OD ZAÁTKU DO KONCE MARTIN KLUSO. (Tursko, únor 2011)

OD ZAÁTKU DO KONCE MARTIN KLUSO (Tursko, únor 2011) Nemohu si dovolit nevyužít as, který nám byl dán k tomu, abychom pinesli Boží slovo. Chvály, které jsme dnes slyšeli, mluvily o obrovském vyznání našeho vztahu k Bohu, naší lásky k Nmu. Jsem pesvdený, že není jiný motiv, který vydrží, než láska k Bohu. Ano, strach je dležitá vc. Boží slovo mluví o tom, že je poteba se Boha bát. Bojíte se Boha? To je správné. Bojíme se Boha, protože má obrovskou moc, obrovskou autoritu, a je tím Jediným, kdo je schopen naši duši poslat do nebe nebo do pekel. Je to tak? Boha se urit bojíme a nebudu to brát na lehkou váhu. Nicmén Boží slovo jasn íká, že je to práv Boží dobrota, která nás pivádí k pokání. (ím 2:4) A pokání vede ke spasení. Zdál se mi sen. Sedl jsem na shromáždní, asi na Filipínách nebo v jiné cizí zemi. lovku, který sedl vedle m, jsem íkal: Dneska mám mluvit, ale vbec netuším o em. Stává se mi relativn asto, že m nco napadne až cestou za kazatelnu nebo chvíli ped tím. Ten lovk ve snu se ke mn naklonil a ekl: ekni jim to, co jsi íkal na minulém shromáždní. Tak vám povím, co jsem íkal na jednom shromáždní na Filipínách, protože si netroufám udlat cokoliv jiného. Slovo, které jsem mluvil, bych nazval Od zaátku do konce. Vyprávl jsem z 1. kapitoly Genesis píbh o tom, co se vlastn tehdy na poátku stalo. Ve Starém zákon teme, že na poátku Hospodin stvoil lovka. Jmenoval se Adam a jeho žena Eva. Bh jim jasn ekl, co mají dlat. ekl jim, co mají dlat, víc než to, co dlat nemají. Nkdy máme pocit, zvláš pokud Boha neznáme, že nám dal obrovský seznam píkaz a zákaz. Hlavn tedy zákaz. Že je spousta vcí, které nesmíme. Pokud ale kesan zane chodit s Bohem, tak v podstat vbec nechodí podle zákaz. Víte pro? Protože nemá as. Nedlá zlé vci pro samé dobré vci, které dlá. Je obrovské utrpení mít život plný zákaz. Bh ale nikdy 1

neml na mysli, abychom trpli. Bh nám neíká: Nedlej, nedlej, nedlej! Naopak íká: Je tolik dobrých vcí, které t naplní životem. Na poátku Bh postavil Adama a Evu do ráje. Ve 3. kapitole Genesis se pak píše o hadovi. Had pak byl nejchytejší ze všech živoich polních, kteréž byl uinil Hospodin Bh. A ten ekl žen: Takliž jest, že vám Bh ekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského? Dti, mluví hadi? Ne. Ne? Už jste potkali v lese hada a mluvili s ním? Ne, hadi nemluví. V tomto pípad had symbolizuje ábla, toho zlého. ekl takovou zvláštní vc: Je to tak, že Bh ekl, nebudete jíst z žádného stromu rajského? I ekla žena hadu: Ovoce strom rajských jíme. Jinými slovy: Kdepak, jíme ho, to mžeme. Mžeme spoustu vcí. Už jsem to íkal mockrát, ale myslím si stejn jako apoštol Pavel, že opakování je k užitku: Kesané nežijí podle toho, že spoustu vcí nesmí, ale naopak, že velkou spoustu vcí mžou. Teba mžeme dobe spát. S istým svdomím. Mžeme chodit ve svtle, mžeme mít radost. Mžeme mít pokoj, mžeme mít dobré vztahy v Kristu. Mžeme si nkdy užívat i nadpirozené uzdravení, které bychom bez Boha nemli. Mžeme si užívat vztah s Bohem, což je obrovská výsada. A tak žena hadu opáila: Kdepak,,ovoce strom rajských jíme. Ale o ovoci stromu, kterýž je u prosted ráje, ekl Bh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemeli. Co tady znamená smrt? Když Adam s Evou sndli ovoce, tak bychom si v pirozeném mysleli, že na základ tohoto Božího slova padnou k zemi mrtví. Co se ale reáln stalo? Zemeli, nebo nezemeli? Zemeli. Zemeli dokonce hned. Nicmén had se snaží žen vysvtlit, že to je jinak. I ekl had žen: Nikoli nezemete smrtí! (Nebojte se, nic se nestane!) Ale ví Bh (on vás chce o nco obrat), že v kterýkoli den z nho jísti budete, otevrou se oi vaše, a budete jako bohové, vdouce dobré i zlé. Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i píjemný oima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl. Tedy oteveny jsou oi obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali listí fíkového a nedlali sob vník. Udlali si sukni z listí a snažili se pikrýt, protože se najednou stala zvláštní vc. Nkteí lidé to vykládají tak, že byli nazí, jenom to nevdli. Sndli ovoce, dostali njaké poznání a ekli: Jé, dívej se, my nemáme obleení! Ale ono to je trošku jinak. Do té doby nebyli nazí, ale byli odni Boží spravedlností. Byli obleeni v neporušený vztah. A najednou 2

došlo k tomu, že o nj pišli. Pišli o spravedlnost, pišli o istou mysl a zboili vztah mezi sebou navzájem a Bohem. Najednou do jejich života pišel strach. Znáte to, když nco provedete, že byste se nejradši schovali? Radji byste toho lovka ani nepotkali, protože cítíte, že se mezi vámi nco stalo. Je to tak? Když s nkým máte istý vztah, tak ho rádi vidíte. Tšíte se, že se uvidíte. Ale pokud je mezi vámi naptí nebo strach, radji byste pišli pozdji, abyste se nepotkali, nebo pjdete jinou cestou, protože pedstava, že budete spolu stát na autobusové zastávce, nevíte pesn, co íct Rozumíte mi? Najednou máte zboený vztah a nemžete chodit ve svtle, nemžete chodit v istot. A to se stalo Adamovi. Chci vám vysvtlit, co se reáln stalo, protože to je velmi zásadní vc. Poslouchejte osmý verš: A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k vtru dennímu Co udláte, když slyšíte Boží hlas a víte, že Bh pichází? Co by ml lovk udlat? Jít Mu vstíc, naslouchat. Cítíte radost a íkáte: Bože, jak se máš? Rád T vidím! lovk se raduje z toho, že Boha potkává. Naše Kristýnka vždycky íká: Tolik se tším, až pijde Ježíš. Rozbhnu se k Nmu, vrhnu se Mu do nárue a už se Ho nepustím. Tšíte se na Nj? V Jeho pítomnosti je tak dobe, že tam chci jít. Je to stejný zpsob, jakým chodili Adam a Eva s Hospodinem. Ale všimnte si, co se stalo v osmém verši. Když to slyšeli, i skryl se Adam i žena jeho ped tváí Hospodina Boha, u prosted stromoví rajského. Zabhli do lesa mezi stromy a tam se schovali. Už jde! Vdli, že mají problém. Nejenom, že mají problém, ale vdli, že porušili vztah, který mli. Pro myslíte, že Bh stvoil lovka, tak jak ho stvoil? Aby ml obecenství. Co znamená obecenství? Vztah. Bh dopustil, aby si to Adam prožil. Pojmenoval všechna zvíata. Díval se na n a íkal: No, lev je fajn, žirafa dobrá, vysoká, kropenatá kepelka dobrá, slon mohutný, výborný, ale s žádným z tch zvíat nemžu mít vztah. Je to tak? Nkdo má pejska a koiku, budiž, ale moc si nepopovídáte. A když, tak je to trochu monolog, kdy povídáte a povídáte a chvilku si mžete naivn myslet, že koka vám rozumí. Nkteí lidé dokonce ze zoufalství, protože nemají žádné jiné vztahy, mají vztah s kokou, se psem, s papouškem nebo s konm. Hladí ho a íkají: Ty mi rozumíš, vi. Upímn eeno, nerozumí. A to Adam prožil. Prožil to tak, že na konci dne, když pojmenoval všechna zvíata, ekl: Je píjemné je mít kolem sebe. To známe 3

všichni, že? Bylo by píjemné se procházet, okolo bží k, nebojíte se ho, tam bží vychovaný pes, kterého se nemusíte bát, a tady se pase žirafa, tak dti posadíte na žirafu. Bylo by to píjemné, ale že bych s ní ml obecenství? Že bych si veer pi západu slunce sedl se slonem a vylil bych mu svoje srdce, svoje trápení a problémy, které m tíží ve firm, v církvi nebo v Africe? Slon by mával ušima, jako že mi rozumí. Asi ne, vi te. A tak Adam ekl: Potebuji nkoho vedle sebe. Potebuji pomoc sob rovnou. Cítil prázdnotu. Cítil, že se nedokáže sdílet, pokud nemá sob rovného, který má schopnost mu porozumt. Nejenom ho slyšet, ale porozumt mu. Kdo má schopnost se vcítit, kdo má schopnost nco podobného prožít. Tžko se budu sdílet s nkým, kdo nemá kapacitu a schopnost nco prožít jako já. Kdo nemá srdce, emoce, kdo neví, co to je strach. Vysvtlujte vorvaovi, že se bojíte, že vás nkdo napadne. A vorva: Jak napadne? Vbec nerozumím, co myslíš. lovk prožil, že potebuje nkoho, kdo mu rozumí. Tžko mže mít vztah jeden lovk, že? To nejde. Musíte mít dva, aby se porozumní a láska mohly sdílet. A co víc, nejenom, že se sdílíte, ale ješt je rozmnožujete. Ve sdílení pijde i rozmnožení. Rozmnoží se láska, rozmnoží se porozumní. Bh nestvoil lovka jen tak, ale stvoil ho ke svému obrazu. Stvoil ho tak, že mu dal duši, mysl, emoce a vli, aby se mohl sdílet s Bohem. Aby ml kapacitu se s Bohem sdílet. Otevel komunikaní kanál, aby Adam uml Boha slyšet, když promluví. Nejenom, aby Ho uml slyšet ušima, což zvíata umí taky, ale aby Ho uml slyšet v nitru, rozuml Mu a pochopil, co íká. Stvoil lovka tak, aby spolu mohli mít vztah, v nmž jeden druhého obohatí. Bh od zaátku velmi toužil po vztahu. Jestli nkdo z vás prožil touhu po vztahu, tak Bh v ádu vtší. Bh touží mít vztah. Proto vlastn Bh zareagoval a volal v 9. verši: I povolal Hospodin Bh Adama, a ekl jemu: Kdež jsi? Kde jsi, Adame? Mimochodem, toto je volání, které zní už 6000 let. Jenom jméno se mní. Jméno si mžete dosadit své vlastní. Bh volá: Kde jsi? Kde jsi, Martine? Kde jsi, že nemžeme mít plné obecenství? Kde jsi, Lindo? Bh hledá: Kde jsi, Lukáši? Kde jsi, Jirko? Kde jsi, Kristýno? Kde jsi, Tomáši? Kde jsi, Romane? Kde jsi? Chci s tebou mít obecenství. Obecenství, které nebude niím zkažené, niím zakalené. Obecenství, kdy budu schopen s tebou chodit a sdílet se v plnosti. Chci s tebou mít vztah. Proto jsem t stvoil. Moje srdce po tom touží. Po tom volá i moje srdce. Když 4

poznáte, jaký Bh je, tak to, co je v Jeho charakteru, vás pivede k Jeho srdci. Když porozumíte tomu, jaký Bh opravdu je, tak zaslechnete Jeho volání: Kde jsi? A všechno ostatní pomíjí a schová se za potebu být s Bohem. Víte, kdybyste se m v mých 15 letech zeptali, jestli je Bh, tak bych se vám vysmál: Pochopiteln žádný Bh není, to víme, to je jasné. Chodíme do školy a tam nás to uili. Bh není. Pak za mnou nkdo pišel a ekl mi, že Bh je. íkal jsem si, že lovk, který se mnou mluví, je inteligentní, asi si nevymýšlí, tak se tím musím minimáln zabývat. Abych ten píbh zkrátil, když jsem poznal a zjistil, že Bh je, vzrostla ve mn obrovská poteba vztahu s Ním. Ml jsem obrovskou potebu íct: Bože, chci nejenom vdt, že existuješ, ale chci také vdt, jaký jsi. A chci vdt, jestli máš zájem a schopnost se mnou komunikovat. Byl jsem šestnáctiletý kluk a pedstava, že mžu mluvit s Bohem, m fascinovala. Ne, že mžu mluvit s njakým prezidentem nebo slavným lovkem, ale mžu mluvit pímo s Bohem! S Bohem, který všechno zná, má obrovskou moc. Nechci to shodit, ale jdete ven s kamarádem, a on je to Bh. Jdete ven, jste schopni se sdílet a je s vámi poád. Moje první modlitba zaínala slovy: Bože, aby bylo jasné, já v Tebe nevím. Nevím v Tebe, ale jestli jsi, tak je na Tob, aby ses mi zjevil, protože já T najít neumím. Jestli jsi schopný Bh, tak m musíš najít. Víš, kde bydlím, tak pij, protože nevím, kde bydlíš Ty, já tam jít neumím. Ta modlitba byla upímná. íkal jsem: Bože, já v Tebe nev- ím, ale spousta vcí ukazuje na to, že jsi. Spousta lidí vydává svdectví, a jestli jsi, tak se chci s Tebou potkat. Jestli z Tvojí strany existuje nabídka pro vztah, tak to beru. Najednou se mi Bh zaal ukazovat, zaal se mnou mluvit, zaal picházet, a co bylo nejúžasnjší, zbudovali jsme vztah. Bh s vámi mluví, íká vám spoustu vcí a nco ve vašem život dlá. Pamatuji si, že když jsem chodil veer spát, vždycky jsem se schoulil a schoval se do vztahu s Bohem. Jako kdybyste najednou nebyli sami. Narozdíl od mnohých z vás, kteí máte sourozence, jsem byl v pokojíku sám. Zhaslo se, a konec. Ale vdl jsem, že se vždycky mžu schovat do Boží pítomnosti, a nikdy jsem nebyl sám. Kdykoliv jsem byl venku nebo doma, mohl jsem být s Bohem. Bh hovoil, já jsem hovoil a do dneška jsme nejlepší kamarádi. Lidé íkají rzné vci, snažíte se jim nco íct a víte, že vám úpln nerozumí. Nedokážou to vidt úpln jako 5

vy. Ani vám nerozumí, jak to pesn myslíte. Zjistíte, že jediný, kdo vám pln rozumí, je práv Bh. Stále zní volání: Adame, kde jsi? Toto volání je do dnešního dne po vaší duši; konkrétn po vaší duši. Bh chce s každým z vás navázat vztah a spolu s vámi plynout a komunikovat. Nic víc, nic mí. Všechno ostatní vyplývá ze vztahu. Když má muž vztah se svojí ženou, tak to, že jdou na procházku, nakoupit nebo si udlají veei, vyplývá z jejich vztahu. Kdyby vztah nemli, tak to celé padne a chovají se jinak. Stejným zpsobem naše kesanství nemám ten pojem úpln rád, protože prošel obrovskou devalvací vychází a mlo by se toit okolo našeho reálného a konkrétního vztahu s Bohem. Amen? Pokud máme vztah s Bohem, všechno ostatní z nj vyplývá. Problém je, že spousta lidí došlo do stavu, kdy nemají vztah s Bohem, ale pitom dál dlají kesanské vci. Je to podobné, jako kdybych byl se svojí ženou, nemli jsme žádný vztah, nemli se rádi, ale dál sedli u veee, takzvan vychovávali dti, jeli na nákup a tak dále. Co vy na to? Má nkdo zájem o takové manželství? Ne? Dláte stejné vci. Nco si koupíte, nkdo má narozeniny, tak nco dáte k narozeninám, posadíte se spolu, ale nemáte si co íct. Co vy na to? Nemáte potebu si nco íct. Zeptám se jinak: Byli byste ochotni obtovat teba veei, obleení, výlet nebo narozeninový dárek a zamnit ho za to, že si sednete a budete schopni se sdílet a povídat si? Budete si rozumt, budete s nkým, kdo vás má rád a kdo vám to dá najevo? Ano? Velmi rádi, že? Velmi ochotn. Stejným zpsobem to ale vidí Bh. Stejným zpsobem i Bh neustále volá: Kde jsi? Celý píbh ped 6000 lety zaal rozchodem. Máme dnes takový pojem, který m hrozn provokuje, a to je ex. Znáte to? Obas mi nkdo nco vypráví a ješt s takovým postojem, že se nic nedje, íká: No, mj ex byl taky fotbalista. Setkali jste se s tím pojmem nkdo? Nkteí ano. Kdybychom to peložili do eštiny, je to jako mj bejvalej. Moje bejvalka, mj bejvalej. Mj ex. Te to trochu peženu, ale jako kdyby Adam s Evou ekli: Hospodin, mj ex, s tím jsme vždycky veer povídávali. Je to tak. Ve chvíli, kdy zhešili, zemeli, protože zemel ten vztah. Zemel vztah, a v tu chvíli to je ten bývalý. Jako kdyby došlo k rozchodu, rozvodu a zrušení vztahu. Celých 6000 let Bh volá, chce ten vztah napravit. Chce ho znovu získat, nejen takový, jaký byl, ale takový, jaký ješt nikdy nebyl. Amen? Jestliže ten vztah dokázali Adam a Eva tak 6

lehce vypovdt, tak za moc nestál. Nemá smysl vrátit se ke vztahu, když víte, že ho ten druhý byl schopen tak lehce prodat. Za jablko. Bh se mohl Adama ptát: To m neznáš? Copak je nco dobrého, o co bych vás chtl pipravit? Jak to, že Adam s Evou skoili na dv vty njakého hada? Protože nemli známost Boha. Neznali Jeho charakter, neznali Jeho zámry. Neznali pochopiteln verše, které íkají, že Boží pemýšlení o lovku je dobré. Jednak se s hadem nemli co bavit, ale když už, tak mu mohli jednoduše odpovdt: Víš co, nevím pesn, jak je to s tím stromem, ale jedno vím jist: Kdyby to bylo dobré k jídlu, tak Bh je první, kdo mi to dá. Kdyby to bylo k užitku, tak m k tomu Bh povzbudí a doporuí mi to. To je známost, kterou mám. Dvuji Mu. Bh nechce obnovit a vrátit vztah, který byl mezi Adamem a Hospodinem. Bh nás chce dovést do vztahu, který ješt nikdy mezi lovkem a Bohem nebyl. Vztah naprosté dvry, naprosté lásky a naprostého spolehnutí se, ze kterého vychází všechno ostatní. Když se zamyslíte nad tím, z jakých knih v Bibli teme, zjistíte, že jen velmi málo z Písn písní. Jako kdyby v Bibli vbec nebyla. Když si ale uvdomíte, že je to Bh, který v Písni písní mluví k církvi, a zamilovaná církev zase k Bohu, tak vidíte obrovskou potebu, obrovské volání duše po vztahu. V 1. kapitole se píše o Jeho jmén. Pro vni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož t mladice milují. Pro Jeho jméno. Jméno v Bibli znamená charakter. Nejen, že se nkdo jmenuje Jan, a je to hezké jméno. Ale pro jméno, které reprezentuje charakter. Zní zde volání: Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Je to volání církve, nevsty: Kde jsi? Chci T najít. Zajímá m, kde paseš, zajímá m, kde jsi. Chtla bych s Tebou být, chtla bych s Tebou trávit as. Je to vlastn volání naší duše po milém. Kde je mj milý? Kde je? Jako by íkala, že netouží po niem jiném, než Ho hledat. Jak jsi ty krásný, milý mj, jak utšený! Navzdory všem okolnostem, navzdory všemu, co se dje, se zamyslete nad Hospodinovým voláním po naší duši. Nic se na tom vztahu nezmnilo. Nezmnilo se volání, kterým nás Bh volá. Kde jsi, Adame, kde jsi, Evo? Kde jsi, Martine, kde jsi, Franto, kde jsi Kristýno? íká nám, abychom vstoupili do pokojíku spolu s Ním. Tehdy všechny ostatní problémy pomíjejí nebo najednou mají ešení. 7

Bratr Martin tady mluvil o pomluvách, o zlých eech. Ale ve chvíli, kdy pijdete do pokojíku, kde se zavete s Bohem, a zeptáte se Ho, jak to vidí, jak vidí vás, tak všechno ostatní padá a je pry. Uritým zpsobem není podstatné, co si o vás myslí jeden, deset nebo sto lidí, ale jak vás vidí Bh. Zbudovat si vztah s Bohem je proto primární a prioritní vc! Všechno ostatní z toho vyplývá. Chtl bych vás jednoduše povzbudit, abyste vdli, že Bh je. Abyste vdli, že je dobrý. Jeho charakter, Jeho jméno, moc a autorita je obrovská. Každému z vás Bh nabízí jedinený vztah. Ne mezi Ním a církví. Ale konkrétn mezi Ním a vámi. Mžete spolu mluvit. Nebude vám zjevovat nitra ostatních, kdo co provedl, ale bude se sdílet o svém srdci. Promní vás to a obohatí. Bh je schopen zjevovat vám jednak svoje srdce, ale bude vám zjevovat i to, co je ve vašem srdci. Když s vámi bude mluvit, promní vaše pemýšlení a potáhne vás k sob tak, že Mu víc porozumíte. Ze zaátku s vámi bude mluvit na úpln obyejné rovin, protože nejste schopni porozumt hloubce Jeho srdce v tom, co v tuto chvíli na zemi dlá. Ale když trávíte as s Bohem, tak máte neustále k situacím vstup od Boha. Nechodíte podle svých vlastních nápad a svého vlastního pemýšlení, ale jste zvyklí se vždycky Boha zeptat. A tak jednáte na základ toho, co vám Bh poví. Když jsme byli na misijní cest na Filipínách nebo v Africe, zvláš v tchto zemích, tak tam není prostor pro vlastní názor. Nefunguje to. To není o tom, že si sedne pt chytrých chlap a nco vymyslí. Protože to nevíte, to nevymyslíte. Pijde za vámi teba starší místní církve, vymýšlí s vámi, jak spolu budete budovat církev, a pak zjistíte, že doma odhrne závs a uctívá lebky. Pokud vám to Bh nezjeví, tak to nevíte. Nkdy jste v situaci, kdy lidé potebují poradit. Nemžete jim íkat zajímavé píbhy. Potebují, abyste jim pinesli slovo z Boha, nco, co jim konkrétn dá život. Musíte pinést nco, v em bude autorita, moc a zjevení. To nepinesete jinak než od Božího trnu. Musíme se nauit chodit k Božímu trnu, chodit k Bohu a ptát se Ho, jak vci vidí. Vsa te se, že to vidí jinak, než jak to dneska vidíte vy. Boží pohled je jiný než váš. Nkdy jsme zvyklí vidt vci uritým zpsobem, místo abychom šli za Bohem a dotazovali se Ho. Neptáme se Ho, protože s Ním nemáme vztah. Nemáme takový zpsob chození s Bohem, 8

kdy íkáme: Potebuji do té situace Tvj vhled, Tvoje slovo. A už se to týká práce, vztahu nebo vcí, které se djí okolo nás. Vztah a chze s Bohem je v tuto hodinu, zvláš v tuto hodinu, to jediné, co nás udrží pi život. Bude to to jediné, co nám pomže vyešit urité situace v našich životech, abychom dokázali porazit naše nepátele. Te nemyslím Frantu s Karlem, ale myslím nepátele naší duše. To jediné nám pomže dát odpov tm, kteí jsou okolo nás a mají njakou potebu. Ne mj názor, ne moje zkušenost ani moje znalost. Ale mj vztah s Bohem, kdy mi Bh dá svj pohled na situaci a v nm najdu odpov, a už pro m, nebo pro nkoho druhého. Bh chce, abychom se dostali k plnému vztahu s Ním. Vždycky íkám, že mám exkluzivní vztah s manželkou. A tak je automaticky spousta vcí, kdy se spolu radíte. Ptáte se, jak to ten druhý vidí, co na to íká. Víc asi pichází manželka za manželem, protože je jím pikrytá. A tak za mnou manželka pichází a íká: Potebuji vdt, jak to vidíš, potebuji tvj vstup. Potom mže jednat v souladu s mým pohledem, teba i vi dtem v rzných okolnostech. Stejným zpsobem bychom nemli jednat na vlastní pst. Nedávno jsem poslouchal kázání, ve kterém bratr ducille íkal: Víte, nkteí starší si to staršování vykládají tak, že te už vlastn vdí a jen se spolu poradí. íkal, že je to zásadní nepochopení jejich role. Starší jsou ti, kteí umí rychleji, ze zkušenosti zjistit, jak to vidí Bh. To znamená, že neustále jako starší hledáme Boží pohled. Ne mj. Ani Romanv, Radkv nebo Martinv. Uritým zpsobem se neptám, jak to vidí oni, ale ptám se, jestli jim Bh k tomu nco mluvil, jestli mají njaké slovo nebo mám njaké slovo já, a dáme to dohromady. Jinými slovy, pokud jsi nic nezískal z Boha, tak mi to ani neíkej, protože to nepotebujeme. A jsi mladší, nebo starší. Nebudeme porovnávat svoje názory, ale vycházíme z toho, co vidíme, že nám k té situaci mluví Bh. V tu chvíli m to nutn musí tlait k poteb slyšet z Boha, a neustále zjišuji, že to neumím. Zjistím teba, že se neumím rychle naladit. Nebo jste v njaké situaci, nevíte co te, a nejste zvyklí se Boha dotazovat, aby vám ekl, kudy jít dál. A tak zjistíte, že vlastn nemáte vztah, že jste si nenavykli Boha se ptát. 9

Je to podobné, jako když se vyskytnete v situaci, kdy je poteba dát první pomoc. Te není as otevít knížku a uit se to. Umíš, nebo neumíš. Bezradn tam stojíte, vzpomínáte, co jste se ped ticeti lety ve škole uili o umlém dýchání, co udlat, jak obvázat, obinadlem nebo ím, když nemám obinadlo... Ale když pijde zdravotník, profesionál, který to dlá denn, je to pro nj rutina, ani nad tím nepemýšlí. Netápe, protože to už dlal ped hodinou nebo deseti hodinami. Prost vezme, co potebuje, vyskoí a ekne: Jasn, to je takhle. Má ta ísla v hlav, kolikrát stisknout hrudník a kolikrát vdechnout. Když to ale nevíte, tak to nepoužijete. Možná se vám stane, že tu situaci nevyešíte. Možná tam bude nkdo jiný, kdo ji vyeší, a vy si oddechnete: Ješt, že tam byla Ivuška, protože bez ní by mohl být problém. Co to s vámi ale udlá? Pijdete dom a máte chu si to okamžit nastudovat. Protože pokud se dostanu do té situace znova, tak si už nechci prožít trauma, že nevím, co dlat. Stejným zpsobem mžete pijít do njaké situace a nemáte Boží slovo, protože nejste zvyklí nebo nejste schopni slyšet z Boha. Když už ta situace pomine, pijdete dom do svého pokojíku a eknete: Už nikdy víc. Už nechci být v situaci, že nebudu mít Boží slovo, že nebudu schopný slyšet Boží slovo a že budu odkázán sám na sebe. Nevím, jestli jste to nkdy prožili. Já jsem to prožil, zvláš když vyjedete nkam ven a najednou dojde k složité situaci. Hlavou se vám honí spousta nápad a víte, že jsou k niemu. Nemá smysl tady nco vykládat, tady se jedná o ní život. Když nkdo nemá co jíst, co mu eknete? Máte vytáhnout stovku a dát mu ji, nebo mu ji nemáte dát? Pomže mu, nebo ublíží? Najednou nevíte. ešíte rozbité manželství nebo vztah dítte s otcem. V tu chvíli cítíte, jak moc je teba mít nachozeno s Bohem. Jako kdybyste se potebovali vrátit o pl roku zpt a ten plrok chodit jinak, aby se vám to dnešního dne zúroilo. Ale vrátit to nemžete. Je poteba vdt, že Bh chce s námi mluvit. Zvyknte si na to. lovk všechno odkývá, ale když se podívám na dnešní den, ptal jsem se Boha? Mluvil ke mn? Dával mi své slovo? Co verejšek, pedverejšek? Jsem zvyklý, že s Bohem probírám situace a ptám se Ho, jak to vidí On? Anebo den za dnem vci rutinn eším po svém bez Boha? Možná vás to pekvapí, ale Bh nechce, abychom byli dobí lidé. Poád bychom ješt byli bezbožníci. Bh netouží po tom, abychom nco rozdali, byli hodní, 10

na všechny se usmívali a ve vesnici zametli chodníky. To není Jeho zámr. Bh s námi chce mít vztah. Stejn tak nechci, aby se na m moje manželka, když pijdu dom, jenom usmívala, udlala nám jídlo, bylo vypráno a vyžehleno. Hledám nkoho, s kým mžu mít obecenství. Stejné je to i s Bohem. Nechovejme se vi Nmu tak, že budeme dlat dobré vci. Vzme, že s námi chce mluvit. Že se s námi chce projít, že nám chce nco íct a chce, abychom nco ekli i my Jemu. Celý píbh bhem tch šesti tisíc rok je o tom, že došlo k odlouení. Adam s Evou zemeli. Vztah s Bohem se rozbil. Proto se lovk dneska narodí a neslyší z Boha. Nenarodil jsem se tak, že bych slyšel z Boha. Musel jsem se nauit slyšet z Boha. V nkterých momentech, kdy ke mn Bh mluvil, jsem se vylekal, co to je. Pozdji mi to už pišlo normální, že ke mn Bh mluví. Pamatuji si, že jsem jednou na Filipínách šel hotelem a najednou slyším: Martine! Rozhlédl jsem se kolem a nikoho nevidl, tak íkám Bohu: Povídej, co chceš. Ticho. Tak íkám: Bože, íkáš Martine, a dál nic? Martine! ozvalo se znovu. Tady jsem, poslouchám, povídej, na to já. A zase ticho. Divím se, že m Bh volá, a nic dalšího neíká. Pede mnou ale stojí njaký pán a ukazuje nahoru. Podívám se nahoru a tam stál bratr Burt a volal na m z balkónu. Vbec m to nenapadlo, protože jsem se rozhlédl, nikoho nevidl, tak jsem si myslel, že se mnou chce mluvit Bh. To, že k nám Bh mluví, se nám musí stát tak pirozené, aby nás to vbec nepekvapilo. Vždy to není nic divného, že ke mn Bh mluví. Co íkáš, co potebuješ, chceš m nkam poslat? Bh nás povolává k tomu, abychom chodili tak, že s Jeho vstupy poítáme. Pamatuji si, když jsme ješt chodili na gymnázium, jak Kristýnu zaujalo, že ke mn Bh mluví, a tak m vždycky zkoušela. Zkoušela, jestli mi to Bh ekne, nebo neekne. To je totiž jeden z nejzásadnjších rozmr naší chze s Bohem. Zjistíme tak, jestli je reálná, nebo ne. Všechno ostatní je filozofie. Životní filozofie. Kesansko-judaistická filozofie. Ale není to reálný vztah s Bohem. Jednou m zastavil njaký jehovista a snažil se mi nco íct, tak jsem se zeptal: Co vám Bh dneska ekl? Co vám Bh íká poslední dobou? Odpovdl: Jak to myslíte, co nám Bh íká? Pokrauji: Vy íkáte, že jste Jehovovi, koneckonc, to mi vadí nejmén, to je možná i dobe, ale zajímalo by m, co vám Bh mluví. On na to: Bh pece 11

nemluví. Divím se: Váš Pán Bh nemluví? Ale v Bibli se píše, že Jeho ovce slyší Jeho hlas. Jestli jste Jeho ovce, tak musíte slyšet Jeho hlas. Vy neslyšíte Jeho hlas? Nedostali se vbec k žádným teologickým rozborm. Vtšinou chodí starší a mladší, zkušený a mén zkušený. Ten mén zkušený na m vždycky kouká, že to je zajímavé, a kde je to napsané. Druhý ho táhne pry a íká: Poj pry, tady je nco špatn. Stejnou otázku bych ale položil i vám. Jste Jeho ovce? Jestli jste Jeho ovce, musíte slyšet Jeho hlas. Co vám Bh mluví? Mluví k vám Bh? Pokud z Boha neslyšíte, tak volá: Kde jsi? Jak to, že m neslyšíš? Jak to, že m neslyšíš a neposloucháš? Jak to, že mi nenasloucháš? Jak to, že nemám možnost k tob promluvit? Je to proto, že ses rozhodl zavít dvee, abych neíkal to, co víš, že íkám? Nkdy Boží hlas pehlušujeme. Ale Boží schopnost k nám promluvit je jedna z nejzásadnjších vcí vztahu. Dovedete si pedstavit vztah, kde byste nemluvili? Jak nepíjemný je vztah, kde se nemluví? Je to tak? Nkdy se tomu íká tichá domácnost. Jak je ve vztahu nepíjemné, když nkomu nco íkáte, snažíte se komunikovat, a on na vás kouká, nic neíká. íkám: Haló, jsi tam nkde? Tak ekni, jestli se ti to líbí, nebo nelíbí, ale nco ekni! Jedna ze základních vcí ve vztahu je, že musíte mluvit. Dejte zptnou vazbu, naute se mluvit. Naute se naslouchat a mluvit. Stejn tak s Bohem. Nemžete chodit s Bohem a nepovídat si. Co to je za vztah? A pokud Boha neslyšíte, to je divné, ne? Nco je špatn, pokud bychom Boha neslyšeli. Potebujeme volat k Bohu: Bože, potebuji T slyšet. Potebuji se nauit T slyšet, naladit své uši k tomu, abych slyšel, co íkáš. Jestli ke mn budeš mluvit skrze Boží slovo nebo skrze nco jiného, to je Tvoje vc. Ale potebuji, abys ke mn mluvil. Protože jestli Bh ke mn neumí mluvit, tak se vší úctou, toho vztahu možná ani není poteba. Možná by m strach donutil vit v Boha. Ale takový vztah, kde si ani nepopovídám, urit ne. Chtl bych nás povzbudit, abychom nesnížili svou známost Boha na nic menšího, než že s Ním budeme chodit celý den, On s námi bude mluvit a my Ho budeme znát. Nauíme se dívat na všechny okolnosti, životy a poteby skrze tento vztah a spolu s Ním. Nejsme v tom sami. Nepanikate, nezoufejte, nebojte se! Možná vás eká tžká situace. Kristýnko, když máš jít do neho tžkého, cítíš se lépe, když do toho jdeš sama, nebo s rodii? Když do 12

toho jdeš s rodii. Ano, protože t podporují. Jsi relativn v pohod. Když je ale lovk najednou sám, tak to není úpln jednoduché, že? A te si pedstavte, že jdete do stejné situace s Bohem. Jdete na jednání a íkáte: Bože, tady se posa, já se posadím tady, te jsme tu spolu. Pedstavte si, že byste fyzicky šli s Hospodinem, který by byl jenom pro vás na njakou dobu jako muž. Reálný chlap, reálný lovk. Vdli byste, že zná myšlenky všech lidí, má obrovskou autoritu, obrovskou moc, nekonenou inteligenci, poznání, schopnost vyešit jakoukoliv situaci, kohokoliv uzdravit, všechno zmnit, všechno obrátit. Dobré. To je pohoda! Rovnou byste ekli: Pošlete m do Afghánistánu. ekli byste: Co máte za problém? Mír na Blízkém východ? Nkdy si rád zahraji šachy. Máme v poítai takový program, kde si nastavíte, jak má být váš protivník dobrý, abyste ho vbec mohli porazit. Vyberu si takového, co hraje stejn mizern jako já. Protože jsem se to nikdy neuil, umím táhnout, pár partií jsem sehrál, a to je všecko. A tak hrajete šachy a najednou nastane problém. Je tam ale takový tréninkový mód, kdy eknete poítai, a vám napovídá. Díváte se, jak vám radí. V takovém pípad si to rozdám s kýmkoliv, teba s Karpovem. Mžete si navolit, že váš protihrá umí hrát jako jeden z velmistr. Normáln bych si ani neškrtnul, ale když pijde problém, je tu nápovda! Pokud se nauíme chodit s Bohem, tak víme, kam se vždycky mžeme utéct. Utéct se k Bohu a íct: Bože, jsi tady se mnou. Jsi se mnou v tchto okolnostech. Pochopiteln mám dv možnosti. Nkdy to pi he tak dlám. Poíta mi napoví a já eknu: Ty bys dlal tohle, to je asi geniální, ale m to pijde tak geniální, že tomu nerozumím. Pojedu si po svém, a uvidíme, jestli m z toho vysekáš. Dost mu to tím zavaím. Nkdy tak moc, že už m z toho nevyseká. Už jsem udlal píliš tah bez nj. Protivník je píliš silný. Jeden tah by ješt možná zvrátil. Naštstí, na rozdíl od života, je tam ješt jedno tlaítko zpt. Takže nkdy hraji tak, že si hraji po svém, a najednou mat! To jsem neekal, odkud to pišlo? Tak se vrátím o nkolik krok zpt, do doby, kdy se mi ješt zdálo, že to mžu vyhrát. To v život nejde, že? Ale co v život jde, je chodit s Hospodinem. A co taky v život jde, a to je vaše volba, že když vám ukáže njaký tah, tak se mžete rozhodnout, jestli Ho poslechnete, nebo ne. Není to komfort? Není to obrovská výhoda a výsada, že mžete chodit s Hospodinem? 13

Pedstavte si, kdyby vám Bh íkal tahy v šachu, tak si to docela rád zahraji. Ale to byste pak museli prozradit. Prozradíte to a protihrá ekne: S tebou nehraji, to nemá smysl. To neplatí, když máš nápovdu. Vždycky ve všech situacích hledejte na prvním míst Hospodina. Nauíte se Ho slyšet. Slyšet rychle a jasn. Rozpoznat Ho. Nemžete se to ale nauit, když vám bude napovídat, a vy si pjdete po svém. K emu to je? Jen byste o to jasnji vdli, že nco dláte špatn. Jestli vám to staí, tak je to málo. Dležité je, když Bh ekne: Udlej to tak, tou cestou se vydat. A pak uvidíme, jak to dopadlo. 14