PRINCIPY DUCHOVNÍHO BOJE I

Transkript

1 PRINCIPY DUCHOVNÍHO BOJE I BURT ASBILL (Konference Kraskov, 4. srpna 2003) Chtl bych dnes mluvit o nepíteli, který je v nás. Mluvili jsme hodn o duchovním boji. Duchovní boj má urité zvláštnosti. Musíme vdt, proti emu bojujeme. Je rozdíl mezi tím, když víme proti emu bojujeme, nebo jenom tak plácáme do vzduchu. Je poteba, abychom vdli proti komu bojujeme a jaké zbran jsou proti nám používány, protože je to velmi dležité. Nejdíve se podívejme do epištoly Efezským. Nkteí z vás by si mohli myslet, že moc asto mluvím o duchách. Máte pravdu, hodn mluvím o duchách. Protože, co se m týe, jsou jen dv skutené oblasti. Nebe a peklo. Ob tyto oblasti jsou duchovní. To je první vc, kterou si musíme uvdomit. Musíme mít na mysli, že tato viditelná oblast zdaleka nepedstavuje vše, co je vností. Nemžeme uvažovat jen v našem asovém úseku. Pokud se nad tím zamyslíte, dležitost, kterou pikládáme tomu, co nazýváme asem, je jednou z prvních vcí, kterou proti nám satan používá. Vynakládáme úsilí, abychom se njak ukotvili tady v tom ase, který máme. Budujeme kariéru, chceme mít dchod, honíme se za vcmi, které iní život píjemnjším a pohodlnjším. Když se na to reáln podíváte, pracujeme velmi tžce pro velmi krátký úsek asu, který tady žijeme. Pohlédnme na to statisticky (te mluvím z perspektivy Ameriana, protože tu znám). Byly provedeny statistické studie týkající se nkterých aspekt života. Mimo jiné zjišovaly oekávanou délku života dchodc. Zkusil by nkdo odhadnout, kolik je to let? Ti roky. Dokážete si to pedstavit? Celý život pracujete pro úsek asu, který trvá šestaticet msíc? Mžete si to pepoítat na hodiny, pokud vám to bude pipadat delší. Pracujeme celý svj život pro takový zlomek asu, a pesto mu pikládáme takový význam. Zamyslete se nad tím. Porovnejte si tento úsek s vností. Jenom blázen by tolik pracoval, aby dostal tak málo. Napadá vás, co si asi ábel o nás myslí? Myslí si, že jsme hlupáci. A až dosud jsme mu nedokázali, že se mýlí. Bible íká, co bychom mli dlat jako lidé království. V Písmu je spousta verš: 1

2 Matouš 6:20 Ale skládejte sob poklady v nebi, kdež ani mol ani rez nekazí, a kdež zlodji nevykopávají ani nekradou. Matouš 6:33 Ale hledejte nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám pidáno. Je to Boží království tady, nebo je to tam? Studenti Bible najdou další verše. Což takhle: O svrchní vci peujte, ne o zemské. (Kol 3:2) Domnívám se, že bychom všichni te mli init pokání, nemyslíte? Pokud nepracujeme na tom, co je vné, jestliže se nevydáváme pro vc Božího povolání. Te mi eknete: No dobe, ale jak bychom tedy mli žít? Máme dti, máme rodiny. Musíme njak žít. To by všechno bylo v poádku, kdybyste vytrhli z Bible v epištole Židm 11. kapitolu, kde se mluví o hrdinech víry. Pokud se chcete vymlouvat na svou lidskost a íkáte, že díky ní nemžete naplnit nebeské povolání, budete muset urité oddíly z Bible vyškrtnout. Slyšeli jste už píbh o tenké Bibli? Byl jeden kesan, který chodil do církve. Každou nedli vzal Bibli a šel se posadit do shromáždní. Bhem kázání kazatel peetl vždy njaký úsek Písma a ekl: Tento úsek není píliš dležitý pro dobu, ve které žijeme. A tak ten lovk píslušný kus ze své Bible vytrhl. Po nkolika týdnech jeho Bible velmi pohubla. Jednoho dne, když vycházel z církve, si kazatel všiml, že ten lovk má njakou zuboženou Bibli. Zeptal se ho: Co se to stalo s tvou Biblí? Odpovdl mu: To je nová Bible pro nový vk.. Obávám se, že i my jsme se provinili takovým druhem pemýšlení. Možná nevytrháváme stránky z Bible, ale nedopouštíme, aby to, co je v Bibli, bylo napsáno v našem srdci. Nakonec nám zstanou jen nkteré oddíly z Písma. Poslouchejte, brati! Vím, že litera zabíjí, ale Duch obživuje. A vím, že je praktické uplatnní toho, co je tady napsáno, když to k nám Duch Boží mluví. A také vím, že se to, co je tady napsáno (Mat 6:33), zjeví v plnosti asu a bude to napsáno v srdcích lidí. Toto slovo se bude manifestovat na zemi. Tohle mi alespo íká moje Bible. Mluví se o tom ve Zjevení, kde je psáno o spoleenství dvou svdk. 2

3 Je teba, abychom porozumli tomu, jak to funguje v duchovní oblasti. Za prvé si musíme uvdomit, že všechno tady je duchovní záležitost. Na pirozené rovin nemáme schopnost porozumt tomu, co se dlo na poátku. Máme Boží slovo, aby nám to vysvtlilo. A vysvtluje nám to s jedním uritým zámrem aby nám dalo njaký rozumový základ, skrze njž nám mže Bh duchovn vysvtlovat vci, které jsou tady napsány. To je význam toho, když se píše, že litera zabíjí a Duch obživuje. Mžete na to íct amen? Proto asto mluvím o duchách. Kdybych na vás mohl jen tak vložit ruce a pedat vám své zkušenosti, myslím, že byste také zaali vit v duchy. Ješt lepší by bylo, kdybyste s námi jeli do Afriky nebo do Indie. Mohu vám zaruit, že byste se stali lepšími kesany, kteí urit ví v duchovní realitu duchovního království. Anebo vbec v nic neví. Podívejme se tedy do 6. kapitoly epištoly Efezským od 10. verše: Dále pak, bratí moji, posilte se v Pánu a v moci síly jeho. Oblecte se v celé odní Boží, abyste mohli státi proti útokm ábelským. Nebo není bojování naše proti tlu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti svta pánm temností vku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko. Chci se te vrátit k nkterým základním uením. Nejsem si jistý, že jste všichni o tch vcech slyšeli. Možná, že nikdo z vás o tom neslyšel. Nevím. Ale pokusím se vám slovy vykreslit uritý obraz. Pokusím se vám pedat porozumní tch vcí, o kterých tady Pavel mluví. Náš boj není proti tlu a krvi. To znamená, že nebojujeme proti lidstvu, proti lidem jako takovým, ale bojujeme proti duchovním principm. Jaké jsou ty duchovní principy? Na poátku, když Bh stvoil Zemi (Gen 1), vložil celé stvoení do rukou Adama. Dal Adamovi píkaz, aby si to stvoení podmanil, aby nad ním panoval. To znamená, že Adam zaujímal postavení krále neboli vládce. Nevím, zda si pln uvdomujeme, co v biblickém slovníku znamená postavení krále i vládce. Pokusím se vám to trošku vysvtlit. (Doufám, že máte dnes veer dostatek duchovní energie, abyste se dokázali soustedit. Pokud se nedokážeme duchovn soustedit, budeme otuplí, unavení, znudní a ztratíme náš cíl.) V Písmu nacházíme uritý princip, je to princip pikrytí. Tento princip je velice jasn popsán ve stánku. Když dal Bh Mojžíšovi pikázání o tom, jaké má být uspoádání pedmt ve svatyni svatých, 3

4 ekl mu, aby vytvoil slitovnici se dvma cherubíny, na každé stran truhly jednoho. Slitovnice pak pikrývala truhlu smlouvy. Cherubíni mli roztažená kídla a špikami kídel se dotýkali jeden druhého. Tím se vytvoilo na slitovnici pikrytí. Je velmi dležité, co Bh ekl o slitovnici Mojžíšovi: V tomto míst, ne ve svatyni svatých jako takové, ale v tom pikrytí nad slitovnicí se s tebou budu setkávat. (Ex 25:22) Jedná se o místo setkávání Boha s lovkem ve smyslu nejužšího obecenství. Protože Bh ekl, že na tom míst se bude setkávat a hovoit s lovkem. Když Šalamoun zbudoval chrám, ujal se tohoto principu zastínní a rozšíil ho. Jako by ho nafoukl. Pro? Bh tím chtl ukázat, že princip zastínní, který dal Mojžíšovi na samém poátku, roste v moci a síle a rozšiuje se. Bible je nco, co se neustále rozšiuje. Není to Bible, která ubývá, ale Bible, která narstá. Když Šalamoun zbudoval svj chrám, nechal udlat dva obrovské andly, kteí tam stáli. Vím, že byli jakoby ped tou slitovnicí. Jedním kídlem se dotýkali sebe navzájem a druhým kídlem se každý z nich dotýkal stny svatyn svatých. Když se zaala zjevovat šekína, Boží sláva, nad slitovnicí, odrážela se na tch andlech a zpsobovala, že stín jejich kídel pikrýval místnost. A tak Bh ten princip, který ustanovil pro jednoho lovka (Mojžíše, nejvyššího knze), tu výsadu být zastínn a pijít do Jeho pítomnosti, rozšíil z jednoho lovka na celé shromáždní. Rozumíte mi, co tím chci íct? Mžete si íkat: To je pkné, ale co to všechno znamená? Bh nás neponechal v temnot ohledn výkladu a porozumní této vci. Bible nám íká, co to znamená. Když se podíváte do Lukášova evangelia, naleznete tam, co to skuten znamená. Všichni známe píbh zapsaný v evangeliu Lukáše v 1. kapitole, jak se Marii zjevil andl Gabriel. Mohl bych na to mít celé kázání. Andl Gabriel pišel za Marií se zvstí. V té zvsti bylo vyjádení Božího zámru pro lovka, pro lidstvo. Sami si mžete ten píbh peíst. Verš 35 íká: A odpovdv andl, ekl jí: Duch svatý sstoupí v t, a moc Nejvyššího zastíní tebe; To zastínní v sob nese zámr. Je poteba, abychom pozvedli svou mysl z pirozené roviny na duchovní rovinu. Víte, co íká Boží slovo? Nejdíve pirozené, pak duchovní. (1Kor 15:46) Bh vždy používá nejprve pirozenou rovinu, aby nám zjevil realitu vcí, které se djí na duchovní rovin. teme tam: a moc Nejvyššího zastíní tebe; a protož tady teme o dsledku toho zastínní i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn 4

5 Boží. Pokud by se vám zdálo, že to nemá kontext, (protože tady cítím takovou otázku), nalistujte si prosím Janovo evangelium, 3. kapitolu, kde k Ježíši pichází Nikodém. Zaneme od 4. verše: ekl jemu Nikodém: Kterak mž lovk naroditi se, starý jsa? Zdali mže podruhé v život matky své vjíti a naroditi se? Stejným zpsobem si mžete íkat: Jak mžu já mít takovou zkušenost, jakou mla Marie? Verš 5 a 6: Odpovdl Ježíš: Amen, amen pravím tob: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemž vjíti do království Božího. Což se narodilo z tla, tlo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest. Ježíš tady íká, že tlo rodí tlo a Duch rodí realitu ducha podle stejného principu. Je to stejn reálné a dležitjší než rovina tla. Verš 7 a 8: Nediviž se, že jsem ekl tob: Musíte se znovu zroditi. Vítr, kam chce vje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud pichází, a kam jde. Tak jest každý, kdo se z Ducha narodil. Amen. Te obrame zpt do 1. kapitoly Jana. Tam teme o svtle, že to Slovo bylo svtlo a v nm byl život. Verše 9 až 12: Tento byl to pravé svtlo, kteréž osvcuje každého lovka picházejícího na svt. Na svt byl, a svt skrze nho uinn jest, ale svt ho nepoznal. Do svého vlastního pišel, ale vlastní jeho nepijali ho. Kteíž pak koli pijali jej, dal jim moc syny Božími býti, tm, kteíž ví ve jméno jeho, Slyšíte? Tm, kteí v Nho uvili, dal (jim: mn a tob) moc stát se Božími syny. Máme tam slovo stát se. Ale to slovo neznamená mávnutí kouzelnou hlkou, abraka dabra, a jste Božími syny. Slyšíte m? V Bohu není žádná zkratka. Bh také nechodí zkratkami. To slovo stát se naznauje uritý proces. Když mluvíme o synech, mluvíme o zrození, výchov, rstu, vývoji, dospívání. Kteíž pak koli pijali jej, dal jim moc syny Božími býti, tm, kteíž ví ve jméno jeho,... Následující 13. verš je klíový: Kteíž ne z krvi, ani z vle tla, ani z vle muže, ale z Boha zplozeni jsou. ecký originál íká: z Boží vle, my tady máme z Boha zplozeni jsou. Ten výraz Boží vle je stejn peložen v epištole Židm a ješt v Ezechieli 28, bude dobré se na to podívat. Myslím, že tam ptkrát Bh íká, co uiní. Je poteba, abychom se na to podívali, abychom pochopili, jakou autoritu Bh používá, když se píše, že z Boží vle jsou zplozeni. V Ezechieli 28:16 Bh íká, co uiní satanu: proež zahubím t, a vyhladím z hory Boží, verš 17: Porazím t na zemi, ped obliej král povrhu t, 18. verš: Protož vyvedu ohe 5

6 zprosted tebe, kterýž t sžíe, a obrátí t v popel na zemi Autorita, ve které zde Hospodin mluví a vyhlašuje soud, je stejná autorita, ve které Bh mluví a pináší život. (Sedmé místo, kde Bh íká, co uiní ve svojí autorit, je v Janov evangeliu.) Mluvím o tom proto, abychom pochopili, co znamená být zastínný, být pod pikrytím. Pokud to pochopíme, budeme schopni zaít používat princip zastínní ve všech našich pozemských aktivitách. Protože každá vc má svoje pikrytí. Pokud pracujete a máte zamstnavatele, jste v jeho zastínní, pikrytí. Pokud vaše dti chodí do školy, také se jim dostává uritého zastínní. Pokud žijete ve mst, to msto má svoji správu a své úady; spadáte pod jejich autoritu. I zde funguje princip zastínní. Zem, ve které žijeme, národ, zempisná oblast, nade vším existuje uritá autorita, vláda, která nad námi panuje. Vláda je takové vznešené slovo, které jsme vymysleli proto, abychom vyjádili, že existuje pikrytí. V tomto postavení se nacházel Adam, když ho Bh stvoil. Je dležité, abychom se tohoto principu uchytili. Bh všechno stvoil a celé to vložil do rukou Adamovi. V té smlouv nebyl žádný dodatek njakým drobným písmem, kde by se psalo: Pokud to nebudeš dlat, tak jak já si pedstavuji, mám právo zase ti odebrat to, co jsem ti svil. Bh to dal svobodn a stoprocentn. Zkuste se nad tím zamyslet. Bh je alfa a je také omega. Cokoli se stane mezi alfou a omegou, Bh dopedu ví. Bh ví o všech vcech, které se stanou. A když Bh vložil své stvoení pln do rukou Adama, Adam se stal bohem svého prostedí. Všechno, co Adam ekl, byl zákon, bylo to absolutní slovo. Vzpomete si, že Adam chodil s Bohem. Víte to? Když Adam chodil s Bohem, chodil v Božím pikrytí. Nemžeme vstoupit do obecenství s Bohem, aniž bychom byli pikrytí Božím charakterem, tím, co je v nitru Hospodinov. Když se pak Adam vzdálil z Boží pítomnosti, aby šel a dlal obyejné každodenní vci, aby se staral o to stvoení, bylo to, jako kdyby Bh byl v Adamovi nebo na Adamovi, který odcházel. Chci, abyste se nad tím zamysleli nebyl tam žádný lev, žádný tygr, jen cosi, co bylo v Boží mysli. Píše se, že Adam dal jméno každému tvoru. Myslíte, že rozdával jména podle toho, jaké to zvíe dlalo zvuky? Jakým mluvilo jazykem? Ne, jména, která Adam piadil tm zvíatm, 6

7 vyjadovala charakter, podstatu tch zvíat. Adam ml ve svých ústech tvoitelské slovo, rozumíte tomu? Když se píše, že Bh vdechl do Adama dechem života, nebyl to oxid uhliitý nebo kyslík, byla to Boží vnost, kterou do nho vdechl. Byla to plnost Boží vnosti, kterou Bh vdechl do Adama. V den, kdy byl stvoen, byl vný. Nevím, jestli jsme schopni to uchopit naší tlesnou myslí, že Adam byl vný a ml v sob Boží charakter. Ml schopnost mluvit slovo a ekl: Toto je lev. V tu chvíli byla v tom zvíeti stvoena pirozenost lva. Musíte nemu porozumt. V hebrejštin a v etin jména reprezentují charakter. Jména reprezentují charakter. Uritým zpsobem bychom mohli íct, že Adam pikrýval celé prostedí, které mu Bh svil. A v této situaci pišel na scénu satan. Chci, abyste nco pochopili. Satan rozumí principm pikrytí. Je to tak. V Ezechieli 28 se íká: ty cherube pikrývající Když Heylel, ten archandl, povstal v nebi a zaal vést nebe, aby povstalo ve chvále a uctívání, ta sláva, moc a energie, se kterou byl stvoen Bohem, zaala pikrývat celé nebe. Satan rozuml principu pikrytí, zastínní. Je to první princip duchovního boje. Musíme pochopit, co je to zlé pikrytí, a co je dobré pikrytí. Protože jsme neustále podrobeni rzným typm pikrytí. Druhý princip duchovního boje. K pikrytí se ješt vrátíme Najdme si 6. kapitolu epištoly ímanm, 12. verš. Šest je íslo lovka, dvanáctka íslo vlády. ímanm 6:12. Zaínáme z té pozice vlády: Nepanujž tedy hích v smrtelném tle vašem, abyste povolovali jemu v žádostech jeho. Aniž vydávejte oud svých za odní nepravosti híchu, V etin je pvodn použito slovo zbran místo odní. (Pro studenty Strong s 3696) Aniž vydávejte oud svých za zbran nepravosti híchu, ale vydávejte se k služb Bohu, jako byvše mrtví, již živí, a oudy své za zbran spravedlnosti Bohu. Nebo hích nebude panovati nad vámi; Slovo panovati je zde velmi dležité. Vzpomínáte, že Bh ekl Adamovi, aby panoval. Bh mu ekl: Vládni! nejste zajisté pod zákonem, ale pod milostí. Což pak? Hešiti budeme, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Nikoli. Nyní se dostáváme k druhému principu boje. 16. verš: Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, bu híchu k smrti, bu poslušenství k spravedlnosti? To slovo v etin není služebníci, ale otroci. Je poteba pochopit, že v etin je rozdíl mezi služebníkem a otrokem. Služebník má jistá práva, není úpln zbaven vlastní vle. Otrok nemá 7

8 naprosto žádná práva, je to kus zboží. Otrok se prodával jako kráva. A pravda je taková, že s dobytkem se zacházelo lépe než s otroky. Když se mluví o vydávání svých úd, nemluví se o služebníku. Myslíme si, že mžeme udlat tady nco špatn a tam zas nco dobrého a že naše jednání nemá žádné dsledky. To však není v souladu s principy duchovního boje. Když vydáváte svoje údy neistot, stáváte se služebníky, nebo lépe otroky, neistoty. A navíc si tu neistotu, a už jde o cokoli, ábel použije proti vám samým, aby vás zotroil v dalších oblastech vašeho života. A dokud se tomuto principu poddáváme, není nic, co by Bh mohl uinit. Bh sám totiž pedložil tento princip a On nejedná proti svým vlastním zákonm a principm. Máme tedy dva principy, princip pikrytí a princip otroctví. Nyní se vrame zpátky do Genesis. Adam ve svém postavení chodil a fungoval ohranien tmito principy. Byly to principy, které Bh ustanovil od samého poátku. A na základ principu otroctví satan napadl Evu. Bh ekl: Nebudete jíst ze stromu poznání dobrého a zlého. V den, kdy pojíte, zemete. Známe dobe ten píbh, jak pišel ábel. A tak si íkáme, že lovk prost upadl do híchu. Ale to, co se stalo, bylo mnohem katastrofálnjší, než jenom padnout do híchu. Když se Adam poddal principu, o kterém teme v epištole ímanm 6:16, autorita obsažená v tomto verši byla zaktivována. Adam nejenže zhešil a zemel, ale byl tím odstrann ze svého postavení, které pijal od Boha, kdy pikrýval Boží stvoení a celé to prostedí. Poddal se jinému. Jeho postavení se ujal satan. Nic z moci, která se vázala na Adamovo postavení, nebylo odebráno. Chci íci, že tam nebyla žádná pojistka ve smyslu: když pijdeš o svj trn, do dvou hodin se sám znií. Vše, co Adam byl, všechno, co Adam ml, všechno, co Adam mohl uinit, se stalo vozidlem, do kterého nasedl ábel. A ábel se ujal principu zastínní. Stal se zastínním celého svta. Zaal pracovat v nitru lidstva, zaal do nj vpravovat svj vlastní charakter a pirozenost, pevrácenost, temnotu, všechny ábelské aspekty. Pette si noviny, podívejte se na zprávy, a uslyšíte a uvidíte ty nesmírné zvrhlosti. Jete do Afriky a podívejte se, jaké hrzy, jaká pevrácenost je na lidech páchána. To, co jsme vidli v Iráku, byly jenom takové vzorky, protože se tomu dostalo pozornosti v médiích. Nedokážeme si pedstavit tu ábelskou pirozenost, která byla do lidstva 8

9 zapracována. Satan po šest tisíc let pracoval, pracoval a pracoval, aby vpravil svj vlastní charakter do lidstva. Do tohoto prostedí jsme se narodili vy a já. V 5. kapitole epištoly ímanm, v 12. verši Pavel íká: A protož jakož skrze jednoho lovka hích na svt všel a skrze hích smrt, a tak na všecky lidi smrt pišla, v nmž všickni zhešili. Nejsem si jistý, že jsem schopen vykreslit ten obraz dostaten erný a temný. Vtšina z nás, jako lidské bytosti, si pro naši zkušenost s lidstvem možná myslíme, že lidstvo není zas až tak špatné. Nkteí z nás možná byli vystaveni té ábelské pevrácenosti, pesto máme tendenci o tom pemýšlet tak, že lidstvo není zas až tak pevrácené. Ale Písmo íká nco jiného. Mohli bychom íci, že každý muž, každá žena, každé dít je ponoeno, je stvoeno, je zrozeno v pevrácenosti, ve zlu. Má zlou, ábelskou pirozenost. Každý z nás vycházíme ze svého ddictví. Vbec nezáleží na tom, kde se každý z nás narodil. Nezáleží na tom, jakým jazykem mluvíme. Pravda je taková, že celé lidstvo je zcela ponoeno do zla. Když Bible mluví o smrti, nemluví o našem posledním vydechnutí. Když Bible mluví o smrti, myslí tím nco jiného. Bible tím myslí peklo. Peklo je smrt. Vzpomínáte na verš ve Zjevení? Kdo jel za jedním z tch ko? Peklo a smrt. Takže peklo a smrt, mžete je nazvat bratry. Jsou to dva brati, kteí mají své bytí v pekle, v satanu. Možná, že je poteba to slovo trochu vyložit. Pokud by se nám zdálo, že tyto verše dostaten nemluví o tom, o em mluvím já, jsou v Písmu další verše, které to dokládají. Mohli bychom íci, že skrze jednoho lovka hích pišel na svt a smrt a peklo skrze hích. A tak smrt a peklo pešly na všechny, nebo všichni zhešili. To znamená, že my všichni jsme se narodili v plném rozmru charakteru pekla a smrti. Víte, že když lovk zeme a jde do pekla, ztratí zcela svou osobní identitu? Už to není strýc, není to teta, není to ddeek, není to babika ani otec ani matka. Neexistuje žádný vztah, žádný cit, žádná pirozená láska. Žádný pirozený cit. Možná, že pro nkteré z vás bude tžké to slyšet. Ale já vám chci jasn íct, co íká Boží slovo. Nemají už žádný pirozený cit. A do urité míry se to v lidstvu manifestuje i nyní. Podívejme se na chvíli na fanatické muslimy. Muslimové uí své dti, aby se staly živými bombami, zniily sebe i lidi, kteí jsou okolo nich, aby bezmyšlenkovit zabíjely náhodné lidi. 9

10 Bh dává lidstvu urité omezení, asi jako když nasadíte ohlávku. Ta ohlávka je dnes odnímána. Co je tou silou, která v lidech omezuje zlo? Je to Bh. My bychom mohli být stejn fanatití, kdybychom vyrostli v uritém prostedí, v píslušných okolnostech. Byli bychom schopni manifestovat stejný charakter. Kdyby neexistoval Bh. Už jste se nkdy dostali do situace, kdy nkdo stiskl vaše tajné tlaítko? Co se stalo? Když vám nkdo zmákne takové tlaítko, všechno vybuchne, všechno vyjde na povrch, nelze to udržet uvnit. To, co se pak objeví, je nco jiného než Boží charakter. A tak zaínáme rozumt tomu, kudy satan pichází. Chvála Bohu. 10