Typy reliéfu v R Sopený reliéf Hlavní vulkanická centra Oherský rift - v SZ echách Doupovské hory eské stedohoí labská linie (SZ-JV) - skryta pod sedimenty eské kídové pánve roztroušená centra po celé severníásti eského masívu Permský vulkanismus Hlavní stadia vulkanické aktivity v R Vraní hory Javoí hory preriftové (campan-spodní eocén) - žilné prniky ultrabazických magmat - sousteují se pi vnjších zlomech sv. ásti oherského riftu + pi lužickém zlomu (p. v Podještdí) - povrchové produkty nejsou - podlehly erozi riftové hlavní fáze: svrchní eocén - spodní miocén - produkt: povrchová, žilná i intruzivní tlesa Doupovské hory mladší období: svrchní miocén - sousteuje se do blízkosti mladších poruch (nap. krušnohorského a lužického zlomu (kozákovské centrum) - vedle efuzí jsou asté diatermy (výbuchová hrdla s pozdjší lávovou výplní pívodní dráhy závrená fáze: pliocén až pleistocén - aktivita vulkanického centra v Nízkém Jeseníku - nejmladší vulkány pi chebském zlomu (Železná hrka a Komorní hrka) nejvtší sopka v R plocha: 1 200 km 2 vznik v míst protnutí oherského riftu s píným jáchymovským zlomovým pásmem troska stratovulkánu nebo velké lávové (efuzivní sopky) z vtšíásti na pravém behu Ohe mezi Sokolovskou a Mosteckou pánví poslední výzkumy: - složitjší stavba -nap. v severníásti pídatné pívodní kanály - svahové uloženiny z lahar (s velkými balvany láv) - na periférii ditremy (výbuchová hrdla) - maary 1
aktivita - hlavní vulkanická fáze v rámci riftogenního stádia (svrchní eocén - spodní miocén) poátek: ml explozivní ráz (až 50 metr mocné akumulace vulkanoklastik) vyššíásti komplexu: až 500 m mocné; tvoí je: lávové proudy + mocné akumulace vulkanoklastik v centru vulkánu: kaldera (u Doupova) S - mírn zvlnný reliéf nejvyšší: Velká Jehliná (828 m) J -lenitjší - strukturní plošiny nejvyšší vrcholy: Pustý zámek (928) Hradišt (934) Mlýnský vrch (814) Dubina (729) vrcholováást Doupovských hor plkruhovit seskupeny kolem doupovské sníženiny = zbytek kaldery (kolem 600 metr) uprosted sníženiny: o 60 m (relativn vrch Niva) zdvihem pohoí byla Ohe zatlaena k SZ + poklesy v Mostecké pánvi eka se antecedentn zaezala do okraje Doupovských hor prlomové údolí zdvih pokrauje oživování hloubkové eroze + zptná eroze do nitra pohoí výchozy granulit údolí Ohe mezi Stráží nad Ohí a Pernštejnem ESKÉ STEDOHOÍ plocha: 1 265 km 2 CHKO P = 1 063 km 2 Milešovka (837 m n.m.) JZ - Milešovské stedohoí SV - Verneické stedohoí Lipská hora Lhota Ostrý Milešovka eské stedohoí podloží: krušnohorské krystalinikum (metamorfované a hlubinné vyveliny starohory/1h) - vystupuje na povrch izolovan p. Oparenské údolí, eská brána povrch krystalinika: v hloubce velmi lenitý, velké výškové rozdíly (až 1 700 m) kída: vznikl až 1 km mocný pokryv sediment - tvoí podklad vulkanosedimentálního komplexu * po skonení sedimentace: rozlámání na kry + eroze pi prniku vulkanických tles - vyzdviženy kídové sedimenty terciér pedvulkanickáinnost - odnos kídových hornin - zvtrávací procesy (prokemenní pvodního povrchu - krusta tvrdých kemenc, sluáky) sopenáinnost - vázána na ohárecký rift trvala 20 milion let (eocén - miocén) etapy. 1. maary 2. výlevy lávy v depresích 3.intruzivníinnost 2
Mlýnský vrch Lišín pleistocén - erozníinnost Labe ( 100 metr) - mrazové zvtrávání - výrony minerálních vod (Teplice - teplická terma v ryolitu, Bílina) Milešovka (837 m n.m.) NPR Hromová hora vypreparovaný + vyzdvižený lakolit J. úpatí (kóta 486 m - Šibeník) - nejvýše situovaný výskyt krystalinika Lovoš (570 m n.m.) nad Lovosicemi pívodní dráha intruze do kídových sediment + vyzdvižená kra NPR J.úpatí: poruchové pásmo litomického zlomu Krušné hory kerné pohoí délka = 130 km šíka ( 6-19 km) kra: výrazn uklonná k SZ plochá rozvodí ojedinlé sopené vrchy vrcholový zarovnaný povrch zlomové svahy vrcholový zarovnaný povrch zlomový svah pánve 1050 horniny krušnohorského krystalinika 1115 - do kterých pronikl krušnohorský pluton - tvoíadu elevací + terciérní vulkanity (soubor intruzivních tles) Ryžovna Božídarský Špiák Boží Dar 3
Lužické hory plocha 180 km 2 jsou sz. pokraováním ještdsko-kozákovského pásma od Ještdského hbetu oddleny Jitravským sedlem nejvyšší vrchol: Luž (Lausche)-793 m n.m. nad relativn plochý reliéf se zvedáada vysokých znlcových a ediových kup vulkanismus byl podmínn tektonickými pohyby, které rozlámaly pvodn souvislý povrch (paleogenní zarovnaný povrch) a mírn vyzdvihly pruh Lužických hor nad Žitavskou pánev Luž (793 m n.m.) Fonolitová kupa vypreparovaná erozí z kídových pískovc Poprvé je uvádna v roce 1538 jako Spitzberg (Špiák) místními lidmi z nmecké strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem práv v poledne. Luž leží na hlavním evropském rozvodí pes vrchol Luže vedla odedávna zemská hranice mezi echami a Lužicí, dnes státní hranice na jihovýchodním úpatí hory je osada Myslivny s lyžaským areálem - Lužická bouda (650 m n.m.) - rekreaní osada Horní Svtlá Jedlová (774 m n.m.) tetí nejvyšší hora Lužických hor Název: podle jedlových les, které ji pokrývaly ješt v roce 1890, kdy byly podntem ke stavb rozhledny zbytky vrcholového lesa jsou siln poškozeny prmyslovými exhalacemi a sjezdovkami na sv. svahu lyžaský areál v osad Rozhled jeden z významných vrchol Lužických hor výrazný dvouvrcholový znlcový hbet leží na státní hranici Na jihozápadním svahu jsou velké pískovcové lomy na vrcholu 25 m vysoká rozhledna Hvozd (749 m n.m.) pohled od jihovýchodu Strmý znlcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazn pevyšuje okolí vrcholová skalnatá plošina na Klí (760 m n.m.) Skalní stna Klí (60 m vysoká) s balvanovým moem 4
Ledová jeskyn malá puklinová jeskyn na S svahu Suchého vrchu (641 m n.m.), nedaleko pehrady Nadje vznikla mrazovým zvtráváním hornin znlcové skála rozpukala a byla pekryta rozsáhlým suovým polem jeskyni tvoí svislá puklina na povrchu utsnná sutí a hlínou, v níž je znemožnna cirkulace vzduchu jediným otvorem v horníásti jeskyn vniká v zim dovnit tžší chladný vzduch, který pak vypluje jeskyni po celý rok a udržuje v ní stálou teplotu blízkou bodu mrazu z par v ovzduší i z prosakující vody se vytváí jinovatka, ledové náteky, rampouchy a podlahový led, jehož mocnost v nejnižším míst jeskyn nkdy dosahuje až 2 m ledová výzdoba je nejbohatší v pedjaí, v lét se vtšinou udržuje jen podlahový led v roce 1966 byla vyhlášena chránnou pírodní památkou jeskyn je hluboká 6 m, až 30 m dlouhá a 2-4 m široká vchod je asi 6 m nad dnem zhruba uprosted jeskyn vpravo od vchodu je delší, tém rovná chodba, konící nkolika plazivkami leváást: he dostupná Ledová jeskyn PP Nadje 0,30 ha Severoeská tabule severníást eské tabule plocha = 2 600 km 2 strukturní plošiny, vyzdvižené okraje - soustava kuest skalní msta neovulkanické suky nejvyšší v eské tabuli nejvyšší vrchol: Ralsko (696 m n.m.) Ralsko (696 m n.m.) V Cvikovské pahorkatin u Mimon relativní výška 400 metr nad dnem Plounice vrchol: výrazný úzký hbítek na vypreparované žíle nefelinitu smru SV-JZ dolníást: kvádrové pískovce stedního turonu PR (1992, 18 ha) Ralská pahorkatina plocha 1 356 km 2 specifikum v rámci eské tabule: do povodí horního toku Panenského potoka pronikl pes Jitravské sedlo v dob halštrovského zalednní pevninský ledovec etná neovulkanická tlesa: Ralsko (696 m ), Bezdz (604 m), Tlustec (591 m), Vlhoš (614 m) pískovcová skalní msta: Kokoínsko, Polomené hory, Hradanské stny kotliny - erozn denudaní, tektonické významná údolí: Plounice a pítok, Pšovky významné rybníky CHKO Kokoínsko Kokoínsko - neovulkanity - mladotetihorní neovulkanická tlesa - zejména edie a trachyty Ronov Vlhoš (614 m) Vrátenská hora Ronov-edie 5
Bezdz Hrad založil jako oprný bod panovnické moci v severních echách král Pemysl Otakar II. stavba zapoala po r. 1260 a dokonena v hlavních rysech byla r. 1278 hrad byl postaven jako pevnost podle nejlepších obranných poznatk té doby jádrem stavby byl horní hrad s královským palácem, kaplí a 30m vysokou obrannou vží národní kulturní památka Nízký Jeseník sopenáinnost se soustedila do okolí Bruntálu velmi mladé sopky (aktivní i na poátku pleistocénu) stratovulkány postvulkanické jevy: minerální prameny nejmohutnjší Velký Roudný (780 m n.m.) sedlem spojen s Malým Roudným (775 m n.m.) Velký Roudný (780 m n.m.) stratovulkán na vrcholu patrný kráter (kráterová prohlube) lávové proudy + pyroklastický materiál 3 lávové prudy nejdelší 5 km (proud Chribského lesa) aktivní ješt v pleistocénu Uhlíský vrch (674 m n.m.) -J. úboí: 2 podlaží bývalých lomových stn nad sebou - lapilly, bomby, popel + ojedinle kusy nesopených hornin (kulm (spodní karbon) vytržené ze stn sopouchu) Venušina sopka (656 m n.m.) - narušena tžbou - Vrchol: 10 metr hluboká sníženina 6