Kolokvium KSI MFF UK 5. dubna Architektura v SOA. SOSG

Podobné dokumenty
Servisně orientovaná architektura Základ budování NGII

Analýza a Návrh. Analýza

Centrální přístupový bod k informačním zdrojům resortu Ministerstva zemědělství Portál MZe a Portál eagri

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Objektově orientované databáze. Miroslav Beneš

SOAP & REST služby. Rozdíly, architektury, použití

Aplikační podpora národní inventarizace kontaminovaných míst

1. Webové služby. K čemu slouží? 2. RPC Web Service. 3. SOA Web Service. 4. RESTful Web services

Integrací aplikací proti blackoutům

Řešení pro správu logů, shodu a bezpečnost ve státní správě a samosprávě. Ing. Martin Pavlica Corpus Solutions a.s. divize Security Expert

Referenční rozhraní. Jiří Kosek. Ministerstvo informatiky ČR. ISSS 25. března 2003

Vytvoření procesně integrační nástavby KUBIKI pro ERP systém MAX+

Architektura orientovaná na služby Návrh orientovaný na služby. Ing. Petr Weiss. VUT v Brně,, FIT, UIFS

1. Integrační koncept

Koncept řešení EOS EVIDENCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY

Softwarové komponenty a Internet

ERP: Integrační platforma ve výrobní společnosti. Ing. Tomáš Hanáček Dynamica, a.s.

SPRÁVA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Základní registry a eidas

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč

Odpov di na dotazy k ve ejné zakázce. 30/ SSZ Registr IKP

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

ISO 9000, 20000, Informační management VIKMA07 Mgr. Jan Matula, PhD. III. blok

GINIS na KrÚ Středočeského kraje

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE

Business Intelligence

Informační systém města Plzně IS moderně řízeného úřadu. Ing. Josef Míka Vedoucí úseku rozvoje

Vnořený Ensemble nové integrované aplikace. Martin Zubek, Account manager

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o.

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu

ECM. Enterprise Content Management. čt 9:15 Petr Bouška (xboup00) Zbyněk Hostaš Lukáš Maršíček Martin Nikl (xnikm00)

Projekt zavedení elektronického registru dotací a finančních darů v podmínkách Krajského úřadu Jihočeského kraje

KSRZIS. Postup kroků nutných pro napojení nemocničního informačního systému s registrem NSHNU v prostředí registrů resortu zdravotnictví

Komponentový návrh SW

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček

Příspěvek k tématu připravenosti. Jan Fibír

C# - Databáze úvod, ADO.NET. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Servisně orientovaná architektura a její aplikace v systémech sledování a řízení výroby

Roční periodická zpráva projektu

X33EJA Web Services. Martin Ptáček, KOMIX s.r.o.

PODNIKOVÁ INFORMATIKA

RD.CZ EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ

Doc. Ing. Daniel Kaminský, CSc. ELCOM, a.s.

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. 22/ 1

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu. Požadavky kreditového systému. Relační datový model, Architektury databází

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček

VYUŽITÍ REGISTRU CITES V MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ BIODIVERZITY

Od relačních databází k technologiím sémantickému webu

Analýza a design na reálném projektu. Richard Michalský

Jak budeme řešit otevřená data ve veřejné správě? Michal Rada Ministerstvo vnitra ČR

Řízení ICT služeb na bázi katalogu služeb

Metodická podpora vývoje orientovaného na služby 1

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje


Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura

Příloha č. 6 zadávací dokumentace specifikace předmětu veřejné zakázky

Design systému. Komponentová versus procesní architektura

Jednorázová hesla pro zvýšení bezpečnosti vzdáleného přístupu mobilních uživatelů

Návrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů

Tonda Beneš Ochrana informace podzim 2011

Architektura softwarových systémů

Nadpis presentace. Princip řešení komunikace mezi IS vysokých škol a maturitní databází z pohledu IS veřejné správy. Petr Hujňák.

PŘEDVÝROBNÍ ETAPY V PRŮMYSLU 4.0

Analýza a design na reálném projektu. Richard Michalský

Centrální místo služeb (CMS) Bezpečná komunikace mezi úřady

Microsoft SharePoint Portal Server Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR

Převod 4GL aplikací do webového prostředí. Ing. Jan Musil, IBM ČR Community of Practice for

Architektury informačních systémů

Architektury informačních systémů

Cribis. Ing. Marek Čandík, PhD.

Požadavky pro výběrová řízení TerraBus ESB/G2x

Metadata. MI-DSP 2013/14 RNDr. Ondřej Zýka,

8.2 Používání a tvorba databází

PHP framework Nette. Kapitola Úvod. 1.2 Architektura Nette

GIS Libereckého kraje

Workflow, definice, charakteristika, trendy

Věc: Dodatečné informace ve veřejné zakázce číslo s názvem NDA - zadávací řízení na dodavatele technologií ICT a implementaci a vývoj SW".

Předmluva 11. Poděkování 11 O autorech 12 Úvodem 12 Komu je tato kniha určena 13 Jak byste měli tuto knihu číst 13 Web 14

PRIVÁTNÍ CLOUD V PROSTŘEDÍ RESORTU

Výtisk č.: Počet listů 9. Přílohy: 0 ÚZIS ČR

SMART GRID SYSTEM TECHNOLOGIE PRO ANALYTIKU A SPRÁVU ENERGETICKÝCH SÍTÍ. Představení společnosti Analyzátor sítě

Digitální technická mapa ČR

SAP Solution Manager. Verze 7.2 a mnohem víc 1

Dominik Vymětal. Informační technologie pro praxi 2009, Ostrava

Kapitola 1: Úvod. Systém pro správu databáze (Database Management Systém DBMS) Účel databázových systémů

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/ Podniková informatika pojmy a komponenty

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

SW pro správu a řízení bezpečnosti

Strategické řízení IS Strategické řízení Základní pojmy

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu Dana Glosová, Magistrát města Brna

Jednotná správa identit, oprávnění, certifikátů a přístupů v heterogenním prostředí organizace Nemocnice Pardubického kraje a.s.

Softwarové architektury. SW struktury ve velkém Logické a technologické struktury SW systémů

Aktuální informace o rozvoji EOC na bázi konceptu MAP a další aktuality. Veřejná doprava ON-LINE" Ing. Vladimír Matoušek, technický ředitel

QAD CRM. Vladimír Bartoš. konzultant

Databázové systémy BIK-DBS

Tvorba informačních systémů

Téma Školitel Počet dní Moderní principy řízení výrobního podniku

Olga Rudikova 2. ročník APIN

Transkript:

Kolokvium KSI MFF UK 5. dubna 2011 Architektura v SOA Michal Žemlička SOSG http://www.ksi.mff.cuni.cz/sosg/

SOA co je to? servisně orientovaná architektura v IT velmi frekventované slovo stříbrné kladívko? architektura pro rozlehlé a komplexní systémy cesta k integraci stávajících aplikací

Různé chápání SOA Každý autor má vlastní představu o tom, co SOA je. Shoda systém složený z relativně samostatných spolupracujících částí

Rozdíly v chápání SOA granularita a autonomie služeb způsob komunikace organizace systému jako celku (architektura)

SOA v odborné literatuře V první velké vlně byla SOA spojována s webovými službami a tedy s XML, SOAP, WSDL a spoustou dalších WS-standardů. Druhá vlna začala připouštět, že SOA nemusí být složena jen z WS, ale může obsahovat i zapouzdřené stávající (legacy) systémy

Problém V literatuře je spousta pozitiv servisní orientace, přesto je příliš mnoho neúspěšných projektů (nepovede se je dokončit, neposkytují to, co se od nich čekalo, nebo nejsou včas nebo v rozpočtu). Jak je to možné?

Příčiny Cokoliv se pozitivního napsalo o SOA, chápe se jako vlastnost všech SOA systémů (je to jako kdybychom z razance bouracího kladiva a přesnosti hodinářského nástroje odvodili, že každé kladivo má raznaci toho bouracího a přesnost hodinářského) Vezme se první SOA v nabídce a nerozlišuje se, odkud přišla a co vlastně umí.

Standardizace a SOA Standardizace v SOA běží velmi rychle podle všeho dokonce příliš rychle: mnohé standardy je třeba předělat už po velmi krátké době. Mnoho standardů (desítky) se váže k WS; prakticky se rozšířily jen základní 4 Objevují se standardy i pro architekturu (referenční modely; aneb jak mít uspořádané služby v systému)

Odkud SOA přišla? Zdrojů SOA je více: objektové technologie databáze dávkové systémy řídící systémy Každý z nich vede k jinému pojetí SOA!

SOA odvozená z objektových technologíı Složitost a velikost OO systémů rostla, až začalo být neúnosné mít diagramy tříd tak velké, že se nevejdou ani na zed, natož na obyčený papír třídy se začaly zapouzdřovat do větších celků a vznikly komponenty, případně služby. U těchto autorů bývají rozhraní mezi službami bĺızká komunikaci mezi objekty a zachovává se použití stávajících vývojových nástrojů.

SOA odvozená z objektových technologíı (2) V mnoha případech je systém dost těsně provázaný to má důsledky na konečné omezení velikosti i na obtížnou údržbu. Tento způsob chápání SOA je v odborné litaratuře i v nabídkách firem dominantní Struktura systému vychází z programátorského světa a struktura organizace se tomu musí přizpůsobit.

SOA odvozená z objektových technologíı (3) Pro uspořádání služeb v systému existují různá doporučení: Mnohavrstevnatý model (OASIS, Open Group) Sít služeb postavená kolem Enterprise Service Bus Obojí vychází z toho, že tomu veĺı silná centrální autorita (s odpovídajícími prostředky), která může vnutit přesně definovanou komunikaci i strukturu systému. Taková autorita je ve velkých firmách; chybí v malých firmách i ve státní správě

SOA nad centrální databází Je možné (a v praxi používané) postavit systém nad centrální databází s vloženými procedurami zajišt ující základní funkce systému a nad tím udržovat skupinu specializovaných aplikací (služeb) poskytujících koncové služby Tento způsob se hodí pro využití v rámci jedné organizace, může mít velkou propustnost, dá se vytvořit a udržovat i s nepříliš početným týmem.

Dávkové systémy Systémy hromadného zpracování dat (psané typicky v COBOLu) vykazují mnohé znaky servisní orientace: je to sít autonomních spolupracujících aplikací, aplikace mohou být tvořeny nezávisle... Komunikace probíhá výměnou souborů Takové systémy vynikají stabilitou a obrovskou propustností; bohužel nejsou interaktivní

Řídící systémy V řídících systémech bývá základním úkolem propojit nějaká zařízení do jednoho funkčního celku ta zařízení typicky musíme brát, jaká jsou; tedy včetně jejich rozhraní Musíme hĺıdat nejen správnou funkci (na daný podnět to nějak zareaguje), ale i správné časování (nemůžeme připustit, aby vlak začal brzdit až půl hodiny po stisku rychlobrzdy).

Řídící systémy (2) Mnohdy nemůžeme testovat, jak se nám zachce mnohá zařízení nebo alespoň vybrané subsystémy prostě musí fungovat napoprvé (jaderná elektrárna spadlá na GPF?) jiné způsoby ladění aplikací a vyšší nároky na vývojáře Světy informačních systémů a řídících systémů bývají mnohdy odděleny zkušenosti se mezi nimi moc nepřenáší; ti vývojáři prostě mysĺı jinak)

Softwarové konfederace kombinace různých přístupů primárně integrace větších celků (stávající aplikace, aplikace třetích stran) lidé jako součást systému struktura systému odpovídá struktuře služeb reálného světa rozhraní mezi službami vychází z existujících rozhraní mezi lidmi nebo organizacemi nový prvek: architekturní služby

Služby v softwarových konfederacích aplikační služby předřazené brány portály datová úložiště hlavy kompozitních služeb správci procesů

Aplikační služby realizují vlastní funkcionalitu systému mohou to být zapouzdřené stávající aplikace i aplikace nové vytvořené mívají procedurální rozhraní poskytující přístup ke všemu, co ta aplikace dovede bývá rozumné zachovat i stávající rozhraní

Předřazené brány aplikační služby mají procedurální rozhraní, služby reálného světa spíše deklarativní potřebujeme převodník aplikační službu můžeme vybavit více takovými převodníky (například pro každou specifickou skupinu uživatelů jedním) rozšířená aplikační služba tak může poskytovat rozhraní na míru každý má k dispozici právě takové rozhraní, jaké potřebuje (a nic navíc)

Portál Rozhraní systému pro koncové úživatele Systém může mít (a typicky i mít bude) více portálů (intranet, extranet, technická rozhraní)

Hlava kompozitní služby Abychom se v systému vyznali, má smysl uzavřené skupiny služeb organizovat do kompozitních služeb, poskytujících navenek iluzi, že se jedná o službu jedinou Rozhraní celé skupiny je tak reprezentováno touto unikátní službou, která pak rozděluje požadavky mezi konkrétní služby ve skupině kompozitní služba může být opět vybavena více předřazenými branami

Datové úložiště V dávkových systémech jednotlivé aplikace spolupracují přes úložiště (soubory, databáze); chceme-li je integrovat, potřebujeme je také Umožníme-li přístup k datům v úložišti nejen hromadný, ale i po záznamech, můžeme pak propojovat služby zpracovávající požadavky jednotlivě a v dávkách. úložiště se vyplatí i pro organizaci požadavků

Správci procesů za byznys procesy by měl být někdo právně odpovědný měl by mít možnost BP sledovat a ovládat je-li BP zaznamenán tak, aby tomu jeho vlastník rozuměl, může jej i pozměnit v případě nouze se rychlost změny z týdnů může zkrátit na minuty až hodiny. BP v organizaci mohou být různé povahy a složitosti to je rozumné podporovat různé notace BP

Vlastnosti konfederací stabilní rozhraní (vychází z vyzkoušených a zavedených rozhraní reálných služeb) lokalita změn, tj. snadnější vývoj i údržba použitelné v e-governmentu i SMB podpora agilních byznys procesů hladší přechod na SO systém

Závěr vhodným zmapováním typů SOA a jejich použitelnosti můžeme zkvalitnit výběr prostředků pro různé typy úloh (zvýšíme šanci na úspěch projektu) softwarové konfederace rozšiřují použitelnost SOA do dalších prostředí a pro další typy úloh použitím architekturních služeb můžeme dosáhnout i zlepšení vlastností dalších typů SOA