O DALS I VZDE LA VACI A PROFESNI DRA ZE ANALY ZA NA ZA KLADE DOTAZNI KOVE HO S ETR ENI A OHNISKOVY CH SKUPIN



Podobné dokumenty
Ministryne 0 3: JUDr. Buzkova 0 0 v. r.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

z 0 3a 0 0dosti o vyda 0 0n rozhodnut o um ste 0 3n stavby

Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. RNDr. Rudolf Schwarz, CSc.

Vs eobecne podmi nky ve rnostni ho programu spolec nosti Victoria-Tip.

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

Gaussovou eliminac nı metodou

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

Smlouva o poskytnutí služby

Zvolil jsem si techniku. Proč? Faktory výběru studijního oboru a střední školy žáky základních škol v Moravskoslezském kraji

Nové zdravotnické registry jako součást konceptu ehealth

1. Věc: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem Dopravní automobil s požárním přívěsem nákladním

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

Darujme.cz. Podrobné statistiky 2015

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

Co je to diferenciální rovnice Rovnice se separovanými proměnnými Aplikace. Diferenciální rovnice I

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

SBI 0 0RKA ZA 0 0 KONU 0 8

Hodnost matice. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

Cد aآstka 190 Sb آrka zaآkonuت cد. 563 / ZAآ KON ze dne 24. zaآrد آ 2004 o pedagogickyآch pracovn آc آch a o zmeدneد neدkteryآch zaآkonuت

SBI 0 0RKA ZA 0 0 KONU 0 8

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, příspěvková organizace. Školní vzdělávací program pro obor M/01 Informační technologie

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu:

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

2002, str Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme

Zdravotní nauka 2. díl

Raciona lnı lomena funkce, rozklad na parcia lnı zlomky

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který:

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

FINANC NI SPRÁVA. FINANC NI DARY (v Kč)

insul tube & insul sheet

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015

U PLNA PRAVIDLA SOUTE Z E S OBCHODNI CENTRUM LETN ANY Vyhrajte knihy Tento dokument obsahuje u plna pravidla marketingove soute z e Vyhrajte knihy

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

PRINCIPY ŠLECHTĚNÍ KONÍ

Názory na bankovní úvěry

7. V Ї 4 odstavce 2 a 3 zneяjѕт:

ZA 0 0 KON ze dne 13. kve 0 3tna 2004 o zame 0 3stnanosti

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

KONCEPCE ROZVOJE ISŠ CHEB

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

Z klady marketingu 7 VБ0є1voj marketingu 7 KlБ0И0Б0З9ovБ0З6 pojmy marketingu 8 Co je to marketing? 8 MarketingovБ0є1 mix 9.

VÝROČNÍ ZPRÁVA DIPLOMATICKÝ INSTITUT, z. ú.

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o.

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2588/35/15

PRŮZKUM MEZI OBCHODNÍMI A MARKETINGOVÝMI ŘEDITELI

SBI 0 0RKA ZA 0 0 KONU 0 8 C 0 3 ESKE 0 0 REPUBLIKY

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2381/21/14

Střední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5. Koncepce rozvoje školy

C 0 3 a 0 0stka 164. (biologicky 0 0ch) a toxinovy 0 0ch zbran a o zme 0 3ne 0 3 z 0 3ivnostenske 0 0ho

GRAPE SC IPTV. více než televize

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

Aktualizace Dlouhodobého záměru

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIA-2334/14-A

Charakteristika předmětu CHEMIE

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Kreativní malování. s dětmi. Dana Cejpková

Nabídka vzdělávacích seminářů

Pokyn D Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/ Předmět inspekční činnosti. Popis školy

Programy SFRB využijte co nejvýhodněji státní úvěr na opravu vašeho bytového domu.

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15

PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE

SENIORSKÝ DŮM OŘECH. Dne Služby Seniorského domu Ořech. SD Bohemia Group a.s.

FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

PROGRAM KONFERENCE Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování

DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.

Transformace Aplikace Trojný integrál. Objem, hmotnost, moment

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Zpracovatel: QQT, s.r.o., Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Flexicurity ve stavebnictví - uplatnění zaměstnanců, kteří ze somatických důvodů nemohou dále vykonávat svoji profesi

VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Cena p evodních cen transfer pricing Od té doby se událo mnohé závazného posouzení zp sobu, jakým byla vytvo

METODICKÉ DOPORUČENÍ Ministerstva vnitra. ze dne 17. prosince 2015

Poslanecká sněmovna 2013 VI. volební období... Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. na vydání

METODICKÝ TEXT K MENTORINGOVÉMU PROGRAMU. Martina Horváthová

POHOŘELICE - POLNÍ III. ETAPA ZMĚNA č.2 (12/2010)

Transkript:

MONOGRAFIE

ROZHODOVA NI Z A KU ABSOLVENTSKY CH ROC NI KU ZA KLADNI CH S KOL O DALS I VZDE LA VACI A PROFESNI DRA ZE ANALY ZA NA ZA KLADE DOTAZNI KOVE HO S ETR ENI A OHNISKOVY CH SKUPIN

ROZHODOVÁNÍ ŽÁKŮ ABSOLVENTSKÝCH ROČNÍKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL O DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ DRÁZE ANALY ZA NA ZA KLADE DOTAZNI KOVE HO S ETR ENI A OHNISKOVY CH SKUPIN Petr Hlaďo Mendelova univerzita v Brne Brno 2013

Monogra ie vznikla v ra mci r es enı projektu Inovace pregradua lnı ho vzde la va nı uc itelu str ednıćh s kol v kombinovane forme studia (c. projektu: CZ.1.07/2.2.00/18.0017), realizovane ho v ra mci Operac nı ho programu Vzde la va nı pro konkurenceschopnost za inanc nı podpory Ministerstva s kolstvı, mla dez e a te lovy chovy C eske republiky a Evropske unie. Citace: H, P. Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze: analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brne, 2013. 358 s. ISBN 978-80-7375-874-5. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hlaďo, Petr Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze : analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin / Petr Hlaďo. Brno : Mendelova univerzita v Brně,. s. (Monografie) Anglické resumé ISBN - - - - (váz.).. -. *. *. /. *. *. dospívající mládež volba povolání další vzdělávání profesní poradenství základní školy monografie Práce [ ] Recenzovali: doc. PhDr. Zdene k Friedmann, CSc. doc. PhDr. S tefan Vendel, CSc. Publikaci schva lila ve decka rada nakladatelstvı. Petr Hlaďo, Brno 2013 Cover Jakub Benes, emocio s. r. o., Praha 2013 Mendelova univerzita v Brne, Brno 2013 ISBN 978-80-7375-874-5 (va z.) ISBN 978-80-7375-875-2 (on-line)

Obsah 7 Obsah Úvod.................................................. 13 1 Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze......................... 23 1.1 Pr ıśtupy v karie rovy ch teoriıćh............................ 23 1.2 Karie rovy vy voj adolescentu............................. 26 1.2.1 Teorie E. Ginzberga a jeho spolupracovnıḱu............... 26 1.2.2 Teorie D. Supera................................... 27 1.3 Karie rova zralost..................................... 30 1.4 Te z kosti pr i karie rove m rozhodova nı....................... 32 1.4.1 Taxonomie I. Gatiho, M. Krausz a S. Osipowa............... 33 1.4.2 Taxonomie S. Vendela a jeho spolupracovnıḱu.............. 35 1.4.3 Te z kosti pr i karie rove m rozhodova nı identi ikovane na za klade metaanaly zy vy zkumu.............................. 37 1.4.4 Te z kosti c esky ch z a ku............................... 38 2 Empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy.... 39 2.1 C asove urc enı poc a tku rozhodova nı o dals ı vzde la vacı a profesnı dra ze 40 2.2 Faktory stimulujıćı rozhodovacı proces...................... 41 2.3 Zdroje vlivu a informacı pr i volbe dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy... 43 2.3.1 S etr enı zkoumajıćı socia lnı vlivy....................... 43 2.3.2 Vy zkumy zame r ene na faktory a krite ria volby dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy................................... 44 2.3.3 Zdroje informacı, rad a pomoci........................ 48 2.4 Rodic e a rodina...................................... 51 2.4.1 Rodinne prostr edı................................. 51 2.4.2 Rodinne procesy.................................. 55 2.4.3 Mıŕa autonomie z a ku v rozhodovacıḿ procesu............. 58 2.5 Role vrstevnıḱu...................................... 61 2.6 Forma lnı zdroje vlivu, informacı a pomoci.................... 62 2.7 Vzde lanostnı aspirace z a ku a rodic u........................ 64 3 Metodologie výzkumu volby další vzdělávací a profesní dráhy.... 71 3.1 Metodologicky pr ıśtup................................. 71 3.2 Vy zkumny proble m.................................... 72 3.3 Vy zkumne cıĺe....................................... 72 3.4 Vy zkumne ota zky..................................... 73 3.5 Pr ıṕravna fa ze vy zkumu................................ 73 3.6 Prvnı fa ze vy zkumu: kvantitativnı c a st...................... 74

8 Obsah 3.6.1 Prome nne vy zkumu................................ 74 3.6.2 Hypote zy....................................... 74 3.6.3 Metody sbe ru dat.................................. 77 3.6.4 Vy zkumny soubor................................. 78 3.6.5 Za kladnı demogra icke charakteristiky vy be rove ho souboru.... 80 3.6.6 Strategie analy zy dat............................... 85 3.7 Druha fa ze vy zkumu: kvalitativnı c a st....................... 87 3.7.1 Metody sbe ru dat.................................. 87 3.7.2 Vzorkova nı...................................... 87 3.7.3 Strategie vedenı ohniskovy ch skupin.................... 88 3.7.4 Analyticke postupy................................. 89 4 Časové určení počátku rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze a formování životních plánů......................... 91 4.1 Poznatky z dotaznıḱu urc ene ho z a ku m...................... 92 4.2 Poznatky z dotaznıḱu urc ene ho rodic u m..................... 95 4.3 Poznatky z ohniskovy ch skupin........................... 96 4.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi....... 99 5 Názory žáků a rodičů na roli aktérů při volbě další vzdělávací a profesní dráhy...................................... 105 5.1 Poznatky z dotaznıḱu urc ene ho z a ku m...................... 108 5.2 Poznatky z dotaznıḱu urc ene ho rodic u m..................... 109 5.3 Porovna nı na zoru z a ku a rodic u........................... 111 5.4 Poznatky z ohniskovy ch skupin........................... 111 5.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi....... 113 6 Sociální vlivy působící na rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze...................................... 121 6.1 Rozhodnutı z a ka...................................... 125 6.2 Rodic e............................................. 129 6.3 Kamara di........................................... 131 6.4 Jinı pr ı buznı......................................... 132 6.5 Sourozenci.......................................... 133 6.6 Uc itele a karie rovı poradci............................... 133 6.7 Kamara di ze socia lnıćh sı tı............................... 134 6.8 Jine socia lnı zdroje.................................... 134 6.9 Identi ikace z a ku s profesı rodic u a jiny ch c lenu rodiny........... 135 6.10 Poznatky z ohniskovy ch skupin........................... 136 6.11 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi....... 140 6.11.1 Vliv z a ka........................................ 141

Obsah 9 6.11.2 Vliv rodic u...................................... 143 6.11.3 Srovna nı vlivu rodic u a ostatnıćh socia lnıćh vlivu............ 147 6.11.4 Vliv kamara du.................................... 147 6.11.5 Vliv jiny ch pr ı buzny ch.............................. 150 6.11.6 Vliv sourozencu................................... 150 6.11.7 Vliv uc itelu a karie rovy ch poradcu...................... 152 6.11.8 Vliv kamara du ze socia lnıćh sı tı........................ 153 7 Zdroje informací využívané žáky a rodiči při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity................ 155 7.1 Informac nı zdroje z a ku................................. 157 7.1.1 Informace poskytnute str ednı s kolou, na kterou se z a k hla sı.... 158 7.1.2 Informace zıśkane z internetu......................... 160 7.1.3 Rodic e a c lenove rodiny............................. 161 7.1.4 Za kladnı s kola.................................... 162 7.1.5 Spoluz a ci a kamara di............................... 162 7.1.6 Instituce karie rove ho poradenstvı...................... 163 7.1.7 Ostatnı masove komunikac nı prostr edky................. 164 7.2 Informac nı zdroje rodic u................................ 165 7.2.1 Informace poskytnute str ednı s kolou, na kterou se z a k hla sı.... 165 7.2.2 Informace zıśkane z internetu......................... 168 7.2.3 Zkus enosti rodic u................................. 169 7.2.4 Za kladnı s kola.................................... 169 7.2.5 Informace zıśkane od jiny ch c lenu rodiny................. 170 7.2.6 Instituce karie rove ho poradenstvı...................... 170 7.2.7 Ostatnı masove komunikac nı prostr edky................. 172 7.3 Dals ı poznatky o informac nıḿ pu sobenı v rodine............... 173 7.4 Poznatky z ohniskovy ch skupin a otevr eny ch ota zek v dotaznıḱove m s etr enı............................................. 177 7.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi....... 184 7.5.1 Informace poskytnute str ednı s kolou, na kterou se z a k po za kladnı s kole hla sı................................ 185 7.5.2 Informace zıśkane z internetu......................... 187 7.5.3 Rodic e a c lenove rodiny............................. 190 7.5.4 Vlastnı zkus enosti rodic u............................ 193 7.5.5 Za kladnı s kola.................................... 193 7.5.6 Spoluz a ci a kamara di............................... 197 7.5.7 Instituce karie rove ho poradenstvı...................... 199 7.5.8 Masove komunikac nı prostr edky....................... 204

10 Obsah 8 Internetové informační zdroje využívané při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity................ 207 8.1 Struc na charakteristika internetovy ch zdroju.................. 209 8.1.1 Atlas s kolstvı..................................... 209 8.1.2 Str ednıś koly.cz.................................... 210 8.1.3 Informac nı syste m o uplatne nı absolventu s kol na trhu pra ce (ISA) 212 8.1.4 Volba povola nı.................................... 212 8.1.5 Seznam s kol..................................... 214 8.1.6 Str ednıś koly.eu................................... 215 8.1.7 Pru vodce sve tem povola nı a PSP....................... 216 8.1.8 Integrovany porta l MPSV............................ 216 8.1.9 Integrovany syste m typovy ch pozic..................... 217 8.1.10 Budoucnost profesı................................ 219 8.1.11 Ne la ka m se.cz.................................... 221 8.1.12 Databa ze akcı dals ı ho vzde la va nı....................... 222 8.1.13 Informac nı syste m ISPV............................. 222 8.2 Internetove informac nı zdroje vyuz ı vane z a ky................. 224 8.2.1 Atlas s kolstvı..................................... 227 8.2.2 Str ednıś koly.cz.................................... 227 8.2.3 Informac nı syste m o uplatne nı absolventu s kol na trhu pra ce (ISA) 228 8.2.4 Dals ı poznatky o vyuz ı va nı internetovy ch zdroju z a ky........ 228 8.3 Internetove informac nı zdroje vyuz ı vane rodic i................ 229 8.3.1 Str ednıś koly.cz.................................... 230 8.3.2 Atlas s kolstvı..................................... 230 8.3.3 Dals ı poznatky o vyuz ı va nı internetovy ch zdroju rodic i........ 231 8.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou praxi.................. 232 9 Informace významné pro rozhodování žáků a rodičů o další vzdělávací a profesní dráze.............................. 237 9.1 Informace vy znamne pro rozhodova nı z a ku................... 240 9.2 Informace vy znamne pro rozhodova nı rodic u................. 245 9.3 Srovna nı odpove dı z a ku a rodic u.......................... 250 9.4 Poznatky z ohniskovy ch skupin........................... 251 9.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi....... 254 9.5.1 Vy sledky testova nı hypote z........................... 254 9.5.2 Informace o moz nosti uplatne nı absolventu jednotlivy ch oboru v zame stna nıćh................................... 256 9.5.3 Informace o obsahu studia........................... 258 9.5.4 Informace o s ancıćh uspe t na zvolene str ednı s kole v pr ijıḿacıḿ r ıźenı.......................................... 259

9.5.5 Informace o na roc nosti studia......................... 262 9.5.6 Informace o obsahu profesı (povola nı )................... 263 9.5.7 Dals ı poznatky o informacıćh vy znamny ch pro rozhodova nı z a ku a rodic u........................................ 265 Závěr.................................................. 269 Souhrn................................................. 279 Summary............................................... 283 Použitá literatura......................................... 287 Seznam tabulek.......................................... 315 Seznam obrázků.......................................... 319 Seznam příloh........................................... 323 11

12

U vod 13 Úvod Společenská východiska volby další vzdělávací a profesní dráhy V c eske spolec nosti po roce 1989 se podle I. S mı dove (2010) lze nezr ı dka setkat s du razem na volbu dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy da vanou do kontrastu s omezeny mi moz nostmi, ktere se nabıźely v totalitnıḿ rez imu. Modernı z ivot pr ina s ı lidem ve ts ı s ance a moz nosti vy be ru, ale take ve ts ı rizika a nejistoty. Lide mohou svobodne pr ijıḿat ru zne z ivotnı styly, za roven vs ak majı odpove dnost za utva r enı vlastnı ho z ivota. Kaz dy m dnem se sve t kolem na s me nı, kaz dy den jsme vystaveni novy m na roku m jak v osobnıḿ, tak profesnıḿ z ivote (S auerova, 2009, s. 119). Jednıḿ z hlavnıćh proudu souc asny ch modernizac nıćh teoriı je spolec nost ve de nı, ve ktere se dominantnı produktivnı silou sta va vzde la nı (Vesely, 2004, s. 433 434). V socia lne ve dnıḿ diskurzu je vzde la nı nahlıź eno z hlediska nejenom jeho ekonomicke role, ale i du sledku pro individua lnı z ivotnı c i profesnı trajektorie. Vzde la nı je jednıḿ z vy znamny ch faktoru, ktery prostr ednictvıḿ absolvovane ho studijnı ho programu (Teichler, 2007), studijnı ho oboru (Reimer, Noelke, & Kucel, 2008) a tomu odpovı dajıćı ho spektra dostupny ch profesı (Velden & Wolbers, 2007) spoluurc uje profesnı u spe s nost, tj. inanc nı ohodnocenı a zame stnanecky status, zame stnatelnost, mıŕu autonomie a jistotu pracovnı ho mıśta, moz nost da le se profesne rozvı jet a ru st, profesnı perspektivu, celkovou spokojenost v pra ci atd. (Rys ka & Zelenka, 2011, s. 82 83). Vzde la nı skrze vykona vane zame stna nı zajis ťuje urc itou mıŕu prestiz e, vy de lku, z ivotnı u rovne i celkove kvality z ivota, a tıḿ vede k vzestupne c i sestupne socia lnı mobilite (srov. Trhlıḱova, Vojte ch, & U lovcova, 2008b; Mate ju & Strakova et al., 2006; Burda et al., 2003; Garg et al., 2002 aj.). Se zme nou spolec ensko-politicke situace po sametove revoluci, kdy C eska republika nastoupila politicky a ekonomicky transformac nı proces, se zme nila take hlavnı vy chodiska vzde la vacı politiky a byla zaha jena transformace c eske ho vzde la vacı ho syste mu. Reforma vys la z potr eby posilovat roli vzde la va nı jako jednoho ze za sadnıćh na stroju zvys ova nı konkurenceschopnosti zeme a za ruky ekonomicky, socia lne, environmenta lne i kulturne udrz itelne ho rozvoje (Bartos kova et al., 2008, s. 3). Vstupem C eske republiky do Evropske unie v roce 2004 byly pr evzaty i cıĺe evropske ho rozvoje vzde la va nı, ktere umocn ujı napln ova nı trendu rozvoje c eske vzde la vacı politiky. Nejve ts ı c a st populace c esky ch z a ku ukonc uje povinnou s kolnı docha zku na za kladnıćh s kola ch (ISCED 2A), v 9. tr ı de, tedy pr ibliz ne ve ve ku 14 15 let¹. V tomto vy vojove m obdobı si musı zodpove de t du lez itou ota zku, zdali budou pokrac ovat 1 Podrobny popis struktury c eske ho vzde la vacı ho syste mu s aktua lnıḿi daty za s kolnı rok 2011/2012 je dostupny v publikaci The Education System in the Czech Republic (2012). Jednotlive c a sti publikace se

14 U vod v poc a tec nıḿ vzde la va nı, nebo opustı vzde la vacı syste m, budou si hledat prvnı zame stna nı a vstoupı na trh pra ce. Vzhledem ke skutec nosti, z e za kladnı s kola poskytuje vs eobecne vzde la nı, a nikoliv profesnı pr ıṕravu, ktera by umoz nila kvali ikovany vy kon povola nı, v C eske republice obdobne jako v ostatnıćh zemıćh Organizace pro hospoda r skou spolupra ci a rozvoj (OECD) ve ts ina absolventu za kladnıćh s kol pokrac uje v poc a tec nıḿ vzde la va nı na ru zny ch druzıćh str ednıćh s kol (srov. Education Today..., 2013, s. 48; Education at a Glance..., 2012, s. 23). Konkre tnı data podle V. Hulıḱa a K. Tesa rkove (2009) nejsou k dispozici, ale rea lny odhad je, z e na str ednı s kolu nenastoupı maxima lne 5 % absolventu za kladnıćh s kol (z tohoto poc tu 2 % nenastoupı vu bec a 3 % na stup odloz ı na pozde js ı dobu). Lze r ıći, z e podıĺ obyvatel s dokonc eny m pouze za kladnıḿ vzde la nıḿ je v C eske republice jednıḿ z nejniz s ıćh mezi zeme mi Evropske unie (Bartos kova et al., 2008, s. 4). V C eske republice ma 91,7 % lidı mlads ıćh 25 let ukonc ene alespon str edos kolske vzde la nı (ISCED 3 nebo vys s ı ), zıśkali tedy urc itou odbornou kvali ikaci, pr ıṕadne majı vs eobecne vzde la nı a k zıśka nı odbornosti mohou pokrac ovat ve studiu na tercia rnı u rovni. S tıḿto podıĺem se C eska republika podle dat Eurostatu s u daji za rok 2011 umıśtila na 2. mıśte za Slovenskem (93,3 %), pr ic emz ve vs ech c lensky ch zemıćh Evropske unie (EU-27) je mezi mlady mi lidmi v pru me ru pouze 79,5 % te ch, kter ı dosa hli pr inejmens ıḿ str edos kolske ho vzde la nı. Pru me r v nejrozvinute js ıćh sta tech Evropske unie (EU-15) je dokonce jen 77,4 % (Eurostat, 2013). Zmin ovany podıĺ alespon str edos kolsky vzde lany ch ve ve kove kategorii do 25 let je v C eske republice pome rne stabilnı a nesniz uje se (srov. Eurostat, 2013; Europe, 2011). Vyspe le sta ty jako napr. Ne mecko (75,8 %), Ita lie (76,9 %), Portugalsko (64,4 %) a S pane lsko (61,7 %), ktere se pohybujı pod pru me rem EU-27, vysve tlujı tuto situaci vysoky m podıĺem imigrantu ze sta tu mimo Evropskou unii, pr ıṕadne vysoky m podıĺem potomku pu vodnıćh imigrantu z ijıćıćh v uzavr eny ch komunita ch, jejichz dosaz ena u roven vzde la nı je zpravidla nıźka. Vy znamne js ıḿ faktorem, ktery podle J. Vojte cha a D. Chamoutove (2012, s. 34) ovlivn uje tyto hodnoty, jsou pr edc asne odchody z a ku z poc a tec nı ho vzde la va nı, ktere jsou ve vyspe ly ch sta tech pome rne vysoke Ne mecko 11,5 %; Ita lie 18,2 %; Portugalsko 23,2 % a S pane lsko 26,5 %. Co se ty ka pr edc asny ch odchodu z a ku ze vzde la va nı, ve srovna nı s te mito zeme mi je na tom C eska republika velmi dobr e. V poslednıćh dvou letech se pr edc asne odchody drz ı pod hladinou 5 % (Eurostat, 2013). Faktem zu sta va, z e po absolvova nı za kladnı s koly si ve ts ina c esky ch z a ku volı oborove zame r ene str ednı vzde la va nı ukonc ene maturitnı zkous kou nebo vy uc nıḿ listem. Ve s kolnıḿ roce 2012/2013 nastoupilo do str ednı ho odborne ho vzde la va nı v dennı forme studia 77,9 % z a ku. Vs eobecne vzde la va nı na gymna ziu zvolilo 22,1 % z a ku za kladnıćh s kol (Vojte ch & Chamoutova, 2013). Tento trend je patrny i z dlouhodobe ho vy voje podıĺu z a ku vstupujıćıćh do oboru str ednı ho vzde la nı po ukonc enı povinne s kolnı docha zky (srov. Vojte ch & Chamoutova, 2011). Z uvedeny ch poznatku vyply va, z e pr i volbe dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy na konci povinne s kolnı docha zky jde u velke c a sti c esky ch z a ku za roven o volbu profese, ktera je prova de na prostr ednictvıḿ vy be ru urc ite ho oboru vzde la nı. Tento trend je odlis ny od ostatnıćh ve nujı take klıć ovy m faktu m z oblasti vzde la va nı, vzde la vacı politiky a syste mu inancova nı vzde la va nı v C eske republice.

U vod 15 zemı OECD, v nichz na u rovni vys s ı sekunda rnı s koly procha zı vs eobecny m vzde la va nıḿ ve ts ı c a st populace nez v C eske republice (srov. Education at a Glance..., 2013, s. 50). Z dostupny ch statisticky ch dat U stavu pro informace ve vzde la va nı vs ak jednoznac ne vyply va vysoky pr evis popta vky po vs eobecne m proudu vzde la va nı na gymna ziıćh, ktera jsou prima rne urc ena k pr ıṕrave na vstup do tercia rnı u rovne. V. Hulıḱ a K. Tesa rkova (2009) upozorn ujı na postupny na ru st podıĺu absolventu za kladnıćh s kol pr ijıḿany ch do vs eobecne ho proudu str ednı ho vzde la va nı na u kor vzde la va nı odborne ho v du sledku demogra icke ho vy voje. Druhy m trendem, ktery souvisı se zvys ujıćıḿi se vzde lanostnıḿi aspiracemi c esky ch z a ku (Mate ju, Smith, & Basl, 2008), je pr esun za jmu absolventu za kladnıćh s kol od oboru str ednı ho vzde la nı s vy uc nıḿ listem k oboru m str ednı ho vzde la nı ukonc eny m maturitnı zkous kou. Obory vzde la nı ukonc ene maturitnı zkous kou zac ıńajı studovat vıće nez dve tr etiny z a ku vstupujıćıćh do 1. roc nıḱu str ednı ho vzde la va nı (srov. Statisticka roc enka s kolstvı..., 2013b). Z a ci, kter ı ukonc ili sve studium sloz enıḿ maturitnı zkous ky, mohou totiz pokrac ovat v tercia rnıḿ stupni vzde la va nı. Absolventi nematuritnıćh oboru jsou ve sve m rozhodova nı limitova ni speci iky c eske ho vzde la vacı ho syste mu, pr edevs ıḿ skutec nostı, z e s dosaz eny m str ednıḿ vzde la nıḿ s vy uc nıḿ listem nemohou podat pr ihla s ku ke studiu na vys s ı odborne nebo vysoke s kole. Tercia rnı stupen vzde la va nı je pro ne dostupny az po zıśka nı maturitnı zkous ky. Ac koliv mohou vyuc enı zıśkat maturitu dodatec ne, v prakticke rovine jich to c inı jen velmi male procento (Mu nich & Myslivec ek, 2006, s. 221). Ukazuje se, z e v C eske republice nelez ı de licı c a ra vzde la vacı a profesnı karie ry ani tak mezi vs eobecny m a odborny m vzde la nıḿ, jako mezi vzde la nıḿ maturitnıḿ a nematuritnıḿ (Vesely, 2006, s. 272; Procha zkova, 2006, s. 104). Významnost tématu volby další vzdělávací a profesní dráhy Volba dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy je povaz ova na za jeden z nejdu lez ite js ıćh vy vojovy ch u kolu adolescence (Super, 1990), resp. je hlavnı oblastı za jmu jedincu pr ed ukonc enıḿ povinne s kolnı docha zky (Alberts, Mbalo, & Ackermann, 2003). Zdali odpovı da moz nostem a za jmu m c love ka, je pr itom podstatne jak z hlediska zdrave ho rozvoje osobnosti, individua lnı spokojenosti a u spe s nosti, tak z hlediska vyuz itı jeho spolec enske ho potencia lu. Psychologove se shodujı, z e z a ci, vzhledem k vy vojovy m speci iku m, jes te nejsou pro zodpove dnou volbu dostatec ne zralı (srov. Va gnerova, 2012; Hirschi & La ge, 2007; Nilsson & A kerblom, 2001 aj.). C esky vzde la vacı syste m navıć vykazuje vysoky stupen strati ikace a odborne ho zame r enı, coz znesnadn uje rozhodova nı z a ku v te to oblasti (srov. Greger, Gro schlova & Jez kova, 2006). Mlady m lidem chybe jı informace o moz nostech vzde la va nı a sve te pra ce a vzhledem k nıźke mu stupni sebepozna nı neve dı, jaky m individua lnıḿ potencia lem disponujı (srov. Gati, Krausz, & Osipow, 1996). Nezr ı dka se dosta vajı do situacı, v nichz se sami neume jı orientovat a v ru zne mıŕ e pociťujı bezradnost. Jak dokla dajı ne ktere vy zkumy, z a ci z uvedeny ch pr ıć in c asto c inı rozhodnutı, ktere s odstupem c asu nepovaz ujı za adekva tnı (srov. Trhlıḱova & Elia s ova, 2009). Pr estoz e volba dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy, kterou musı na konci povinne s kolnı docha zky uc init,

16 U vod nenı aktem ireverzibilnıḿ, jaka koliv revize c i zme na pu vodnı ho rozhodnutı vyz aduje vynaloz enı znac ne ho u silı. Chybne rozhodnutı je vz dy spojeno s riziky a moz ny mi ztra tami v ru zny ch rovina ch. Volba dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy proto pra vem pouta pozornost mnoha pedagogu, karie rovy ch poradcu, vy chovny ch poradcu, psychologu, sociologu, vy zkumnıḱu, ale i rodic u, odborne ver ejnosti a dals ıćh zainteresovany ch osob v r ade zemı sve ta (srov. Phillips & Jome, 2005) a je rovne z ohniskem nas eho teoreticke ho a empiricke ho za jmu. Vymezení základních pojmů Nejprve jsme se museli vypor a dat s odbornou terminologiı, ktera v c eske m prostr edı nenı jednotna. Pro rozhodovacı proces spojeny s pr echodem z a ku z niz s ı ho do vys s ı ho sekunda rnı ho vzde la va nı a s pr ıṕravou na ne j jsou pouz ı va ny ru zne pojmy karie rove rozhodova nı, volba povola nı, prvotnı volba povola nı, prvnı sme rova volba, volba str ednı s koly, volba dals ı vzde la vacı cesty, volba dals ı vzde la vacı dra hy, pro i-volba, pa rova nı, alokace z a ku ; profesnı (profesiona lnı ) orientace, karie rove poradenstvı, karie rnı poradenstvı, profesnı poradenstvı, poradenstvı pro volbu povola nı ; karie rova vy chova, vy chova k volbe povola nı, vy chova k profesi aj. Uvedene pojmy jsou pouz ı va ny ru zne a ani jednotlivı autor i se vz dy neshodujı v jejich vymezenı (srov. Hlaďo, 2012b). Pone vadz se v citacıćh budeme pr idrz ovat terminologie pouz ı vane jiny mi autory, povaz ujeme za nezbytne de inovat a objasnit nejdu lez ite js ı pojmy. Sami se odkla nıḿe od pouz ı va nı pojmu volba povolání, ktery J. Pru cha, E. Walterova a J. Mares (2003, s. 274) de inujı jako proces zahrnujıćı rozhodova nı o volbe studia nebo pr ıṕravy na povola nı, konkre tnı ho povola nı a celou profesnı dra hu c love ka. Jak upozorn ujı J. Stra dal, V. Mertin a H. U lovcova (2002), v poslednıćh letech se termıń volba povola nı pouz ı va v ru znorody ch vy znamech a zahrnuje rozhodova nı o konkre tnıḿ povola nı, ktere by dotyc ny jednotlivec chte l v budoucnu vykona vat, vy chovu k volbe povola nı, vy be r str ednı s koly v poslednıḿ roc nıḱu za kladnı s koly, hleda nı konkre tnı ho zame stna nı u konkre tnı ho zame stnavatele a rekvali ikace na jine povola nı. Vezmeme-li v u vahu malou mıŕu participace absolventu za kladnıćh s kol na trhu pra ce a skutec nost, z e c a st z nich odcha zı na gymna zia nebo na str ednı odborne s koly (Vojte ch & Chamoutova, 2013), ktere nemajı pr ıḿou vazbu na konkre tnı povola nı, je logickou ota zkou, co z a ci v 9. roc nıḱu skutec ne volı dals ı dra hu vzde la va nı, nebo profesi? Domnı va me se, z e se z a ci na konci za kladnı s koly rozhodujı pr eva z ne o sve dals ı vzde la vacı dra ze, respektive volı typ str ednı s koly, obor vzde la nı a hledajı konkre tnı vzde la vacı instituci, kterou by chte li studovat. Nepopıŕa me, z e u ne ktery ch jedincu jde v te to etape za roven i o volbu profese. Ta je ale vesme s prova de na prostr ednictvıḿ vy be ru urc ite ho oboru vzde la nı, ktery ke konkre tnı profesi postupne orientuje. Koncept volby povola nı tak ma podle na s sve za zemı pr edevs ıḿ v odborne m s kolstvı, do ktere ho odcha zı pouze c a st absolventu za kladnıćh s kol. Abychom re lektovali oba aspekty tohoto rozhodovacı ho procesu, budeme v pra ci pouz ı vat pojem volba další vzdělávací a profesní dráhy. Tento termıń de inujeme pro

U vod 17 u c ely nas ı pra ce jako dlouhodoby rozhodovacı proces, pr ed ktery m stojı z a ci druhe ho stupne za kladnı s koly na konci povinne s kolnı docha zky, charakterizovany obecny m zvaz ova nıḿ vzde la vacı ho a profesnı ho zame r enı a vy be rem z nabı dky forma lnı ho vzde la va nı, tj. volbou typu str ednı s koly, oboru vzde la nı a konkre tnı vzde la vacı instituce. Ve sve m vy znamu se blıź ı dr ı ve pouz ı vane mu pojmu prvnı sme rova volba (srov. Kos c o, 1971). Kariéra je cha pa na jako biodroma lnı koncept, ktery zahrnuje nejen profesnı karie ru, ale i celou z ivotnı dra hu c love ka. Vycha zıḿe z de inice D. Supera (1980, s. 282), podle ktere ho je karie ra kombinacı a sekvencı rolı zasta vany ch jedincem v pru - be hu cele ho z ivota. Pojem karie ra nezahrnuje pouze objektivnı pru be h konkre tne vykona vane profesnı c innosti be hem z ivota c love ka, respektive sled povola nı, postup z pozice na pozici, ale i pr edprofesnı a postprofesnı aktivity, tedy celou z ivotnı dra hu c love ka. Je utva r ena jak zkus enostmi vztaz eny mi k pra ci, tak vzde la va nıḿ a dals ıḿi oblastmi z ivota jedince. V karie rovy ch teoriıćh je velka pozornost ve nova na kariérovému rozhodování (srov. Phillips & Jome, 2005). Tıḿto pojmem je oznac ova n proces, ktery m lide procha zejı, kdyz hledajı uskutec nitelne karie rove alternativy, vza jemne je porovna vajı a na sledne jednu z nich vyberou (Gati & Asher, 2001). Termıń karie rove rozhodova nı tedy zahrnuje nejenom volbu dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy, ale i ostatnı rozhodovacı procesy spojene se vzde la va nıḿ a profesnı karie rou v pru be hu cele ho z ivota jedince. Hlavnıḿ obsahem profesní orientace je utva r enı a rozvı jenı rea lne ho vzde la vacı ho a profesnı ho cıĺe a perspektivy mlade ho c love ka a vlastnostı a schopnostı vy znamny ch pro proces volby povola nı, jeho vykona va nı a event. rekvali ikace (Pru cha, Walterova, Mares, 2003, s. 181). V souladu se Z. Friedmannem (2011b) cha peme profesnı orientaci jako dlouhodoby pedagogicky proces, jehoz cıĺem je zac len ova nı mlady ch lidı do sve ta pra ce. Samotny na zev profesnı orientace u zce souvisı s pojmem profese, je z ne j odvozova n a podle L. Hr ebıć ka (1984) ma za klad ve sve te pra ce. Navıć nediferencuje mezi sloz kou poradenskou a vy chovne -vzde la vacı. Tento nedostatek r es ı nove js ı pojmy karie rove poradenstvı a karie rova vy chova. OECD de inuje kariérové poradenství jako sluz by zame r ene na pomoc jedincu m v kaz de m ve ku a fa zi jejich z ivota pr i rozhodova nı v oblasti s kolnı ho vzde la va nı, celoz ivotnı ho vzde la va nı i zame stna nı a pr i rozvoji karie ry (Career Guidance..., 2004, s. 19). Karie rove poradenstvı podle tohoto dokumentu poma ha jedincu m pr emy s let o vlastnıćh pr a nıćh a za jmech, pozna vat osobnostnı pr edpoklady a hledat jejich vza jemny soulad s moz nostmi vzde la vacı ho syste mu a trhu pra ce. Komplexnı karie rove poradenstvı se da le snaz ı uc it jedince pla novat a c init rozhodnutı ve vztahu ke vzde la va nı a pra ci a zpr ıśtupn uje potr ebne informace o vzde la vacıćh pr ıĺez itostech a trhu pra ce. Pro odbornou pomoc jedinci pr i r es enı ota zek souvisejıćıćh s volbou dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy je podle S. Vendela a N. Sedla k Vendelove (2008, s. 52) pouz ı va n uz s ı pojem profesnı poradenstvı. Kariérovou výchovu lze de inovat jako systematicke u silı ovlivnit karie rovy vy voj z a ku skrze ru zne typy vy chovne -vzde la vacıćh strategiı (Isaacson & Brown, 2000). Jedna se o dlouhodoby proces usme rn ova nı karie rove ho vy voje cely ch populac nıćh roc nıḱu, ktery probı ha v ra mci vs eobecne vy chovy a vzde la va nı (Vendel, 2008, s. 50).

18 U vod Karie rova vy chova rozvı jı a prohlubuje cha pa nı sve ta pra ce a vzde la va nı v ra mci kurikula, zahrnuje i rozvoj schopnostı a osvojova nı dovednostı, ktere usnadn ujı z ivotnı zme ny, pr echod mezi vzde la vacıḿi stupni a na sledne ze s koly do zame stna nı (srov. Hansen, 2007). V literatur e a kurikula rnıćh dokumentech se mu z eme setkat take s oznac enıḿ vy chova k volbe povola nı, vy chova k povola nı a vy chova k profesi. Informacemi pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy jsou informace potr ebne k pla nova nı a volbe vhodne vzde la vacı a profesnı dra hy. Podle S. Vendela a M. Sedla k Vendelove (2008, s. 53) jsou pro toto rozhodova nı nutne tr i druhy informacı : 1) o oborech vzde la nı a povola nıćh; 2) o sobe (o schopnostech a dals ıćh osobnostnıćh vlastnostech souvisejıćıćh s volbou dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy); 3) o krocıćh vedoucıćh k raciona lnı volbe. Subjekty budou v monogra ii diferencova ny z hlediska zasta vany ch socia lnıćh rolı, pracovnıćh pozic nebo vykona vany ch funkcı. V odborne literatur e jsou cha pa ny v ru zny ch vy znamech pr edevs ıḿ pojmy z a k a dı te. Žákem ve shode s J. Pru chou, E. Walterovou a J. Mares em (2003, s. 316) cha peme jedince v roli vychova vane ho a vzde la vane ho, ktery navs te vuje za kladnı s kolu. Pojmem dítě je oznac ova n celoz ivotnı pr ı buzensky pome r vu c i rodic u m. Odkla nıḿe se tedy od vy znamu, ktery ma ve vy vojove psychologii, v nıź je dı te tem cha pa n lidsky jedinec v z ivotnı fa zi od narozenı do obdobı adolescence. Cíle monogra ie Cıĺem pr edkla dane monogra ie je syntetizovat teoreticke a empiricke poznatky o volbe dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy a na za klade vlastnı ho vy zkumne ho s etr enı pr ispe t do odborne diskuze o tomto rozhodovacıḿ procesu novy mi informacemi. V prvnı c a sti monogra ie chceme popsat pr ıśtupy aplikovane v karie rovy ch teoriıćh, nastıńit karie rovy vy voj adolescentu s ohledem na volbu dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy, objasnit konstrukt karie rove zralosti, kategorizovat a popsat te z kosti, ktere se mohou vyskytnout u z a ku pr i rozhodova nı o dals ı vzde la vacı a profesnı dra ze; syntetizovat c eske a zahranic nı empiricke poznatky o c asove m urc enı poc a tku rozhodova nı z a ku o dals ı vzde la vacı a profesnı dra ze, o zdrojıćh vlivu, rad, pomoci a o vyuz ı va nı informac nıćh pramenu ; na za klade dostupny ch vy zkumu a teoriı zhodnotit vliv rodinne ho prostr edı a rodinny ch procesu na volbu dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy z a ku, mıŕu jejich autonomie v rozhodovacıḿ procesu, roli vrstevnıḱu, uc itelu a karie rovy ch poradcu ; vysve tlit vliv vzde lanostnıćh aspiracı na karie rove rozhodova nı, urc it rozsah aspiracı u c esky ch z a ku a analyzovat jejich determinanty. Pone vadz o te matu volby dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy publikuje v c eske m teritoriu pouze maly okruh autoru, budeme se ve ve ts ı mıŕ e opıŕat o zahranic nı zdroje. Ve druhe c a sti monogra ie chceme prezentovat vy sledky vlastnı ho vy zkumne ho s etr enı. Zde si za cıĺ klademe urc it poc a tek rozhodova nı z a ku o dals ı vzde la vacı a profesnı dra ze; identi ikovat podne ty, jez u nich rozhodovacı proces iniciujı ; zjistit na zory z a ku a rodic u na ota zku, kdo by me l o dals ı vzde la vacı a profesnı dra ze v rodine rozhodovat, ktere osoby ze socia lnı ho okolı na rozhodova nı z a ku pu sobı a jaky je jejich vliv; do jake mıŕy se z a ci identi ikujı s profesı svy ch rodic u nebo

U vod 19 jiny ch c lenu rodiny. Da le je nas ıḿ cıĺem vymezit, ktere forma lnı a neforma lnı zdroje informacı z a ci a rodic e vyuz ı vajı, jak hodnotı jejich pomoc a jake informace by pr i volbe dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy vyuz ili. Návaznost na předchozí vědecké a odborné práce Monogra ie navazuje na nas e pr edchozı ve decke a odborne pra ce z oblasti volby dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy publikovane v monogra iıćh a c asopisech: Profesnı orientace adolescentu : poznatky z teoriı a vy zkumu (Hlaďo, 2012b); Karie rovy vy voj a karie rova pr ipravenost adolescentu (Hlaďo, 2011b); Dynamika rozhodova nı z a ku za kladnıćh s kol o dals ı vzde la vacı dra ze (Hlaďo, 2010a); Vliv socia lnı ho okolı na karie rove rozhodova nı z a ku pr i pr echodu do vys s ı ho sekunda rnı ho vzde la va nı (Hlaďo, 2010c); Socia lne -psychologicke aspekty volby technicke ho a humanitnı ho studijnı ho zame r enı pr i tranzici z a ku do maturitnıćh oboru na str ednıćh s kola ch (Hlaďo & Balcar, 2012); Vy zkum volby povola nı dospı vajıćıćh v kontextu rodiny (Hlaďo, 2009b); Strategie uplatn ovane rodic i pr i volbe dals ı vzde la vacı dra hy z a ku (Hlaďo, 2010b); Informac nı a projektova podpora profesnı orientace (Hlaďo, 2011b). Struktura monogra ie Struktura monogra ie je da na u vodem, devı ti kapitolami, za ve rem, souhrnem v c eske m a anglicke m jazyce, seznamy pouz ite literatury, tabulkami a obra zky, jmenny m rejstr ıḱem a pr ıĺohami. Prvnı dve kapitoly tvor ı teoreticky ra mec² k vy zkumne mu s etr enı. V na sledujıćıćh sedmi kapitola ch je popsa na metodologie vy zkumu a prezentova ny zjis te ne poznatky. Vzhledem k jejich znac ne mu rozsahu pr ipojujeme diskuzi vz dy za pr ıślus nou kapitolu, a nikoliv az na konec pra ce, jak je to u obdobny ch publikacı be z ne. Monogra ie se od jiny ch pracı odlis uje rovne z tıḿ, z e empiricka c a st je psa na tak, aby byla pro c tena r e pochopitelna i bez znalosti teoreticky ch vy chodisek. Z tohoto du vodu se v nı mohou opakovat ne ktere informace prezentovane v teoreticke m ra mci. Prvnı kapitola s na zvem Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze je za kladem pro teoreticke uchopenı problematiky volby dals ı vzde la vacı a profesnı dra hy. Jsou v nı kategorizova ny a struc ne popsa ny vybrane pr ıśtupy v karie rovy ch teoriıćh, a to struktura lnı a procesua lnı pr ıśtupy, obsahove a procesua lnı teorie a syste move teoreticky ra mec karie rove ho 2 Teorie, ktere netvor ı nezbytnou souc a st vy chodisek vy zkumu a byly publikova ny v nas ich dr ı ve js ıćh pracech, jsou prezentova ny v komprimovane podobe. Jde pr edevs ıḿ o vybrane koncepce karie rovy ch teoriı, jez jsou zevrubne popsa ny v monogra ii Profesní orientace adolsecentů: poznatky z teorií a výzkumů (Hlaďo, 2012b, s. 21 41). Kapitoly obsaz ene v pr edkla dane monogra ii jsou tedy pu vodnı nebo byly pr epracova ny, aby odra z ely aktua lnı stav ve decke ho pozna nı.