Pražská 18, 102 00 Praha 10 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1

ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Objednatel: Zhotovitel: Krajský úřad Hradec Králové ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1

OBSAH strana TEXTOVÁ ČÁST ÚVOD 2 1. Ekonomické, sociální a demografické charakteristiky rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 5 1.1 Metodické poznámky k charakteristice kraje 5 1.2 Postavení kraje v ekonomické a sociokulturní oblasti 5 1.3 Dopravní situace a bydlení 9 1.4 Retrospektiva vývoje obyvatel 1961 2001. Vývoj v období 1991 2001 spojený s úvahou o projekci obyvatelstva do roku 2020 10 2. Bytový fond bytová výstavba, využití rezerv 14 2.1 Základní charakteristika bytového fondu 14 2.2 Bytová výstavba (rozsah, intenzita, plynulost a rozestavěnost) a možnosti využití rezerv 18 2.3 Vstupní úvaha o potřebě bytů v Královéhradeckém kraji do roku 2010 25 3. K některým otázkám tvorby programu, další zaměření práce 29 3.1 Na čem by měla spočívat koncepce kraje v oblasti bydlení? Odpovědi na zadané otázky 29 3.2 Shrnutí poznatků a zaměření druhé etapy prací na Program rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 32 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 2

ÚVOD Analýza a vstupní úvahy k politice bydlení v Královéhradeckém kraji, jak vypovídá název, má otevřít problematiku v jedné důležité oblasti celokrajského hospodářského a sociokulturního rozvoje. Vstupní charakter studie je dán tím, že dokumenty již zpracované jako např. Strategie Královéhradeckého kraje se problematiky bydlení sice v řadě řešených otázek více nebo méně dotkla, avšak nebyla jí věnována důkladná, samostatně pojatá analýza s prognózním dovršením. Nejvíce se o otázkách bydlení Strategie zmínila v oddíle B Lidské zdroje, zčásti v oddíle Infrastruktura v oddíle A Průmysl, obchod a služby a oddíle F Zemědělství a rozvoje venkovského prostoru. Domníváme se, že je potřebné tuto mezeru zaplnit, a to již i z toho důvodu, že územní plánování bylo kompetenčně vymezeno jako sféra tvořící důležitou náplň činnosti kraje. V územních plánech je možné si jen stěží představit, že by mohlo chybět koncepční pojetí rozvoje bydlení i aktuální problematika bytové výstavby. Problematika bydlení je přitom velmi těsně spojena s celkovou ekonomikou, má silný vliv na sociální stabilitu, působí na regionální rozvoj. Je dokázáno, že i evropské přihlášení se k právu na bydlení má značný politický význam, přispívá k demokratizaci společenského života, ke zvýšení klidu a pohody obyvatelstva. Mít střechu nad hlavou znamená nejen fyzický, ale i psychický požadavek naplnění zdravého životního běhu občanů a jejich rodin. Problematika bydlení patří k oblastem, které jsou typickou záležitostí místních a regionálních orgánů již pro svou územní specifiku, stacionárnost bydlení. Proto se také vždy vytváří místní bytové situace, na které je potřebné reagovat se znalostí podmínek a specifik místních trhů s byty. K otázkám regionalizace bytové politiky a úloze, která z toho připadá na místní, mikroregionální a regionální (krajské) orgány nebylo prozatím mnoho v české literatuře napsáno a ještě méně uvedeno do života. Jedním z důvodů je opoždění řešení otázek regionálních, pozdní ustanovení krajů, stále dosud neukončená reforma veřejné správy. Shodou okolností zpracovatelé této studie přispěli na základě zakázek z Ministerstva pro místní rozvoj již v letech 1999 2001 k určitému vyzbrojení krajů třemi podkladovými materiály, které by měly být ve všech krajích v potřebném počtu výtisků k dispozici. Jednalo se o tyto rozborové a syntetizující práce: - Obyvatelstvo jako jeden z faktorů územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2000), - Bytová výstavba v Královéhradeckém kraji (2000), - Regionální analýza a koncepce bydlení (2001). První dvě práce byly předány regionálním agenturám v krajích, dále pak regionálním pracovištím na okresních úřadech a zástupcům měst s 10 tisíci a více obyvateli. Poslední, třetí úkol byl vypracován z pověření regionálního odboru Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo rozeslalo potřebné výtisky krajům k vyjádření a k využití. Na tyto práce vstupní studie navazuje, využívá konkrétně materiály za Královéhradecký kraj a rovněž poznatky obsažené v Regionální anylýze týkající se Královéhradeckého kraje a v širším kontextu i všech ostatních krajů ČR v určitém zobecnění. Všechny uvedené ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 3

materiály byly doprovázeny údaji, z jejichž vyhodnocení bylo možné čerpat při zpracování vlastních krajských koncepcí bytové politiky. Cílem bylo kromě jiného usnadnit práce na tvorbě krajských programů rozvoje bydlení. Královéhradecký a Plzeňský kraj jsou první kraje, které k vypracování koncepčních materiálů z oblasti demografie, osídlení a bydlení přistupují. Zájem o tyto práce, tak jak byl vyjádřen v písemných hodnoceních a připomínkách krajů k Regionální analýze a koncepci bydlení zhruba před rokem je větší a patrně je možné předpokládat, že v krátké době budou krajské Koncepce rozvoje bydlení nedílnou součástí souboru prací tohoto typu, posílí datovou i znalostní bázi na krajské úrovni řízení. V předkládané vstupní studii přinášíme jak datové doplnění a inovaci poznatků z dřívějších prací, tak zejména obohacení ve smyslu již konkrétního přístupu k tvorbě programu bydlení Královéhradeckého kraje. V úvodní studii nejsou obsaženy všechny podkladové materiály a jejich vyhodnocení, to je úkolem až další, závěrové etapy prací. Studie spíše ukazuje, že již dnes jsou shromážděny důležité poznatky a existuje i slušná datová základna pro zpracování Programu a více se zaměřuje na základní rysy bytové problematiky kraje, z nichž vyvozuje a formuluje hypotézu o zaměření Programu, sledovaných cílech a možnostech řešení stávajících problémů v osmiletém období do roku 2010, které autoři považují za dostačující ke splnění základních vytýčených cílů. Úvodní studie má i charakter metodické práce, ukazuje jak, proč a v jakém rozsahu a čase by bylo možné využít prognosticky odůvodněné předpoklady v bytové výstavbě i v uplatnění nahromaděných rezerv. Všechna tato prozatím spíše jen uvažovaná a povětšinou jen odborně odhadovaná a číselně doložená opatření mají, jak již uvedeno jen hypotetický charakter, jejich cílem je otevřít možnosti dotvoření práce podle rámcově zacíleného přístupu k tvorbě programu. Není proto od věci v úvodu upozornit, že studie nepřináší hotová řešení, která mimochodem nemohou být ani v závěrečné fázi práce zcela definitivní, stále platná. V předkládané práci se budeme zabývat studiemi tvorby programu: - postavení kraje v oblastech ovlivňujících rozvoj bydlení, - postavení kraje v úrovni bydlení a bytové výstavbě, - posílení krajského článku bytové politiky, - prognózní úvaha a řešení aktuálních rezerv v obydlenosti bytů a v bytové výstavbě v územích kraje, - vyhodnocení z průzkumu získaných odpovědí na základní otázky rozvoje bydlení. V celkovém zaměření práce vycházíme z konfrontace dvou variant možného pojetí programu. Prvním pojetím je vyhodnocení bytové situace jako důsledek silně liberálně pojaté bytové politiky, omezení všech prvků a nástrojů, které zabraňují plnému projevení tržního mechanismu a tím snižují jeho racionalizační působení. V tomto pojetí není patrně potřebné usilovat o zvýšení bytové výstavby, její rozsah a proporce jsou dány pohotovou kupní silou obyvatelstva. V druhém pojetí je počítáno s regulujícími opatřeními usměrňujícími tržní působení k dlouhodobě vyváženému působení na nabídku a poptávku při současném respektování potřeby sociální stability Tyto dva přístupy se ovšem nikdy nevyskytují jako zcela protichůdné. Vždy však v bytové politice, tudíž i při tvorbě programu rozvoje bydlení lze pozorovat příklon k jedné či druhé straně. Náročným politickým úkolem je nalézti pro určité podmínky adekvátní obsahové a časové naplnění programu. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 4

Pro současnou bytovou situaci a uvažovanou potřebou bytů v Královéhradeckém kraji podporujeme na základě dosud prováděné analýzy koncepci s regulujícími prvky a zvýšeným úsilím směřujícím k překonání nedostatku bytů. Přitom bude nutné a také možné zvolit a využít nástroje, které při zabraňování výkyvům nevedou k fatálnímu vytlačení tržní efektivnosti. Tento postup není tak přímočarý a přitažlivý jako jednoduché teoretické konstrukce: Za to však přináší, jak dokazují četné zkušenosti z bytové politiky vyspělých evropských zemí dobré výsledky. Rozsah a míra opatření nad rámec volného působení trhu s byty se přitom nutně mění v čase a jsou rozdílné i v jednotlivých zemích, regionech a obcích. S růstem ekonomické úrovně, kterou rozvoj bydlení spoluvytváří, se projevuje tendence k menší potřebě státní intervence. To je však důsledek, nikoliv axióma promyšlené a zdůvodněné celkové hospodářské a bytové politiky. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 5

1. EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ROZVOJE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1.1 Metodické, poznámky k charakteristice kraje Postavení kraje i situaci v bydlení hodnotíme ve většině uváděných charakteristik ve srovnání s dalšími dvěma kraji Libereckým a Pardubickým v rámci regionálního celku NUTS 2 - Severovýchod a rovněž v porovnání s průměrnými hodnotami za českou republiku. V dalších kapitolách uvádíme údaje a hodnocení i za okresy a vybraná města a obce s 2 tisíci obyvateli, resp. s 5 tisíci a více obyvateli. V grafické příloze znázorňujeme na 2 kartogramech přírůstky a úbytky obyvatel za obce, rovněž bytovou výstavbu (10 a více bytů) za obce 1997 2001. K charakteristice kraje využíváme statistické údaje a poznatky získané z vlastních podkladových materiálů, literatury a konsultací s pracovníky Krajského úřadu, okresních úřadů, měst a obcí a dalších institucí, přičemž byli vybráni odborníci, kteří se tématikou zabývají či zabývali a byli ochotni zodpovědět, resp. v besedách prodiskutovat zadané otázky k rozvoji bydlení v kraji. Údaje, jež jsou získány z ČSÚ i jiných zdrojů jsou v práci vždy uváděny v územně srovnatelné podobě podle aktuálního správního vymezení obcí a jiných územně správních celků. Časové řady a z nich odvozené tendence nabývají tím na průkaznosti, vždy odpovídají současnému územnímu členění a vymezení. Důsledně jsou uváděny pramenné zdroje a v příloze je připojen seznam literatury, prací a podkladů, z nichž bylo čerpáno. V tabulkové příloze jsou uváděny podrobnější údaje než v textových tabulkách a je na ně v textu odkazováno. Práce je v grafické příloze doplněna o 9 grafů a 5 kartogramů. V následné etapě prací se předpokládá rozšíření rozboru za tzv. malé okresy, tj. obce s rozšířenou působností a na speciální otázky, jež se vyskytují v problémových územích mikroregionálního typu. 1.2 Postavení kraje v ekonomické a sociokulturní oblasti Královéhradecký kraj spolu s krajem Libereckým a Pardubickým tvoří územní celek, který s rozsahem a náplní regionálních úkolů ve vazbě na evropskou statistiku v rámci Evropské unie. Podle hodnoty ukazatele hrubého domácího produktu na 1 obyvatele a 1 zaměstnance se kraje v NUTS 2 Severovýchod vyznačovaly v roce 1996 následující ekonomickou úrovní 1). 1) V souhrnném ukazateli HDP i v dalších letech nedošlo k větším změnám mezikrajských relací. V přepočtu na obyvatele se např. v roce 1999 všeobecně hodnota ukazatele snížila v Královéhradeckém kraji o 2,3 bodu, Libereckém kraji o 1,7 bodu, v Pardubickém o 2,8 bodu. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 6

Tab. 1 Hrubý domácí produkt v přepočtu na 1 obyvatele a 1 zaměstnance v roce 1998 (Česká republika = 100) Kraj HDP/obyv. Pořadí HDP/zaměst. Pořadí Královéhradecký 89,1 6 87,5 9 Liberecký 86,4 7 87,2 10 Pardubický 87,5 9 86,4 11 Pramen: ČSÚ. Vyjádření přepočtu na obyvatele a zaměstnance mění pořadí uvedených krajů, V přepočtu HDP na obyvatele je pořadí mezi 14 kraji výhodnější než u HDP na zaměstnance. Hovoří to o důležitém znaku vyšší ekonomické přitažlivosti, kdy část HDP je vytvářena (ve srovnání s jinými kraji pracovníky bydlícími mimo území kraje). Ukazatel HDP v přepočtu na zaměstnance zohledňuje dojíždění do zaměstnání, nepostihuje však nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti ovlivňuje celkový ekonomický rozvoj, silně také rozvoj bydlení. Vysoká nezaměstnanost má pochopitelně silný brzdící vliv na dostupnost bydlení, projevuje se omezením bytové výstavby. Tab. 2 Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích NUTS 2 Severovýchod a v porovnání s průměrem za Českou republiku k 31. 12. 2001 2) Kraj, ČR Míra nezaměstnanosti (%) Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo Pořadí krajů v rámci 14 krajů 1) Míra nezaměstnanosti Počet uchazečů na 1 pracovní místo Královéhradecký 6,3 4,41 3 3 Liberecký 7,4 5,97 7 5 Pardubický 7,9 7,30 8 8 NUTS 2 Severovýchod 7,1 5,70 x x Česká republika 8,9 8,87 x x 1) Kraje řazeny od nejnižších hodnot k nejvyšším. Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Královéhradecký kraj má relativně lepší pozici v ukazatelích nezaměstnanosti již v rámci NUTS 2 a platí to ještě výrazněji ve srovnání se všemi 14 kraji a průměrem za Českou republiku. Pochopitelně míra nezaměstnanosti přesahující určitou úroveň, např. pro naše podmínky 5 % začíná být tíživá. Relativní výhoda je však na straně Královéhradeckého kraje, což je potřebné v úvaze o rozvoji bydlení hodnotit jako pozitivum ( menší zlo ) ve výchozích předpokladech. 2) V příloze jsou uvedeny údaje za všechny kraje v časové řadě 1999 2001. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 7

Provedeme-li v tabulkovém vyjádření ještě porovnání ekonomických předpokladů z hlediska dynamiky vývoje zaměstnanosti a vývoje průměrných mezd, ocitne se sice Královéhradecký kraj pod úrovní průměru za ČR, avšak relativně na lepším místě než většina ostatních krajů. Propočty ukazují, že i v porovnání s Libereckým a Pardubickým krajem jsou výchozí podmínky lepší. Tab. 3 Dynamika vývoje zaměstnanosti a průměrných mezd v krajích NUTS 2 Severovýchod v letech 1995 1999 (ČR = 100) Kraj, ČR Vývoj zaměstnanosti a průměrných mezd Zaměstnanost 1999 (Index 1995) Mzdy 1999 (Index 1995) Součin indexů pořadí mezi 14 kraji Královéhradecký 96,6 99,6 3 Liberecký 93,6 99,2 8 Pardubický 93,5 98,6 10 Česká republika 100,0 100,0 x Pramen: ČSÚ, propočet ÚRS PRAHA. Královéhradecký kraj měl relativně lepší předpoklady v důsledku udržení vyšší zaměstnanosti i nevelkého poklesu mezd. Úroveň mezd však byla nízká v relaci ČR = 100 činila pouze 91,2 bodu a v dalších letech vykázaly kraje většinou větší růst průměrné mzdy než v Královéhradeckém kraji. Z toho vyplývá, že dynamické předpoklady růstu jsou sice nadále dobré, ale ekonomická úroveň ve mzdové oblasti spíše slábne. V roce 2000 činila měsíční mzda 12 435 Kč (ČR = 13 484 Kč), kraj klesl z 5. místa v roce 1999 na 9. místo. Levná pracovní síla sice láká více zahraničních kapitál, avšak celkově je faktorem brzdícím rozvoj zejména kvalitativně. V současnosti je Královéhradecký kraj na jednom z posledních míst v úrovni průměrné měsíční mzdy. (V roce 2001 11. místo). V krátkém ekonomickém exkurzu je možné uzavřít hodnocení podílovými ukazateli v počtu obyvatel, výši HDP, exportní výkonnosti a výše daňové výtěžnosti zde v přepočtu na 1 obyvatele. Tab. 4 Vybrané podílové ukazatele a daňová výtěžnost za Královéhradecký kraj a ostatní kraje NUTS 2 Severovýchod Kraj, ČR Podíl krajů na obyvatelstvu ČR podle Sčítání k 1. 3. 2001 (%) Podíl krajů na HDP ČR 1999 (%) Podíl krajů na exportu ČR 1998 Daňová výtěžnost v roce 1999 (Kč/ obyv.) Pořadí v daňové výtěžnosti Královéhradecký 5,4 4,7 4,3 6 445 7 Liberecký 4,2 3,5 4,2 6 573 6 Pardubický 5,0 4,2 5,2 6 271 9 NUTS 2 Severovýchod 14,5 12,3 13,2 x x Česká republika 100,0 100,0 100,0 x x Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 8

Z porovnání údajů vyplývá, že Královéhradecký kraj potřebuje patrně zvýšit exportní výkonnost, což se v poslední době v řadě území a měst děje i prostřednictvím restrukturalizace s větší účastí zahraničního kapitálu. V některých případech jsou účinky velmi výrazné, průmyslové zóny se osvědčují, v jiných se zapojení kapitálu daří méně. V Královéhradeckém kraji bylo v prvním rozvojovém scénáři závěrečné zprávy ke Strategii rozvoje kraje zdůrazněno, že je potřebný hospodářský a sociální růst v regionálním a místním měřítku se zaměřením na podporu konkurenceschopnosti domácích podnikatelských subjektů, což ovšem nevylučuje aktivity cílené na přilákání zahraničních investorů především do zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu. Zdůrazněna byla rozvojová dynamika ve všech územích regionu, tj. také v okrajových (problémových) územích. Průmyslové zóny jsou v kraji rozmístěny v územích a městech s rozdílnou výchozí úrovní ekonomiky. Z hlediska rozvoje bydlení budou právě tato území sledována s cílem pružného přizpůsobení bytové výstavby změněné situaci v zaměstnanosti, příp. v migraci pracovních sil. Podobně území s obzvláště vysokým rozvojovým potenciálem pro cestovní ruch a rekreaci budou ověřeny z hledisek koncepce rozvoje bydlení, skladby bytové výstavby. Specifikou kraje přitom je skutečnost, že podíl chráněných území přesahuje čtvrtinu celkové rozlohy kraje. K sociokulturním faktorům rozvoje patří kvalita obyvatelstva, vzdělanostní a kvalifikační předpoklady celkového rozvoje. Ve vztahu k rozvoji bydlení se podíly středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, podobně jako pracovníků s dostatečně vysokou kvalifikační schopností uplatňují v menším či větším podílu bytů prostornějších, s větší obytnou plochou, počtem místností a větší celkovou vybaveností. Při mezinárodním porovnání počtu bytů na 1 000 obyvatel se na tyto kvalitativní znaky někdy zapomíná a porovnání pak může vésti k většímu uspokojení v územích s menšími a méně kvalitními byty. Totéž v menší míře platí i při porovnání krajů, okresů, větších měst. Vrátíme-li se ke vzdělanostnímu faktoru a podílu kvalifikovaných pracovních sil, zjišťujeme, že v Královéhradeckém kraji se sice podíly středo- a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel stále postupně zvyšují, avšak, jak konstatuje již citovaná Strategie rozvoje úroveň vzdělanosti obyvatelstva je oproti průměru za Českou republiku poměrně výrazně podprůměrná. Právě v oblasti školství a celkově vzdělávání jako faktoru ovlivňujícího také rozvoj bydlení je potřebné využít co nejvíce spolupráce mezi vysokými školami v nadregionálním měřítku, zejména pak v měřítku NUTS 2 Severovýchod, přičemž větší pozornost by byla věnována sociálně-ekonomickým směrům výuky, v Královéhradeckém kraji v neposlední řadě ekonomice cestovního ruchu. Velké bohatství kraje tkví v jeho krajině, území je rovněž bohaté na kulturní a historické památky. S rozvojem cestovního ruchu rostou i nároky na bydlení celkově, nikoliv pouze na ubytovací prostory. Hlavní rekreační oblasti přiléhají ke státní hranici s Polskem. Významnou úlohu, nejen v cestovním ruchu může sehrávat Euroregion Glacensis. V této vstupní části práce na Programu rozvoje bydlení pouze na tuto skutečnost poukazujeme. V další práci bude Euroregion předmětem zvýšeného zájmu zpracovatelů. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 9

1.3 Dopravní situace a bydlení Z široké problematiky technické i sociální infrastruktury zde využíváme pouze charakteristiku dopravy ve vazbě na tvorbu programu rozvoje bydlení. Infrastrukturní otázky spojené s plynofikací, veřejnými odvody a kanalizací, spolu s čištěním odpadních vod a komunálním odpadem v plném rozsahu zařazujeme mezi bezprostřední znaky úrovně bydlení. Dopravní problematika kraje má široký dosah, je podobně jako bydlení typickým územně fixovaným atributem celkového rozvoje státu, regionu, propojenosti měst a obcí. Bez dobrého, lépe by bylo potřebné zdůraznit vynikajícího dopravního a telekomunikačního propojení je rychlý rozvoj nemyslitelný, i v bydlení znamená pouze stagnaci. Ekonomický rozvoj z hlediska dojížďky a vyjížďky za prací a dalších pravidelných jízd až tak mnoho stávající dopravní síť v kraji nebrzdí. Dopravní atraktivita kraje z hlediska alokace kapitálu je však doposud velmi špatná, a to brání vyšší dynamice rozvoje ekonomiky, následně i bydlení. Kraj patří mezi 5 krajů, které nejsou napojeny na dálnice a rychlostní komunikace. Přitom poloha kraje, jak ukazuje schématické zobrazení v grafické příloze je z hlediska obou systémů nepomíjitelná, vnitrostátně i mezinárodně velmi důležitá. Například u R-35 se při napojení R-43 na Brno jedná o propojení 5 krajů a vzniká paralelní propojení přes Českou republiku Berlína s Vídní, tj. dochází tak k účelnému zdvojení trasy D1 a navazujících komunikací. Nezbytným předpokladem celkového rozvoje kraje a podnětem k urychlení rozvoje bydlení založeném na vzestupu ekonomiky je kromě povrchových komunikací zachování a rozšíření možnosti využití civilního letiště v Hradci králové. Souhrnně k dopravní situaci a výhledům v rozvoji dopravy lze říci, že Královéhradecký kraj se musí vymanit z určitého dopravního stínu v modernizaci všech druhů dopravy, na prvním místě silniční a letecké. Na rozvoj bydlení do roku 2010 budou mít vliv spíše očekávání než již vytvořená realita. Avšak i jakýkoliv úspěch v uspíšení, resp. informace o závazných termínech základních dopravních staveb může již sehrávat pozitivní úlohu v alokaci kapitálu v nejbližších 5 7 letech. Shrneme-li na tomto místě ekonomické, sociálně a vzdělanostně motivované a dopravní předpoklady působící na rozvoji bydlení a na naše úvahy o jeho možnostech, rozsahu a intenzitě, pak je možné prozatím v jednodušší podobě s inspirací z prací na Strategii rozvoje kraje dospěti k těmto závěrům: - kraj má již dnes objektivně dobré ekonomické předpoklady celkového rozvoje, které by se mohly pozitivně projevit v rozvinutí bytové výstavby, v celkových přírůstcích bytů, zlepšení kvality bytového fondu a celkové úrovně bydlení, - vzestup ekonomiky má svoje nemalé zdroje a lze s ním reálně počítat. O míře vzestupu však rozhodnou především ty z nich, které až dosud vytváří spíše úzké hrdlo. Patří k nim zejména: - pomalu postupující restrukturalizace průmyslu, - dosud slabší využití darových sil kraje (krajina, kulturně-historické památky), - slabé využití vzdělanostního faktoru a růstu kvalifikace pracovních sil, ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 10

- dopravní zaostávání v rozhodujících systémech ovlivňujících alokaci kapitálu, - nízká dynamika růstu v problémových (okrajových) územích. K těmto většinou ekonomickým předpokladům rozvoje bydlení ve spojení s faktory bezprostředně působícími na potřebu bytů a zpětně úrovní bydlení dlouhodobě ovlivňovaný, patří především faktor populačního vývoje. 1.4 Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1961 2001 Vývoj v období 1991 2001 spojený s úvahou o projekci obyvatel do roku 2020 3) Retrospektivou obyvatelstva kraje sledujeme od roku 1961 podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Tab. 5 Vývoj počtu obyvatelstva v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji 1961 2001 (v tis. obyvatel) Kraj, ČR Počet bydlícího obyvatelstva Přírůstek (úbytek) v % 1961 1970 1980 1991 2001 1961-1991 1991-2001 1961-2001 Královéhradecký 540,8 540,3 561,4 552,8 554,3 2,21 0,28 2,50 Liberecký 38,7 381,6 411,2 425,1 430,8 11,37 1,34 12,86 Pardubický 483,3 488,8 512,6 508,7 510,1 5,19 0,27 5,54 NUTS 2 Severovýchod 1 405,8 1 410,7 1 485,2 1 486,6 1 495,2 5,75 0,58 6,36 Česká republika 9 571,5 9 807,7 10 291,9 10 302,2 10 292,9 7,64-0,01 7,53 Pramen: ČSÚ. Královéhradecký kraj se v retrospektivním pohledu v počtu obyvatel nevyvíjel nikterak příznivě, byl pod průměrnými hodnotami přírůstků v obou uvedených krajích i pod úrovní průměru za Českou republiku. Přírůstek za období 1991 2001 nebyl sice nikterak oslňující, avšak ve srovnání s republikou byl zde vývoj příznivější, Obyvatelstvo si udržovalo ještě vzestup. V územích kraje reprezentovaných okresy se vývoj počtu obyvatel od roku 1961 velmi lišil. 3) Při sledování faktoru vývoje obyvatel jako svého druhu kriteriální podmínky rozvoje bydlení doplňujeme mezikrajské srovnání i srovnáním meziokresním v rámci kraje. Úvahu o projekci však prozatím omezujeme pouze na kraj jako celek. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 11

Tab. 6 Okres Hradec Králové Vývoj počtu obyvatelstva 1961 2001 podle okresů Počet bydlícího obyvatelstva Přírůstek (-úbytek) v % 1961 1970 1980 1991 2001 1) 1961-1970 137 699 146 714 161 076 162 050 161 844 Jičín 87 434 82 515 81 894 78 650 78 193 Náchod 113 754 112 131 114 031 111 939 113 288 Rychnov n. Kněžnou 77 937 77 518 80 147 78 756 79 335 Trutnov 124 014 121 459 124 237 121 414 121 688 1970-1980 1980-1991 1991-2001 1961-2001 6,55 9,79 0,60-0,13 17,53-5,63-0,75-3,96-0,58-10,57-1,43 1,69-1,83 1,21-0,41-0,54 3,39-1,74 0,74 1,79-2,06 2,29-2,27 0,23-1,88 Celkem 540 838 540 337 561 385 552 809 554 348-0,09 3,90-1,53 0,28 2,50 1) Včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA. v ČR delším než 90 dnů. Příznivý populační vývoj vykazuje pouze okres Hradec králové s přírůstkem 1961 2001 17,3 obyvatel. Mírný přírůstek byl ještě v okrese Rychnov nad Kněžnou, ostatní okresy končily v roce 2001 ztrátou, nejvíce Jičínsko (-10,57). Hlavní pokles se v okrese Jičín odehrál v letech 1980 1991, stejně jako hlavní přírůstek v okrese Hradec králové v desetiletí 1970 1980. Pro projekční úvahy a propočty jsou rozhodující přírůstky či úbytky v letech 1991 2001, kdy pokračovaly úbytky obyvatel v okrese Jičín a započal pokles i v okrese Hradec králové. Důležité pro úsudek o vývoji obyvatelstva v kraji a okresech je kromě natalitní složky i úmrtnost, která je nízká, lidé se dožívají vyššího věku. Po Praze se obyvatelé Královéhradeckého kraje dožívají v průměru nejdelšího věku (1999 2000 to bylo 75,72 let). To se odráží ve věkové struktuře obyvatelstva, podobně i mírně vyšší porodnost z posledních let. Věkové složení obyvatelstva kraje a okresů v roce 1991 a 2001 je uvedeno v tabulce. Tab. 7 Okres, kraj Věkové složení obyvatelstva (v %) a indexy věkového složení v letech 1991 a 2001 podle okresů 1) Rok 1991 Rok 2001 Index stáří Indexy ekonom. zatížení v r.2001 2) 0-14 15-59 60 + 0-14 15-59 60 + 1991 2001 A B C Hradec Králové 20,1 61,3 18,6 15,8 64,4 19,8 92,5 125,3 24,5 30,7 55,2 Jičín 20,8 58,8 20,4 16,5 63,8 19,7 98,1 119,4 25,9 30,9 56,8 Náchod 21,1 60,3 18,7 17,4 63,8 18,7 88,6 107,5 27,3 29,3 56,6 Rychnov n. Kněžnou 21,5 59,8 18,7 17,3 64,5 18,2 87,0 105,2 26,8 28,2 55,0 Trutnov 20,9 61,9 17,3 16,7 65,6 17,7 82,8 106,0 25,5 27,0 52,5 Celkem kraj 20,8 60,6 18,6 16,6 64,5 18,9 89,4 113,9 25,7 29,3 55,0 Česká republika 21,0 61,2 17,8 16,5 65,3 18,3 4,5 110,9 25,3 28,0 53,3 1) Počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. 2) Na 100 obyvatel ve věku 15-59 let: A) počet 0-14letých, B) počet 60letých a starších, C) počet obyvatel v mimoproduktivním věku. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 12

Podíl dětí mladších 15 let (16,6 %) byl v roce 2001 na úrovni republikového průměru (16,5 %). Podíl 18,9 % osob starších 60 let však byl vyšší z důvodu trvale nižší úmrtnosti obyvatelstva kraje; celostátní podíl činil 18,3 %. Index stáří, tj. počet obyvatel starších 60 let na 100 dětí mladších 15 let byl jak v roce 1991, tak v roce 2001 vyšší než celostátní hodnota 84,5, resp. 110,9 dětí do 14 let na 100 starších osob. Vztahy mezi generacemi jsou tedy v kraji ve srovnání s republikovými údaji méně příznivé. Indexy ekonomického, popř. sociálního zatížení obyvatelstva vykazovaly proti celostátním ukazatelům v roce 2001 mírně vyšší zatížení dětmi, ale značně vyšší zatížení obyvatelstvem starším 60 let. Věkové složení je nejen výsledkem předchozí reprodukce a stěhování, ale i předpokladem pro demografický vývoj budoucí. V posledních dvou letech vykazoval Královéhradecký kraj záporné saldo migrace. Migrační úbytek činil v roce 2001 712 obyvatel. Až dosud nejsou ze Sčítání známy počty a skladba domácností a je proto nezbytné posečkat s prognózou bytových potřeb, resp. je potřebné následující propočty obyvatel do roku 2020 a v další části studie navazující odborné odhady potřeby bytů do roku 2010 brát pouze jako orientační. Projekce počtu obyvatel na léta 2000 2020 podle krajů České republiky byla propočtena před rokem 2001 na základě běžného statistického zjišťování. Docházelo se za sledované kraje k těmto výsledkům: Tab. 8 Projekce počtu obyvatel v Královéhradeckém. Libereckém a Pardubickém kraji v porovnání s průměrem za Českou republiku na období 2000 2020 (v tis. obyvatel) Kraj, ČR Intercensální Projekce Přírůstek (úbytek) v roce 2010 v % roku bilance k 1. 1. 2000 2010 2020 2000-2010 2010-2020 2000 2020 Královéhradecký 552 550 548-0,4-0,4-0,7 Liberecký 429 428 427-0,2-0,2-0,5 Pardubický 509 508 506-0,2-0,4-0,6 Česká republika 10 278 10 231 10 208-0,5-0,2-0,7 Již od roku 2010 všechny kraje s vyjímkou kraje Ústeckého by podle projekce obyvatelstva měly být ztrátové. Liší se pak mezi sebou v roce 2010 a 2020 jen rozdílnou vahou snížení počtu obyvatel. Mělo by tomu tak být i se započítáním kladného salda migrace České republiky. Na druhé straně během 20 let by neměly být poklesy obyvatel v celorepublikovém ani v krajském měřítku tak velké, že by se to projevilo poklesem potřeby bytů. Především jsou byty vázány na počet domácností a ty by měly i při snížení počtu obyvatel dále růst. Příčiny, které to způsobují jsou uvedeny v subkapitole 2.3. Přece ovšem má nepříznivý vývoj počtu obyvatel spojený s dále se zhoršující věkovou skladbou (to především) velký význam a na rozvoj bydlení silný nepříznivý vliv. Za ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 13

prvé jde o faktor, který obyčejně vede ke zpomalení růstu ekonomiky, za druhé zhoršená věková skladba je dalším nepříznivým faktorem znesnadňujícím růst produktivity práce. V každém případě prostředků (ať z vlastních či z veřejných zdrojů) na financování rozvoje bydlení se nedostává ve větším rozsahu než za podmínky příznivějšího vývoje počtu obyvatel. Jsme si vědomi toho, že tyto závěry platí za podmínky, že ve všem ostatním probíhá v obou případech ekonomická činnost ve stejném nasazení a vlivu ostatních faktorů. Dodejme ještě, že stárnoucí obyvatelstvo může být více výkonné pokud je výkonnost silně naakumulována ve srovnání např. s relativně mladým obyvatelstvem hospodařícím však ve zcela jiných podmínkách. V našich úvahách o rozvoji bydlení budeme počítat s využitelností vytvořené ekonomické základny (včetně rezerv v bytovém fondu a bytové výstavbě) a také s tím, že v projekci obyvatel může dojít, pochopitelně nikoliv ze dne na den, ke změně, zejména na základě migračních přírůstků. Příklady z některých vyspělých zemí ukazují, že ztráty na počtu obyvatel nemusí být osudné, ani věčné. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 14

2. BYTOVÝ FOND A BYTOVÁ VÝSTAVBA, VYUŽITÍ REZERV 2.1 Základní charakteristika bytového fondu Základní údaje o bytovém fondu přinášejí sčítání lidu, domů a bytů. V celokrajském vymezení hodnotíme tuto čtyřicetiletou časovou řadu srovnatelných údajů. Tab. 9 Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1961 2001. Neobydlené byty 1991 a 2001 podle vybraných krajů (v tis.) Kraj, ČR Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) 1961 1970 1980 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Královéhradecký 171,3 175,7 195,0 198,4 204,2 26,9 36,9 11,9 15,3 Liberecký 119,3 123,6 143,7 155,4 161,5 19,3 27,4 11,1 14,5 Pardubický 139,7 148,0 168,9 175,4 182,5 21,6 29,8 11,0 14,0 NUTS 2 Severovýchod 430,3 447,3 507,6 529,2 548,2 67,8 94,0 11,4 14,6 Česká republika 2 845,2 3 088,8 3 494,8 3 705,5 3 828,9 371,5 540,3 9,1 12,4 Pramen: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů. Z údajů je patrný vzestup počtu trvale obydlených bytů zejména mezi roky 1970 1980. Čistý přírůstek v Královéhradeckém kraji představoval 19,3 tis. bytů, tj. bezmála 2 tisíce bytů v průměru ročně. V průběhu let 1991 2001 činil tento přírůstek pouze 5,8 tis. bytů, tj. 580 ročně. Podobně tomu bylo i v Libereckém a Pardubickém kraji. Mezi roky 1991 a 2001 vzrostly však i tak již vysoké počty neobydlených bytů. V Královéhradeckém kraji představují neobydlené byty v roce 2001 zhruba 37 tis. bytů, tj. 15,3 % z celkového počtu bytů zjištěných při sčítání. Podíl neobydlených bytů je vyšší než je tomu za Českou republiku i oba kraje v rámci NUTS 2 Severovýchod. Z předběžných výsledků Sčítání v roce 2001 lze odvodit prozatím zjednodušenou skladbu příčin neobydlenosti. Uvádí se, že z celkového počtu 36,9 tis. neobydlených bytů v Královéhradeckém kraji bylo 13,5 % nezpůsobilých k bydlení, 42,6 % sloužilo k rekreaci, 18,5 % bylo obydleno přechodně a 24,4 % bylo neobydleno z ostatních, dosud nespecifikovaných důvodů. Tyto podíly vnáší poněkud více jasno do otázek, jaký význam má obzvlášť vysoký podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci. To jsou neobydlené byty, které se jen velmi obtížně vrací k trvalému bydlení. Rovněž bytů nezpůsobilých k bydlení má kraj relativně více než mnoho dalších krajů, např. než kraje v NUTS 2 Severovýchod a podíl přesahuje i průměr za ČR. To rovněž zvyšuje obtížnost využití vysoké rezervy ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 15

neobydlených bytů. Celkově to lze ovšem v současnosti těžko posoudit, protože i ostatní důvody neobydlenosti představují bezmála čtvrtinu neobydlených bytů, tj. zhruba 9 tis. bytů. Lze vyslovit hypotézu, že pokud by se do roku 2010 až 2015 měl snížit současný počet neobydlených bytů např. o desetinu, bylo by možné hovořit již o úspěchu. Reálná rezerva, která byla zapracována do připravované prognózy by se pak rovnala cca 3,7 tisícům bytů. Upozorňujeme, že i toto uvažované snížení neobydlenosti by představovalo náročný problém. Úvahy o tom, že rezervy se dají lehce snížit např. na polovinu jsou málo reálné. Nejvíce neobydlených bytů v relativním vyčíslení se vyskytuje v okrese Jičín. Údaje o neobydlenosti v roce 1991 a 2001 v okresech jsou zachyceny v tabulce. Tab. 10 Okres, kraj Základní údaje o bytovém fondu 1961-2001 podle okresů Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů v % 1961 1970 1980 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Hradec Králové 42 335 46 723 55 230 58 011 59 961 5 705 7 728 9,0 11,4 Jičín 28 553 27 636 29 005 28 337 28 566 6 393 9 049 18,4 24,1 Náchod 38 318 38 538 40 701 40 584 41 712 5 974 8 074 12,8 16,2 Rychnov n. Kněžnou 23 774 24 483 27 281 27 478 28 802 4 360 5 675 13,7 16,5 Trutnov 38 365 38 341 42 779 44 036 45 168 4 491 6 360 9,3 12,3 Celkem kraj 171 345 175 721 194 996 198 446 204 209 26 923 36 886 11,9 15,3 Pramen: ČSÚ předběžné výsledky Sčítání 2001 a výsledky z roku 1991. Zkušenosti z terénních průzkumů obyčejně dokazují, že právě tam, kde se objevují vysoké podíly neobydlených bytů je obyčejně velmi obtížné je přeměnit na trvalé bydlení. Jinak i za okresy platí bezmála stejný závěr o nejvyšších přírůstcích trvale obydlených bytů v období 1970 1980 a poměrně malém přírůstku v letech 1991 2001. V okrese Hradec Králové se čistý přírůstek 1970 1980 rovnal 8,5 tisícům bytů (850 bytů ročně) zatímco v letech 1991 2001 to bylo pouze necelé 2 tisíce bytů (200 bytů ročně). V okrese Jičín analogicky průměrný roční přírůstek 140 bytů oproti 23 bytům, v okrese Náchod 216 bytů oproti 113 bytům (zde byl rozdíl menší), v okrese Rychnov nad Kněžnou 280 bytů a 113 bytů, v okrese Trutnov 444 bytů ve srovnání se 113 byty. Již tato orientační porovnání ukazují, kde se přírůstky snížily nejvíce. K tomu, aby se však mohla zkonstruovat prognóza, bylo by potřebné znát celou řadu dalších faktorů upřesňujících potřebu bytů do roku 2010. Závěr o nutnosti zvýšení bytové výstavby a využití rezerv bytového fondu oproti období 1991 2001 je však již možné z uvedených údajů a propočtů formulovat jako hypotézu za kraj i okresy. Důležitým faktorem pro tvorbu Programu rozvoje bydlení je věková struktura bytového fondu. Údaje ze Sčítání z roku 2001 budou v nejbližší době pro zpracovatele této studie dosažitelné. Prozatím se musíme spokojit s údaji z roku 1991. To je sice doba vzdálená, avšak informační hodnotu tyto údaje neztratily, pouze je potřebné je hodnotit z hlediska pravděpodobného dalšího vývoje. Ten byl v devadesátých letech poznamenán nízkou bytovou výstavbou a nepříliš rozsáhlou rekonstrukcí bytového fondu. Z toho lze ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 16

usuzovat, že se průměrný věk bytového fondu k roku 2001 pravděpodobně prodloužil a věková struktura zhoršila. K 3. 3. 1991 byly v Královéhradeckém kraji tyto počty a podíly bytů postavených do roku 1945. Údaje umožňují srovnání s dalšími kraji NUTS 2 Severovýchod i s celostátním průměrem. Tab. 11 Celkový počet trvale obydlených bytů a bytů postavených do roku 1945 v krajích NUTS 2 - Severovýchod Kraj, ČR Celkový počet trvale obydlených bytů V rodinných domech do roku 1945 Z toho postaveno (%) V ostatních bytových objektech do roku v tis. v tis. v % v tis. % Královéhradecký 198,4 69,4 35,0 30,3 15,3 Liberecký 155,4 46,3 29,8 27,7 17,8 Pardubický 175,4 65,6 37,4 16,0 9,1 Nuts 2 Severovýchod 529,2 181,3 34,3 74,0 14,0 Česká republika 370,7 1 014,5 27,4 543,6 14,7 Pramen. ČSÚ SLBD 1991. Z údajů vyplývá, že Královéhradecký a Pardubický kraj měly v roce 1991 velmi vysoký podíl bytů v rodinných domech postavených do roku 1945, a to průměrný věk celkového bytového fondu silně zatěžovalo. U bytů v bytových domech (ostatních bytových objektech) byl v Královéhradeckém kraji podíl bytů postavených do roku 1945 rovněž vyšší než činil průměrný podíl za ČR. V Libereckém kraji byl podíl starých bytů v rodinných domech nižší než v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, avšak v bytových domech byl naopak vysoký. Naproti tomu Pardubický kraj měl podíl starých bytů v bytových domech nízký, a to je nepochybně i nadále výhodou tohoto kraje v úvahách o rozvoji nájemního bydlení. Královéhradecký kraj měl, a patrně i dnes má vysoké podíly starých bytů jak v rodinných,tak i bytových domech. Zlepšení věkové struktury vyžaduje, aby jak nová bytová výstavba a vyřazování starých bytů, tak i rekonstrukce bytového fondu byly rozsáhlejší a intenzivnější v obou typech obytných objektů, zejména pak u rodinných domů. Dosavadní úroveň bydlení (vývoj a stav) uzavřeme vyhodnocením ukazatele vybavenosti obyvatel byty podle sčítání 1991 a 2001. Tab. 12 Vybavenost obyvatelstva Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje v roce 1991 a 2001. Kraj, ČR Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel 3. 3. 1991 1. 3. 2001 Přírůstek (úbytek) v přepočtu na 1 000 obyvatel 1991 2001 (počet bytů) ČR intenzivní přírůstek 1991 2001 = 100 Královéhradecký 359,1 368,4 9,3 75,6 Liberecký 365,5 374,9 9,4 76,4 Pardubický 344,8 357,8 13,0 105,7 ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 17

Česká republika 359,7 372,0 12,3 100,0 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA. Zvýšení vybavenosti obyvatel trvale obydlenými byty v Královéhradeckém kraji je nižší než tomu bylo v průměru za Českou republiku. Přitom jak v roce 1991, tak i 2001 byl počet bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel nižší než průměrná celostátní vybavenost. V roce 2001 se kraj od průměru za ČR více vzdálil než tomu bylo v roce 1991. Vyšší než průměrná vybavenost byla v kraji Libereckém, i zde se však pozice zhoršila. Pardubický kraj měl tempo růstu vybavenosti obyvatel byty nejvyšší, ovšem počet bytů na 1 000 obyvatel zde zůstává stále hluboko pod celostátním průměrem. Mezi všemi kraji byl Královéhradecký kraj v roce 2001 ve vybavenosti obyvatel byty na 6. místě, Liberecký zaujal 5. místo a Pardubický 10. místo. To je ovšem pouze formální hodnocení a neznamená (nemůže znamenat) uspokojení nad dosaženým výsledkem. Kraj Královéhradecký, tím spíše Pardubický a nepochybně i Liberecký budou v podmínkách dynamičtějšího rozvoje nutně aspirovat na další růst vybavenosti obyvatel byty a současně i na vyšší kvalitu bydlení. Ke kvalitě bydlení uvedeme v této úvodní studii pouze průměrnou velikost bytů a jejich zalidněnost ve srovnání krajů a okresů. Tab. 13 Průměrná velikost trvale obydlených bytů 1991 a 2001 v krajích NUTS 2 Severovýchod Kraj, ČR Průměrná obytná plocha 1 bytu 1991 2001 Rozdíl Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost (s 8 a více m 2 ) 1961 2001 Rozdíl Královéhradecký 47,7 50,9 3,2 1,03 1,01-0,02 Liberecký 46,6 49,2 2,6 1,03 1,02-0,01 Pardubický 48,1 51,6 3,5 1,05 1,02-0,03 Česká republika 45,9 49,3 3,4 1,05 1,01-0,04 Od roku 1991 (Sčítání k 3. 3.) do roku 2001 (1. 3.) došlo všeobecně k dalšímu růstu průměrné obytné plochy trvale obydlených bytů. V Královéhradeckém kraji to bylo o 3,2 m 2, v Libereckém o 2,6 m 2 a v Pardubickém o 3,5 m 2. Ve vztahu k přírůstku za Českou republiku se obytná plocha zvýšila o méně, avšak velikost bytu v kraji celostátní úroveň přesahovala v roce 1991 o 1,9 m 2, v roce 2001 o 1,1 m 2. Zvýšení obytné plochy nebylo příliš velké. Soustředilo se více na rodinné domy. Podobně i zalidněnost bytů se snížila v malém rozsahu. V Královéhradeckém kraji dosáhla zalidněnost celostátní úrovně. V prognózní úvaze do roku 2010 podle našeho názoru nebude možné předpokládat větší zvýšení velikosti bytů. V následujícím období 2011 2020 se patrně úroveň bydlení, co do obytné plochy zvýší rasantněji. V jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje průměrná velikost bytu v roce 2001 oproti roku 1991 vzrostl s vyjímkou okresu Rychnov nad Kněžnou, kde ze Sčítání vyplynul ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 18

pokles (1991 obytná plocha 49,5 m 2, 2001 49,2 m 2 ). Nejvíce vzrostla velikost trvale obydleného bytu v okrese Jičín z 50,7 na 51,7 m 2 obytné plochy. V zalidněnosti bytů byl zaznamenán nejmenší pokles v okrese Hradec Králové (1,03 na 1 místnost v roce 1991, 1,02 v roce 2001). Ostatní okresy se v rozdílech nelišily. Nejnižší zalidněnosti byla v roce 2001 v okrese Jičín (0,95 osob na 1 místnost) a nejvyšší zalidněnost v okrese Trutnov (1,05). Celkově zalidněnost v ČR, kraji i okresech je již na dobré úrovni. Snižování pod 1 osobu v přepočtu na 1 místnost se bude hlavně projevovat v rodinných domech, kde, jak je patrné z bytové výstavby se staví byty jak plošně větší, tak i s větším počtem místností. 2.2 Bytová výstavba (rozsah, intenzita, plynulost a rozestavěnost) a možnosti využití rezerv Bytová výstavba je neoddělitelnou, z dlouhodobějšího hlediska vždy prvotní podmínkou a rozvojovým faktorem procesu bydlení.může být i samoúčelná, neefektivní, špatně zaměřená, to nic neubírá na správnosti vyřčené teze, že bez výstavby nelze si reprodukci bytového fondu ani představit. Jinou otázkou je, souhrnně řečeno efektivnost bytové výstavby, otázka jejího rozměru, intenzity, struktury, proporce mezi výstavbou a rekonstrukcemi bytového fondu. Důležitou otázkou je vždy, zejména pak v podmínkách málo účinného tlaku trhu vznik na využití rezerv, pokud se tyto nadměrně v průběhu výstavby hromadí. V Královéhradeckém kraji, ve větší či menší míře byla bytová výstavba v devadesátých letech i v prvním roce nového století neuspokojivá, provázená značnými výkyvy a značnými rezervami, jejichž využití by mělo být méně obtížné než využití již stávajících, vlastnicky určených nebydlených bytů v bytovém fondu. S bytovou výstavbou a stárnutím bytového fondu souvisí úbytky bytů, jejichž zjištění za období mezi sčítáními lidu, domů a bytů má značný význam pro sestavení prognózy potřeby bytů. Bytová výstavba (počet dokončených bytů z výkazu běžného statistického zjišťování) v propočtu sehrává úlohu veličiny, od které se odečtou čisté přírůstky bytů za období mezi sčítáním, v našem případě od 3. 3. 1991 do 1. 3. 2001. Tab. 14 Propočet úbytku trvale obydlených bytů v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji v období 1991-2001 Kraj, ĆR Čistý přírůstek trvale obydlených bytů od 3. 3. 1991 do 1. 3. 2001 (SLBDpočet bytů) Počet dokončených bytů 1991 2000 podle ČSÚ Rozdíl mezi počtem dokončených bytů 1991 2000 a čistým přírůstkem bytů úbytky bytů absol. v % vých. stavu Královéhradecký 5 763 13 882 8 119 4,09 Liberecký 6 093 9 915 3 522 2,27 Pardubický 7 045 13 945 6 900 3,93 NUTS 2 Severovýchod 18 901 37 442 18 541 3,50 Česká republika 123 231 243 017 109 789 3,23 Pramen: ČSÚ SLBD a běžná statistika, propočty ÚRS PRAHA. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 19

Úbytky bytů jsou v Královéhradeckém kraji absolutně i relativně nejvyšší z uvedených krajů. Jsou také relativně vyšší než je tomu v průměru za ČR. Srovnatelně větší úbytky bytů měly pouze kraje Plzeňský a hl. m. Praha. Při zvýšení rozsahu bytové výstavby v období 2001 2010 lze očekávat, že úbytky bytů patrně absolutně i relativně ještě dále vzrostou. Hlavním důvodem by měl být na jedné straně sice větší rozsah rekonstrukcí, který zabraňuje chátrání bytového fondu a předčasným vyřazením neobyvatelných bytů a domů, ale také racionální neopravování ve všech případech, kdy bytové objekty by byly udržovány s příliš vysokými náklady. O rozsahu úbytků nejlépe a nejvíce rozhodují tržní kalkulace při rozhodování o rekonstrukcích. V prognostických pracích takové kalkulace nejsou k dispozici a je potřebné vycházet z jednodušších zjištění: průměrného věku a věkové skladby bytového fondu a také ze zjištění dosavadní výše úbytků bytů. V rozboru samotné bytové výstavby je nejdříve potřebné uvésti počty dokončených, zahajovaných a rozestavěných bytů za jednotlivé roky 1991 2001 a za průměrnou roční hodnotu období 1996 2001. Tab. 15 Bytová výstavba dokončená, zahájená a rozestavěná v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 2001 Kraj, okres Počet dokončených bytů v roce 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1996 2001 Hradec Králové 623 844 334 477 168 125 369 366 498 326 406 348 Jičín 184 263 302 78 106 92 231 101 183 220 158 164 Náchod 585 419 382 85 80 278 205 298 274 241 276 262 Rychnov n. Kněžnou 429 291 324 56 76 128 150 223 291 290 272 226 Trutnov 568 668 314 170 245 160 253 283 299 327 307 272 Královéhradecký kraj 2 389 2 085 1 656 866 675 783 1 208 1 271 1 545 1 404 1 419 1 272 Počet zahájených bytů v roce 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1996 2001 Hradec Králové 73 72 55 68 265 265 402 515 552 369 489 432 Jičín 83 53 56 122 75 225 181 213 221 323 187 225 Náchod 85 65 49 91 187 290 423 243 292 297 276 304 Rychnov n. Kněžnou 43 21 81 107 81 182 379 402 303 317 315 316 Trutnov 43 36 95 95 176 326 333 439 370 474 315 376 Královéhradecký kraj 327 247 336 483 784 1 288 1 718 1 812 1 738 1 780 1 582 1 653 Počet rozestavěných bytů v roce 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1996 2001 Hradec Králové 2 168 1 377 1 108 772 1 045 1 220 922 1 037 1 091 1 140 1 218 1 105 Jičín 884 670 391 499 416 619 573 685 744 847 879 725 Náchod 1 196 842 554 560 674 731 949 895 945 1 011 1 081 935 Rychnov n. Kněžnou 798 649 257 308 391 642 717 957 970 997 1 053 889 Trutnov 1 293 1 061 842 756 639 801 887 1 024 1 101 1 284 1 313 1 068 Královéhradecký kraj 6 339 4 599 3 152 2 895 3 165 4 013 4 048 4 598 4 851 5 279 5 544 4 722 Pramen: ČSÚ. Uvedené údaje v absolutních hodnotách mají účel převážně informativní, slouží k uvedení do problematiky bytové výstavby tím, že přibližují názorně situaci v jednotlivých ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 20

letech a ukazují převládající tendence za skupinu let. Největšími výkyvy prošla v průběhu let 1991 1994 zahájená bytová výstavba, dokončená klesala pozvolněji až do roku 1995, v některých okresech až do roku 1996. U rozestavěnosti tomu bylo podobně. Vzhledem k tomu, že tendence 1991 1995 jsou příliš neobvyklé pracujeme v dalším textu raději s tendencemi z let 1996 2001 nebo 1997 2001, které se začaly rýsovat jako dlouhodoběji akceptovatelné. Je tomu tak i proto, že údaje za města a obce jsou statisticky sledovány stejně až do roku 1997. Jedná se tedy také o určitou časovou synchronizaci vstupů do rozboru. Tři základní fáze bytové výstavby (zahájení, rozestavěnost, dokončení) jsou mezi sebou propojeny vklady finančních prostředků, jež tvoří náklady výstavby. Zahajování předchází ještě projektová a předprojektová příprava, které rovněž ovlivňují objektivnost bytové výstavby. Ve studii se prozatím zaměříme pouze na uvedené fáze výstavby. K charakteristice bytové výstavby patří nejdříve zjištění její struktury podle základního odlišení typu bytového objektu. Dostačujícím způsobem na tuto otázku odpovídá ukazatel podílu výstavby rodinných domů. Podle tohoto základního rozčlenění je možné vésti rámcové úvahy o prognóze bytů v následném období. Tab. 16 Podíl dokončených bytů mimo rodinné domy v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1996 2001 (v %) Kraj, okres 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1996-2001 Hradec Králové 22,40 59,08 45,36 55,02 24,23 42,86 44,93 Jičín 32,61 69,256 22,77 53,01 40,00 37,97 46,50 Náchod 71,94 53,66 65,77 55,84 36,10 52,17 56,62 Rychnov nad Kněžnou 32,81 55,33 60,54 62,89 56,55 48,16 54,51 Trutnov 43,75 67,19 60,42 66,89 58,10 47,23 58,07 Královéhradecký kraj 47,25 61,34 54,37 58,71 43,30 46,09 52,04 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA. V Královéhradeckém kraji je podíl bytů stavěných v rodinných domech poměrně vysoký, zvláště když k tomu uvážíme i byty získáme v nástavbách a přístavbách k rodinným domům. V dlouhodobém výhledu patrně všude se bude podíl bydlení v rodinných domech zvyšovat jako výraz vyšší životní úroveň a také výraz přání bydlet ve svém a obyčejně i ve větším kontaktu s přírodou. Vždy však bude existovat určitý počet a podíl bytů v bytových domech, z nichž část budou byty nájemní a částečně i byty do vlastnictví. Podíl stavěných bytů v rodinných domech jenž se vytvořit v letech 1996 2001 by se patrně v podmínkách, kdy bude usilováno o urychlení dynamiky ekonomických činností, neměl do roku 2010 příliš zvyšovat. I když o podílu rozhodne především složení příjmů a reálná kupní síla, přece jen v oblasti bytové politiky a programu by měly být zafixovány i vlivy a nástroje motivující udržení, resp. i rozšíření sektoru výstavby bytových domů, nástaveb a vestaveb k bytovým domům a dalších forem bydlení, které jsou v jiných zemích nazývány jako víceetážové nebo vícebytové domy. ANALÝZA A VSTUPNÍ ÚVAHA K POLITICE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 21