Hygiena dutiny ústní u dospělých. aneb Čistěte si pouze ty zuby, které si chcete zachovat!!

Transkript

1 Hygien utiny ústní u ospělýh ne Čistěte si pouze ty zuy, které si hete zhovt!!

2 Prevene ve stomtologii znmená přeevším přeházení vzniku lšímu rozvoji zuního kzu, hronikého zánětu ásní, tím tké vzniku proontitiy, která se z něho vyvíjí. Hlvním zevním fktorem, který vyvolává výše zmíněné horoy, je speiálně orgnizovná skupin mikroorgnismů, která se postupně ukláá orgnizuje n površíh v utině ústní, speiálně n povrhu zuů. Tuto vrstvu mikroů oznčujeme jko zuní mikroiální povlk, moerněji jko iofilm. Mezi hlvní pilíře prevene ve stomtologii ptří: ústní hygien, fluorie, optření ve výživě prvielné návštěvy zuního lékře (rell). I. ÚSTNÍ HYGIENA Ústní hygien je souor činností veouíh k mehnikému ostrnění iofilmu. Mezi hlvní pomůky orální hygieny ptří přeevším krtáčky klsiké neo jenosvzkové (viz or. 1, 3 4), krtáčky spirálovité (viz or. 2) zuní vlákno n čištění mezizuníh prostor. Úkolem výše zmíněnýh mehnikýh prostřeků n čištění zuů je, moerními slovy řečeno, převést jenu formu existene mikroogrnismů (iofilm) v ruhou formu, ky se jenotlivé kterie vznáší v tekutině - v nšem přípě ve slináh smíšenýh s voou zřeěnýh zuní pstou. Tto ruhá or. 1 or. 2 Autor MUDr. Lislv Koráek, CS. Reenze o. MUDr. Ivo Dřízhl, CS. Orázek titulní strn Dr. Krel Helmih Orázky Jn Nejtková Grfiká úprv Luěk Rohlík Opověná rektork Mgr. Dn Frgnerová Vyl Státní zrvotní ústv, Šroárov 48, Prh 10 Relizovl GEOPRINT, Krjinská 1110, Liere 1. vyání, Prh 2004 Státní zrvotní ústv NEPRODEJNÉ 2

3 IV. NÁVŠTĚVA ZUBNÍHO LÉKAŘE Prvielné kontroly u zuního lékře umožňují přeevším včs ojevit prolém, jkým je nejčstěji zčínjíí zuní kz neo zánět ásní. Oě tyto horoy jsou poměrně čsté, poku nejsou včs léčené, vyvolávjí nepříjemné komplike. Neléčený zuní kz pokrčuje o hlouky, ohrožuje zuní řeň ( nerv ) může způsoit ztrátu zuu. Z hronikého zánětu ásní se vyvíjí proontiti, která svým průěhem tké ohrožuje existeni zuů. Většinou oporučujeme kontrolní návštěvu zuního lékře vkrát ročně. form kteriální existene ývá nzýván formou plnktonikou. Důležitý je fkt, že ve formě iofilmu jsou kterie mnohonásoně rezistentnější (oolnější) vůči imunologikým ornným systémům, ezinfekčním látkám i ntiiotikům než ve formě plnktoniké. Po tkovém mehnikém rozrušení iofilmu je možné kterie přeevším vyplivnout neo spolknout zývjíí plovouí mikroy zsáhnout ezinfekčními látkmi, npř. ze zuní psty. Jk vypá vhoný zuní krtáček? Zuní krtáček se skláá z ržl hlvie, která je oszen o ř uspořánými svzky syntetikýh vláken. Jenotlivé krtáčky se nvzájem liší počtem těhto ř, tuhostí vláken, jejih élkou, rvou, počtem t. Správný zuní krtáček y hlvně neměl ýt tvrý (oporučujeme krtáčky se střeně tuhými neo měkkými vlákny), ále y neměl ýt příliš rozměrný. Mximální élk oszení krtáčku y měl ýt 4 entimetry. Pro osoy s krtšími zuními olouky, jkými jsou npříkl ěti, jsou or. 3 or

4 optimální krtáčky s oszením 1,5 ž 2,5 entimetru louhým. U moerníh zuníh krtáčků je smozřejmostí osttečně louhé ergonomiké ržátko. Jenosvzkový krtáček, jk jeho název npovíá, je oszen jením větším svzkem vláken. Je určen pro ílené čištění méně přístupnýh ploh zuů, pevnýh můstků pro iniviuální tehniku čištění hrupu. Spirálovitý mezizuní krtáček má syntetiká vlákn upevněná v tenké kovové spirále. Má válovitý neo koniký tvr (viz or. 2) Zuní vlákno (entl floss, Zhnseie) je většinou silnější nit složená z velkého počtu velmi tenkýh syntetikýh vláken uloženýh rovnoěžně vele see (nesplétnýh!!), něky spojenýh speiálními vosky (voskovné vlákno). N trhu je ř lšíh speiálníh ruhů vláken. Jejih použití Vám oporučí ošetřujíí lékř neo hygienistk. Mezi ůležité pomoné prostřeky ústní hygieny ptří zuní psty ústní voy. U těhto prostřeků si hlvně velmi eníme jejih oshu fluoriovýh iontů, ezinfekčníh látek, výtžků z léčivýh rostlin lšíh. Proto tké po skončeném čištění zuů neoporučujeme zytečné vyplhování zytků zuní psty, le pouze její vyplivnutí!! II. FLUORIDACE Příznivý vliv iontů fluoru v preveni zuního kzu je známý víe než 50 let. Jejih přívo je tře zjistit nejen u zuů, které se vyvíjejí (u ětí, ky ionty fluoru půsoí vnitřně - enogenně), le tké u zuů po prořezání o ústní utiny, ke ionty fluoru půsoí n povrhu zuní skloviny - lokálně. Je možné tk prohlásit, že fluor v preveni zuního kzu je ůležitý u všeh lií všeh věkovýh ktegorií, kteří mjí vlstní zuy. Důležitým zrojem potřeného fluoru v potrvě jsou npříkl některé minerálky, tvené sýry, některé výroky z mořskýh ry, černý čínský čj pooně. Protože v České repulie není fluor z těhto zrojů vžy osttečně ostupný, je tře jeho příjem u ětí uměle oplňovt (npř. tletmi fluoriu soného). Skutečný příjem fluoru jeho eventuální náhru je vžy tře konzultovt s ětským lékřem neo s ětským zuním lékřem, který po nlýze jíelníčku ítěte přeepíše fluoriové tlety oporučí jejih ávkování. Velmi ůležitým zrojem přeevším lokálně půsoíího fluoru iontů je fluoriovná zuní pst. Tehnik správného čištění zuů III. OPATŘENÍ VE VÝŽIVĚ Správná tehnik čištění zuů vyhází přeevším z fktu, že nejotížněji se čistí krčková prtie zuů, ústí mezizuníh prostor vlstní mezizuní prostory. Z těhto ůvoů jsou v součsné oě nejvíe oporučovány virční tehniky čištění zuů. Vlstní postup čištění Po nnesení si 1 m zuní psty přiklááme krtáček k zunímu olouku tk, y jeho vlákn směřovl přímo o výše zmíněnýh otížnýh olstí (viz or. 6-8). Existuje víe popsnýh virčníh tehnik čištění, které se liší v této počáteční fázi úhlem nstveným mezi vlákny krtáčku jenotlivými zuy. Postčí, poku vlákn svírjí s louhou osou zuů prvý úhel (viz or. 6,, e). Optření ve výživě se otýká hlvně prevene zuního kzu přívou ukrů, které mění tkzvné kriogenní (zuní kz vyvolávjíí) mikroorgnismy v utině ústní n orgniké kyseliny, které zhjují n povrhu zuů proes zuního kzu. Nejvýznmnějším ukrem z této skupiny je ukr řepný, ále ovoný, hroznový lší. Tyto ukry jsou nejneezpečnější hlvně n no (npříkl v pooě slzenýh nápojů!!) neo mezi hlvními jíly v oě, ky si ěžně nečistíme zuy kterie v ústeh mjí osttek čsu k tvorě gresivníh kyselin. 4 9

5 e) Vlstní čištění mezizuníh prostor prováíme potom několik krátkými stírvými pohyy v louhé ose zuu, niž yhom měnili or. 5 or. 6 3 nstvení vlákn uveené v přeházejíím oě (viz or. 10 e). Vy- čistíme i ruhý zu přivráený o mezery. f) Vlákno vyváíme z mezizuního prostoru opět pilovitými pohyy. 2 Těžkosti pozorovné při zváění zvlášť při vyváění vlákn z mezizuí ývjí zpočátku způsoeny mlou zručností. V přípě, že se při této činnosti vlákno třepí, upozorněte n tuto skutečnost zuního lékře, protože tento prolém způsouje nejčstěji zuní kz, zuní kámen, ostávjíí okrj výplně neo korunky. 1 Používání mezizuníh krtáčků je ůležitá velmi účinná meto pro vyčištění mezizuníh prostor přeevším u ospělýh lií. 4 e Výše popsné pomůky i tehniky čištění přestvují určitý zákl prolemtiky. Existuje ř speiálníh situí, ve kterýh Vám nejlépe porí Váš zuní lékř neo entální hygienistk. or. 7 or e 8 5

6 Potom násleují velmi roné krouživé pohyy, správněji vire (otu tké název tehniky). Postupně vzrůstjíím tlkem zváíme ohýjíí se vlákn krtáčku hlouěji o ásňového žláku tké částečně o mezizuníh prostor. Tkovou ki je nví tře opkovt n jenom místě víekrát - zhru si 5x. Tto virční tehnik je velmi účinná nejenom u normálního hrupu, le tké u hrupu léčeného pevným ortoontikým přístrojem, u pevnýh můstků, implntátů pooně. Ayhom nezpomněli vyčistili systemtiky elý hrup, oporučujeme při čištění zčínt n nejhůře přístupnýh místeh - to je u prváků vprvo ole n vnitřníh ploháh zníh zuů (u leváků nopk), pokrčovt postupně ž n ruhou strnu olního zuního olouku, potom vyčistit vnitřní plohy nhoře teprve potom se věnovt vnějším snno přístupným plohám (viz or. 6) nkone kousím plohám zuů. Celý tento postup vyžuje 2,5 ž 3 minuty měli yhom jej prováět lespoň vkrát enně - ráno po sníni večer po večeři. Optimální y ylo, kyy vnátileté ěti ovlály virční tehniku čištění hrupu prvielně ji oplňovly čištěním mezizuníh prostor zuním vláknem. Tehnik čištění mezizuníh prostor zuním vláknem (flossing) or. 8 prostoru (viz or. 10), překonáváme tk kontkt vou souseníh zuů. Ze je tře ýt optrný, yhom přílišným tlkem nepornili áseň v mezizuním prostoru (ásňovou ppilu). Právě pro překonávání těsného kontktu mezi zuy nemůže ýt vlákno splétné (viz efinie vlákn uveená výše). ) Po překonání ou kontktu zveeme vlákno n no ásňového žláku tk, že jím ojímáme krček čištěného zuu. (Mnemotehniky říkáme, že o kone vlákn směřují vžy stejným směrem ktive vlákn (viz or. 10). or. 9 Násleujíí ř orázků nás provee tehnikou flossingu. ) Prvním úkolem je uhopit správně vlákno. Existují vě tehniky - uď nmotáváme kone si 50 m louhého kusu vlákn postupně n o prostřeníky tk, jk ukzuje orázek 8 -, neo z kusu vlákn louhého si 30 m vytvoříme smyčku, o které zespou zveeme kromě plů všehny osttní prsty tk, jk ukzuje orázek 9. ) Vlákno potom veeme mezi říšky ukzováků neo střívě ukzováků plů tk, y mezi oěm prsty ylo 2-3 m vlákn. ) Tkto npnuté vlákno veeme pilovitými pohyy o mezizuního 6 7