TAXONOMIE MIKROORGANISMŮ

Podobné dokumenty
Taxonomie domén Archaea a Bacteria

základní přehled organismů

základní přehled organismů

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Úvod do mikrobiologie

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Dr. Carl Woese Archaea (16S rrna) Biologie Archea

prokaryotní Znaky prokaryoty

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

1 ÚVOD 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra. I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P.

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

PROKARYOTICKÉ MIKROORGANISMY

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků

Metabolismus příručka pro učitele

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Digitální učební materiál


Inovace studia molekulární a buněčné biologie

izolovaných z hemokultur

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Stavba prokaryotické buňky

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

O původu života na Zemi Václav Pačes

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Energetický metabolizmus buňky

Obecná charakteristika hub

MIKROBIOLOGIE POTRAVIN A MIKROBIOLOGICKÉ LABORATORNÍ METODY. OBECNÁ MIKROBIOLOGIE

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

B4, 2007/2008, I. Literák

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Průvodce světem. bakterií. Doc.RNDr. Miroslav Němec, CSc. Ústav experimentální biologie oddělení mikrobiologie Přírodovědecká fakulta MU Brno

Digitální učební materiál

M A T U R I T N Í T É M A T A

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Biologie - Kvinta, 1. ročník

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Centrální dogma molekulární biologie

Buňka. základní stavební jednotka organismů

kvasinky x plísně (mikromycety)

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

CZ.1.07/1.5.00/

sladká symfonie cukrů

STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336

Digitální učební materiál

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Využití DNA sekvencování v

Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů.

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Exprese genetické informace

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

kvasinky x plísně (mikromycety)

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

L. acidophilus_(psmm _ TIDE):

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Prokaryotické organismy: říše archebakterií Archaebacteria říší eubakterií Eubacteria s podříší bakterie Bacteria (+ sinice Cyanobacteria,

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Aplikovaná enzymologie

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY A KOKY TVOŘÍCÍ ENDOSPORY

Speciální mikrobiologie

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Transkript:

TAXONOMIE MIKROORGANISMŮ M. Sedlářová (Katedra botaniky PřF UP v Olomouci) 2010 VÝVOJ ŽIVOTA 4,5 miliardy let vznik Země 4 miliardy let náznaky života, samoreplikující se RNA 3,9 miliardy let primitivní buňky 3 miliardy let oxygenní fotosyntéza 2,1 miliardy let eukaryotická buňka 1 miliardy let mnohobuněčné organismy

STUDIUM EVOLUCE Tradičně morfologické znaky, u mikroorganismů problém (mnoho druhů, málo znaků) Srovnávání sekvencí NK Rychlé dělení mikroorganismů evoluční procesy v baňce PŘÍBUZNOST MIKROORGANISMŮ Srovnání velkých sérií znaků (50-500) kvantitativní (velikost) kvalitativní (přítomnost znaku, typ znaku) Vyhodnocení podobností

SROVNÁNÍ PŘÍBUZNOSTI MIKROORGANISMŮ Mikroorganismus 1 přítomnost znaku ANO NE 2 ANO a b NE c d

SROVNÁNÍ PŘÍBUZNOSTI MIKROORGANISMŮ Koeficient prosté shody (Simple Matching coefficient) a + d S = SM a + b + c + d Jaccardův koeficient (nezahrnuje znaky, které nemá ani jeden organismus) a S = J a + b + c

SROVNÁNÍ PŘÍBUZNOSTI MIKROORGANISMŮ Na základě koeficientů je možné vytvářet: umělé skupiny organismů (fenony) zahrnující všechny mikroorganismy, které jsou si podobné z více než X% stromy podobnosti vzdálenost větví vyjadřuje míru příbuznosti

SROVNÁNÍ PŘÍBUZNOSTI MIKROORGANISMŮ Mutace změny v sekvenci DNA se odráží ve změnách vlastností Selekce eliminace nebo fixace nových znaků Podobnější sekvence = příbuznější mikroorganismy Geny -evoluce ve skupině MO - konzervativní geny (např. cytoskeletální proteiny) Nekódující sekvence DNA (introny) -mutace jsou neutrální Ribozomální RNA -všechny organismy -obvykle nekódující sekvence mutace jsou neutrální

STROM ŽIVOTA - rrna Ribozómy u všech organismů Sekvence rrna umožnily zkonstruovat univerzální strom života zahrnující všechny organismy nová doména Archea potvrzení endosymbiotické hypotézy? Bacteria Archea Rostliny Houby Živočichové Eukarya Společný předek

TAXONY U bakterií bývá obtížné vymezit rod a druh, používání vyšších taxonů problematické Česky Latinsky Anglicky doména regio domain říše regnum kingdom kmen phyllum phylum oddělení division division třída classis class řád ordo order čeleď familia family rod genus genus druh species species

FYLOGENEZE A SYSTÉM BAKTERIÍ A ARCHAEBAKTERIÍ Fylogenetický strom podle Rosypala (2003)

-odlišnosti od bakterií i eukaryot Archaea -speciální strukturní, chemické a metabolické adaptace, umožňující růst na extrémních stanovištích Buněčná stěna muramová kyselina Membránové lipidy MK s rovným řetězcem éterová vazba (ne esterová!) trna thymin ano Ribozóm 70S (citlivost k chloramfenikolu a kanamycinu, ne k anizomycinu)

Archaea Velká variabilita G+, G- Membrány řada glycerolipidů, mono a dvojvrstvy C20 dietery, C40 tetraetery (stabilnější), Thermobolus, Sulfobolus Organotrofní, autotrofní Metabolismus cukrů nebyl nalezen enzym 6-fosfofruktokinasa halofilní a termofilní katabolizují glukózu bez fosforylace metanogenní nemetabolizují glukózu Respirace chybí pyruvát dehydrogenasa, přítomna pyruvát oxidoreduktasa halofilní a termofilní funkční dýchací řetězec metanogenní b. nebyl nalezen kompletní cyklus trikarboxylových kyselin

TAXONOMIE ARCHAEA Podle 1. vydání Bergeyova manuálu Metanogenní archebakterie Archebakterie redukující síru Extrémně halofilní archebakterie Archea bez buněčné stěny Extrémně termofilní archea metabolizující síru

Metanogenní archebakterie -Striktně anaerobní -Metan = hlavní koncový produkt metabolismu -Síra může být redukována na H 2 S bez výnosu energie -Koenzym M, faktory 420,430, metanopterin Methanobacterium, Methanococcus, Methanomicrobium, Methanosarcina Archebakterie redukující síru -Striktně anaerobní -Kulovité bakterie -H 2 S tvorba ze sulfátu a thiosulfátů -Autotrofní -Mohou růst heterotroficky -Tvorba metanu -faktor 420, metanopterin ANO x koenzym M, faktor 430 NE Archaeoglobus

Extrémně halofilní archebakterie -Primárně aerobní chemoorganotrofní -Kulovité b. nebo nepravidelné tyčky -c NaCl > 1,5M -Neutro nebo alkalifilní -Mezo nebo lehce termofilní -Bakteriorhodopsin - světlo Halobacterium, Halococcus, Natronobacterium Archea bez buněčné stěny -Fakultativně anaerobní -Pleomorfní b. bez b.s. -Termofilní acidofilní -Chemoorganotrofní -Plazmatická membrána glykoproteiny a lipoglykan s manozou Thermoplasma

Extrémně termofilní archea metabolizující síru -Fakultativně anaerobní, ale i aerobní -G- tyčky, koky nebo vláknité -Termofilní (70-110 C) -Acidofilní n. neutrofilní -Autotrofní n. heterotrofní -většinou metabolizují S : H 2 S x H 2 SO 4 Desulfurococcus, Pyrodictium, Pyrococcus, Sulfolobus, Thermococcus, Thermoproteus

TAXONOMIE ARCHAEA Podle 2. vydání Bergeyova manuálu -Na základě studia rrna Crenarchaeota -Termofilní -Původní skupina Euryarchaeota -Osidlují řadu ekologických nik - Řada metabolických drah

Kmen Crenarchaeota 1 třída Thermoprotei 1. Řád: Thermoproteales G- anaerobní, hypertermofilní tyčky Chemolitoautotrofní, H 2 S 2. Řád: Sulfolobales Kokální thermoacidofilní 3. Řád: Desulfurococcales G- anaerobní, hypertermofilní koky n. diskovité b. Chemolitotrofní (oxidace H) Organotrofní (fermentace n. respirace S receptorem e-) Kmen Euryarchaeota 1. Třída Methanobacteria 2. Třída Methanococci 3. Třída Halobacteria 4. Třída Thermoplasmata 5. Třída Thermococci 6. Třída Archaeglobi red. S 7. Třída Methanopyri 9 řádů 16 čeledí

Taxonomie založena na sekvenci 16S rrna, neustálý vývoj poznání Kmen Aquificae Kmen Thermotogae Kmen Thermodesulfobacteria Kmen Deinococcus-Thermus Kmen Chrysiogenetes Kmen Chloroflexi Kmen Chlorobi Kmen Cyanobacteria Kmen Proteobacteria Kmen Firmicutes (G + bakterie s nízkým poměrem C+G) Kmen Aktinomycetes (G + bakterie s vysokým poměrem C+G) Kmen Planktomycetes Kmen Planctomycetes Kmen Chlamydiae Kmen Spirochaetes Kmen Bacterioidetes TAXONOMIE BACTERIA Zjednodušený systém založený na morfologii viz Rosypal - Nový přehled biologie

Kmen Spirochaetes -ohebné buňky šroubovitého tvaru, délka až 500 μm, axiální vlákno Ř. Spirochaetales Č. Spirochaetaceae patogeni Borrelia Leptospira Treponema nepatogeni Spirochaeta, Cristispira Borrelia burgdorferi Leptospira interrogans

Č. Spirillaceae Spirillum Campylobacter -průjmy člověka přenos zvířata Rody neurčitého zařazení Bdellovibrio B. bacteriovorus patogen bakterií Microcyclus Pelosigma Brachyarcu

Kmen Firmicutes (G + bakterie s nízkým poměrem C+G bází) Tř. Clostridia Tř. Mollicutes (mykoplazmata) Tř. Bacilli Ř. Lactobacillales Ř. Bacillales

Ř. Lactobacillales Rody: Streptococcus, Enterococus, Lactococcus, Lactobacillus, Leuconostoc Nesporulující, nepohyblivé Fosforylace na úrovni substrátu, fermentace cukrů větš. k. mléčná Vyžadují komplexní média Fakultativně anaerobní n. aerotolerantní anaerobové Rod: Streptococcus G + C v DNA 34-46 % Sférické nebo oválné b., v párech nebo řetízcích, nepohyblivé, nesporulující fakultativně anaerobní, metabolismus fermentativní katalázanegativní při kultivacikomplexní média, hemolýza na krevním agaru Komenzálové n. parazité zvířat

Čel. Lactobacillaceae Rod: Lactobacillus L. acidophilus, L. amylophilus, L. amylovorus, L. brevis, L. buchneri, L. casei, L. coryniformis, L. crispatus G + C v DNA 32-53 % => není homogenním rodem chemoorganotrofní, fakultativně nebo obligátně anaerobní, metabolismus fermentativní (i za aerobních podmínek), biochemicky velmi aktivní, cukry zkvašují homo- nebo heterofermentativně, netvoří indol ani sirovodík, katalázanegativní nepohyblivé tyčky (1-6 μm), dlouhé řetízky nebo vláknité formy velmi náročné na kultivaci, rostou při 5-53 C s optimem při 30-40 C, drobné kolonie s pigmentem žluté až červené barvy většina saprofytů (voda, půda, na ovoci a zelenině), u teplokrevných zvířat včetně člověka v ústní dutině, ve střevech, močových cestách a pohlavních orgánech, čisté kultury v průmyslu (hl. potravinářství mléčné výrobky hl. sýry)

B. anthracis Ř. Bacillales spory Rod: Bacillus Vegetativní buňky rodu Bacillus jsou aerobní, peritrichální tyčky, rovné s oblým nebo hranatým zakončením a poměrně velkých rozměrů: (0,5 x 1,2µm) až (2,5 x 10µm). Je to rod grampozitivní, přestože příležitostně vykazuje rekci gramnegativní nebo proměnlivou. Buňky se mohou vyskytovat samostatně nebo tvoří řetízky o počtu jednotek až stovek. Délka je závislá jak na podmínkách prostředí tak na jednotlivém kmenu. Globule rezervního metabolitu, kyseliny poly-β-hydroxymáselné, jsou zřetelné v cytoplazmě, zvláště obarvíme-li lipidy Súdánovou černí B Druhy r. Bacillus mají v celku bohaté enzymové vybavení, takže mohou rozkládat nejrůznější organické sloučeniny. Většina druhů má velmi aktivní amylolytické enzymy, které štěpí škrob, řada druhů má pektolytické enzymy, které štěpí rostlinné pektiny, a většina druhů má velmi aktivní proteolytické enzymy, takže se uplatňuje při aerobním a anaerobním rozkladu bílkovin. Řada druhů produkuje antibiotika polypeptidové povahy, z nichž některá se pomocí těchto bakterií vyrábějí průmyslově (např. bacitracin). Uvedená antibiotika se tvoří ve stadiu sporulace a v přírodě zřejmě přispěla k velkému rozšíření svých producentů. Některé druhy tvoří současně několik polypeptidových antibiotik. Jiné druhy tvoří slizovitá pouzdra polysacharidové povahy (levany a dextrany), které způsobují nežádoucí nitkovitost pečiva a pšeničného chlebu. Určité druhy slouží pro průmyslovou přípravu enzymů. Bakteriální amylasy získané z Bacillus subtilis se uplatňují v pivovarství a v textilním průmyslu, proteasy se používají především do pracích prostředků. B. cereus