Stromy Metodika k pracovním listům pro II. stupeň základní školy V letech 2012 14 probíhal ve čtyřech základních školách v Jihočeském kraji projekt Dě& pro dě&, dě& pro přírodu. Tento projekt vytvořil a uskutečňoval Český nadační fond pro vydru z prostředků Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu České republiky. Hlavním tématem projektu se staly stromy a jejich význam pro přírodu i pro člověka. Účastníci prošli celoročním tema&ckým programem, sestaveným z hravě vedené výuky, terénních výzkumů, prak&ckých činnos6 a exkurzí. Vlastními kresbami a fotografiemi se podíleli na vzniku vzdělávací knihy. Součás6 projektu je i soubor tema&ckých pracovních listů, který držíte v ruce. Budeme rádi, pokud vám poslouží k obohacení výuky, dětem k utváření vědomos6 a sbližování s přírodou. Přejeme všem uživatelům trvalé nadšení pro práci s dětmi.
1 Každý strom má jiný kabát jírovec maďal lípa srdčitá bříza bělokorá dub letní bříza bělokorá dub letní jírovec maďal lípa srdčitá modřín opadavý jedle bělokorá smrk ztepilý borovice lesní Opadavé jehličnany Jehličí na zimu shazuje modřín opadavý. Pochází z Alp a Karpat a v České republice by přirozeně rostl pouze v Jeseníkách, takže stromy tohoto druhu, které potkáme, jsou vysazené člověkem. Modřín vyžaduje nezas6něné místo a snáší kamenitou půdu i vetší výkyvy teplot. Další jehličnany, které na zimu zcela opadávají, jsou např. metasekvoj čínská nebo také jinan dvoulaločný. Dačická lípa u "kostky cukru" - příklad proměny stromu během jednoho roku. Pokud budete fotit více stromů, jak doporučujeme v pracovním listu, budete mít galerii mnohem pestřejší a více možností srovnávání. leden duben červen říjen 2
2 Není list jako list buk lesní bříza bělokorá habr obecný javor klen topol osika dub letní U nás rostou tři původní druhy javorů. Listy dvou z nich mají podobnou velikost a liší se tvarem laloků. Javor klen má laloky do tvaru gotické klenby. Javor mléč po odlomení listu od větve roní mléko a je zobrazen na vlajce Kanady. Na první pohled jsou si habr obecný a buk lesní podobné. Stačí se však podívat podruhé a najdeš velké rozdíly v listech, květech a plodech. List habru je na okraji zoubkovaný. List buku je na okraji hladký. Porovnej kůru, květ a na podzim i plody těchto stromů. Břízu bělokorou poznáme podle bílé kůry, ale velmi světlou kůru mají i některé topoly. Topol osika má podobně velké listy jako bříza. Listy břízy bělokoré mají trojúhelníkový tvar a stopka je kratší než délka listu. Topol osika má listy skoro kulaté s lehce naznačenou špičkou a jejich stopka bývá delší než list. Díky dlouhé stopce se třesou i v lehkém vánku. Proto se říká: Třese se jako osika. Často se u nás vyskytuje nepůvodní druh dubu dub americký. Jeho listy tvoří špičaté laloky. Listy našich původních dubů (dub letní a dub zimní) jsou si velmi podobné. Oba mají laloky oblé. Na hrázích jihočeských rybníků roste dub letní. Dub zimní zvládá chladnější podnebí výše položených oblastí. Nejlépe se rozliší podle délky stopky u plodů. Stopka u plodu dubu letního je DELŠÍ než stopka u plodu dubu zimního. dub americký javor mléč 3
3 Květy stromů Různé druhy stromů mají různé typy květů. Mohou mít buď květy oboupohlavné, nebo jednopohlavné. V případě, že má strom jednopohlavné květy, bývají buď oba květy různého pohlaví na jednom jedinci - ty nazýváme jednodomé, nebo rostou květy každého pohlaví zvlášť na různých jedincích stromu - ty nazýváme dvoudomé. buk lesní květy jednopohlavné, strom jednodomý lípa srdčitá květy oboupohlavné jabloň květy oboupohlavné líska obecná květy jednopohlavné, strom jednodomý vrba jíva květy jednopohlavné, strom dvoudomý dub letní květy jednopohlavné, strom jednodomý javor mléč květy oboupohlavné 4
4 Plody a šišky stromů smrk ztepilý buk lesní borovice lesní jírovec maďal olše lepkavá lípa srdčitá javor topol osika dub letní bříza bělokorá habr obecný Větrem se roznášejí semena smrku, borovice, olše, lípy, břízy, javoru, topolu a habru. 5
5 Kořeny stromů Smrk, osika, jeřáb a vrba se často vyvracejí při vichřicích a nedaří se jim na suchých stanovišch. Jejich typ kořenového systému je: TALÍŘOVITÝ Borovice, jedle a dub jsou stromy, které se málokdy vyvrá při vichřici a dobře přežívají delší období sucha. Jejich typ kořenového systému je: KŮLOVÝ Buk, javor, lípa a olše mají SRDČITÝ typ kořenového systému. Kořenový systém těchto stromů se rozpros6rá zároveň do šířky i hloubky. Tento tvar vzniká tak, že boční kořeny postupně zesilují a dohání ve vzrůstu původní hlavní kořen, až přestane být patrné, který kořen je hlavní. Jak bude tento typ kořene chránit strom před vyvrácením a před nedostatkem vody? Srdčitý kořen umožňuje stromu rela&vně dobře odolávat oběma ohrožujícím faktorům, jak vyvrácení, tak nedostatku vody. Jaký typ kořenového systému se obvykle vyvíjí u stromů na podmáčených stanovišch (bez ohledu na druh stromu)? Na podmáčených stanoviš6ch mají stromy nejčastěji talířovitý systém kořenů. Důvodem je všudypřítomná voda - stromy pro ni nepotřebují sahat do větších hloubek a v měkkém podmáčeném terénu potřebují naopak pevnou oporu, kterou jim zajis6 do široka rozprostřené kořeny. Jak souvisí talířovitý typ kořenového systému smrku s jeho přirozeným výskytem v horách? Na horách rostou stromy většinou na skalnatém podloží v mělké půdě a zpravidla mají dostatek vláhy. Jejich kořeny nemají tedy možnost ani potřebu růst do hloubky. 6
6 Co ze mne vyroste PLOD SEMENÁČEK STROM lípa srdčitá dub letní javor mléč smrk ztepilý buk lesní bříza bělokorá 7
7 Co prozradí letokruhy Stromu bylo 38 let. Byl pokácen v roce 2013. Největší přírůstek měl v roce 2011 (lze také uznat roky 2010 či 2007). Na začátku života byl tento strom zas6něn zprava, kde mu pravděpodobně nějaký větší strom bránil ve větším přírůstku. Svědčí o tom užší letokruhy napravo od středu kmene. Suché období zažil strom mezi lety 2001-2004, na což ukazují úzké letokruhy po celém obvodu. Na problémy v růstu ukazuje výrazná promáčklina v levé čás& stromu v cca 1/2. Pravděpodobně došlo k poranění stromu technikou či srnčí či jelení zvěří. Výrazná rýha v pravé čás& kmene je stopa po odlomené větvi. Paprsky jsou na příčném řezu viditelné jako světlejší pruhy procházející napříč skrz letokruhy od středu k okraji kmene. Slouží k vedení živin z lýka dovnitř kmene. PAPRSKY JÁDRO JARNÍ DŘEVO KAMBIUM (DĚLIVÉ PLETIVO) KŮRA LÝKO LETNÍ DŘEVO 8
8 XS, XL nebo XXL Obvod kmene zobrazeného v pracovním listu je 151 mm. Jako výchozí hodnotu bereme průměr 48 mm. Výšku stromu lze vypočítat na základě podobnosti trojúhelníků. Na obrázku je vidět menší trojúhelník mezi pozorovatelem a tyčí a větší trojúhelník mezi pozorovatelem a stromem. Délku odvěsen menšího trojúhelníku známe (3,8 m a 2 m). Se znalostí vzdálenosti pozorovatele od stromu (3,8 + 33,6 m) můžeme vypočítat výšku stromu. Podobné trojúhelníky jsou ty, které mají stejný tvar ale jinou velikost. Jsou-li trojúhelníky podobné, nám pomohou zjistit následující věty: Věta SSS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek všech tří dvojic odpovídajících stran, jsou si podobné. Věta SUS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se v úhlu jím sevřeném, jsou si podobné. Věta UU - Každé dva trojúhelníky, které mají dva úhly stejné, si jsou podobné. Věta SsU - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se v úhlu naproti větší straně, jsou si podobné. Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/podobnost_(geometrie)) Podle vět o podobnosti trojúhelníků můžeme tvrdit, že platí: výška tyče vzdálenost pozorovatele od tyče výška stromu vzdálenost pozorovatele od stromu Pak tedy: výška tyče vzdálenost poz. od stromu vzdálenost pozorovatele od tyče výška stromu 2 3,8 33,6 3,8 19,68 Strom na obrázku je vysoký 19,7 m. Zrak může v některých případech člověka mást. Na první pohled se např. výška stromů může jevit jinak, než je tomu ve skutečnosti. Prostřední smrky na obou obrázcích jsou stejně velké. Op&cky se mohou jevit různé vzhledem k velikos& okolních stromů na obrázku. 9
9 Milování stromů tyčinka pestík JEDNODOMÉ - jeden strom je domem pro samčí i samičí květy nebo pro květy oboupohlavné (např. líska, lípa) DVOUDOMÉ - na jednom stromě jsou jen květy samčí a na druhém jen květy samičí. Jako příklad na pracovním listu zakroužkujeme vrbu se samčími a vrbu se samičími květy. Rostliny, které jsou opylovány pomocí větru, nazýváme větrosnubné. Kromě větru pomáhá při opylování především hmyz (hmyzosnubné rostliny), ale i jiní živočichové, např. ptáci, kaloni, v Austrálii někteří drobní vačnatci. Některé vodní rostliny mohou být opylovány také vodou (Wikipedie, klíčové slovo: Hydrogamie). Tip k tématu: Téma opylování lze dětem přiblížit různými ak&vitami. Na obrázku například házejí dě& pylová zrna na model pes6ku s bliznou opatřenou suchými zipy 10
10 Co mě žere? Pro mnoho živočichů i rostlin slouží strom jako potrava. V obrázku jsou napsány příklady rostlin a živočichů využívajících ke svému životu stromy v různých stádiích jejich vývoje. srnec žížala housenky motýlů mšice chvostoskok larvy chroustů houby srnec sýkora žížala housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok dospělí chrous& larvy chroustů houby choroše žížala mnohonožky chvostoskok srnec sýkora choroše žížala tesařík (larvy) housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok dospělí chrous& larvy chroustů roháči houby Strom poskytuje potravu mnoha druhům živočichů, ale funguje to i naopak - živočichové zprostředkovávají potravu stromům. Děje se tak díky rozkladačům, kteří vytváří pro stromy živiny ze zbytků jiných (rostlinných i živočišných) organismů. Nejznámějšími rozkladači jsou drobní půdní živočichové, bakterie a houby. Rozkladači z příkladu v pracovním listu: žížala, larvy tesaříků, mnohonožky, chvostoskoci, houby 11
11 Odkud strom bere energii 1 - Strom nasává vodu kořeny. Voda proudí do koruny stromu a do listů. Mnoho molekul vody se z listů odpaří, 6m ochlazují okolí stromu. 2 - Jiné molekuly vody (H 2 O) zůstávají v listech, kde za pomoci zeleného barviva CHLOROFYLU reagují s oxidem uhličitým (CO 2 ). Oxid uhličitý je vdechován listy. Reakci si představme jako tanec šes& párů molekul vody a oxidu uhličitého na zeleném parketu v záři slunečních reflektorů. 3 - Molekuly vody a oxidu uhličitého se přemění na jednoduchý cukr (C 6 H 12 O 6 ) a kyslík (O 2 ). Reakce probíhá celý den od východu do západu slunce. 4 - Cukry se rozbíhají do všech koutů stromu a rozdávají energii. Některé doběhnou až do kořenů a uloží se tam do zásoby na horší časy. 5 - Kyslík je důležitým odpadním produktem této reakce. Kyslík odlétá do vzduchu. Díky němu mohou všichni živočichové na Zemi dýchat. slunce 6 H 2 O + 6 CO 2 1 C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 chlorofyl Tato chemická reakce se nazývá FOTOSYNTÉZA. Proč je její odpadní produkt tak důležitý? - Kyslík potřebuje většina organismů k dýchání. 12
12 Lesní patra Nejčastěji je ve výuce jmenováno pět lesních pater: kořenové mechové bylinné keřové stromové Pokud jsou v lese obsažena všechna patra, nabízí takové prostředí mnoho možnos6 pro život různých živočichů. Takový les bývá většinou smíšený a s minimálními zásahy člověka. Naše lesy, které jsou ve velké většině hospodářské, svým zaměřením nejsou primárně určeny pro pestrou škálu lesních živočichů, ale i přesto v nich lze pozorovat mnoho druhů. Smrkové monokultury však bývají chudší, i proto, že chybí keřové a někdy i bylinné patro. 13 Není les jako les Co je ve smíšeném lese větší? Odolnost vůči vichřici, Rozmanitost druhů zvířat a rostlin, Množství úkrytů, Odolnost vůči hmyzím škůdcům, Rozmanitost hub. Smíšený les je zpravidla druhově rozmanitější co do počtu druhů rostlin i živočichů a nabízí pro ně větší množství úkrytů. Pestřejší skladba lesa také zvyšuje odolnost pro& hmyzím škůdcům, kteří se často specializují pouze na jeden druh stromu. Různé druhy stromů s různými typy kořenových systémů, a navíc různého stáří, zvyšují odolnost lesa vůči vichřicím. Ve smrkové monokultuře najdeme snáze suché chvojí na podpálení ohně. Množství zpracovatelného dřeva se odvíjí od konkrétního stavu lesů, v našem příkladu bude více zpracovatelného dřeva v monokultuře, která je již vzrostlá, a všechny stromy stejného stáří jsou připraveny ke zpracování najednou. Co se týče zas6nění lesa, bude záležet na stáří porovnávané monokultury nebo také na ročním období. Mladá smrková monokultura je neproniknutelnou houš&nou, ale vzrostlý les upravený probírkovou těžbou bývá světlejší. V listnatém lese se zas6nění mění i během roku. U tohoto bodu může být tedy obojí správně. Řešení početních příkladů z pracovního listu: Ve smíšeném lese přežije 17 nebo 16 stromů, v monokultuře 10 stromů. (Smrků roste ve smíšeném lese 5 a vzhledem k tomu, že spadnou dva ze tří, mohou vydržet 2 nebo 1. Proto je správně 17 i 16 stromů.) Ve smíšeném lese zůstane 23 dospělých stromů, v monokultuře pak jen 6. Počty stromů na obrázcích: Smíšený les 27 stromů (3 borovice, 3 jedle, 5 smrků a 16 listnatých) Monokultura 30 smrků 13
14 Lesní skrývačka Ze čtveřice obrázků v každém obdélníku spolu vždy tři nějak souvisí a čtvrtý se liší. 1. B - ježek H - bažant S - ledňáček J - mravenec Jediný mravenec je bezobratlý. Sojka si staví hnízdo, ostatní hnízdí v du&nách. Žlabatka je blanokřídlý hmyz, ostatní jsou brouci. Hálka korovnice nemá nic společného s myší. Nejvhodnější dřevo k výrobě kvalitního luku má JILM. 15 Obyvatelé stromu Ukázky prací žáků ZŠ Sira Nicholase Wintona Kunžak 14
16 Pobytová znamení živočichů Přítomnost živočichů na nějakém území můžeme určit, aniž bychom je spatřili. Kromě o&sků konče&n nacházíme i jiné stopy: veverka obecná otevření oříšku korovnice šišticová hálka veverka obecná požerek šišky lýkožrout smrkový vyžrané chodby strakapoud velký požerek šišky myšice lesní otevření oříšku tesařík obrovský vyžrané chodbičky myšice lesní požerek šišky žlabatka dubová hálka (duběnka) sýkora koňadra otevření oříšku Požerek je zbytek po žraní potravy. Většinou se jedná o nějaké nestravitelné čás&, jako jsou skořápky nebo zbytky šišek. Nese zpravidla stopy po dobývání potravy a podle toho lze určit, o jakého živočicha se jednalo. Hálka je útvar na větvi, listu či jehlicích, ve kterém se vyvíjí, ukrývá a často i vyživuje larva některých druhů hmyzu. Hálky jsou často nápadné a napodobují různé plody (bobule, šiš&ce). 15
17 Kdepak ty ptáčku hnízdo máš Hnízdo ve větvích stromů či keřů si staví: pěnkava obecná, kos černý, káně lesní, sojka obecná, volavka popelavá, žluva hajní, čáp černý V du&nách hnízdí: brhlík lesní, datel černý, puš6k obecný, strakapoud obecný, sýkora koňadra, žluna zelená Na zemi nebo v zemi hnízdí: ledňáček říční, bažant obecný, výr velký Z čeho se dá stavět hnízdo Často ptáci používají větve, trávu, mech a zbytky peří. Jeden z příkladů: holub hřivnáč staví hnízdo tak, že přes sebe pohází větší větvičky. Je to tak ledabylá stavba, že zespoda jsou vidět i jeho vajíčka. Narozená mláďata však nepropadnou, protože konstrukci vyplní a zpevní svým trusem. Pták, který je schopný si vytesat hnízdní du&nu, musí mít silný dlátovitý zobák a tkáň, která obaluje mozek a tlumí údery. Následující věty ukrývají jména ptáků: žluna, káně, bažant. Šla blíž. Luna jí výrazně osví&la tvář. Z du&ny kouká nějaký pták. Raději běž ven a sluníčka se nabaž, Antoníne. 16
18 Stromy a brouci Naši největší a nejvzácnější brouci potřebují k životu staré, ale dosud živé stromy. Nejznámější jsou roháč obecný a tesařík obrovský. Tajenka z pracovního listu - náš největší brouk: ROHÁČ OBECNÝ 1. Chroust obecný klade svá vajíčka do M - listů starých stromů R - půdy B - kůry dubů 2. Červotoči napadají dřevo L - mladých stromků Á - starých živých stromů O - suché 3. Mrtvé dřevo na starých a dosud živých stromech ke svému životu potřebuje brouk H - krasec Š - vlasec K - prasec 4. Další druh brouků žijící v trouchu ještě živých listnatých stromů se jmenuje D - mandelinka bramborová Á - páchník hnědý T - hohol severní 5. Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku, způsobuje brouk Č - kůrovec O - tesařík M - masařík 7. Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku, způsobuje brouk F - kůrovec B - tesařík P - masařík 8. Některé druhy brouků jsou vázány na du&ny ve starých stromech. Patří mezi ně E - zlatohlávci A - potápníci J - listopasi 9. Dospělec listopasa šedého se živí listy nebo jehličím A - především mladých stromů N - především přestárlých stromů C - stromů spadlých na zem 10. Jeden z nejznámějších brouků se živí lýkem našeho nejběžnějšího stromu. Jmenuje se N - lýkožrout smrkový T - lýkožrout lipový A - lýkojed borový 11. Nejdelší tykadla z našich brouků má brouk žijící hlavně na dubech T - krasec velký Ý - tesařík obrovský Ě - bičík velký 6. Životní cyklus brouků sestává ze čtyř stadií K - zárodek, pulec, kukla, dospělec O - vajíčko, larva, kukla, dospělec Š - semenáček, larva, vajíčko, dospělec 17
19 Potravní řetězce řešení potravní pyramidy Tip k tématu: Ak&vita k potravním pyramidám se dá udělat i tak, že si připravíme kar&čky s různými články potravní pyramidy rostliny, houby a živočichy. Každou kar&čku v několika kopiích. Dě& rozdělíme na skupiny a kar&čky zamícháme na jednu hromadu. Každá skupina má za úkol sestavit svou potravní pyramidu, do které si najde jednotlivé články. Celá ak&vita se dá ještě posunout dále 6m, že se dětem rozdají špejle, nebo bavlnky a dě& mají nalámanými špejlemi, respek&ve nastříhanou bavlnkou, spojit mezi sebou i ty články, které se mohou vzájemně pojídat a doposud nejsou v pyramidě spojeny. Z pyramidy se tak může stát potravní síť 18
20 Houby, stromy, lišejníky HOUBA Organismus, který není schopen fotosyntézy. Žije většinou v půdě nebo ve dřevě. Vytváří plodnice, které jsou někdy jedlé a někdy i smrtelně jedovaté. Mnoho druhů žije v symbióze se stromy a prostřednictvím mykorhizy si předávají živiny. Určitý druh často upřednostňuje jeden druh stromu, podle kterého má druhé jméno v názvu. LIŠEJNÍK Je to organismus složený ze dvou jiných organismů žijících v těsné symbióze hub a řas nebo sinic. Prostřednictvím houbových vláken přijímá tento podvojný organismus vodu a minerální látky. Buňky řas poskytují organické látky vytvořené fotosyntézou. Mnoho druhů je bioindikátorem čistého prostředí. SYMBIÓZA Spolupráce dvou či více druhů organismů při zajišťování základních životních potřeb. Organismy něco od druhého berou, ale zároveň mu něco dávají. Všem zúčastněným toto souži6 prospívá. MYKORHIZA Druh symbiózy mezi stromy a houbami. Podhoubí hub prorůstá do kořenů stromů a vytváří jakési pokračování jemných kořínků. Houba pomáhá při příjmu vody z půdy a rozkládá živiny z půdy na jednoduché minerální látky, které strom již dokáže zpracovat. Houba získává od stromu organické látky, které strom vytváří prostřednictvím fotosyntézy. Jméno stromu, který je houbou oblíben pro společné souži6, je často obsaženo v jejím názvu. Příklady: hřib smrkový hřib dubový kozák březový křemenáč osikový Nejznámější jedovaté houby jsou muchomůrka červená a zelená. Základní čás& jejich plodnic jsou: klobouk lupeny prsten třeň pochva U jedlých hub zpravidla chybí pochva. Příklady lišejníků rostoucích na stromech: dutohlávka pohárkatá, provazovka, větvičník Proč u nás rostou lišejníky spíše na severní straně kmenů? Protože na severní straně kmenů je chladno a vlhko, což lišejníkům vyhovuje. To pla6 však pouze v ideálních podmínkách v otevřené krajině. Běžně působí na životní prostředí lišejníků mnoho vlivů z různých stran, a tak orientace podle nich není spolehlivá. Kde roste houba sírovec žlutooranžový? A je jedlý? Roste na kmenech živých listnatých stromů, často na akátech a ovocných stromech. Je to nebezpečný parazit způsobující hnilobu dřeva. Mladé plodnice jsou jedlé a používají se do guláše nebo na řízky. 19
21 Výrobky ze dřeva Předměty v místnos& ze dřeva v osmisměrce: DVEŘE HRAČKY KOŠTĚ OKNA PARKETY POLENA PRKÉNKO STŮL TOPŮRKO TRÁMY TUŽKA VĚŠÁK ŽIDLE Tajenka: Hledej v člověku strom - hluboké kořeny pevný kmen a košatou korunu Druhy řeziva Název Popis Rozměry TRÁM hraněné řezivo průměr > 10 cm FOŠNY deskové řezivo tloušťka > 4 cm PRKNA deskové řezivo tloušťka < 4 cm HRANOLKY hraněné řezivo průměr 5-10 cm LATĚ hraněné řezivo průměr 3-5 cm LIŠTY hraněné řezivo průměr < 3 cm 22 VlastnosN dřeva Dřevo má spoustu zajímavých vlastnos6, které využíváme pro výrobu nejrůznějších předmětů. Například jedle má rovné dlouhé kmeny a dřevo dobře odolá vodě. Proto se dříve používalo k výrobě výpustních rour z rybníků. Doplň název stromu, vlastnos& dřeva a alespoň dva výrobky do každého rámečku. Název stromu: jasan ztepilý Vlastnosti dřeva: pevné, pružné Výrobky: baseballová pálka, lyže Název stromu: javor Vlastnosti dřeva: zvukovodivé Výrobky: kytary, housle Název stromu: vrba Vlastnosti dřeva: ohebné Výrobky: košíky Název stromu: dub Vlastnosti dřeva: tvrdé, voděodolné Výrobky: sudy Název stromu: lípa srdčitá Vlastnosti dřeva: měkké Výrobky: řezbářské výrobky (např. betlémy) Název stromu: smrk ztepilý Vlastnosti dřeva: zvukovodivé, rovné, dlouhé Výrobky: housle, trámy, prkna Název stromu: buk lesní Vlastnosti dřeva: tvrdé Výrobky: kuchyňské prkénko, dveřní prahy Název stromu: borovice lesní Vlastnosti dřeva: měkké, pevné Výrobky: nábytek 20
23 Energie ze dřeva Různé způsoby úpravy dřeva: polena řezání a štípání brikety lisování z odpadních pilin, hoblin a zbytků kůry pelety lisování z odpadních pilin a hoblin dřevěné uhlí vypálení za vysokých teplot bez přístupu vzduchu Proč lidé dále zpracovávají dřevo pro spalování, když hoří i obyčejná polena? Dřevěné uhlí, dřevoplyn, brikety a pelety mají větší výhřevnost a u briket a pelet se navíc spotřebuje i odpadní dřevo z výroby. Výhody a nevýhody topení dřevem v domácnosc oproc jiným způsobům vytápění: Výhody Nevýhody pořizovací cena paliva je nižší výhřevnost pelet je stejná jako uhlí obnovitelný zdroj energie uvolněné CO2 před m strom ze vzduchu odebral při fotosyntéze a jistě přijdete na další... Kubík dřeva více práce s přípravou paliva (řezání, špání) obsluha kotle prach kolem krbu je třeba větší prostor na skladování a jistě přijdete na další... Hovorové označení množství "kubík dřeva" znamená jeden metr krychlový dřeva. Může se jednat o plnometr (objem 1 x 1 x 1 m vyplněný dřevem bez mezer), ale při prodeji palivového dřeva se v praxi používá prostorový metr sypaný (1 prms = do prostoru 1 m 3 jsou nasypána polínka) nebo prostorový metr rovnaný (1 prm = do prostoru 1 m 3 jsou naskládána polena). ) Energecké rychlerostoucí dřeviny Nejznámějšími stromy tohoto typu u nás jsou japonský topol nebo paulovnie. Více o nich se dočtete např. v populárně naučném článku na hlp://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-rychlerostouci-dreviny-topoly-vrby-paulovnie/. Jako energe&cké rychlerostoucí dřeviny můžeme označit i naše původní druhy (nerostou však tak rychle jako výše zmíněné): vrby, jilmy, růže, olše, lípy, lísky, jeřáby. Negava energeckých dřevin Jsou to často invazivní druhy, mohou potlačovat naše původní druhy a 6m snižovat biodiverzitu. Také vylučují různé chemické látky (např. japonský topol uvolňuje do ovzduší isopren, který může podporovat tvorbu jedovatého ozónu). Pěstováním na plantážích je ochuzována půda o organickou složku anebo je půda přehlcena dusíkem (akát, paulovnie). Jejich pěstování proto podléhá kontrole a zákonům (více např. zde: hlp://biom.cz/cz/odborne-clanky/legisla&va-pro-cilene-pestovane-energe&cke-rostliny-a-rychlerostouci-dreviny-s-ohledem-na-ochranu-prirody-pudy-a). 21
24 Papír Jak se vyrábí papír Na začátku výroby papíru je strom. Vhodnými stromy jsou jehličnany, které mají měkké dřevo s dlouhými vlákny. Poražené stromy jsou v továrnách odkorněny a rozdrceny na štěpku. Dalším zpracováním, především vařením, se vyrobí buničina, která je hlavní surovinou pro výrobu papíru. Buničina se chemicky bělí a po smíchání s dalšími přísadami, např. tmely a barvivy, se nalije na velká síta, na kterých se vysuší voda a zůstane jen čistý papír. Tajenka z textu: SMRKY jsou u nás nejčastěji používané stromy pro výrobu papíru. Pro výrobu papíru lze také použít starý již použitý papír, ale i další méně známé materiály. V minulos& se papír vyráběl převážně ze starého tex&lu a používá se např. i konopí. Při recyklaci papíru se ušetří především samotné stromy (použi6m 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17 stromů v lese) a uspoří se až 50% energie a 40% vody. Sníží se také znečištění vzduchu (o 75%) a vody (o 35%). Převzato z hlp://www.envic.cz/faq/step-vypla&-se-recyklace-papiru.htm Tip k tématu: Základními pomůckami pro výrobu ručního papíru jsou: kvalitní a silný mixér s výkonem alespoň 750 W dřevěné rámečky se síťkou noviny na papírovou hmotu i následné vysoušení papíru houbička na odsá6 přebytečné vody nádoba na rozmixování papírové hmoty, ze které se bude papír dobře nabírat na rámečky Ruční papír lze dozdobit například přidáním drobných květů do papírové hmoty, popřípadě dobarvit různým kořením, jako je kurkuma nebo paprika. 22
25 Můžeme to sníst Stromy s jedlými plody líska jabloň trnka Stromy s jedovatými plody krušina olšová trnovník akát &s červený Stromy s jedlými plody po úpravě bez černý kdoule hloh Zdroje obrázků: 4, 5, 6, 7 Novák, Jan; Hísek, Květoslav: Naše jedovaté rostliny 1, 2, 9 archiv ČNFpro vydru 3 Bylinář interak&vní studijní materiál o léčivých rostlinách (hlp://www.ped.muni.cz /wchem/sm/dp/davidova/bylinar2/i ndex.html) 8 Sezónní potraviny (hlp://sezonka.cz/kdoule/) Některé plody nejsou vždy jedlé nebo vždy jedovaté. Tis červený: jedovatá je celá rostlina kromě dužiny plodu (ale pecka jed obsahuje). Kdoule je za syrova trpká a může způsobit i žaludeční ob6že, ale po zpracování má široké využi6 od marmelád až po pálenku. Podobné je to u černého bezu, jehož plody se zpracovávají např. do likérů. Jaké po"že by mohly následovat po snězení jedovatých plodů? Otrava kyanovodíkovými glykosidy se projevuje bolestmi hlavy, zvracením, závratěmi, podrážděním sliznic a ztrátou vědomí. Otrava lýkovcem jedovatým: Otrava začne kýcháním, nevolnos6, přidá se horečka, zvracení, průjem, krvavá moč, křeče, vše může skončit smr6. Ani potřísnění šťávou nezůstane bez následků: kůže zčervená, mohou se objevit puchýře a vředy. Převzato z: Novák, Hísek: Naše jedovaté rostliny Jaká je první pomoc po poži" jedovatých plodů? První pomocí je podání teku&n, zajištění přístupu vzduchu, příp. podání živočišného uhlí. Dále je vhodné přerušit působení jedu, ale je lépe toto přenechat lékařům. Vyvolávat zvracení je vhodné až po konzultaci s lékařem po telefonu na čísle 155 nebo je možné využít toxikologické středisko na čísle 224 915 402. Lékařům pomůže iden&fikace jedovaté látky, takže zajis6me vzorek plodu. K tématu jedovatých rostlin najdete další informace v publikaci Novák, Jan; Hísek, Květoslav: Naše jedovaté rostliny. 23
26 Stromy nabízejí dary - čaje, masn, lektvary Olej Do 1/2 litru za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, ) vhoď 1 velkou hrst sušených bylin a nechej 2 3 týdny stát na slunci. Pak sceď přes jemné síto. Mast Rozehřej 200g sádla a do vřelého vhoď dvě vrchovaté hrs& sušených bylin. Pořádně promíchej a nech 24 hodin stát. Pak znovu rozehřej a sceď přes jemné síto. Tinktura Jeden díl nařezaných bylinek nebo pupenů se zalije pě& díly čtyřice&procentního alkoholu. Luhuje se 7 14 dní, jednou denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Výluh je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Odvar Byliny vylouhované v horké vodě lze použít jako léčivé obklady, zábaly, koupele. Čaj Lžíci nasekaných čerstvých nebo sušených bylin zalitých horkou vodou a lze použít jako léčivý nápoj. Jaké stromy nám pomáhají při léčení lípa srdčitá Čaj z květů pomáhá při chřipce a nachlazení. bez černý Čaj z květů pomáhá při nachlazení a kašli. Čaj z plodů má povzbuzující účinek. Z plodů i květů se dá připravit také velmi dobrý a zdravý sirup. bříza bělokorá Proplachováním vlasů odvarem z listů jsou vlasy lesklé a méně padají. Pupeny a mladé větvičky sebrané brzy na jaře se používají spařené na špatně se hojící rány a odřeniny a pro& vypadávání vlasů dub letní Pi6 čaje z mladé kůry dubu (max. 15 cm silné větve) pomáhá při průjmech a nachlazení. Lze jej použít k po6rání míst po š6pnu6 či bodnu6 hmyzem a klíšťaty. Zmírňuje svědění a zabraňuje podkožní infekci. Po6rání odvarem pomáhá léčit drobná poranění kůže. hloh obecný Čaj z květů a plodů posiluje po infekčních nemocech a uklidňuje nervy, pomáhá na slabé srdce., 24
27 Přírodní klimanzace V čem je lepší strom než technická zařízení vyrobená člověkem: malá poruchovost nezávislost na elektrickém proudu velmi malá hlučnost příjemná vůně když chladí, neohřívá přitom své okolí velmi malá náročnost na údržbu malé pořizovací náklady (nebo žádné pokud strom na místě vyrostl sám, nemuseli jsme jej sázet ) schopnost rozmnožování funguje pro více živočišných druhů naráz samoregulace bez nutnos& kontroly (pouze v případě, že hrozí usychání, tj. ztráta funkce, je kontrola a údržba zali6 nutná) Kdyby strom fungoval jako technická klima&zace, pouze by odsával teplo na straně ozářené sluncem, za6mco na druhou stranu by teplo vypouštěl. Strom však váže teplo do vodní páry, která se vypaří z koruny ozářené sluncem. K uvolnění tepla dojde teprve při opětovné změně vodní páry v kapalnou vodu za nízkých teplot ve velké výšce nad zemí, nebo v nočních hodinách. Strom tak hraje významnou roli v koloběhu vody a pomáhá snižovat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Kolik KWh sluneční energie spotřeboval strom na vypařování vody? Nejprve je nutné spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadne na plochu koruna stromu (80 x 5 = 400 KWh). Poté je třeba vzít v úvahu, kolik z této energie využil strom k vypařování vody (70%) a spočítat výsledek (400 x 0,7 = 280 KWh). Kolik litrů vody přitom vypařil? Vyjdeme z předchozího výpočtu a použijeme přímou úměrnost. Na vypaření 1 litru vody stačí 0,7 KWh energie. Kolik litrů vody se vypaří, jestliže do koruny stromu dopadne 280 KWh? Výsledek je 400 litrů (280/0,7). Kolik energie bylo využito ke klimazaci okolí stromu během dne i noci? Ze zákona o zachování energie vyplývá, že energie využitá k vypařování vody se neztrácí, ale je vázána ve vodní páře (jako tzv. skupenské teplo vodní páry), dokud se její opětovnou kondenzací neuvolní do ovzduší. Můžeme tedy uvažovat, že totéž množství energie působí klima&začně ve dne i v následující noci. Vyjdeme proto z dříve vypočtené hodnoty klima&začního efektu ve dne (strom spotřeboval na vypařování 280 KWh sluneční energie) a vynásobíme ji dvěma (stejných 280 KWh se při kondenzaci vodní páry během noci uvolní do ovzduší - výsledek je 560 KWh). Kolik tepla se uvolnilo nad zastavěnou plochou Prahy? Nejprve musíme spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadlo na zastavěnou plochu Prahy. Pro ten účel si převedeme km 2 na m 2 : 1 km 2 = 1 000 000 m 2. Zastavěná plocha Prahy tedy činí 50 mil. m 2. Na tuto plochu dopadlo 50 x 5 = 250 mil. KWh sluneční energie. V dalším kroku převedeme KWh na MWh: 1 KWh = 0, 001 MWh. Na zastavěnou plochu Prahy tedy dopadlo 250 000 MWh sluneční energie. Jestliže se 70% této energie přeměnilo na teplo, vynásobíme 250 000 MWh x 0,7 a vyjde výsledek 175 000 MWh. 25
28 Stromy ve vsi a v krajině V současné kulturní krajině roste již málo stromů samovolně na svých přirozených stanoviš6ch. Zásahy člověka však tato stanoviště často respektují, také vytváří nová a navíc lidé dávají stromům v krajině další funkce. Nejstarší alej Za nejstarší dochovanou alej u nás se považuje Valdštejnská lipová alej. V roce 1631 ji založil Albrecht z Valdštejna a spojuje centrum města Jičín s letohrádkem Valdštejnská lodžie. 26
29 Stromy hodné ochrany Ochrana stromů a podmínky k vyhlášení památných stromů jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. Jaký musí být strom, aby mohl být vyhlášen památným stromem? Správné možnos& v pracovním listu jsou: mimořádně vzrostlý mimořádně starý má zvláštní habitus (celkový vzhled) je krajinnou dominantou připomíná významnou historickou událost nebo pověst roste u kulturní památky (kaple, kostela, božích muk) A jak to bylo dříve? Proč lidé chránili stromy již dávno v minulosn? protože stromy pro ně byly posvátné Stromy na našem území uc6vali Keltové a Slované. Nejvíce posvátný byl pro oba národy dub, od 19. stole6 u Slovanů dominuje lípa. protože to byly rodové stromy Rodové stromy se vysazovaly při významné rodinné událos&, např. založení statku, narození dítěte. Tato tradice je stará minimálně 800 let. U nás se sází především lípy pro jejich dlouhověkost. protože to nařídil panovník Majestas Carolina, Řád lesní Marie Terezie a mnohé další protože živé stromy lidem sloužily Stromy zpevňují hráze rybníků, v alejích s6ní na cestách, pomáhají při orientaci, zdobí zámecké zahrady, slouží jako větrolamy, atd. Nejbližší památný strom ve vašem okolí můžete najít v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je dostupný také na internetu (hlp://drusop.nature.cz/). 30 Stromy s příběhem Setkali jste se již s nějakým Husovou lípou nebo Žižkovým dubem? Takových stromů je u nás celá řada a může se k nim vázat třeba tento příběh: Žižkův dub v Trocnově (neboli rodný dub Jana Žižky) byl statný strom, pod kterým se podle pověs& roku 1360 narodil Jan Žižka z Trocnova. Strom údajně zanikl roku 1700, kdy byl na příkaz církve pokácen a spálen. Ke stromu se váže pověst o narození Jana Žižky. Žižkova matka Kateřina spěchala z pole, protože se blížila bouře. Pod mohutným dubem ji přepadly porodní boles&, a tak se její syn, po otci pojmenovaný Jan, narodil za bouřky v lese, pod kmenem starého dubu. Protože se k tomuto místu i po letech stále upírala pozornost místních obyvatel, nechal zde probošt borovanského kláštera roku 1682 vystavět kapli Jana Kř&tele. Situace se ale nezměnila, lidé dokonce začali nové stavbě říkat Žižkova kaplička, následkem čehož roku 1700 probošt přikázal Žižkův dub porazit a spálit. Lidé prý tehdy pozůstatky dubu zcela rozebrali a úlomky dřeva nosili s sebou jako talisman. Kaple byla zbořena na jaře 1867 a až roku 1908 zde nechal Adolf Schwarzenberg na přímluvu českých historiků postavit kamenný pomník s nápisem "Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova". Říká se, že pravý kámen je čás6 prahu původního trocnovského dvorce. Žižkově rodnému dubu byla věnována pozornost v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 7, Žižkovy stromy. Převzato z Wikipedie (hlp://cs.wikipedia.org/wiki/%c5%bdi%c5%bek%c5%afv_dub_%28trocnov%29) V televizním seriálu Paměť stromů je k vidění mnoho stromů s příběhem. Kompletní scénáře všech dílů jsou ke stažení na internetových stránkách České televize. 27
Autoři pracovních listů: Lenka Smržová Zuzana Štětková Stanislav Filip Matouš Šimek Autor ilustrací: Marie Kameníková Webové stránky: stromy.vydry.org Sada pracovních listů pro 2. stupeň STROMY byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.14/01.0022 DěN pro děn, děn pro přírodu Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 28