VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VÝROBA SOUČÁSTI PLOŠNÝM TVÁŘENÍM DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Bc. ZDENĚK HRNČÁL BRNO 008

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VÝROBA SOUČÁSTI PLOŠNÝM TVÁŘENÍM PRODUCTION SINGLE PARTS FROM SHEET METAL DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Bc. ZDENĚK HRNČÁL Ing. LADISLAV ŽÁK, Ph.D. BRNO 008

ABSTRAKT Zdenk Hrnál: Výroba souásti plošným tváením. Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia oboru 303T00 pedkládá návrh technologie výroby souásti z hlubokotažného ocelového plechu 11 305.1. Na základ literární studie problematiky stíhání, hlubokého tažení a výpot bylo navrženo tažení v nástroji s pidržovaem, k vysunutí souásti slouží spodní vyhazova. Sdružený nástroj je upnutý na hydraulickém lisu CTH 50 s nominální tažnou silou 50 kn. Tažné nástroje (tažník, tažnice) a stižné nástroje (stižník, stižnice) jsou vyrobeny z nástrojové oceli 19 436.3 tepeln zpracované podle výkresové dokumentace. Klíová slova: Ocel 19 436, stíhání, hluboké tažení, plošné tváení ABSTRACT Zdenk Hrnál: Production single parts from sheet metal Project elaborate in terms of engineering studies branch 303T00 submits proposal technology of production single parts from deep drawing press steel metal plate 11 305.1. On the basis literary study problems blanking, deep drawing and calculations was designed drawing in instrument with holder, to extrusion components serves lower ejector. Combination tool is set on hydraulic press CTH 50 with nominal tensile by force 50 kn. Drawable tools (drawing punch, drawing die) and shear pin tools (blanking punch, blanking die) are made from instrumental steels 19 436.3, heat treated condition to drawing documentation. Keywords: Steel 19 436, blanking, deep drawing, sheet metal forming [1]

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE HRNÁL, Z. Výroba souásti plošným tváením. Brno: Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, 008. 73 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Ladislav Žák, Ph.D. []

ESTNÉ PROHLÁŠENÍ Tímto prohlašuji, že pedkládanou diplomovou práci jsem vypracoval samostatn, s využitím uvedené literatury a podklad, na základ konzultací a pod vedením vedoucího diplomové práce. V Brn dne 17. 5. 008 Podpis [3]

PODKOVÁNÍ Tímto dkuji panu Ing. Ladislavu Žákovi, Ph.D. za cenné pipomínky a rady týkající se zpracování diplomové práce. Velké podkování patí mým rodim a všem blízkým, kteí m podporovali pi studiu na vysoké škole. [4]

OBSAH ABSTRAKT... 1 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE... ESTNÉ PROHLÁŠENÍ... 3 PODKOVÁNÍ... 4 ÚVOD... 7 1.. 1.1 1. 1.3 ZHODNOCENÍ TECHNOLOGINOSTI VÝROBY SOUÁSTI... 8 CHARAKTERISTIKA VYRÁBNÉ SOUÁSTI... 8 MATERIÁL SOUÁSTI... 8 HLAVNÍ KONSTRUKN TECHNOLOGICKÉ ZÁSADY... 9 LITERÁRNÍ STUDIE... 11.1 STÍHÁNÍ... 11.1.1 Jakost a pesnost stižné plochy... 1.1. Pípustné výšky jehel na výstižcích... 13.1.3 Stižná vle... 13.1.4 Stižná síla... 14.1.5 Stižná práce... 15.1.6 Pevnost materiálu ve stihu... 15.1.7 Síla potebná na setení materiálu ze stižníku... 16.1.8 Síla potebná k vysunutí výstižku ze stižnice... 16.1.9 Urení rozmr stižného nástroje... 16. TAŽENÍ... 18..1 Rozdlení technologie tažení... 18.. Tažení válcového výtažku... 19...1 Redukce pi tažení... 0... Stanovení velikosti pístihu... 1...3 Stanovení potu tažných operací......4 Výpoet sil potebných pro tažení......5 Kontrola naptí v kritickém míst výtažku... 5...6 Výpoet tažné práce... 5...7 Pesnost pi tažení... 5...8 Stanovení výšky výtažku... 6...9 Geometrie funkních ástí nástroje... 6...10 Tažná mezera... 7...11 Tažná rychlost... 8..3 Vady výtažk... 9..4 Stroje pro hluboké tažení... 9..5 Funkní ásti nástroje... 30..5.1 Materiál tažných nástroj... 3..5. Stanovení rozmr tažník a tažnic... 33..6 Maziva pro tažení... 34..6.1 Tení... 36..7 Žíhání výtažk... 36..8 Moení výtažk... 37 [5]

3. KONSTRUKNÍ EŠENÍ TVÁECÍHO NÁSTROJE... 38 3.1 TAŽENÍ 1.VARIANTA... 38 3.1.1 Rozdlení souásti na jednotlivé plochy... 38 3.1. Stanovení velikosti pístihu... 38 3.1.3 Výpoet prmru pístihu... 40 3.1.4 Urení potu tažných operací:... 41 3. TAŽENÍ.VARIANTA... 41 3..1 Stanovení velikosti pístihu... 41 3.. Výpoet prmru pístihu... 41 3..3 Urení potu tažných operací:... 4 3..4 Stanovení polomru hran tažného nástroje... 4 3..5 Výpoet velikosti tažné mezery... 43 3..6 Výpoet tažné síly... 43 3..7 Výpoet tažné práce... 45 3.3 STÍHÁNÍ... 45 3.3.1 Stižná vle... 45 3.3. Stižná síla... 45 3.3.3 Stižná práce... 45 3.3.4 Síla potebná na setení materiálu ze stižníku... 46 3.3.5 Síla potebná k vysunutí výstižku ze stižnice... 46 3.3.6 Ukázka stanovení rozmr stižníku a stižnice pi drování... 46 3.4 VOLBA VHODNÉHO STROJE... 46 4. NÁVRH TECHNOLOGIE VÝROBY SOUÁSTI... 48 4.1 POPIS NÁSTROJE... 50 5. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ... 51 5.1 STANOVENÍ VÝROBNÍCH NÁKLAD... 51 6. ZÁVR... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60 SEZNAM POUŽITÝCH VELIIN... 61 SEZNAM PÍLOH: SESTAVA TAŽNÉHO NÁSTROJE 0-M50-0/00 VÝKRES KRYTKY 3-M50-01/01 VÝKRES TAŽNICE 3-M50-0/04 VÝKRES TAŽNICE 3-M50-0/05 VÝKRES TAŽNÍKU 3-M50-0/10 VÝKRES TAŽNÍKU 3-M50-0/11 VÝKRES DRŽÁKU TAŽNÍKU 3-M50-0/1 VÝKRES DRŽÁKU TAŽNÍKU 3-M50-0/13 [6]

ÚVOD Prudký rozvoj svtové strojírenské výroby stále vyžaduje vývoj nových technologií a hledání nových forem výroby, její organizaci a ízení. V souasné etap vývoje naší spolenosti není jiná možnost než vytváet lepší materiálové podmínky pro dokonalejší využití stroj, energie a možností, které jsou v našem strojírenství k dispozici. Vysoké požadavky jsou kladeny zejména na zvyšování produktivity práce, technologické úrovn a kvality vyrábné produkce s vyšší orientací na ešení úkol smující k novým výrobkm a technologiím umožující lepší zhodnocení energetických zdroj, základních surovin a lidské práce. Jednou z cest, která mže pispt k tmto faktorm je širší využití technologie tváení. Pro technologii plošného tváení jsou charakteristické následující vlastnosti: deformace je v ploše (rovin) zpracovaným materiálem jsou nejastji tabule, plechy a pásy materiál se zpracovává pedevším tlakem za studena výrobní zaízení jsou lisy a automaty rzných typ Výhody lisování za studena: hospodárné využití materiálu a jeho pípadné zkvalitnní velká výrobnost zaízení pi použití automatizace, mechanizace a robotizace výrobních pochod výlisky lze vyrábt hromadn pi malých nákladech na výrobu Úkolem této diplomové práce je navrhnout výrobu souásti plošným tváením. [7]

1. ZHODNOCENÍ TECHNOLOGINOSTI VÝROBY SOUÁSTI Technologinost výroby souásti je možnost výroby souásti pi nejnižších výrobních nákladech a pi nejkratším výrobním ase. 1.1 Charakteristika vyrábné souásti Výtažek slouží jako ochranná krytka ložisek nalisovaných na hídeli stroj. Krytka se vyrábí ve velké sérii 100 000 ks/rok. Požadavky na pesnost výroby nejsou velké, proto jsou rozmry netolerované. 1. Materiál souásti [] Souást je vyrobena z oceli SN 41 1305, oznaení materiálu 11 305.1. Oznaení v zahranií: NMECKO DINEN 10130E-89 EURO EN 10130-91 ISO ISO17/1N49-69 Chemické složení: max. 0,070 % C max. 0,05 % P max. 0,05 % S max. 0,40 % Mn max. 0,030 % Si min. 0,05 % Al Tída odpadu podle SN 4 0030: 005 Stav: rekrystalizan žíhaný, lehce peválcovaný za studena Mez pevnosti: R m = 350 MPa Mez kluzu: R p0, = min. 16 MPa Tažnost A 80 napí min.: 36 % Svaitelnost podle SN 05 1310: zaruená Použití: Ocel na velmi hluboké tažení, odolná proti stárnutí. Plechy jsou zvláš vhodné na tváení za studena, lakování a pokovování. Vzhledem k tomu, že se jedná o ocel uklidnnou, má zvýšenou odolnost proti stárnutí po válcování za studena. Svaitelnost zaruená. [8]

1.3 Hlavní konstrukn technologické zásady [1],[3], Technologinost konstrukce výtažku Technologinost výtažku závisí hlavn na správné volb materiálu, zvláš jedná li se o výtažky, které vyžadují vysoký stupe deformace a více tah. Je výhodnjší volit pro výtažky materiál, který pipustí delší skladování (nestárne), delší asy mezi jednotlivými operacemi, je necitlivý ke smru vláken. Rozmrová pesnost výtažku je omezena nedostatky pi tažném procesu: - tlouška stny výtažku se mní. U pechodu dna do plášt je nejmenší, na horním okraji výtažku nebo vnjším obvodu píruby je nejvtší. Pi vysokých stupních tažení mohou rozdíly proti výchozí tloušce být (0 až 30%) v obou smrech, - pláš výtažku bývá mírn kuželovitý (1 až 3 ), což je zpsobeno tažnou mezerou a odpružením. Je to vidt hlavn u nízkých výtažk z tlustého plechu, - okraje výtažk z tlustých a tvrdších plech bývají mírn rozeveny, což je rovnž zpsobeno tažnou mezerou a odpružením, - polomry zaoblení pechod mezi dnem a pláštm (pop. mezi pláštm a pírubou na horním okraji výtažku) je teba pizpsobit tažnému procesu, - okraj výtažku bývá nerovný, vtšinou musíme poítat s jeho odstižením. Píinou je nestejnomrná tlouška, nestejné pidržení okraj pi tažení, anizotropie mechanických vlastností plechu, - v oblasti velkých petvoení je povrch plechu zdrsnný, - na okraji výtažku je nejvtší zpevnní materiálu, Pro správné zhotovení výtažku je nutné dodržet tyto zásady: - výška výtažku by mla být co nejmenší i nepatrné zvtšení výšky výtažku mže zpsobit zvýšení potu tah, což v nkterých pípadech vyžaduje další mezioperacirekrystalizaní žíhání. Orientaní poet tah, viz píloha 1. tab. 1. - malé výšky výtažk mžeme táhnout jednoduchým nástrojem bez pidržovae, - tvar výtažku volit co nejblíže k tvaru válce s kolmým dnem k jeho ose, - u výtažk s pírubou zbyten nezvtšovat prmr píruby zvýšil by se tím poet tah. Orientaní poet tah pro výtažky s pírubou je v píloze 1. tab.. - zaoblení pechod mezi dnem a pláštm, pláštm a pírubou nezmenšovat pod technologická minima, [9]

- na rozmry výtažku, obzvlášt tloušky stn a píné rozmry, volit nejvtší tolerance, jinak bychom museli zaadit další technologickou operaci kalibraci, - materiál volit s ohledem na funkci výtažku a s požadavkem na co nejlepší tažné vlastnosti. nap. ocelový plech 11 301, 11 304, 11 305, 11 311, 11 31, 11 331, mosaz 4 310, 4 411, 4 313, 4 336, hliník 4 4005, tombak 4 301, 4 30, 4 303, - požadavek na vhodné mazivo, které má splovat tyto vlastnosti: vytváet pevnou, nevysychající vrstvu schopnou vydržet velké tlaky, dobe pilnout a vytvoit rovnomrnou vrstvu, snadná odstranitelnost maziva z povrchu hotového výtažku nap. pouhým omytím vodou, nepoškozovat mechanicky ani chemicky povrch nástroje, chemická odolnost a ekologická nezávadnost. Zhodnocení: - výška výtažku je 50 mm. - ve všech tazích použijeme pidržova - materiál výtažku je 11 305.1 Technologinost výtažku je vyhovující a souást mžeme vyrobit tažením. Technologinost konstrukce výstižku: Rozmrová pesnost výstižku je omezena uritými nedokonalostmi, které se pi stíhání objevují: - drsnost stižné plochy vzniká pevážn lomem materiálu a zmenšuje se zvyšující se tvárností materiálu, - malé zešikmení stižné plochy vlivem stižné mezery mezi bity, která se opotebením stihadla zvtšuje, - podél stižné plochy dochází ke ztenení materiálu, - materiál se podél stižné plochy zpevuje - zpevnní materiálu do hloubky asi (0,1 až 0,). s, - odchylky v rozmrech výstižk zpsobené výrobou a hlavn opotebením stižného nástroje, zešikmením stižné plochy a v malé míe i odpružením, - u malých tlustostnných výstižk dochází k prohnutí výstižku ohybovým momentem obou složek stižné síly, Zmínné nedostatky pi stíhání vyžadují dodržovat pi návrhu výstižku tyto pravidla: - nezmenšovat tolerance rozmr pod reálnou mez pro bžné stíhání, - u nefunkní stižné plochy nepedepisovat její drsnost ani kolmost, - u nefunkních ploch nepedepisovat jakost povrchu ani kolmost k rovin plechu, - minimální velikost otvor D/s, kterou mžeme bžným stižným nástrojem prostihnout, je u mkké oceli Ø 0,6-0,8 mm, pokud je stižník vedený pidržovaem Ø 0,5-0,30 mm, u tvrdé oceli je to Ø 1, - 1,5 mm, u stižníku vedeného pidržovaem Ø 0,5-0,4 mm. [10]

- dávat pednost otvorm kruhového prezu, - vzdálenost mezi otvory na výstižku má být minimáln 0,8 s s, - vzdálenost otvoru od kraje výstižku má být minimáln 1,5 s, - rohy na výstižku mají být sraženy nebo zaobleny polomrem r > 0,5 s, Zhodnocení: - Drsnost a kolmost stižné plochy není pedepsána - Nejmenší prostižený otvor D 1,5 1,5, 5 mm. Na souásti stíháme otvor Ø 10,5 mm. - Vzdálenost mezi otvory má být minimáln 1,5 mm. U naší souásti je vzdálenost mezi otvory 11,4 mm. - Vzdálenost otvoru od kraje výstižku má být minimáln1,5 1,5,5 mm. Vzdálenost otvoru na souásti je 8,5 mm. - Rohy zaobleny r = 10 mm.. LITERÁRNÍ STUDIE Souást krytka bude vyrábna dvma tváecími technologiemi a to hlubokým tažením a stíháním..1 Stíhání [3] Stíhání je technologický proces, pi kterém se materiál oddluje smykovým namáháním, vyvolaným stižnými hranami nástroje. Oddlování se dje postupn nebo souasn podél áry stihu. Obr..1 Schéma procesu stíhání [9] [11]

Stižný proces se skládá ze tí fází: V první fázi dochází ke vzniku pružné deformace stíhaného materiálu a to v okamžiku kdy dosedne stižník na stíhaný materiál. Hloubka vniku stižníku do stíhaného materiálu je 5 8% tloušky materiálu a je závislá na mechanických vlastnostech stíhaného materiálu. V druhé fázi dochází k trvalé plastické deformaci, která vznikne, když naptí pekroí mez kluzu stíhaného materiálu. Do jaké hloubky bude stižník vnikat, závisí opt na mechanických vlastnostech a udává se v rozsahu 10 5% tloušky materiálu. Ve tetí fázi je materiál namáhán nad mez pevnosti ve stihu s. U hran stižníku a stižnice zaínají vznikat trhliny (nástih), které se postupn prodlužují až do úplného oddlení výstižku od výchozího materiálu. Obr.. Stíhání [9] a) první fáze oblast pružné deformace, b) druhá fáze oblast plastické deformace, c) tetí fáze oddlení materiálu.1.1 Jakost a pesnost stižné plochy [3] Pesnost výstižk závisí na ad initel: - na pesnosti zhotovení stižníku a stižnice, - na konstrukci nástroje, - na zpsobu zajištní polohy materiálu souásti pi stíhání, - na druhu a stavu stíhaného materiálu, - na druhu a stavu stihadla, - na velikosti stižné vle, - na pružné deformaci pi stíhání, - na tloušce a pesnosti rozmru stíhaného materiálu. U výstižk menších než 150 až 00 mm a tloušce do 4 mm lze v bžném stižném nástroji dosáhnout rozmrové pesnosti IT1 až IT14. Ve stižných nástrojích se zvýšenou pesností, s vodícími stojánky a pidržovai dosáhneme pesnosti IT8 až IT11 a ve speciálních stižných nástrojích pro pesné stihání mžeme dosáhnout pesnosti IT6 až IT8. [1]

Drsnost povrchu pracovních ástí stižného nástroje stíhajících materiál do s = 1 mm je v rozmezí R a = 0,8 až 0,4 m. Pro materiály tlustší než s = 1 mm je drsnost povrchu R a = 3, až 1,6 m. Zkouškami bylo zjištno, že stižná plocha má pi vystihování drsnost povrchu R a = 6,3 až 3, m, pi ostihu a drování je R a = 1,5 až 6,3 m. Se zvtšující se tvrdostí materiálu se zhoršuje jakost povrchu stižné plochy. Zvýšením stižné rychlosti se zvyšuje jakost povrchu stižné plochy..1. Pípustné výšky jehel na výstižcích [SN 6015] Jehla (otep) je utvoený okrajový cíp (pevis materiálu) podél linie stihu. Výstižek nelze zhotovit bez otep, otepy vznikají pi každém postupu stíhání. Nová nebo ostením obnovená stihadla mají podstatn menší otepy. Výšky otep na výstižcích se pi opotebení nástroje zvtšují až na pípustnou maximální mez. Za pípustnou mez lze oznait takovou jehlu (otep), kterou lze snadno odstranit bžnými prostedky (omíláním, broušením, apod.). Výška jehel h závisí na: - velikosti stižné vle - jakosti stíhaného materiálu - tloušce stíhaného plechu - stavu stihadla Materiály s menší pevností mají vtší otepy než materiály s pevností vtší..1.3 Stižná vle [3] Stižná vle je rozdíl mezi rozmrem stižníku a stižnice a získáme ji setením mezer z mezi stižníkem a stižnicí po obou jejich stranách (v = z). Má veliký vliv na kvalitu stižné plochy ( obr..3), trvanlivost nástroje a na rozmry výstižku, protože ovlivuje smr smykového naptí zpsobujícího oddlení materiálu. Pi malé stižné vli psobí smykové naptí kolmo na stíhaný materiál. Velikost stižné vle závisí na druhu a tloušce stíhaného materiálu. Pro klasické stíhání je u tenkých plech v rozmezí 10% tloušky stíhaného materiálu, u plech tlustých tj. 10 15 mm se stižná vle zmenšuje až na 3% tloušky stíhaného materiálu. Zmenšováním stižné vle se nepatrn zvtšuje stižná síla, ale dochází k výraznému zvýšení stižné práce. Výpoet stižné mezery a stižné vle Podle Göhreova vztahu (platí pro s 3 mm): v a) Pro plechy tloušky s 3 mm je z c s 0, 3 s mm v z 0,3 1,5 c s 0, 015 b) Pro plechy tloušky s 3 mm je mm s (.1) (.) [13]

Kde c (0,005 až 0,05) - koeficient pro píné stíhání, Nižší hodnoty souinitele pro lepší stižnou plochu, vyšší hodnoty pro dosažení minimální stižné síly. Doporuené hodnoty koeficientu c viz píloha. tab.6. s pevnost materiálu ve stihu viz píloha 1. tab. 3 Obr..3 Stíhání pi malé a velké stižné vli [10].1.4 Stižná síla [3] Stižná síla, je síla, kterou potebujeme k oddlení materiálu. Je závislá na vlastnostech materiálu (pevnosti ve stihu s ) a na stižném obvodu. Stíhání rovnobžnými stižnými hranami uríme ze vztahu: Fs O s s n N kde s pevnost materiálu ve stihu viz píloha 1. tab.3 n souinitel otupení bitu ( 1, 1,5) (.3) Obr..4 Stíhání rovnobžnými stižnými hranami [9] [14]

Stíhání sklonnými stižnými hranami: s F s n N tg Pro = až 5 (.4) Obr..5 Stíhání sklonnými stižnými hranami [9].1.5 Stižná práce [9] Stižná práce je práce spotebovaná pestižením (prostižením) materiálu a je závislá na velikosti stižné síly a hloubce vniknutí stižné hrany K 1. Není závislá na úhlu sklonu stižných hran. Fs K1 s A J (.5) 1000 kde K 1 souinitel hloubky vniknutí viz píloha. tab.4.1.6 Pevnost materiálu ve stihu [3],[9] Pevnost materiálu ve stihu závisí na mnoha initelích: mechanických vlastnostech stíhaného materiálu tloušce materiálu tvaru a rozmru kivky stihu velikosti stižné vle konstrukci nástroje podmínkách pi stíhání Vyjaduje snahu materiálu odolat silám psobícím pi stíhání. Nejnižší pevnost materiálu ve stihu je pi dobré stižné vli. S rostoucí pevností materiálu ve stihu a s klesající tvárností stižný odpor roste. Hodnoty pevnosti materiálu ve stihu jsou uvedeny v píloze 1. tab.3. s pevnost materiálu ve stihu uríme i pomocí vztahu s = (0,75 až 0,9).R m [MPa] [15]

.1.7 Síla potebná na setení materiálu ze stižníku [14] Tato síla se používá k setení drovaného (vystihovaného) materiálu, který vlivem pružné deformace zstává na stižníku. Velikost síly závisí na druhu materiálu, na tvaru a rozmrech kivky stihu, na tloušce stíhaného materiálu, na stižné vli a druhu mazání pi stihu. F u k eu F s N (.6) Kde k eu koeficient dle druhu materiálu, stihadla a tloušky plechu viz píloha. tab.5.1.8 Síla potebná k vysunutí výstižku ze stižnice [14] Velikost síly závisí na druhu materiálu, na tvaru a rozmrech kivky stihu, na tloušce stíhaného materiálu, na stižné vli a druhu mazání pi stihu. F k F n v ev s N (.7) Kde k ev koeficient dle druhu materiálu, stihadla a tloušky plechu viz píloha. tab.5 n poet výstižk v neodlehené ásti stihadla.1.9 Urení rozmr stižného nástroje [],[3] Pro urení rozmr stižných nástroj vycházíme z toho, že pi stíhání otvor je urující rozmr stižníku, pi stíhání obvodu je urující rozmr stižnice. Rozmry stižníku se konstruují v souladu se jmenovitými rozmry a píslušnými tolerancemi vystihovaného polotovaru. Rozmry stižnice se odvozují s pihlédnutím k stižné vli. inné ásti nástroje se pi stíhání opotebovávají, prmr stižníku se zmenšuje a stižnice zvtšuje. Pi vystihování obrysu je vtší tolerance penesena na stižnici kvli vzniku vtšího pídavku na její opotebení. Pi drování je to naopak vtší ást tolerance se pidá k toleranci stižníku. V závislosti na tloušce souásti a stupni možného opotebení nástroje je velikost pídavku na stižnici v rozmezí 0,6 až 1,0 píslušné tolerance. Menší pídavek na souást (u pesných souástí) omezuje velikost pídavku na opotebení. Stíháme-li souást o toleranci IT8 až IT9 je doporueno volit jako velikost pídavku celou jeho toleranci. Souásti o toleranci IT1 až IT19 se volí s pídavkem na opotebení v rozsahu 0,6 až 0,8 píslušné tolerance. Grafické znázornní pro stanovení toleranních polí je na obr..6. íselné hodnoty tolerancí jsou uvedeny v píloze 11. tab. 19. [16]

Obr..6 Schématická znázornní toleranních polí pro stíhání [] a)obvodu b)otvoru Tab. 1. Vzorce ke stanovení pracovních ástí stihadel [3] D s pracovní rozmr stižnice, d k rozmr stižníku, D jmenovitý rozmr výstižku, d jmenovitý rozmr stíhaného otvoru, U h horní úchylka, U s dolní úchylka, P o pídavek na opotebení nástroje, P u úchylka vystihovaného tvaru p s pídavek na opotebení stižnice, p k pídavek na zhotovení stižníku [17]

. Tažení [5] Patí mezi nejdležitjší lisovací operace. Z celkového objemu výroby lisoven tvoí více jak 30% výtažky z plechu. Tažení je ekonomické i v malosériové výrob. Tažením rozumíme trvalé petváení plechu v dutá tlesa pomocí lisovacích nástroj tažidel. Rovinný tvar plechu (pístih), se tažením na lise v jedné nebo nkolika operacích petváí tažidlem do miskovitého tvaru výtažku. Mlké a jednoduché výtažky jsou taženy v jedné operaci, pro hlubší a složitjší výtažky použijeme dva nebo více tah. Tvary i velikosti výtažku jsou velmi rozsáhlé. Tažením lze zhotovit rzné prostorové souásti z plechu nap. válcové nebo hranaté výtažky. Pi tažení se tlouška výchozího materiálu nijak výrazn nemní, ke zmnám tloušky dochází pouze v rozích výtažku, kde se výtažek zeslabuje a na okrajích výtažku kde se tlouška zase zvtšuje. Tyto zmny jsou vyvolané rozdílnou napjatostí a jsou vtšinou zanedbatelné a pi výpotech se neuvažují. Zhotovení tažidel vyžaduje zkušeného konstruktéra a nástrojae. Výtažky lze zhotovit: jednooperaním tažením výtažek je tažen na jednu tažnou operaci tažníkem, který vytvoí z pístihu plechu pomocí tažnice válcový úsek výtažku o daném prmru a výšce. Pebývající materiál pístihu se jednak vytáhne do stn výtažku a jednak napchuje psobením tlakového tangenciálního naptí 3. dvou nebo víceoperaním tažením v druhé operaci použijeme jako vstupní polotovar výtažek z pedchozí operace. Proces zpchování a vytahování probíhá v šikmém úseku výtažku, který mže být pitlaován tvarovým pidržovaem...1 Rozdlení technologie tažení [1] Tažení bez ztenení stny: Jedná se o tažení prosté. Je to tváení materiálu bez podstatné zmny tloušky materiálu (s = konst.). Lze jím zhotovit výtažky duté, obvodov uzavené, rotaních i nerotaních tvar, s pírubou i bez píruby. Tažení bez pidržovae: Provádí se u mlkých, tvarov jednoduchých výtažk, které jsou taženy z tlustého materiálu. Tažné nástroje bez pidržovae jsou konstrukn jednoduché, levné a provozn spolehlivé. Redukce pi tažení musí být malá, jinak by se zvlnil okraj pístihu. Tažení s pidržovaem: Pi prbhu tažné operace je materiál pidržován pidržovaem, tím se dosáhne vtších redukcí a zamezí pípadnému zvlnní okraje výtažku. Pro toto tažení se používají jedno nebo dvojinné lisy. [18]

Tažení se ztenením stny: Je používáno u výtažk, které mají mít slabší stnu než dno. Zeslabení stn výtažku je zpsobeno zmenšením vle mezi tažníkem a tažnicí na hodnotu menší než tlouška plechu. Pi tažení dosáhneme vtšího stupn deformace a vtší výšky výtažku. Optimální úhel kužele nábhové hrany tažnice je pro bžné materiály 60. Tažnice má u pechodu mezi válcovou a kuželovou ástí malý tažný polomr. Malý polomr je i u tažníku a to 0,5 až 0,8 mm. Nejvtší povolené ztenení tloušky stny pro hlubokotažné oceli je asi 5%... Tažení válcového výtažku [3] Velikost napjatosti a deformace je rzná v rzných fázích tažení a v rzných místech polotovaru. - V pírub polotovaru (ást a), vzniká vlivem tlaku pidržovae prostorová napjatost a deformace. V ploše píruby vznikají radiální tahová naptí 1 a tená (tangenciální) tlaková naptí 3, a kolmo k nim ješt osová tlaková naptí. Pi tažení bez pidržovae se mní schéma naptí v pírub z dvodu nepítomnosti tlakového naptí. - Na polomru tažnice (ást b), vzniká složitá deformace zpsobená prostorovým ohybem za souasného psobení nejvtšího radiálního tahového naptí 1 a malého teného tlakového naptí 3. - Válcová ást výtažku (ást c) je podrobena jednoosé tahové napjatosti 1 a rovinné deformaci. ást výtažku nacházející se v zaoblení, kterým pechází válcová ást ve dno, je podrobena prostorové nestejnorodé napjatosti, která zpsobuje znané prodloužení a ztenení jeho tloušky v tomto míst. V dsledku toho je tato oblast výtažku kritickým místem, výtažek se v tomto míst poruší. - Ve dn výtažku (ást e) vzniká bhem tažení rovinná tahová napjatost a prostorová deformace. Pi jednooperaním tažení je zeslabení dna zanedbatelné (1 až 3%). U víceoperaního tažení dochází k intenzivnjšímu zeslabení dna. Obr..7 Mechanická schémata naptí a deformace pi tažení [3] [19]

...1 Redukce pi tažení [5],[11] Trvalá deformace pi tažení nastane, pokud tažná síla pevýší sílu na mezi kluzu, ale nepekroí sílu na mezi pevnosti. Tento požadavek zabezpeí použití redukcí podle tab. 7. viz píloha 3. Ve vzorci pro tažnou sílu platí, že se zvtšujícím se pomrem D/d roste i velikost tažné síly. Maximální hodnoty je dosaženo, když se u výtažk zane vytrhávat dno. Pro tažení se použije redukce menší, aby pi dostateném využití tažidla nevznikaly zmetky. Není-li v prvním tahu dosaženo požadované redukce prmru pístihu, redukuje se prmr výtažku z prvního tahu dále ve druhém, pop. ješt v dalších tazích. Protože se materiál výtažku tváením za studena zpevuje, piemž však mez kluzu stoupá rychleji než mez jeho pevnosti, zmenšuje se v druhém a v dalších tazích zpsobilost materiálu k tváení za studena a tím se snižuje dosažitelná redukce prmru. Zpevnní odstraníme rekrystalizaním žíháním a potom mžeme opt volit maximální redukce. Urení redukce prmru pi tažení je rzné, nap. ve vzorci pro výpoet tažné síly jsme použili pomr D/d, tj. pomr výchozího prmru polotovaru k prmru výtažku, podobn použijeme tento pomr i v dalších tazích nap. d 1 /d, kde d 1 je prmr prvního tahu a d prmr tahu druhého. V literaturách se uvádí rzné zpsoby výpotu souinitele tažení m a to: Výpoet souinitele tažení m pomocí redukce: (viz píloha 3.) 100 R m 100 Redukci prmru pístihu mžeme vyjádit i v procentech a to pro první tah D d1 R1 100 D % a pro druhý tah d1 d R 100 d1 % Kde R 1 redukce pvodního prmru pístihu [%] d 1 prmr výtažku v prvním tahu [mm] prmr výtažku v druhém tahu [mm] d (.8) (.9) (.10) Druhý zpsob výpotu souinitele tažení m: (viz píloha 8.) d1 - pro první tah m1 (.11) D - d pro druhý tah m d1 atd. (.1) Souinitel tažení je ovlivnn následujícími parametry: - mechanickými vlastnostmi materiálu (mez pevnosti, mez kluzu, tažnost) - tlouškou plechu - jakostí povrchu plechu - mazivem Nižší hodnoty souinitele tažení m se používají pro tlustší plechy a kvalitnjší maziva. Plech musí mít dostatenou drsnost, aby na nm dobe pilnulo mazivo. [0]

... Stanovení velikosti pístihu [5], [3] Pro výtažky válcového tvaru uríme velikost pístihu výpotem, kde vycházíme ze zákona zachování objemu tj. obsah kovu ve výtažku a v pístihu je stejný (tlouška stn výtažku se nemní). U tenkých plech poítáme s vnjšími rozmry výtažku, u tlustých plech musíme uvažovat stední rozmr tloušky plechu. Abychom urili velikost prmru pístihu u válcového výtažku, musíme výtažek rozdlit na jednoduché základní ásti a vypoteme velikosti jednotlivých ploch. Jednotlivé plochy potom seteme a jejich souet se musí opt rovnat ploše pístihu. K ploše pístihu pidáme pídavek na ostižení, který pro první tah zvtšuje velikost pístihu o 3% a pro každou další operaci o 1%. Pídavek na ostižení se volí v závislosti na výšce, prmru, pop. na velikosti píruby. Hodnoty pídavk jsou uvedeny v píloze 9. Okraje výtažk jsou obvykle zvlnné a rzn deformované, což je zpsobeno nerovnomrností ve struktue i tloušce taženého materiálu. Výtažek se proto vtšinou táhne o nco hlubší, aby po odstihnutí okrajové ásti a jejím zarovnání bylo dosaženo požadovaného rozmru a tvaru výtažku. Výpoet prmru pístihu válcovitého výtažku: D d 4 d s s h mm (.13) Protože se ve výpotu neuvažuje zaoblení v rozích dna výtažku, považujeme ho pouze jako pibližný. Tento vzorec se používá pevážn tam, kde je malé zaoblení u dna (asi do osminásobku tloušky taženého materiálu) a tam, kde se výtažek po tažení ješt zarovnává ostižením. Pesnjší hodnoty získáme ze vztahu: D d s 4d s h 1, 7d s r mm (.14) kde r je zaoblení rohu u dna výtažku [mm] Tento vztah se uplatuje u výtažk s velkým zaoblením a tam, kde se výtažky po tažení už nezarovnávají. Ke kontrole nebo urychlení výpotu prmru pístihu slouží nomogram. (viz píloha 4.). Vzorce pro výpoet velikostí bžných základních ploch - viz píloha 5. Vzorce pro výpoet velikostí pístihu pro bžné tvary výtažk (zanedbáváme zaoblení výtažku pod pírubou) - viz píloha 6. Výpoet prmru pístihu pro složitjší výtažky: 4 Sc D 1, 13 Sc mm (.15) Velikost pístihu lze urit i z hmotnosti výtažku: mv D 1,13 mm (.16) s [1]

...3 Stanovení potu tažných operací [5] Poet tah závisí na tvaru a velikosti výtažku a na druhu a tloušce taženého materiálu. Pokud výtažek nedosáhne požadovaného tvaru jednou tažnou operací, musím volit operací více. Poet tažných operací se urí pomocí známých hodnot redukcí (viz píloha 3.). K rychlému odhadu potu tažných operací slouží nomogram (viz píloha 7.). Ze vztahu pro procentní redukci prmru pístihu lze úpravou získat vztah pro - R prmr výtažku prvního tahu: d D 1 1 1 100 mm (.17) - R prmr výtažku druhého tahu: d d 1 1 100 mm (.18) - Rn prmr výtažku všech dalších tah : dn dn 1 1 100 mm (.19) V posledním tahu musíme získat prmr d d, kde d v je prmr výtažku. n v...4 Výpoet sil potebných pro tažení [8], [6] Pi tažení musí platit podmínka F taž <F krit. Výpoet tažné síly pro 1. tah pomocí Sachse: r Fp R v m Ftaž r s Re e r r s 1 1 ln r 1 v t 1 s kde e 11,6 1, 48 μ=0,3 r v okamžitý polomr píruby [mm] konstanta 1,15 N (.0) Obr..8 Schéma výtažku pro stanovení síly pomocí Sachse [8] []

Výpoet tažné síly pro. nebo další tahy: d n Ftaž n dn 1, s Rm d n1 [ N] (.1) Síla na utržení dna: F d s R N krit 1 (.) m Tažná síla F krit F taž Obr..9 Prbh tažné síly [4] Dráha tažníku Výpoet pidržovací síly, použití pidržovae: Pidržova je souástí tažného nástroje pro hluboké tažení plechu a vyvozuje sílu (tlak), která má zabránit zvlnní píruby. Pokud je pidržovací síla (tlak) malá, vzniká na pírub zvlnní, pi nepípustné pidržovací síle dochází k porušení výtažku. Použití pidržovae není nutné u nízkých výtažk tažených z tlustého plechu. Dosedací plocha pidržovae pro první tah je rovinná, pro další tahy je kuželovitá o sklonu = 30 až 45 (viz obr..10). [3]

Obr..10 Polomry zaoblení tažné hrany tažník, tažnic a pidržovae [9] a) první tah, b) mezitah, c) poslední tah 1 tažník, tažnice, 3 - pidržova Jestli budeme táhnout bez pidržovae nebo s pidržovaem uríme z empirických vztah ovených praxí, nap: - podle Freidlinga z pomrné tloušky s ( s / D) 100 mm (.3) a) je-li s < 1,5 je nutné použít pidržova b) je-li s > mžeme táhnout bez použití pidržovae c) je-li s = 1,5 až je nutné zpsob tažení ovit - Šofman doporuuje zkontrolovat potebu pidržovae podle vztahu D d 18 s (.4) Pokud je uvedená podmínka splnna lze táhnout bez pidržovae. - norma SN 7301 uvádí rovnici: 50Z Z materiálová konstanta, nap: Z = 1,9 - ocelový hlubokotažný plech Z = 1,95 - mosazný plech Z =,0 - hliníkový plech s k p 3 (.5) D 100 d1 - je-li k p - je nutné táhnout s pidržovaem. V dalších tažných operacích je D pidržova nutný, je-li d n / d n 1 < 0,9 - je-li 100 d lze táhnout bez pidržovae ( tzv. mlké tažení ) D k p 1 Hlubokotažné plechy tloušky do 0,5 mm se táhnou vždy s pidržovaem. Pidržovací síla se stanoví ze vztahu: F p S p N kde pro první tah je S d d p mm 4 v r (.6) [4]

Druh materiálu Mrný pidržovací tlak p [MPa] Ocelový hlubokotažný plech,0 až 3,0 Nerezový plech,0 až 5,0 Mdný plech 1, až 1,8 Mosazný plech 1,5 až,0 Hliníkový plech 0,8 až 1, Tab.. Doporuené hodnoty mrných tlak pidržovae [5] Výpoet celkové tažné síly: F F F N celk (.7) taž p...5 Kontrola naptí v kritickém míst výtažku [8] Kritickým místem myslíme pechod válcové ásti do kuželového nábhu. F taž r (.8) 1 d1 s Vypotená hodnota se porovná se základní pevností materiálu R m. 1 Naptí v kritickém míst: MPa r 1...6 Výpoet tažné práce [] C Fcelk hv At 1000 J Kde C je souinitel, který podle praktických mení bývá: pi tažení bez kalibrace dna C = 0,66 pi tažení s kalibrací dna C = 0,8 (.9)...7 Pesnost pi tažení [9], [3] Pesnost píného prezu výtažku je ovlivována pesností zhotovení pracovních ástí tažidla, stupnm jejich opotebení, pružením výtažku po vyjmutí z tažnice, velikostí tažné mezery a anizotropií výchozího plechu. Tyto vlivy umožují zhotovení píných rozmr výtažk ve stupni pesnosti IT11 - IT1. Válcové výtažky bez píruby mají dovolené úchylky od vnitního prmru (viz píloha 10. tab. 16). Pokud do technologie tažení zavedeme ješt kalibraci, dosáhneme pesnosti IT7 - IT8. [5]

...8 Stanovení výšky výtažku [3] Pesnost výšky výtažku závisí na pesnosti výchozího materiálu, pesnosti výroby tažidla a jeho opotebení, velikosti polomru tažné hrany tažnice, velikosti tažné vle, druhu a tlaku pidržovae, mazání a pesnosti ustavení výchozího materiálu. Dovolené úchylky výšky válcových výtažk bez píruby a s pírubou uvádí tab. 17. a 18. (viz píloha 10.). Požadujeme-li vtší pesnost výšky výtažku, je nutné výtažky ostihnout....9 Geometrie funkních ástí nástroje [9], [5], [4] Na kvalitu tažení má zásadní vliv polomr zaoblení tažnice r t, tažníku r p a velikost tažné mezery z m. Polomr zaoblení tažnice Polomry zaoblení tažné hrany tažnice mají velký vliv na proces hlubokého tažení. Malý polomr tažnice zpsobuje trhání taženého kovu. Velký polomr tažnice umožuje zvtšení hloubky i stupn tažení na jednu operaci, ale zárove také zpsobuje zmenšení plochy pod pidržovaem, což vede ke vzniku zvlnní na okraji pístihu. Velikost polomru tažnice je obvykle v rozsahu 6 až 10 násobku tloušky taženého materiálu. Na velikost polomru tažnice má vliv velikost redukce a druh taženého materiálu. Menší hodnoty polomru tažnice volíme u malých redukcí a tam, kde vyžadujeme rovný nezvlnný okraj výtažku, který se nebude již dále zarovnávat. Vtší hodnoty volíme u velkých redukcí, aby se snížilo namáhání kovu pi tažení. Výpoet zaoblení tažné hrany u tažnice: 8 až10 s mm (.30) - pro první tah r t - pro další tahy až 8 s mm Polomr zaoblení tažníku r t 6 (.31) Polomr zaoblení funkní hrany tažníku r p je v prvním a pedposledním tahu stejný jako polomr zaoblení tažnice. Polomr zaoblení tažníku se u posledního tahu ídí velikostí výtažku (viz tab. 3). Požadujeme-li válcový výtažek s menším zaoblením než, který je uveden v tabulce, je nutné použít další operaci (kalibrování), pi které bude polomr zaoblení tažníku zmenšován na požadovanou hodnotu, ale nebude mnn prmr výtažku. [6]

Polomr tažníku r p [mm] Prmr výtažku [mm] (3 až 4). s 10 až 100 (4 až 5). s 100 až 00 (5 až 7). s 00 a více Tab. 3. Minimálních hodnot r p v posledním tahu [4]...10 Tažná mezera [11], [5], [4] Tažná mezera z m je mezi tažníkem a tažnicí a volí se vtší, než tlouška plechu, aby se pebytený materiál mohl pi vytahování pemístit a nepchoval se. Tažná mezera musí být vtší než tlouška plechu i s ohledem na velké tolerance plechu a druh materiálu. Tažná mezera zmenšuje tení mezi tažnicí a plechem. Zvyšováním potu tah se zmenšuje tažná mezera. Pi malé tažné mezee, dochází ke zvyšování naptí v nebezpeném prezu a k nárstu tažné síly s nebezpeím utržení dna výtažku. Pokud je tažná mezera píliš velká dochází k tvorb sekundárních vln ve stn výtažku. Pi kalibrování výtažk je tažná mezera stejná jako tlouška taženého plechu, nebo je o nco málo menší abychom dosáhli isté válcové plochy bez zborcení a vln. Metody stanovení velikosti tažné vle: 1) podle normy SN 7301 - tažná mezera pro první tah z m, až 1, 3 s mm - tažná mezera pro další tahy,1 až 1, s mm z m 1 (.3) 1 (.33) ) podle Oehlera - z m smax k 10 s mmkde k = 0,07 pro ocel (.34) k = 0,0 pro hliník k = 0,04 pro neželezné kovy 3) pomocí tabulky: Tlouška plechu [mm] 0,4 0,6 0,8 1 1, 1,5 3 Tažná mezera [mm] 0,45 0,65 0,9 1, 1,4 1,75,4 3,5 Tab. 4. Tažná mezera pi tažení plechu [5] [7]

...11 Tažná rychlost [5], [6] Rychlost tažné operace závisí na dob trvání jednoho pracovního zdvihu. Poet zdvih mžeme mnit v širokém rozsahu ale pouze u moderních lis. Tažná rychlost by pi bžném tažení nemla pekroit uritou hranici, jinak by nastalo porušení výtažku. Výjimku tvoí nap. tažení s explozí, pi kterém se používají velké tažné rychlosti pro získání kvalitních výsledk. Na hluboké tažení se používají dva typy lis a to mechanické (výstedníkové) a hydraulické. Hydraulické lisy mají rychlost konstantní, a proto jsou pro tažení lepší. Výstedníkové lisy se používají k tažení drobných a stedn velikých výtažk a jejich tažná rychlost se mní v závislosti na úhlu pootoení hlavního hídele. Nejvtší tažná rychlost je tém shodná s obvodovou rychlostí otáení osy výstedníku, nejnižší je v okamžiku dosažení spodní krajní polohy výstedníku, kdy je nulová. Pi tažení je nejvtší tažná rychlost v okamžiku kdy dosedne tažník na materiál a nejmenší pi skonení samotného tažení. Pi výpotu rychlosti uvažujeme nejvyšší rychlost tažení, která je dána vztahem: v 0,0063 n z p p m / min (.35) Kde v tažná rychlost [m/min] n poet otáek lisu [min -1 ] z celkový zdvih beranu lisu [mm] p pracovní pohyb tažníku (od okamžiku dosednutí tažníku na materiál až po dosažení spodní krajní polohy) [mm] Tento vzorec je pouze pibližný, protože neuvažujeme délku ojnice, ale pro praxi je postaující. Velikosti tažných rychlostí pro klasické tažení lze zjistit i pomocí tabulek viz tab. 5. Tažený materiál Tažná rychlost (m/min) austenitická korozivzdorná ocel 7 nelegovaná ocel 17 hliník a jeho slitiny 5 m a její slitiny 66 Tab. 5. Doporuené rychlosti tažení kov [5] [8]

..3 Vady výtažk [4] Obr..11 Vady výtažk [4] Na obrázku obr..11 jsou jednotlivé podoby vad výtažk. V dsledku vyerpání zásoby plasticity materiálu dojde v nejvíce deformované ásti výtažku k tvárnému lomu (obr..11a). Abychom pedešli vzniku tchto deformací, tak musíme výtažek vyžíhat. Po vyžíhání nabude výtažek opt plasticity a mžeme ho opt použít k tažení. Pokud pekroíme u plechu mez pevnosti v tahu, tak nám vznikne na výtažku prasklina (obr..11b). Použitím vhodného mazadla nebo snížením tlaku pidržovae lze vzniku prasklin zabránit. Zvlnní plechu na pírub výtažku jako projev nestability procesu plastické deformace pi psobení tlakových naptí (obr..11c)..4 Stroje pro hluboké tažení [1] Pro bžné technologie hlubokého tažení se používá mechanických a hydraulických lis. Podle konstrukce se lisy rozdlují na: jednoinné, dvojinné, trojinné, postupové. Mechanické tažné lisy Mechanické tažné lisy se vzhledem k bžným výstedníkovým a klikovým lism vyznaují vtšími zdvihy pi stejném tlaku, vtším setrvaníkem a silnjším motorem. S ohledem na zdvihy mají na místo výstedníku kliku. Konstrukci mají podobnou jako bžné lisy, avšak s uritou úpravou smykadla. Charakteristickým znakem je jmenovitý tlak, který musí tažný lis vyvinout již 90 ped dolní úvratí smykadla. [9]

Hydraulické lisy Na hluboké tažení tenkých plech se používají hydraulické dvojinné lisy, které mimo hlavního pracovního mechanizmu mají ješt mechanizmus k vyvození síly na pidržovai. Pohyb smykadla s pidržovaem asov pedbíhá pohyb hlavního beranu, na kterém je upevnn tažník. Prbh zdvihu se dosáhne odvozením pohybu od vaky s vhodným tvarem nebo je pohyb odvozený od klikového mechanizmu. Tažné lisy se mohou konstrukn ešit jako otevené, dvoustojanové, naklápcí. Základními parametry tchto lis jsou: jmenovitá síla, zdvih pracovního pístu, rychlost sjíždní, pracovní a zptná síla. Klikové lisy Pro hluboké tažení se používá klikových lis jednoinných a dvojinných. Jednoinné stroje jsou konstrukn analogické klikovým lism jednobodovým a dvojbodovým. Vyrábjí se pod typovým oznaením LKT. Pi stejné jmenovité síle mají obvykle vtší zdvih a výkonnjší pohon. Dvojinné lisy mají dva berany pracovní a pidržovací. Pohyb pidržovacího beranu se musí zastavit v okamžiku kdy dosedne pidržova na materiál...5 Funkní ásti nástroje [11], [1] Tažníky Tažníky se konstruují podle normy SN 7309. Tato norma obsahuje píklady rzných provedení tažník. Tažníky menších prmr (viz obr..1 provedení A a B), které jsou upevnny na stopkách, se zhotoví z nástrojové oceli, celistvé a kalené. Tažníky vtších prmr, nap. provedení C a D (viz obr..1), mají funkní ást kalenou, zhotovenou z nástrojové oceli, držák je z oceli konstrukní. Tažník podle provedení E (viz obr..1), je zhotoven z nástrojové oceli, kalen a našroubován do držáku. Funkní ástí tažníku je polomr jeho zaoblení, elo, válcová ást. Tažník je namáhán na vzpr, na obvodu válcové ásti je namáhán radiálními silami. Provedení A Provedení B [30]

Provedení C Provedení D Obr..1 Tažníky [7] Provedení E Tažnice Tažnice pro kruhové výtažky se konstruují jako celistvé, ve tvaru prstence s funkním otvorem. Funkní otvory jsou provedeny rzným zpsobem. Jejich tvar a úprava hran funkního otvoru závisí na tom, jakým zpsobem budou výtažky z tažnice odstraovány. Rzná provedení funkních otvor tažnice jsou na obr..13. Jednotlivá provedení se používají: a) výtažek se vrací nad povrch tažnice a z tažníku je seten pomocí stírae, b) výtažek propadá pod nástroj, je setený ostrou hranou nebo zvláštním stíraem, c) pro druhý, píp. další tah, kdy se výtažek vrací nad tažnici, d) pro druhý, píp. další tah do prmru 60 mm, kde se výtažek vrací nad tažnici, e) pro druhý, píp. další tah, kdy výtažek propadá, f) pro druhý, píp. další tah do prmru 60 mm, kdy výtažek propadá, g) tažný otvor dole odlehený h) tažný otvor mírn kuželový, výtažek propadá. Tento otvor je vhodný pro nástroje bez pidržovae, i) tažný otvor pro tlustší plechy, a) b) Ostrá hrana c) d) [31]

e) Ostrá hrana f) Ostrá hrana Ostrá hrana g) h) Ostrá hrana Ostrá hrana i) Obr..13 Tažnice [7]..5.1 Materiál tažných nástroj [1], [13] Tažníky Funkní ásti celistvých nebo dlených tažník se zhotovují z nástrojové oceli 19 191.3 nebo 19 436.3 a jsou kaleny a popuštny na HRC = 61 až 63. Mohou se též zhotovit z oceli 1 061, cementované a kalené. Tažníky s prmrem pes 80 mm mohou být též zhotoveny z šedé litiny 4 456 (HB = 190 až 40). Stopky nebo držáky tažník jsou zhotoveny z oceli 11 500 nebo 11 600. Rozmry stopek udává norma SN 664. Tažnice Funkní asti celistvých nebo vložkovaných tažnic se zhotovují rovnž z nástrojové oceli 19 191.3 nebo 19 436.3 a jsou kaleny a popuštny na HRC = 61 až 63. Mohou se zhotovit i z šedé litiny 4 456, pop. 1 061 cementované a kalené Popis materiál nástroj: 1 061 (oznaení podle EN C60) - jedná se o uklidnnou uhlíkovou ocel k zušlechování s obsahem 0,65% C, 0,80% Mn, 0,40% Si, max. 0,5% Cr, max. 0,30% Ni, max. 0,30% Cu, max. 0,040% P a S. Tvrdost max. 41 HB. Ocel je normalizan žíhaná pi teplot 810 až 840 C ochlazování na vzduchu, žíhána na mkko pi teplot 680 až 70 C ochlazování v peci, kalená pi teplot 810 až 840 C ochlazení do oleje, popouštná pi teplot 540 až 680 C ochlazení na vzduchu. Použití: pružiny a stavebnicové ásti nástroj, na strojní souásti s vyššími nároky na otruvzdornost a pro povrchové kalení. [3]

19 191 (oznaení podle EN C105U) - je to nelegovaná uhlíková nástrojová ocel s obsahem 1,05% C, 0,3% Mn, 0,3% Si a max. 0, % Cr. Tvrdost 66 HRC, ocel je kalená z teploty 750 až 780 C do vody nebo z teploty 800 C do oleje. Po kalení je popuštna pi teplot 100 až 150 C. Ocel má malou prokalitelnost a dobrou obrobitelnost. Použití: nástroje na stíhání zastudena, nástroje pro tváení zastudena, ezné nástroje. 19 436 (oznaení podle EN X10Cr1) - je to vysokolegovaná chromová nástrojová ocel s obsahem % C, 1% Cr. Tvrdost 63 HRC, ocel kalená z teploty 930 až 960 C do oleje nebo na vzduchu. Kalení z teploty 960 C je na primární tvrdost, sekundární vytvrzování je z teploty 1040 C. Po kalení následuje popouštní pi teplot 180 až 50 C. Ocel má velkou prokalitelnost, odolnost proti opotebení, nižší houževnatost, dobrou tvárnost za tepla a dobrou obrobitelnost. Použití: nástroje na stíhání zastudena, nástroje pro tváení zastudena, ezné nástroje 4 456 - jedná se o šedou litinu s lupínkovým grafitem s obsahem až 3,05% C, 1,6% Si, 1% Mn, max. 0,0% P, 0,060% S. Tvrdost šedé litiny je až 40 HB. Použití: Na souásti kde jsou vyžadovány dobré kluzné vlastnosti, nap. pouzdra kluzných ložisek, vaky, šneková kola do obvodové rychlosti 0,5 m/s, vodítka ventil spalovacích motor, písty pro hydrauliku...5. Stanovení rozmr tažník a tažnic [3] Pi stanovení rozmr tažník a tažnic vycházíme z požadovaných rozmr výtažku. Výtažky mohou mít toleranci pesn pedepsanou, jako tomu bylo u výstižk. Tažnice jsou oproti tažníkm více opotebovávány, proto se pro n doporuuje volit pídavek na opotebení 0,8 píslušné tolerance. Tažníky volíme s pídavkem na opotebení 0, píslušné tolerance. Rovnice pro stanovení rozmr tažnic d 1t a tažník d t, s pedepsaným pídavkem u výtažk jsou uvedeny v tab. 6. Tyto rovnice se používají pouze, pokud požadované úchylky výtažk nepestoupí velikost toleranního pole pídavk na opotebení. V opaném pípad se velikost pídavku na opotebení nástroje stanoví individuáln, piemž vycházíme ze skutených rozmr, tloušky a pípustné tolerance výchozího materiálu. Kde p t je dovolená úchylka na zhotovení tažnice a tažníku o stupni pesnosti IT7 IT8. [33]

Tab. 6. Vzorce k stanovení rozmr pracovních ástí tažidel [3]..6 Maziva pro tažení [5] Na tažení kov má velký vliv tení mezi nástrojem a taženým materiálem, jelikož zde psobí velké tlaky. Ke snížení tohoto tení lze použít rzných maziv, které musí: - snížit tení natolik, aby síly pi tažení nedosáhly hodnot, které by zpsobily porušení taženého materiálu, - zabránit zadírání a poškrábání povrchu taženého materiálu, - snížit opotebení tažidel Tažená plocha výtažku musí být dokonale pokryta mazivem. Mazivo na výtažku vytvoí jemný, celistvý a homogenní mazací film, který se nesmí pi velkých tlacích dosažených tažením porušit. Tlaky pi tažení se pohybují až do 3 500 MPa. Pi lehím tváení tj. asi do tlaku 600 Mpa se používají istá kapalná maziva. Pokud je tlak pi tažení vyšší pidáváme k mazivu plnidlo, které má schopnost se dokonale spojit s povrchem kovu, odolává teplu, které vzniká pi tení. [34]

Používaná plnidla: - mastek - plavená kída - oxid zinenatý - zásaditý uhliitan olovnatý - grafit - samotný sirník molybdeniitý nebo ve smsi s grafitem (monolyka) Mazivo by mlo jít také z hotového výtažku snadno odstranit, ale protože u maziv požadujeme dokonalé spojení s povrchem, je toto odstranní velice obtížné a nákladné. ím je mazivo lepší, tím he se z hotového výtažku odstrauje. Pi výbru maziva musíme uvažovat výrobní požadavky, ale i náklady. Kvalitním tuhým mazivem je grafit, ale ten se z povrchu snadno odstrauje a proto není moc oblíbený. Nelze používat ani minerálních olej nebo jejich emulzí s grafitovým plnidlem. Velmi dobrými mazivy jsou lanolín (tuk získaný z výluh pi praní oví vlny) a lj, protože znan snižují zatížení tváecích stroj. Tyto maziva nejsou vhodné pro tžké a hluboké tahy, ale mají i pi zvýšené povrchové teplot tažidla lepší viskózní vlastnosti než minerální oleje. Tyto vlastnosti jsou zpsobeny vyšším obsahem glycerín. Podobn psobí i obsah nkterých vyšších alkohol a nasycených mastných kyselin v lanolínu. U organických tuk snižování souinitele tení zpsobují volné mastné kyseliny. Maziva hypoidní jsou vlastn smsi minerálních olej se sloueninami obsahujícími síru a chlor. V praxi se nap. používá sms minerálního oleje se sirným kvtem. Jemný povlak amorfního oxidu vytváejí aktivní sloueniny síry a chloru. Tento povlak je vhodným podkladem pro kapalné mazivo. Mezi dokonalá maziva patí maziva mýdlová, která jsou tuhá, polotuhá, nebo tekutá, podle pracovní teploty. Jsou to smsi solí mastných kyselin a kov (sodíku, vápníku, chrómu apod.). Mají parafínové etzce, které se v mnohém podobají etzcm v minerálních nebo organických olejích a obsahují také atomy kov. Mýdla jsou koloidy s velmi tuhými krystaly. Povrchová innost suchých mýdel se vyznauje pilnavostí k povrchu pi smykovém zatížení. Bezvodé soli kyseliny olejové a sodíku, vápníku i chrómu jsou zvláš oblíbené. Pro nejobtížnjší tváení se používají maziva s grafitem. Po chemické stránce je grafit totožný s diamantem, má ale jiné fyzikální vlastnosti. Tyto vlastnosti využíváme jak pi použití istého grafitu (který má sám již velkou mazivost), tak pi použití jeho smsí s olejem nebo lojem. Grafit vytváí mazivo, které se nevytlaí ani pi vysokých tlacích a zachovává si své mazací vlastnosti i za vyšších teplot. Pro obtížnjší práce se používá kovových povlak (amorfní vrstviky zinku, olova, mdi apod.), které psobí jednak jako nasávací podložky pro další maziva (olej, lj, mýdlo, mýdlovou vodu), jednak sami svými fyzikálními vlastnostmi snižují tení. I když mají tyto píznivé vlastnosti, nejsou píliš rozšíeny, nebo jejich odstraování z hotových výtažk je obtížné. Volba vhodného druhu maziva závisí na: - velikosti tváecích tlak, - provozní teplot (je ovlivnna rychlostí tažení), [35]

- požadované intenzit mazání se zetelem k chlazení tažidla, - pracnosti a nákladech na nanášení maziva, - pracnosti a nákladech na odstraování maziva, Pokud nevystaíme jen s tekutými mazivy, musíme pimíchat již uvedená plnidla. Nkdy je nutné druh maziva, jeho množství a zpsob nanášení individuáln vyzkoušet...6.1 Tení [3] Pi tažení rozlišujeme tyto druhy kluzného tení: Suché tení vzniká pi dotyku stykových ploch bez pítomnosti maziva (μ = 1 až 0,5). Mezní tení nastane, pokud je mezi tecími plochami velmi tenká vrstva maziva (0,1 μm i menší), Polokapalinné tení je smíšené tení vznikající spojením tení mezního a suchého (μ = 0, 0,005). Nestabilní kapalinné tení je také smíšené tení, pi kterém vrstva maziva mezi tecími plochami je ásten rozrušena a na nkterých místech nastává mezní nebo suché tení (μ 0,005). Kapalinné hydraulické tení je charakterizováno dokonalým oddlením tecí plochy vrstvou maziva. Tení probíhá ve vrstv maziva, na které závisí jeho velikost, nezávisí na materiálu tles a na drsnosti jejich povrchu. Pi tažení kov je koeficient tení μ závislý na druhu maziva a jakosti tecích ploch. Koeficient tení u kov bývá 0,04 až 0,. Maziva pi tažení pracují v podmínkách mezního nebo polokapalinného tení. K podmínkám nestabilního, kapalinného a hydraulického tení mže dojít jen ve výjímen jednoduchých pípadech...7 Žíhání výtažk [5] Tažený materiál pi tváení za studena ztrácí tvárnost a nejde ho již dále tažením hospodárn zpracovávat. Jeho pvodních vlastností dosáhneme vyžíháním, které zlepší mechanické vlastnosti a odstrauje vnitní pnutí ve výtažcích. Žíhání je ekonomicky nároné a proto je dobré zvážit jeho zaazení do technologického procesu. Žíhání lze nkdy nahradit pidáním další tažné operace. Požadujeme-li odstranní vnitního pnutí pi zachování zpevnní materiálu, zvolíme vhodnou teplotu pi zahívání výtažku. Pi žíhání se teplota rekrystalizace mní podle intenzity zpracování materiálu za studena. ím menší je stupe deformace, tím vyšší rekrystalizaní teplotu materiál vyžaduje toto platí zejména pro ocel. S žíhací teplotou souvisí i doba, po kterou budeme žíhání provádt. U ocelových výtažk probíhá žíhání k odstranní vnitních pnutí pi 30 min. ohevu na teplotu [36]

500 až 600 C. Dokonalejšího vyžíhání pi této teplot dosáhneme pi 90 min. ohevu. Pi teplot 850 až 900 C postaí ohev po dobu 5 až 10 min. Požadujeme-li žíhání s rekrystalizací je doba žíhání delší. Ped žíháním musíme výtažky dokonale oistit. Doporuené teploty pro žíhání výtažk jsou uvedeny v tab. 7. Materiál Žíhací teplota ( C ) Poznámka ocelový plech 600 až 850 ------ korozivzdorná ocel 1 150 až 1 170 žíhat 5 min, chladit vodou nikl 600 až 780 v neutrální atmosfée m 600 až 650 žíhat asi 1 h mosaz 550 až 580 žíhat asi h hliník 50 až 350 rychle ohát dural 505 ± 10 v solné lázni 15 až 0 min, chladit vodou Tab. 7. Doporuené teploty pro žíhání výtažk [5]..8 Moení výtažk [5] Žíháním vzniká na výtažcích povrchová vrstva oxidu, která se odstrauje moením. Moení se provádí v leptacích lázních o rzném složení vtšinou siln zedných. Moení mže nkdy probíhat i za zvýšené teploty. Pi moení ocelových výtažk vzniká vodík, který z ásti vniká do plechu a zvyšuje jeho kehkost. Z hlediska chemického je obtížnost v tom, že opal není pouze oxidem železa, ale skládá se i z jiných látek, které se v moící lázni nerozpouští, nap. nkteré tvrdé sloueniny železa a kemíku, které pi dalším tažení výtažk zpsobují rychlé opotebení nástroj. Doporuené moící lázn jsou uvedeny v tab. 8. Materiál Moící láze Poznámka ocelový plech 5 % roztok kyseliny sírové nebo chlorovodíkové teplota lázn 45 až 80 v C, pak penášet do studeného roztoku korozivzdorná ocel 5 % roztok kyseliny sírové, nebo 50 % roztok kyseliny chlorovodíkové a 5 % kyseliny dusiné teplota roztoku kyselin dusiné chlorovodíkové a kyseliny dusiné 50 C nikl 0 % roztok kyseliny sírové teplota lázn 60 až 80 C m 10 % roztok kyseliny sírové mosaz 5 až 10 % roztok kyseliny sírové hliník a dural 10 % roztok hydroxidu sodného moit pi teplot 50 C, pak omýt vodou a penést do 0 až 50 % roztoku kyseliny dusiné Tab. 8. Moící lázn pro výtažky po žíhání [5] [37]

3. Konstrukní ešení tváecího nástroje 3.1 Tažení 1.varianta 3.1.1 Rozdlení souásti na jednotlivé plochy Kde S 1 plocha prstence S plocha konvexního prstence (tvrtina) S 3 plocha válce S 4 plocha konkávního prstence S 5 plocha prstence S 6 plocha konvexního prstence S 7 plocha kulové úsee 3.1. Stanovení velikosti pístihu Matematickým výpotem: výpoty podle kapitoly... S 4 d d 00 19 18346, mm 1 k 1k 1 4 d 1k d k [38]

S d r 4 r 19 1 41 6734, mm 1k 1k 1k 30 d 1k hk S 3 d k h1 k 11,4 3760, 47 105 mm d k h1k S d r 4 r 811,5 411,5 5484, mm 4 3k k k 47 hk r k d 3k r k S 4 d d 8 64 064, mm 5 3k 4k 03 4 d 4k d 3k S 6 d r f r h 50,15 10 7,56 10 3,0 5k 1379,81 mm 3k k 3k 3k r 3k h3k f k d 5k [39]

S r h 5,075 10,58 36, mm 7 d h 4k 4k 66 d 4k h4k S c S1 S S3 S4 S5 S6 S7 18346,1 6734,30 3760,47 5484,47 064,03 1379,81 36,66 40095,86 mm Pomocí programu SolidWorks: S1 18 346, 1 mm S 6 734, 30 mm S 3 3760, 47 mm S 4 5 484, 47 mm S 5 064, 03 mm S 6 1379, 81 mm S 7 36, 66 mm Matematický výpoet je shodný s výpotem pomocí programu. 3.1.3 Výpoet prmru pístihu výpoet podle vzorce.15 z kapitoly... 4 Sc 4 40095,86 D 5, 946 mm Pídavek na ostižení 1. tah 3% z Ø D. tah 1% z Ø D 3. tah 1% z Ø D 4. tah 1% z Ø D 5. tah 1% z Ø D 6. tah 1% z Ø D => celkem 8% z Ø D 0,08 5,946 18,076 mm K tmto pídavkm se ješt pidá pídavek na ostižení okraje píruby dle pomru d p /d (viz píloha 9. tab.15). Po pitení všech pídavk k prmru pístihu dostaneme celkový prmr pístihu 5,946 18,076 4,6 48,6 49 mm ØD [40]

3.1.4 Urení potu tažných operací: výpoty podle kapitoly...1 s 1,5 m 1 100 100 0,604 0, 54 (urování koeficientu tažení viz píloha 8.) D 49 1. tah: d1 m1 D 0,54 49 134, 46 mm d 135 mm Prmr tažníku pro 1. tah, navržen 1. tah: d m d1 0,76 135 10, 6 mm d 103 Prmr tažníku pro. tah, navržen mm 3. tah: d m d 0,79103 81, 37 mm 3 3 Prmr tažníku pro 3. tah, navržen d 8 mm 3 4. tah: d m d 0,8 8 67, 4 mm 4 4 3 Prmr tažníku pro 4. tah, navržen d 68 mm 5. tah: d m d 0,8468 57, 1 mm 5 5 4 4 Prmr tažníku pro 5. tah, navržen d 58 mm 1. mezioperace rekrystalizaní žíhání 6. tah: d m d 0,5458 31, 3 mm 6 6 5 5 Prmr tažníku pro 6. tah, navržen d 48 mm 6 3. Tažení.varianta 3..1 Stanovení velikosti pístihu Stejné jako v kapitole 3.1.. 3.. Výpoet prmru pístihu Stejný jako v kapitole 3.1.3 Pídavek na ostižení 1. tah 3% z Ø D. tah 1% z Ø D 3. tah 1% z Ø D 4. tah 1% z Ø D => celkem 6% z Ø D 0,06 5,946 13,556 mm [41]

K tmto pídavkm se ješt pidá pídavek na ostižení okraje píruby dle pomru d p /d (viz píloha 9. tab.15). Po pitení všech pídavk k prmru pístihu dostaneme celkový prmr pístihu 5,946 13,556 4,6 44,10 45 mm ØD 3..3 Urení potu tažných operací: s 1,5 m 1 100 100 0,61 0, 54 (urování koeficientu tažení viz píloha 8.) D 45 1. tah: d m D 0,5445 13, 3 mm 1 1 Prmr tažníku pro 1. tah, navržen d 133mm 1. tah: d m d1 0,76133 101, 08 mm d 10 Prmr tažníku pro. tah, navržen mm 1. mezioperace rekrystalizaní žíhání 3. tah: d m d 0,5410 55, 08 mm 3 3 Prmr tažníku pro 3. tah, navržen d 56 mm 3 4. tah: d m d 0,7656 4, 56 mm 4 4 3 Prmr tažníku pro 4. tah, navržen d 48 mm 4 3..4 Stanovení polomru hran tažného nástroje Výpoet podle vzorce.30 a.31 z kapitoly...9. r t 8 až 10 s 81,5 1 mm 1. tah:. tah: r t 6 až 8s 6,671,5 10 mm 3. tah: r t 6 až 8s 6,671,5 10 mm 4. tah: r t 6 až 8s 6,671,5 10 mm [4]

3..5 Výpoet velikosti tažné mezery Výpoet podle vzorce.3 a.33 z kapitoly...10. z m 1, až 1,3 s 1,51,5 1, 9 mm 1. tah:. tah: z m 1,1 až1, s 1, 1,5 1, 8 mm 3. tah: z m 1,1 až 1, s 1, 1,5 1, 8 mm 4. tah: z m 1,1 až1, s 1, 1,5 1, 8 mm 3..6 Výpoet tažné síly Výpoet tažné síly pro první tah pomocí pana Sachse: Výpoet podle vzorce.0. z kapitoly...4. F F F taž1 taž1 taž1 r F v p1 r1 s Re ln e r1 rv s 114,805 0,3 5351,47 350 66,5 1,5 1,1516ln 1,48 66,5 114,8051,5 1 1 1,5 166107,336 N 166,107 kn R m r t 1 s Síla na utržení dna výtažku: Výpoet podle vzorce.. z kapitoly...4. Fkrit d1 s Rm 1331,5 350 19361,707 N 19, 36 F taž <F krit => podmínka splnna kn [43]

Výpoet tažné síly pro. nebo další tahy: Výpoet podle vzorce.1. z kapitoly...4. d 10 Ftaž d 1, s Rm 101, 1,5 350 145716,988N 145, 717 kn d 1 133 d 3 56 Ftaž3 d3 1, s Rm 561, 1,5 350 105,775N 10, 53 kn d 10 d 4 48 Ftaž 4 d4 1, s Rm 481, 1,5 350 5486,71N 54, 87 kn d 3 56 Použití pidržovae: Výpoet podle vzorce.5. z kapitoly...4. k p s 1,5 50 Z 3 50 1,9 70, 519 3 D 45 100 d - je nutné použít pidržova D k p 1 100 d1 k p - mžeme táhnout bez použití pidržovae D 100 133 54,85 => musíme použít pidržova 45 Pro další operace platí: d n Pokud je 0. 9 => je nutné použít pidržova d d d d d d d n1 1 10 133 56 10 48 56 3 4 3 0,77 => musíme použít pidržova 0,55=> musíme použít pidržova 0,86=> musíme použít pidržova Pidržovací síla: Výpoet podle vzorce.6. z kapitoly...4. d d p 9,61 160,5 5351,47 N 53, kn Fp S1 p v r 5 1 1 4 4 Celková tažná síla: Výpoet podle vzorce.7. z kapitoly...4. - Ve výpotu síly podle Sachse je pidržovací síla již zapoítána potom platí F F 166107,336 N 166, kn celk1 taž1 107 [44]

3..7 Kontrola naptí v kritickém míst výtažku Výpoet podle vzorce.8. z kapitoly...5. F taž 1 166107,336 r 65 1 d s 1331,5 Naptí v kritickém míst: MPa 3..8 Výpoet tažné práce Výpoet podle vzorce.9. z kapitoly...6. C Fcelk hv At J 1000 C Fcelk1 hv 1 0,66166107,336 3,5 At 1 576, 35 1000 1000 1 J 3.3 Stíhání 3.3.1 Stižná vle Výpoet podle vzorce.1 z kapitoly.1.3. v z c s 0,3 s 0,011,5 0,3 0,8 350 0, 08 mm v z 0,08 0, 16 mm 3.3. Stižná síla Výpoet podle vzorce.3 z kapitoly.1.4. Fs 1 O1 s s n 54,831,5 0,8 3501,4 319184,04N 319, 184 kn Fs O s s n 51,31,5 0,8 3501,4 147776,16N 147, 776 Stižné obvody zmeny pomocí programu SolidWorks: O1 54, 83 mm O 51, 3 mm O c O O 794, 15 1 mm Fsc Fs 1 Fs 319184,04147776,16 466960, N 466, 960 kn kn 3.3.3 Stižná práce Výpoet podle vzorce.5 z kapitoly.1.5. Fs K1 s 466960,0,6 1,5 A 40, 64 1000 1000 J [45]

3.3.4 Síla potebná na setení materiálu ze stižníku Výpoet podle vzorce.6 z kapitoly.1.7. Fu keu Fs 0,1466960, 56035,4 N 56, 035 3.3.5 Síla potebná k vysunutí výstižku ze stižnice Výpoet podle vzorce.7 z kapitoly.1.8. Fv kev Fs n 0,05466960, 46696,0 46, 696 3.3.6 Ukázka stanovení rozmr stižníku a stižnice pi drování Výrobní tolerance viz tab. 0 píloha 1. Stižník Jmenovitý rozmr d j 10, 5 mm Toleranní stupe IT11 p IT 0, 11 mm Výrobní tolerance stižníku T 0, 05 mm d k d j pit 10,5 0,11 0,05 10, 610, 05 mm Stižnice Stižná vle D s T 0,13 mm T 0,05 0,05 d p v 10,5 0,11 0,16 10,77 mm j IT kn kn 3.4 Volba vhodného stroje Výrobní stroj musí splovat všechny požadavky definované v pedchozích kapitolách, tj. musí vyvinout dostatenou sílu na vyrobení celé souásti. Pro výrobu dané souásti byl vybrán hydraulický lis CTH 50. Tento lis je uren pro všechny bžné operace objemového a plošného tváení provádné za studena, poloohevu i za tepla. Je vhodný pro umístní do provozních linek i výrobních soubor. Ovládání lisu je elektrohydraulické, na pání zákazníka je možno lis doplnit mechanizací. Technické parametry lisu: Max. lisovací síla kn 500 Zptná síla kn 300 Pidržovací síla kn 1000 Zdvih mm 800 [46]

Sevení mm 800 Rozmry stolu mm 1000 x 150 Rozmry beranu mm 1000 x 150 Písuvná rychlost mm. s -1 400 Max. pracovní rychlost mm. s -1 70 Min. pracovní rychlost mm. s -1 0 Zptná rychlost mm. s -1 46 Výkon hlavního motoru kw 55 [47]

4. Návrh technologie výroby souásti Výroba souásti se skládá z 1 dílích operací za pedpokladu, že kruhové pístihy plechu budou dodány z kooperace. Dílími operacemi jsou: 1) Tažení pístihu do hloubky 3,5 mm o prmru 133 mm ) Tažení polotovaru do hloubky 34,9 mm o prmru 10 mm 3) Mezioperaní kontrola 4) Rekrystalizaní žíhání polotovaru 5) Tažení polotovaru do hloubky 11,1 mm o prmru 56,9 mm 6) Tažení polotovaru do požadovaného tvaru 7) Kalibrace výtažku 8) Vystižení ty otvor o prmru 10,5 mm 9) Ostih kruhové píruby na rozmr 140 x 140 mm 10) Odstranní otep odjehlením 11) Výstupní kontrola výrobku 1) Povrchová úprava První a druhá operace jsou provádny souasn na hydraulickém lisu CTH 50. Nástroj pro lisování je konstruován jako sdružený, je vybavený tažnými nástroji pro ob operace v jednom pracovním cyklu lisu. Obsluha tažného lisu vloží kruhový pístih do levé ásti tažného nástroje k provedení prvního tahu. Pravá polovina nástroje zstává prázdná. Po provedení prvního tahu pesune obsluha polotovar výtažku do pravé ásti nástroje k provedení druhé tažné operace a do levé vloží nový kruhový pístih. Tento postup se dále opakuje až do zhotovení potebného potu kus. Polotovary po druhé tažné operaci ukládá obsluha do pipravené plechové palety. Obsluha provádí vizuální kontrolu tvaru a namátkovou kontrolu rozmr polotovaru v prbhu výrobního procesu. Vzhledem ke složitosti tažené souásti je nutno pro obnovení vlastností materiálu provést ped další tažnou operací rekrystalizaní žíhání. Rekrystalizaním žíháním se podstatn sníží celkový poet tažných operací. Výkresová dokumentace pro zhotovení dalších nástroj není v této diplomové práci ešena. Po rekrystalizaním žíhání se souásti pevezou zpt na pracovišt, kde se na lisu provede dokonení veškerých tažných operací. Pro tažení polotovaru v dalších tazích pedpokládáme opt zhotovení sdruženého nástroje a obsluhu lisu jedním pracovníkem. Výtažek se po kalibraci pepravuje na další pracovišt, na kterém se provádí stíhání otvor, ostižení píruby souásti a odjehlení. Následuje výrobní výstupní kontrola. Ped uložením výrobku do skladu se výrobek ješt povrchov upravuje podle požadavk odbratele. Povrchová úprava bude provádna v kooperaci. [48]

Výrobní operace Provádná innost Použité zaízení 1. tah. tah Mezioperaní kontrola Tažení pístihu do hloubky 3,5 mm o prmru 133 mm Tažení polotovaru do hloubky 34,9 mm o prmru 10 mm Kontrola tvaru a prmru 10 mm Hydraulický lis CTH 50 Hydraulický lis CTH 50 Kalibr Rekrystalizaní žíhání 3. tah 4. tah Rekrystalizaní žíhání polotovaru Tažení polotovaru do hloubky 11,1 mm o prmru 56,9 mm Tažení polotovaru do požadovaného tvaru Kooperace MEDUNA RH 1899, RH 166 Hydraulický lis CTH 50 Hydraulický lis CTH 50 Kalibrace výtažku Rovnání píruby CUPS D 16 Stíhání otvor Vystižení ty otvor o prmru 10,5 mm LEN 63C Ostih píruby Ostih kruhové píruby na rozmr 140 x 140 mm LEN 63C Odjehlení Odstranní otep odjehlením - Kontrola Výstupní kontrola výrobku Kalibr Povrchová úprava ernní souásti Kooperace Z-PRECIS [49]

Ukázka technologického postupu: 4.1 Popis nástroje Tažný nástroj (viz výkresová dokumentace) Tažný nástroj s pidržovaem se skládá z horní ásti nástroje a základové desky s vodícími sloupky. Základová deska (1) nástroje je opatena po obou stranách vybráním k bezpenému upnutí nástroje na stl hydraulického lisu. V základové desce jsou uloženy tažnice (4, 5), které jsou k základové desce pipevnny pomocí šroub (39). Pro usnadnní vkládání pístih a polotovar jsou nad tažnicemi umístny zakládací kroužky (6, 7) pipevnné k základové desce šrouby (40, 41). Bezpené vyjímání polotovar zajišují vyhazovae (14, 15) umístné v tažnicích. Vyhazovae jsou opateny pružinami (34, 35) a zajištny podložkami (16, 17) se šrouby (43). Horní ást nástroje tvoí vodicí deska (3) spojená s upínací deskou () šrouby (38). Vodicí deska je osazena vodicími pouzdry (0, 1) a držáky tažník (1, 13) s tažníky (10, 11) pipevnnými šrouby (44). Provrtání držák tažníku a tažník zajišuje odvzdušnní pi procesu tažení. Polohu a pitlaení pístihu nebo polotovaru pi tažení zabezpeují pidržovae (8, 9), které jsou s vodící deskou pružn spojeny. Toto spojení se skládá z vinutých pružin (3, 33), šroub (36, 37) a ochranných pouzder (, 3). Ochranná pouzdra urují vzdálenost mezi pidržovaem a vodicí deskou, umožují nastavení pidržovací síly a zamezují vzájemnému kontaktu pružiny se závity šroub. Vzájemná poloha základové desky a horní ástí nástroje je zabezpeena vodicími sloupky (18, 19) zajištnými v základové desce šrouby (4) s podložkami (8, 9). Horní ást nástroje se upevuje do beranu lisu pomocí stopky (31). Stopka slouží k vystední nástroje v lisu. [50]

Pro usnadnní manipulace s nástrojem jsou základová deska i horní ást nástroje opateny nosnými epy (30). Poškození nástroje pi skladování a manipulaci s ním zabraují výškové skladovací dorazy (4), které se po ustavení v lisu demontují. Obr. 4.1 Sdružený tažný nástroj pro 1. a. tah 5. Ekonomické zhodnocení [15], [16] Ekonomika tváecích operací je dána adou initel, které ovlivují celkové náklady na výrobu daných souástí. Jedná se pedevším o: - technologický postup - životnost nástroje - pracnost obsluhy nástroje a dopravy mezi jednotlivými operacemi - zmetkovitost pi výrob - manipulace a skladování nástroj 5.1 Stanovení výrobních náklad Vzhledem k tomu, že krytka je ešena jako nový výrobek pro nekonkrétního výrobce, byly ve výpotech použity hodnoty udávané jednotlivými oslovenými právními subjekty a doplnny dostupnými informacemi z internetu. Pvodní zámr výroby krytky s použitím materiálu 11 305.1 v tabulích byl v prbhu pípravy výroby zmnn a nahrazen materiálem ve svitcích. Vlastní zpracování tabulí na kruhové pístihy by pineslo do výroby další zvýšení náklad. [51]

Urení potu svitk plechu Rozmr svitku: šíka 50 mm vnitní prmr 508 mm hmotnost svitku 1 770 kg Hmotnost polotovaru pro pístih: 50 501,5 7,8510 0,73594kg Poet pístih ze svitku: 1 770 0,73594 405 ks Potebný poet svitk pi výrobní sérii: 100 000 405 41,58 ks svitk Celkový poet svitk: 4 ks Hmotnost materiálu pro výrobní sérii: 4 1 770 74 340 kg Nakupovaná hmotnost materiálu odpovídá pedpokládaným výrobním ztrátám ve výši 1%. Pímé náklady a) pímý materiál - náklady na materiál (N m ) Nm mt Cm 74 340 3 170980 K Pro uvažovaný objem byla cena materiálu dohodnuta s dodavatelem Pásová ocel s.r.o. vetn dopravného k prvnímu odbrateli. - náklady na zhotovení pístihu (N p ) Pístihy budou vyrábny a dodávány v kooperaci firmou ZAPE Opatovice s garantovanou cenou 1,--K/ks a kapacitou.500 ks/smnu. Dvousmnný provoz a pravidelné týdenní zásobování naší výroby jsou smluvn zajištny. Použitá technologie umožuje snížit spotebu základního materiálu o 1%, naší výrob bude tedy dodáno 101.000 ks pístih v celkové cen 101.000,-- K. - zhodnocení odpadu z pístihu (Z o1 ) Hmotnost pístihu: 45 45 1,5 7,8510 6 0,5551 kg 4 Celková hmotnost pístih: 101 000 0,5551 56 067 kg Celková hmotnost odpadu: 74 340 56 067 18 73 kg Odpadní materiál z výroby pístih bude dle dohody kooperující firmou zhodnocen prodejem. Výtžek z prodeje odpadu v cen,--k/kg bude poukázán našemu závodu, zbytek použije firma ZAPE k úhradám vlastních náklad spojených s pepravou pístih a odpadu. Zhodnocení odpadu: 18 73 36 546 K Nmc Nm N p Z 170980 101000 36546 177474 K 01 b) pímé mzdy (PM c ) - na lisování 1.. tah (M z1 ) Pípravný as: Výrobní as: Kontrola: Celkový as operace: 0,5 h / smnu 360 ks / h 6,5 340 ks / smnu 0,5 h / smnu 101 000 340 43,16 tj. 43 smn 7,5 3, 5 h [5]

Celkové mzdové náklady operace: - rekrystalizaní žíhání je v režii - na lisování 3. 4.tah (M z ) Pípravný as: Výrobní as: Celkový as operace: Celkové mzdové náklady operace: 3,5 110 35 475 K 0,5 h / smnu 334 ks / h 7,0 338 ks / smnu 100 500 338 4,98 tj. 43 smn 7,5 3, 5 h 3,5 110 35 475 K - na drování, ostih a kalibraci (M z3 ) Pípravný as: 0,5 h / smnu Výrobní as: 60 ks / h 7,0 40 ks / smnu Celkový as operace: 100 000 40 38,09 tj. 38 smn 7,5 1 785 h Celkové mzdové náklady operace: 1 785 110 196 350 K - odjehlení (M z4 ) Výrobní as: 70 ks / h 7,5 55 ks / smnu Celkový as operace: 100 000 55 190,48 tj. 191 smn 7,5 1 43, 5 h Celkové mzdové náklady operace: 1 43,5 80 114 600 K M c M z1 M z M z3 M z4 35475 35475 196350 114600 381900 K Pojištní sociální a zdravotní (P sz ) P M 0,355 134619, K sz c 75 Pímé mzdy celkem ( PM c ) PM c M c Psz 381900 134 60 51650 K c) ostatní pímé variabilní náklady (N vc ) - náklady na elektrickou energii Cena elektrické energie byla stanovena dodavatelem (EZ, a.s.) pro odbrné místo s dvoutarifním odbrem, osazené jistiem 3 x160 A a odpovídá sazb C 45d. - na lisování, 1. až 4.tah (N e1 ) Píkon stroje: Výrobní as: Cena energie: Energie na lisování: P = 55 kw 43 8 688 h 3,17 K/kWh 688 3,17 55 11995,80 K [53]

- na drování, ostih a kalibraci (N e3 ) Píkon stroje: P = 7 kw Výrobní as: 38 7,5 1 785 h Cena energie: 3,17 K/kWh Energie na lisování: 1 7853,17 7 39 609,15 K - náklady na rekrystalizaní žíhání (N k1 ) Polotovary výtažk po druhém tahu budou rekrystalizan žíhány v kooperaci firmou MEDUNA VAKUOVÁ KALÍRNA Pardubice. Pedpokládá se plné využití dvou vakuových pecí ve tísmnném provozu a zhotovení speciálních koš pro kalení výtažk v atmosfée N. Dodavatelem byla pro žíhání polotovaru doporuena teplota 680 70 C po dobu jedné hodiny a následné ochlazování rychlostí 150 C za hodinu až na teplotu okolí. Použité zaízení: Pec RH 166 : - pracovní prostor 600 x 600 x 1 00 mm - kapacita 576 ks výtažk za smnu Pec RH 1899 : - pracovní prostor 900 x 900 x 1 800 mm - kapacita 1 386 ks výtažk za smnu Smnový výkon: 576 + 1386 = 196 ks/smnu Celkový as operace: 100500 196 51, smny, tj. asi 5 smn Náklady na žíhání ve výši 614 430,--K jsou stanoveny vetn dopravného a výroby koš. - zhodnocení odpadu z výroby (Z o ) Celková hmotnost pístih: Celková hmotnost výrobk: Celková hmotnost odpadu: Zhodnocení odpadu: 101 000 0,5551 56 067 kg 100 000 0,38 3800kg 56 067 3 800 3 67 kg 3 67 4 93 068 K - povrchová úprava (N k ) Pro povrchovou úpravu finálního výrobku byla vybrána nejlevnjší varianta, ernní. Pro uvažovaný objem výroby byla akceptována nabídka firmy Z-PRECIS, náklady ve výši 336 000,--K jsou vetn dopravného. Celková doba povrchové úpravy je 4 dní a pedpokládají se tyi dovozy a odvozy výrobk. Dramatické snížení celkového objemu povrchov upravovaných výrobk však povede ke zdražení služby až na 1,50 K/ks. V pípad zájmu odbratel lze dodávat výrobky i s povrchem zinkovaným nebo chromovaným. Zinkováním se zvyšují náklady o 8,30 K/ks (GALVA), chromováním se zvyšují náklady o 19,-- K/ks (MESIT). Zmna výše náklad na dopravné se s ohledem na vzdálenosti nepedpokládá. N vc N e1 N e3 N k1 Z o N k 119 953 39609 614 430 93068 336 000 101694 K [54]

d) ostatní pímé fixní náklady (N fc ) - náklady na výrobní nástroje ( N n ) a) nástroje pro tažení Výrobatažnéhonástroje 1)materiálnavýrobudílc Posice dílce Použitý materiál Hmotnost[kg] Cena vstupní vyrábný technologický vstupní vstupní polotovar dílec odpad polotovar[k/kg] polotovar[k] 1 11373 867,00 54,40 34,60 33,0 8785,00 11373 353,0 303,30 49,90 33,0 1177,00 3 11373 18,00 145,40 36,60 33,0 6043,00 4 19436 39,60 0,90 18,70 86,00 3406,00 5 19436 40,0 19,80 0,40 86,00 3458,00 6 11375 43,70 14,10 9,60 33,8 1478,00 7 11375 8,70 7,70 1,00 33,8 971,00 8 1060 61,40 19,40 4,00 7,70 1701,00 9 1060 54,90 4,30 30,60 7,70 151,00 10 19436 4,70,10,60 86,00 405,00 11 19436 7,70 3,70 4,00 86,00 663,00 1 11600,90 8,50 14,40 35,1 807,00 13 11600 31,00 1,90 18,10 35,1 109,00 14 1060 6,70 4,0,50 7,70 186,00 15 1060 10,90 7,50 3,40 7,70 30,00 16 11373 1,00 0,60 0,40 33,0 34,00 17 11373 1,60 1,10 0,50 33,0 54,00 18 140 15,90 1,60 3,30 9,50 470,00 19 140 5,30 3,80 1,50 9,50 157,00 0 140 4,90 11,10 13,80 9,50 735,00 1 140 6,40,50 3,90 9,50 189,00 1153 3,7 0,80,9 35,1 131,00 3 1153 8,16 1,60 6,56 35,1 88,00 4 11600 3,3 6,60 5,7 35,1 1138,00 Celkem 1853,90 1196,90 657,00 65741,00 )nákupdílccelkem 3)pímémzdy,ostatnívariabilníafixnínáklady,režie 4)zhodnocenítechnologickéhoodpadu,4,K/kg Celkemzajedennástroj Cenazadruhýnástrojjeuvažovánasohledemnapoužitémateriálystejná Celkemzanástroje 8744,00 167400,00 68,00 3957,00 3957,00 478514,00 [55]

b) nástroje pro drování, ostih a kalibraci Pro výrobu souásti se s výrobou dalších nástroj neuvažuje, použijí se nástroje stávající. - odpisy stroj a zaízení (N o ) Pro uvažovanou výrobu se použijí stávající budovy a strojní zaízení, která jsou z ekonomického pohledu již odepsána, pouze lis CTH 50 ješt odepsán není. PH lisu: 15,000.000,--K (Žas) Doba odpisu: 14 let Doba používání: msíce 15000000 N o 178571 K 14 1 Ostatní pímé fixní náklady této výroby tvoí nap. osvtlení pracoviš, vtrání a topení. Nelze je spolehliv oddlit od náklad ostatních výrob a kvantifikovat, proto se pro kalkulaci uvažují ve výrobní režii. N fc N n N o 478514 178571 657 085 K Vlastní náklady výroby (VN) Výrobní režie (VR) - variabilní (VR v ) - náklady na opravu a údržbu stroj, nástroj a zaízení, spotebovaný režijní materiál, náklady na neshodné výtažky, palivo pro pepravní prostedky, režijní mzdy dvou pracovník pro manipulaci a jednoho pro kontrolu výrobk po dobu trvání výroby. Celková výše nákladiní 375.100,--K. - fixní (VR f ) náklady na osvtlení pracoviš, vtrání a topení, mzdy mistr, seizova a podíl mezd pomocného personálu po dobu trvání výroby. Celková výše náklad iní 757.400,--K. VN N p VRv VR f 3 964 803 375100 757 400 5097 303 K Vlastní náklady výkonu (VNV) Správní režie (SR) Správní režie je pro tento pípad uvažována pouze jako fixní a obsahuje mzdu vrcholového managementu po dobu 1 roku ve výši 568.050,--K. VNV VN SR 5 097 303 568 050 5665353 K Úplné vlastní náklady výkonu (ÚVNV) Odbytová režie (OR) - variabilní (OR v ) náklady na balení výrobk k expedici. Celková výše náklad na obaly iní 50.000,--K. - fixní (OR f ) mzdové náklady pracovníka odbytu po dobu 1 roku ve výši 43.450,--K. Veškeré kalkulované mzdové režijní náklady jsou vetn sociálního a zdravotního pojištní ve výši 35,5%. ÚVNV VNV ORv OR f 5665353 50000 43450 6158803 K [56]

Variabilní náklady celkové (N v ) N v N mc PM 393818 K c N vc VR v OR v 1774 74 516 50 1016 94 375100 50 000 - náklady variabilní na jeden výtažek ( N vj ) N v 393818 N vj 39, 38 K Q 100000 Fixní náklady celkové (N f ) N f N fc VR f SR OR f 657 085 757 400 568 050 43450 5985 K Celkové náklady (N c ) N c N v N f 393818 5985 6158803 K Kalkulovaný zisk na výrob souásti 15% za rok (Z v ) 15 15 Z v N c 6158803 9380 K 100 100 Cena jednoho výtažku pi zisku 15% (C v ) N c Z v 6158803 9380 Cv 70, 86 K Q 100000 Stanovení bodu zvratu (x 1 ) Bod zvratu je oznaován jako kritický bod objemu výkon. Uvádí, pi jakém potu prodaných výkon jsou práv pokryty veškeré fixní náklady výroby. Pi nižším objemu prodaných výkon nestaí celková marže pokrýt fixní náklady a výroba dosahuje ztráty. x N 5985 f 1 C v N vj 70,86 39,38 70671 ks x 1 = objem výroby, pi nmž se dosáhne bodu zvratu N f = celkové fixní náklady C v = prodejní cena jednoho kusu N vj = celkové variabilní náklady na jeden kus [57]

Výrobková kalkulace plánovaná Výrobek: Krytka 3-M50-01/01 Objem výroby Q 100 000 ks Index K Na MJ Pímé náklady N m Pímý materiál 1 709 80 N p Výsek pístihu 101 000 Z o1 Zhodnocený odpad -36 546 N mc Celkem 1 774 74 17,743 Pímé mzdy M z1 Mzdy T1-35 475 M z Mzdy T3-4 35 475 M z3 Mzdy DOK 196 350 M z4 Mzdy O 114 600 M c Mzdy celkem 381 900 P sz S a Z pojištní 134 60 PM c Celkem 516 50 5,165 Ostatní PV náklady N e1 Energie L 119 953 N k1 Rekrystal. žíhání 614 430 N e3 Energie DOK 39 609 Z o Zhodnocený odpad -93 068 N k Povrchová úprava 336 000 N vc Celkem 1 016 94 10,169 Ostaní PF náklady N n Výrobní nástroje 478 514 N o Odpisy ZP 178 571 N fc Celkem 657 085 6,571 Pímé náklady celkem N p 3 964 803 39,648 Výrobní režie VR v variabilní 375 100 VR f fixní 757 400 Vlastní náklady výroby VN 5 097 303 50,973 Správní režie SR fixní 568 050 5,681 Vlastní náklady výkonu VNV 5 665 353 Odbytová režie OR v variabilní 50 000,500 OR f fixní 43 450 Úplné vl. nákl. výkonu ÚVNV 6 158 803 61,588 Kalkulovaný zisk Z v 15% 93 80 9,38 Prodejní cena C v 7 08 63 70,86 Celkové variabilní náklady 3 93 818 K 39,38 Celkové fixní náklady 5 985 K Bod zvratu 70671 ks [58]

6. ZÁVR Tato diplomová práce se zabývá technologií výroby souásti plošným tváením. Cílem této práce bylo navrhnout konstrukci sdruženého nástroje pro vybranou operaci technologického postupu výroby souásti. V této práci byl kladen draz hlavn na výpoty tváecích sil, které jsou hlavním parametrem pro urení výsledné síly a velikosti stroje. Práv v pípad volby hydraulického lisu byl hlavním kritériem rozmr pracovního stolu s tím, že ostatní parametry jsou vyšší než požadované a zstávají nedocenny. Ekonomické zhodnocení výroby a bod zvratu napovídají, že tento výrobek nebude v této podob hlavním výrobním programem, ale spíše programem doplkovým. Harmonogram vlastní výroby pedpokládá dobu jejího trvání v kontinuální podob od nákupu suroviny až po zaskladnní hotových výrobk v délce 0 týdn. Prodej dílího množství však mže být zahájen již na zaátku 16. týdne. V prbhu získávání informací z praxe se naráží na neochotu vyzrazovat informace z provozu. Oblasti cen, výrobních režií a mezd jsou v petrvávajícím konkurenním boji steženými informacemi a jen málo subjekt tyto informace poskytne. Pry je doba, kdy jsme se jezdili dívat na veletrhy, kde byly pedstavovány zaízení pro nás z oblasti sn. Dnes je vtšina firem vybavena špikovou technikou a není problém s výrobou, ale s prodejem výrobk. [59]

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] DVOÁK, Milan, et al. Technologie II. [s.l.] : AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o. Brno, 001. 38 s. ISBN 80-14-03-4. [] KOTOU, Jií, et al. Tváecí nástroje. 1. vyd. Praha 6 : VUT Praha, 1993. 349 s. ISBN 80-01-01003-1. [3] BAREŠ, Karel, et al. Lisování. Redaktor Jindich Klna. 1. vyd. Praha 1 : SNTL, 1971. 544 s., 10. [4] DVOÁK, Milan, GAJDOŠ, František, NOVOTNÝ, Karel. Technologie tváení : Plošné a objemové tváení. 3. vyd. Brno : Cerm, 003. 169 s. ISBN 80-14-340-4. [5] TIŠNOVSKÝ, Miroslav, MÁDLE, Ludk. Hluboké tažení plechu na lisech. 1. vyd. Praha : SNTL, 1990. 00 s. ISBN 80-03-001-4. [6] POLLÁK, Ladislav. Anizotropia a hlbokoažnos oceových plechov. Redaktorka Milica Janeková. 1. vyd. Bratislava : Alfa, 1978. 41 s. [7] BLAŠÍK, František. Konštrukcia tvárniaceho náradia : Náradie pre plošné tvárnenie. 1. vyd. Košice VST : Alfa, 1968. 19 s. [8] DVOÁK, Milan, GAJDOŠ, František, ŽÁK, Ladislav. Technologie tváení : návody do cviení. 1. vyd. Brno : PC-DIR, 000. 103 s. ISBN 80-14-173-4. [9] KÍŽ, Rudolf, VÁVRA, Pavel. Strojírenská píruka : 8. svazek. Praha : Scientia, 1998. 55 s. ISBN 80-7183- 054-. [10] FOREJT, Milan. Teorie tváení. 1. vyd. Brno : AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, 004. 167 s. ISBN 80-14-764-7. [11] Lisovací nástroje SN 7301 : Tažení dutých tles kruhových. Praha : Úad pro normalizaci, 1960. 10 s. [1] Lisovací nástroje SN 7309 : Prtažníky. Praha : Úad pro normalizaci, 1960. 9 s. [13] Lisovací nástroje SN 7310 : Protahovadla bez pidržovae. Praha : Úad pro normalizaci, 1960. 5 s. [14] Lisovací nástroje SN 6015 : Stihadla a stižné vle : Smrnice pro výpoet a konstrukci. 1. vyd. Praha : ÚNM, 1977. 8 s. [15] KRÁL, Bohumil, et al. Nákladové a manažerské úetnictví. Redaktor Vladimír Slavík. 1. vyd. Praha : Prospektum, 1997. 408 s. ISBN 80-7175-060-3. [16] KRÁL, Bohumil, et al. Manažerské úetnictví v pípadových studiích a úlohách. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1996. 134 s. ISBN 80-7079-990-0. [60]

Seznam použitých veliin A [J] stižná práce A t [J] tažná práce D [mm] prmr pístihu d s [mm] stední prmr válcovitého výtažku F krit [N] maximální tažná síla (síla na utržení dna výtažku) F p [N] pidržovací síla F s [N] stižná síla F taž [N] tažná síla F u [N] síla na setení materiálu ze stižníku F v [N] síla na vysunutí výstižku ze stižnice h v [mm] hloubka výtažku m [ - ] souinitel tažení m v [kg] hmotnost výtažku O [mm] obvod stíhané souásti p [MPa] pidržovací tlak R e [MPa] mez kluzu v tahu R m [MPa] mez pevnosti v tahu [kg/m 3 ] hustota r t [mm] zaoblení tažnice s [mm] tlouška plechu S [mm ] inná (funkní) plocha píruby pod pidržovaem S c [mm ] souet jednotlivých ploch výtažku v [mm] stižná vle z [mm] stižná mezera [61]

PÍLOHA 1: Pomr výšky výtažku k jeho prmru v/d 0,6 1,4,5 4 7 Poet tah 1 3 4 5 Tab. 1. Poet tah pro výtažky rzné výšky [3] Údaje platí pro pomrnou tloušku plechu s = D/100. U teních plech vychází pomr v/d ješt menší a naopak. Pomrný prmr píruby d p /d Pomrná výška výtažku v/d 0,5 1,0,0 1,5 1 3 3 4 3 3 4 5 Tab.. Poet tah pro výtažky s pírubou [3] Materiál Ocel Mosaz Hliník mkký Hliník tvrdý Dural mkký Dural tvrdý Nerezavjící oceli Stižný odpor s (0,75 0,90). R m (0,65 0,75). R m (0,75 0,90). R m (0,55 0,70). R m (0,65 0,75). R m (0,60 0,65). R m (0,66 0,7). R m Slitiny titanu (0,65 0,70). R m Nižší hodnoty platí pro materiál o tloušce od do 4 mm a výše. Vyšší hodnoty jsou pro tloušky materiálu od 0,5 do mm. Tab. 3. Závislost mezi stižným odporem s a pevností v tahu R m [14] [6]

PÍLOHA : Druh materiálu s 4 mm Souinitel K 1 s > 4 mm ocel mkká stedn tvrdá tvrdá 0,45 až 0,60 0,35 až 0,50 0,0 až 0,35 0,35 až 0,45 0,0 až 0,35 0,10 až 0,0 mosaz mkká tvrdá 0,50 až 0,60 0,0 až 0,30 0,50 0,0 hliník mkký tvrdý 0,45 až 0,65 0,30 až 0,50 0,45 0,30 dural mkký tvrdý 0,35 až 0,50 0,5 až 0,45 0,35 0,5 Tab. 4. Souinitel K 1 hloubky vniknutí stižných hran [9] Materiál Koeficient k eu k ev Ocel 0,10 až 0,13 0,05 Mosaz 0,06 až 0,07 0,04 Slitiny Al 0,09 0,0 až 0,04 Tab. 5. Koeficienty k eu a k ev [14] Tab. 6. Doporuené hodnoty koeficientu c [14] [63]

PÍLOHA 3: Tab. 7. Optimální redukce prmr výtažk pi tažení [5] [64]

PÍLOHA 4: Tab. 8. Graf pro výpoet prmru pístihu [5] [65]

PÍLOHA 5: Tab. 9. Vzorce pro výpoet velikostí bžných základních ploch [5] [66]

PÍLOHA 6: Tab. 10. Vztahy pro výpoet prmr pístih pro bžné tvary výtažk [5] [67]

PÍLOHA 7: Tab. 11. Nomogram k urení výšky výtažku dosažitelné v prvním tahu [5] [68]

PÍLOHA 8: Oznaení koeficientu tažení s D Pomrná tlouška výstižku 100 % 0,1 až 0,3 0,3 až 0,6 0,6 až 1,0 1,0 až 1,5 1,5 až,0 nad,0 m 1 0,60 až 0,58 0,58 až 0,56 0,56 až 0,54 0,54 až 0,5 0,5 až 0,50 0,50 až 0,48 m 0,8 až 0,81 0,81 až 0,80 0,80 až 0,79 0,79 až 0,78 0,78 až 0,77 0,77 až 0,76 m 3 0,83 až 0,8 0,8 až 0,81 0,81 až 0,80 0,80 až 0,79 0,79 až 0,78 0,78 až 0,77 m 4 0,85 až 0,84 0,84 až 0,83 0,83 až 0,8 0,8 až 0,81 0,81 až 0,80 0,80 až 0,79 m 5, m 6 atd. 0,87 až 0,86 0,86 až 0,85 0,85 až 0,84 0,84 až 0,83 0,83 až 0,8 0,8 až 0,81 Pi tažením s kalibrováním 0,98 až 0,97 0,97 až 0,96 0,96 až 0,95 0,95 až 0,94 0,94 až 0,93 0,93 až 0,9 Tab. 1. Koeficienty tažení válcových výtažk tažených z kruhových pístih [3] Oznaení koeficientu tažení s D Pomrná tlouška výstižku 100 %,0 až 1,5 1,5 až 1,0 1,0 až 0,6 0,6 až 0,3 0,3 až 0,15 m 0,73 0,75 0,76 0,78 0,80 m 3 0,75 0,78 0,79 0,80 0,8 m 4 0,78 0,80 0,8 0,83 0,84 m 5 0,80 0,8 0,84 0,85 0,86 Tab. 13. Koeficienty tažení pro válcové výtažky s pírubou [3] [69]

PÍLOHA 9: Výška výtažku [mm] Pomrná výška výtažku d h 0,5 0,8 0,8 1,6 1,6,5,5-4 10 1,0 1, 1,5,0 0 1, 1,6,0,5 50,0,5 3,3 4,0 100 3,0 3,8 5,0 6,0 150 4,0 5,0 6,5 8,0 00 5,0 6,3 8,0 10,0 50 5,0 7,5 9,0 11,0 300 7,0 8,5 10,0 1,0 Tab. 14. Pídavky na ostižení výtažku bez píruby [mm] [3] Prmr píruby d p [mm] Pomrný prmr píruby d d p do 1,5 1,5 -,5,5-3 5 1,6 1,4 1,5 1,0 50,5,0 1,8 1,6 100 3,5 3,0,5, 150 4,3 3,6 3,0,5 00 5,0 4, 3,5,7 50 5,5 4,6 3,8,8 300 6,0 5,0 4,0 3,0 Tab. 15. Pídavky na ostižení výtažku s pírubou [mm] [3] [70]

PÍLOHA 10: Tlouška stny výtažku s [mm] Prmr výtažku [mm] do 50 50 až 100 100 až 300 0,5 ± 0,1 0,6 ± 0,15 ± 0,0 0,8 ± 0,0 ± 0,5 ± 0,30 1,0 ± 0,5 ± 0,30 ± 0,40 1, ± 0,30 ± 0,35 ± 0,50 1,5 ± 0,35 ± 0,40 ± 0,60,0 ± 0,40 ± 0,50 ± 0,70,5 ± 0,45 ± 0,60 ± 0,80 3,0 ± 0,50 ± 0,70 ± 0,90 4,0 ± 0,60 ± 0,80 ± 1,00 5,0 ± 0,70 ± 0,90 ± 1,10 6,0 ± 0,80 ± 1,00 ± 1,0 Tab. 16. Pípustné úchylky válcových výtažk bez píruby [3] Tlouška materiálu s [mm] Výšky výtažku [mm] do 18 18 až 30 30 až 50 50 až 80 80 až 10 10 až 180 do 1 ± 0,5 ± 0,6 ± 0,8 ± 1,0 ± 1, ± 1,5 1 až ± 0,6 ± 0,8 ± 1,0 ± 1, ± 1,5 ± 1,8 až 4 ± 0,8 ± 1,0 ± 1, ± 1,5 ± 1,8 ±,0 4 až 6 ± 1,0 ± 1, ± 1,5 ± 1,8 ±,0 ±,5 Tab. 17. Pípustné úchylky výšky válcových výtažk bez píruby [3] Tlouška materiálu s [mm] Výšky výtažku [mm] do 18 18 až 30 30 až 50 50 až 80 80 až 10 10 až 180 do 1 ± 0,3 ± 0,4 ± 0,5 ± 0,6 ± 0,8 ± 1,0 1 až ± 0,4 ± 0,5 ± 0,6 ± 0,7 ± 0,9 ± 1, až 4 ± 0,5 ± 0,6 ± 0,7 ± 0,8 ± 1,0 ± 1,4 4 až 6 ± 0,6 ± 0,7 ± 0,8 ± 0,9 ± 1,1 ± 1,6 Tab. 18. Pípustné úchylky výšky válcových výtažk s pírubou [3] [71]

PÍLOHA 11: Tab. 19. íselné hodnoty tolerancí [9] [7]

PÍLOHA 1: Tab. 0. Tolerance a pípustné míry opotebení pracovních ástí stihadel [14] [73]