EUBIOTIKA neboli Dobrožilství Věnováno památce prof. Růžičky a MUDr. Ctibora Bezděka 1
O jaké době budeme hovořit Škola v Jindřiššké ulici v Praze foto E.Štorch Soutok Otavy a Vltavy, převzato z www.pamatky.com Budeme mluvit především o 20. a 30. letech 20. století: - na Zemi tehdy žilo cca 2,5 miliardy lidí, - rakovina byla nemocí poměrně vzácnou, - Praha končila někde kousek za Pankrácem, a bylo v ní mnohem méně domů, - Vltava byla ještě dravá řeka, po níž voraři plavili dřevo ze Šumavy do Prahy, a jejíž krásu obdivovali první trampové, - automobil byl vzácností, nejčastěji jste na cestě potkali koně, - televize, počítač, mobilní telefon a další moderní vymoženosti byly pro lidi úsměvnými pohádkami z říše fantazie, - nakupovat se chodilo do malých konzumů či koloniálů, supermarkety či hypermarkety neexistovaly... 2
První republika nebyla žádným ztraceným rájem Z našeho dnešního pohledu se nám může zdát Československo za první republiky téměř jakýmsi ztraceným rájem. Nebývalý rozmach průmyslu, vědy i umění, ale na druhé straně i hluboké sociální rozdíly a z nich plynoucí zdravotní, sociální a další problémy. Nebyl to ráj a mnoho lidí cítilo nutnost změn v tehdejší společnosti. K. Čapek a T. G. Masaryk převzato z http://capek.misto.cz 3 Patřili mezi ně i českoslovenští eubiotikové. Nechtěli však žádnou revoluci, chtěli návrat k přirozenému životu...
Prof. MUDr. Stanislav Růžička tvůrce eubiotiky * 14.1.1872 v Praze + 6.11.1946 tragicky v Praze - vystudoval medicínu na LF UK Praha - od r. 1897 působil na hygienickém ústavu UK Praze, pod prof. Kabrhelem - r. 1907 jmenován mimořádným profesorem hygieny - v r. 1920 přešel na nově založenou Komenského univerzitu v Bratislavě - založil zde Ústav hygieny a stal se jeho přednostou - r. 1938 přinucen odejít ze Slovenska - žil pak v Praze na Smíchově až do do své tragické smrti r. 1946 prof. Růžička - foto z knihy V. Borecký: Zrcadlo obzvláštního, Praha 1999 4
Dílo prof. Růžičky Zabýval se otázkami hygieny bydlení a stravy, upozornil na zdravotní přínos občasné konzumace mořské vody, upozorňoval na potřebu dostatečného světla a čistého vzduchu. Hlavní zásady hygienické životosprávy (Praha 1913) - již v tomto díle upozorňuje na nebezpečí alkoholismu a kouření a vyjadřuje odpor proti sexuálním excesům, luxusu a mrhání prostředky - důraz klade na uměřenost a vyvážené nakládání jak s pozemskými statky, tak s vlastním zdravím - varuje před nezdravým životem ve městech Základy národního zdravotnictví (Praha 1922) Spása lidské společnosti v návratu ke přirozenému základu - životu rodiny a soužití s přírodou. Hygienická stránka problému správné organisace lidské společnosti Jeho práce mají přísně vědecký základ a jsou reakcí na neutěšenou zdravotní a sociální situaci tehdejší doby. 5
Kniha Eubiotika 1. vydání 1922, dnes nedostupné 2. vydání 1926, Academia, Bratislava (zachovala se v několika málo exemplářích v českých vědeckých knihovnách) kniha vyšla: r. 1922 česky a německy r. 1923 francouzsky r. 1924 anglicky a maďarsky Na obrázku je titulní list 2. vydání 6
Hnutí zahradních měst - inspirace pro eubiotiku Prof. Růžička píše, že inspirací pro vytvoření eubiotiky mu bylo především anglické Hnutí zahradních měst, jehož otcem je sir Ebenezer Howard. Sir. Howard se zamýšlel nad ideálním uspořádáním měst tak, aby byl co nejvíce zachován kontakt lidí s přírodou. Jeho stěžejním dílem je kniha Zahradní města budoucnosti z r. 1902 (u nás vyšla v r. 1905, toto vydání je dnes již zcela nedostupné). Sir. Ebenezer Howard zdroj: anglické stránky o Hnutí zahr. měst 7
Hnutí zahradních měst - inspirace pro eubiotiku I když se siru Howardovi nepodařilo prosadit v praxi jeho ideální představy, přeci jen jeho myšlenky zásadním způsobem ovlivnily anglické architekty a anglické městské územní plánování v období cca 1900 1925. Podle jeho idejí zahradních měst byla v Anglii vybudována např. města Letchworth a Welwyn. Původní podoba Letchworthu zdroj: anglické stránky o Hnutí zahr. měst 8
Eubiotika - prvorepublikový systém zdravého životního stylu Slovo utvořeno jest z řeckých slov: eu = dobře, bios = život. Tedy eubiotika je nauka, která učí, jak žíti dobře, tj. jaký způsob života odpovídá fysiologickým zákonům. (Prof. MUDr. Stanislav Růžička) Eubiotika jest vědecká nauka o správném životě a to po všech stránkách lidské bytosti: po stránce tělesné, duchovní, mravní i sociální. (Eleonora Paulová-Růžičková) Cílem eubiotiky jest umožniti, aby na tom kousku země, na němž žijeme, se po našem odchodu žilo lépe, než se tam žilo před naším příchodem. (Alexandr S. Batěk) 9
Hlavní myšlenky eubiotiky co je příčinou všech nemocí Celá záplava nemocí má jediný hlavní původ lidstvo ztratilo základní přirozenou cestu života vlivem nynějšího způsobu vývoje městské a industriální civilizace, ve kterém jsou nesmyslně a slepě zanedbány základní zákony a podmínky a fysiologické potřeby přirozeného života člověka a jeho rodiny. 3 hlavní metly lidstva : - tuberkulóza (ve 20. letech způsobovala min. 25% všech úmrtí) - venerické (pohlavní) choroby - alkoholismus Nepřirozené podmínky životní, přivoděné odloučením rodiny od života v úzkém soužití s přírodou, tvoří onu základní půdu, ze které bují alkoholismus, tuberkulosa a pohlavní rozvrat. 10
Hlavní myšlenky eubiotiky degeneráti s ochablým břichem Člověk, který pravidelně neudržuje své svalstvo ve přiměřené přirozené činnosti, propadá tím odchylce ve vývoji tělesném, která je velmi osudná mnohonásobnými důsledky, škodlivými pro celkový stav zdravotní. Přirozená činnost spočívá v tom, že člověk sám vykonává pokud možno všechnu pro jeho osobu potřebnou práci, nenechávaje se stále ve všem obsluhovati, jak to dnešní zvrácená civilisace falešně vypěstila v domnělou potřebu vyšší kultury. Růžička zde upozorňuje hlavně na zdravotní problémy vznikající ochablostí břišních stěn. Lidi takto postižené nazývá lidskou odrůdou s ochablým břichem, propadající degeneraci. Tato část knihy byla později zesměšňována, ale Růžička zde vlastně na úrovni své doby upozorňuje na zdravotní rizika vznikající nedostatkem pohybu, sedavým zaměstnáním apod. Zároveň ale odmítá sport jako bezúčelné mrhání silami. 11
Hlavní myšlenky eubiotiky nutnost přirozené stravy Změny a úpravy stravy (vaření, pečení, smažení, uzení, odležení až do zahnívání, kvašení ovocných šťáv, kořenění, příprava 'jemnějších druhů mouky', příprava složitých sladkých jídel s hojným množstvím cukru umělého atd.) jsou jednak bezúčelné, jednak protismyslné a škodlivé a pod nožíkem soustavného vědeckého rozboru ukáží se býti z velké části neodůvodněnými produkty fantasie a umělůstkářství, jejichž inspirací je lidská mlsnost a obchodní spekulace s ní. Při pracovitém životě v úzkém soužití s přírodou má se člověk živiti jednoduchou stravou rázu hlavně vegetářského, a to ze značné části v syrovém stavu. Tu pak organismus sám si béře z rukou přírody v jednoduché úpravě pokrmy v potřebné právě jakosti a míře, bezpečně jsa veden nezkaleným a nepomýleným automatismem svého chuťového aparátu pudového. 12
Hlavní myšlenky eubiotiky škodlivost přepychu Návrat k rodinnému životu v úzkém soužití s přírodou radikálně potlačuje také čtvrtý sociálně-hygienický mor přítomné doby, kterýmž jest šílený nesmyslný přepych, panující všeobecně v odívání, obuvi i celém skoro způsobu života. Neboť přepych nesmyslný, jak v důsledcích světové války vybujel do hrůzných rozměrů, attakuje zdravou oekonomii lidové rodiny v jejích základech, neboť zachvacuje pro sebe zcela nepřiměřenou část hospodářské potence lidové rodiny u přirovnání ke mnohem důležitějším podstatným potřebám šťastného fysiologického života rodinného. (Připomeňme si, že tato slova napsal prof. Růžička v r. 1926.) 13
Hlavní myšlenky eubiotiky přirozený odchod ze života Jediný přirozený konec života je zajisté ten, že člověk ponenáhlu přejde do pozdního a nejpozdnějšího věku, který postupuje pomalu a bez nemocí současně asi stejnoměrně ve všech ústrojích tělesných, a který končí pokojně, pomalým slábnutím životních a projevův, a bez zápasu a křečí, v mírném usnutí. Lidé nejsou vyrváni ze své rodiny v nejlepší době své práce životní nebo dokonce v době jejich přípravy teprve pro život, nýbrž každý, tak jako se tělesně i duševně od prvního počátku až po vrchol života ponenáhlu vyvinoval, tak opět mizí jaksi krok za krokem. Smrt takto ztrácí většinu své hrůzy ve smyslu fysickém i duchovním. 14
Hlavní myšlenky eubiotiky častý pobyt na slunci a volném vzduchu Pradávná obecná zkušenost o příznivém účinku hojného pobytu na slunci a na volném vzduchu na zdravotní stav člověka prorazil si teprve hodně pozdě cestu do svatyň medicinských nauk a do praxe officiální medicíny Je třeba návratu k základním prvkům a elementárním vlivům, které jsou pro člověka přirozenými elementy životními. Mezi nejpodstatnější z nich náleží slunce a volný vzduch a jejich přímý vliv na obnažený povrch těla. 15
Hlavní myšlenky eubiotiky přirozený sociální systém Duch člověka je příliš odtržen od všeho, co souvisí s pojmy věčného a živého v přírodě a co ve skutečnosti je jeho nejvlastnějším a přirozeným životním prostředím. Zdravý život je pro lidského ducha nemožný jinak než v trvalém styku s věčným životem v živé přírodě. Národ, jehož příslušníci jsou takto z velké části oderváni od přirozeného základu lidské bytosti, je pak nutně pravým semeništěm všemožných nerozluštitelných konfliktů, bojů a problému také na poli sociálním. Pouze při rodinném životě v souladu s přírodou může se vyvinout řád sociální přirozeným způsobem bez oněch strašných otřesů a opakujících se katastrof, jichž jsme svědky i oběťmi. 16
Dobrožilské kolonie pokus o praktickou realizaci eubiotických myšlenek Dobrožilské (eubiotické) osady měly být způsobem, jak uvést myšlenky eubiotiky do praxe. Každá rodina měla obývat pohodlný rodinný dům vyprojektovaný podle vědeckých hygienických zásad s pozemkem alespoň 2000 m2. Tato plocha měla dostačovat, aby si rodina mohla vypěstovat cca ¼ potravin svépomocí. Obyvatelé eubiotické osady by byli členy družstva, které by celou osadu společně vlastnilo. Lidé zde žijící měli dodržovat zásady eubiotického života vegetariánství, abstinence, nekuřáctví. Měli téměř zcela recyklovat odpady, včetně používání kompostovacích záchodů. Osady měly být vhodně rozptýleny v krajině, aby se zachovala volná příroda, měly být propojeny rychlou a levnou veřejnou hromadnou dopravou. Velké naděje vkládal Růžička do elektrifikace. 17
Dobrožilské kolonie pokus o praktickou realizaci eubiotických myšlenek První pokus o eubiotickou osadu - Bratislava Slavičí údolí (1927) Osadu se podařilo vybudovat, ale její obyvatelé prý záhy opustili myšlenky eubiotiky. V Praze byla plánována eubiotická osada v Troji osada Růžičkov na pozemcích mecenáše Svobody (okolo dnešní botanické zahrady). Toto umístění navrhl Eduard Štorch. Realizaci bohužel zhatila válka. Další plánované osady: - Brno, Plzeň, Zlín, Varnsdorf - Zahradní kolonie pí. Martenové pro ruské emigranty (v okolí Prahy) 18
Německá vegetariánská osada Eden vzor eubiotických osad Že se nejednalo jen o plané snění, dokazovala německá osada Eden. Byla založena v Oranienburgu u Berlína v r. 1893, od samého začátku byla zcela vegetariánská. Dobová fotografie osady Eden z r. 1932 z časopisu Spiritistická revue převzato z www.veg.cz V r. 1932 zde žilo 900 obyvatel, provozovali společně vegetar. hostinec, ve společně vlastněné továrně vyráběli pasterované ovocné šťávy a marmelády, rostlinný vegetar. salám a prý výtečné čistě rostlinné máslo. Bohužel 2. světová válka a vznik NDR zapříčinily její zánik, a ani v současné době se nepodařilo osadu obnovit. Internetové stránky osady Eden naleznete na http://www.eden-eg.de 19
Československá eubiotická společnost zdravotnická Založil ji prof. Růžička pro propagaci eubiotiky u nás i v zahraničí. Sídlila v Bratislavě na Ústavu hygieny. Doživotním předsedou byl prof. Růžička. Společnost vydávala časopis Zdravotní zahradní města. Své pobočky měla v Praze a Brně. Zvláště pražská pobočka byla velmi významná. Časopis Zdravotní zahradní města zdroj: Národní knihovna ČR 20
Československá eubiotická společnost zdravotnická Eubiotická společnost se snažila působit na veřejnosti osvětově hlavně v oblasti výživy. Mimo jiné propagovala používání celozrnné mouky, mořské soli apod. Tedy to samé, co i dnes považujeme za důležitou součást zdravé stravy. dobový inzerát z tisku poskytl Jan Šťastný 21
Československá eubiotická společnost zdravotnická pražská pobočka Předsedou pražské pobočky byl prof. MUDr. Julius Hanausek (* 6. 6. 1885, + 23. 7. 1951). Světoznámý orthoped - dodnes se např. používá jeho aparát na nápravu kyčelních kloubů. prof. Julius Hanausek převzato z www.zdrav.cz Byl to také významný prvorepublikový vegetarián. Pražská pobočka sídlila v jeho domě v Betlémské ulici č.9. 22
Československá eubiotická společnost zdravotnická pražská pobočka Tajemníkem pražské pobočky byl MUDr. Ctibor Bezděk (* 10. 3. 1872, + 26. 2. 1956). Byl to významný prvorepublikový vegetarián, pacifista, vůdčí osobnost abstinenčního a antitabákového hnutí. MUDr. Ctibor Bezděk foto poskytl jeho vnuk, p. Alexej Bezděk 23 Je tvůrcem tzv. etikoterapie (léčby mravností) příčinu nemocí hledal a nacházel v porušení etických a mravních zásad života. Po smrti prof. Růžičky byl posledním propagátorem eubiotiky.
Československá eubiotická společnost zdravotnická pražská pobočka Významným činovníkem pražské pobočky byl i spisovatel a pedagog Eduard Štorch (1878-1956) Byl propagátorem alternativních metod výuky, snažil se vytvořit tzv. eubiotickou školu. Je autorem myšlenky eubiotické osady v Praze-Troji. Eduard Štorch foto z knihy Kakáč: Kdo byl E.Štorch 24 Byl též nadšený archeolog-amatér, je autorem známých knih příběhů z pravěku, např. Lovci mamutů, Osada Havranů apod.
Eubiotická škola Eduarda Štorcha na Libeňském ostrově (1926-1934) Po vzoru zahraničních škol v přírodě se Eduard Štorch pokusil vytvořit vlastní koncept eubiotické školy. Německá škola v přírodě, foto převzato z knihy E. Štorch: Dětská farma Hnutí škol v přírodě bylo velice populární v 1. třetině 20. století v západní Evropě šlo o školní budovy postavení v přírodě za městem nebo v městských parcích, snahou bylo, aby se žáci učili co nejvíce na čerstvém vzduchu a v přírodě. Eduard Štorch pro uskutečnění svého cíle odprodal Národnímu muzeu své rozsáhlé archeologické sbírky a za utržené peníze pronajal pozemek na Libeňském ostrově a 8 let financoval chod své eubiotické školy. 25
Eubiotická škola Eduarda Štorcha na Libeňském ostrově (1926-1934) Hlavní budova Dětské farmy Dívčí pavilonek Děvín Žáci pomáhají při stavbě Dětské farmy Takto se zde vyučovalo Fotografie převzaty z knihy: Eduard Štorch: Dětská farma, Brno 1929 26
Eubiotická škola Eduarda Štorcha na Libeňském ostrově (1926-1934) Eduard Štorch školu provozoval 8 let ze svých prostředků. Za celou dobu se nenašel nikdo, kdo by jeho projekt finančně podpořil. Přes všechny úspěchy a kladné ohlasy byla jeho škola nakonec prohlášena za nezdravou. Návštěva T.G.Masaryka ve Štorchově škole foto převzato z knihy E. Štorch: Dětská farma 27 V r. 1934 musel pozemek na Libeňském ostrově na příkaz úřadů vyklidit.
Zahraniční ohlasy na Růžičkovu eubiotiku: Prof. Růžička prezentoval svou eubiotiku: - v r. 1922 na světové konferenci v Paříži, věnované 100 výročí narození Pasteura - v r. 1929 na Mezinárodním vegetariánském kongresu v Kamenickém Šenově - v mezinárodním časopise Journal de tchecosloque hygiene, jehož byl šéfredaktorem a v jehož redakční radě se objevují slavní vědci té doby, jako např. prof. Sanarelli z Říma. Ve své době byla Růžičkova eubiotika známá pravděpodobně v celé západní Evropě a zřejmě byla velmi pozitivně přijímána. 28
Konec eubiotických aktivit v Československu Celý tento velmi slibný vývoj zcela zničila 2. světová válka. V r. 1938 vzniká samostatný slovenský stát a prof. Růžička musí odejít z Komenského univerzity. Po válce se již nepodařilo eubiotické aktivity obnovit. Celá generace prvorepublikový eubiotiků odešla ve 40. a 50. letech: Eleonora Paulová-Růžičková Prof. MUDr. Stanislav Růžička MUDr. Ctibor Bezděk Eduard Štorch Emanuel Voňka + 9. 1.1941 + 6.11.1946 + 26. 2.1956 + červen 1956 + 1962 Během budování socialismu v poválečném Československu pak upadla eubiotika dokonale v zapomnění. Ale eubiotické myšlenky nezmizely ze světa... 29
Centro di Eubiotica Umana, Milano, Italia Prof. MUDr. Luciano Pecchiai se během 50. let 20. století ve svých statích zamýšlí nad neutěšeným stavem společnosti. V dubnu 1960 zakládá v Miláně Centro di Eubiotica Umana. Jeho myšlenky jsou velice podobné myšlenkám prof. Růžičky, a rovněž nazývá svůj systém eubiotikou a přece až do září 2003 o existenci československé eubiotiky nevěděl! Prof. Dr. Luciano Pecchiai Libero Docente in Anatomia Patologica, Primario Patologo Emerito dell'ospedale dei Bambini "Vittore Buzzi" - Milano Esperto di Alimentazione e Medicina Naturale, Direttore del Centro di Eubiotica Umana di Milano 30
Základní myšlenky italské eubiotiky Italská eubiotika klade největší důraz na otázky stravy. V Itálii je eubiotika chápána jako samostatný stravovací systém, ještě důslednější než veganství. - Doporučuje vegetariánskou, nejlépe však veganskou stravu. - Doporučuje konzumovat co nejvíce potraviny v kvalitě BIO. - Doporučuje jíst co nejvíce syrovou stravu. - Doporučuje pobývat co nejvíce v přírodě. - Odmítá alkohol, cigarety, kávu, čaj, drogy. - Odmítá geneticky modifikované potraviny. Bohužel prof. Pecchiai vzhledem ke svému vysokému věku již své aktivity omezuje. Ale ani to není konec eubiotických myšlenek... 31
Září 1991, Dánsko vznik ekovesničkového hnutí Ekovesnice je relativně malé městské či venkovské společenství (obvykle je tvoří max. 100 lidí, ale spíše méně). Členové tohoto společenství se snaží žít kvalitativně bohatým životním stylem, aniž by čerpali ze Země více, než kolik jí vrací. Snaží se v praxi o takový životní styl, který je trvale udržitelný nejen ekologicky, ale i sociálně a duchovně. Společenství funguje na demokratických principech, takže se každý člen podílí na společném rozhodování a díky tomu cítí za skupinu a její osud i osobní zodpovědnost. Neexistuje žádný jediný správný model fungování ekovesnice. Každá ekovesnice je naprosto originální a neopakovatelná. Ekovesnice podporují lokální ekonomiku a lokální využívání zdrojů. 32
Hlavní znaky ekovesniček: Obyvatelé ekovesnice se snaží: Plánek ekovesničky Munksgaard v Dánsku. - být alespoň částečně nezávislí na většinové ekonomice - žít zdravým rodinným životem - žít v trvalém kontaktu s přírodou - žít v demokratickém sociálním systému - nebrat si z přírody více, než do ní vrací - uchovat a rozvíjet místní kulturní tradice - rozvíjet ekologicky šetrné technologie - vypěstovat si alespoň část potravin sami, podle zásad ekol. zemědělství - velmi často jsou to vegetariáni Ekovesničky jsou vlastně reálně fungujícími eubiotickými osadami, tak jak je chtěl vytvořit prof. Růžička již ve 20. a 30. letech 20. století. 33
Ekovesničky v zahraničí: Dánsko Dánsko Rusko Indie Rusko Indie Německo 34 Německo Norsko
Ekovesničky u nás a na Slovensku: V ČR zatím jen pokusy: Permalot u Olomouce, PadmaFarma u Jevíčka Lunaria Kršnův dvůr Slovensko ekovesnička Zaježová u Zvolena Eubiotika se tak pod jiným názvem vrátila po 60 letech do země, z níž vyšla... 35
EUBIOTIKA neboli Dobrožilství Děkuji za pozornost 36