Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
Anotace Tematický celek zaměřený na období počátků českého realismu je zpracován do více prezentací, které jsou určeny pro více vyučovacích hodin k výkladu dané problematiky. Tato prezentace seznámí žáky s úlohou ústní lidové slovesnosti a jejím pojetím různých českých autorů daného období. Prezentaci je vhodné doplnit kontrolními otázkami. Autor Mgr. Petra Hrnčířová Období tvorby Březen 2013 Obory Tematická oblast Klíčové pojmy Druh učebního materiálu Cílová skupina Věková skupina Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník Literární výchova Počátky českého realismu Lidová slovesnost, F. L. Čelakovský, K. J. Erben, B. Němcová Výklad Žák 15-20 let
Lidová slovesnost jako inspirační zdroj Ústní lidovou slovesností nazýváme slovesná díla, která vznikala mezi venkovským (a částečně i městským) obyvatelstvem, šířila se ústním podáním a nebyla zaznamenávána písemně. Její prvopočátky souvisejí s potřebou pravěkých lidí sdělovat si určité zkušenosti ve styku s přírodou i okolním světem. Prvopočátek lidové slovesnosti představují různá zaříkadla a obřady, jež se kolem nich vyvinuly, dále různá říkadla, pranostiky a přísloví a také ucelené představy o světě v podobě mýtů. Lidová slovesnost zasahuje do všech tří literárních druhů, je tedy zastoupena lyrikou, epikou i dramatem.
Tvůrcem byli jistí jedinci, ale jejich výtvory se šířily anonymně a byly bezděky i uměle upravovány. Takovýmto proměnám podléhala díla lidové slovesnosti neustále, na rozdíl od psaného literárního projevu, jemuž zapsání dalo ukončenou podobu. Lidová slovesnost se rozvíjela mezi lidem v dobách, kdy znalost písma nebyla, nebo byla omezena jen úzkou vrstvou vzdělanců. Pro valnou část národa tak představovala jedinou slovesnou kulturu vůbec. Lidová slovesnost působila též na vznik literatury psané, ale i zpětně od ní přijímala vlivy.
Útvary ÚLS Výsadní postavení v lyrických útvarech má píseň. Je to kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem určená ke zpěvu. Jedná se o nejoblíbenější žánr lidové slovesnosti. Známe písně lyrické, epické (např. jarmareční), satirické, sociální, dětské, ukolébavky, koledy. K lidové epice řadíme pohádky, pověsti, legendy, balady, vyprávění ze života, anekdoty. Za nejcennější jsou považovány balady, z nichž mnohé byly zaznamenány až v době obrození a staly se inspiračním zdrojem pro tvorbu novočeských básníků. Lidová slovesnost vytvořila i lidová dramata, v nichž skladatelé přizpůsobovali svému prostředí známé náboženské látky, nebo do nichž vkládali své názory na současné událostí. Vznikaly i hry vánoční a velikonoční, které byly v lidové tradici na českém venkově velmi dlouho udržovány.
Význam lidové slovesnosti Spočíval v tom, že posilovala lid v dobách největšího útlaku. Rozvíjela a obohacovala český jazyk, uchovávala jeho pružnost a básnickou svěžest. Z lidové slovesnosti se inspirovali především František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben a Božena Němcová.
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ Už na gymnáziu se zabýval sbíráním a studiem českých a slovanských národních písní a přísloví vydal Slovanské národní písně'' a Mudrosloví národu slovanského v příslovích při studiu lidových písní docházel k názoru, že mají tolik myšlenkových a uměleckých hodnot, že jimi lze obohatit i poezii umělou po několikaletém studiu lidových písní vytvořil Čelakovský tzv. ohlasovou poezií... Ohlas písní ruských" (1829) a o deset let později Ohlas písní českých"
V Ohlasu písní ruských jde především o básně epické, v nichž je hrdinství národa ukázáno na postavách bohatýrů. Některé jsou převzaty z ruských bylin, jiné v jejich duchu vytvořil Čelakovský sám. V úvodu Ohlasu písní českých sám Čelakovský charakterizuje odlišnost ruské a české lidové poezie - zde je většina básní lyrického charakteru, chybějí básně hrdinské, zato je zde mnoho básní satirického a posměšného zaměření a básně obsahující skrytou kritiku sociálních a politických poměrů. Autor se snaží typizovat lidové postavy, především českého sedláka, a přesně zachytit život českého lidu, jeho každodenní starosti i radosti. Jednou z nejlepších básní je Toman a lesní panna" (balada o síle vášnivé lásky a tajemných silách přírody)
KAREL JAROMÍR ERBEN Jakoby v mnohém pokračoval v činnosti Čelakovského. Sbíral lidovou slovesnost, písně, pohádky, pověsti a říkadla, a to nejen české, ale slovanské vůbec. Výsledkem jeho práce jsou sbírky Písně národní v Čechách " a zejména Prostonárodní české písně a říkadla " Erben je znám též sbíráním pohádek: Pták Ohnivák a liška Ryška; Zlatovláska; Dlouhý, Široký a Bystrozraký; Tři zlaté vlasy děda Vševěda... K. J. Erben je znám především tím, že vždy zaznamenával co nejstarší a nejpůvodnější podobu, do které nijak nezasahoval a neupravoval ji na rozdíl od Čelakovského i Němcové! Jedinou Erbenovou básnickou knihou je Kytice
BOŽENA NĚMCOVÁ Obrazy z okolí domažlického Chyže pod horami" Pohorská vesnice" Slovenské pohádky a pověsti Národní báchorky a pověsti" Němcové nešlo, na rozdíl od Erbena, o věrný zápis pohádek, jak je vypravoval lid - autorka z jednotlivých pohádkových motivů vybírala a upravovala zkrácením, nebo rozvedením to, co od vypravěče slyšela usilovala však vždy o zobrazení typického prostředí s typickými postavami českého lidu - hlavní myšlenkou jejích pohádek je vítězství mravních hodnot nad silami zla. Mezi nejznámější pohádky patří: Sůl nad zlato, Čert a Káča, Chytrá princezna, Princ Bajaja, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O labuti, O princezně se zlatou hvězdou na čele...
Zdroje SOCHROVÁ M.: Literatura v kostce. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1996. ISBN 80-85768-95-X HÁNOVÁ, E., JEŘÁBKOVÁ, E.: Odmaturuj z literatury. Brno : DIDAKTIS, 2002. ISBN 80-86285-37-5 http://www.spisovatele.cz/frantisek-ladislav-celakovsky http://www.spisovatele.cz/karel-jaromir-erben http://www.spisovatele.cz/bozena-nemcova