Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Podobné dokumenty
Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz

základní přehled organismů

základní přehled organismů

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

kvasinky x plísně (mikromycety)

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

kvasinky x plísně (mikromycety)

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Úvod do mikrobiologie

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

05 Biogeochemické cykly

ČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

RNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Pozor na chybné definice!

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Oceněné rostlinné hnojivo!

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Fytopatologická praktika

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Biologie - Kvinta, 1. ročník

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Velikostní rozdělení půdních organismů

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Odhad biomasy a produkce

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Obecná charakteristika hub

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

sladká symfonie cukrů

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

Nadaní žáci Pracovní sešit

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Úvod Teoretická část... 3

Penicillium, řád Eurotiales

BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Fusarium a Cylindrocarpon

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Vliv plísní na zdraví člověka

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Viry. Bakterie. Buňka

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

CZ.1.07/1.5.00/

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY


Vliv teploty. Mezofilní mik. Termoofilní mik. Psychrofilní mik. 0 C 10 C 20 C 30 C 40 C 50 C 60 C 70 C teplota

J i h l a v a Základy ekologie

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství

Transkript:

Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat

Korarchaeota Crenarchaeota Euryarchaeota

Archaea Drobné organismy <1µm různých tvarů Z leva do prava Methanococcus janaschii, Methanosarcina barkeri, Methanothermus fervidus, Methanobacterium thermoautotrophicum, Reakce ribozomů na inhibitory podobna jako u eucariota, podobně trna. Membrána odlišná od bakterií

Archea - ekologie Extremofilní organismy mohou žít při teplotách nad 100 o C v extrémně kyselém nebo extrémně zásaditém prostředí, některé jsou halofilní, Halobacterium, obsahujue bacteriorhodopsin dává fialovou barvu a umožnuje produkce enegie. Půdní zástupci - metanogenese

Bakterie

Nasycené Nenasycené Stupeň nasycení Větvení Cis/trans isomerie Délka řetězce

Vyskytují se skoro všude i když nejsou tak extremofilní jako archaea, mají neuvěřitelně variabilní enzymatickou výbavu Eating mud make you hapy Některé půdní bakterie produkují serotonin, který ovlivňuje pocit štěstí v mozku

Vykonávají řadu významných ekologických funkcí Dekompositoři řada se specializuje na snadno dostupné látky jako jsou kořenové exudáty, některé mohou rozkládat těžko rozložitené látky, celulóza, pesticidy. Mutualisti N 2 fixující bakteria Patogeni rosltin Xymomonas and Erwinia Agrobacterium Lithotrofní nebo Chemoautotrofní bakterie získávají energii z abiotických látek, některé mohou být významné v koloběhu látek (dusíku a síry).

Rhiyobium, Myxococus

Rod tvar spory mobilita O 2 ostatní Azotobacter Tyčinky + peritrichous flagella + Fixují vzdušný N 2 Nitrosomonas Tyčinky Ne polar flagella +/- + Oxidují amonik na nitrity Pseudomonas Tyčinky Ne peritrichous or polar flagella + Oxidační metaboliznus často produkují pigmenty Rhizobium Tyčinky Ne peritrichous or polar flagella + Fixují dusík na kořenech rostlin Thiobacillus Tyčinky Ne polar flagella ++ Acidofilní některé denitrifikují jiné oxidují Fe Arthrobacter Tyčinky Ne - + koky Bacillus Tyčinky Ano peritrichous flagella + Fermentační metabolismus Clostridium Tyčinky Ano peritrichous flagella -- Ferm met. Některé fixují N 2 Micrococcus Koky Ne + (-) Ferm met. Produkují žlutý pigment Mycobacterium Tyčinky Vlákna + Často tvoří mzceliu podobné struktury

Actinomycety jsou skupinou gram positivních bakterií častých v půdě hrají významnou roli při dekomposici organické hmoty are rozkládají řadu obtížně rozložitelných látek jako je celulóza a chitin jsou významné při tvorbě humusu. Jsou významnými producenty sekundárních metabolitů actynomycin, stovky přírodních antibiotik bylo popsáno u Aktinomycet zejména pak u rodu Streptomyces. Některé jsou patogenz rostlin nebo živočichů Mycobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus and a Streptomyces. Zástupci r. Frankia v tvoří hálky na kořenech rostlin (olší) fixují N 2

Cyanobacteria Fosilní pozůstatky staré 3.8 miliardy let Stromatolite. Jsou významnou součásti mořského cyklu dusíku, Jejich fotosyntetická aktivita přispěla k k změně atmosféry. Půdní zástupci významní producenti v extremních oblastech

Houby Mnohabuněčné, eukatiotní organismy, jejichž buněčná stěna stěna je impregnována chitinem. Zpravidla tvoří vláknité mnohabuněčné hyfy (mycelium). Pohlavně a nepohlavně se množí pomocí spor, často vytvářených různými typy plodnic. Mají celosvětové rozšíření včetně pouští, zejména terestrické, méně vodní. Popsáno asi 70 000 druhů (odhaduje se ze jich se asi 1,5 mil)

Jsou to vláknité aerobní organismy, mohou prorůstat médiem a tím kolonizovat další zdroje. Zastávají 3 hlavní ekologicé funkce v půdě Dekompositoři mohou rozkládat komplexní látky jako lignin a celulózu, menší skupina hub se specializuje na snadno rozložitelné látky. Produkují do půdy organické kyseliny, hrají významnou roli při tvorbě humusu. Mutualisti mykorrhzia Parasiti a a patogeni

Basidiomycota (Basidiomycetes) Tvoří plodnice produkující spory basidie - paří sem ale i jednobuněčné basidie jsou haploidní jejich spojením se tvoří dicarion (dvě jádra) patří sem kloboukaté houby rzi a sněti.

Acomycota tvoří pohlavní spory v specializovaných buňkách vřeckách obsahujících 8 spor. Kvasinky, mikroskopické houby Penicilium, parasité rostlin Cladosporium. Glomeromycota obligátní symbionti rostlin, tvoří nepohlavní spory, podobně jako u zygomycet nepřehrádkované mycelium bez sept

Zygomycota Netvoří septa, většinu života haploidní pohlavní rozmnožování pomocí zygospor. Ekologicky velmi různorodá skupina saprofágové (Mucorales), comensálové ve střevech hmyzu (Harpellales), něktrý tvoří ectoycorrhizae (Endogonales), jiní jsou patogeni živočichů rostlin a ostatních hub (all Dimargaritales and some Zoopagales are mycoparasites) v Asii používáni k fermentaci

Mobility Fusarium and oxysporum transport require infrastructures Seville (NW) Highways in Seville, Spain Fungal highways? Avenida del P. putida? Thomas R. Neu

Alexander Fleming Ernst Chain Howard Florey

Houby vs bakterie Houby jsou častější v ekosystémech kde se organická hmota rozkládá na povrchu půdy, je hůře rozložitelná více ligninu, větší C/N, a půdní reakce je kyselá Naopak bakterie preferují půdy s přísunem snadno rozložitelné OH, a neutrálním ph.

Řasy Algae Pojem řasy je často používán v ekologické literatuře zahrnuje parafiletickou skupinu drobných autotrofních organismů Patří sem zásupci zelených rostlin Zygnematales a Chlorophaceae, s buněčnou clor. a.,b stěnou z celulózy a škrobem jako zás. polysacharidem

Xanthophytes Unicelulární nebo koloniální buněčná stěna neznámého původu Diatoms Unicelulání nebo koloniální vodní i suchozemské, tělo v křemičité schránce

Detekce jejich umístění v půdě -mikroskopické techniky Isolace specifických skupin nebo celého společenstva - kultivační techniky na různých médiích -izolace a amplifikace DNA Měření mikrobiální aktivity -různé míry respirace, přírůstek mycelia, enzymatická aktivita Měření biomasy fumigace (extrakce nebo fumigace respirace) aktivita po přídavku substrátu měření buněčných komponent PLFA, ergosterol měření množství ATP počty na miskách se známým ředěním

Otázky?

Náměty na esej Interakce půdních bezobratlých a mikrorganismů Symbionti na kořenech rostlin Půdní prostředí život na jiné planetě Koloběh uhlík a globální změny ekosystémů Půda její význam pro fungování terestrických ekosystémů Dekompositoři a koloběh živin Jak půdní organismy ovlivňují půdu Překvapte mě!

H 6.4% popeloviny 5.6% 0.26 0.22 0.3 1.52 N 0.37 K Ca 0.73 0.77 1.47 Cl Na Mg S P O 45% C 43% Prvkové složení rostlinné tkáně