HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ APLIKOVANÉHO HUTNÍHO VÝZKUMU A VÝVOJE V TŘINECKÝCH ŽELEZÁRNÁCH, A. S. Jaroslav Pindor*, Milan Cieslar**, Vladislav Wantula*** * manažer pro výzkum, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Česká republika ** technolog, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Česká republika *** ekonom, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Česká republika Abstract The lecture describes the division of research projects in the area of applied steel research and development in TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., according to their character of economic contribution. There are specified criterias for ranking the economic contribution of individual groups. 1 Úvod Vyčíslení ekonomického přínosu řešení úkolů aplikovaného výzkumu a vývoje (AVaV) je problém velice aktuální a v podstatě se vede neustálý spor mezi technickou a ekonomickou frontou o jeho vyčíslení. Dnes jistě všichni dobře chápeme důležitou úlohu AVaV v podmínkách všech firem, které se zabývají výrobou. Stačí se podívat kolem sebe a příkladů máme nespočet. Nejzářivějším příkladem v Evropě je Finsko, které vsadilo na výraznou podporu výzkumu a vývoje a dnes již sklízí úspěchy. Takže věta: "Inovuj nebo zahyneš!" zní v současnosti velice racionálně. Vlastník firmy se však zeptá: "Co nám přináší výzkum a vývoj?". Jeho otázka je velice správná, protože dělat výzkum a vývoj do šuplíku je vyhazování peněz oknem. Proto je velmi důležitý první krok, který musíme učinit, a to položit si otázku: "Proč chci řešit daný problém, co mi to přinese?" a dále musíme najít co nejvystižnější a exaktní odpověď, která nám umožní se rozhodnout. Tato fáze je velice důležitá a prakticky rozhoduje, jakým směrem bude vedeno ekonomické vyčíslení přínosu řešení AVaV. V tomto příspěvku Vás chceme seznámit s kritérii hodnocení přínosu AVaV, které jsme začali aplikovat v letošním roce. 2 AVaV v podmínkách Třineckých Železáren, a. s. (TŽ) Pro lepší pochopení celé problematiky je důležité si uvědomit, v jakém prostředí a podmínkách je AVaV prováděn. V podmínkách TŽ je AVaV prováděn jeho vlastní skupinou lidí, kdy problémy, které jsou řešeny, se týkají úzce výrobkové a technologické problematiky výroby. Cíl této činnosti je jednoznačný: vyrábět konkurenceschopné
výrobky s vysokou přidanou hodnotou při co nejnižších výrobních nákladech a při splnění podmínek bezpečnosti práce a podmínek ochrany životního prostředí. Dále si je nutno uvědomit, že TŽ mají velice široký sortiment vyráběných ocelí, který čítá okolo 1670 značek ocelí. Ocel se vyrábí podle našich i světových norem, navíc si někdy zákazník žádá další odchylky hlavně v chemickém složení. K tomu je nutno připočíst i velmi široký okruh válcovaných profilů. Tato skutečnost vyžaduje velmi flexibilní, neustále inovované výrobní zařízení, a to jak na ocelárnách, tak i válcovnách. Současně je ale třeba se věnovat vývoji a zavedení do výroby nových značek ocelí včetně dosažení vyšších kvalitativních parametrů u již vyráběné produkce. Organizační začlenění AVaV v TŽ má své vlastní specifika a je zcela jiné, než je tomu například u Vítkovic, a. s., nebo Nové huti, a. s. Výzkumně-vývojová činnost je prováděna pracovníky odboru Technologie a výzkum, kde skupina technologů se zabývá technologickou a výrobkovou problematikou hutě, jako je vydávání technologických předpisů, vyjádření se k poptávkám, řešení problematiky spojené s kvalitou, zákaznický servis atd. "Výzkumníkem" se technolog stává v okamžiku, kdy byl založen výzkumný úkol (VÚ). Toto začlenění má své výhody a nevýhody. Výhodou je, že pracovník začleněný do řešitelského týmu velice dobře zná řešenou problematiku a dokáže se rychle orientovat v provozní aplikaci. Nevýhodou však je, že většinou jsou vedoucí řešitelé nejlepší pracovníci, takže jsou na ně kladeny vysoké pracovní nároky, a to zejména v oblasti časového vytížení. 3 Kritéria pro hodnocení ekonomického přínosu řešení výzkumných úkolů Jak vyplývá z výše uvedeného, je spektrum AVaV v TŽ velice široké, proto byly výzkumné úkoly rozděleny do 6 skupin: I. skupina - Nové výrobky ve vztahu k odběrateli Zde je možno říci, že kritériem přínosu je jednoznačně zisk z realizace výroby. U této skupiny VÚ je velice důležité provedení marketingového průzkumu trhu před započetím výroby včetně posouzení rentability výroby. II. skupina - Optimalizace a vývoj technologií pro zvyšování užitné hodnoty výrobků, udržení konkurenceschopnosti Tuto skupinu můžeme rozdělit dále do dvou podskupin: a) snížení resp. odstranění vnější a vnitřní nekvalitní výroby. Úpravou technologie chceme dosáhnout toho, aby nedocházelo u daného typu výrobku ke ztrátám z titulu nekvalitní výroby a aby byly splněny všechny požadavky zákazníků. b) udržení dosavadních a získání nových odbytišť - udržení konkurenceschopnosti. U vyráběné produkce chceme docílit daleko vyšších kvalitativních parametrů a tím se dostat na úroveň, kterou dosahuje konkurenční výrobce. Příkladem řešení VÚ v této oblasti je například snížení hranice obsahu vodíku u kolejnic nebo vyšší zaručená tažitelnost drátu.
Jako u I. skupiny je i zde kritériem přínosu zisk z realizace výroby. III. skupina - Vývoj a optimalizace technologií, inovace zařízení za účelem úspor materiálů, energií a ostatních výrobních nákladů a intenzifikace výrobních procesů Už v názvu této skupiny je uvedeno kritérium přínosu, a to je snížení výrobních nákladů. Zde je nutno však poznamenat, že v žádném případě tyto úspory nesmějí vzniknout na úkor kvality produkce. IV: skupina - Předinvestiční výzkum a vývoj Často se organizace musí rozhodnout, zda danou technologii koupí či nikoliv. V mnoha případech přechází vývojová fáze u této skupiny v investiční, kdy se potvrdí, že zvolený směr řešení je správný. Problematické však bývá vyčíslení ekonomického přínosu takovýchto výzkumných úkolů. V TŽ jsme přijali zásadu, že kritériem přínosu je tzv. nepřímý přínos, který počítáme jako dvojnásobek nákladů vynaložených na řešení v TŽ. O tzv. nepřímých přínosech bude pojednáno v tomto příspěvku dále. V. skupina - Ekologizace výroby - respektování norem a předpisů z oblasti životního a pracovního prostředí V této skupině výzkumných úkolů jsou řešeny úkoly v oblasti zlepšení životního a pracovního prostředí a dodržování závazných norem a předpisů. I u této skupiny bývá problematické stanovit ekonomický přínos a v mnoha případech má výsledek řešení již zmíněný nepřímý přínos (např. zvýšení BOZ na pracovištích). Samozřejmě, že můžeme u některých výzkumných úkolů jako kritéria přínosu použít např. úspory za úhrady na poplatcích a penále nebo případné ztráty z důvodu možného zastavení výroby. VI. skupina - Studie, rozbory, analýzy Dalo by se říci, že je to skupina tzv. analytických výzkumných úkolů, které slouží ke zvýšení informovanosti a dalšímu rozhodování o potřebách a možnostech zavádění nových technologií a výrobků, zvýšení technické úrovně výrobků, popř. ušlechtilosti, a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. U této skupiny VÚ se ekonomický přínos nedá vyčíslit a zde rovněž je kritériem přínosu nepřímý přínos. Na závěr této kapitoly je nutno zdůraznit, že VÚ jsou do daných skupin začleňovány již na začátku řešení a od tohoto okamžiku s výsledkem řešení - ekonomickým přínosem pracují provozní ekonomové a pracovníci úseku Controlling. Výsledek řešení je tak od začátku zahrnut do plánu jednotlivých provozů a tím i firmy. 4. Vyčíslovat ekonomický přínos? Jsou využívány dva filozofické směry: a) ekonomický přínos vyčíslovat - to je většinou prováděnou u firem, které mají ve vlastním podniku organizačně začleněn AVaV a k celkové firemní kultuře patří vědět: proč to dělám, za kolik to dělám a co mi to přinese; b) ekonomický přínos nevyčíslovat - děje se to v těch případech, kdy výzkum a vývoj provádím na zakázku a na řešení je podepsána smlouva. Řešitele pak příliš nezajímají ekonomické výsledky řešení a je zcela vázán na splnění předmětu
smlouvy. Některé firmy mají zřízeny tzv. dceřiné výzkumné firmy, které většinou dostávají zadání na řešení. Současně je ale nutno zdůraznit, že ekonomický přínos řešení si musí umět dobře spočítat zadavatel úkolu. 5. Přímé a nepřímé přínosy řešení VÚ Přímé ekonomické přínosy - takto byly v TŽ pojmenovány ty přínosy, u kterých lze velice přesně výsledky řešení VÚ zahrnout do nákladů daného výrobního provozu a potažmo i firmy. Nepřímé ekonomické přínosy jsou stanoveny jako dvojnásobek nákladů vynaložených na řešení v TŽ. Například naše firma zakoupila nové technologické zařízení, ale bez know-how. Sice se většinou ptáme, kolik by to stálo včetně technologie, ale máme zkušenosti s tím, že stejně dané výrobní zařízení musíme přizpůsobit k daným podmínkám v TŽ. Již několikrát jsme poptávali u různých firem a výzkumných ústavů dodávku technologie výroby, např. určité skupiny oceli. Odpovědi jsme většinou neobdrželi nebo byly negativní, v kladných případech se cena externí dodávky pohybovala v rozmezí 3-7x vyšší než náklady TŽ. Uplatňujeme tedy velice střízlivé stanovisko, že nepřímé přínosy se rovnají dvojnásobku vynaložených nákladů v TŽ. V těchto případech je velice důležité rozhodnutí na začátku řešení: "Ano, musíme tento případ řešit, protože bychom např. přišli o trhy, ale exaktně neumíme vyčíslit ekonomický přínos". U VÚ s nepřímými přínosy jde o určité zjednodušení rozhodovacího procesu, nicméně je třeba si uvědomit, že při daném rozhodnutí vchází do úvahy mnoho jiných firemních, obchodních a strategických faktorů. U definice filozofie tzv. nepřímých přínosů byl na počátku důležitý konsenzus mezi technologickou a ekonomickou frontou. Je snaha vytvořit portfolio tzv. nepřímých přínosů. 6. Závěr V tomto krátkém příspěvku jsme Vás chtěli informovat o tom, jak vyčíslujeme ekonomické přínosy AVaV v TŽ. V žádném případě netvrdíme, že naše přístupy jsou jediné možné. Dobře si uvědomujeme, že problematikou vyčíslování ekonomického přínosu výzkumu a vývoje se zabývalo a zabývá mnoho firem a institucí. Spíše jsme tímto příspěvkem chtěli přispět do diskuze o užitečnosti a přínosu výzkumu a vývoje. Při řešení otázek ekonomického přínosu AVaV je nutno si uvědomit, v jakém prostředí je tento prováděn, kým a jak je prováděn. Neméně důležité je vědět, proč ho provádím, za kolik ho provádím a co mi to přinese. Na závěr nám dovolte vyslovit myšlenku: Jestliže je u výrobní firmy veden aplikovaný výzkum a vývoj "správným směrem", tak lze nalézt závislost mezi prostředky vynaloženými na výzkum a vývoj a obratem resp. ziskem firmy. V případě, že mezi
těmito parametry existuje přímá závislost a zisky firmy rostou, tak již nikdo nebude diskutovat nad otázkou opodstatnění řešení výzkumných úkolů s tzv. nepřímým ekonomickým přínosem.