STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura

Podobné dokumenty
Lipidy a biologické membrány

5. Lipidy a biomembrány

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Biomembrány

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Struktura a funkce biomakromolekul

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

9. Lipidy a biologické membrány

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212

Regulace metabolizmu lipidů

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Struktura a funkce biomakromolekul

Lékařská chemie -přednáška č. 8

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

9. Lipidy a biologické membrány

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Katabolismus - jak budeme postupovat

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Membránové potenciály

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Biofyzikální chemie membrány a děje na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015

Mendělejevova tabulka prvků

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

prokaryotní Znaky prokaryoty

Schéma epitelu a jeho základní složky

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Obecný metabolismus.

Bílkoviny a rostlinná buňka

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Energetický metabolizmus buňky

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

9. Léčiva CNS - úvod (1)

11. Metabolismus lipidů

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

12. Elektrochemie základní pojmy

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Funkční anatomie ledvin Clearance

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ

VY_32_INOVACE_ / Hormonální soustava Hormonální soustava

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

Obr.1.Předpokládané varianty místa vzniku tukové kapky (TAG nebo ChE)

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Transkript:

STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura Biologické membrány jsou tvořeny dvojvrstvou fosfolipidù.???? Základní funkce: oddělení podprostorů (různé složení jednotlivých kompartmentů): buňka vs. okolí (buněčná (plasmatická) membrána) organely vs. cytosol funkční požadavky: polopropustnost = řízená propustnost pro molekuly (ionty) - pasivní transport řízený aktivní transport: - vznik a zachování koncentračních nerovnováh jednotlivých kompartmentů - zachování přiměřeného osmotického tlaku: = RT Σ c i - schopnost přenášet "informace" (komunikace kompartmentů) řízené fyzikální parametry: zachování tvaru kompartmentu (buňky) deformabilita fluidita ( dvojrozměrná kapalina"): teplota fázového přechodu samovolné uzavírání náhodně vzniklých poruch schopnost plnit specifické funkce: membránová fosforylace vedení a předávání nervového vzruchu atd.

a) Δ φ M = 0 [Ca 2+ ] 1 = [Ca 2+ ] 2 = 5,5 mmol.dm -3 [Cl - ] 1 = [Cl - ] 2 = 11 mmol.dm -3 b) Δ φ M = -30mV c) Δ φ M = +60 mv (V případě b) a c) lze zanedbat množství iontů prošlých membránou.) Membránový potenciál rozdíl elektrického potenciálu uvnitř a vně uzavřeného kompartmentu jednotka: V (běžně řádu stovek mv, vnitřní membrána mitochondrie: 20 kv/cm) vznik: různý transport kationtů a aniontů (veličina nezávislá na druhu iontů) Příklad Uzavřená nádoba je membránou rozdělena na dvě stejné části. Teplota systému je 25 C. V levé části je roztok CaCl 2 o koncentraci 1 mmol.dm -3, v pravé roztok CaCl 2 o koncentraci 10 mmol.dm -3. Vypočtěte koncentrace Ca 2+ a Cl - iontů v obou částech nádoby a velikost membránového potenciálu po ustavení rovnováhy, jestliže a) membrána je propustná pro Ca 2+ i Cl - ; b) membrána je propustná pouze pro Ca 2+ ; c) membrána je propustná pouze pro Cl -. Řešení: elektrochemický potenciál: μ i = μ io + RT ln a i + z i Fφ na jedné straně membr.: μ i,a = μ io + RT ln a i,a + z i Fφ A na druhé straně membr.: μ i,b = μ io + RT ln a i,b + z i Fφ B v rovnováze: RT ln a i,a + z i Fφ A = RT ln a i,b + z i Fφ B z i F(φ B - φ A ) = RT ln (a i,b / a i,a ) Δ φ = RT/(z i F). ln (a i,b / a i,a )

lipidové rafty: obohacení cholesterolem a sfingolipidy mnohem vyšší organizovanost (ne kapalina) specifické funkce

Synthesa fosfatidátů aktivace glycerolu: synthesa fosfatidové kyseliny:

synthesa fosfatidylserinu fosfatidylserin fosfatidylcholin aktivace pomocí CTP

Jiná cesta:

Hmotnostní složení lipidů v membránách LIPID Lidský erythrocyt (příklady, v %) Lidský myelin Mitochondrie (hov. srdce) Escherichia coli Fosfatidová kys. 1,5 0,5 0 0 Fosfatidylcholin 19 10 39 0 Fosfatidylethanolamin 18 20 27 65 Fosfatidylserin 8,5 8,5 0,5 0 Fosfatidylglycerol 0 0 0 18 Kardiolipin(difosfatidy 0 0 22,5 12 l-glycerol) Sfingomyelin 17,5 8,5 0 0 Glykolipidy 10 26 0 0 Cholesterol 25 26 3 0 Thylakoidová membrána: fosfolipidy: pouze 10%, mono- a digalaktosyldiacylglyceroly: 80 % Různé složení jednotlivých vrstev: erythrocyt: fosfatidylserin - uvniř, fosfatidylcholin - vně

Poměr obsahu proteinů k obsahu lipidů v některých membránách MEMBRÁNA POMĚR Myelinový obal (Schwannovy buňky) 0,23 Plasmatické membrány 0,85-1,3 Vnější mitochondriální membrána (krysí hepatocyt) 1,1 Jaderná membrána (krysí hepatocyt) 1,6 Halobakterium hallobium 3,0 Vnitřní mitochondriální membrána 3,2

MEMBRÁNOVÉ BÍLKOVINY periferní a integrální lipoproteiny (hydrofobní zbytky na povrchu) nesymetrické uložení (vnější část glykosylována)

funkce: transportní systémy (specifický transport) membránové enzymy: - specifické funkce (membránová fosforylace, postranní vstupy do dých. řetězce, LHC a chlorofyl, transporní ATPasy...) - nespecifické (slabá interakce mnoha enzymů s membránou) mechanické funkce: - zachování tvaru (membránový skelet) - pohyb (bičíky) - klathrin (zajištění endocytosy) receptory (membránové bílk. schopné specificky vázat informační látky (agonisty) a v důsledku toho změnit konformaci a funkci)

Rozdělení podle provedení: Membránový transport volná difuse: malé nenabité molekuly, hydrofobní molekuly (i větší - steroidy), rozpouštění v lipidovém kontinuu, krátkodobé poruchy trvalé póry (vnější mitochondriální membrána, jaderná membrána) uzavíratelné póry ( štěrbinová spojení mezi buňkami, gap junctions ) ionofory (látky nebílkovinné povahy přenášející ionty, různá specifita) dva typy: - volně pohyblivé ("komplexotvorné", dinitrofenol.) - vytvářející v membráně kanálky bílkovinnými přenašeči ("permeasy, translokasy, specifické kanály") často dimery s hydrofilním kanálkem, saturační kinetika, regulovatelnost (chemicky, elektricky, tlakově)

Rozdělení podle provedení (pokračování): skupinová translokacé (spojeno se změnou kovalentní struktury) příklad: transport acylu do mitochondrie: karnitinpalmitoyltransferasa I acyl-scoa + karnitin HSCoA + acyl-karnitin karnitinpalmitoyltransferasa II acyl-scoa + karnitin HSCoA + acyl-karnitin pinocytosa transport velkých částic (bílkoviny, bakterie, erythrocyty do makrofágů..)

Rozdělení transportu podle energetického zabarvení pasivní (exergonický, ve směru spádu elektrochemického potenciálu) aktivní (endergonický, proti směru spádu elektrochemického potenciálu) ) rozdělení podle zdroje energie - štěpení ATP (ATPasy, primární aktivní transport ) na úkor redoxních reakcí (kotvené komplexy I, III a IV, elektrontransportní systémy v thylakoidech)

- pasivní transport ( sekundární aktivní transport, symport nebo antiport) - jiné exergonické chemické reakce - oxidoreduktasy (kotvené komplexy v dýchacím řetězci, světlá fáze fotosyntézy) - lyasy (oxalacetátdekarboxylasa atd.)

- světlo (bakteriorhodopsin)

SHRNUTÍ AKTIVNÍHO TRANSPORTU

PŘENOS INFORMACE PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU reakce buňky na změnu koncentrace (regulačních) látek v extracelulárním prostoru Vzájemný vztah "vysílající a přijímající buňky" v mnohobuněčném organismu: endokrinní (hormonální) regulace (doprava hormonu na velkou vzdálenost pomocí tělních tekutin) parakrinní komunikace (těsné sousedství, tkáňové hormony", autokrinní) synaptická (specifická jednosměrná komunikace nervová b. jiná b.)

Signalizační molekuly: pronikají do buněk - ovlivnění aktivit enzymů (NO - guanylátcyklasa) - vazba na regulační bílkoviny a ovlivnění exprese určitých genů (steroidní a thyreoidní hormony) reversibilní vazba agonistů na membránové receptory: - iontové kanály - receptory s enzymovou aktivitou (guanidylátcyklasa, Tyr-proteinkinasy, Tyr-proteinfosfatasy, Ser/Thr-proteinkinasy) - receptory vyvolávající endocytosu (klathrin)

- receptory působící prostřednictvím G-proteinů, působí např. na: - adenylátcyklasu (ATP camp + PP i ) [druhý posel] - fosfolipasu-c (1-fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát diacylglycerol + inositol-1,4,5-trisfosfát)

Některé buněčné odpovědi zprostředkované camp Cílová tkáň Hormon Nejdůležitější odpověď štítná žláza TSH synthesa a sekrece hormonů kůra nadledvinek ACTH sekrece kortisolu vaječníky LH sekrece progesteronu kosterní svaly adrenalin odbourávání glykogenu srdeční sval adrenalin zvýšení síly a frekvence stahu játra glukagon odbourávání glykogenu ledvinové tubuly vasopresin resorbce vody tuková tkáň ACTH, glukagon, TSH odbourávání triacylglycerolů Některé buněčné odpovědi zprostředkované fosfoinositolovou signální cestou Cílová tkáň Agonista Nejdůležitější odpověď játra vasopresin odbourávání glykogenu slinivka břišní acetylcholin sekrece amylasy hladký sval acetylcholin kontrakce krevní destičky thrombin agregace

MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL NERVOVÝCH BUNĚK