4 Pohybový systém. Růst těla

Transkript

1 4 Pohyový systém. Růst těl Pohyový systém těl je tvořen kostmi svly. 4.1 KOSTI (os, ossis) Tvoří zákl pohyového systému těl. Pole tvru rozeznáváme kosti louhé (kosti pžní, stehenní), krátké (kosti zápěstní) plohé (loptk). Zvláštními ruhy jsou kosti neprvielného tvru (olní čelist) kosti, které mjí uvnitř utiny vyplněné vzuhem (horní čelist) STAVBA KOSTI Při oeném popisu kosti volíme z vzor kost louhou. T sestává ze stření louhé části zvné tělo (orpus, ifýz) vou ztluštělýh klouníh konů (epifýz) or. 12. Klouní plohy jsou hlké, kryté klouními hrupvkmi. V místeh, ke se n kost upínjí svly, jsou vytvořeny různě velké hrolky neo rsntiny. N průřezu je louhá kost zprvil utá. Směrem z povrhu o nitr se postupně nhází vzivový ol (okostie), po ním vrstv kostní kompkty, která směrem o nitr přehází v kost spongiózní (or. 13). Dutiny mezi trámečky spongiózní kosti jsou vyplněny kostní ření. 1. Okostie periost (periosteum) Pokrývá povrh kosti s výjimkou klouníh ploh úponů vzů svlů. Je tvořen silným vzivovým listem pevně lnouím ke kosti. V tomto olu proíhjí évy zjišťujíí výživu kosti n rozíl o vlstní kostní tkáně i četná nervová vlákn. 2. Kost plná kompktní (sustni ompt) Tvoří vnější část kosti v pooě plohýh plášťovýh o kruhu uspořánýh Hversovýh lmel. 3. Kost houovitá spongiózní (sustni spongios) Je složen z kostníh trámečků, jejihž uspořáání (kostní rhitektonik) je přímým orzem tlků půsoííh n kost zručuje nejvýhonější konstruki z hleisk pevnosti pružnosti při minimální hmotnosti kostí. Arhitektonik kosti není vrozená, vytváří se v závislosti n ruhu intenzitě zátěže ž v oě, ky ítě zčíná stát hoit. Zvlášť oře ptrná je tto úprv v hlvii kosti stehenní, ke jsou kostní trámečky uspořáány o olouků připomínjííh gotiké kleny. 4. Kostní řeň (meull ossium) Prostorová síť vzivovýh vláken uněk s ohtě větvenou sítí jemnýh év. V ětství mláí převláá červená kostní řeň, která je orgánem krvetvory. V louhýh kosteh krvetvor postupně ustává o vzivovýh uněk se ukláá tuk. 29 Somtologie.in :37:30

2 Or. 12 Průřez louhou kostí ifýz epifýzy Or. 13 Oená stv kosti okostie kost plná kost houovitá Červená kostní řeň se tk mění n žlutou ve stáří ztrátou tuku n šeou. U ospělého člověk se krvetvorná kostní řeň nhází pouze v kosteh plohýh krátkýh (kost hruní, loptk kosti zápěstní). Je-li tře při některýh krevníh onemoněníh vyšetřit kostní řeň, oeírá se punkční jehlou z kosti hruní VÝVOJ A RŮST KOSTI V emryonálním ooí se nejprve vytváří vzivový zákl n jeho poklě hrupvčitý moel teprve postupnou přeměnou (osifikí) hrupvčitého moelu vzniká vlstní kost. Přímou osifikí vzivového moelu jsou z kosterní soustvy vytvořeny jen plohé leeční kosti kost klíční. Chrupvčitý moel je postupně přestvován jenk z povrhu, z periostu, jenk z nitr, z osifikčníh enter (jer). Osifike proíhá ještě několik let po nrození čsové poří, ve kterém se jenotlivá osifikční jár vytvářejí, využíváme pro určení kostního věku. 30 Somtologie.in :37:30

3 Půvoní hrupvk zůstává zhován pouze n klouníh koníh v růstovýh štěrináh umístěnýh mezi stření částí kosti klouními koni. Chrupvčitá tkáň v růstovýh štěrináh umožňuje růst kostí o élky. Po puertě se vlivem pohlvníh hormonů růstové štěriny uzvírjí, tím je růst kostí o élky ukončen. Do šířky nrůstá kost osifikí hluokýh vrstev periostu. Do řízení růstu kostí zshuje mnoho fktorů. Mezi nejvýznmnější ptří růstový hormon již zmíněné hormony pohlvní. Růstový hormon ovlivňuje ělení uněk hrupvky, pohlvní hormony ovlivňují ryhlost osifike LÁTKOVÁ VÝMĚNA V KOSTECH Látková výměn se týká jk orgniké části kosti (oseinu), tk i látek norgnikýh, které tvoří ionty vápníku, hořčíku, soíku, fosforu hloru. Kost je živý orgán, proto je neustále přestvován. Stré Hversovy lmely jsou resorovány, místo nih se vytvářejí nové. Při resorpi se norgniké látky (vápník fosfor) uvolňují o krve, při tvorě se nopk o kostní tkáně zuovávjí. Z normálníh okolností je příjem i výej iontů z krve v rovnováze. N reguli hliny iontů (zejmén vápníku fosforu) v krvi se poílejí tři hormony: prthormon z příštítnýh tělísek, klitriol (oznčovný jko D-hormon, vitmin D) z levin klitonin proukovný uňkmi štítné žlázy. Při poklesu hliny vápníku v krvi (klemie 2,2 2,75 mmol/1) půsoí prthormon n zvláštní typ kostníh uněk (osteolsty), které ktivují osteoklsty. Jejih prostřenitvím se kost resoruje uvolněný vápník zvyšuje klemii. Prt hormon spolu s klitriolem tké zvyšují vstřeávání vápníku v tenkém střevě klitriol nví i v levináh. Klitonin snižuje klemii zvýšeným vylučováním vápníku v levináh poporou vstupu vápníku o kosti hlvně u mlýh jeinů. Ionty vápníku jsou ůležité nejenom pro stvu kostí, le npř. i pro svlovou kontrki, nervosvlovou ráživost pro srážení krve. Kost je orgánem s velmi intenzivním metolismem, protože kromě popsnýh látkovýh výměn má kost velie ůležitý význm pro krvetvoru (zejmén kostní řeň). Kostní uňky čili vlstní kost neolí; to, o olí, jsou kostní oly, tzn. periost měkké tkáně kolem kosti. Proto tké jsou velmi intenzivní olesti npř. při kostníh metstázáh, le i při primárníh zhounýh náoreh v kosti. Kostní olesti se reltivně úspěšně léčí lososím klitoninem SPOJENÍ KOSTÍ Kosti jsou spojeny uď pevně, neo pohylivým klouem Pevné spojení Kosti mohou ýt spojeny: 1. vzivem (leeční švy) synesmosis, 2. hrupvkou (meziortlové ploténky) synhonrosis, 3. kostní tkání (kost křížová) synostosis. 31 Somtologie.in :37:30

4 Or. 14 Oená stv klouu klouní hrupvky klouní hlvie klouní jmk klouní vzy e synovie e Klouní spojení (rtiultio) Umožňuje pohylivé spojení kostí n klouníh ploháh pokrytýh hylinní hrupvkou. Při oeném popisu klouu vyházíme z jenouhého kulovitého klouu (or. 14). Ten je tvořen vypouklou klouní hlvií jené kosti vyutou klouní jmkou n kosti ruhé. Klou je uzvřen klouním pouzrem, jehož zevní část je místy zesílen svzky kolgenníh vláken, kterým říkáme vzy (ligment). Tenká lán n vnitřní strně klouního pouzr (synoviální výstelk) proukuje klouní mz (synovii). Tto vzká tekutin zvlhčuje třeí plohy klouníh konů vyživuje klouní hrupvku. Neprvielnosti ve stvě některýh klouů, ky tvr hlvie neopovíá tvru jmky, vyrovnávjí vložené hrupvčité nitroklouní estičky, kruhovité (isky) neo polokruhovité (menisky). Klouy rozělujeme pole počtu spojenýh kostí (jejih styčnýh ploh) n klouy jenouhé složené. V jenouhýh kloueh se stýkjí pouze vě kosti. Složené klouy oshují tři víe kostí, neo vložené estičky. Pole tvru styčnýh plošek, které zároveň určují hrkter pohyu v klouu, ělíme klouy n (or. 15): 1. kulovitý (klou rmenní), 2. vejčitý (klou nosičotýlní), 3. selový (klouní spojení záprstní zápěstní kosti ple ruky), 4. klkový (klou pžněloketní), 5. válový (klou vřetenoloketní), 6. plohý (klou meziortlový krční). 32 Somtologie.in :37:30

5 kulovitý vejčitý selový klkový válovitý plohý loketní kyčelní zápěstní spojení záprstní zápěstní kosti ple ruky spojení kosti pžní loketní spojení kosti loketní vřetenní krční páteř Or. 15 Typy klouů pole tvru styčnýh plošek Záklní ntomiké postvení klouu Záklní ntomiké postvení klouu vyhází ze záklní ntomiké polohy těl. To znmená, že ve zpřímeném stoji s horními končetinmi volně svěšenými poél oků s lněmi oráenými vpře jsou všehny klouy v záklním ntomikém postvení. Stření postvení klouu Stření postvení klouu je tkové postvení, ky je klouní pouzro nejvolnější. Využívá se tehy, je-li nutné klou louhooě znehynit (sárová fixe u zlomenýh kostí) KOSTRA (skeleton) Kostr člověk (or. 16) zhrnuje souor všeh kostí, klouů vzů. Je psivním pohyovým prátem, poskytuje oporu měkkým částem těl n některýh místeh vytváří ohrnná pouzr pro orgány. Pro přehlenější popis ělíme kostru n několik částí: 1. kostr leky, 2. osový skelet páteř s připojenými žery kostí hruní, 3. kostr končetin. 33 Somtologie.in :37:31

6 34 Or. 16 Kostr člověk Somtologie.in :37:31

7 Lek (rnium) Kostr leky je tvořen větším počtem kostí, které jsou s výjimkou olní čelisti nvzájem pevně spojeny. Rozlišujeme část oličejovou mozkovou (or. 17, 18). 1. Oličejová část (splnhnornium) Kosti oličejové části oklopují zčátek tráviího ýhího ústrojí. Oličejová část se skláá z kostí párovýh (horní čelist, kost ptrová líní) z nepárové olní čelisti. Z popisnýh ůvoů říme k oličejovým kostem i jzylku. Horní čelist (mxill) se skláá z těl výěžků. V těle je rozsáhlá utin (sinus mxillris), největší z velejšíh utin nosníh. Hlvním poklem tvrého ptr je ptrový výěžek. Lůžk pro zuy horního zuního olouku jsou vytvořen v pokovovitém ásňovém výěžku. Dolní čelist (mniul) sestává z pokovovitého těl, n které nseá ásňový výěžek pro zuy olního olouku, ze vou větví. Oě větve jsou zkončené hlvičkou pro klou čelistní. Kost líní (os zygomtium) je uložená zevně o očnie její spánkový výěžek se spojuje s líním výěžkem kosti spánkové v jřmový olouk (rus zygomtius). Kost ptrová (os pltinum) je párová kost složená ze vou plohýh lmel ve tvru písmene L. Tvoří zní část stěny utiny nosní tvrého ptr. Jzylk (os hyoieum) je pokovovitá kůstk zvztá o svlů krčníh mezi olní čelistí kostrou hrtnu. A e g f h i m j l k A B Or. 17 Kosti leky A mozková část B oličejová část kost čelní kost temenní kost spánková rvkový výěžek kosti spánkové e kost klínová f kost nosní g kost slzní h očnie i kost líní j horní čelist k olní čelist l zuy m jřmový olouk 35 Somtologie.in :37:31

8 Or. 18 Kostr leky horní čelist olní čelist kost líní kost ptrová e jzylk f kost týlní g kost temenní h kost čelní i kost spánková j kost klínová k kost čihová l kost slzní m kost nosní n olní skořep nosní o kost rličná h k m o n j g i f e 2. Mozková část (neurornium) Vytváří pevné pouzro pro mozek některé smyslové orgány. Skláá se z kleny leeční spoiny leeční. Klen leeční (klv) zhrnuje kost týlní, temenní čelní. Spoin leeční (ze leeční) se skláá z kosti spánkové, klínové, čihové, slzní, nosní, rličné olní skořepy nosní (or. 19). Kost týlní (os oipitle) má uprostře těl velký týlní otvor (formen oipitle mgnum), který nvzuje n páteřní knál. Po jeho strnáh jsou n sponí ploše v týlní hroly pro sklouení s prvním ortlem. Z otvorem umístěná šupin vyíhá vzhůru spojuje se s kostmi temenními. Kost temenní (os prietle) je párová kost tvru čtyřhrnné misky, jejíž okrje se spojují s okolními kostmi v hlvníh leečníh šveh. S kostí čelní vytváří šev korunový (sutur oronlis), s kostí týlní šev lmový (sutur lmoie). Oě kosti temenní se spojují švem šípovým (sutur sgittlis). Kost čelní (os frontle) je kostěným poklem čel sponí část kosti tvoří strop oou očni. V nočniové části jsou párové utiny komunikujíí s nosní utinou (sinus frontlis). Kost spánková (os temporle) je párová kost složitého tvru. Hlvní část kosti spánkové pyrmi je klínovitě vszená mezi kost klínovou týlní. Oshuje utiny pro sluhové rovnovážné ústrojí kostěné knálky pro évy nervy. Z šupiny umístěné lterálně vyíhá vpře líní výěžek. Po ním je jmk klouu čelistního pro hlvičku olní čelisti. Vho o zevního zvukovou lemuje kost uínková, z ním je msivní, oře hmtný výěžek rvkový (proessus mstoieus). Ze sponí plohy vyíhá ostrý výěžek oovitý (proessus styloieus), n kterém je zvěšen jzylk. 36 Somtologie.in :37:32

9 e f g Or. 19 Bze leeční klv šev korunový šev lmový šev šípový tureké selo e pření jám leeční f stření jám leeční g zní jám leeční Kost klínová (os sphenoile) je nepárová kost ve střeu ze leeční. Skláá se z těl tří párů výěžků. Tělo je shor prohlouené v jámu pověskovou, vyíhjíí vz v tureké selo (sell turi). Párová utin klínová v těle kosti klínové (sinus sphenoilis) náleží k velejším utinám nosním. Do strn ostupují mlá velká kříl kosti klínové, ospou míří výěžky křílovité. Kost čihová (os ethmoile) je uložená svojí írkovnou ploténkou pře kostí klínovou v zářezu kosti čelní. Součástí přepážky nosní je poélná ploténk, kolmá n přehozí. Po oou strnáh jsou umístěny kostěné utinky (sinus ethmoilis), z jejihž vnitřní plohy ostupuje horní stření skořep nosní. Kost slzní (os lrimle) tvoří roné párové kůstky vszené vpřeu o vnitřní stěny očnie. Kost nosní (os nsle) přestvují vě stříškovitě k soě postvené kůstky, které jsou poklem kořene hřetu nosního. Dolní skořep nosní (onh nslis inferior) je tenká plohá kost ostupujíí o zevní stěny utiny nosní po stření skořepou. Kost rličná (vomer) je sgitálně postvená plohá kost, která tvoří zní část přepážky nosní. Klou čelistní (rtiultio temporomniulris) Klouní čelist je jeiným pohylivým spojením n lee. Hlvie (put mniule) ve tvru protáhlého elipsoiu zpá o jmky n kosti spánkové po jřmovým oloukem. Mezi oě klouní plohy je vsunut vzivová estičk. Záklními pohyy v klouu čelistním jsou otevírání úst (eprese mniuly) uzvírání úst (eleve mniuly). V omezeném rozshu je možný i pohy mniuly opřeu, ozu o strn. 37 Somtologie.in :37:32

10 Důležité prostory leky Dutin leeční (vum rnii) Určená pro mozek. Poélným řezem můžeme rozělit leku n vě části, to horní klvu sponí zi leeční. Při pohleu shor n zi leeční jsou ptrné pření, stření zní jám leeční, uložené stupňovitě z seou. V pření jámě leeční leží čelní lloky mozku, ve stření jámě je v turekém sele uložen pověsek mozkový (hypofýz) po strnáh spánkové lloky mozku. Uprostře zní jámy leeční leží proloužená míh Vrolův most, po strnáh polokoule mozečku. Očnie (orit) Párový prostor ve tvru čtyřoké pyrmiy, ve kterém je uložen oční koule s přítnými orgány. Dutin nosní (vum nsi osseum) Nosní přepážkou rozělen n vě poloviny. Kžá polovin je ále rozčleněn nosními skořepmi (konhmi) n horní, stření olní nosní průuh. Lek novorozene (or. 20) Liší se o leky ospělého jeine velikostí, le i tvrem. Nápný je poměr oličejové mozkové části leky ve prospěh části mozkové. Kosti leky novorozene jsou o see oělené vzivovými pruhy. V místě styku kosti čelní s kostmi temenními tvoří po kůží hmtnou vzivovou lánu velký lupínek (fontnell mjor). Mlý lupínek (fontnell minor) je v místě styku kostí temenníh kosti týlní. Volné spojení leečníh kostí vzivovými pruhy umožňuje částečný posun leečníh kostí při průhou hlvičky ítěte poroními estmi ez poškození mozku. Po nrození vzivová spojení postupně osifikují jsou nhrzen pevným kostním spojením. Nejůležitější rozměry novorozeneké leky jsou: élk (11,5 m), šířk (9,5 m) ovo leky (34 m). Or. 20 Lek novorozene velký lupínek mlý lupínek 38 Somtologie.in :37:32

11 Osový skelet Osový skelet (or. 21) tvoří páteř s připojenými žery kostí hruní. C 1 C 7 f g Th 1 Th 12 h L 1 L 5 e Or. 21 Osový skelet kost křížová meziortlové estičky žer prvá žer neprvá e žer volná f rukojeť kosti hruní g tělo kosti hruní h mečovitý výěžek C 1 -C 7 ortle krční Th 1 -Th 12 ortle hruní L 1 -L 5 ortle eerní 39 Somtologie.in :37:32