VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012
Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání v ekonomice
Vývoj fiskální doktríny 17. a 18. století (fyziokraté podpora přirozeného soukromého vlastnictví x merkantilisté potřeba státních zásahů x klasická PE) zlaté pravidlo vyrovnanosti SR (schodek ve válce) 19. století (nevyužité výrobní kapacity, nezaměstnanost ) 20. století (stát blahobytu = povinnost zajišťovat rovné podmínky pro všechny, pozornost výdajům) 30. léta 20. století (Keynes teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu) 2. pol. 20. století (zrychlení decentralizace) 70. léta 20. století (vládní selhání, chronická deficitnost SR, nárůst veřejného dluhu ve státech blahobytu) 90. léta 20. století (kombinace stabilizační FP a měnové politiky)
Decentralizace a dekoncentrace Decentralizace = delegování částí pravomocí a výkonu administrativy na územní samosprávu, musí být doprovázeno decentralizací veřejných financí Dekoncentrace = přiblížení státní správy občanům (přenesená působnost) Stát vymezuje zákonný rámec pro činnost obcí - vykonává dozor nad územní samosprávou - poskytuje odbornou pomoc - poskytuje finanční prostředky
Funkce státu Minimální Zajištění veřejných statků -obrana -legislativa -zdravotnictví Ochrana chudých Střední Vzdělání ŽP Regulace (antimonopol ní politika ) Soc. zab. Sociální redistribuce (transfery) Maximální Koordinace soukromých aktivit Redistribuce majetku a důchodů
Pojetí rozpočtové soustavy Finanční hledisko - soustava peněžních fondů (vytvářených, rozdělovaných a používaných na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti) - soustava rozpočtových vztahů - soustava orgánů a institucí Institucionální hledisko - vnitřní třídění veřejného rozpočtu (skupiny, kapitoly)
Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě Peněžní fondy Rozpočtová soustava Ostatní úvěrové pojistné další Centralizované Mimorozpočtové fondy SR Státní fondy Decentralizované územní rozpočty Decentralizované účelové fondy obcí VÚSC
Rozpočtová soustava = soustava veřejných rozpočtů Rozhodující postavení má státní rozpočet Mimorozpočtové fondy - Státní - Parafiskální (např. fond sociálního zab.) Všechny prostředky vytvářeny, rozdělovány a používány na principu - nenávratnosti - neekvivalence - nedobrovolnosti
Soustava veřejných rozpočtů Nadnárodní rozpočet Ústřední rozpočet (federální) Rozpočty územní samosprávy Rozpočty veřejných podniků a veřejnoprávních neziskových organizací (zřizované státem a územní samosprávou)
Pojetí veřejného rozpočtu Institucionální: R = nástroj každé úrovně veřejné vlády k financování veřejných statků a transferů; zájem administrativy na max. objemu; důsledky na snižování alokační efektivnosti Programové: R = nástroj financování cíleně naprogramovaných veř. potřeb (viz dále)
Funkce veřejného rozpočtu Alokační (decentralizována) Redistribuční (doména státu) Stabilizační (dnes rozpočty úz. samosprávy) Využívání funkcí se liší podle vládní úrovně Veřejný rozpočet je současně a) Peněžní fond b) Bilance c) Finanční plán d) Nástroj řízení a veřejné politiky
Veřejný rozpočet jako peněžní fond Stavové pojetí objem finančních prostředků v rozpočtu v období Charakter peněžních vztahů nenávratné přerozdělení části HDP přes veřejný rozpočet (rozpočtovou soustavu)
Veřejný rozpočet jako bilance Běžné a kapitálové příjmy a výdaje Vyrovnanost! - využitím rezerv - využitím návratných finančních prostředků 1. vyrovnaný P=V (vzácné na konci období) 2. přebytkový P>V (přebytek do rezerv) 3. schodkový P<V tyto situace se opakují v průběhu roku
a) Běžný rozpočet Bilancuje každoročně se opakující P a V Rozhodující část tvoří mandatorní výdaje Dlouhodobě vyrovnaný nebo přebytkový!!! Při řešení salda přehodnotit: - únosnost výše veřejných výdajů - výši mandatorních výdajů - účinnost fiskální funkce daní a objektivizaci výše uživatelských poplatků!časový nesoulad příjmů a výdajů modelovat na cv
b) Kapitálový rozpočet Bilancuje jednorázové P a V (jsou jimi financovány investice ve veř. sektoru) Připouští se možnost řešit deficit návratnými zdroji 2 názory (zatížení budoucích generací x zatížení současné generace, když budou využívat další generace)
c) Vztah mezi běžným a kapitálovým R P Běžný rozpočet V P Kapitálový rozpočet V převod přebytku úhrada schodku
Veřejný rozpočet jako finanční plán Podoba zákona pro rozpočtové období Dále rozpočtové prognózy, které umožňují - plánování cílené potřeby (fin. management) - plánování zdrojů na investice - plánování zdrojů financování transferů - hledání způsobů zvýšení alokační efektivnosti ve veř. sektoru Otázka, zda začít plánováním P nebo V
Přístupy v rozpočtovém plánování Shora dolů Zdola nahoru Kombinace (v ČR, rozpočtová představa nižších článků, odhad plnění P a V, korekce) Indexový přístup Tvorba rozpočtu od nuly(propočet nákladů u všech cílů, nejsou duplicity) Programové rozpočtování(v podle plánovaných výstupů položky) Výkonové rozpočtování(definuje i kvalitu, tj. výkonové normy, někdy nelze) Řízený výdajový rozpočet (zjednodušený, důraz na hlavní úkoly)
Řízený výdajový rozpočet - východiska Poslání příslušného stupně veřejné vlády (stabilizace nebo redistribuce) a stanovení cílové kvantity a kvality potřeby (relace ) Akcentován nejen roční rozpočet, ale i rozpočtová prognóza Zásada neúčelovosti mezi P a V (krom,ě kapitálového rozpočtu), možné meziroční přesuny Nepropadání uspořených prostředků i dotací Motivace k šetření finančních prostředků pro budoucí potřeby (nové statky, vyšší kvalita ) Rozpočtové programování (str. 107)
Kvalita veřejného rozpočtu Závisí na odhadu Příjmů (daní a dotací) Výdajů (běžné mají tendenci růst) Výdajů na nové potřeby (vyvolané výdaje) Inflace (výše vstupů) Nejistot Toku P a V (kumulativní, vliv na likviditu, vyplývá ze lhůt pro placení daní) - cv
Veřejný rozpočet jako nástroj řízení Nástroj rozpočtové a stabilizační FP (stát používá příjmy na vládní nákupy zboží a služeb a transfery a saldo k ovlivnění růstu) Územní samosprávy nástroj realizace koncepce sociálního a ek. rozvoje území, dnes i ovlivnění ek. potenciálu na území
Mimorozpočtové fondy Viz seminární práce