Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002

Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002 Jan HOLEâEK Autory fotografií jsou Jana Hanãlová, Jan Holeãek a Jifií Mrázek. Obr. 1. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, stav v roce 2003. 1 Cílem tohoto pfiíspûvku je podat struãnou charakteristiku souãasného stavu v znamn ch staveb veltruského areálu, a to zvlá tû s ohledem na jejich po kození povodní v srpnu roku 2002, a pfiedev ím pfiiblíïit v sledky i úskalí právû probíhající rozsáhlé stavební obnovy. Poniãení staveb za povodnû bylo podmínûno fiadou okolností. Základní roli hrál pfiedev ím zpûsob, jak m byl pfiíslu n objekt vodou zasaïen, dále kvalita pûvodního zaloïení i stavebního provedení a v neposlední fiadû stav, v nûmï se stavba v dobû povodní nacházela. Podle toho mûïeme objekty v areálu pracovnû rozdûlit do tfií skupin: stavby, jeï byly zasaïeny pfiímo silou proudící vody; stavby, jeï byly zatopeny postupnû se zvedající vodou; a koneãnû objekty, které povodeà nepo kodila. Stavby z první skupiny se nacházejí pfiedev ím v blízkosti toku Vltavy a pak v severní ãásti areálu. Jedná se o LaudonÛv pavilon, Holandsk statek, su árnu ovoce, Egyptsk kabinet, mostek v okruïní aleji, âerven ml n a Pavilon Marie Terezie. Do druhé skupiny náleïejí objekty stavebního jádra areálu: zámecká centrála s boãními kfiídly, konírnami a p charem, dále objekty hospodáfiského dvora a zámeckého zahradnictví. PfiestoÏe povodeà více nebo ménû zasáhla naprostou vût inu staveb a parkov ch ploch areálu, zûstalo na nejvy ích místech parku nûkolik v znamn ch objektû nedotãeno. Jedná se pfiedev ím o Pavilon pfiátel venkova a zahrad, Dórsk chrám a objekty hlavní brány. BohuÏel v ak i tyto objekty dnes vykazují ãetná po kození, zavinûná zejména nedostatkem finanãních prostfiedkû v minulosti. Proto jsou v souãasnosti téï pfiedmûtem rekonstrukãních prací. Snad vûbec nejvíce povodní po kozen m objektem celého areálu byl LaudonÛv pavilon, situovan v jihozápadní ãásti parku v blízkosti Vltavy. Ranû klasicistní stavba z let 1792 1797 je z mnoha dûvodû mimofiádná. Byla pojata jako souãást vodního systému parku, jehoï základní prvek, umûl kanál, nechal po zániku pûvodního boãního ramene Vltavy 1 vybudovat Jan Rudolf Chotek. Pavilon byl zaãlenûn do linie hráze a postaven pfiímo nad vtokem do kanálu. Jeho integrální souãástí se stal most se stavidlem. Vznikla tak inïen rsky nároãná a efektní kombinace pfiísné mostní stavby s odlehãenou architekturou pavilonu, která u nás nemá pfiímé srovnání. 2 Stavebnû-technick stav Laudonova pavilonu pfied povodní byl nevyhovující. Objekt byl dlouhodobû vystaven patn m klimatick m podmínkám a trpûl vandalsk mi útoky. Do lo ke znaãnému po kození jeho venkovních omítek (zvlá tû na severní stranû), kamenn ch prvkû (kuïelky parapetû, patky sloupû a dal í), vnitfiní v malby i v plàov ch prvkû objektu, ov em po statické stránce byl pavilon v zásadû v pofiádku. PovodeÀ roku 2002 v ak situaci v raznû zmûnila celkovû patn stav objektu prohloubila a ohrozila právû jeho statiku. Bûhem velké vody byla prakticky zcela zniãena západní ãást hráze, a to aï do hloubky základové spáry. Do lo tak k odhalení této strany opûry mostu a ãásti rubov ch stran kamenn ch obloïek kanálu. ada kamenn ch prvkû byla povodní odplavena. Jihozápadní nároïí pavilonu bylo po kozeno padl m stromem. Ve zdivu objektu se objevily ãetné trhliny, pfiedev ím v místech okenních obloukû a ve vrcholu oblouku mostu. Bezprostfiednû po povodni bylo zahájeno sledování v ech poruch a je tû pfied zimou 2002 2003 do lo k realizaci prvních provizorních zaji Èovacích prací. 3 V roce 2004 byla provedena injektáï základové spáry, podezdûn její líc a poloïena nová dlaïba pro ochranu základû. 4 V roce 2005 probûhla po nezbytn ch zaji Èovacích pracích oprava poniãené západní hráze a objekt tak byl v zásadû pfiipraven na realizaci kompletní stavební a restaurátorské obnovy, jejíï projekãní pfiíprava zapoãala jiï záhy po povodni. Kritéria obnovy vycházela dûslednû z konzervaãního pfiístupu a mûla nûkolik základních cílû: zachovat maximum z cenn ch konstrukcí a hodnotn ch povrchû, zajistit odpovídající fiemeslnou náhradu zniãen ch ãástí a pfiípadnû obnovit nûkteré ve 20. století zaniklé prvky stavby. Souãástí projekãních prací proto byl 1 Na dobov ch mapách má boãní rameno prakticky stejnou ífii jako rameno hlavní. Zaniklo pfii povodních v letech 1784 a 1785, kdy do lo k prohloubení hlavního ramene a voda se do boãního ramene jiï nevrátila. 2 Vzory pro stavbu pavilonu b vají hledány v anglick ch parcích, napfiíklad v Prior Parku v Bathu nebo takzvan Palladiánsk most v parku Stowe z roku 1744. 3 Základová spára západní ãásti pavilonu byla chránûna zemním násypem o v ce 2 m; v úrovni fiímsy bylo doplnûno horizontální zpevnûní stavebními popruhy. 4 V echny tyto práce byly navrïeny Ing. Vítem Mlázovsk m. 10

2 3 podrobn prûzkum objektu, kter pfiinesl podstatné informace o jeho historické podobû. 5 V prûbûhu rekonstrukce byly prûzkumy dále prohlubovány a jejich v sledky v fiadû pfiípadû ovlivnily koneãnou podobu provedeného díla. Samotná stavební obnova Laudonova pavilonu byla realizována v letech 2006 2007 6 a bezprostfiednû na ni navázalo restaurování vnitfiní malífiské v zdoby, jeï bude definitivnû skonãeno v roce 2008. 7 Nyní se krátce vûnujme stavebním zásahûm, jeï mûly pro v sledek památkové obnovy pavilonu zásadní roli (kromû statického zaji tûní, které je popsáno v ãlánku ZdeÀka Riegra). Do jisté míry samostatn problém v rámci obnovy pavilonu tvofiila oprava spodních kamenn ch partií stavby. V echny kamenné kvádry mostu a kfiídel kanálu byly oãíslovány a na základû technického prûzkumu byl v projektové dokumentaci u kaïdého stanoven charakter zásahu, kter byl pozdûji upfies- Àován. 8 Stav kamenn ch kvádrû mostu byl pomûrnû dobr. Nejv raznûji po kozené pískovcové bloky se logicky nacházely na vnitfiních stranách mostu, a to v nejspodnûj ích fiadách, které byly dlouhodobû ve styku s vodou. Poãet kompletnû vymûnûn ch pískovcov ch kvádrû byl pomûrnû mal. Pokud to bylo jen trochu moïné, byl po kozen kvádr znovu pouïit, pfiípadnû vymûnûna pouze jeho ãást, nebo do nûj byla osazena kamenná vloïka. Drobná po kození byla vyplnûna umûl m kamenem. Na vnitfiních stranách mostu se objevil zajímav pozûstatek historického spárování, aplikovan pûvodnû patrnû jen po úroveà paty klenby. Spára zde mûla plastick charakter, neboè vystupovala cca 5 mm nad líc kamenn ch kvádrû, a byla probarvena do v razného ãervenohnûdého odstínu. Tento zpûsob spárování byl plnû obnoven vãetnû zakonzervování dochovaného pûvodního úseku. Stav kamenn ch obloïek ãel kanálû byl hor í, fiada kvádfiíkû zvlá tû v horních fiadách chybûla nebo byla destruována. Kamenné obloïky v ak nebylo nutné v prûbûhu obnovy rozebrat beze zbytku, po sejmutí svrchních fiad byly dal í kameny vymû- Àovány jiï spí e lokálnû. âela nov ch kvádfiíkû byla kamenicky opracována, spárování bylo provedeno v líci kamenû. Kamenné ãásti samotného pavilonu vykazovaly rûzné stupnû po kození. Nûkteré zcela chybûly, jiné byly v tak patném stavu, Ïe musely b t vyrobeny znovu (napfiíklad kuïelky parapetû oken, z nichï po vandalsk ch útocích zbyla jediná, nebo západní schodi tû, které bylo ztraceno bûhem povodnû). Novû musel b t téï proveden jiï doïil dfiík sloupu severního okna a nûkteré drobnûj í prvky (patky sloupû a podobnû). Ostatní po kozené ãásti byly doplàovány umûl m kamenem. Po kozená opuková dlaïba v interiéru byla s ohledem na budoucí nízké provozní zatíïení pavilonu ponechána, pouze asi 15 % nejvíce poru en ch dlaïdic bylo vymûnûno (nové byly vyrobeny z pfiibylovské opuky). Stav omítek pavilonu pfied opravou byl na jednotliv ch stranách rûzn, a tak odráïel odli né zatíïení klimatick mi podmínkami. Nejlépe byly dochovány omítky v de Èovém stínu na jiïní a ãásteãnû také na západní a v chodní stranû, nejhûfie postiïena byla strana severní. PrÛzkumy bylo zji tûno, Ïe na fasádách pavilonu se zachovalo relativnû vysoké procento omítek pocházejících patrnû z doby v stavby objektu. Tyto omítky byly v 19. a 20. století rûznû opravovány a doplàovány. ada doplàkû v ak byla také relativnû dobfie zachována a byla soudrïná. PrÛzkum barevnosti pfiinesl informace o star- ích úpravách. Hypotetick pfiedpoklad, Ïe architektura pavilonu byla fie ena ve více barevn ch odstínech, nebyl potvrzen, 9 naopak, na základû Obr. 2. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, pohled na jiïní stranu objektu, stav po dokonãení stavební obnovy, ãerven 2007. Obr. 3. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, pohled na západní prûãelí objektu, stav po obnovû, ãerven 2007. 5 Autofii prûzkumu mûli pfiedev ím zjistit stav a rozsah po kození kamenn ch kvádrû mostu a kamenn ch oblo- Ïek kanálu, zmapovat situaci historick ch omítkov ch vrstev objektu, doloïit stratigrafii nátûrov ch vrstev s urãením star ích barevn ch fie ení objektu a pokusit se urãit pûvodní podobu ztracen ch oken a dvefií. 6 Oprava Laudonova pavilonu byla projekãnû pfiipravena Ing. arch. Janem Adámkem, statická ãást Ing. Vítem Mlázovsk m a Ing. ZdeÀkem Riegerem. Obnovu provedla firma REPAM-UL, s. r. o. 7 Restaurování vnitfiní malífiské v zdoby provádí akad. mal. Antonín Novák a akad. mal. Rumjana Najdenova. 8 Restaurátorské práce na kamenn ch prvcích pavilonu provádûl akad. soch. Petr Vitvar. 9 MoÏnost, Ïe pavilon byl fie en ve více barevn ch odstínech, vycházela mimo jiné ze skuteãnosti, Ïe pfied opravou byla ãervenû natfiena parapetní pole pod okny. V prostoru oken byly zachovány stopy ãervenavé barvy. 11

4 5 Obr. 4. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, pohled do interiéru na osazené repliky oken, je tû bez fiímsy a pilastru. Na obrázku je vidût, Ïe malífiská v zdoba byla provedena teprve po osazení pûvodního okna. Chybûjící malba v tûsném kontaktu s okenním otvorem zfietelnû dosvûdãila existenci a tvar dal ích pûvodních souãástí okna: fiímsy a pilastru. Obr. 5. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon pohled na ãást vnitfiní v zdoby interiéru zachycující probíhající ãi tûní malby, srpen 2007. v sledkû prûzkumu je moïné s velkou mírou pravdûpodobnosti pfiedpokládat, Ïe monochromní úpravu mûl objekt ve v ech star ích obdobích své existence a docházelo jen k promûnû jejího odstínu. Nejstar í zdokumentované nátûry byly provedeny ve svûtlém okru. Toto barevné fie ení mûl pavilon zfiejmû nejménû do poloviny 19. století. V jeho druhé polovinû byl pak nejspí e opatfien souvisl m ãervenohnûd m nátûrem, jehoï stopy byly nalezeny pfiedev ím ve vy ích partiích stavby. Mlad í vrstvy byly opût okrové. V Ïádné z uveden ch vrstev se nepodafiilo prokázat dva nebo více barevn ch odstínû. ZpÛsob obnovy omítek spoãíval ve snaze ponechat star í omítkové souvrství v co nejvût ím moïném rozsahu, 10 doplnit je omítkou podobné struktury a barevnosti a následnû povrch sjednotit vápenn m nátûrem v lazurním provedení. Smyslem bylo prezentovat objekt v dochovan ch, pfiirozenû zestárl ch omítkov ch strukturách, opraven ch tak, aby byla docílena pohledová spojitost finálního povrchu. Základním poïadavkem bylo nepfietahovat star í omítky novou kompaktní tukovou vrstvou. S ohledem na v sledky prûzkumu barevnosti byla pro závûreãn monochromní nátûr zvolena barva svûtlého okru, kter byl v souladu se star ím stavem uplatnûn i na kamenn ch prvcích dvefií a oken. Dal í problém pfiedstavovala právû obnova dvefií a oken. Okna vsazená do velk ch otvorû formovan ch do podoby serliány (na jiïní a severní stranû) zanikla na pfielomu 80. a 90. let 20. století. Dvefie v obou pûlkruhovû ukonãen ch portálech na krátk ch stranách pavilonu pocházely z poslední opravy objektu, provedené po roce 1958. JiÏ pfied povodní byly v tak patném stavu, Ïe musely b t uloïeny na zámku. Základní otázkou bylo, zda vûbec a v jaké podobû tyto v plàové prvky obnovovat. Okna a zfiejmû ani dvefie totiï nepocházejí z doby v stavby objektu, ale jsou pozdûj í. Dle stavebnû-historického prûzkumu 11 jsou okna pozdnû klasicistní a byla do pavilonu osazena aï ve druhé polovinû 19. století. Pavilon by tak ve své pûvodní podobû byl zcela otevfienou, volnou stavbou. Existovala tedy i moïnost okna neobnovovat a objekt ponechat bez nich. 12 Nahrával tomu fakt, Ïe nebyla známa Ïádná dokumentace ztracen ch okenních konstrukcí, podle které by bylo moïné vyrobit repliky. V pfiípadû dvefií byla situace lep í, neboè novodobá kfiídla byla vsazena do pûvodních rámû, jejichï pozûstatky se zachovaly, stejnû jako horní svûtlíková okna se zbytky vnitfiního ostûní. PrÛzkum palety okenního otvoru serliány pfiinesl nûkteré zajímavé skuteãnosti. Bylo ovûfieno, Ïe okna byla skuteãnû osazena druhotnû, neboè pro nû palety musely b t upravovány. ZároveÀ ale byly ve stávající malífiské v zdobû interiéru uãinûny pozoruhodné nálezy. Kolem otvoru oken malba chybûla a byl zde patrn otisk pomûrnû sloïité interiérové okenní konstrukce s pilastry, pfiekladem a spodním táflováním. Bylo zfiejmé, Ïe malífiská v zdoba interiéru, která s velkou pravdûpodobností vznikla v prvních tfiech desetiletích 19. století, je s okny souãasná. Z tohoto zji tûní vyplynul jedin moïn závûr: pavilon byl pûvodnû opravdu bez v plní a interiérové v zdoby. Nicménû pomûrnû brzy byla tato koncepce zmûnûna a interiér byl pojat jako bohatû zdoben kabinet vybaven pûvodnû i mobiliáfiem (na stropû zûstal zachován hák na lustr). Není v ak jasné, kdy k této úpravû objektu do lo, zda po nûkolika málo letech od v stavby, nebo aï po dvou ãi tfiech desetiletích. 13 Pro obnovu oken to v ak byly zásadní skuteãnosti, neboè jediná moïná podoba pavilonu, k níï je moïné se v souãasnosti vracet, je podoba daná klasicistní úpravou. Dal í v znamnou skuteãností byl nález zamûfiení celé nároãné sestavy oken od Ing. arch. Antonoviãové z roku 1949 v archivu ústfiedního pracovi tû Národního památkového ústavu. Zamûfiení je natolik pfiesné, Ïe na jeho základû spolu s nálezy in situ mohl Ing. arch. Jan Adámek vypracovat pfiesn návrh rekonstrukce v plní vãetnû v ech souvisejících prvkû v interiéru. Zachované ãásti pûvodních dvefií byly ponechány a opraveny. S ohledem na vyobrazení návrhu pavilonu od architekta De la Casy bylo rozhodnuto neobnovovat dvefie plnû dfievûné, tedy v podobû, jakou mûly po poslední rekonstrukci, ale prosklené. Tento typ dvefií vychází z podoby svûtlíkového okna nad nimi a z celého charakteru této volné, transparentní stavby. Povrchová úprava dvefií a oken vy la z dochovan ch pozûstatkû barevné úpravy pûvodních dvefiních obloïek. Jako nezbytná se bohuïel ukázala ochrana dvefií a oken proti vandalûm. Byly do nich proto osazeny mfiíïe doplnûné pletivem a sítí. 14 Objekt âerveného ml na situovan na konci osové aleje je klasicistní stavbou z konce 18. století, pfiestavûnou a roz ífienou po roce 1840. V - e vodního proudu v okolí objektu dosahovala cca 3,5 m, tedy aï do prvního patra. Opravy, realizované v prûbûhu roku 2003, byly zamûfieny na uvedení objektu do stavu pfied povodní, tak aby mohl b t opûtnû uïíván jako domov dûchodcû. Egyptsk kabinet vybudovan J. F. Jöndlem v severov chodní ãásti parku v letech 1818 1819 je typick m pfiíkladem dobové inspirace exotick mi motivy. 15 Stavba byla pûvodnû jednopodlaïní s rozsáhlou podzemní ãástí. Horní podlaïí bylo 10 Snímány byly pouze vyloïenû nesoudrïné ãásti star- ích omítek a omítek pocházejících patrnû z poslední vût- í obnovy v 60. letech 20. století. 11 Mojmír HORYNA: SHP Veltrusy státní zámek, ãerven 1979, svazek IV., s. 25. 12 U dvefií tato moïnost z bezpeãnostních dûvodû neexistovala. 13 Datace této vnitfiní úpravy objektu je otázkou datace malífiské v zdoby, která není zcela jasná. S velkou pravdûpodobností lze v ak její vznik klást do prvních tfií desetiletí 19. století. 14 Navrhl Ing. arch. Jan Adámek, viz provádûcí projektová dokumentace obnovy Laudonova pavilonu, listopad 2006. 15 Byl vybudován podle grafické pfiedlohy z díla Description de L Egypte, které císafi Franti ek II. vûnoval hrabûti Janu Rudolfu Chotkovi. 12

6 7 8 9 z velké ãásti zniãeno v roce 1944; podzemní ãást se dochovala v podstatû beze zmûn. 16 Na Egyptsk kabinet ideovû i stavebnû navazuje most se sochou sfingy. V prûbûhu povodnû byly mostek i celé spodní podlaïí kabinetu zcela pod vodou. Most byl restaurován v letech 1998 2000. Po povodni bylo neprodlenû provedeno jeho oãi tûní a znovu zahájena celková restaurátorská obnova, dokonãená v roce 2007, poté co byl most v roce 2006 zasaïen dal í, tentokrát na tûstí men í povodní (podrobn popis restaurátorsk ch prací viz v ãlánku V. Adamce). V hlavním podzemním kanálu zpûsobil Ïivel uvolnûní nûkter ch kamenû z kleneb. Tyto defekty byly odstranûny. ZároveÀ byly provedeny opravy po kozeného zdiva zb vající nadzemní ãásti Egyptského kabinetu. Bylo nutné zajistit vandaly po kozovanou korunu prûbûïné cihelné zdi. Koruna byla osazena drny. Mostek v okruïní aleji vznikl patrnû v první ãtvrtinû 19. století dle návrhu J. F. Jöndla. Jedná se o elegantní pfiíklad dobové parkové architektury. Mostní ãela tvofií mohutné pískovcové kvádry opfiené do masivních, mírnû pfiedstupujících boãních opûr. Svrchu jsou uzavfiená fiímsou. Zajímavou úpravu mají cvikly, které jsou v celé plo e opatfieny struskou vtlaãenou do tukové omítky. Mostek má kované zábradlí vsazené na kaïdé stranû mezi dva zdûné pilífie, jejichï vpadlá pole jsou opût vyplnûna struskou. Na pilífiích byly v minulosti patrnû osazeny ozdobné vázy, které se v ak nedochovaly. Mostek patfiil mezi velmi po kozené stavby. V jeho pfiípadû se seãetly rûzné negativní vlivy, které pak povodeà znaãnû prohloubila: nebyla provádûna pravidelná údrïba, opakovanû byl po- kozován vandaly a nadmûrnû zatíïen dopravou. Bezprostfiednû pfied povodní po kodil pád stromu pravou ãást opûry západní strany mostku a zpûsobil odtrïení kamenn ch kvádrû líce od vnitfiního zdiva. Oprava nemohla b t do povodnû dokonãena. Bûhem povodnû byl pak obklad z kamenn ch kvádrû odplaven a vnitfiní kamenné zdivo do hloubky po kozeno. Silné proudûní zpûsobilo i poru ení pat mostního oblouku. Na klenbû mostku se projevily drobné trhliny a zdûné pilífiky byly rozvaleny. Po povodni bylo nejprve provedeno omytí mostku od nejrûznûj ích naplavenin. Provizornû byla zaji tûna jeho pata a opravena severní opûra. Samotná obnova byla realizována v nûkolika etapách. V letech 2004 a 2005 byla provedena oprava a restaurování kamenn ch ãel mostku. Novû byly vyzdûny horní pilífiky, do kter ch byla osazena opravená kovaná zábradlí. Ztracená ãtvrtkruhová ukonãení byla vyrobena znovu. V roce 2007 bylo opraveno vrchní souvrství mostku vãetnû nové mostovky z valounû. 17 Obr. 6. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mostek v okruïní aleji, stav po povodni, srpen 2002. Obr. 7. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mostek v okruïní aleji, stav obnovy ke konci roku 2005. Obr. 8. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mostek v okruïní aleji, leden 2008. Obr. 9. PÛvodní projekt mostku. (Pfievzato z: Mojmír HORYNA: SHP Veltrusy státní zámek, ãerven 1979, obrazová pfiíloha) 16 Mojmír HORYNA: SHP státní zámek Veltrusy, svazek IV., 1979, s. 32. 17 Restaurování kamenn ch prvkû mostku provedl akad. soch. V. Adamec, statické zaji tûní mostu Ing. V. Mlázovsk a projekt stavební obnovy Ing. arch. Jan Adámek. 13

10 11 12 Obr. 10. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mal skleník mnoïárna, pohled do interiéru, stav pfied rekonstrukcí (2006). Obr. 11. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mal skleník mnoïárna, pohled do interiéru po zahájení rekonstrukce na rozkryté pûstební stoly, srpen 2007. Obr. 12. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, mal skleník mnoïárna, vnitfiek rozkrytého pûstebního stolu s otopn m kanálem. Su árna ovoce je men í klasicistní objekt postaven pfied rokem 1829 v místû styku osové a boãní aleje. Jedná se o typovû ojedinûlou památku, která sv m vzorovû úãelov m urãením dobfie ilustruje charakter okrasného statku. Objekt byl dlouhodobû bez vyuïití a chátral. Povodní byl zaplaven témûfi po fiímsu. Po opadnutí vody z nûj bylo vyvezeno znaãné mnoïství naplavenin; nûkteré ãásti byly zaji tûny provizorní v dfievou a objekt byl zabezpeãen proti vstupu cizích osob. V objektu by mûla b t alespoà ãásteãnû obnovena historická technologie su ení ovoce. Holandsk statek byl vybudován na konci 18. století v severní ãásti parku. Souvisela s ním vzorová zahrada a ovocn sad. Pozdûji byl pfiestavûn na hájovnu. PovodeÀ znaãnû po kodila vnitfiní pfiíãky z nepálen ch cihel, ale staticky zûstal objekt v pofiádku. Související hospodáfiská budova je v havarijním stavu. V souãasnosti je zpracovávána projektová dokumentace obnovy statku. 18 Objekt bude kompletnû obnoven vãetnû zahrady a sadu; bude zde zfiízen byt pro lesníka a sousední stavba vyuïita jako ãajovna a zázemí pro náv tûvníky. Pavilon Marie Terezie z let 1811 1813 byl postaven patrnû dle projektu M. Hummela. Lehká klasicistní pavilonová stavba byla pfii povodni zaplavena zhruba do v ky 4 m. Staticky je objekt bez závad. Po povodni se projevily poruchy na zaplaven ch ãástech kamenn ch prvkû. Dosud byla provedena první etapa restaurování tûchto prvkû. V echny stavby soustfiedûné kolem jádra areálu byly zaplaveny cca do v ky 1 m. Voda zde obecnû nezpûsobila tak zfietelné kody jako u první skupiny staveb, nicménû v kontextu technick ch specifik a patného stavu nûkter ch objektû znamenala i zde váïné ohroïení. Obnova mnohostrannû po kozené hlavní budovy zámku pfiedstavuje zcela zvlá tní úkol, kter pfiesahuje problematiku povodní i zamûfiení tohoto ãlánku. Bezprostfiednû po velké vodû byly odstranûny po kozené omítky pfiízemí 19 a fie eny statické problémy, mimo jiné spojené s lokálním v skytem nepálen ch cihel. Z objektu byl odvezen mobiliáfi a do lo k sejmutí mimofiádnû cenn ch hedvábn ch a papírov ch tapet, které nebylo moïné v nevhodn ch klimatick ch podmínkách ponechat. V následujících letech byla zahájena projekãní pfiíprava celkové obnovy. Jako podklad k projekãním pracím byla provedena kompletní pasportizace prvkû a fiada technick ch a restaurátorsk ch prûzkumû stavby. Provádûcí projektová dokumentace byla dokonãena v roce 2006. Ve druhé polovinû téhoï roku úspû nû probûhla první etapa obnovy hlavní budovy zámku sestávající z opravy krovû a stropû nad severozápadním a severojiïním radiálním kfiídlem. V dal ích letech by mûly plynule navázat dal í etapy. Obû boãní kfiídla zámku jsou barokní, klasicistnû roz ífiená a upravená. Kfiídlo severozápadní je dochováno bez podstatn ch zmûn, av ak v celkovû zchátralém stavu. Kfiídlo severov chodní bylo upraveno ve druhé polovinû 19. století a ãásteãnû nevhodnû pfii poslední opravû v 90. letech 20. století. V obou kfiídlech povodeà po kodila dfievûné podlahy a spodní partie omítek. V severozápadním kfiídle nadto zpûsobila nûkteré lokální poruchy; vût inou tam, kde byly pouïity nepálené cihly. Severov chodní kfiídlo bylo bezprostfiednû po povodni opraveno a je v nûm umístûna správa zámku. V pfií tích letech bude nezbytné pfiipravit celkovou obnovu autenticky dochovaného severozápadního boãního kfiídla. âestn dvûr zámku uzavírají protûj kovû fie ené barokní objekty s pky a konírny. 20 Obnova s pky byla zahájena jiï pfied povodní, a to opravou krovu. Po povodni pak byla plnû dokonãena a objekt je dnes uïíván pro pofiádání dlouhodob ch v stav. Symetricky fie en objekt konírny je v souãasné dobû pfied celkovou rekonstrukcí. Hlavní ãást jeho interiéru pfiedstavuje autenticky dochovan prostor, kter je moïné rehabilitovat, a velmi vûrnû tak obnovit atmosféru historické konírny. Objekt lze vyuïít pro expozici chovu koní doplnûnou o zázemí, s víceúãelov m vyuïitím (napfiíklad jako kolicí stfiedisko). Klasicistní objekty oranïerie a domku zahradníka nebyly povodní v znamnû po kozeny. Obnova oranïerie, jejímï cílem je návrat pûvodní funkce objektu, je v souãasnosti projekãnû pfiipravena. Barokní objekt ovãína v koutû hospodáfiského dvora byl opraven v loàském roce a je vyuïíván jako restaurace. Zámecké zahradnictví ãi pûvodnû kuchyàská zahrada bylo zfiizováno postupnû od konce 18. století v prostoru pfiiléhajícím po jiïní stranû k hospodáfiskému dvoru. V prûbûhu 19. století zde byla vybudována fiada staveb, které se v mnoha ãástech dochovaly do souãasnosti takfika beze zmûn. Zvlá tû objekty skleníkû jsou vûrn m dokladem 18 Projekt zpracovává Ing. arch. Jan Adámek. 19 V echny odstraàované omítky byly novodobé; vût inou pocházely z opravy zámku provádûné zaãátkem 90. let 20. století. 20 Objekt konírny byl pûvodnû chlévem; po roce 1740 byl pfiestavûn a poté rûznû upravován, zadní ãást adaptována pro obytné úãely. 14

13 14 fungování zahradního zázemí lechtického sídla v 19. století. Díky specifick m otopn m systémûm a fiadû zachovan ch pûvodních prvkû jsou v znamn mi technick mi památkami. 21 K nejcennûj ím patfií velk skleník na horní terase, objekt takzvané sally terreny a mal skleník neboli mnoïárna na hranû mezi spodní a horní úrovní zahrady. Cel prostor zámeckého zahradnictví byl povodní zasaïen velmi váïnû. Nûkteré objekty po povodni zcela zanikly (ãást novûj ího spodního skleníku), jiné, napfiíklad oba skleníky, byly v havarijním stavu. V roce 2006 byl zpracován projekt záchrany historick ch skleníkû, 22 z nûhoï byla v následujícím roce realizována první etapa restaurování a konzervace mnoïárny. V objektu bylo zachováno maximum pûvodních prvkû a konstrukcí. Plnû byl opraven otopn systém a obnoven zpûsob pûstování rostlin na zdûn ch a zaklenut ch stolech, v jejichï vnitfiní dutinû probíhá otopn kanál. Stavební obnova objektû zámeckého zahradnictví by mûla v roce 2008 pokraãovat opravou velkého skleníku. Z nevelké skupiny objektû, kter m se povodeà vyhnula, ale v uplynul ch desetiletích byly téï po- kozeny, uveìme dva, jeï se v minul ch letech staly pfiedmûtem intenzivních prací. Hlavní brána celého areálu byla vybudována proti mûstu na jiïním konci hlavní zámecké osy. 23 Sestává ze dvou protûj kovû fie en ch domû lékafie a lesního, mezi nûï je vloïena vlastní brána, jednoduchá volná architektura umoïàující pln osov prûhled na zámeckou centrálu. Tvofií ji dva zdûné pilífie, které vyná ejí dfievûné kladí zavr ené uprostfied dfievûn m títem s chotkovsk m znakem. V boãních úsecích je na nízk ch zídkách umístûno vïdy jedno pole kovaného plotu. Hlavní brána vykazovala v posledních letech ãetná po kození, z nichï nejváïnûj í byla na dfievûn ch prvcích tvofiících její pfieklad a tít. V roce 2007 probûhla oprava. 24 Celá horní konstrukce byla rozebrána, hnilobou po kozené prvky byly vymûnûny nebo tradiãním tesafisk m zpûsobem nastaveny. Pfii snímání erbu bylo zji tûno, Ïe se jedná o odlitek z roku 1943, zhotoven dle erbu pûvodního. 25 S ohledem na toto zji tûní byl pûvodní zámûr po kozen erb restaurovat zmûnûn a bylo rozhodnuto vyrobit znovu jeho odlitek. Krycí kamenné desky parapetních zídek byly doïilé a musely b t kompletnû vymûnûny. Zdûné ãásti byly opraveny a opatfieny vápenn m nátûrem dle historické receptury (vápenné mléko s pfiímûsí zelené skalice). 26 V echny kované prvky byly restaurovány. Dfievûné ãásti brány budou po vyschnutí nového dfieva natfieny barvou odpovídající zdûn m ãástem. Navazující objekty domû lesního a lékafie nevykazují Ïádné závaïné poruchy a budou opraveny pro nové vyuïití. Dórsk chrám je situován na hranû zemního valu 27 v jihov chodní ãásti parku. Byl postaven v roce 1842 patrnû dle návrhu J. F. Jöndla na místû dfievûného, takzvaného Starodórského chrámu od stejného architekta. Jedná se o modifikovan antick peripteros bez vnitfiního jádra. Na mírnû obdélné podnoïi jsou na kaïdé stranû Obr. 13. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, detail pûvodní konstrukce velkého skleníku. Rostliny v kvûtináãích jsou pûstovány pfied ãelní stûnou skleníku na fo nû osazené na pûvodních konzolách. Obr. 14. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, velk skleník, klasicistní kamna. 21 V zimním období byly skleníky vytápûny systémem zdûn ch kanálû obíhajících pfii patû obvodov ch zdí vïdy kolem celého skleníku. Podrobnûji viz Ing. arch. Jan ADÁ- MEK: Oprava historick ch skleníkû skleník A, projekt ke stavebnímu povolení a provedení stavby, duben 2007. 22 Ing. arch. Jan Adámek, statická ãást Ing. Vít Mlázovsk. 23 Brána vznikla na místû barokních, patrnû jiï doïil ch objektû star í brány. Dne ní podoba vstupu do areálu vznikla zfiejmû mezi lety 1835 1845 dle návrhu architekta J. F. Jöndla. 24 Autorem projektu je Ing. arch. Jan Adámek, statické ãásti Ing. Vít Mlázovsk. Restaurování kamenn ch prvkû provedl akad. soch. V. Adamec. 25 Datace je na rubové stranû erbu. 26 Jedná se o takzvanou ÏluÈ Marie Terezie, viz napfiíklad knihu J. HO EK, L. LOSOS: Historické omítky, Praha 2007, s. 111. 27 Patrnû se jedná o protipovodàovou hráz. 15

15 16 17 18 umístûny ãtyfii dórské sloupy nesoucí kladí s tympanony. DlaÏba je z opukov ch dlaïdic trojúhelného a estibokého tvaru. Podhled stropu tvofií dfievûné kazety. Objekt vykazoval opût nejrûznûj í typy poruch. VáÏnû po kozena byla vnitfiní i vnûj í omítka. Vandaly byly poniãeny spodní ãásti sloupû. V horních partiích byla omítka degradovaná tak, Ïe v rozsahu kladí do lo ke ztrátû vût iny tvarosloví. Na títech se jako reakce na neexistující pfiíãné ztuïení objevily svislé trhliny. Vandalismem a klimatick mi vlivy byla prakticky zniãena opuková dlaïba. Vlivem zatékání do stfiechy do lo k po kození kazet podhledu. Jednotlivé kazety byly deformované, drobné ãásti chybûly. Po nezbytn ch prûzkumov ch a projekãních pracích byla v roce 2006 realizována obnova vnûj ího plá tû a v roce 2007 pak obnova podlahy a kazetového stropu. 28 Na pfiíkladu uveden ch objektû jsme se snaïili ukázat ohromn rozsah a nároãnost obnovy veltruského areálu. Bezprostfiednû po povodni bylo nezbytné pfiedev ím odstraàovat kody a fiadu objektû zajistit. V dal ích letech se pfiistoupilo k opravám men ích staveb v parku a k dûkladné projekãní pfiípravû velk ch rekonstrukãních akcí. V souãasné dobû je fiada projektû hotova, pfiípadnû rozpracována a ãeká na nalezení vhodného financování. DÛleÏité bylo zahájení obnovy hlavní budovy zámku, jejíï kvalitativnû nadstandardní provedení je úkolem zásadní povahy. Veltrusk areál je nesmírnû pozoruhodn m a krásn m v sledkem dialogu mezi tvûrãími schopnostmi ãlovûka a nespoutanou, ãasto niãivou sílou pfiírody. MajitelÛm Veltrus se mnohokrát v historii podafiilo na tuto niãivou sílu reagovat a vytvofiit nesmírnû bohaté a mnohostranné dílo skuteãn gesamtkunstwerk, v nûmï se ãlovûkem formovaná krajina spojuje s díly ostatních oborû v tvarného umûní v jedin dokonal celek. Pevnû vûfiíme, Ïe i tentokrát se zkáza z roku 2002 stane poãátkem nového Ïivota této mimofiádné kulturní památky. Obr. 15. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, hlavní brána, pohled na rozebranou dfievûnou konstrukci kladí, záfií 2007. Obr. 16. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, hlavní brána po rekonstrukci (2007). Dfievûné prvky pfiekladu a títu budou opatfieny nátûrem v odstínu pilífiû. Nátûr bude aplikován po vyschnutí dfieva. Obr. 17. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, Dórsk chrám, stav objektu pfied celkovou rekonstrukcí (2005). Obr. 18. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, Dórsk chrám po provedené rekonstrukci plá tû, listopad 2006. 28 Restaurátorská obnova Dórského chrámu byla provedena pod vedením akad. soch. V. Adamce. 16