âistá voda pro Jihlavsko

Tajemství pfiírody chrání kopule ze sukulentû více na str. 5 15. prosince 2006 / 21 22 / XVIII Ptáme se: Ing. Petra Lau mana, generálního fieditele SD âr str. 2 METROSTAV A.S. âlen DDM GROUP âistá voda pro Jihlavsko Rok 2006 konãí, stavby zûstávají a je ãím se pochlubit str. 3 Ze v eho nejtûï í je najít si ãas na svûj voln ãas str. 4 Obfií nádrïe v Nelahozevsi rostou pfied oãima str. 5 KRÁTCE / AKTUÁLNù VáÏení kolegové, Darujte krev Tfietí akce Daruj krev s Metrostavem se uskuteãní v pátek 19. ledna 2007. V pûvodnû ohlá eném listopadovém termínu roku 2006 nebylo moïné odbûry provést, protoïe bylo nutné dodrïet ãasov odstup od oãkování proti chfiipce, jeï mohli pracovníci Metrostavu podstoupit zdarma. Dobrovolní dárci krve se budou moci pfiihla ovat od 3. ledna 2007 prostfiednictvím intranetu. Grandi Stazioni Nejvût í Ïelezniãní stanice v âeské republice nádraïí Praha hlavní se od poloviny prosince zmûní ve velké staveni tû. Jeho dlouho oãekávaná pfiestavba v cenû jedné miliardy korun, kterou provede Metrostav, je rozdûlena do ãtyfi etap a podle smlouvy mezi âesk mi drahami a spoleãností Grandi Stazioni by mûla trvat pût let. Bûhem rekonstrukce budou postupnû uzavírány jednotlivé ãásti nádraïí, provoz Ïeleznice v ak bude zachován. Nejlep í z realit Odborná porota rozhodla o vítûzích jiï 8. roãníku soutûïe Nejlep í z realit Best of Realty. Ve ãtyfiech kategoriích o ocenûní letos usilovalo celkem 33 projektû a mezi kritéria pro v bûr nejlep ích patfiila i kvalita provedení stavby. Tû í nás, Ïe mezi nejlep í byly zafiazeny i objekty, na jejichï realizaci se podílela na e akciová spoleãnost. V kategorii Obchodní centra bodovalo Centrum Chodov, na jehoï v stavbû se úãastnila na e divize 3, mezi hotely hned druhé místo obsadil Mandarin Oriental Prague realizovan divizí 9 a v kategorii Nová administrativní centra patfií tfietí pfiíãka budovû centrály spoleãnosti Nestlé âesko v Modfianech, kterou letos v létû dokonãila divize 6. Zlínsk festival opût s Metrostavem JiÏ potfietí v pfií tím roce bude na e firma jedním z v znamn ch partnerû Film festivalu Zlín. Podpisem to v praïském divadle Minor 5. prosince za Metrostav zpeãetil fieditel divize 3 Jifií Procházka. Mezinárodní festival filmû pro dûti a mládeï se ve Zlínû uskuteãní jiï po 47. a na e spoleãnost se tentokrát bude prezentovat také jako hlavní partner projektu Stavebnice, jenï v rámci doprovodného programu vyzve dûti k soutûïení o nejkrásnûj í stavbu ze stavebnice LEGO. Malí stavbafii jistû popustí uzdu fantazii a tfieba se nechají inspirovat i objektem knihovny, kterou staví na e divize pro Univerzitu Tomá e Bati ve Zlínû, zmínil Jifií Procházka. Viditelná vizitka Na rohu Hybernské a DláÏdûné ulice v Praze byla zahájena rekonstrukce administrativní budovy SÎDC. O tom, Ïe práce provádí Metrostav, konkrétnû t m vedoucího projektu Ing. Stanislava âerveného z divize 3, nemûïe b t pochyby. Dvû plachty o rozmûrech 7 x 15 m, kter mi se na e spoleãnost prezentuje jako zhotovitel, jsou vidût jiï zdaleka a dokazují, Ïe velkoplo né oznaãení staveb mûïe b t velmi v hodnû vyuïito i pro reklamu Metrostavu jako celku. Za v razné podpory Fondu soudrïnosti EU byl v Jihlavû po 25 mûsících dokonãen nároãn projekt intenzifikace a rekonstrukce ãistírny odpadních vod a kanalizaãní sítû, jehoï celkové náklady dosáhly v e témûfi 15 milionû EUR. Slavnostního otevfiení ãistiãky se 30. listopadu spolu s hejtmanem kraje Vysoãina Milo em Vystrãilem zúãastnili i pfiedstavitelé mûsta Jihlavy, Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr, Státního fondu Ïivotního prostfiedí âr a zástupci sdruïení dodavatelsk ch firem. Metrostav, kter byl vedoucím úãastníkem konsorcia, zastupovali pfiedev ím pracovníci divize 6 v ãele s jejím fieditelem Ing. René Hermannem (viz foto). Ve srovnání s dfiíve realizovan mi stavbami byla tato investice ojedinûlá pfiedev ím pro zpûsob likvidace kalû spalováním na fluidním pískovém loïi. Tato technologie zde byla pouïita vûbec poprvé v âr, a pokud se osvûdãí, bude navrïena i pro dal í ãistírny odpadních vod. Vlastní stavba provádûná SdruÏením firem âov Jihlava byla rozdûlena do tfií ãástí. Intenzifikaci a rekonstrukci ãistírny odpadních vod realizoval Metrostav zastoupen divizí 6 a t mem vedoucího projektu Ing. Lubo e Joná e a Ing. Lubo e Daleckého. Druhou ãást pfiipojení kanalizace v obcích AntonínÛv DÛl a Pávov na stokov systém zaji Èovaly spoleãnosti IMOS Brno a VCES Hradec Králové a tfietí modernizaci roz ífiení kanalizace v Jihlavû firma Stavby silnic a Ïeleznic Karlovy Vary. Elektrorozvody a systém fiízení mûli na starost pracovníci OHL ÎS Brno. Rekonstruovaná ãistírna odpadních vod v Jihlavû a k ní náleïející kanalizaãní síè zlep í pfiedev ím Ïivotní prostfiedí ve mûstû a na dolním toku fiek Jihlava, Dyje a Morava, kde souãasná technologická zafiízení jiï neumoïàují ãi tûní odpadních vod podle poïadavkû stávající legislativy a Evropské unie. Podle projektu byl do stávajících technologií pro zlep- ení mechanického stupnû ãi tûní doplnûn úãinn lapák tûrkû a gravitaãní zahu Èování primárního kalu. Návrh biologického stupnû ãi tûní zahrnoval pfiedev ím zv ení biologického odstraàování dusíku a fosforu, dosazovací nádrïe s roz ífienou flokulaãní zónou a instalaci jemnobublinného aeraãního systému s centrálním regulovateln m zdrojem vzduchu. V oblasti kalového hospodáfiství se navrhované úpravy t kaly zejména zahu tûní kalu, jeho ãerpání do vyhnívacích komor, odvodnûní a v e zmiàovaného fie ení jejich likvidace termickou degradací. Nejvût í novou stavbou v areálu je aktivaãní nádrï o objemu 15 000 m 3 a byly vybudovány také dvû nové dosazovací nádrïe o prûmûru 30 m. Projekt samozfiejmû fie- il také rekonstrukci stávajících objektû âov, a to pfiedev ím provozní budovy, usazovací nádrïe, regeneraãní nádrïe, anaerobní nádrïe a dal ích drobn ch staveb. Jako nová investice byla vystavûna spalovna ãistírensk ch kalû, která jich po provedení v ech v konnostních testû bude schopna spalovat aï 22 m 3 za den. Celkem bylo vybudováno 27 208 m kanalizaãní sítû v Jihlavû a v pfiilehl ch obcích, coï zajistí svedení odpadních vod od dal ích témûfi 2,5 tisíce pfiipojen ch osob. Vylep ená ãistírna bude nyní kapacitnû vyhovovat pro témûfi sto tisíc ekvivalentních obyvatel. O tom, Ïe pracovníci divize 6 odvedli dobrou a kvalitní práci, svûdãí, Ïe areál ihned po pfiedání ãistí odpadní vody v parametrech, jichï by mûl dosahovat aï po roãním zku ebním provozu. Otevfiení novû zrekonstruované ãistírny odpadních vod pfiipadlo do období oslav 120. v roãí vodárenství v Jihlavû, v jejichï rámci se uskuteãnila také odborná konference pro více neï sto vodohospodáfisk ch specialistû. V rámci jejího slavnostního veãera obdrïeli písemné podûkování v ichni, kdo mají nejvût í zásluhu na tom, Ïe jedna z nejvût ích akcí v oblasti vodohospodáfiské infrastruktury kraje dopadla úspû nû. Za Metrostav byli ocenûni Ing. Lubo Joná a Ing. Lubo Daleck. nezdá se vám, Ïe zfiejmû opût zaãíná b t v módû doba zkracování jako v Hrabalov ch PostfiiÏinách? Ne, Ïe by si snad dámy nechávaly pfied koncem roku mahem stfiíhat vlasy jako krásná paní správcová ze slavného autorova románu, ale nûjak se nám stále zkracuje doba od Vánoc k VánocÛm. Letos nás na nû velká obchodní centra pro jistotu zaãala pfiipravovat je tû skoro o mûsíc dfiíve neï loni; inu, mají velkou starost, aby nûkde pod stromeãkem tfieba nechybûl nûjak dárek. Tak jsme se i my v redakci rozhodli, Ïe budeme zkracovat a pfiedávání dárkû si pro jistotu odbudeme jiï v pfiedtermínu. Ta ÀÛrka na krk by se vám totiï právû pfied Vánocemi mohla hodit, protoïe vût ina z nás teì nestíhá a víc neï kdy jindy zapomíná, kam poloïila klíãe, mobil nebo spoustu dal ích vûcí, jeï zpravidla nemûïeme najít právû ve chvíli, kdy je nejvíc potfiebujeme. S tímto jistû praktick m dárkem sice budete mít na krku o jednu zátûï navíc, ale zato vïdy pfii ruce nûco, na co byste jinak moïná zapomnûli. A také pfiijmûte pfiání, aè vás ani v pfií tím roce 2007 nevyvedou z míry ani zkracující se vzdálenosti ãi dodavatelské termíny a hlavnû aè vïdy máte po ruce nûco a nebo je tû lépe nûkoho, ãím a k m si mûïete b t jisti. âtrnáctideník Metrostavu hodlá b t i v pfií tím roce u v eho zajímavého, co se bude dít v na í akciové spoleãnosti i kolem ní, a bude se snaïit pfiedstavovat v jimeãné projekty, kolem nichï se zpravidla pohybují neménû v jimeãní lidé. Tfieba vám ta ÀÛrka na krku pfiipomene, Ïe si zajímavé tipy nemáte nechávat pro sebe. Hezké a klidné Vánoce pfieje va e redakce 13. betonáfiské dny V Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové se poslední dva dny v listopadu uskuteãnily jiï 13. Betonáfiské dny s v stavou Beton 2006, které se i letos konaly pod zá titou ministerstev dopravy, prûmyslu a obchodu a Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr. Konference s mezinárodní úãastí se kromû více neï osmi set specialistû zúãastnili také pfiedná ející z Nizozemska, panûlska a Francie. Spolu s ãesk mi odborníky pfiedstavili velké tuzemské i svûtové betonové stavby a vytyãili trendy souãasného betonového stavebnictví. Za Metrostav vystoupili Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., s pfiedná kou o smr Èování betonu ve stropních a základov ch konstrukcích a Ing. Pavel Kasal z divize 6, kter promluvil o malé vodní elektrárnû VraÀany. S velk m zájmem se setkal pfiíspûvek Dr. Ing. Petra Vítka z divize 5 doplnûn o vizualizaci postupu v stavby spfiaïeného ocelového dálniãního mostu u Rzavé, jenï byl vysouván i s betonovou deskou. Systém v suvu tohoto typu je ojedinûl a jeho pfiínosem je rychlost a kvalita stavby umoïàující vyrobit 18 metrû konstrukce za pouh t den. Pfiíprava v stavby znamenala vyfie it fiadu problémû, technologick ch postupû a nov ch konstrukãních detailû. Dr. Ing. Petr Vítek spolu s Ing. Pavlem Ryjáãkem, PhD. a Ing. Janem Pe atou pfiipravil také poster o v stavbû praïské barrandovské lávky pro pû í. Návrh konstrukce atypického tvaru vyïadoval pouïití nov ch pfiístupû k fie- ení konstrukãních, statick ch i dynamick ch problémû. Moderní technologie vyuïité pfii návrhu i v stavbû umoïnily stavbu realizovat ve velmi krátkém ãase i pfies negativní pûsobení klimatick ch vlivû. Konference Betonáfiské dny patfií mezi prestiïní setkání a kromû odborného programu poskytuje v jimeãnou pfiíleïitost pro obchodní a pfiátelská setkání stavebních specialistû. Zástupci Metrostavu jsou jejími pravideln mi a aktivními úãastníky. Lenka Svobodová

strana 2 Metrostav Open 2006 Osm roãník tenisového turnaje Metrostav Open 2006 prokázal, Ïe tradice a sport jsou stále oblíbené. Celkem 16 tenisov ch dvojic se proti sobû opût postavilo v kryté tenisové hale v Radonicích u Prahy. Turnaj zahájily ve ãtyfiech základních skupinách, kde soupefiil kaïd s kaïd m. První dva páry ze skupiny postoupily do hlavní soutûïe hrané systémem play-off a zbylé dvojice do neménû napínavého turnaje útûchy. PTÁME SE Ing. Petra Lau mana generálního fieditele SD âr Turnaj probûhl v rytífiském sportovním duchu a v ichni tenisté bojovali s velk m nasazením, coï dokumentují také fotografie (od shora) Petra Kajera z na í divize 9, b valého fotbalového reprezentanta a souãasného trenéra Jaroslava Hfiebíka ãi Jana Frantla z divize 5 Metrostavu. Po urputném, ale ãestném finálovém souboji se Petr Kajer a Miroslav Friã (divize 3) radovali z druhého místa, jak vypovídá fotografie, na níï jim pfiipíjí zástupce obchodního fieditele Metrostavu Ing. Jan Cuc. Tenisov turnaj Metrostav Open 2006 nakonec po zásluze vyhrála dvojice Jan Frantl a Daniel Kubenka. Z rukou obchodního fieditele Metrostavu Ing. Pavla Piláta pak vítûzové pfievzali kromû vûcn ch cen i velk putovní pohár, jak dokládá poslední reportáïní snímek. Na bronzov stupínek spoleãnû vystoupili Milo erák s Jaroslavem Macháãkem a Jan Koretz s Ladislavem Synovcem. Vût ina hráãû odjíïdûla s pfiedsevzetím, Ïe na Metrostav Open 2007 pfiijede urãitû v je tû lep í kondici. Lenka Svobodová, foto Ota Mrákota Na krytém zimním stadionu se uï bruslí Nové dominanty slovenské metropole JiÏ v pfiedchozím ãísle na ich novin jsme upozoràovali na mnoïství nov ch projektû v hlavním mûstû Slovenska Bratislavû, z nichï fiadu realizuje na e dcefiiná spoleãnost Metrostav SK. Mnohé stavby uï dnes poutají pozornost sv m materiálov m a architektonick m fie ením, které je pfiedpokladem jejich v sledného atraktivního a nepfiehlédnutelného vzhledu. Budoucí majitelé a uïivatelé jejich jednotliv ch ãástí oceàují, Ïe v pfiípadû v ech tûchto projektû Metrostav SK zohledàuje jejich individuální prostorovû-interiérové poïadavky. KaÏdá stavba tak bude zvenku i zevnitfi zcela originální. Platí to i pro polyfunkãní areál Rustica na sídli ti Dúbravka, kter vyrûstá pod dohledem vedoucího projektu Ing. Richarda Müllera. UÏ samotn název Rustica prozrazuje, Ïe na vnûj ím vzhledu areálu si architekti dali záleïet. Jedná se o dvanáctipodlaïní objekt s dvûma podzemními podlaïími, kde jsou parkovací místa nejen pro nájemníky prostor obãanské vybavenosti, obchodû a sluïeb situovan ch do prvního nadzemního podlaïí, ale i pro majitele 188 bytov ch jednotek v podlaïích zb vajících. Byty nabízejí budoucím majitelûm v ehochuè prostoru od 33 m 2 aï po 224 m 2. Jejich neménû dûleïitou souãástí jsou i balkony, lodïie a terasy o velikosti aï do 80 m 2 nabízející v hled do irokého okolí. Po dokonãení se Rustica jistû stane v raznou dominantou kulturního centra jednoho z nejstar- ích bratislavsk ch sídli È. Neménû zajímav je také polyfunkãní soubor Hrachová s celkovou zastavûnou plochou 4464 m 2. Z urbanisticko-architektonického hlediska je navrïen tak, aby v sobû skloubil v echny estetické i funkãní poïadavky kladené na Polyfunkãní bratislavsk areál Rustica na papífie... V Ostrovû u Karlov ch VarÛ si sportovci i vefiejnost uï naplno vyzkou eli ledovou plochu nového krytého zimního stadionu, kter byl slavnostnû otevfien 11. listopadu. Budou na nûm moci bruslit aï tfii sta dní v roce a spolu s hokejisty jej vyuïijí i krasobruslafii, kter m zdej í moderní technologie zajistí potfiebn mûkãí led. Novostavbu haly postavilo za 11 mûsícû sdruïení Zimní stadion Ostrov, sloïené z Metrostavu (40 %) a firem BAU-STAV (30 %) a TIMA (30 %). Stavbu vedla na e divize 9 s vedoucím projektu Ing. Franti kem Machem. Jednoúãelov stadion na plo e b valého kvárového hfii tû musel b t po sanaci podkladních vrstev zaloïen na pilotách. Jeho krytá hala je dispoziãnû a technicky vybavena pro regionální hokejové soutûïe, krasobruslení a vefiejné bruslení na plo e o rozmûrech 28 x 56 m. Tribuna je urãena pro 224 sedících divákû vãetnû vozíãkáfiû, v zázemí je 6 aten pro sportovce, atny rozhodãích a trenérû, ve vstupní hale navíc malá prodejna, atna pro vefiejnost a bufet. Chlazení ledové plochy má dva okruhy v primárním je jako médium pouïit ãpavek, v sekundárním Klimakal. Pohodu vnitfiního prostfiedí zaji Èuje adsorbãní jednotka, která je úãinnûj í a hlavnû energeticky úspornûj í neï klasická klimatizaãní. Stadion bude v provozu deset mûsícû v roce, jen v kvûtnu a v ãervnu se poãítá s odstávkou ledu. tento druh staveb. Architektonick vzhled souboru ovlivnila nejvíc bezprostfiední blízkost pfiev ené dálnice. Stavba vlastnû vzniká podél ní a bylo ji nutné vybudovat tak, aby se v co nejvût í mífie zamezilo v em nepfiízniv m dopadûm, kter mi by doprava mohla pûsobit na budoucí obyvatele. Je proto navrïená do pûdorysu písmene L, a vytváfií tak pfiíjemnou uzavfienou klidovou zónu, kterou ze zadní strany kryje penzion. V echny obytné místnosti jsou orientovány do vnitfiního dvora a na stranu dálnice jsou otoãené jenom kryté prosklené chodby spojující vstupy do jednotliv ch bytû. Vertikální ãlenûní respektuje klesání dálnice a v ka objektû se od ulice Hrachová postupnû sniïuje. NároÏí je tak zdûraznûno jako nejvy í ãást a vytváfií ãelní fasádu souboru. PoblíÏ novû navrïené obsluïné komunikace s pfiilehl mi parkovi ti bude zpfiístupnûné zv ené pfiízemí s obchody, sluïbami a vstupy do jednotliv ch obytn ch ãástí. V jejich esti nadzemních podlaïích je navrïeno celkem 186 bytû, v podzemí jsou parkovací místa pro 146 aut. Dal ích 97 vozû bude moïné zaparkovat na pozemních komunikacích. V stavbu souboru Hrachová má na starosti t m pod vedením Jifiího RÛÏka z na í divize 3, která na tomto projektu s Metrostavem SK spolupracuje. Nové objekty kaïd v hodnotû kolem 500 mil. slovensk ch korun rostou jako z vody, aby se uï ve druhém pololetí roku 2007 postupnû staly nejen souãástí nového moderního bydlení v Bratislavû, ale také dobrou vizitkou Metrostavu SK. Emília Páldiová foto a vizualizace archiv Metrostavu SK...a pohled na jeho stavbu ve skuteãnosti V závûru leto ního roku bude moci editelství silnic a dálnic âr pfiedloïit velmi potû itelnou bilanci: V prûbûhu roku 2006 se na e dálniãní síè rozrostla o 69 km nov ch dálnic vãetnû dal ích úsekû dálnic D8 a D11, které budou slavnostnû otevfieny tûsnû pfied Vánocemi. Neb val stavební ruch pfiitom letos zaïívalo a stále zaïívá celkem est dálniãních tahû, kde je kromû letos zprovozàovan ch rozestavûno dal ích 126 kilometrû, které síè dopravní infrastruktury roz ífií v nejbliï ích letech. Ing. Petr Lau man má tedy nejeden dûvod k radosti. O leto ních 69 km se obecnû hovofií jako o rekordu. Skuteãnû pûjde o rekord, dosud se v superlativech hovofiilo o roku 1997, kdy bylo bûhem jednoho roku zprovoznûno 61 km dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem, a také o roku 1977, kdy zaãal fiidiãûm slouïit 54 km dlouh úsek dálnice D1 mezi Miro ovicemi a Loktem. Navíc je rok 2006 z pohledu dálniãní dopravy doslova historick m mezníkem, díky dokonãení obchvatu Plznû byla âeská republika letos v fiíjnu koneãnû plnohodnotnû propojena s evropskou dálniãní sítí a také zásluhou Metrostavu se âesko doãkalo svého prvního dálniãního tunelu, tunelu Valík. Ten je sice pomûrnû krátk, ale z pohledu zpûsobu v stavby je svûtov m technick m unikátem. Dluh vûãi dopravní infrastruktufie âeské republiky v ak stále smazán není. BohuÏel je to tak, na území âr jsou zatím v provozu ani ne dvû tfietiny plánovan ch dálnic a v pfiípadû rychlostních komunikací je to dokonce ménû neï 40 %. Souãasnû rok od roku narûstá poãet silnic a mostû, které jsou ve patném technickém stavu a bylo by je tfieba opravit. TfiebaÏe právû dopravní infrastruktura patfií k prioritám EU i ãeské vlády, objem financí na pokrytí ve ker ch potfieb v oblasti nové v stavby i rekonstrukcí zdaleka nestaãí, takïe tento dluh budeme splácet je tû dlouho. Nemohu si také odpustit kritickou poznámku na stav legislativy, která v pfiípadû v stavby nov ch komunikací stále patfií k nejsloïitûj ím v Evropû a souãasné poïadavky buì vûbec nefie í nebo je naopak je tû více komplikuje. MÛÏete b t konkrétnûj í? Jak uï jsem zmínil, ãesk stavební i vyvlastàovací zákon je nesmírnû komplikovan a znaãnû brzdí pfiípravu liniov ch staveb. Zatímco napfiíklad ve v chodních zemích Nûmecka ãi v Rakousku trvá pfiíprava velk ch dopravních projektû maximálnû cca 3 roky, u nás to mûïe b t i trojnásobek, neboè je zpravidla nutné dlouze vyjednávat s odpûrci staveb. Navíc mám obavu, Ïe novela stavebního zákona, která zaãne platit od ledna 2007, v mnoha ohledech na i pozici je - tû zhor í, protoïe napfiíklad vlastníci pozemkû si budou posudky a odhady sjednávat sami. Souãasnû musíme vyhovût i velmi nároãn m poïadavkûm soustavy Natura 2000, jeï pro ãleny EU stanoví pfiísnûj í smûrnice v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Tím spí e vidím potfiebu nov ch zákonû a legislativních úprav, které jasnû stanoví pravidla hry a nebudou umoïàovat nûkoliker v klad, jako je tomu doposud. Udûlalo Vám letos nûco skuteãnû radost? Jednoznaãnû to, Ïe jsem mohl 6. fiíjna zaïít chvíli, kdy byla po dokonãení obchvatu Plznû propojena ãeská dálnice D5 s nûmeckou A6, a pak také fakt, Ïe díky nesmírnému úsilí v ech dodavatelsk ch firem, které se podílejí na v stavbû nového úseku dálnice D8, vyhraju neuzavfienou sázku s m mi nûmeck mi kolegy, ktefií byli pfiesvûdãeni, Ïe my termín nestihneme. Práce jsme totiï právû kvûli ãetn m protestûm odpûrcû zaãínali s více neï roãním zpoïdûním. Asi bych mûl litovat, Ïe jsem tu sázku neuzavfiel, ale já mám i tak pocit obrovského zadostiuãinûní a chtûl bych podûkovat v em, kdo mi k nûmu dopomohli. Za rozhovor dûkuje Blanka Hrdinová

strana 3 Rok 2006 konãí, stavby zûstávají a je ãím se pochlubit Vánoce budou letos v novém slavit v Galerii nad Vltavou majitelé bytû, které pro nû developerská divize a divize 9 Metrostavu dokonãily letos v rámci poslední etapy tohoto projektu, jenï patfií k nejúspû nûj ím rezidenãním projektûm na í spoleãnosti. Nad svahem vrchu Okrouhlíku v Praze 8 postupnû vyrostl vûjífiovit komplex 8 obytn ch domû s celkem 346 byty. Zatímco v první linii domû první etapy v stavby, kterou realizovala divize 1, akcentovali projektanti solitérní objekty o 4 nadzemních podlaïích, navazující II. a III. etapu tvofií vy í centrální objekty o 6 nadzemních a 2 podzemních podlaïích. Na v chod od tûchto domû vyrostl v rámci poslední etapy v stavby je tû dûm s 9 bytov mi jednotkami. Dal ích témûfi 11 tisíc metrû ãtvereãních obchodních ploch mohlo letos 31. bfiezna otevfiít Obchodní centrum LetÀany pro své zákazníky díky divizi 3. Impozantní eliptická dvorana ponûkud pfiipomíná vesmírnou stanici a právû v stavba eliptického svûtlíku patfiila k nejsloïitûj ím fázím stavebních prací. Realizace projektu byla znaãnû nároãná i z pohledu pouïit ch technologií. Jedná se o kombinace monolitick ch betonû, prefabrikovaného skeletu a ocelové konstrukce. Zajímavé je také to, Ïe spoleãnost Tesco Stores âr se rozhodla Metrostavu svûfiit tuto zakázku bez v bûrového fiízení, protoïe byla s kvalitou prací a komplexností na ich sluïeb v minul ch etapách velmi spokojena. Místo, kde se bude setkávat cel svût, vytvofiili v samém srdci praïské Malé Strany stavbafii divize 9. Na místû nûkdej í kaple a b valého dominikánského klá tera vznikl jejich pfiiãinûním pûtihvûzdiãkov hotel, jehoï komfort i atmosféra musí uspokojit i tu nejnároãnûj í klientelu. V superlativech lze hovofiit i o tunelu Valík na dálniãním obchvatu Plznû: Je prvním ãesk m dálniãním tunelem, díky jeho dokonãení a plnohodnotnému zprovoznûní celé dálnice D5 má âeská republika koneãnû otevfienu cestu do Evropské unie. Ojedinûlé je i technické fie ení, které pfii v stavbû pouïila divize 5. Dvû premiéry ve dvou zajímav ch prostorách se mohly odehrát díky na í firmû v Karlínû a Modfianech. Zatímco divize 9 si zásluhou obnovy historické budovy Hudebního divadla v Karlínû, které na opravu ãekalo od povodnû v roce 2002, pfiipsala na své konto dal í zdafiilou rekonstrukci, divize 6 na modfianské novostavbû pro centrálu Nestlé pfiedvedla, Ïe nároãné projekty dokáïe realizovat v krátkém ãase a se smyslem pro kvalitu i v tûch nejmen ích detailech. Na rozdíl od stovek umûl ch svûtel, která vévodí karlínskému hledi ti, vsadil modfiansk palác sladkostí na svûtlo denní. Staré s nov m zajímav m zpûsobem propojila divize 1 ve spolupráci s japonskou spoleãností Nomura B.V. pfii v stavbû obchodního centra Novo Plaza v Praze 4. Komplex, jehoï plocha ãiní 26 tisíc m 2, vznikl ãásteãnû pfiestavbou pûvodních objektû V zkumného ústavu A. S. Popova, k nimï byl citlivû pfiistavûn nov rozsáhl ãtyfipodlaïní objekt. Náv tûvníci zde najdou více neï 110 obchodû, multikino ãi bowling, nechybí pochopitelnû ani restaurace a obchody s rychl m obãerstvením. Spoleãnû s v stavbou komplexu Novo Plaza byla pochopitelnû fie ena také otázka nov ch pfiíjezdov ch komunikací. Justiãní areál v Praze Na Míãánkách je povaïován za objekt, kter symbolizuje novou éru ãeské justice. Spolu se tfiemi zrekonstruovan mi památkovû chránûn mi budovami jej tvofií také moderní novostavba, která má est nadzemních a dvû podzemní podlaïí. Svoji vizitku v podobû kvalitnû odvedeného díla zanechala na této zakázce divize 9. V areálu, jehoï obestavûn prostor ãiní 250 tisíc m 3 byl zvlá tní dûraz kladen pfiedev ím na zaji tûní bezpeãnosti, takïe prostory pro soudce, vefiejnost a obvinûné jsou stavebnû oddûlené. V 564 kanceláfiích bude Na Míãánkách pracovat aï tisíc zamûstnancû.

strana 4 Ze v eho nejtûï í je najít si ãas na svûj voln ãas Potkáváme je kaïd den na stavbách Metrostavu, zdravíme je jako kolegy, ceníme si jejich profesionálních znalostí a zku eností. Co dûlají veãer, kdyï odejdou domû, nebo o víkendech? O nûkter ch uï i díky ãtrnáctideníku Metrostav víte, Ïe zdolali Mount Everest i jiné osmitisícovky, dal í vyhráli soutûïe na svûtové, evropské ãi národní úrovni v nejrûznûj ích sportovních disciplínách. I fiada ostatních v ak má své, nûkdy neobvyklé a neãekané koníãky a podafiilo se jim v nich vyniknout. Pro nû osobnû je v ak hlavní to, Ïe se ve volném ãase nenudí. Vûfiíme, Ïe pfii ãtení prvních mini portrétû na ich koníãkáfiû se nebudete nudit ani vy. Hledat a nacházet Zlato je opfiedeno mnoha m ty. V âechách je tûïili uï stafií Keltové a dodnes se dá nalézt v mnoha potocích, kam je naplavila voda. Jako ostatní minerály, i kaïdá drobná zlatinka je pfiitom jiná a nese v sobû genezi lokality, z níï pochází. Ing. Franti ka Hralu z marketingového oddûlení divize 7 k zlatokopectví zlákal zájem o geologii. S její znalostí se pak v krajinû nauãil ãíst, kde hledat a nalézat nejen bly tivé kousky zlata. Moderní zlatokop je vlastnû prospektor, kter shromaïìuje nalezi tû i rûzné druhy zlata a nejvût í radost má, kdyï díky sv m znalostem a pochopení morfologie terénu objeví drah kov i tam, kde jej dosud nikdo nena el. Souãasné amatérské hledání zlata nevede ke zbohatnutí, jako ve sportu se v nûm v ak ãlovûk mûïe pomûfiit s ostatními pfii rûzn ch závodech. Jejich princip spoãívá v co nejrychlej ím a nejpfiesnûj ím oddûlení velmi malého mnoïství zlata od hlu iny pomocí r Ïovací pánve. Sportovní zlatokop prostû stojí po kolena ve vodû a jako Popelka oddûluje pfiedem neznám poãet zlatinek o velikosti hlaviãky pendlíku od patnácti kilogramû sterilního písku. Ti nejlep í to dokáïou i za dvû minuty. Franti ek Hrala si v kategorii muïû profesionálû vyr - Ïoval první i druhé místo dokonce na mistrovství svûta. Nejradûji vzpomíná na svûj titul z roku 1996, kdy do dûji tû klání v Dawson City na Yukonu dorazil spolu s pfiáteli po stovky kilometrû dlouhé cestû, jeï kopírovala staré putování dobrodruhû pfii zlaté horeãce na Alja ce. Jako ocenûní práce âeského klubu zlatokopû se v roce 1999 mistrovství svûta konalo i v âechách na Kocábû a pfií tí rok se Franti ek Hrala chystá spolupodílet na pofiádání mistrovství âeské republiky a Slovenska na Voznickém potoce poblíï Nového Knínu, kde âesk klub zlatokopû zakládal i Muzeum historie tûïby zlata. Doby, kdy vidina snadného zbohatnutí lákala dobrodruhy do divoãiny, jiï pominuly. Velká voda kaïdoroãnû zahlazuje i stopy po dne ních zlatokopech. Pár gramû zlata, vzpomínky i parta pfiátel v ak pfietrvávají. Stejnû jako tajemství, které hledání zlata a zlatokopy stále obklopuje. Les a lov V ãem spoãívá kouzlo myslivosti, je podle Ivana DaÀka z divize 3 tûïko sdûlitelné. Zahrnuje jak hodiny strávené v mokrém obleãení, kdy po zvûfii není ani potuchy a lovci zbude jen revmatismus a otlaãené rameno od flinty, tak i jin den, kdy se vycházející slunce tfipytí v kapkách rosy a na paseku majestátnû vychází jelen. PÛvab chvíle v ak pro nûj nespoãívá v moïnosti zabít. Zvûfi nemusí b t vïdy na odstfiel, kromû kodné totiï zodpovûdn myslivec stfiílí jen kusy po vrcholu Ïivota nebo ty, z nichï kvalitní jedinec zfiejmû nevyroste. Ivan Danûk chtûl pûvodnû studovat lesnickou kolu v jihoãeském Písku, osud a rodina v ak rozhodly jinak. Do lesa proto zaãal chodit rád a ãasto ve svém volném ãase. Vûnoval se i sportovní stfielbû zprvu na pevné terãe, pak i na pohyblivé asfaltové holuby. Pfied pár lety oba své zájmy spojil, absolvoval roãní praxi, teoretick kurz a úspû - nû sloïil nelehké myslivecké zkou ky. V trezoru doma má brokovnici, kulovnici i maloráïku a kaïd podzim tak dvakrát za mûsíc vyráïí na oulaãku, leã, hon nebo ãekanou. Nûkdy v pfiírodû na lape kilometry, neï zahlédne pírko z baïanta. KvÛli masu nebo opojení ze zabíjení to nedûlá, nemá také ani touhu skolit nûjak obrovsk kus a za v stavními trofejemi se nehoní. Hromadná palba na v e, co se pohne, je mu cizí. Podle jeho mínûní správn lovec musí b t zodpovûdn a vûdût, kam a na co stfiílí. Za svûj dosud nejvût í mysliveck úspûch Ivan Danûk povaïuje skolení divokého krocana, kter pobíhání na zasnûïené pláni u Vrchotov ch Janovic vymûnil za vyãítav a vycpan pohled ze zdi jeho chaty. Jednou uï dosáhl i na metu nejvy í stal se králem honu. Víc neï to, Ïe jedinou kachnu za cel den trefil právû on, si v ak cení toho, Ïe ji zasáhl ãistû a jedin m brokem pfiímo do oka. Ivanu DaÀkovi je pfiíjemnû v pfiírodû a mezi lidmi, ktefií sekají mysliveckou latinu a dodrïují staré lovecké rituály. I proto mu jistû dál bude drïet palec svat Hubert a dopfieje mu je tû mnoho dobr ch ran a pochoutek z jeho nejoblíbenûj ího divokého masa jmenovce daàka. Tajemství Ïivota Nûkdo se k dûtsk m snûm vrací, nûkdo je po cel Ïivot rozvíjí. Milan Budka z divize 11 je sice referentem dopravy, jeho srdce v ak odjakïiva patfií pfiírodû. Od dûtství peãoval o rûzná drobná zvífiata králíky, kuny, ãinãily i nutrie, jeho nejvût í láskou v ak zûstali papou ci, kter ch uï odchoval mnoho druhû. Zaãínal s andulkami a pfies korely se zku enostmi dostal aï k nesnadnûji odchovávan m papu íkûm, alexandrûm a amazoàanûm. Dnes u nûj ve velké venkovní voliéfie v létû poletuje a kfiiãí na 60 andulek vlnkovan ch a 30 mní kû ed ch. Nechová je v ak pro mnoïství nebo prodej, snaïí se jim vytvofiit co nejlep í podmínky pro zahnízdûní a spojit z nich chovné páry tak, aby tfieba klasické andulky byly správnû fialové, protoïe právû tahle barva je u ptákû povaïována za nejkrásnûj í, ale také geneticky nejsloïitûji dosaïitelnou. Tento zdlouhav a nároãn proces jej vede k lechtûní andulek v stavních, jeï se od bûïn ch li í tfieba velikostí a hrdelními znaky. Mní ky edé má jak v pfiírodním zeleném odstínu, tak i v pfiekrásn ch modr ch mutacích. Ptaãí svût Milana Budky doplàuje i párek mohutn ch alexandrû ãínsk ch a nûkolik alexandrû mal ch v mnoha barevn ch rázech. Právû chov barevn ch mutací papou kû je totiï jeho Ïivotní láskou. Dlouholet m studiem ve keré moïné odborné literatury získal nepfieberné znalosti nejen o nejvhodnûj ích ptaãích krmivech a voliérách, ale zejména o genetice a sestavování chovn ch párû tak, aby odchovával ptáky s ustálenou poïadovanou barvou pefií, pfiípadnû vytvofiil nov barevn ráz. Jeho papou ci záfií v mnoha barvách, o nichï specializované publikace tvrdí, Ïe jich nelze snadno dosáhnout. Svou ptaãí fií i Milan Budka neustále zdokonaluje a uï v pfií tím roce své voliéry vãetnû zimovi È plánuje roz ífiit na neuvûfiiteln ch 50 m 2. Krok za krokem se tak posunuje ke svému snu vlastnit a chovat pár v stavních vzácn ch a exotick ch ptákû z rodû Ara nebo Kakadu. Díky cílevûdomosti i zku enostem se mu jeho sen urãitû vyplní. Psí bojovník Jako mnoho jin ch i Jana Kafková, úãetní z divize 1, si pfiála mít psa uï od dûtství. Nejprve jí ho nepovolili rodiãe, manïel nakonec s pofiízením malého psíka po letech pfiemlouvání souhlasil. Dnes mají hned dva tfiináctiletou trpasliãí jezevãici Viki a pûtiletou Afaiu. Jejich byt je pro psy jen velká bouda nejménû dvû hodiny dennû totiï tráví honiãkami na procházkách a Afaia s Janou pak je tû mnoho dal ího ãasu na psím cviãi ti, kde dokazují, Ïe kaïd pes je takov, jak ho jeho majitel vychová. Afaia Jasmine Amazonka totiï sv m vzne en m rodokmenem patfií do rasy obávan ch bojov ch psû americk ch staford írsk ch teriérû. Jana Kafková povaïuje zodpovûdnost za nejdûleïitûj í vlastnost kaïdého majitele psa, a proto pfied v bûrem svého druhého ãtyfinoho pfiítele peãlivû zvaïovala, jaká rasa by nejlépe vyhovovala jí i poïadavkûm sportovního v cviku. tûnû amerického staforda si pofiídila po zralé úvaze, a i kdyï se dfiív v ichni podivovali, proã si koupila tak nebezpeãné zvífie, dnes se jí to uï nestává. KaÏd ví, Ïe její Afaia je dobfie vychovaná a bez problémû se sná í jak s ostatními psy, tak i s koãkami. Úspû nû trénuje stopování i obranu pfied razancí jejího cviãného útoku uhnul i zku en figurant, její povaze v ak víc vyhovuje pravideln v cvik záchranáfisk, nároãn fyzicky i psychicky jak pro fenku, tak pro její cviãitelku. Obû milují pohyb, a proto je nadchly i nûkteré disciplíny dogfrisbee sportu, pfii kterém pes chytá létací disk. I v tomhle tréninku se jim dafií, a pfií tí rok by se dokonce chtûly zúãastnit i mistrovství republiky. Jana Kafková sv m psûm, a zvlá È Afaie, vûnuje témûfi ve ker svûj voln ãas. Jako zku en kynolog ví, Ïe musí psa zvládnout jak fyzicky, tak psychicky. Uklízí po nûm a vychová ho tak, aby poslouchal a neobtûïoval okolí. Její Afaia je dûkaz, Ïe nebezpeãn neb vá pes, ale spí jeho pán. I ten nejobyãejnûj í vofií ek mûïe b t nejlep ím pfiítelem ãlovûka. S láskou proto doma podrbejte toho svého psího miláãka, tak jako on vás nikdo jin nepfiivítá. Tu ení souvislostí Do prasátka nebo penûïenky se snaïí stfiádat peníze snad v ichni, tahle sbírka v ak obvykle dlouho nevydrïí. JUDr. Jifií Forejt mince sbírá uï pfies 35 let a jeho kolekce se zaãala tvofiit o rok dfiíve neï vûrnost Metrostavu, kde nyní pracuje jako právník divize 5. PÛvodnû byl filatelista, kterého zájem o historii a doma nalezen pár pováleãn ch stfiíbrn ch mincí zavedl k numismatice oboru, jenï umoïàuje proniknout hluboko do minulosti. Jifií Forejt nesbírá mince pro jejich hromadûní, ale pro du evní obohacení a roz ífiení vzdûlání i obecného povûdomí souvislostí. Sbûratelství mincí totiï v sobû spojuje zájem o krásu a v tvarné umûní se zemûpisem státû, a to i tûch dávno zanikl ch, s dûjepisn mi událostmi a vypovídá i o ekonomické situaci v jednotliv ch zemích i obdobích. Státy totiï vznikaly a zanikaly kde byla kdysi Dánská Západní Indie a Ïe se dnes jmenuje Panenské ostrovy a patfií pod Spojené státy americké, uï ví asi málokdo, jen její mûna pfietrvala. Tváfi panovníkû na reliéfech stárla spolu se zvy ujícím se datem uveden m na minci. Její velikost a pouïit kov se mûnily i podle hospodáfiského postavení státu nejdrobnûj í mince z nejlevnûj ího materiálu se musely ãastûji doráïet a vût inou zanikly, kdyï cena jejich v roby pfiev ila na nich uvedenou hodnotu, pfiípadnû kvûli inflaci. Hmotnost mince také odpovídala jejímu v znamu anglická libra má dodnes pofiádnou váhu. Jubilejní medaile zas vydávají doklad o precizní medailérské práci v znamn ch umûlcû a zachycují tváfie a události, které by nikdy nemûly b t zapomenuty. Jifií Forejt se ve své sbírce rozhodl shromáïdit v echny moïné mince z Velké Británie i b val ch anglick ch kolonií a z âeské, respektive âeskoslovenské republiky. Jeho sbírka ponejvíc zachycuje historii 19. a 20. století, i kdyï její nejstar í plí ek jednostrannû raïen husitsk halífi pomalu dosahuje vûku esti set let. Nejmlad ím pfiírûstkem jeho numismatick ch alb brzy budou nové britské pamûtní mince sedmistûn (50 pence) vydan ke stému v roãí vzniku skautingu a mince pfiipomínající, Ïe od sjednocení parlamentû Anglie a Skotska brzy uplyne tfii sta let. Numismatika prostû nemá hranice. Ve svém Ïivlu Vedoucí útvaru marketingu divize 6 Ing. Karel Vojáãek vyrostl u rybníka, na Stavební fakultû âvut v Praze vystudoval obor vodní stavby a pfied pûtadvaceti lety jako je tû mokr absolvent nastoupil do Metrostavu. Tunely ho nelákaly, jeho cesta vedla rovnou do pfiístavu vodohospodáfisk ch projektû. Dovolenou obvykle trávil s rodinou na horách, aï ho ãasem zastavil nepfiíjemn úraz. ProtoÏe v echno zlé je k nûãemu dobré, vzpomnûl si na svûj klukovsk sen a splnil si jej pronikl do vodního svûta. V suchozemské vlasti úspû nû sloïil potápûãské zkou ky a posledních pár let pravidelnû jednou, dvakrát do roka odjíïdí za Ïivlem, kter má rád. Nepotápí se proto, aby vyzkou el hranice sv ch moïností, nebo pfiekonal rekord. I kdyï uï se dotkl dna v hloubce 63 metrû, nejvíc se mu líbí tûch prvních patnáct pod hladinou, protoïe právû tam je mofisk Ïivot nejrozmanitûj í a nejpestfiej í. Potápûní je totiï pro nûj jen zpûsob, jak se dostat do jiné dimenze a obdivovat obyvatele prostfiedí, kam ãlovûk bûïnû vstoupit nemûïe. Poznal uï krásy mnoha ãástí Stfiedozemního mofie od Jadranu pfies Itálii, Elbu, panûlsko aï k Portugalsku, nejbarevnûj í podmofisk svût v ak zatím obdivoval v Egyptû, kde v hledáãku kamery zachytil i témûfi tfiímetrového Ïraloka dlouhoploutvého. Na rozdíl od metrové tiky, schované v podvodních kofienech ãeské nádrïe, si ho v ak nepohladil. Samozfiejmû jako kaïdého potápûãe i jeho lákají vzdálené oceány. Pokud to osud dovolí, jistû si do alba zafiadí i podmofiské fotografie z Karibiku, ze slan ch vod kolem Austrálie ãi Indie. TouÏená osobní setkání s Ïralokem velrybím nebo rejnokem mantou na nûj také teprve ãekají, setkání s obávan m lidoïrav m Ïralokem se v ak v mofii nebojí, v pracovní rovinû kolem ãesk ch vod mûïe podle nûj ãlovûk potkat mnohem nebezpeãnûj í tvory. Lenka Svobodová, foto rodinné archivy

strana 5 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ Obfií nádrïe v Nelahozevsi rostou pfied oãima Tajemství pfiírody chrání kopule ze sukulentû Je tû pfied nûkolika t dny by laik mohl asi jen tûïko odhadnout, jaká stavba se rodí v areálu Centrálního tankovi tû ropy spoleãnosti MERO âr v Nelahozevsi, ale nyní, kdyï uï pracovníci divize 7 Metrostavu svafiují první a druhé luby dvou nov ch dvouplá Èov ch nádrïí H11 a H12, uï je jasné, jak a proã se areál rozrûstá. Díky tûmto dvûma zásobníkûm bude totiï moïné pfiibliïnû do dvou let nav it souãasnou skladovací kapacitu 1 300 000 m 3 o dal ích 250 tisíc kubíkû. Po úvodních komplikacích pfii hutnûní podloïí pod obûma velkokapacitními nádrïemi teì tempo prací nabralo skuteãnû sviïné obrátky. Pochopitelnû se snaïíme vyuïít nezvykle pfiíznivé zimní poãasí, abychom se svafiováním ocelov ch dílû postoupili co moïná nejdál, neï uhodí mrazy. Jakmile totiï teplota klesne pod mínus pût stupàû, budeme muset tyto práce pfieru it, fiíká vedoucí projektu Ing. Daniel Folk a dodává, Ïe v ichni lidé z jeho t mu i pracovníci spoleãnosti âkd Praha DIZ, s níï Metrostav na zakázce spolupracuje, jedou skuteãnû naplno. To, Ïe jsme museli zaloïení pod stûnami jímky a nádrïe provést aï o 2 metry hloubûji, neï pfiedpokládal projekt, nás opravdu ponûkud zdrïelo a zemním pracím koncem léta nepfiálo ani de tivé poãasí. Pak nám ale velmi pomohli kolegové z provozu dopravy na í divize, ktefií celkem 100 tisíc kubíkû zeminy odtûïovali v nepfietrïit ch smûnách 24 hodin dennû. Abychom vytûïen materiál maximálnû vyuïili pro zpûtné zásypy pfii zakládání nádrïí a konstrukce komunikací, zapojili jsme do této etapy prací celkem ãtyfii tfiídící soupravy, popisuje Ing. Folk zhruba dva mûsíce trvající fázi v stavby, kdy se stavbafii v Nelahozevsi opravdu ani na chvíli nezastavili. Poãáteãní skluz zpûsoben srpnov m de tiv m poãasím se jim tedy podafiilo eliminovat a poté mohla pokraãovat betonáï zemního tûlesa nádrïí a pokládání vyrovnávací asfaltové vrstvy, takïe jiï poãátkem fiíjna mohli zaãít svafiovat první lub jímky i nádrïe H11 a o mûsíc pozdûji i na nádrïi H12. Souãasnû se jim v pfiedstihu podafiilo poloïit v nové ãásti areálu ve keré podzemní kabelové trasy a první metry v kopû celkové délky 1200 m jiï zaãínají zasypávat. Do Vánoc by chtûli mít hotovou i první vrstvu ve ker ch komunikací pro novou ãást areálu. Investor v stavbu nádrïí sleduje velmi pozornû a jeho nároky na provedení ve ker ch prací jsou vysoké, pfiesto si na i stavbafii spolupráci s dozorem investora velmi chválí, neboè obûma stranám jde pfiedev ím o to, aby obû nové nádrïe v provozu obstály stejnû úspû nû, jako pfiedchozí ãtyfii, jeï Metrostav pro CTR v Nelahozevsi dodával. Blanka Hrdinová, foto Josef Husák V zoologické zahradû Ohrada u Hluboké nad Vltavou její fieditel Ing. Vladimír Pokorn a hejtman Jihoãeského kraje RNDr. Jan Zahradník slavnostnû otevfieli budovu Centra ekologické v chovy. Vznikla díky podpofie Státního fondu Ïivotního prostfiedí âr a Jihoãeského kraje a na její v stavbû se podílelo sdruïení firem Metrostav a MANE stavební s.r.o. vedené na í divizí 6. V porovnání s obvykl mi objemy prací to sice byla pro Metrostav stavba malá, ale pouïit mi technologiemi v stavby velmi neobvyklá. Bez zku eností a vybavení velkého stavebního závodu by nemohla vyrûst bûhem pouh ch jedenácti mûsícû, jak jí termín vymezil. Architekti spoleãnosti HB PENTA navrhli Centrum ve tvaru leïícího pûlválce z monolitického Ïelezobetonu a s vegetaãní stfiechou se spádem vût ím neï 50 stupàû. Hrubá stavba se v ak podle harmonogramu musela provádût v zimním období, a proto pracovníci divize 6 nahradili pûvodnû plánovan monolit poloprefabrikovanou konstrukcí podle návrhu vedoucího stavebního t mu Miroslava Führera. PÛlválcov tvar objektu vyklenuli esti nosn mi Ïelezobetonov mi monolitick mi ramenáty a nosnou ãást stfie ního plá tû vytvofiili z filigránov ch desek s následn mi nabetonávkami. Zmûnit se musela i konstrukce a sloïení stfiechy, protoïe její sklon u zemû dosáhl aï 70 stupàû. Základ krytiny z dvouvrstvé hydroizolaãní vrstvy s kontrolním systémem se vakuovû zkou el po sektorech o 80 m 2. Pro jeho pfiírodní zazelenûní byla navrïena a sestrojena záchytná konstrukce z pásové oceli a latí vyplnûná zahradnick m substrátem a pfiekrytá geomfiíïí. Na jafie ji zahradníci osadí ojedinûlou sbírkou více neï 50 000 sazenic rozchodníkû a netfieskû, které tkaninou prorostou a povrch zpevní. Ojedinûlá sukulentová stfiecha s v hodn mi tepelnû izolaãními vlastnostmi poroste pfiímo z okolního rovinatého terénu, bude mít minimální nároky na údrïbu a v souladu s posláním zoologické zahrady se stane zajímav m Ïivotním prostfiedím pro mnoho rûzn ch ÏivoãichÛ. V duchu zásad Centra ekologické v chovy je budova vytápûna tepeln m ãerpadlem se tfiemi 120 metrû hlubok mi vrty pro odbûr pûdního tepla. Novostavba stála celkem 21,5 milionu korun a polovinu tûchto prostfiedkû zajistil Státní fond Ïivotního prostfiedí âr. Sedmi a pûl miliony pfiispûl majitel ZOO Jihoãesk kraj a zbylou ãást zoologická zahrada pokryla sama z vlastních zdrojû. DvoupodlaÏní Centrum ekologické v chovy má v pfiízemí jeden velk sál a dvû men í uãebny se zázemím pro vefiejnost, v patfie pak kanceláfie pro Oddûlení ekologické v chovy a propagace. Jeho v stavba byla jednou ze tfií etap roz ífiení ZOO Ohrada, na nichï se Metrostav v uplynulém roce v rámci jedné zakázky podílel. Volnû prûchozí ptaãí voliéra z ocelové konstrukce a plastem potaïeného pletiva je uï kompletnû hotová, nová restaurace v zadní ãásti areálu ãeká pouze na vybavení interiéru a bude otevfiena na jafie spolu s dûtsk m koutkem a kontaktní ZOO. Spoleãnû vylep í Ïivot chovan m zvífiatûm, jejich o etfiovatelûm i náv tûvníkûm malé zoologické zahrady. Aquapark v Ole né uï zkrotil divokou fieku Kryt relaxaãní komplex s vodními atrakcemi v rekreaãní zónû Ole ná ve Fr dku-místku otevfiel své bezbariérové brány náv tûvníkûm uï v poslední listopadov den. Za pouh ch devût mûsícû vyrostl v sousedství venkovního aquaparku a za necel ch 180 milionû korun jej postavilo sdruïení firem Metrostav a TCHAS. Na stavbû pracovala divize 1, vedoucím projektu byl Ing. Petr Zhofi z oblastního zastoupení pro Moravskoslezsk kraj. Kryt areál rekreaãní zóny Ole ná s kapacitou pro dvû stovky náv tûvníkû se rozkládá na plo e necel ch 2000 m 2. Vzhledem k rozmûrûm a typûm konstrukce je navrïen ve dvou dilataãních celcích objekt krytého bazénu tvofií Ïelezobetonov monolitick skelet, nosná konstrukce bazénové haly je z prefabrikovan ch sloupû a prûvlakû po obvodu a ve títu. Budova o nejvy í v ce kolem 14 metrû v sobû skr vá fiadu rûzn ch vodních ploch, atrakcí a doplàkov ch wellnes zafiízení vãetnû restaurací, obãerstvení a dal ích sluïeb. Po 11 mûsícû v roce bude nabízet zábavné koupání za prosklenou stûnou otevírající nádhern pohled na panoráma Beskyd. Hlavní nerezov bazén není plaveck, ale je cílenû navrïen pro odpoãinek, uvolnûní a zábavu. Má nepravideln tvar s plochou 300 m 2, pod níï zadrïuje 360 m 3 vody dohfiívan ch tepeln mi ãerpadly na teplotu 26 aï 28 O C. Vejde se do nûj aï sto náv tûvníkû, ktefií jistû ocení jeho rûzné atrakce vodní chrliãe a dûla, masáïní trysky v bazénov ch stûnách, lavice s kombinovanou vodní a vzduchovou masáïí, vodní lûïko, proudov kanál a houpací bazén. Uprostfied bazénové plochy je na ostrûvku 7 m 2 velk whirpool pro 8 osob s podvodním osvûtlením a s vodou o teplotû aï 36 O C. Mal bazének pro 20 dûtí má plochu jen necel ch 21 m 2, hloubku 10 30 cm, teplota vody v nûm v ak dosahuje aï 30 stupàû. Je umístûn v samostatné odhluãnûné zónû a doplnûn drobn mi dûtsk mi vodními atrakcemi. Nejvût ím lákadlem pro náv tûvníky v ak nepochybnû bude 23 metry dlouhá divoká fieka, v âeské republice první a v Evropû teprve páté skluzavkové zafiízení tohoto druhu, v nûmï bude proudit aï 1800 m 3 divoké vody za hodinu. Neménû atraktivní jistû bude i více neï 90 metrû dlouh tobogán s desetimetrov m pfiev ením, kter plavce pfiekvapí i neãekan mi obrazy promítan mi na vnitfiní stûnu tubusu. Díky nim bude klouzající plavec mífiit tfieba pfiímo do Ïraloãí tlamy. Souãástí areálu je také wellnes s infrasaunou, parními kabinami, finskou saunou a restauracemi, vãetnû mokrého baru. V celém centru funguje elektronick systém obsluhy náv tûvníkû od jejich pfiíchodu do areálu aï do okamïiku, kdy zafiízení opou tûjí. Podle hodnocení prvních hostû vznikl doplnûním krytého centra do rekreaãní zóny Ole ná jeden z nejatraktivnûj ích aquaparkû v republice. Lenka Svobodová, foto Petr Pavelka OkruÏní kfiiïovatka omezí nehody i velkou vodu Ústeckému kraji pfiinesl Mikulá otevfiení nové okruïní kfiiïovatky na budovaném silniãním tahu mezi Litomûfiicemi a Lovosicemi, kter pfiispûje ke zlep ení dopravní situace v kraji a prûmyslové zónû Prosmyky zajistí pfiístup k dálnici D8. Souãástí této komunikace bude také takzvan západní most pfies Labe. Ústeck kraj coby investor celou stavbu pro její nároãnost rozdûlil na tfii ãásti. První právû zprovoznûn kruhov objezd byl postaven za rok a jeden t den a tfii ãtvrtiny z jeho nákladû pokryly prostfiedky z Evropské unie. Mezi zajímavosti této okruïní kfiiïovatky i jejího dal- ího pokraãování bude bezesporu patfiit i vyzvednutí komunikace o tfii metry nad pûvodní terén, takïe poslouïí také jako protipovodàová ochrana nedalekému v robnímu závodu Lovochemie. Stavební sdruïení, které se na této akci podílí a zahrnuje Stavby mostû Praha, Stavby silnic a Ïeleznic a Metrostav, konkrétnû divizi 4, teì pokraãuje s prací na druhé ãásti projektu na silnici s nûkolika men ími mostky a dal í okruïní kfiiïovatkou v Mlékojedech, která by mûla b t hotová závûrem pfií tího roku. Nejnároãnûj í tfietí etapa v stavba západního mostu pfies Labe bude hlavní vizitkou Metrostavu na tomto dlouho oãekávaném tahu.

strana 4 Blahopfiejeme Srdeãné pfiání v eho nejlep ího zasíláme v em na im spolupracovníkûm, ktefií v prosinci leto ního roku oslaví Ïivotní jubileum. V em pfiejeme do dal ích let hodnû zdraví, tûstí a spokojenosti nejen v pracovním, ale také v rodinném Ïivotû. Za práci, kterou vykonávají pro na i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je tû mnoho pracovních a osobních úspûchû. 50 let Karel varc, tuneláfi z divize 5 Ing. Vladimír Ellinger, odborn technick pracovník z divize 6 Franti ek Smolík, elektromontér z divize 9 60 let Vladimír Zeman, mistr z divize 5 Franti ek Harvánek, figurant z divize 5 Josef PetrÛ, samostatn odborn technick pracovník z divize 6 Jifií Ma ín, stavební dûlník z divize 7 Mgr. Ludûk Bohman, stavbyvedoucí z divize 9 Miloslav Koláfi, samostatn odborn referent centrály V prosinci oslaví své Ïivotní jubileum také Marie Masnicová, uklízeãka z divize 1 Stanislava Práglová, samostatná odborná technická pracovnice z divize 3 Ing. Hana áchová, odborná technická pracovnice z divize 8 BoÏena Valentová, odborná referentka z divize 9 Ivana S korová, odborná technická pracovnice centrály RovnûÏ jim srdeãnû blahopfiejeme. O Islandu, tunelech a také o Vánocích V stavba dvou silniãních tunelû na severu Islandu, kterou zaãali pracovníci divize 5 Metrostavu pfiipravovat letos na jafie, je pro obyvatele této ãásti ostrova uï témûfi pûl roku nejen pfiíslibem pohodlnûj ího a rychlej ího cestování, ale zejména v posledních mûsících, kdy se naplno rozebûhly raïby, pfiinesla do osady Olafsfjördur i pfiíjemné rozpt lení. Postup prací totiï místní lidé sledují skuteãnû s velk m zájmem a na první odpaly v Olafsfjörduru vydrïeli ve sv ch autech ãekat i dlouhé hodiny. Jejich mûsta se uï teì zahalila do pfiedvánoãního kabátu a domy jsou ozdobeny spoustou svûtel, která na rozdíl od âeské republiky záfií do tmy po cel den. Za bezmála pût mûsícû od pfiíjezdu prvních pracovníkû do kraje Nordurland na Islandu nároãná stavba znaãnû pokroãila. âela portálû jsou zaji tûna a t mûm raziãû se uï od obou portálû podafiilo vyrazit více neï pûl kilometru tunelu o profilu 52,3 m 2. Od zahájení stavby se v ichni pracovníci projektového t mu pot kají s rûznorod mi úskalími a nástrahami, které pfiiná í práce v blízkosti polárního kruhu. RaÏba probíhá v bazaltech rûzné geologické kvality, od tûch opravdu pevn ch a kvalitních, aï po nûkolik desítek metrû dlouhá poruchová pásma s puklinami vyplnûn mi hlínou. Podmínky v podzemí jsou pro na e raziãe s ohledem na sopeãnou aktivitu Islandu znaãnû nároãné. V nejhlub ích místech raïeb bude teplota dosahovat aï 40 stupàû Celsia. Hor í neï geologické podmínky je v ak v tomto období extrémní poãasí, kdy prudké v kyvy vûtru o rychlosti aï 120 km/hod spolu s hust m snûïením a de tûm ãiní z raïby tunelu opravdu nesnadn úkol. KaÏd den navíc ub vá denního svûtla a pfiibliïnû v polovinû prosince nastane Polární noc. Tyto tûïké podmínky vyïadují zaji tûní opravdu kvalitního zázemí pro ubytování, stravování i odpoãinek v ech pracovníkû, ktefií mohou ve volném ãase sledovat napfiíklad kabelovou televizi ãi filmy na DVD, nebo nav tívit nûkteré ze sportovních zafiízení, jichï je v okolí nûkolik. V ichni zamûstnanci divize 5 Metrostavu se v ak pochopitelnû tû í, aï koncem prosince alespoà na nûkolik dnû svûj doãasn chladn domov na Islandu opustí a odjedou trávit vánoãní svátky do kruhu sv ch blízk ch, domû do âeské republiky. Pfied odjezdem je sice je tû ãeká spousta práce napfiíklad i pfii zabezpeãení stavby, pfiesto ale stihnou pfiipravit pfiedvánoãní veãírek, na nûjï k typicky ãeskému vánoãnímu stromku pozvou i své islandské partnery. Ing. David CyroÀ, Island INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ 1 2 4 6 8 9 Deset dobr ch receptû, jak pfieïít Vánoce Zatímco pro na e pfiedky b val advent dobou klidu a rozjímání, pro nás je, Ïel, doba pfiedvánoãní obdobím, kdy nic nestíháme. Na tradiãní vánoãní koncerty jednotliv ch divizí Metrostavu si v ak v prvním a druhém prosincovém t dnu jistû rád udûlal ãas kaïd z pozvan ch. Byla to totiï ideální pfiíleïitost k zastavení v pfiedvánoãním shonu a vyãi tûní hlavy od v ech chmurn ch my lenek. Celkem deset pohodov ch veãerû ukázalo, Ïe kdyï ãlovûk nejvíc spûchá, má se opravdu zastavit, nebo se odreagovat tfieba na taneãním parketu (foto ã. 1). Právû na tuto zásadu vsadila divize 1, která v rámci komponovaného veãera z muzikálu Chicago nechala zazáfiit profesionální taneãnice (foto ã. 2) i skupinu The Swings s Terezou Duchkovou (foto ã. 3). Hvûzdou veãera se v ak mohl stát kaïd, kdo se nebál vstoupit na taneãní parket. Podobné to bylo i v pfiípadû divize 3 (foto ã. 4), pro kterou pfiijel ze Slovenska zazpívat Peter Lipa (foto ã. 5). Jak sám fiekl, pr také proto, aby se uï koneãnû nûco udûlalo s bratislavsk m metrem a taky z toho dûvodu, Ïe vlastnû v echny písnû, ty jazzové a bluesové nevyjímaje, jsou vlastnû koledy. V Cafe Dinitz to zase s vokální skupinou 4TET (foto ã. 6) pûknû rozjela na e developerská divize (foto ã. 7), která ãtvefiici dokonale sezpívan ch showmanû dlouho nechtûla pustit z pódia. Ponûkud nesnadnou úlohu v ak mûli bûhem veãerû hlavní hostitelé, ktefií si museli udûlat ãas na v echno a na v echny. Jak ale poznamenali pánové Martin Plch a Jifií Procházka z divize 3 (foto ã. 8) i Petr Pujman (foto ã. 9) z developerské divize i oni nakonec na li recept na to, jak pfieïít Vánoce totiï v pohodû. Blanka Hrdinová, foto Josef Husák 3 5 7 Exkurze pro studenty V leto ním roce se na e akciová spoleãnost rozhodla obohatit tradiãní program spolupráce s vysok mi kolami o exkurze na nûkteré zajímavé stavby Metrostavu, pfiedev ím dopravní. JiÏ v poãátku roku 2006 se studenti nejen z Fakulty stavební âvut Praha, ale i z dal ích vysok ch kol technického zamûfiení mohli seznámit s postupem v stavby mostní estakády v Trmicích na budovaném úseku dálnice D8 mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Nûmeckem. Díky pochopení divize 4 a vedení stavby tak mûli moïnost pfiímo v praxi poznat nûkteré technologie i postupy, se kter mi se dosud seznámili pouze teoreticky. Ve spolupráci s divizí 9 byla dal í exkurze zaji tûna na stavbû rezidenãního objektu River Diamond, kter je na Rohanském nábfieïí v Praze-Karlínû budován v rámci velkorysého projektu River City, a tentokrát se jí zúãastnil také Doc. Ing. Jifií Máca, CSc., prodûkan pro pedagogickou ãinnost studentû FSv âvut Praha. Stavbu ocelového mostu u Rzavé, pro jehoï v stavbu divize 4 zvolila neobvyklé technické fie ení pomocí vysouvání, studenti stavebních fakult nav tívili letos hned dvakrát. Obû akce jedna pro studující z âvut Praha i druhá pro VUT Brno, které se zúãastnili zejména zahraniãní posluchaãi mûly velk úspûch pfiedev ím proto, Ïe probûhly právû pfii nejzajímavûj í fázi vysouvání mostovky. Dal í exkurze se uskuteãnila koncem listopadu a jejím cílem byly tunely v Klimkovicích, jedna z nejnároãnûj ích staveb rozestavûného úseku dálnice D47, kde se o studenty starali pracovníci divizí 4 a 5. Tato akce byla také pilotním projektem spolupráce s Fakultou stavební TU-V B v Ostravû a byl o ni velk zájem nejen mezi studenty, ale také mezi pedagogy. Budoucí dálniãní tunely si prohlédla pfiibliïnû edesátiãlenná skupina. Na rok 2007 pfiipravuje úsek personálního fieditele Metrostavu spolu s divizemi dal í podobné akce, neboè právû tímto zpûsobem je moïné vzbudit u studentû zájem o obor i o pozdûj í práci v na í firmû. V závûru této struãné rekapitulace nesmí chybût podûkovaní v em, kdo na pfiípravû tûchto akcí spolupracují a studentûm na jednotliv ch stavbách vûnují svûj ãas a pfiedávají cenné zku enosti. PhDr. Lenka LaÀová Vánoce v modrém Leto ní teãku za vánoãními koncerty Metrostavu udûlají 23. prosince ve Dvofiákovû síni Rudolfina dirigent Libor Pe ek s PraÏskou komorní filharmonií a klavírista Martin Kasík, v jejichï podání zazní Rapsodie v modrém, Ameriãan v PafiíÏi a Klavírní koncert F-Dur skladatele George Gershwina. Nabídku Metrostavu jsem opravdu rád pfiijal, Gershwin je totiï moje srdeãní záleïitost a domnívám se, Ïe jeho hudba musí oslovit kaïdého. Tento muï, jehoï profesionální dráha zaãala pouhé ãtyfii roky poté, co se zaãal uãit hrát na klavír, mûl strhující dar melodick ch i harmonick ch nápadû, které dokázal mistrnû pouïívat jak v hudbû jazzové, tak i klasické. Myslím, Ïe nikomu jinému se nepodafiilo vystihnout drav lesk i blues Ameriky mezi dvûma válkami tak, jako právû jemu, fiíká dirigent Libor Pe ek a dodává, Ïe se na pfiedvánoãní vystoupení v Rudolfinu tû í o to víc, Ïe pfii v bûru klavíristy dostal volnou ruku a s Martinem Kasíkem spolupracuje velmi rád. red âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Redaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00 Praha 8-LibeÀ, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz, âíslo 21 22/2006 vy lo 15. 12. 2006 (1/2007 vyjde 16. 1. 2007) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ob a Ing. Libu e Weinfurtová / Design Tomá Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / V roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN 1211-0736