Úspěch ve stáji SKOT SILÁŽOVÁNÍ

1. února 2002, číslo 1/2002 Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Úspěch ve stáji SKOT Synchronizace odbourávání živin v bachoru Schaumann-Energizer Rindavit Energietrunk Schaumann Energy PRASATA Zrnové leguminózy jako součást výživy prasat Phoslaktin pro vyšší užitkovost PROVITA LE pro odchov selat Krmení a management chovu selat Vícefázová výživa prasnic Větší ekonomičnost produkce selat SILÁŽOVÁNÍ Výroba stabilní siláže Optimální kvalita travních senáží s BONSILAGE Celosvětové setkání specialistů pro chov prasat Botulismus nebezpečí pro lidi a zvířata?

Výroba stabilní siláže Vysoké utěsnění a perfektní zakrytí Dostatečné utěsnění krmiv a perfektní vzduchotěsné zakrytí jámy jsou významné předpoklady pro optimální průběh konzervace. Čeho můžeme dosáhnout použitím konzervačního přípravku? Žádoucí mléčné kvašení nastává za podmínek, kdy jsou bakteriím mléčného kvašení, které se nalézají na rostlinách a v konzervačních přípravcích, zajištěny anaerobní podmínky. Škůdci kvasného procesu (zvláště Colibakterie a plísně), které kyslík potřebují, musejí z něj být vyloučeni. Jakmile je jáma vzduchotěsně uzavřena, je kyslík ve hmotě prakticky do hodiny, díky rostlinnému dýchání a aktivitě colibakterií, spotřebován. Při časovém zpoždění a nedostatečném zakrytí mají colibakterie k dispozici delší dobu a větší množství kyslíku. Následky: spotřebovávají se cukry, potřebné pro bakterie mléčného kvašení a krom toho produkují odbouráváním bílkovin amoniak. Za anaerobních podmínek je podporována činnost bakterií mléčného kvašení a hodnota ph klesá. Tak zůstávají inaktivní rostlinné enzymy, které štěpí bílkoviny a jsou vyloučeny nebezpečné bakterie máselného kvašení. Lepší kvašení, delší trvanlivost Důkladné přejíždění a stálé dusání způsobuje dobré utěsnění. Vyloučení kyslíku, není jenom předpokladem pro optimální kvašení, nýbrž také pro dobrou aerobní stabilitu siláže. Jen perfektní zakrytí proto nestačí. Hmota musí být také dobře utěsněna. To jsou důvody proto, aby kvasinky a plísně, které zapříčiňují následné ohřátí popř. tvorbu plísní byly díky vyloučení vzduchu v jejich dalším rozvoji potlačeny a jejich počet silně redukován (za určitých okolností až na hranici průkaznosti). V praxi člověk musí počítat i s tím, že dostačující počet klíčících hub a kvasinek přežije a může vyvolat následné ohřátí, popř. tvorbu plísní. Dokonce i při optimálním zakrytí mohou kvasinky a plísně přežít. A protože se rozmnožují exponenciálně (zdvojnásobnění populace nastane dříve než za půl hodiny), může být problémem i malé množství chorobných zárodků na počátku. Toto se stává především při nesprávném utěsnění masy krmiva. Po otevření jámy pak vniká dostatečné množství vzduchu skrze řeznou plochu krmné hmoty, které je příčinou následného ohřátí a tvorby plísní. To je případ především nevhodné techniky odběru a a vysokých letních teplot. Dlouholeté praktické zkušenosti (z části na základě pokusů) ve špičkových podnicích ukazují, že při profesionální technice (čisté krmivo, krátká doba zavadání na poli a rychlé naplnění) a při perfektním zakrytí, lze také s úspěchem nasadit biologický silážní přípravek ke zlepšení prokvašení, když obsah cukru je na spodní hranici pro dobrou silážovatelnost. Není až tolik rozhodující, jaký obsah cukru hmota má, nýbrž V ruce: sila se vzorky s a bez konzervačního prostředku proti následnému ohřevu a tvorbě plísní. Aby silážní pytle na silážní stěně dobře držely, je nutno na hraně stěny vytvořit v krmivu malý žlábek. Pokrytí silážní fólie přes tenkou spodní fólii. Úplné přikrytí 400 m 3 siláže trvá třem osobám dvě hodiny. Víko vytvořené z kvasných plynů: žádný kyslík se nedostane ke krmivu, následuje kvašení mléčnými bakteriemi a potlačení škůdců kvašení. Silo je vzduchotěsně utěsněno. Žádná siláž se nemusí likvidovat. Ztráty jsou 2-3 % sušiny. Mřížkovaná ochranná síť chrání řeznou plochu. Silážní pytel zamezuje vstupu vzduchu mezi fólii a krmení. 2 Úspěch ve stáji 1/2002

kolik silážního prostředku je dodáno (do hmoty, která přichází do jámy) a jaký podíl cukru je k dispozici bakteriím mléčného kvašení. Tento podíl je vyšší při dobré technice silážování a dostatečném zakrytí a zároveň tím, že byli vyloučeni konkurenti (škůdci kvasného procesu) v boji o cukr. Silážní prostředek proti následnému ohřevu? V některých případech to může vypadat v praxi následovně: Vytvoření plynového čepce poukazuje na vzduchotěsnost zakrytí a řádné utěsnění. Přesto se objevilo příležitostně následné zahřátí a tvorba plísní (u travních a kukuřičných siláží). Odběr byl přibližně 1,5 m za týden. Ale tomu se nedá vždy vyvarovat, zvláště pak při zkrmování v létě. Doporučení zní takto: Pokud se problémy hromadně vyskytují i přes řádnou techniku silážování a zakrytí, je nutné nasadit cíleně silážní prostředek proti následnému ohřevu a tvorbě plísní. Odlišné použití silážního prostředku Tab.: Bonsilage Plus stabilizuje siláž Teplota a vývoj ph hodnot, ztráty energie po odběru travní siláže, po sedmi dnech otevřeného skladování (luční tráva, druhá seč, cca 40 % sušiny, skladování na vzduchu, průměrné hodnoty ze třech zkoušek). Teplota ph-hodnota Ztráty energie v % Neošetřené 17 C 5,99 3,5 BONSILAGE PLUS 13 C 4,05 0 Neošetřené siláže byly po sedmi dnech silně zaplísněny. Stejně jako vyšší teploty, tak i vzrůst hodnot ph (odbourávání kyselin) ukazuje na nestabilitu siláží s odpovídající ztrátou energie Dr. Joseph Pflaum U travních siláží může být problém následného zahřívaní popř. tvorby plísní redukován stupněm zavadání. S tím se ovšem stává použití silážního prostředku k zajištění prokvašení důležitější. Zlepšení kvašení (odpovídající obsah kyseliny octové, žádné nebo malé množství kyseliny máselné, méně zbytkového cukru) může mít význam pro dobrou aerobní stabilitu. Z tohoto důvodu se silážní prostředek používá podle převládajících podmínek. Při menším riziku následného ohřevu a tvorbě plísní (krmivo ve spodní části jámy, odběr v zimě, dostačujícím odběru) je kladen důraz na zlepšení prokvašení. Pro zabránění tvorby nestabilní siláže (ve vrchních částech jámy, při odběru siláže v létě, vyšším obsahu sušiny úmyslném nebo neúmyslném) je důležité použití silážního prostředku ke zlepšení aerobní stability (viz tabulka). Dr. Joseph Pflaum Platanenstrasse 57 82024 Taufkirchen Více energie pro přežvýkavce Synchronizace odbourávání živin v bachoru Přežvýkavec je ve velké míře jak v zásobení energií tak v zásobení bílkovin závislý na mikroorganismech v bachoru. Uhlovodíky (škrob, cukr, celulóza) jsou pomocí bakterií odbourávány na těkavé mastné kyseliny kyselinu octovou, kyselinu propionovou a máselnou. Tyto slouží krávě jako zdroj energie popř. předstupeň pro mléčný tuk (kyselina octová, kyselina máselná). Na druhé straně je přežvýkavec odkázán na bílkovinu vytvořenou bakteriemi. Jakým způsobem lze zásobení energií optimalizovat? Pokud probíhá bakteriální látková výměna v bachoru efektivně a beze ztrát, profituje přežvýkavec hned dvakrát. 1. Pro přežvýkavce zbývá více energie navíc. 2. Díky efektivnímu využití energie je na jednotku energie syntetizováno více bílkoviny, která je k dispozici pro zásobení přežvýkavce. Co to je synchronizace bachoru? Při výpočtu krmných dávek se většinou vypočítává jen jedna bilance energie a bílkovin, i když je známo, že rychlost odbourávání živin je různá. Ideální by bylo sestavení krmné dávky, v němž by pro uvolnění amoniaku při odbourávání bílkovin v bachoru přebývalo právě tolik energie, aby mohla být využita pro syntézu bílkovin každá molekula amoniaku. Nevznikal by ani přebytek ani nedostatek amoniaku pro mikrobiální syntézu bílkovin (viz graf 1). Za těchto podmínek by bylo množství čpavku v bachoru stále stejné. Pokud u některého krmiva nebo krmné dávky probíhá odbourávání bílkoviny rychleji než odbourávání uhlovodíků, znamená to, že energie pro růst je omezená a že se amoniak hromadí. Tento čpavek se nakonec dostává přes stěnu bachoru do jater, přeměňuje se zde na močovinu a je vyloučen močí, a tím pro přežvýkavce ztracen. Pokud se ovšem v krmivu nebo v krmné dávce odbourávají uhlovodíky rychleji než proteiny, omezuje nedostatek čpavku mikrobiální syntézu. Přežvýkavec je zásoben menším množstvím mikrobiální bílkoviny. Co ovlivňuje mikrobiální syntézu bílkovin? Mikrobiální syntéza bílkovin závisí nejprve na množství energie, která je k dispozici. Jako zdroj energie přicházejí do úvahy především uhlovodíky fermentovatelné v bachoru (škrob, cukr a celulóza, např. z obilného škrobu). Bílkoviny poskytují jen minimální a tuk nepředstavuje téměř žádnou energii pro bakterie. Skutečně vytvořené množství mikrobiální bílkoviny závisí na celé řadě dalších faktorů. Tak např. pro bakterie štěpící celulózu je nepostradatelný amoniak, tzn. že pokud není k dispozici dostatek čpavku z odbourávání bílkovin, nemohou se tyto bakterie dostatečně pomnožit. Právě tyto druhy bakterií jsou odkázány mimo jiné na mastné kyseliny s rozvětveným řetězcem, které opět pocházejí z odbourávání bílkovin. Kromě toho potřebují bachorové bakterie pro svůj optimální růst dostatek minerálních látek jako vápník, fosfor, síra, draslík, sodík, chlor a hořčík. Sledování prováděná v Schaumann výzkumném centru mimo pokračování na straně 4 Vzájemná sladěnost odbouratelnosti a množství bílkovinných, stejně tak i energetických krmiv v dávce, to je předpoklad rovnoměrného zásobení pro vysokoužitkové dojnice. Úspěch ve stáji 1/2002 3

dokončení ze strany 3 jiné ukázala, že zařazení Bovin-S- Komplex zvyšuje mikrobiální syntézu bílkovin. V případě, že jsou všechny tyto látky přítomny v dostačujícím množství, pak závisí růst bakterií na přísunu energie a dusíkatých komponentů. Za těchto podmínek můžeme očekávat optimální výtěžnost mikrobiální bílkoviny. Odbouratelnost krmiv Synchronizaci v bachoru nelze v praxi provést tak jednoduše. Důvod: krmiva se skládají ponejvíce z více živin, jako např. škrob. Základ tvoří spíše bílkoviny, různé uhlovodíky jako škrob, cukr nebo také celulóza. Jednotlivé komponenty mají různou rychlost odbourávání. Cukr je odbouráván rychle, škrob středně a celulóza pomalu. Mezi škrobnatými krmivy jsou ovšem opět výrazné rozdíly v rychlosti štěpení v bachoru. Krmiva s vyšší odbouratelností vykazují zpravidla také vyšší rychlost štěpení (tab.1). Obecně patří obiloviny k vysokoodbouratelným a kukuřice stejně jako brambory k pomalu odbouratelným nosičům škrobu. Vliv má také mechanické nebo termické ošetření, např. ječmen namačkaný popř. šrotovaný nebo kukuřice šrotovaná nebo tepelně ošetřená. Odbouratelnost bílkovin téměř všech krmiv lze najít v DLGtabulkách. Principiálně se udávají pro odbouratelnost bílkovin ještě další rozlišení: rozpustné nebo nerozpustné sloučeniny. Na rozdíl od škrobu, který vykazuje při tepelném ošetření vyšší odbouratelnost, klesá tato u komponentů bílkovinných. Účinky u siláží Trávy a z nich vyrobené travní siláže se z hlediska synchronizace značně liší. Zatímco trávy obsahují za zmínku stojící množství cukru, je v silážích přeměněn Různorodě složené krmné dávky a ideální dávka TMR jsou výhodnou výchozí situací pro synchronizaci. hlavně na kyselinu mléčnou, tzn. že v bachoru je k dispozici velmi málo nebo žádná rychle využitelná energie pro bachorové bakterie. Na druhé straně dochází v silážích a především ve špatných k odbourávání bílkoviny, takže velký podíl bílkovin je k dispozici jako čpavek (nebílkovinný dusík). To znamená, že v krmných dávkách jen s travní siláží není k vysokému a současně rychlému odbourávání bílkoviny žádný odpovídající zdroj energie. Z pohledu synchronizace bachoru je proto rozbor travní siláže jen na obsah proteinu a energie nedostačující. K další charakteristice musí být známé obsahy nebílkovinného dusíku a rozpustných uhlovodíků. Vliv nosiče energie Jak už bylo zmíněno, uskutečňuje se odbourávání uhlovodíků v tomto pořadí: rozpustné uhlovodíky pektiny škrob celulóza hemicelulóza. Ale také v rámci škrobu jsou významné rozdíly, jak ukazuje zrnová kukuřice a pšenice. V praktické krmné dávce je nutné zohlednit dodatečně pasáž krmiva. U krav s vysokou užitkovostí a vysokým příjmem krmiva je pasáž krmiva vysoká, u krav s nízkou užitkovostí a nízkým příjmem krmiva nízká. Odbourávání krmiv je vždy také otázkou času. Ukazuje se, že odbouratelnost při vysoké pasáži, tj. při kratším pobytu, je v bachoru nižší. Větší význam to má pro množství neodbouratelného protékajícího škrobu než pro synchronizaci. U obilovin se zvyšuje množství neodbouratelného škrobu, pokud je vyšší pasáž. U škrobnatých krmiv, která se pomalu štěpí může vysoká pasáž způsobit, že určité množství škrobu projde až do tlustého střeva a dokonce je vyloučeno ve výkalech. Při vysoké pasáži lze mimo jiné počítat s lepší výkonností mikrobiální bílkoviny. Doplňující faktor pro synchronizaci představuje velikost částic krmiva. Objemné krmivo má větší velikost částic než komponenty jadrného krmiva. To znamená: jadrné krmivo bude rychleji odbouráváno a rychlost pasáže se zvýší. Vlivy na synchronizaci jsou, jak bylo popsáno a celá řada krmivářských pokusů dokládá, velmi mnohostranné. Doporučení pro praxi V zásadě pro praktické použití platí: Rychle a ve vysoké míře odbouratelné bílkovinné komponenty, jako travní siláže, vyžadují rychlou zásahovou jednotku s energií. Pomalá a v malé míře odbouratelná bílkovina potřebuje pomalý zdroj energie je důležité dbát na to, že maximální množství škrobu v tenkém střevě by mělo být cca 1,5 kg. Různorodější krmné dávky, tzn. se 2-3 zdroji bílkovin a energie, jsou výhodnější. TMR krmení Pozitivní působení synchronizace se nejvíce očekává tam, kde je krávě předkládáno krmivo dvakrát denně v pevně stanoveném rozmezí (graf 2). Při krmení TMR má kráva po celý den přístup ke krmivu, částečně také v noci. Z tohoto důvodu je také např. volné množství čpavku po příjmu krmiva výrazně nižší. Současně je nyní např. pro bachorové bakterie k dispozici energie z kukuřičného škrobu, který zvíře přijalo před hodinou. Toto vede k tomu, že nevzniká žádný velký výkyv, nýbrž jen celá řada malých (graf 3). V systému krmení jako je TMR jsou předpoklady pro dosažení synchronizace mnohem vyšší. Pokud zohledníme základní znalosti o odbourávání a fermentaci v bachoru a další požadavky na skladbu živin pro růst mikroorganismů, můžeme očekávat maximální výtěžnost mikrobiální bílkoviny. Dr. Leonhard Raab Tabulka 1: Odbouratelnost škrobu v bachoru Pšenice, žito 90 95 % Ječmen šrotovaný 82 97 % Ječmen mačkaný 73 90 % Graf 1: Ideální křivka bachorové synchronizace Graf 2: Vývoj množství čpavku při krmení dvakrát denně Graf 3: Vývoj množství čpavku při TMR LKS 85 % Kukuřičná siláž (70 93) 80 % Brambory (60 93) 80 % čpavek Kukuřice šrotovaná 51 93 % čpavek Kukuřice mačkaná 72 84 % Odbourávání bílkovin Čas Fermentační energie 0 4 8 12 16 20 24 hodiny 0 4 8 12 16 20 24 hodiny Kukuřice pařená 85 % Zdroj: Mathé, 2000 4 Úspěch ve stáji 1/2002

BON SILAGE Profesionálové v akci BONSILAGE Skupina 1b, 1c, 4a, 4b, 4c (užitkovost ve výkrmu) Nová kombinace biologických silážních přípravků na bázi bakterií mléčného kvašení. Zajištění stability siláží a zlepšení příjmu krmiva vedou k vyšší masné a mléčné užitkovosti. BONSILAGE získejte více ze svého krmiva SCHAUMANN ČR s.r.o. nám. Svobody 35, 387 01 Volyně tel.: (0342) 372 376, 372 379, fax: (0342) 372 157 e-mail: schaumann@schaumann.cz internet: www.schaumann.cz Systém výživy pro zdravé dojnice Schaumann-Energizer proti metabolickým poruchám Transitní období 3 týdny před a 3 týdny po otelení se stává stále více rozhodujícím ve výživě dojnic. Chyby v krmení a/nebo i management během této fáze se mohou později kompenzovat, pokud to ještě jde, jen za cenu velkých technických a finančních nákladů. V Schaumann výzkumném centru Hülsenberg je již po několik let měřen příjem krmiva a zjišťována energetická bilance v tomto období. Výzkumy dokazují, že dojnice po otelení nejsou jen v energetickém deficitu, ale nacházejí se i v deficitu bílkovin. Ačkoliv dojnice přijímají v tomto období omezené množství krmiva, má jejich mléko relativně vysoký obsah bílkovin. Dojnice mobilizují bílkovinu ze svého těla. Tento fakt musíme v krmení zohlednit a dát dojnici více dostupných bílkovin. Optimalizované složení výrobku Z tohoto důvodu se již dva roky úspěšně používá Schaumann-Energizer ve vysokoprodukčních stádech. Jeho složení bylo změněno a doplněno chráněným proteinem. Další důležité složky jsou: na nosiči vázaný propandiol, vitaminy B niacin, B 2, betain, stopové prvky kobalt a selen a také Ass-Co Ferm. Schaumann-Energizer podporuje bachorovou mikroflóru a také stabilizuje metabolismus dojnice dostatečným zásobením glukózou. Příjem krmiva po otelení vesměs rychle stoupá a období negativního energetického a bílkovinného deficitu je podstatně zkráceno. Dávkování před otelením 600-800 g, po otelení 800-1000 g na krávu a den. Změna metabolismu bez problémů S Schaumann-Energizer se stává přechod, tj. změna metabolismu na výrazně vyšší nároky, podstatně jednodušší. Tyto efekty jsou v praxi stále potřebné. Jeden příklad: podnik s více než 400 dojnicemi, roční dojivost nad 9000 litrů mléka, měl před použitím Schaumann- Energizer stále více metabolických problémů (ketózy, acidózy). Dojivost po otelení nestoupala, na základě metabolických problémů kolísala a pak padala rychle dolů. Po použití Schaumann-Enrgizer (před otelením: 500-600 g na krávu a den v kombinaci s Rindavit MF Sauer a 1 kg po otelení) se přestaly vyskytovat metabolické problémy. Dojivost po otelení stoupala a dále zůstávala vysoce konstantní. Použitím Schaumann-Energizer se zvládne těžký přechod ze stání na sucho k laktaci. Dojnice zůstavají fit. Dr. Leonhard Raab Úspěch ve stáji 1/2002 5

Rindavit Energietrunk Účinná alternativa k poporodnímu silovému napájení dojnic Cílem působení Rindavit Energietrunk je roztáhnutí bachoru odpovídajícím množstvím tekutiny, zvýšení příjmu krmiva po otelení a zabránění posunu slezu. Dále pak snižuje deficit energie hned po otelení. Vysoký příjem tekutin a energie po porodu je pro krávu zásadní a pozitivní, proto byl vyvinut na Hülsenbergu Rindavit Energietrunk. Energie jako cenná živina Tento produkt obsahuje energii ve formě glukózy, dále kobalt, selen, vápník, fosfor, sodík a Ass-Co Ferm (specielní kvasinky s probiotickým účinkem). Rindavit Energietrunk se rozpustí v cca 15-20 l teplé (nejlépe odpovídající tělesné teplotě) vody a je podán dojnici do jedné hodiny po otelení. Dojnice a prvo telky na Hülsenbergu přijímají dobrovolně tento nápoj ještě dříve. Množství nápoje je přitom 40 litrů, tak že přijímají 1 kg Energie trunk. Pozitivní výsledky byly mezitím potvrzeny v mnohých podnicích přímo v praxi. Dojnice se jeví v pořádku, počty případů převrácených slezů se snížily a také se snížil počet poporodních zadržení lůžka. Silové napájení znamená skutečně silové podávání tekutin někdy i pomocí čerpadla, tak aby měla dojnice po otelení naplněn bachor velkým množstvím tekutiny. Druh tekutiny a přísad může být značně rozdílný. Silové napojení dojnice je pracné a měl by jej provádět pouze kvalifikovaný personál. Při výzkumech prováděných na univerzitě v Lipsku na skupině 117 silově napájených a 128 nenapájených zvířat bylo zjištěno zvýšení výskytu pneumonií a to 3 % u nenapájených a více než 11 % u skupiny silově napájených zvířat. Autoři výzkumu proto doporučují neprovádět silové napájení u všech otelených dojnic ale omezit pouze na speciální indikované případy. Pracovní postup s Rindavit Energietrunk je jednoduchý, časově nenáročný proti silovému napájení. Proto je dobrovolný příjem energetického nápoje upřednostňován před nuceným napájením. Dr. Leonhard Raab Schaumann-Energy Využití tuku ve výživě dojnic Může přidání tuku do krmné dávky dojnic zvýšit koncentraci energie to je otázka, která má značný význam především pro užitkovost v celé laktaci. S obsahem mléčných složek a množstvím mléka je úzce spojeno zdraví a plodnost vysokoužitkových dojnic. SCHAUMANN-ENERGY je speciální výrobek, který plně vyhovuje požadavkům přežvýkavců na pokrytí potřeby energie. Původ tohoto výrobku je plně rostlinný a proto je fyziologicky dobře snášen. Podstatný předpoklad pro vysokou užitkovost je maximální příjem energie a ostatních živin z celkové krmné dávky. Přitom hraje velmi důležitou úlohu výborná kvalita objemných krmiv. Množství krmiva, které dojnice přijmou závisí na mnoha faktorech. Při všech úvahách o navýšení koncentrace energie v krmné dávce musí být dodrženo množství vlákniny a struktura krmné dávky, tak aby specifika trávení v předžaludcích zůstala zachována. Teprve když jsou zajištěny všechny možnosti pro dobré fungování předžaludků můžeme začít přemýšlet o použití komponentů, které prochází chráněně přes předžaludky. Protože příjem sušiny dojnicemi není neomezený, nabízí se přidáním tuku navýšit koncentraci energie v krmné dávce. Tato myšlenka je velmi stará. Již v Základech krmivářství z roku 1908 popsal Prof. Dr. Oskar Kellner (Lipsko) účinky přimíchání tuku do krmiva přežvýkavcům. Tehdy bylo cílem vyjádřit přímý vliv na obsah tuku v mléce a celkové množství mléčného tuku. V těchto pokusech bylo velmi 6 Úspěch ve stáji 1/2002

rychle zjištěno, že přímý přídavek tuku dojnicím vyvolává problémy ve fyziologii trávení. Oproti očekávání po zvýšení dávky tuku klesly mléčné složky a následně pak i množství mléka. Mezitím byly negativní vlivu tuku v bachoru intenzivně zkoumány a publikovány (Tabulka 1). Příčiny negativních vlivů Jako hlavní příčina negativních efektů v bachoru je vytvoření tenké vrstvy filmu tukovými částicemi (Coating-efekt). Tímto se trvale utlumí aktivita bachorových bakterií. Části potravy zůstávají zachyceny v tukovém filmu a pro mikroorganismy jsou nepřístupné (negativní Cotaingefekt). Stejným způsobem toto platí i pro celulolitické bakterie. Takto klesá trávení vlákniny a to přímo souvisí s tvorbou kyseliny octové v bachoru, což přímo dokumentuje klesající hodnota tuku v mléce. Často stejně tak klesá obsah bílkoviny v mléce, důsledkem vlivu tuku, který redukuje mikrobiální syntézu bílkovin v bachoru. V nových výzkumech bylo prokázáno, že vysoký obsah nechráněných tuků v krmivu zkracuje dobu a intenzitu přežvykování. SCHAUMANN-ENERGY S cílem vyvarovat se výše popsaných negativních jevů a přesto energeticky zhodnotit krmnou dávku, vyvinul Schaumann speciální produkt, ve kterém je tuk chemicky vázán tak, že jej bachor neodbourává a tím má minimální vliv na bachorové mikroorganismy. SCHAUMANN-ENERGY je jemnozrnný, dobře mísitelný granulát z přírodních čistě rostlinných komponentů. Zvláštní složení mastných kyselin a forma chemické vazby v tomto produktu zamezuje negativnímu Coating-efektu.Toto je značná výhoda proti krystalickému tuku, jehož ochranný účinek je stanoven bodem tání, který je jen o málo vyšší než tělesná teplota. U produktů s krystalickým tukem byla naměřená zřetelná redukce metanových vazeb v bachoru. Z předešlého vyplývá, že takové tuky jsou chráněny proti trávicímu procesu v bachoru jen částečně a tak mohou stále negativně ovlivňovat trávení v bachoru. Další podstatnou předností SCHAUMANN-ENERGY oproti krystalickým tukům je jeho stálost při působení různých teplot. Krystalické tuky během působení vysokých teplot např. v letním období hrudkovatí a tím stravitelnost těchto produktů drasticky klesá. Dávkování Typická chuť a vůně SCHAU- MANN-ENERGY se projeví již po prvním krmení. Při krmení přímo na žlab je příjem bezproblémový. Při namíchání do produkční nebo vyrovnávací směsi je taktéž příjem po krátkém navykacím období bez problémů. Podávání přes TMR je naprosto jednoduché. V této formě krmení je v kombinaci s obilím (>4 kg), sojovým a řepkovým extrahovaným šrotem brzo dosaženo přesvědčivých výsledků. Podle typu dávky, úrovně užitkovosti a stádia laktace se osvědčilo v mnohých podnicích dávkování od 300 do 800 g na zvíře a den (Tabulka 2). Při obvyklém dávkování 400 500 g můžeme dosáhnout zvýšení užitkovosti o 1,5 2 kg (Graf 1). Vliv SCHAUMANN-ENERGY na snížení obsahu tuku a bílkoviny v mléce je velmi malý. V tomto bodě se tento výrobek podstatně odlišuje od jiných na trhu dostupných produktů doplňující energii ve formě tuku. Tak je možno v praxi zajistit celkové množství mléčné bílkoviny a mléčného tuku. Ovlivnění plodnosti Během první fáze laktace sice zvyšuje použití SCHAU- MANN-ENERGY celkové množství mléka, ale na energetickou Tabulka 1: Známé negativní vlivy vznikající působením nechráněných tuků snížení stravitelnosti důležitých živin, zejména vlákniny úbytek koncentrace kyseliny octové v bachoru snížení množství bachorové mikroflóry snížení obsahu mléčného tuku a mléčné bílkoviny Zdroj: Jilg et al 1988 bilanci má jen malý vliv. V dalších fázích laktace působí SCHAU- MANN-ENERGY na zvýšení koncentrace energie v krmné dávce vysokoužitkových krav velmi pozitivně. V pokusech bylo prokazatelně zjištěno vedle zvýraznění projevů říje i zkrácení inseminačního intervalu. V dalších pokusech v Hagenu bylo zjištěno, že při přidání tohoto výrobku po otelení se zvyšuje obsah vitaminu E a cholesterolu v krevním séru. Dlouhodobě se toto působení projevuje na zdraví a plodnosti. SCHAUMANN-ENERGY je čistě rostlinné, bachorově stálé speciální doplňkové krmivo pro dojnice. Je sypké a jednoduše Tabulka 2: Doporučené dávkování SCHAUMANN-ENERGY dávkovatelné. Je vhodný do speciálních koncentrovaných směsí pro dojnice, stejně tak i do TMR. Po přiměřeném navykacím období je SCHAUMANN- ENERGY velmi dobře přijímán. Prostřednictvím vysoké koncentrace energie je navyšována dojivost. Kondice dojnic se při stálém příkrmu tohoto produktu zlepšuje, čímž je pozitivně ovlivňováno zdraví a plodnost. Speciální složení mastných kyselin v SCHAUMANN-ENERGY zlepšuje roztíratelnost másla. * jen při vysoké užitkovosti ** jen v kombinaci s RINDAVIT MF SAUER ( Aniontová krmná dávka ) Dr. Jörg Winkelmann g / krávu a den Začátek laktace (1. až 4. týden po otelení) 300 500 Vysoká laktace (5. až 16. týden laktace) 500 800 Zbytek laktace (od 17. týdne laktace*) 300 400 Příprava na laktaci (2 týdny před otelením**) do 200** Stání na sucho Graf 1: Vliv přídavku SCHAUMANN-ENERGY na dojivost ve stádě AG Lass e.g. 32,5 32,0 31,5 31,0 30,5 30,0 29,5 29,0 28,5 Začátek zkrmování SCHAUMANN-ENERGY 28,0 10/ 11/ 12/ 01/ 02/ 03/ 04/ 05/ 06/ 07/ 08/ 09/ 10/ 99 99 99 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 Průměrná dojivost v kg Vynikající výhody čistě rostlinného, jemnozrnného granulátu SCHAUMANN-ENERGY: teplotní stálost při vysokých teplotách v létě a zvláštní složení mastných kyselin, neodbouratelný v bachoru. Úspěch ve stáji 1/2002 7

Staré známé nově objevené Zrnové leguminózy jako součást výživy prasat Kdy je aktuální vlastní produkce bílkovinných krmiv pro prasata? V minulosti byla většinou rozhodující relativně vysoká cena nejdůležitějších komponentů, zejména sojového šrotu. Dnes je tedy podkladem pro takovéto rozhodnutí aktuální situace. Atraktivní alternativou je vnitropodniková výroba leguminóz na zrno použitých jako bílkovinné komponenty ve výživě prasat. Mohou je využít navíc podniky s upřednostněním rostlinné výroby s intenzivní produkcí obilí pro jejich přednosti při pěstování, pro vysoký účinek jako předplodiny, zlepšení půdní struktury a potlačení různých škodlivých organismů. Při použití je rozhodující v první řadě kvalita krmiva nad kvantitou. Určuje se jako podíl zrnových leguminóz, bobu, hrachu, bílé lupiny, jaký může být zastoupen v krmivu pro prasata. Obsah látek a hodnota krmiva Pokud jde o složení a jejich výživnou hodnotu, existují mezi leguminózami na zrno, bobem, hrachem a bílou lupinou větší rozdíly. Kvůli jejich relativně vysokému obsahu bílkovin se zahrnují mezi nosiče bílkovin. Posouzení hodnoty krmiv by tedy mělo být provedeno porovnáním s nejvýznamnějším bílkovinným krmivem, sojovým extrahovaným šrotem (viz tabulka 1). Obsah proteinu zrnových leguminóz je mezi 23 až 39 % a je nižší než ze sojového šrotu. Pro posouzení kvality bílkovin pro prasata je důležitější obsah esenciálních aminokyselin než obsah bílkovin. Sleduje se obsah těchto aminokyselin (lysin, methionin a cystin, jakož i threonin a tryptofan). Z grafu 1 je možno vyčíst, že sojový šrot má ve všech aminokyselinách převahu nad zrnovými leguminózami. To znamená, že leguminózy na zrno použité jako bílkovinné nosiče pro výživu prasat, musí být zpracovány s cíleným doplněním vhodných odpovídajících aminokyselin vhodného minerálního krmiva. Zvláště pokud jsou zrnové leguminózy použity jako jediný nosič bílkovin. Porovnání obsahu energie leguminóz na zrno se sojovým šrotem (viz tabulka 1) ukazuje také, že bob vykazuje nižší obsah energie, hrách a lupina vykazují celkem dobrou úroveň využitelné energie. Obsah vlákniny v bobu a lupině je zřetelně vyšší než v sojovém šrotu, čemuž odpovídá podstatně nižší obsah energie. Toto je také důvod pro jejich omezené použití zvláště v odchovu selat. Koncentrace tuku v lupině je asi třikrát až čtyřikrát vyšší. Složení mastných kyselin leguminóz se sestává z 60% až 90% z nenasycených mastných kyselin, přičemž kyselina olejová a linolová dominují. Na základě vysokého obsahu tuku a vlákniny vykazuje lupina oproti bobu a hrachu nejnižší hodnotu volných extrahovatelných NL. Tato frakce se sestává Tab. 1: Obsah živin a energetická hodnota zrnových leguminóz v porovnání k sojovému šrotu (přep. na 88 % sušiny). Sojový šrot Bob Hrách Lupina bílá, žlutá Bílkoviny % 44,9 26,2 22,1 38,5 Tuk % 1,3 1,4 1,3 5,0 Vláknina % 5,9 7,8 5,9 14,8 Škrob % 6,1 37,1 42,1 4,3 Cukr % 9,5 3,6 5,4 5,6 ME % 13,0 12,7 13,8 13,0 Použití samotných zrnových leguminóz nebo v kombinaci se sojovým šrotem a cílené doplnění esenciálních aminokyselin je zásadně možné bez snížení užitkovosti. u bobu a hrachu převážně ze škrobu, zatímco u lupiny a rovněž sojového šrotu jsou zjištěny pouze stopy. Zvláště lupiny vykazují poměrně podstatné množství NDF a ADF na které by se mělo dát pozor při sestavování krmné dávky. Obsah nežádoucích látek g Zrnové leguminózy mohou obsahovat řadu látek, které mají negativní vliv na příjem potravy a využití živin, rovněž mohou působit i na užitkovost. Spočívá to v tom, že obsahují aktivátory inhibitoru trypsinu, čímž je redukována stravitelnost bílkovin. Tato aktivita je 10 krát nižší než v nezpracovaných sojových zrnech. Mimo jiné bylo dokázáno, že biologická hodnota bobu byla tepelným ošetřením (toastováním) jen nepatrně zlepšena. Třísloviny, ke kterým patří tanin, se vyskytují v hrachu a bobu. V pokusech byla prasata ve výkrmu krmena bobem bohatým na tanin i s malým obsahem (Schulz, 1990) ale nebyl zjištěn žádný rozdíl v užitkovosti ve výkrmu. Stejný výsledek byl prokázán také Schaumann výzkumným centrem na Hülsenbergu. Moderní vyšlechtěné lupiny neobsahuje sice hořké látky a jsou chudé na alkaloidy, přeci však mohou obsahovat lektiny a glukosidy, nicméně v případě zastoupení do 30 % je použití bezproblémové. Doporučené dávkování v odchovu selat Na základě vysokých požadavku na kvalitu bílkovin jsou uvedeny významně nižší hranice možností záměny sojového šrotu se zrnovými leguminózami v odchovu selat. Jak ukazuje tabulka 2, jsou podíly krmiva pro odchov selat pro různé druhy leguminóz mezi 5 až 10 %. Kombinace se sojovým šrotem předpokládá, použít pro doplnění volných aminokyselin speciální Schaumann minerálními krmiva. Jak bylo v pokusech dokázáno, vysoký podíl 30 % lupiny hrachu a bobu je na základě novošlechtění možný, za předpokladu doplnění volných esenciálních kyselin Schaumann minerálním krmivem. Graf 1: Obsah aminokyselin zrnových leguminóz a sojového šrotu (přep. na 88 % sušinu), jejich stravitelnost v tenkém střevě (v %) 30 (89) 25 27,8 20 15 10 5 0 (88) (82) (81) 19,6 16,5 15,5 (86) (85) 13,1 10,8 (62) (63) 5,3 5,3 (86) 17,5 (86) (77) 9,4 (76) 12,8 8,2 (87) (68) (70) (87) 5,7 2,4 2,0 3,1 Lysin Methionin + Cystin Threonin Tryptophan Sojový šrot, 449 g NL (87) Bob, 262 g NL (77) Hrách, 221 g NL (79) Lupina bílá, žlutá, 385 g NL (87) 8 Úspěch ve stáji 1/2002

Tab. 2: Doporučení pro použití zrnových leguminóz ve výkrmu prasat Bob Hrách Lupina bílá, žlutá Odchov selat 10 10 20 5 Výkrm prasat předvýkrm 25 60 kg ž.h. 25 30 10 konec výkrmu 60 120 kg ž.h. 25 20 15 Prasnice březost 10 8 10 laktace 15 20 10 20 10 v krmení prasnic Použití zrnových leguminóz ve výživě prasnic dokládá ještě málo přesných výsledků z krmných pokusů. Z těchto důvodů je nutno dbát těchto doporučení pro použití. U kojících prasnic je doporučováno zrnové leguminózy kombinovat s jinými bílkovinnými nosiči, speciálně se sojovým šrotem. Zvláštní pozornost by měla věnovat nízké stravitelnosti threoninu u bobů a hrachů. Zvláště sirné aminokyseliny, je nutné při vysokém podílu těchto druhů leguminóz doplnit speciálním Schaumann minerálním krmivem pro prasnice. BON PLUS SILAGE Tab. 3: Vliv sojového šrotu, bobu a speciálního minerálního krmiva (TRI-PHOSPHORAL ML) na výkrmnost Skupina I Skupina II Složení krmné směsi Pšenice % 50,0 50,0 Ječmen % 23,0 20,0 Sojový šrot % 24,0 6,0 Bob % 20,0 SCHAMAPHOS M % 3,0 TRI-PHOSPHORAL ML % 4,0 Výkrmnost Denní přírůstek g 960 939 Konverze krmiva 1: 2,85 2,91 ve výkrmu prasat Ve výkrmu prasat je doloženo mnoho výsledků krmných pokusů, které potvrzují, že je možné krmit vysoký podíl hrachu a bobu bez snížení užitkovosti. Při tom je možná kombinace obou druhů leguminóz s jinými bílkovinnými nosiči, zvláště se sojovým šrotem, ale také je možné použití jako samostatného bílkovinného krmiva. V jednom krmném pokusu ve výkrmu prasat je použito 20% bobu doplněného speciálním Schaumann minerálním krmivem (Tri- Phosphoral ML) a bylo porovnáno s krmnou dávkou obilí/sója. Jak dokazuje tabulka 3, byly pozorovány rozdíly ve výkrmnosti mezi různými vykrmovanými skupinami. Na základě ještě malého počtu pokusů s bílou lupinou, by měl být podíl ve výkrmu prasat omezen na 10 až 15 %. Výsledky Při dokonalé hygienické kvalitě krmiva (důležité: konzervace Schaumasilem) mohou být zrnové leguminózy přínosem k pokrytí potřeby bílkovin ve výživě prasat. Je třeba přitom obzvlášť dávat pozor na cílené doplnění esenciálních aminokyselin jako threoninu, methioninu a cystinu Schaumann minerálním krmivem. Při správném použití (Schaumann minerálního krmiva pro luskoviny) mohou být použity jako bílkovinné nosiče bob a hrách. Pěstování zrnových leguminóz přináší nezávislost v nákupu jiných bílkovinných nosičů. Zájem o pěstováni leguminóz by mohl vzrůstat, pokud se šlechtitelské úsilí zaměří více na redukci nežádoucích látek a vyšší výnosy. Dr. Ute Schmidt Profesionálové v akci BONSILAGE PLUS Skupina 2, 4b (nové) Pět homo- a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení se aktivně podílí na kvalitě siláží. Díky vzájemné návaznosti zabezpečují rychlý a intenzivní průběh kvašení. Radikálně se omezí ve svém růstu škůdci kvašení. BONSILAGE PLUS získala novou značku DLG kvality zvýšení stravitelnosti energie (skupina 4b). Skvělé! Základ úspěchu Schaumann konceptu je platný již 60 let: vlastní obilí, rostlinná bílkovina a vysocehodnotný Schaumann výrobek. SCHAUMANN ČR s.r.o. nám. Svobody 35, 387 01 Volyně tel.: (0342) 372 376, 372 379, fax: (0342) 372 157 e-mail: schaumann@schaumann.cz internet: www.schaumann.cz Úspěch ve stáji 1/2002 9

Nové minerální krmivo pro prasnice Phoslaktin pro vyšší užitkovost Cílem produkce by mělo být více než 25 odchovaných selat na prasnici a rok. To je uskutečnitelné, pouze když se optimálně využijí všechna dostupná opatření managementu. Zvláštní požadavky jsou kladeny na výživu prasnic nejen v době březosti ale také v době kojení. Současně ale také platí, že vysoká užitkovost musí být v souladu s postupy chránícími životní prostředí. Nové minerální krmivo pro prasnice Phoslaktin splňuje všechny požadavky pro vysokou produkční užitkovost a dobrou plodnost. Schaumann program nabízí všem chovatelům selat na vysoké úrovni nové minerální krmivo pro prasnice Phoslaktin podporující užitkovost a šetrné k životnímu prostředí. Použití Phoslaktinu ve směsi pro březí a pro kojící prasnice vede k pozitivnímu účinku na zdraví zvířat a k ekonomické produkci selat. Phoslaktin podporuje svými vysoce pohotovými minerálními látkami a fytázou pevnou tělesnou stavbu a optimální dobu využití prasnic ve všech podmínkách prostředí a současně produkci šetřící životní prostředí. Phoslaktin doplňuje tři esenciální volné aminokyseliny (lysin, methionin, threonin) a tvoří tak základ pro vysokou kvalitu bílkovin při vhodném obsahu bílkoviny v krmivu. Díky tomu je látková výměna usnadněna a je k dispozici více energie pro produkci mléka. Phoslaktin obsahuje širokou paletu vitamímů a speciálně zvolených účinných látek, které se starají o vysoce efektivní využití energie krmiva. Takto jsou šetřeny tělesné rezervy prasnice v laktaci a optimalizována tělesná kondice. Phoslaktin poskytuje kombinaci probiotika a herbaminu, která vylepšuje zároveň užitkovost a zdraví. Takto je díky Herbaminu podpořen příjem krmiva a využití živin. Použitím probiotika je vytvořen základ pro výborný zdravotní stav prasnic a selat. Phoslaktin je využíván k výrobě jednoduché, ale vysoce stravitelné směsi na základě obilí (zvláště pšenice, ječmen, kukuřice) a sojového šrotu pro laktaci a březost. Přidáním Schaumasilu nebo Schaumacidu do směsi je vytvářen základ pro krmivo s vysokou stabilitou. Dr. Ute Schmidt Přednosti Phoslaktinu ve výživě prasnic: H vysoká užitkovost a dobrá plodnost H optimální tělesná kondice zdravých prasnic díky ušetření tělesných reserv H maximální produkce mléka pro selata s vysokým přírůstkem také při krátké době sání, H stabilizace zdraví a využití vysokých produkčních možností moderních hybridních prasnic H 25 odchovaných selat na prasnici za rok a tím ekonomičtější produkce selat. Nové: PROVITA LE Probiotikum pro odchov selat a předvýkrm S přihlédnutím na narůstající diskuse ohledně použití antibiotických stimulátorů růstu, zahájil Schaumann již před mnoha lety vývoj vlastního probiotika. Od roku 1997 je Schaumann-probiotikum Provita LE úspěšně zavedeno do praxe a od 1.ledna 2000 povoleno pro použití v EU. Provita LE Provita LE obsahuje jako jediné povolené probiotikum dvě vysoce výkonné aktivní kultury ze skupiny bakterií mléčného kvašení, které produkují kyselinu mléčnou a optimalizují ph-hodnotu ve střevě. Omezují vývoj nežádoucích střevních bakterií a chrání střevní sliznici pomocí biofilmu vytvořeného z bakterií mléčného kvašení. Vytvořená ochranná stěna z Provita LE-bakterií vytěsňuje škodlivé kmeny a zabraňuje jejich masovému rozšíření. Oba bakteriální kmeny se vzájemně podporují v růstu a doplňují se v látkové výměně (schéma 1). Probiotický účinek Provita LE se projevuje ve zlepšení zdravotního stavu a zvýšené užitkovosti zvířete. Startují rychleji a rozvíjejí se rovnoměrněji. Provita LE zvyšuje růstovou schopnost a využití živin v odchovu selat i předvýkrmu a stabilizuje zdraví právě v časné fázi odchovu selat. Zlepšení užitkovosti v odchovu selat V pokusu s jednofázovým odchovem selat bylo nejprve ověřeno, jestli může zařazení Provita LE zlepšit užitkovost ve skupině selat, kde nebyl použit žádný doplněk. V tabulce 1 je uveden výsledek s nejdůležitějšími informacemi k průběhu pokusu. 10 Úspěch ve stáji 1/2002

Schéma 1: Vytvoření biofilmu PROVITou LE S denním přírůstkem 471 g docílila Provita LE-skupina o 13 % vyšší úroveň přírůstku. Příčinou pro to je v podstatné míře vyšší denní příjem krmiva 750 g oproti 670 g. Zařazení Provita LE zlepšuje konverzi krmiva, a tím celkovou produkci. V tabulce 2 je uveden další výsledek z pokusu v odchovu selat v úseku 7,7 kg až 25 kg ž. hmotnosti. Testovala se Provita LE ve srovnání s jiným probiotikem. Použití Provita LE zaznamenalo i v tomto pokusu výraznou převahu v nejdůležitějších hospodářských ukazatelích jako denní přírůstek, spotřeba krmiva a denní příjem krmiva. Denní přírůstek se při 444 g zvýšil oproti pozitivní kontrole o cca 8 %. Toto lze vyvozovat z vyššího příjmu krmiva ale též významného zlepšení spotřeby krmiva na kg přírůstku o cca 5 %. Zařazení Provita LE v odchovu selat zlepšuje v první řadě růst na základě zvýšeného příjmu krmiva, současně se dosahuje příznivějšího využití živin, a tak pozitivního ovlivnění hospodárnosti v odchovu selat. v předvýkrmu Rovněž v předvýkrmu prasat zaznamenává Provita LE pozitivní vliv na masnou užitkovost (tab. 3). Dokonce při velmi vy- 1. Struktura přirozeného povrchu střeva 2. Mikrobiální částice PROVITA LE ve střevní dutině Tab. 1: Výsledek v odchovu selat* s PROVITA LE (Skupina II) a kontrolní skupina (Skupina I) bez probiotika Skupina I Skupina II bez probiotika s PROVITA LE Denní přírůstek g 412 471 Spotřeba krmiva na den kg 0,67 0,75 Spotřeba krmiva na kg přírůstku 1: 1,68 1,58 * 6,5 26 kg, 42 dní, složení směsi: 60 % pšenice, 14,5 ječmen, 20 % sojový extr. šrot HP, 0,5 % sojový olej, 5 % TRI-PHOSPHORAL F Tab. 2: Výsledek v odchovu selat* s PROVITA LE (Skupina II) a kontrolní skupina (Skupina I) s jiným probiotikem Skupina I Skupina II PROVITA LE + Probiotikum + Denní přírůstek g 409 444 Spotřeba krmiva na den kg 0,77 0,79 Spotřeba krmiva na kg přírůstku 1: 1,89 1,79 * 7,7 25 kg, 42 dní, složení směsi: 60 % pšenice, 17,5 ječmen, 18 % sojový extr. šrot HP, 0,5 % sojový olej, 4 % DYNAPHOS F IMPACT Tab. 3: Výsledek v předvýkrmu* s PROVITA LE (Skupina II) a porovnání s kontrolní skupinou (Skupina I) s jiným probiotikem Skupina I Skupina II PROVITA LE + Probiotikum + Denní přírůstek g 877 900 Spotřeba krmiva na den kg 2,22 2,20 Spotřeba krmiva na kg přírůstku 1: 2,53 2,45 * 28,2 65 kg, 41 dní, složení směsi: 50 % pšenice, 26,5 ječmen, 19 % sojový extr. šrot HP, 0,5 % sojový olej, 4 % TRI-PHOSPHORAL VM 3. Fáze adheze: začínající přichycení mikrobiálních částic PROVITA LE na střevní sliznici. 4. Kolonizační fáze: Mikrobiální částice PRO- VITA LE osídlily povrch střevní sliznice. Choroboplodné zárodky, např. E.Coli jsou vytlačovány, tak je zabráněno jejich hromadnému šíření. Začíná produkce kyseliny mléčné a dalších produktů látkové výměny soké úrovni denního přírůstku 900 g byl cca o 2 % zvýšen. Příčina tkví ve výrazném zlepšení spotřeby krmiva na kg přírůstku. Tento výsledek zdůrazňuje, že probiotikum Provita LE dokáže docílit efektu i za již velmi dobrých podmínek. Nové probiotikum Provita LE pro selata a předvýkrm podporuje funkci přirozené střevní flóry. Především v kritické fázi odstavu jsou využity synergické efekty tvorby kyseliny mléčné. Provita LE se vyrábí ve vlastním Schaumann-fermentačním zařízení podle vysokých nároků na kvalitu a zařazuje se exklusivně do Schaumann-výrobků. Dr. Ute Schmidt Krmení a management chovu Jak ovlivnit hmotnost selat při narození a při odstavu? Cílem hospodárné produkce selat je pokud možno odstavit co nejvíce selat s vysokou živou hmotností na prasnici a rok. Důležitý předpoklad: ztráty selat během narození a sání musí být co nejnižší. Doba sání musí být krátká. Tipy pro praxi najdete v tomto příspěvku. 2/3 všech ztrát selat jsou způsobeny nízkou porodní hmotností. Musí se nejprve učinit opatření, která by vedla ke zvýšení porodní váhy. Druhým krokem je podchytit všechny faktory, jež ovlivňují vysokou hmotnost při odstavu. Vysokou porodní hmotnost lze dosáhnout Díky šlechtitelskému pokroku jsou dnes prasnice plodnější. Počet narozených selat se zvýšil. Současně poklesla hmotnost vrhu na jedno sele, protože zvýšení hmotnosti vrhu je omezeno anatomickými poměry. Přesto existují ovlivňující faktory, pomocí nichž lze docílit porodní hmotnost na jedno sele minimálně 1,6 kg. Management a podmínky produkce musí souhlasit Výsledky z Hülsenbergu dokládají, že porodní hmotnost selat ovlivňuje stáří prasnice. Ukazuje se, že starší prasnice s vysokým počtem vrhů přivádí na svět lehčí selata než mladší prasnice (tab.1). Je zřejmé, že je nutná odpovídající brakace (cca 40 %). V zásadě platí: Jen selata s vysokou porodní hmotností mají šanci dosáhnout vysokou hmotnost při odstavu. Zjevné je, že vzniká významná souvislost s věkem při odstavu, tzn. čím kratší je doba sání tím nižší je odstavová hmotnost. Nezávisle na tom existuje celá řada faktorů působících na výši odstavové hmotnosti, přičemž doba sání nehraje žádnou roli. Krmení prasnic v březosti Porodní hmotnost selat je v určité míře ovlivněna krmením prasnice, speciálně ve fázi vysokobřezosti. Cca 50 % přírůstku plodů selat se uskutečňuje během posledních čtyř týdnů před porodem. Zásobení plodů bílkovinou a energií má v tomto období velký význam (graf 1). Pokud je zásobení energií ve vysokobřezosti příliš malé, poškozuje to hmotnostní přírůstek selat, a tak celkovou hmotnost vrhu. Zásobení energií v době vysokobřezosti, by mělo být přizpůsobeno individuelně jednotpokračování na straně 12 Úspěch ve stáji 1/2002 11

dokončení ze strany 11 livým zvířatům. Potřeba energie pro prasnici je 35-40 MJ na den. Jak ukazuje tabulka 2, není ale kritické nízké zásobení energií, nýbrž překrmení energií se jeví jako horší. Byla zjištěno u ad libitního krmení březích prasnic, že hmotnost vrhu, resp. hmotnost selat je nižší než u tradičního dávkovaného způsobu krmení. Zásobení energií a účinnými látkami Vedle energie hraje zásobení prasnice aminokyselinami v době vysokobřezosti velkou roli. Ukázalo se, že přírůstek hmotnosti vrhu se zvýšil bezmála o 20%, když se zásobení lysinem v době březosti zvýšilo z 8 na 16 g lysinu na prasnici a den. Vedle živin ovlivňují porodní váhu speciální účinné látky. Přitom záleží na optimálním zásobení vitamíny, které hrají nejvýznamnější roli v látkové výměně energie a bílkovin, jako např. všechny B-vitamíny, zvláště vitamín B 12. Vitamíny, které mají podstatný vliv na zdravotní stav prasnice, jsou vitamín A, E a C. Tento účinek ve fázi vysokobřezosti je ještě podpořen použitím probiotika a jiných látek podporující trávení jako Herbamin. Negativní účinek na porodní hmotnost hygienicky závadným krmivem nelze podcenit. Čerstvě sklizené obilí by mělo být všechno zakonzervováno. Jen tak lze předejít problémům vzniklých působením mykotoxinů. Krmení prasnic v době sání 12 Úspěch ve stáji 1/2002 Cílená výživa prasnic s Phoslaktinem jakož i vysoký obsah energie a lysinu v krmivu jsou předpoklady pro vysokou hmotnost selat při narození a při odstavu. Tab. 1: Hmotnost selat při narození ve vztahu ke stáří prasnic 3.-6. vrh od 7. vrhu Hmotnost selat, kg 1,7 1,5 Pramen: SCHAUMANN výzkumné centrum HÜLSENBERG, 1998 g NL Graf 1: Denní potřeba bílkoviny a energie pro 10 plodů 60 50 40 30 20 10 0 Děloha g NL Mléčná žláza g NL Energie KJ 40. 80. 115. Den březosti Tab. 2: Vliv zásobení energií v době březosti na hmotnost vrhu Zásobení energií ad libitum dávkovaně (vysoká) (vhodná) Hmotnost prasnice před porodem kg 285 275 Přírůstek v době březosti kg 59 39 Hmotnost vrhu kg 70 88,5 Tab. 3: Vliv krmení v době vysokobřezosti (od 90. dne) 2500 2000 1500 1000 Zdroj: Weber, 1998 Energie MJ/kg 13,0 13,4 13,4 Lysin g/kg 9,2 9,5 10,5 Živě narozená selata ks 10,15 10,18 11,65 Porodní hmotnost/sele kg 1,50 1,58 1,48 Porodní hmotnost/vrh kg 15,2 16,1 17,2 rel. 100 106 113 Zdroj: SCHAUMANN výzkumné centrum HÜLSENBERG, 1997 500 0 Energie KJ Růst selat v době sání se shoduje v podstatě s produkcí mléka prasnice. Proto musejí prasnice možná v co nejkratší době, tzn. po kratší přípravné fázi, produkovat velké množství mléka. Zabránit výskytu MMAkomplexu znamená, že nedojde k oddálení nástupu laktace. Základem je optimální zásobení živinami. Vysoce kvalitní krmivo pro kojící prasnice obsahuje velké množství aminokyselin a vysoce stravitelnou energii z obilí a tuku. Jaký vliv má takovýto výživářský koncept na hmotnost selat při odstavu, ukazuje Hülsenbergský pokus v tabulce 3. Také v nově vytvořeném minerálním krmivu Phoslaktinu je kvalita aminokyselin dále optimalizována a doplněna speciálními účinnými látkami. Díky tomu byla zvýšena hmotnost vrhu zvláště u mladých prasniček (viz graf 2). Příkrm selat Rozhodující pro odstavovou hmotnost je přikrmování selat v době sání. Zvláště velké vrhy vykazují při příkrmu vyšší odstavovou hmotnost než menší vrhy. Schaumann Starter nabízí kvalitu krmiva pro lepší výsledky. Pro rovnoměrný růst selat je nutno předcházet zdravotním poruchám. Lze uplatnit různé očkovací opatření vzhledem k věku selat a hygienickému stavu prostředí. Základ pro vysoký zdravotní stav selat tvoří podání SCHAU- MA FERM-PRO první den života. Krom toho by mělo být provedeno druhé doplnění železa 10. den života, aby byla pokryta vysoká potřeba rychle rostoucích selat. Také teplota v odchovně selat musí odpovídat potřebám prasnice tak i potřebám selat. Při vysoké teplotě (30 C) přijímají prasnice méně krmiva, odstavová váha selat je díky tomu snížena. Naproti tomu je díky optimálnímu klima v prostředí selat (boudy, vyhřívané matrace) odstavová hmotnost selat pozitivně ovlivněna. Hmotnost selat po narození a při odstavu je zásadně ovlivněna správnou výživou prasnice. Chyba, která vznikne v době březosti, již nemůže být v době sání napravena. Optimální krmení prasnice a selat není jen kvalitní a vysoce hodnotné zásobení účinnými látkami. Zvláště odpovídající opatření managementu a optimální chovatelské podmínky jsou předpokladem pro optimální vývoj selat při vysokém zdravotním stavu. Dr. Ute Schmidt Graf 2: Odstavová hmotnost vrhu prasniček krmených laktačním krmivem s PHOSLAKTINEM Hmotnost vrhu, kg 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 + 8,8 % Kontrola PHOSLAKTIN SCHAUMANN výzkumné centrum HÜLSENBERG, 1999

Navýšení obsahu vlákniny, některým vhodným krmivem s vyšším obsahem vlákniny, v době březosti přináší výhody nejen ve fyziologii trávení ale i pocit nasycenosti a dobrý zdravotní stav prasnic. Vícefázová výživa prasnic Jaké zdroje vlákniny jsou vhodné pro březí prasnice? Vícefázová výživa prasnic se prosadila v praxi. Důvod: cílené zásobení v rozdílném produkčním úseku, vysoká hospodárnost a také v potaz vzatý skupinový odchov březích prasnic, který potřebuje energeticky chudou plnohodnotnou výživu. Naskýtá se otázka, při krmení dávkovaně nebo ad libitum, které zdroje vlákniny by mohly být použity ve směsi pro březí prasnice? Použití zdroje vlákniny by nemělo být voleno jen podle cenové dostupnosti, ale také podle vlastností krmiva. Energetický požadavek březích prasnic kolísá od 27-40 MJ ME na zvíře a den. Pro dostatečné zásobení nízkobřezích prasnic by byly dostačující 2 kg krmiva s obsahem 13 MJ ME. Takto nízké množství krmiva ale způsobuje, že prasnice nejsou dostatečné nasyceny a necítí se dobře. Kromě toho objem žaludku a střev tak není připraven na velký přísun objemu potravy v době kojení. Malý příjem potravy vede k tomu, že transport krmiva trávicím traktem je prodloužený a nestrávené zbytky potravy zůstávají relativně dlouho ve střevě. Proto se následně zvyšuje nebezpečí zácpy. Při příjmu většího množství krmiva nepozorujeme tyto problémy. Vyšší množství krmiva, tak aby mělo nízký obsah energie, musí obsahovat zdroj vlákniny. V tabulce 1 jsou uvedeny různé zdroje vlákniny a jejich důležité živiny v porovnání s ječmenem. Na obsahu energie je zřetelné, že s ječmenem použito krmivo s koncentrací energie nižší než 10 MJ. Kolik a jaká vláknina je výhodná? Cílem výživy březích prasnic je, že se musí na jedné straně dobře cítit a na druhé straně zamezit zácpě se všemi problémy, např. zvýšení počtu endotoxinů ve střevě. Toto je podstatně ovlivňováno obsahem vlákniny v krmivu. Srovnání různého podílu vlákniny v krmivech pro březí prasnice ukazuje, že obsah vody ve výkalech s obsahem vlákniny stoupá při porovnání krmiva s obsahem 3 a 6 % vlákniny. Výkaly jsou kašovitější a mohou být snadněji vyloučeny. Pokus (Tabulka 2) ukazuje také, že zvýšení obsahu vlákniny ve směsi na 6 %, s použitím ječmene jako zdroje vlákniny, dosáhne stejného efektu jako směs s 10 % vlákniny, kde 4 % vlákniny jsou ze sušených cukrovarských řízků. Původ vlákniny Výzkum dokládá, že je důležité jaký zdroj vlákniny byl použit. Vlákninu, kterou mohou bakterie v tlustém střevě lépe strávit je upřednostňována před zdrojem vlákniny, který má zdřevnatělé buněčné stěny. Takovou vlákninu mohou bakterie v tlustém střevě jen špatně využít. Totéž platí také o vláknině z ovesných pluch, drcené slámy a mláta. Dodatečným měřením pevnosti výkalu bylo zjištěno, že zvláště vysoký podíl sušených řízků způsobuje malou pevnost výkalů. Důvodem je vysoký podíl fermentovatelné vlákniny. Kromě toho sušené řízky mají tu dobrou vlastnost, že přirozeně brzdí příjem potravy u prasnic. Nevýhoda vyššího obsahu vlákniny do 10% je snížení stravitelnosti proteinu. Tuto skutečnost je nutno brát v úvahu při sestavování krmných dávek. Nabízí se otázka kopokračování na straně 14 Proč zdroje vlákniny v březosti? Tab. 1: Obsah živin v některých krmivech s vyšším obsahem vlákniny vhodných pro březí prasnice v porovnání s ječmenem ME Vláknina NL Škrob Vápník Fosfor MJ g g g g g Ječmen 12,6 50 109 527 0,6 3,4 Pšeničné otruby 8,4 118 141 131 1,3 11,8 Cukrovarské řízky sušené 8,1 185 89 0 6,8 0,9 Úsušky 6,97 188 177 0 7,5 3,8 Sojové slupky 5,9 344 118 32 5,0 1,4 Slunečnicový extrahovaný šrot 10,78 200 345 0 3,5 9,5 Drcená sláma 2,0 380 33 0 2,1 0,6 Mláto, 90 % suš. 8,5 153 233 38 3,1 5,5 Silážované mláto, 26 % suš. 2,4 50 65 4 0,9 1,6 zdroje vlákniny vykazují zřetelně nižší obsah energie na kg v porovnání s obilím např. ječmenem. Porovnání krmiv s vyšším obsahem vlákniny dokazuje, že se stoupajícím obsahem vlákniny se snižuje množství energie. Má-li tedy být koncentrace energie v krmivu pro březí prasnice pod 11,9 MJ ME, musí být Tab. 2: Vliv vlákniny na vlhkost výkalů Březí prasnice v individuálních boxech, volný příjem vody Obsah vlákniny Zdroj vlákniny z Vlhkost výkalů v % 3 % Směs z obilí (pšenice) 70,2 6 % Směs z obilí (ječmen) 77,1 10 % 4 % z sušených cukrovarských řízků 77,8 10 % 4 % ze sojových slupek 76,0 10 % 4 % z ovesných pluch 73,9 10 % 4 % ze slunečnicových slupek 75,0 Zdroj: Tabeling, 2000 Úspěch ve stáji 1/2002 13

Tabulka 3: Výhody a nevýhody určitých zdrojů vlákniny Výhoda Nevýhoda Pšeničné otruby jsou dostupné, standardní obsah živin vysoký obsah P, struktura krmiva je jemná Sušené cukrovarské řízky jsou dostupné, dobře přijímané kolísavý obsah živin, vysoký obsah popele a Ca Úsušky jsou dostupné kolísavý obsah živin, struktura krmiva je jemná Sojové slupky vysoký obsah vlákniny těžko dostupné Drcená sláma vysoký obsah vlákniny špatně použitelná (drcení), špatná mikrobiologická kvalita, krmivo je náchylné k vytváření mostů Silážované mláto vysoký obsah vlákniny špatně dostupné, nízká sušina, doprava a silážování jsou nákladné dokončení ze strany 13 lik vlákniny prasnice potřebují? Tak je vedle absolutního množství také nutné vzít v úvahu zdroj vlákniny. Je nutné dodávat nejméně 200 g vlákniny na prasnici a den tzn., že krmivo pro březí prasnice by mělo obsahovat nejméně 6% vlákniny, která by byla dobře fermentovatelná. Které zdroje vlákniny jsou k dispozici? V tabulce 3 jsou uvedeny důležité zdroje vlákniny, které jsou k dispozici ze základních krmiv. Které komponenty vlákniny připadají v úvahu, to závisí na různých faktorech. K tomu nepočítáme jen cenovou dostupnost, ale také již dříve popsané vhodnosti krmiv s dalšími vlastnostmi těchto komponentů. Přednosti a nevýhody jsou uvedeny v tabulce 3. Při výběru zdroje vlákniny hraje významnou roli také typ techniky krmení. Ne každý komponent je vhodný pro každou krmnou techniku. Určité komponenty jako např. drcená sláma mají sklon k vytváření mostů v silech a v krmných automatech. Podle toho co je k dispozici, se musíme správně rozhodnout a přitom zvážit všechny faktory. V zásadě můžeme sestavit směs pro březí prasnice s pšeničnými klíčky nebo sušenými cukrovarskými řízky zvlášť nebo v kombinaci dle potřeby. Důležité je dávat pozor na hygienickou nezávadnost krmiva. Při vyšším podílu sušených cukrovarských řízků je nutno mít na zřeteli, že může dojít k překročení množství popele a vápníku. Při využívání tekutého krmení březích prasnic, je zvláště důležitá zdravotní nezávadnost pivovarského mláta. Důvodem je omezená trvanlivost čerstvého mláta, proto je vhodné mláto pro delší dobu použitelnosti zakonzervovat (Schaumasilem). Dále je nutno doplnit odpovídajícím množstvím bílkovinného komponentu např. sojový šrot. Dr. Ute Schmidt Zdroje vlákniny je důležité si všimnout: V době březosti by mělo být ve směsi obsah vlákniny 5 až 6%. Vláknina způsobuje, že se prasnice cítí dobře, tím že mají pocit sytosti, kromě toho také způsobuje dobré, fyziologické trávení. Je třeba dát pozor jaký zdroj vlákniny je k dispozici, zda zdroj vlákniny pozitivně ovlivňuje trávení v tlustém střevě i při vysokém obsahu vlákniny. Zásadně platí: zdroje vlákniny musí být vhodné pro krmnou techniku a brát v potaz kvalitu vlákniny, obsah živin a mikrobiologické vlastnosti krmiva. Reprodukce se stimulací kancem Větší ekonomičnost produkce selat V produkci prasat je inseminace (UI) stále více používána. Její šlechtitelské, výrobně technické a hygienické výhody znamenají vyšší produkci. Rozhodující význam pro úspěch UI má, jakého je docíleno procenta zabřeznutí a velikosti vrhu inseminovaných skupin prasnic. Na obojí má vliv řada faktorů. V chovech prasnic počítají především s odborně přípravenou a intenzivní stimulací říje naskladněných zvířat v době inseminace prasnic. V následujícím polním testu bylo porovnáním přezkoušeno, jakou roli hraje cílené použití stimulujícího kance. V chovech prasnic se stále více prosazují metody period prašení v pevných produkčních rytmech. Úspěšné podniky s produkcí selat disponují eros-centrem, inseminační stanicí a kontrolní stanicí. S narůstajícím stavem prasnic vzrůstá v managementu stáda využití kontroly rozmnožování tak, aby byla provedena prostorová a časová koncentrace kontroly říje, inseminace a kontrola přebíhání. Tímto způsobem je také zajištěna intenzivní stimulace říje příslušných skupin zvířat. V podmínkách velkochovů jsou nahrazena tato zootechnická opatření programovaným použitím biotechnik ke zvýšení reprodukce. Prostřednictvím synchronizace ovulace se daří řídit nástup říje a ovulace, jak u prasnic, tak u prasniček, tak přesně, že může být opuštěno od náročné kontroly říje a může být provedena inseminace již v předem pevně stanovených termí- 14 Úspěch ve stáji 1/2002

nech. Tabulka 1 nás seznamuje s našimi a dalšími úspěšnými praktikami a vědecky vyzkoušenými postupy. Procento zabřeznutí ovlivňuje Nezávisle na tom, zdali se inseminace orientuje na reflex nehybnosti nebo podle termínu, hraje stimulace prasnic kancem rozhodující roli pro výraznost říje. Stejně tak působí i na dosažení úspěšného výsledku oplodnění a na počet narozených selat inseminovaných prasnic. Bezprostřední přítomnost stimulujícího kance účinkuje povzbudivě na reprodukční aparát prasnice, jestliže mají v době páření kontakt oční, ušní a čichový s partnery opačného pohlaví. Novější výzkumy a naše praktické postupy mluví pro jistou dávku kontaktu s kancem. V jednom velkém podniku pro produkci selat s dlouholetými zkušenostmi se synchronizací cyklu jsme zkoušeli v porovnávacím pokusu současně různé varianty stimulací a jejich účinek s ohledem na reprodukční užitkovost prasnic. Pokusy prováděné s prasničkami a prasnicemi Polní testy se konaly v jednom chovu s vlastním odchovem a trvaly přes jeden rok. Inseminované ustájené prasnice byly kříženky. K dispozici byla inseminační místa rozdělena pro prasnice a prasničky. Prasničky stály na dvouřadém ustájení jednotlivě v klecových stáních. Střední chodba sloužila zároveň jako místo, kde chodí kanec, který stimuluje prasnice. Toto se dělo současně pod kontrolou doprovodu po dobu různých dnů jednou nebo dvakrát za den, buď dopoledne nebo odpoledne, vždy po proběhnutí krmení a v období klidu tak blízko oblasti hlavy, aby jeho dráždění mohlo intenzivně působit. Ve všech pokusech zahrnujících skupiny prasnic byla vždy využita stejná pohlavní aktivita stimulujícího kance. Zároveň zkušení pracovníci manuelně i visuelně kontrolovali říjovou aktivitu zadní části prasnice během stimulačního procesu. Všechny druhy stimulací byly přezkoušeny ve stejném čase. Po odstavu byly prasnice přesunuty do inseminační stáje (odstav se konal vždy ráno v 6 hodin) a byly vytvořeny skupiny v průměru o velikosti 135 zvířat. V každé proběhlo 12 různých pokusů. Bylo vyhodnoceno 7 opakování, které zahrnovalo celkem 963 inseminovaných prasnic ve přesném termínu, což odpovídá v průměru 80 ks na 1 variantu. Vyhodnoceno bylo procento zabřeznutí (počet získaných vrhů dělený počtem prvních inseminací) a počet živě narozených selat na vrh. Současně analogicky bylo, avšak jen na vybraných inseminačních místech ustájených prasniček, vzájemně porovnáváno celkem 10 druhů stimulací prasnic. Celkem bylo zahrnuto 683 zvířat, tzn. v průměru 68 ks na variantu. Zkoušené varianty jednotlivých pokusných skupin jsou shrnuty v tabulce výsledků (viz tabulka 3 pro prasnice a tabulka 6 pro prasničky). Všechny porody bylo kontrolovány. 115 den březosti bylo u prasnic, které se ještě neoprasily, vyvolán porod podáním injekčního prostředku syntetických prostaglandinů F2-analogu (175 mg účinné látky cloprostenolu). Tento postup částečné indukce porodu umožňuje zúžit dobu porodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro intenzivní ošetření zvířat, jakož i pro vyrovnanost vrhu. Výsledek: Zvýšení užitkovosti Výsledky reprodukční užitkovosti (viz tabulka 2). Výsledek odpovídal úrovni podniků v mnoha okolních vyhodnocených regionech a odůvodňuje přenos výsledků na podniky s produkcí selat v porovnatelných podmínkách. Je třeba si povšimnout, že v našem pokusu byl počátek cyklu proveden u odstavených prasnic prostředkem PMSG a u prasniček předcházela synchronizace říje léky (viz tabulka 1). Prasnice byly nejdříve v den odstavu v denním kontaktu s kancem, počítáno buď dopoledne nebo odpoledne (tzn. dvakrát denně) nebo jednou denně (ráno). Počátek a doba stimulace ovlivňovaly především procento zabřeznutí. Čím dříve započala stimulace po odstavu, tím nižší byl podíl oprasených zvířat. Zvláště příznivě působily varianty 5 a 6, tzn. první kontakt kancem v den stimulace ovulace injekcí. Toto připadá na větší počet prasnic ve fázi proestru. Stimulace kancem před oběma ČUI v době inseminace se umístily obě varianty nejlépe co se týče co do procenta zabřeznutí a indexem selat. Tento rozdíl byl signifikantní (p<0,05). Porovnání denní frekvence kontaktu kance u prasnic ve všech stimulačních variant dokázalo: jednodenní kontakt kance je efektivnější než dvakrát se opakující obíhaní kance (viz tabulka 4). Procento zabřeznutí a velikost vrhu Byl zjištěn vztah mezi registrovanou dobou nehybnosti a úspěšností oplodnění při termínovaném oplodnění. Avšak je možné, jak je uvedeno v tabulce 5, že přítomnost reflexu nehybnosti není podmínkou pro provedení inseminace. U zvířat, která v termínu inseminace jen stála nebo byla jen podprahově v nehybnosti, se dosáhlo v průměru Tab. 1: od 79,2 % zabřeznutí, tak jako i velikosti vrhu od 11,09 živě narozených selat. Oba parametry nacházející se u prasnic s reflexem nehybnosti při UI 1 inseminaci a UI 2 byly signifikantně vyšší. Výsledky zjištěné u prasniček v porovnání s prasnicemi byly srovnatelné. Při brzkém počátku stimulace po předchozí stimulaci léky zastavující cyklus, jakož i při dvoudenním kontaktu s kancem byla zjištěna nižší hodnota zabřeznutí. Vyšší početnost vrhu a počet selat na 100 prvních inseminací dosáhly tyto prasničky, které během obou inseminačních termínů měly kontakt se stimulujícím kancem. Tipy pro praxi Naše studie potvrzují pozitivní vliv dávkovaného a kontropokračování na straně 16 Úspěšné praktické postupy k synchronizaci ovulace (SO) a k tomuto účelu vyzkoušené biotechnologické prostředky ke stanovení časově usměrněné inseminace (ČUI) Biotechnologická opatření Prasnice (SP) Prasničky (MP) Reverzibilní blokace cyklu Doba sání až do 15-18 denní aplikace od odstavu selat 4ml Regumate na pohlavně zralou MP na den PMSG-injekce (např. Prolosan 24 hodin po odstavu 24 hodin po poslední nebo Premagnon Dessau 750 až max. 1000 IE Regumate -dávce přednostně 750-800 IE SO-injekčně po PMSG, Závislé na době sání 78-80 hod. po PMSG přednostně 50mg Depherelin 56-58 hod. (>4 týdny) cca 72 hod. (4 týdny 72 80 hod. (3 týdny; specifické dle podniku) 1. ČUI=UI 1 24 až 26 hod po SO 24 až 26 hod. po SO 1. ČUI=UI 2 do 24 hod. po SO, do 40 hod. po SO, nejpozději 18 hod po UI 1 nejpozději 16 hod po UI 1 Tab. 2: Počet zvířat a dosažené výsledky plodnosti Kategorie Počet inse- Počet Zabřeznutí Narozených selat na vrh Index prasnic minovaných vrhů Celkem Živě selat prasnic ks ks % ks ks ks 1 Prasnice 963 797 82,8 11,42 11,29 935 Prasničky 683 542 79,3 9,93 9,71 770 1 Index selat: počet živě narozených selat na 100 prvních inseminací Tab. 3: Vliv různých stimulačních variant na plodnost prasnic Varianta Období Četnost Zabřez- Živě Index stimulace za den nutí narozených selat % selat/vrh ks ks 1 od data odstavu 2x 78,6 11,42 898 2 od data odstavu 1x 78,6 11,58 909 3 od dávky PMSG 2x 82,3 10,72 882 4 od dávky PMSG 1x 80,5 10,70 941 5 od SO injekce 1) 2x 85,2 11,49 979 6 od SO injekce 1) 1x 86,9 11,43 994 7 od dne UI 1 2x 75,0 11,71 878 8 od dne UI 2 1x 83,5 11.32 945 9 2) před dnem UI 1 a UI 2 1x 92,1 11,35 1052 10 před UI 1 1x 81,2 11,00 894 11 před UI 2 1x 84,3 10,77 908 12 během UI 1 a UI 2 1x 85,5 10,91 932 1) SO = synchronizace ovulace 2) UI 1 = první inseminace UI 2 = druhá inseminace Úspěch ve stáji 1/2002 15

dokončení ze strany 15 lovaného kontaktu kance na jalovárně na procento zabřeznutí a výsledek oprašení uměle inseminovaných prasnic a prasniček. Na základě toho se dají odvodit následující typy pro řízení reprodukce v podnicích se skupinovým způsobem odstavu a obsazení prasnicemi. Je třeba se vyvarovat rannému, jakož i častému kontaktu kance s odstavenými prasnicemi a prasničkami po ukončení synchronizace říje léky. Strach a tím i podmíněný stres potlačují po počínajícím počátku cyklu konec dozrání terciálních folikulů ve vaječnících. To vede k poruše reprodukčních funkcí a snížení reprodukční užitkovosti. Část prasnic Tab. 4: Porovnání výsledků podle četnosti stimulace kancem Soubor Počet Počet Zabřeznutí Počet živě Index variant kontaktů zvířat narozených selat kance za den ks % selat/vrh ks ks 1,3,5 a 7 2x 328 80,2 11,34 909 2,4,6 a 8 1x 335 82,4 11,50 948 Tab. 5: Vliv reflexu nehybnosti u terminovaného oplodnění Reflex nehybnosti Podíl Zabřeznutí Počet živě Index narozených selat % % selat ks ks při UI 1 a UI 2 minimální 27,2 78,6 11,23 883 jen u UI 1 výrazný 4,5 76,7 11,42 877 jen u UI 2 výrazný 13,8 81,2 10,72 870 při UI 1 a UI 2 výrazný 54,5 85,5 11,47 981 Správně odměřený a kontrolovaný kontakt kance zlepšuje výsledky plodnosti jak u prasniček tak i u prasnic. se projevovala hlasitou neochotou vůči kanci, že správný čas pro kontakt ještě nenastal. Dávka kontaktu má přednost před trvalejší přítomností stimulujícího kance na jalovárně. Přítomnost kance je vhodná v pozdním proestru. Třetí den po odstavu prasnic ošetřených PMSG a u biotechnologicky ošetřených prasniček 4. den po poslední dávce Regumate. Po výše uvedených dnech postačuje v polních testech jednodenní kontakt kance. Ve stádech prasnic bez hormonálního ošetření se může časový hramonogram kontaktu přirozeným způsobem měnit. V čase inseminace vykázaly intensivní kontakty s kancem nejlepší výsledky v plodnosti před oběma termíny inseminace (prasnice) popř. během UI 1 a UI 2 (prasniček), znázorněno podle počtu živě narozených selat na 100 prvních inseminací. Dr. Michael Beddies, Hülsenbergská chovná prasata Prof. Dr. Uwe Hühn Tab. 6: Vliv různých stimulačních variant na plodnost prasniček Varianta Období Četnost Zabřez- Živě Index stimulace za den nutí narozených selat % selat/vrh ks ks 1 od dávky PMSG 2x 71,9 10,73 745 2 od dávky PMSG 1x 85,3 8,93 762 3 od SO injekce 1) 2x 73,5 8,86 651 4 od SO injekce 1) 1x 80,9 9,62 778 5 od dne UI 1 2x 80,9 9,62 778 6 od dne UI 1 1x 83,8 10,02 840 7 2) před dnem UI 1 a UI 2 1x 76,1 10,14 772 8 před UI 1 1x 76,8 9,24 710 9 před UI 2 1x 82,1 9,85 809 10 během UI 1 a UI 2 1x 81,6 10,42 850 1) SO = synchronizace ovulace 2) UI 1 = první inseminace UI 2 = druhá inseminace IPVS International Pig Veterinary Society Celosvětové setkání specialistů pro chov prasat Před 32 lety byl založen IPVS kongres, který se koná každé 2 roky, jako mezinárodní setkání výzkumu a praxe. Na 16. IPVS-kongresu v Melbourne v září 2000 byly objasněny nejen aktuální otázky týkající se onemocnění prasat a jejich příčiny, nýbrž byla také prodiskutovávána mnohá nová témata. Bylo možné se dozvědět také o některých exotických a neobyčejných problémech, jako příklad byl uveden Nipa-virus v Malajsii, kde vedlo úřední nařízení k vymýcení téměř poloviny populace prasat. Proto se musejí postavit chovatelé prasat a jejich ošetřující veterináři před tentýž celosvětový problém. Jeden výsledek IPVS-kongresu: jen v úzké spolupráci může zemědělec a zvěrolékař za přesného dodržení GMP průběh onemocnění zvládnout. 16 Úspěch ve stáji 1/2002

V popředí jsou stále plicní a střevní onemocnění prasat. Vzrůstající zájem je o prase jako potencionálního nosiče jistých původců onemocnění, které může přenášet nejen samo zvíře, nýbrž i lidé, kteří konzumují maso. Omezit rizika V souvislosti s novým zákonem o záruční době výrobků, platného od prosince 2000 pro zemědělské výrobky, je věnován do budoucna zvláštní význam boji proti salmonelám u prasat. Producent prasat by měl být proto informován, jak o riziku, tak rovněž i o možnostech snížení infekčních a kontaminačních tlaků těchto původců. Jako poslední článek produkčního řetězce musejí výkrmci prasat, při zjištění salmonelózy u dovezených prasat počítat opakovaně s nejrůznějšími úředními opatřeními. Jak těmto těžkostem předcházet? Když už se principielně neočekává, že všechny partie selat jsou prosté salmonel, musí být všechno učiněno tak, abychom se vyvarovali rozšíření těchto zárodků. Základ tvoří striktní hygiena a rozčlenění stáje na více oddílů, které umožní naskladnění a vyskladnění turnusovým způsobem. Základní předpoklad velké skupiny selat stejného věku, jsou schopny poskytnout pouze velké podniky. Tragickou ironií však je, že se zvyšujícím se počtem prasnic roste také riziko napadení salmonelami při odstavu selat. Dalšími rizikovými faktory jsou kočky, psi a hlodavci i ptáci. Preventivní ošetření surovin (ošetření obilovin Schaumasilem) podporuje tato opatření, přičemž dánské výzkumy ukazují, že vlastní směsi jsou podstatně méně často kontaminovány salmonelami než komerční krmné směsi. Přidání konzervačních kyselin stabilizuje hotovou krmnou směs. Takovéto krmivo smíchané s kyselinami nevede ke snížení výskytu salmonel u prasat. Nové výzkumy např. z Holandska ukazují, že tytéž směsi kyselin, které lze dávkovat do pitné vody (2 ml na litr pitné vody), vedou k výraznému poklesu výskytu salmonel. Tyto náklady na vykrmované prase obnášejí jen 90 Kč. Stejně nákladné je očkování salmonelovou vakcinou, která vykazuje významně nižší výskyt onemocnění, jak ukazují výsledky z Dánska. PCV II - velmi prodiskutovávané Na IPVS kongresu byl hvězdou mezi původci onemocnění prasat jistě porciní cirkovirus typ II (PCV II). Přes jeho celosvětové rozšíření jsou poznatky ohledně jeho přenosu ještě velmi neúplné, ačkoliv mimo jiné bylo zjištěno, že kanec tento virus už 5. den po infekci vylučuje spermatem. Většina inseminačních stanic by se mohla pochlubit, že v minulosti tímto přispěli k šíření cirkovirů. Přes opakovaná klinická pozorování se zdá, že virus je zvlášť dobře znatelný podle výraznosti symptomů onemocnění, ve spojení s jinými viry. Tak vyjde najevo zvláště významně Post Weaning Multisystemic Wasting Syndrom (PMWS) v přítomnosti virů PRRS a parvovirů. Existují souvislosti mezi syndromem porcinní Dermatitis Nephropatií (PDNS) a mezi proliferační nekrotizující pneumonií (PNP), jsou odhadovány aborty prasnic a syndrom mortality (SAMS). Pod vlivem špatných hygienických a horších chovatelských podmínek mohou se projevit příznaky onemocnění. Jaká opatření učinit? Tab.: GMP Good Manufacturing Practice Zadaný cíl: Využití skupinového managementu 1-týdenní rytmus 21 skupin 2-týdenní rytmus 10 skupin 3-týdenní rytmus 7 skupin 4-týdenní rytmus 5 skupin Přesné stanovení termínu odstavu Zařazování prasniček a začleňování kanců (viz také Schaumann pokyny pro zařazování) Karantenní stáj 6-týdnů-rytmus očkovací program Přísný management stáda přemístění sajících selat jen ve výjimečných případech přemístění sajících selat jen v prvém dnu života malé skupiny v odchovu a výkrmu uzavřené skupiny v odchovu a výkrmu 1 až 2 vrhy v kotci uzavřené stěny kotce optimální klimatické podmínky Hygiena ohraničení podniku/oplocení personální zařízení s možností mytí a sprchování nakládací pásmo a rampa místo po očištění vozu kejdový kanál/jímka po každém naplnění kompletně vyprázdnit Vždyť PCV II je neléčitelný virus, proto jsou zvláštní nároky na dezinfekční prostředky. V současnosti nemáme ještě odpovídající očkovací látky, v chovu prasat zvolíme opatření takzvané Good Manufacturing Practice (GMP, viz tabulka), aby se zničila trvalá stádia cirkovirů. Jak mohou francouzské výzkumy prokázat, je každé opatření k vylepšení zdravotního stavu, hygieny, vedení stáje a lékařské profylaxe účinnou zbraní proti působení PCV II infekce. IPVS-kongres v Melbourne ukazuje: Významným poradcem musí být zvěrolékař, který v úzké spolupráci s chovatelem prosazuje GMP. Tak je možno s klidem a důvěrou klást otázky: Co přijde po PRRS a co přijde po PMWS? Dr. Peter Westendorf Čištění a dezinfekce mezi každým novým naplněním navlhčení čištění vymytí speciálním prostředkem (rozpouštějící tuk) vypláchnutí dezinfekce hubení krys a hmyzu Doba vyprázdnění porodna 3 dny odchovna selat 7 dní výkrmna 7 dní Hygienická ošetření výměna jehel mezi vrhy a kotci Kontrola pohybu lidí, zvířat a zařízení vlastní zařízení stáje čištění holinek/dezinfekce koryt jednosměrná komunikace okamžité čištění poháněcí chodby Správné čištění a důsledná desinfekce při každém novém naskladnění patří k soustavným hygienickým opatřením. přísné dělení oddělení podle užitkových hledisek stálá kontrola klimatu kontrola zásobování vodou elektrolytické nápoje pro nemocná zvířata přísný očkovací program a boj proti parazitům Úspěch ve stáji 1/2002 17

vislostí příčina-působení. Aby mohly Clostridie svůj neurotoxin tvořit, musí být dodrženy jejich životní podmínky. Hodnota ph 6,5, přítomnost živočišných nebo rostlinných bílkovin, nedostatek kyslíku, vlhkost a přítomnost mykotoxinů vytvořených jinými bakteriemi to jsou pro ně nejlepší předpoklady. Posun normální střevní flóry k takzvané Dysbakterii k tomu dojde buď kontaminací, nebo zkaženým krmivem, stejně tak náhodným přidáním antibiotik to je dobrým předpokladem pro podmínky spór clostridií. To je cesta, která vede k rozvinutí příznaků botulismu. Prevence Botulismus Nebezpečí pro lidi a zvířata? Botulismus je onemocnění, které se může týkat vedle lidí hlavně velkých a malých přežvýkavců, koní, drůbeže a také ryb. Toto onemocnění je vyvoláváno produkty látkové výměny bacila Clostridium botulinum. Tento botuloneurotoxin (nervový jed), může být rozdílný typ A až G, zabraňuje uvolňování acetylcholinu na nervových zakončeních a tím uvolnění svalů. Projev při klasickém průběhu botulismu je paralytické ochrnutí s rychlým úmrtím. Jak tedy tomuto riziku předejít? Jed pochází z kadáverů nebo částí kadáverů použitých v krmivu a tak může působit přímo v organismu. Nebo clostridie proniknou jako spóry s krmivem do střeva, vyklíčí tam a produkují neurotoxin. Vždy jsou postižena jednotlivá zvířata, uhynou přes noc, nejpozději během dvou až tří dnů. Příznaky méně akutních případů se mohou protáhnout na týden, postižená zvířata se mohou zotavit do tří týdnů. V 80 % případů je způsobena smrt zástavou dechu. Motorické poruchy se projevují především zhroucením, nehybností, ztrátou reflexů zadní části těla, stejně tak poruchami žvýkaní a polykání. Chronická forma průběhu nazývaná viscerální Botulismus se může protáhnout na týdny nebo měsíce. Jako symptomy se zde projevují poruchy trávení, polykací obtíže, tělesná ochablost a především celková ztráta kondice. Možná záměna s poruchami látkové výměny (mléčná horečka, acetonémie), BSE a vzteklinou, vznikne většinou jen při podezření. Při sledování zvířete ve skupině ostatních zvířat pak nejsou žádné charakteristické příznaky pozorovány. Šíření zárodků Rod bacilů má schopnost při nepříznivých životních podmínkách tvořit spóry, tuto schopnost má také Clostridium botulinum. Celosvětově se vyskytuje minimálně 11 rozdílných typů, které přežívají dlouhou dobu desinfekci stejně tak dlouhotrvající var. V dnešní době kompost a hnůj nezraje příliš dlouho a to může vést v různých oblastech kde je používán k tomu, že dojde na některých častěji používaných plochách k namnožení různých typů Clostridium botulinum. Protože během svého mládí zvíře vykazuje vysokou citlivost na botulinum-neurotoxin, může se potom v dospělosti lépe adaptovat na zatížení novými typy. Projev botulismu nelze jednoduše ovlivnit vzájemnou sou- Akutní případy botulismu nejsou zpravidla léčitelné. Léčiva používaná v humánní medicíně nemají ve veterinární medicíně žádný význam. Lékařská prevence může směřovat tedy jen na aktivní vakcinaci hospodářských zvířat. Avšak vakcinace má význam jen v subtropických oblastech, kde hospodářská zvířata přichází pravidelně do styku s kadávery nebo zamořenou půdou. V našich oblastech je vakcinace možná jen se zvláštním povolením v případech zjištěného botulismu, přičemž je možno použít jihoafrickou vakcínu. Prevence směřuje zejména k tomu, aby půda a krmné plodiny byly vystavovány co nejmenšímu riziku kontaminace Clostridium botulinum. Komposty a kaly, které se mohou míchat s výkaly volně žijící drůbeže, protože tato může pravidelně přicházet do styku s kadávery, by se neměly používat na louky a pastviny. Při sklizni objemných krmiv je nutno dbát na možnost znečištění půdou nebo kadávery. Proti typickým epidemiím se jedná u botulismu o půdní nákazu, při které nevedou klasické dekontaminační postupy, jako kompostování nebo skladování, k úspěchu (na rozdíl od jiných metod viz článek Clostridie v travní siláži). Dr. Peter Westendorf 18 Úspěch ve stáji 1/2002

Clostridie v travní senáži S Bonsilage je zajištěna optimální kvalita kvasného procesu Zvláštní nebezpečí tvoří clostridie skryté mezi mikroflórou, která způsobuje zkázu a tedy snížení stability silážované píce. Ošetření siláže Bonsilage omezí také rozvoj clostridií. Clostridie jsou sporotvorné, bez přístupu vzduchu žijící bakterie, pocházející z půdy. Jejich označení bakterie máselného kvašení, vzniklo na základě vzniku kyseliny máselné při zkvašování cukrů, kyseliny mléčné a bílkovin. Kyselina máselná stejně tak i čpavek a další dusíkaté látky vedou v rámci silážování ke značným čichovým a chuťovým narušením, snížena je jimi také užitkovost a příjem krmiva. Mokré siláže s nízkým obsahem cukru a silně znečištěné hlínou jsou silně obsazeny clostridiemi. Jejich aktivita vede až k absenci požadovaných silážních kyse- lin. Příčiny tzv. zvrácené siláže jsou: 1. ph hodnota siláže klesá v první fázi silážování pomalu(ph> 4,2), spóry clostridií vyklíčené zejména ve vlhkém krmivu trvale brzdí tento pokles. 2. Látková výměna ve stupni vývoje clostridií způsobuje přeměnu kyseliny mléčné na máselnou a zvedá hodnotu ph. Při hodnotě ph nad 5 se rozvíjí clostridie odbourávající kyselinu mléčnou, i druhy odbourávající bílkoviny, stejně tak tento proces podpoří rozvoj dalších druhů bacilů. Výsledek: vyklíčení clostridií je urychleno. Optimalizace silážního procesu Zásada zní: Plynule a rychle snížit ph, dosáhnout odpovídajícího obsahu kyseliny mléčné v prvních dnech silážování. Předpokladem je přidat speciálně vybrané mléčné bakterie. Působením mléčných bakterií z Bonsilage vznikne konkurence, ve které využijí mléčné bakterie lehce rozpustné cukry pro tvorbu kyseliny mléčné na úkor silážních škůdců. Současným snížením ph je zamezeno vyklíčení clostridií. Výsledky siláží ošetřené Bonsilage (tráva, první seč, sušina 23 %) jsou přesvědčivé. Rychlý pokles ph v prvních dnech silážování tak i nízká hodnota ph po celou dobu skladování siláže zabraňuje růstu bakterií máselného kvašení. Vysoká tvorba kyseliny mléčné homofermentativními kmeny (tvoří pouze kyselinu mléčnou) z Bonsilage stejně jejich selekce na níz- Graf 1: Důležité body působení Bonsilage Intenzivní tvorba kyseliny mléčné je Rychlý pokles ph a konstantní ph zajistí Nízký obsah kyseliny máselné ukazuje na předpoklad pro chutnou siláž kvalitu siláže nízké odbourávání bílkovin 3,0 6,5 1,0 2,5 6,0 0,8 2,0 5,5 5,0 100 0,6 1,5 4,5 0,4 0,5 4,0 0,2 0 0 20 40 60 80 100 3,5 0 20 40 60 80 100 0 0 20 40 60 80 100 dny dny dny Neošetřená Bonsilage Neošetřená Bonsilage Neošetřená Bonsilage Kyselina mléčná v % Tab. 1: Vliv Bonsilage na rozvoj clostridií, BBZ Bredstedt, Schleswig-Holstein ph-hodnota Tráva, sušina 23 % Kontrola Bonsilage ph-hodnota 6,0 4,9 kyselina mléčná v % 0,05 1,1 clostridie (počet kolonií) rel. 100 7 Tab. 2: Opatření k zajištění kvality siláže Cíl Agrotechnická opatření Opatření silážní techniky Zvýšení počtu účinných inokulace Bonsilage bakterií mléčného kvašení Snížení počtu nežádoucích vytvoření nepropustného travního drnu nesekat nízko (<< 5 cm) zárodků (např. spór clostridií) snížení půdních nerovností odpovídajícím vláčením a válením nerozhazovat za rosy použití alternativních technik hnojení zajistit optimální techniku pro obracení a shrnování Kyselina máselná v % ké konečné ph zaručuje plynulý průběh silážního procesu (viz graf 1). Výsledkem je snížení aktivity clostridií na 7 % v porovnání s aktivitou v neošetřené kontrolní siláži (Tabulka 1). Snížení aktivity spór v siláži je prvním krokem ke snížení počtu spór clostridií také v mléce. Další opatření: Především učinit všechna opatření, která sníží znečištění siláže na nejnižší úroveň (viz tabulka 2). Nezkrmovat znečištěné okraje siláže. Krátké meziskladování siláže zamezí rozvoji a rozmnožení zárodků v krmivu. Kombinací běžných a osvědčených silážních postupů s novými mikrobiologickými výrobky dosáhneme nejlepší kvality siláží s minimálním rizikem zatížení clostridiemi. Bonsilage, výrobek firmy Schaumann, vytváří pro tento účel optimální podmínky. Dr. Edmund Mathies Úspěch ve stáji 1/2002 19

Výrobky pro ekologické zemědělství Detamin pro dojnice Biophos pro prasata a nosnice Schaumann Eko-minerální krmiva jsou přezkoušena a uznána s ohledem jejich konformity s EU-směrnicemi. Bio-osvědčení probíhalo Alikon-kontrolním místem pro ekologicky vyráběné potraviny v srpnu 2000. Stejně tak i v ČR jsou tato minerální krmiva uznány jako plně vyhovující účelům ekologického zemědělství. produktů a respektuje EU směrnici pro ekologické zemědělství pro výživu přežvýkavců. Obsahují vysocehodnotné účinné látky a stopové prvky a rovněž EUsměrnicím odpovídající speciální účinný Bovin-S-komplex a Ass- Co Ferm. Tak optimalizují syntézu a trávení bílkovin, jakož i bachorovou fermentaci (viz tabulka). Tak je přirozeně podporována užitkovost. Prasata Linie produktů Biophos obsahuje všechny esenciální účinné látky, stopové prvky, vitamíny. Podporuje chutnost, která je důležitá k úspěšnému vytvoření krmných dávek pro prasata s použitím nosičů energie (obiloviny) a bílkovin (hrách, řepka, lupina). Tak je možno vyhovět nárokům pro správnou výživu. Zdravá, nezatížená zvířata poskytují chutné maso. K výrobě vlastních směsí: BIOPHOS Z... pro prasnice BIOPHOS F... pro selata BIOPHOS VM... pro předvýkrm BIOPHOS M... pro střed/ konec výkrmu Nosnice Biophos LH zajišťuje koncept výživy nosnic tak, aby respektoval všechny požadavky a nároky tohoto odvětví. Je dosaženo barevné stupnice od 11 12 výhradně díky přirozenému pigmentu. Výsledkem jsou dobře chutnající vejce. DETAMIN linie produktů DETAMIN GA K vyrovnání základní krmné dávky DETAMIN GA SPECIAL K vyrovnání základní krmné dávky, s BOVIN-S- KOMPLEX DETAMIN L Určen do produkční, příp. vyrovnávací směsi DETAMIN TMR Pro použití do TMR, s BOVI-S-KOM- PLEX a ASS-CO FERM Linie produktů Detamin a Biophos jsou v rámci ekologického zemědělství neomezeně použitelné. Dojnice Linie produktů-detamin vychází z osvědčených Rindamin- Úspěch ve stáji Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: schaumann@schaumann.cz, internet: www.schaumann.cz Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek Uzávěrka 1.2.2002 Číslo 1/2002 Sazba: PTS s.r.o. Vodňany Tisk: Typodesign List České Budějovice Neprodejné 20 Úspěch ve stáji 1/2002