilos) 2 čelei 7 ruhů EUARCHONTOGLIRES Řá: zjíi (Lgomorph) ČR 2 čelei 92 ruhů hlovi (Roenti) ČR 28-33 čeleí téměř 2300 ruhů tny (Snenti) 1 čeleď 20 ruhů letuhy (Dermopter) 1 čeleď 2 ruhy primáti (Primtes) 15 čeleí 376 ruhů LAURASIATHERIA Řá: rejsi krti (Soriomorph) ČR 4 čelei 430 ruhů ježi (Erineomorph) ČR 1 čeleď 20 ruhů letouni (Chiropter) ČR 18 čeleí si 1100 ruhů suokopytníi (Artiotyl) ČR 10 čeleí 240 ruhů kytovi (Cete) 10 čeleí si 80 ruhů lihokopytníi (Perissotyl) ČR 3 čelei 17 ruhů luskouni (Pholiot) 1 čeleď 8 ruhů šelmy (Crnivor) ČR 9-12 čeleí 250 ruhů Dv řáy hlovi letouni = téměř 2/3 ruhů (62ˇ%) 17
AFROTHERIA 1 /Řá/ Hráči (TUBULIDENTATA) Stroylá reliktní skupin, ple n končetináh reukovné, kolíčkovité zuy ez kořenů (neustále orůstjí), výrzně vyvinutý čih, krátké nohy, silná kůže s říkými štětinmi, velké uši, kopýtkovité rápy, louhý jzyk, vojitá ěloh, pásovitá plent; 1 čeleď, 1 ruh; hráč (Oryteropus fer) 44 ž 70 m, říké lesy, uš, svn, velké nory, potrv = termiti mrveni, tropiká Afrik /Řá/ Bérouni (MACROSCELIDEA) Droné hmyzožrvé formy s oře vyvinutým slepým střevem, hlv protžen v pohylivý hoůtek, velké oči (noční způso život), zní nohy elší než pření, louhý os, iskovitá plent; 1 čeleď, 15 ruhů (většinou sushrská Afrik); npř. éroun friký (Mroselies proosieus) 14 m, krtší rypáček, písečné kmenité polopouště, okrj stepí, jz Afrik éroun žlutohřetý (Rhynhoyon hrysopygus) největší ruh (velikost mlého králík), v Afrik 18
AFROTHERIA 2 /Řá/ Sirény (SIRENIA) Mořští svi, ýložrví (porosty voníh rostlin při pořeží), přizpůsoeni životu ve voě, ztrátu srsti kompenzuje silný pokožní tuk, pření končetiny pálovité ploutve se zytky kopýtek, loketní klou ohený, zní končetiny reukovné (zytky pánve), široká osní ploutev, ušní olte hyějí, rozštěpený svlntý horní pysk, několikílný žluek, 1 prekoiální mláě; molekulární genetik spojitost s mny, morfologie spíše s hootnti; 2 čelei, 5 ruhů. č. ugongovití osní ploutev 2 lloky, mlá hlv, u smů řezáky s pooě mlýh klů (překryté msivními pysky), 2 reentní ruhy (1 vyhuený, 18. st. koroun ezzuý, Hyromlis gigs; ž 6 m, hlnomilný ruh), ugong iniký (Dugong ugong) 2,5 m, pořežní voy Inikého Tihého oeánu o Ruého moře po s Austrálii č. kpustňákovití zvlitější tělo, zkulená osní ploutev, krátké pření končetiny, 6 krčníh ortlů, 4 ruhy (výh. pořeží Afriky záp. pořeží Jižní Stření Ameriky), kpustňák širokonosý (Trihehus mntus) ž 4,5 m, reltivně ěžný ruh, rkiké voy, o Virginie po ústí Orinok 19
č. zltokrtovití pozemní ruhy, zvlité tělo ez ušníh oltů osu, zkrnělé oči, široká hlv, holý čenih s konovou rohovitou estičkou, pření končetiny krátké s louhými rápy n 2 prsteh; 21 ruhů (Afrik n jih o Shry); zltokrt kpský (Chrysohloris siti) 9 ž 11 m, písčitá pů, jz Afrik č. olínovití vývojově nejpůvonější hmyzožrvi, mlá mozkovn, eholoke, soumrčná noční zvířt, klsiký příkl ptivní rie (různé ekologiké formy), 21 ruhů (pouze Mgskr); olín ezosý (Tenre eutus) 26 ž 39 m, tuhá srst štětiny, v mláí n hřetě hřestítko (10-15 zesílenýh ostnů, kontkt s roiči), lesnté olsti olín ježkovitý (Setifer setosus) 15 ž 22 m, ostnitý pokryv těl č. vyříkovití n frikém kontinentě, lízí tenrekům, pte k životu ve voě (protáhlé tělo, plohá hlv, mlé uši, louhý os, nápné smyslové hlupy virisy n čenihu, kvlitní srst, hřeínek n zníh noháh; 3 ruhy (stření zápní Afrik); vyřík hitý (Potmogle velox) 29 ž 35 m, řehy vo v eštnýh lesíh, stření Afrik AFROTHERIA 3 /Řá/ Afričtí hmyzožrvi (AFROSORICIDA) Dříve řzeni mezi hmyzožrve poonost je výslekem konvergene, vývojově primitivní formy hrupu (tzv. zlmoontní stoličky hrolky uspořáány o tvru V), pozemní, zemní i voní formy, 3 čeleě, 45 ruhů. 20
21 /Řá/ Dmni (HYRACOIDEA) Býložrví, velikost králík, sklntá stnoviště neo stromy, pření končetiny 4prsté zní 3prsté s nehtovými kopýtky, nšlpují n přilnvé polštářky prstů (prstohoi), 2. zní prst ráp k čištění srsti, horní řezáky připomínjí hloáky hlovů (sklovin pouze vpřeu), prekoiální (niifugní) mláďt, enní ktivit, soiety; 1 čeleď, 4 ruhy (Afrik Pření Asie); mn sklní (Provi pensis) 30 ž 55 m, sklnté iotopy, o Linonu o j Afriky AFROTHERIA 4 /Řá/ Chootnti (PROBOSCIDEA) Největší suhozemští svi, svlntý hoot (srůst čenihu horního pysku), tlustá téměř lysá kůže, velké olte (termoregule, orozumívání), horní řezáky kly, špičáky hyějí, vžy 1 stoličk, pneumtizovná lek, sloupovité pětiprsté končetiny, prstohoi, vyspělý soiální život; 1 čeleď, 3 ruhy (Afrik, jv Asie); slon friký (Loxoont frin) 6 ž 7,5 m 2,5 ž 6 t, výšk ž 4 m, 2 prstíky n hootu tři kopýtk z zníh noháh, sushrská Afrik ; pole posleníh výzkumů je mu příuzný mmut (Mmmunthus primigenius); slon iniký (Elephs mximus) 5,5 ž 6,5 m 2 ž 5,5 t (výšk 2,5 ž 3 m), 1 prstík n hootu, 4 kopýtk n zníh noháh, Pření Zní Inie, Cejlon, Sumtr
XENARTHRA 1 [Kl, Nřá?]: CHUDOZUBÍ (Xenrthr) xenrthrální spojení hruníh eerníh ortů (přítné klouy) zpevnění páteře u vymřelýh megforem, jenouhý kolíčkovitý hrup ez řezáků špičáků, jenouhý kořen či ez, není ni sklovin, či úplná reuke hrupu, proměnlivý počet krčníh ortlů (6-9), mohutná krkvčí kost (os oroi) n lopte, nízká úroveň metolismu j., 2 řáy (Stření Jižní Amerik jih Severní Ameriky). /Řá/ Pásovi (CINGULATA) Pozemní či pozemní ruhy, velký počet homoontníh zuů, pníř nspou kostěný svrhu rohovinovým pnířem či rohovitým krunýřem, hrvé nohy s rápy, jko jeiní huozuí n lee úplný jřmový olouk, 1 čeleď pásovovití, 21 ruhů; pásove evítipásý (Dsypus novemintus) 40 ž 57 m, nejrozšířenější ruh, klenutý krunýř s 8-9 pásy, utjená řezost, polyemryonie (ž 12 zároků), Texs ž s Argentin pásove orovský (Prioontes mximus) 0,7 ž 1 m, elý opnéřovný, trvnté křovinté svny, Venezuel ž s Argentin pláštník mlý (Chlmyphorus truntus) 12 ž 15 m, rohovitý ž kožovitý krunýř, většinu čsu v pozemí, Argentin 22
23 XENARTHRA 2 /Řá/ Lenohoi mrvenečníi (PILOSA) Pozemní či stromové ruhy, menší počet homoontníh zuů neo reukovné, Stření Jižní Amerik, 2 čelei, 8 ruhů. č. lenohoovití tříprstí stromové ruhy, 6-9 krčníh ortlů, ělený žluek, rozšířené střevo pře konečníkem, 18-20 nerozlišenýh třenáků stoliček, tělesná teplot 28-35 C, silné končetiny s hákovitými rápy (vpřeu i vzu n třeh prsteh), 3 ruhy; lenoho tříprstý (Brypus tritylus) 50 ž 60 m, mlá hlv, krátký krk, phýlovitý os, Venezuel ž Brzílie č. lenohoovití vouprstí n přeníh noháh pouze 2 prsty, větší hlv, 2 ruhy; lenoho vouprstý (Choloepus itylus) 60 m, Kolumie ž s Brzílie č. mrvenečníkovití různá velikost, ezzué čelisti (náhr svlntý žluek), louhý lepkvý jzyk, pření končetiny s mohutnými rápy (při hůzi otočeny ozu nšlpují n hřety prstů), potrv mrveni termiti, 4 ruhy (Stření Jižní Amerik); mrvenečník velký (Myrmeophg trityl) 1 ž 1,2 m, největší žijíí zástupe řáu, z oků stisknuté tělo, úzká trukovitá hlv, velký os, pmpy eštné lesy, Belize ž sev. Argentin mrvenečník čtyřprstý (Tmnu tetrtyl) 54 ž 77 m, stromový ruh, hápvý os, Venezuel ž s Argentin
24 /Řá/ Zjíi (zjíovi) (LAGOMORPHA) Dv páry horníh řezáků, první velký, ruhý mlý z hloáky, stoličky s vysokými korunkmi, rozpolený pysk, ploskohoi, slepé střevo se spirálním záhyem, kulový čelistní klou umožňuje žvýkvé pohyy o strn, ekotrofie (požírání výklů), terčovitá plent, o typy mláďt (preko- ltriiální), poloh šourku pře penisem, 2 čelei, 92 ruhů. č. pišťuhovití menší formy s krátkými olti, zvlité tělo, krátké končetiny, velehory stepi, si 30 ruhů (Asie Severní Amerik); npř. pišťuh horská (Ohoton lpin) 18 ž 22 m, náhorní plniny sklntá či kmenitá úočí velehor stření Asie pik (O. prineps) hory n z Severní Ameriky č. zjíovití větší velikost, proloužené olte i zní nohy, si 62 ruhů, zásluhou člověk kosmopolitní rozšíření; zjí ělák (Lepus timius) 45 ž 65 m, sezonní změn zrvení, nspou hustě osrstěné tlpky, severní Eursie jižněji položené velehory (Alpy) králík lávový (Romerolgus izi) 37 ž 31 m, krátké olte i končetiny (půvoně povžován z pišťuhu), sulpínské polohy vulkánů políž Mexio City EUARCHONTOGLIRES 1
/Řá/ Hlovi (RODENTIA) Mlé ž střeně velké formy, přes velkou rozrůzněnost jenotná ntomiká stv, hrkteristiká úprv hrupu (řezáky, istem, třenáky stoličky něky s ukončeným či trvlým růstem), končetiny se 4 5 prsty, mohutná žvýkí svlovin, velká rozmnožoví shopnost, mláďt většinou ltriiální (výjimk npř. morčtovi), 28-33 čeleí, n 2300 ruhů. č. plhovití ČR rorikolní (stromové) ruhy, víe či méně huňtý os stoličky s příčnými lištmi (plerktiká olst Afrik); npř. plh velký (Glis glis) Evrop selevinie (Selevini etpklensis) 7 ž 10 m, pozemní pouštní ruh, hustá srst, nehuňtý os, převážně hmyzožrvý, Stření Asie EUARCHONTOGLIRES 2 Systemtik hlovů Je osu neustálená, půvoní členění se opírlo o morfologii m. msseter (žvýkí svl) olní čelisti. Pole molekulární systemtiky se ztím jeví několik monofyletikýh linií: A Glirie, Siurie Aploontie, B Ctenotyli, Hystriie, Bthyergie, Cviie, Hyroherie, Chinhillie, Myostorie, C Cstorie, Geomyie, Heteromyie D Dipoie, Murie. č. oruškovití reliktní skupin, vývojově z žijííh hlovů nejprimitivnější (utváření některýh částí leky), větší než ontr, neokonlá termoregule, stnoviště políž vo, 1 žijíí ruh; orušk (Aploonti ruf) 30 ž 46 m, 5prsté končetiny s louhými rápy, složité lyrinty nor, Severní Amerik č. rypošovití pozemní formy, mohutné opřeu vyčnívjíí řezáky, krátké 5prsté končetiny, mlé olte mlé oči, vnímjí vzuhové prouy v pozemníh hoáh, otřesy půy, zvuky o nižšíh kmitočteh, mgnetiké pole, nízká tepová ehová frekvene i spotře kyslíku, počet zuů 12-28, stoličky extrémně vysoké korunky, 16 ruhů (Afrik); npř. rypoš lysý (Heteroephlus gler) 24 ž 33 m, jeiný hlove s téměř lysou kůží, tělesná teplot 30-32 C (jeiný z plentálů), kolonie o 60-70 jeiníh s kstmi (ělníi, oráni, 1 smie), v Afrik 25
EUARCHONTOGLIRES 3 26 č. veverkovití ČR rozmnitá skupin, velké oči, hrolkté stoličky, 4prsté pření 5prsté zní končetiny, si 280 ruhů (hyí Austrálie, jih Jižní Ameriky, Mgskr j.); npř. svišť horský (Mrmot mrmot) 40 ž 60 m, zvlité tělo se širokou hlvou, mlé olte, horský ruh Evropy sysel perličkový (Spermophilus suslius) 18 ž 25 m, pozemní ruh, štíhlé tělo, krátké nohy, krátký os, líní tory, jv Evrop psoun prériový (Cynomys luoviinus) 28 ž 33 m, zvlitější tělo, le velikost syslů, pření ple s nápně velkým rápem, velké soiety, Severní Amerik veverk popelvá (Siurus rolinensis) 20 ž 30 m, veverky nemjí líní tory, tento ruh olte ez štětiček, roustnější postv, s Severní Ameriky, vyszen ve Velké Británii Itálii poletušk slovnská (Pteromys volns) 13 ž 20 m, široký kožní lem po strnáh těl, pákový let 20-30 m, Eursie e e
č. ikorzovití velí pozemní hlovi, n hřetě ose louhé oliny (shopnost vystřelovt), široký tupý čenih, prekoiální mláďt 5prsté končetiny, mimořáně louhá střev, 20 zuů, 11 ruhů (Afrik, ji Asie); npř. ikorz oený (Hystrix ristt) 57 ž 70 m, ostny ž 30 m louhé, přizpůsoivý ruh, prostorné nory, tropy sutropy Afriky Asie j Evrop č. urzonovití štětinmi či olinmi připomínjí ikorzy, ostny všk krátké (o 4 m) prostoupené louhými hlupy, rorikolní zní nohy s protáhlými rápy, 12 ruhů (Severní Jižní Amerik); npř. urzon knský (Erethizon orstum) 65 ž 70 m, mlá hlv, louhý široký os, č. morčtovití enní ktivit, velké oči, tupěji zkončená hlv, krátký ž neviitelný os, 4prsté pření 3prsté zní končetiny, 18 ruhů (Jižní Amerik); npř. morče ivoké (Cvi pere) 16 ž 35 m, široké lysé olte, ílé řezáky, prekoiální mláďt, trvnté křovinté pmpy, Jižní Amerik morče omáí (C. porellus) Inkové, o Evropy v 16. století; č. kpyrovití největší žijíí hlovi, 4prsté pření 3prsté zní končetiny s plovími lánmi, rozpolený horní pysk, široké řezáky s hluokými rýhmi, 1 ruh (Jižní Amerik); kpyr (Hyroheris hyroheris) 1 ž 1,3 m 27 ž 70 kg, říká hruá srst, phové žlázy, Pnm ž sv Argentin č. nutriovití ČR ploví lány n zníh 5prstýh končetináh, lysý os, mohutné ornžové řezáky, 1 ruh (Jižní Amerik); nutrie (Myostor oypus) 43 ž 63 m, kožešinový ruh, stře Jižní Ameriky, vyszován v teplýh olsteh svět e č. činčilovití nápně velká hlv, velké oči i uši, huňtá jemná srst n těle louhém ose, vysokohorské polohy An, 7 ruhů (jižní Amerik); npř. činčil vlntá (Chinhill lniger) 22 ž 23 m, význmný kožešinový ruh již o oy Inků, s Chile f EUARCHONTOGLIRES 4 f Dlší známější čelei jihomerikýh hlovů: gutiovití, pkovití, hutiovití, tukotukovití, osmákovití, korovití. 27
č. orovití ČR polovoní ruhy, lysý (šupintý) zploštělý os, 5prsté končetiny, ploví lány n zníh noháh, uzvírtelné nozry zvukovoy, mohutný kořen jzyk (zrňuje pronikání voy o hrtnu), roinné soiety, 2 ruhy (Severní Amerik, Eursie); or evropský (Cstor fier) 75 ž 100 m 17 ž 30 kg, význmný krjinotvorný prvek, Eursie č. tríkovití ČR pouštní polopouštní formy, proloužené zní končetiny se srostlými louhými kostmi reukovným počtem prstů (ovykle 3), myšivky 5 prstů, přes 50 ruhů (Eursie Severní Amerik); npř. trík egyptský (Julus julus) 9 ž 12 m, písčité pouště, severní Afrik ž Írán myšivk horská (Siist etulin) 7 ž 9 m, končetiny zhru stejně louhé, nápně louhý os (částečně hápvý), hory Evrop č. noháčovití kloknovitý vzhle (ž 4 m louhé skoky), zní 4prsté končetiny s plohými kopýtkovitými rápy, zječí hlv s velkým očim louhými olti, svny, polopouště okrje pouští, 1 ruh; noháč jihofriký (Peetes pensis) 35 ž 43 m, jižní Afrik č. slepovití hrvý pozemní způso život, válovité tělo, nerozlišený krk, oči překryté kůží, olte os hyějí, nohy všk nejsou hrvé nory hlouí hlvou s vyčnívjíími hloáky, si 8 ruhů; npř. slepe mlý (Splx leuoon) 15 ž 24 m, Mďrsko ž Mlá Asie e EUARCHONTOGLIRES 5 e 28
č. myšovití ČR velká velmi rozmnitá čeleď zhrnujíí skupiny říve olišovné smosttně n úrovni čeleí npř. křečkovití, hrošovití, vzhleem k půvou (expnzivní rie) se nyní jeví jko přijtelnější široe konipovná čeleď s příslušnými počeleěmi; společný vzore hrupu (16 zuů 4 řezáky 12 stoliček), jink vzhleem i způsoem život velká iverzit, n 1300 ruhů, kosmopolitní rozšíření. Křeček zltý (Mesorietus urtus) 11 ž 18 m, krátké nohy i lysý či přiléhvě osrstěný os, tupěji zkončená hlv, líní tory, pětiprsté končetiny se zkrnělým přením plem, Tureko ž Sýrie křeček vlníkový (Sigmoon hispius) 12 ž 20 m, připomíná hroše s elším osem, j USA ž Peru hroš polní (Mirotus rvlis) 10 ž 12 m, groenózy, Evrop lumík norský (Lemmus lemmus) 8 ž 15 m, zvlité tělo, n přeníh plíh ráp k oývání potrvy, populční gre, severní Evrop pískomil mongolský (Meriones unguiultus) 11 ž 15 m, pískomilové vzhleem připomínjí spíše myši, le jejih louhý os je osrstěný, pouštní polopouštní olsti, j Siiř ž s Čín e krys orovská (Crietomys gminus) 35 ž 40 m, protáhlá ž zšpičtělá hlv, velké oči olte, 4prsté pření 5prsté zní (elší) končetiny, louhý šupintý os, líní tory (jink u myší hyějí), j Afrik f krys mnohorvková (Mstomys ntlensis) 20 ž 27 m, 8-12 párů mléčnýh rvek, sushrská Afrik, známý lortorní ruh g g e f EUARCHONTOGLIRES 6 29
/Řá/ Tny (SCANDENTIA) Hmyzožrví stromoví svi (připomínjí menší veverky), protáhlý čenih olte opičího tvru, zokonlený zrk mozek, krátké slepé střevo, uzvřené očnie n lee, jko primáti pohyují čelistmi nejen horizontálně, le i vertikálně zároveň primitivní znky (typ zuů), 1 čeleď tnovití, 10 ruhů (jv. Asie); tn oená (Tupi glis) 14 ž 23 m, největší, nejrozšířenější nejznámější, eštné i ruhotné lesy, jv Asie ž Velké Suny EUARCHONTOGLIRES 7 /Řá/ Letuhy (Dermopter) Široká osrstěná lán po strnáh těl o hlvy po kořen osu, klouzvý let (ž 140 m), hřeínkovité sponí řezáky, 5prsté končetiny, tlusté střevo elší než slepé, noční ktivit, 1 ltriiální mláě (n kůži řih), 1 čeleď letuhovit, 2 ruhy (jv. Asie); npř. letuh filipínská (Cynoephlus volns) 34 ž 42 m, eštné lesy, potrv listí, pupeny, ploy, j Filipíny 30
EUARCHONTOGLIRES 8 /Řá/ Primáti (PRIMATES) Apte k životu n stromeh, enní neo noční ktivit, zokonlení zrku s prostorovým viěním, reuke čihu, pření končetiny k jiným funkím, rozvoj konového mozku (zvrásnění polokoulí), soiální hování záklní triuty vzniku člověk. Hlvní znky pohylivé pětiprsté končetiny s protistojným plem, klíční kosti, rápy neo plohé nehty, neosrstěná hoil, ploskohoi, slepé střevo, vourohá ěloh, 1-3 páry mléčnýh žláz, lek s velkou mozkovnou s částečně či plně uzvřenými, opřeu směřujíími oritmi, splynutí oou polovin olní čelisti, 15 čeleí, 376 ruhů (tropy sutropy kromě Austrálie, nepočítáme-li člověk). /Pořá/ Poloopie (Prosimii, Strepsirhinii) Stromoví neo polostromoví primáti s noční či enní ktivitou, prsty ještě rápy, velké oči, očnie ozu ještě otevřené, zní končetiny ovykle mohutnější než pření, čenih zkončen vlhkým holým rinriem s hrkteristikým tvrem, potrv rostlinná, hmyz i roní ortlovi, 7 čeleí, si 90 ruhů (Afrik, Mgskr, jv Asie). Pořá: poloopie (Prosimii) Čeleď: mkiovití (Cheirogleie) (6) lemurovití (Lemurie) (19) ksukolovití (Duentoniie) (2) inriovití (Inrie) (11) komovití (Glgonie) (19) outloňovití (Lorisie) (9) Pořá: nártouni (Trsioie) Čeleď: nártounovití (Trsiie) (7) Pořá: vyšší primáti (Anthropoie) Nčeleď: ploskonosí (Pltyrrhini) Čeleď: kosmnovití (Cllithriie) (26) mlpovití (Ceie) (si 50) hápnovití (Atelie) (10) Nčeleď: úzkonosí (Ctrrhini) Čeleď: kočkonovití (Ceropitheie) (přes 130) Nčeleď: lioopi lié (Hominoie) Čeleď: gionovití (Hylotie) (14) lioopi lié (hominii) (Hominie) (6) (čísl v závore = orientční počet reentníh ruhů) 31
č. mkiovití trpsličí lemuři, roná velikost, huňtá jemná srst, louhý os u kořene rozšířený (zásoní tuk), letní spánek, 6 ruhů (Mgskr); npř. mki trpsličí (Miroeus murinus) 12 ž 15 m, nejmenší součsný primát, lysé olte, z j Mgskr č. lemurovití protžený oličejová část hlvy (i leky), n prsteh nehty vyjm rápu n 2. zní nohy (úrž husté jemné srsti), sponí řezáky hřeínkovité, všežrví s převhou rostlinné složky (slepý vk u žluku louhé slepé střevo), 19 ruhů (Mgskr); npř. lemur kt (Lemur tt) 38 ž 45 m, nejznámější ruh, spíše pozemní ruh, j Mgskr č. ksukolovití speilizovný hrup připomíná hrup hlovů (počet 18 zuů, úprv stálý růst řezáků), n prsteh rápy, 3. prst pření končetiny nápně tenký louhý (měkký užnin ze stéel musu lrvy hmyzu), 2 ruhy (1 ruh vyhuený), Mgskr; ksukol ostý (Duentoni mgsriensis) 36 ž 46 m, vlhké lesy, mngrovy musové houštiny, noční hlsové projevy (je-je), vzáný, le není ezprostřeně ohrožený, s v Mgskr č. inriovití stromové ruhy, štíhlé tělo, nápně louhé nohy, nehty, enní, ýložrví, 11 ruhů (Mgskr); npř. inri (Inri inri) 60 ž 90 m, největší poloopie nejkrtší os, ž 10 m louhé skoky č. komovití štíhlé stromové poloopie s louhým osem, velkými očim i ušim noční ktivitou, zní silné skákvé nohy, sponí řezáky hřeínkovitý tvr, křovinté lesní iotopy Afriky, 19 ruhů, npř. kom uštá (Glgo seneglensis) 14 ž 21 m, kráte osrstěný os (n rozíl o jinýh ruhů), n koni prstů zrohovtělé plošky kůže (lepší úhyt), stření Afrik e č. outloňovití zvlité tělo s krátkým či zkrnělým osem, zkulená hlv, mlé olte, velké oči, pomlý váhvý pohy, n kořist číhjí (hmyz roní ortlovi), 9 ruhů Afrik tropiká Asie, npř. outloň váhvý (Nytieus oung) 26 ž 38 m, jv Asie ž j Filipíny f; pooný ruh lori (Loris trigrus) Inie, Cejlon f e EUARCHONTOGLIRES 9 32
EUARCHONTOGLIRES 10 33 Pořá?: Nártouni (Trsioie) Půvoně k poloopiím, fylogenetiky líže k vyšším primátům; pokročilá stv mozku, orovité oči, prsty s přísvkmi, nejisté postvení v systému slepá větev či zální skupin vyššíh primátů, 1 čeleď, 7 ruhů (jv Asie hlvně Suny Filipíny); npř. nártoun eleeský (Trsius spetrum) 13 ž 27 m, Celees okolní menší ostrovy Pořá: Vyšší primáti (Anthropoie, Hplorrhini) Zkráená oličejová část hlvy (leky), rinrium reukovné, spojený pohylivý horní pysk, oči směřují opřeu, očnie zel uzvřeny, prsty zprvil s nehty, většinou enní ktivit, konový mozek se zvrásněnou kůrou, 4 čeleí, 128 ruhů (Eursie, Afrik, Stření Jižní Amerik). Nčeleď: ploskonosí (Pltyrrhini) Široká přepážk mezi nozrmi, postrájí líní tory, šptně protistojný ple, nemjí seí hroly, jiná úprv kostěného zvukovou, 3-4 čelei, si 128 ruhů, Stření Jižní Amerik č. kosmnovití n většině prstů rápky, hustá srst, osrstěné olte, os není hápvý, si 26 ruhů (Pnm ž jižní Brzílie); npř. kosmn ělovousý (Cllithrix jhus) 18 ž 28 m, velké ušní štětičky, ekologiky přizpůsoivý (i městské prky), v Brzílie č. hápnovití pětinohé opie (okonle hápvý itlivý os), útlé tělo i kočeniny, mlá hlv, louhá říká srst ez posy, si 10 ruhů (Stření Jižní Amerik), npř. hápn černý (Ateles pnisus) severní polovin Jižní Ameriky vřešťn rezvý (Aloutt seniulus) silný hls, kostěný; ozvučný uínek (vznikl z jzylky) o něhož zshuje vzušný vk vyhlípený jíen), Jižní Amerik severně o Amzonky č. mlpovití různoroá skupin, ř typů (mlpy, mirikiny, titiové, kotulové, hvostni, neosrstěný olte, plohé nehty, hápvý os (i jko hmtový orgán smyslové ppily nspou), n rukáh nejsou ple protistojné, 55 ruhů (Stření Jižní Amerik); npř. mlp kpuínská (Ceus puinus) 33 ž 45 m, částečně osrstěný os, oře vyvinuté ple n přeníh noháh, s Jižní Ameriky e mirikin noční (Aotes trivirgtus) 24 ž 47 m, připomíná spíše poloopie, jeiný vyšší primát s nočním způsoem život (orovské oči), roné uši, Pnm ž s Argentin f e f
Nčeleď: úzkonosí (Ctrrhini) Úzká přepážk mezi nozrmi, nehápvý os, n zku seí hroly, všehny ple protistojné, prsty s nehty, líní tory (kočkoni), jenouhý (kočkoni) či trojílný (hulmni) žluek, jiný hrup (menší počet třenáků), převážně stromový způso ýložrvý způso život, 1 čeleď (ř typů kočkoni, mngejové, pviáni, mkkové, guerézy, hulmni, lnguři j), si 130 ruhů, j Asie Afrik (okrjově Evrop) č. kočkonovití popis viz úzkonosí, ále kostěné vly n očniemi, sgitální hřeen, os může ruhotně mizet; vlstní kočkoni (23-25 ruhů) štíhlé stromové opie s louhým (lnčním) osem, čsté pestré zrvení s pohlvní vojtvárností, zkulená hlv s krátkým oličejem, louhý ple n přeníh noháh; npř. kočkon husrský (Erythroeus pts) 60 ž 90 m, pozemní ruh, silný hrup, svny i eštné lesy, stření Afrik gueréz pláštíková (Colous guerez) 60 ž 90 m, vyčnívjíí nos zhnutý olů, phýlovitý pření ple, louhá srst, několikílný žluek, líní tory hyějí, listožrvá, stření Afrik pvián pláštíkový (Ppio hmrys) psí tlm, vystouplé g nočniové vly, švlovité špičáky, elší os, velké líní tory, pozemní způso život; 40 ž 60 m, hřív, otevřené svny, skály úočí hor, s Afrik jz Arského poloostrov mnril (Mnrillus sphinx) 55 ž 95 m, neúměrně velká hlv, pestré zrvení tváří, zkrnělý os, eštné lesy, stření Afrik mngej pláštíkový (Ceroeus ligen) 45 ž 70 m, ntomiky mezi kočkony (seí mozoly, louhý os rží vzhůru ) mkky (protáhlejší čenih, noční lišty, silné čelisti), stření Afrik e mkk rhezus (M mullt), oproti kočkonům roustnější zvlitější, silnější končetiny s krátkým f plem, protáhlejší hlv, výrzné nočniové olouky, prostorné líní vky, 45 ž 60 m, v Afghánistán ž Vietnm, lortorní ruh f mgot (M sylvn) 55 ž 75 m, s Afrik Girltr, jeiný evropský primát; hulmn posvátný (Semnopitheus entellus) útlá postv, štíhlé nohy, louhý os, mlá zkulená hlv mlé seí hroly, 40 ž 80 m, listy, květy ploy, soiety reuke potomstv, různá stnoviště, j Asie g e EUARCHONTOGLIRES 11 34
Nčeleď: lioopi lié (Hominoie) Velí primáti s orzoventrálně zploštěným hruníkem, prolouženým rukm, ez líníh tore, rozvoj konového mozku, znky n hrupu (pětihrolkté stoličky), menstruční yklus smi louhá grviit, 2 čelei, 20 ruhů, j Asie Afrik, resp. elý svět (člověk). č. gionovití stromoví primáti, louhé rue (rhie), ez osu, krátký nos, nízká lek (jv Asie po Suny); npř. gion lr (Hylotes onolor) 45 ž 60 m, vě revné fáze (ílá černá), Brm ž Sumtr č. lioopovití lié půvoně 2 čelei Pongie Hominie, nejnovější genetiký výzkumy ukzují ělení jko ezpřemětné, velký ojem mozku, u většiny ruhů (kromě člověk) výrzný sgitální hřeen n lee (úpon krčního svlstv vzpřímená poloh hlvy), reltivně mlé oči, louhé rue, ez osu ovykle i seíh mozolů, 6 ruhů (Afrik Asie); orngutn (Pongo pygmeus) 1,2 ž 1,5 m, smotářský, hrelní vk smů, Sumtr Borneo goril oená (Gorill gorill) 1,4 ž 1,8 m, největší žijíí primát, výlučně ýložrvá, ze všeh lioopů se nejvíe pohyuje po zemi, silné sloupovité nohy, při hůzi se opírjí o klouy prstů, rovníková Afrik goril horská (G. eringei) menší velikost, hustá srst, nejnověji jko smosttný ruh, pohoří Virung šimpnz (Pn trogloytes) 63 ž 94 m, osu místy hojný lioop, genetiky člověku nejvíe příuzný, soiety v prlesíh i n okrji svn, málo vystouplý nos, přesunuté pysky, ostávjíí olte j., živí se i msem, Guine ž Ugn e onoo (P. pnisus) 70 ž 83 m, prlesní ruh, menší, štíhlejší téměř f černě zrvený, ohylné hování, stření Kongo f e EUARCHONTOGLIRES 12 35
EUARCHONTOGLIRES 13 Člověk mourý či rozumný (Homo spiens), zvětšování iferenie mozku, rozšíření čelistního olouku zmenšení zuů, přeho ke vzpřímené hůzi, nejstrší pozůsttky stré si 195 tisí let (Omo, Etiopie) 36
/Řá/ Ježi (ERINACEOMORPHA) ČR Tělo pokryté ostny (přeměn hlupů), svinoví svl, msivní lek s úplnými jřmovými olouky, 1 čeleď ježkovití, si 24 ruhů (Evrop, Asie, Afrik); č. ježkovití ČR npř. ježek uštý (Hemiehinus uritus) 15 ž 23 m, louhé olte, polopouštní stepní olsti, sv Afrik ž sz Inie LAURASIATHERIA 1 /Řá/ Rejsi krti (SORICOMORPHA) ČR Menší velikost, ploskohoi s 5prstými končetinmi, rostrum s pohylivým rypáčkem, protáhlá lek s mlou mozkovnou, jřmové olouky něky hyějí, stoličky s ostrými hrnmi, úplná ztrát slepého střev, eholoke, 4-5 čeleí, si 450 ruhů. č. krtkovití ČR pozemní neo polovoní způso život, protáhlá lek se slými tyčkovitými jřmovými olouky, příp. loptovité končetiny (krtkové), si 40 ruhů (Eursie Severní Amerik); npř. krtek oený (Tlp europe); vyhuhol povolžský (Desmnh mosht) 18 ž 22 m, zní končetiny s plovími lánmi, ze strn zploštělý šupintý os, hustá srst, pohylivý čumáček, jv Evrop č. štětintovití mnohonásoná zvětšenin rejsků, hruá srst, silné rápy n prsteh, roné olte, počelistní jeové žlázy, izolovná skupin n Velkýh Antiláh; štětinte hitský (Solenoon proxus) 28 ž 35 m, ostrov Hispniol č. rejskovití ČR mlá velikost, protáhlá lek ez jřmovýh olouků, ryhlý metolismus, si 375 ruhů (mimo Austrálii většinu Jižní Ameriky); rejsek oený (Sorex rneus) 7 ž 10 m, Eursie ělozuk nejmenší (Sunus murinus) 3,5 ž 5 m 1,2 ž 2 g, nejmenší pozemní sve, Střeozemí ž s Inie e e Dříve Insetivor, poté po oělení frikýh hmyzožrvů jko Eulipotyphl, nejnověji jsou ještě ěleni n 2 řáy Erineomorph Soriomorph. 37
/Řá/ Letouni (CHIROPTERA) ČR Jeiní svi shopní ktivního letu, pření končetin přeměn v křílo, proloužené záprstní kosti články prstů (2.-5.), tenká létí lán, zní končetin zklouen oráeně než u osttníh svů slouží k zvěšování, létí svlovin hřeen n kosti prsní, eholoke, heterotermie/hypotermie, utjené oplození či utjená řezost, 18 čeleí, si 1100 ruhů (všue kromě Antrktiy). č. kloňovití větší ruhy (rozpětí o 1,7 m), protžená hlv, velké oči, eholoke málo vyvinutá (tzv. lryngeální kmitání jzykem), os ruimentární, potrv ploy, květy, nektr či pyl (opylovči), 1 čeleď, si 190 ruhů (tropy Strého svět včetně Austrálie části Tihomoří), npř. kloň mljský (Pteropus vmpyrus) 30 ž 40 m, jv Asie ž po Filipíny kloň plvý (Eiolon helvum) 14 ž 21 m, Aráie sushrská Afrik LAURASIATHERIA 2 č. vrápenovití ČR trojílné lnité výrůstky v okolí nozer, olte ez ušního víčk, pomlý třepetvý let, při zvěšení zlen i o létí lány, úkryty primárně pozemní prostory, ruhotně i liské příytky; npř. vrápene velký (Rhinolophus ferrumequinum) 5,5 ž 7 m, hlvně krsová území, sutropy Eursie 38
č. netopýrovití ČR nejpočetnější čeleď s víe než 400 ruhy, čenih ez výrůstků, lnité ušní víčko, npř. netopýr velký (Myotis myotis) netopýr černý (Brstell rstellus) lší zástupi viz fun ČR č. listonosovití rozmnitá skupin netopýrů Nového svět, jenouhý lístkový výrůstek n čenihu, olte s víčky, os v létí láně neo volný, si 160 ruhů; npř. upír oený (Desmous rotunus) npá kopytníky, ostrými zuy způsoí rnku vytékjíí nesrážejíí se krev olizuje (nesje!), j USA ž Argentin č. noktiliovití protáhlá kříl, louhé rápy n noháh, mohutné špičáky, 2 ruhy, Stření Jižní Amerik; npř. netopýr ryožrvý (Notilio leporinus) loví ryy, ukrývá se v jeskyníh, Mexiko ž Brzílie, Antily LAURASIATHERIA 3 č. netopýrkovití, netopýrek thjský (Crseonyteris thonglongguyi) nejmenší známý žijíí sve velikosti čmelák 39
/Řá/ Suokopytníi (ARTIODACTYLA) ČR Střeně velí ž velí ýložrvi, os končetiny prohází mezi zvětšeným 3. 4. prstem, o nesou kopyt, slší 2. 5. prst s menšími kopýtky (tzv.pspárky), neo i vymizí stejně jko 1. prst (tzv. končetin prxoniká); hyí klíční kost n končetináh různé srůsty, primitivnější skupiny úplný hrup, u speilizovnějšíh se kromě špičáků reukují horní řezáky (neukusují, le škuou), mohutný jzyk, tenene k ělení žluku, mláďt v různé míře prekoiální, ž n výjimky (prst) menší počet, 10 čeleí, si 240 ruhů (všue kromě Antrktiy, ostrovů primárně Austrálie vyszeni člověkem). Pořá/Nčeleď: Nepřežvýkví (Bunoonti, Nonruminnti) ČR Úplný hrup jenouhý, nnejvýš vouílný žluek, potrvu nepřežvykují, zvětšené špičáky jko kly, stoličky se zolenými hrolky (tzv. unoontní), pspárky se při hůzi ovykle otýkjí poklu, 3 čelei, 24 ruhů (Strý i Nový Svět). č. prstovití ČR všežrvi, z oků stlčené tělo, protáhlý rypák, větší počet mláďt, 19 ruhů, Strý Svět, npř. prse svnové (Phohoerus frinus) 0,9 ž 1,5 m, říká štětintá srst, roinné tlupy, svny, stření Afrik irus (Byrouss yruss) 0,8 ž 1,1 m, horní špičáky prorážejí kůži n rypáku oloukovitě se stáčejí, eštné lesy, Celees okolí ostrovy č. pekriovití menší prst, složitější žluek, krátký oásek, n zníh končetináh ovykly 3 prsty, úplný hrup, špičáky u smů smi stejně velké, menší počet mléčnýh rvek i mláďt, 4 ruhy (Stření Jižní Amerik), npř. pekri páskovný (Peri tju) 0,8 ž 1 m, nejmenší ruh, různá stnoviště, j USA ž s Argentin č. hrohovití zvlití polovoní či prlesní kopytníi, s lysou silnou kůží (mzové žlázy, červený pot ) velkou tlmou, řezáky špičáky kůlovité neustále orůstjíí, stoličky se nhrzují postupně pooně jko u hootntů, ošlpují n poslení články 4 prstů (poloprstohoi), ojemný tříílný žluek, nejližší žijíí příuzní kytovů; 1 čeleď, 2 ruhy (Afrik), npř. hroh oojživelný (Hippopotmus mphiius) 2,5 ž 3,5 m 1 ž 3 t, většinu život ve voě, potrv n souši, půvoně povoí Nilu Afrik n jih o Shry, nyní ostrůvkovitě LAURASIATHERIA 4 40
LAURASIATHERIA 5 Pořá/Nčeleď: Mozolnti (Tylopo) Velké ruhy, n kžé noze jen 3. 4. prst, ošlpují n plohu posleníh tří článků krytýh silným pružným mozolem, úplný hrup, uhopoví pysky, čtyřílný žluek přežvykování (všk jiný vznik než u přežvýkvů), oválný tvr červenýh krvinek (výjimk), 1 čeleď, 4 ruhy + 2 omestikovné formy (Asie, Afrik Jižní Amerik). č. vellouovití viz popis pořáu/nčelei, vellou vouhrý (Cmelus trinus) 2,2 ž 3,5 m, jeiný ivoe žijíí vellou, hospoření s voou, poušť Goi ; přepokláá se, že vellou jenohrý (C. romerius) je omestikovná form, ivoký přeek vyhuen ; gunko (Lm gunioe) 1 ž 2,3 m, ezhrý vellou, štíhlá postv s nevelkou hlvou, zšpičtělý čenih, hluoe rozštěpený horní pysk, louhé nohy krk, nšlpují spíše n konečky prstů, hory n j Jižní Ameriky ; vikuň, lm vikuň (Viugn viugn) menší ruh, louhá kvlitnější srst ; DOMESTIKOVANÉ FORMY lm krotká (L. glm) gunko e, lm lpk (V. pos) (prvěpooně) vikuň f. e f 41
LAURASIATHERIA 6 Pořá/Nčeleď: přežvýkvi (Ruminnti) ČR Stření ž velké ruhy, většinou čtyřílný žluek hor, čepe, knih slez, přežvykování (oční pohyy čelistí), vymizení horníh řezáků, většinou reukovné či hyějíí i špičáky, elší nohy, nášlp n špičku 3. 4. prstu, ýložrvi, 6 čeleí, přes 200 ruhů (všue kromě Antrktiy půvoně i Austrálie) č. knčilovití mlá velikost, neokonle rozělený tříílný žluek, proloužené horní špičáky vyčnívjí z tlmy, čtyřprsté končetiny, 8 ruhů (Afrik, jižní Asie), npř. knčil menší (Trgulus jvnius) 40 ž 50 m, nejmenší zástupe čelei, lesní iotopy, jv Asie Suny č. krovití stvou žluku se poojí knčilům, louhá široká kopýtk rozthují, horní špičáky velké, nemjí prohy ni oličejové žlázy, nopk mjí žlázntý váček n řiše (pižmo), npř. kr pižmový (Moshus moshiferus) 0,7 ž 1 m, výhoní Asie č. žirfovití velí svi se 2 prsty, proloužený krk, n hlvě 2, 3 neo 4 růžky pokryté osrstěnou kůží, louhý jzyk, 2 ruhy (Afrik); žirf (Girff meloprlis) výšk přes 4 m, oproti tričním tvrzením má o 1 krční ortel ví (tey 8), nopk první hruní jí vymizel, svny, káie, Afrik sushrská Afrik e, okpi (Okpi johnstoni) prlesní ruh, stření Afrik f 42
č. jelenovití ČR prvielně nrůstjíí prohy smů (výjimk so), n výěžku kosti čelní, pohlvní výěr, zhovný 2. 5 prst, většinou ve stáeh, přes 50 ruhů (hyějí v Afrie n jih o Shry v Austrálii), npř. muntžk mlý (Muntius reevesi) 75 ž 85 m, krátké průžky n kůžíh pokrytýh pučniíh, louhé špičáky, phové žlázy, hory jv Číny jelen lesní (Cervus elphus) 2 m, sttný jelen, Eursie, Severní Amerik so (Rngifer trnus) 1,2 ž 2,2 m, prohy i smie, louhá srst, široká hoil, severní olsti Eursie Severní Ameriky č. vilorohovití uté shzovné rohy oě pohlví, 1 ruh (Severní Amerik), viloroh (Antilopr merin) 1 ž 1,5 m, mlá stá, prérie polopouště, j Kn ž s Mexiko č. turovití ČR nejohtší skupin reentníh kopytníků, rohy u oou pohlví či jen u smů, rohový výěžek kosti čelní, utý toule z kertinu, stálé, neshzují je jko jeleni, ošlp n špičku 3. 4. prstu, pspárky velmi reukovné, horní řezáky špičáky mizejí, hrup s poélnými lištmi (tzv. selenoontní), si 140 ruhů (hyějí v Jižní Amerie půvoně v Austrálii). Několik počeleí: hoholtky, uvoli, ntilopky srnčí, hnivi, prvé ntilopy, kozy ove tuři. Ukázky některýh typů (zástupů počeleí) turovitýh: pkůň žíhný (Connohetes turinus) e gzel Thomsonov (Euors thomsoni) f ntilop jelení (Antilope ervipr) g sjg (Sig ttri) h kmzík ělák (Oremnos merinus) i tkin (Buors txiolor) j prtur (Bos primigenius) k rgli (Ovis mmon) l; ále npř. uvol friký (Synerus ffer), izon (Bison ison), ntilop losí (Turotrgus oryx), kuu velký (Trgelphus strepsieros), kozorože horský (Cpr iex) j. g LAURASIATHERIA 7 e f i j l h k 43
LAURASIATHERIA 9 /Řá/ Kytovi (CETACEA) Svi extrémně přizpůsoení životu ve voě, n souši hynou, holý povrh těl (smyslové hlupy, silná pokožk, vrstv pokožního tuku), prouniový (ryí) tvr těl, voorovně postvená osní ploutev, pření končetin ploutvovitá (pohy v rmenním klouu, zmnožený počet prstníh článků), kost klíční hyí, zní končetin reukovná (zytky pánve), nosní otvor/otvory n hřetní strně, lek s utinmi, proloužené rostrum, reltivně mlý mozek, zevní zvukovo zrostlý, n přenosu zvukovýh vln se poílejí kosti, utiny výplně leky, hyroloke, ozu protžené plíe, šikmá ránie, pte n potápění (velké množství krve, vzy kyslíku n hemogloin myogloin, tolerne n vysoký osh CO 2, výeh pře ponořením ( vootrysk ), 2 mléčné rvky, prekoiální mláě (roí se osem npře), společenští svi, 10 čeleí, si 80 ruhů. Triční členění n kostiove (Mystieti) ozuené (Oontoeti) zpohyněno (kvůli nejistému postvení vorvně), systém neustálený. Kostiovi: zuy jen v emryonálním stiu, v ospělosti jen kostie, velký jzyk, souměrná lek se věm ýhími otvory, olní čelist elší než horní, smie větší než smi. Ozuení kytovi: velký počet homoontníh (tj. nerozlišenýh) zuů, olní čelist stejně louhá jko horní, nesouměrná lek s jením ýhím otvorem, rozmnité hlsové projevy ultrzvuky i infrzvuky, n rostrem mohutné tukové těleso (tzv. meloun) slouží jko zvuková čočk. č. velryovití hlv tvoří 1/3 élky těl, 200-300 kosti, nezvykle prohnutá olní čelist, výehové otvory leží ále o see ( fontán ve tvru V), široké tupé hruní ploutve, ez hřetní ploutve, 4 ruhy, npř. velry grónská (Blen mystietus) 15 ž 18 m 30 ž 70 t, Severní leový oeán č. plejtvákovití největší žijíí tvorové, protáhlejší tělo s krtší plohou hlvou, úzké zšpičtělé hruní ploutve, jen mírně zkřivená olní čelist, hřetní ploutev poélné rýhy n spou hlvy, 7 ruhů, npř. plejtvák orovský (Blenopter musulus) 19 ž 28 m 60 ž 140 t, všehn moře oeány; plejtvák myšok (B. physlus) 18 ž 23 m 45 ž 70 t, menší velikost, špičtější hlv, kosmopolitní výskyt, kostr v NM v Prze č. vorvňovití největší ozuený kytove, krátkou olní čelist, jeiný ýhí otvor, mlý počet zuů, rozsáhlé prostory v hlvě vyplněné olejovitým spermetem, potápí se o znčnýh hlouek (ž 1000 m, újně i 2500 m, n jeno nehnutí vyrží po hlinou 75-90 minut), potrv hlvonoži, kosmopolit, 1 ruh vorvň (Physeter toon) 8 ž 20 m 35 ž 70 t 44
č. vorvňovovití menší velikost, zoákovité čelisti, úzké hruní ploutve, honě posunutá hřetní ploutev, 21 ruhů, npř. vorvňove nrnk (Hyperooon mpulltus) 7 ž 10 m 6 ž 7,5 t, potápí se o znčnýh hlouek, potrv hlvonoži ryy, severní olsti Atlntiku č. elfínovovití primitivní slkovoní (ozuení) kytovi, protžené úzké čelisti, mlá hlv, nízká hřetní ploutev, široké zšpičtělé hruní ploutve, 5 ruhů netvoří monofyletikou skupinu, npř. elfínove gnžský (Pltnist gngeti) 2 ž 3 m, s Inie j. (řeky Gnges, Brhmputr přítoky), ohrožený č. nrvlovití 2 olišně vyhlížejíí ruhy, krátké čelisti, tupá či zkulená hlv, nízký počet zuů, mlé ploutve, 5ílný žluek; nrvl (Monoon monoeros) 3 ž 6 m, ez zuů, levý horní řezák = spirálovitý kel s nejsnou funkí (ž 2,7 m), Severní leový oeán přilehlá moře ěluh (Delphinpterus leus) 3 ž 4 m, zvlité tělo, menší počet zuů, velké oči zkulená hlv, výskyt Severní leový oeán přilehlá moře, očs proti prouu většíh řek č. elfínovití nejohtší čeleď (34 ruhů), zoákovité čelisti, symetrie leky; npř. elfín oený (Delphinus elphis) ž 2,4 m, moře teplýh mírnýh olstí svět e elfín skákvý (Tursiops truntus) 2,5 ž 4 m, rozšíření tto f kostk rvá (Orinus or) 5 ž 9 m, nejoávnější rve moří, menší společenstv, spíše hlnější moře oeány g e f LAURASIATHERIA 10 POZOR!! N poklě výsleků molekulární (fylogenetiké) genetiky je nesporná lízká příuznost suokopytníků (Artiotyl), zejmén hrohovitýh, kytovů (Cete), tkže nejnověji jsou oě skupiny řzeny o jeiného řáu kytokopytníi (Cetrtiotyl). g f 45
/Řá/ Lihokopytníi (PERISSODACTYLA) Velí svi s reukovným počtem prstů krytýh zepřeu i ze strn mohutnými kopyty z rohoviny; n pření noze 1-4 prsty, n zní noze 1 neo 3 prsty (ve všeh přípeh hyí ple) jeiný nejsilnější, kterým prohází os končetiny je 3. prst (končetin mezxoniká), ále srůsty různýh kostí n končetináh, nemjí klíční kosti, protáhlá hlv oličejová část leky, řezáky zhovné v horní i olní řě zuů (potrvu ukusují), silné pysky, reukovné špičáky, hroly n třenáíh stoličkáh splývjí v menrovitě stočené záhyy, jenouhý žluek, velké slepé střevo, ovykle 1 prekoiální mláě; 3 čelei, 17 ruhů (neptrný zytek někejší iverzity řáu v eoénu), reentní rozšíření Asie, Afrik Jižní Amerik. č. tpírovití louhé zvlitější tělo, hootovitě protžený horní pysk, pření nohy 4prsté, zní 3prsté, mlá kopýtk, krátký os, mlé oči po strnáh hlvy, pevná tuhá kůže pokrytá krátkou přiléhvou srstí, 4 ruhy, npř. tpír črkový (Tpirus inius) ž 2,5 m 2 ž 3 q, porost eštnýh lesů, soumrčná noční ktivit, oře plve, jv Asie (Brm ž Sumtr) č. nosorožovití mohutní ýložrvi, ž 6 m silná kůže (něky v pooě pníře) 1-2 rohy n klenutýh nosníh kosteh (proukt pokožky, z utýh kertinovýh vláken vzáleně poonýh hlupům), velká protáhlá hlv, sloupovité nohy po 3 prsteh, 5-6 ruhů, npř. nosorože tuponosý (Certotherium simum) 3,5 ž 4 m 1,5 ž 3,6 t, louhá hrntá hlv nápně široké rovné pysky (spásání trvin), 2 rohy, půvoně trvnté olsti Afriky, nyní 2 popule n pomezí Ugny Kong v Jižní Afrie LAURASIATHERIA 11 č. koňovití extrémně speilizovní kopytníi s jeiným prstem n kžé noze, ošlpují n kostěnou špičku 3. prstu krytou kopytem, protáhlá hlv lek, 8 žijííh ruhů (mnohé vyhueny trpn, kvgg), npř. kůň Převlského (Equus przewlskii) ž 2,8 m, louhý os, stojtá hřív, úhoří pruh, půvoně velká část Asie, nkone stepi Mongolsk Číny, vyhuen, hov v zoo zpětná reintrouke osel friký (E. sinus) oslové jsou menší, sutilnější, os s konovou štětkou z krátkýh žíní; si 2 m, půvoně s Afrik Blízký výho, nyní ostrůvkovitě Somálsko Etiopie, osel sijský (Equus hemionus), též poloosel znky oslů (větší hlv, méně ožíněný os, velké uši) i koní (širší kopyt), 2 ž 2,5 m, stepi polopouště Eursie (Ukrjin ž Čín z Inie, ř poruhů) e zer stepní (E. qugg urhellii) 2 ž 2,5 m, různé poruhy, ezlesá území sushrské Afriky f zer kvgg (E. q. qugg) j Afrik, vyhuen konem 19. století. f e 46