Studie proveditelnosti projektu Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy

Studie proveditelnosti projektu Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy Ostrava 2010 1

Obsah 1. Základní identifikační údaje... 4 2. Stručný popis projektu - abstrakt... 4 3. Profil žadatele... 6 3.1 Žadatel... 6 Charakteristika činností... 6 Stručná historie subjektu... 6 Zkušenosti žadatele s realizací projektů v oblasti popularizace, propagace a medializace vědy a techniky a jimi dosažené výsledky... 8 Strategie rozvoje žadatele... 9 Postavení subjektu v oblasti působnosti se vztahem k zacílení výzvy 1.3... 9 4. Popis projektu... 10 4.1 Věcná charakteristika projektu... 10 Socioekonomické prostředí realizace projektu... 10 Zdůvodnění potřeby realizace projektu... 11 Charakteristika cílových skupin... 13 Dosah působnosti centra a analýza konkurence poskytující obdobné služby... 17 Strategie a obchodní model centra popularizace... 19 SWOT analýza... 19 Marketingová komunikace a propagace jednotlivých produktů... 23 Originálnost návštěvnického centra Vesmírná brána... 24 Kvalita a atraktivita věcného zaměření centra... 24 Šíře zaměření jeho plánované činnosti... 24 Internacionalizace aktivit, spolupráce s obdobnými subjekty u nás a v zahraničí... 25 Detailní popis jednotlivých aktivit odborného zaměření projektu v provozní fázi... 25 Odborný tým... 27 Další okolnosti směrodatné pro věcnou kvalitu plánovaného centra popularizace... 30 Přehled vybraných synergických projektů k projektu Vesmírná brána... 30 Soulad zaměření projektu s politikami v oblasti regionálního rozvoje... 30 Popis vztahu k horizontálním tématům... 31 Udržitelný rozvoj... 31 Vliv na rovné příležitosti... 31 4.2 Řízení projektu... 32 Realizační tým... 32 Řízení projektu... 33 Popis jednotlivých pozic řízení projektu... 34 Analýza rizik... 35 4.3 Lokalizace projektu a připravenost k realizaci... 39 Zhodnocení historie předkládaného projektu a stavu připravenosti... 39 Stavebně-technická připravenost projektu včetně majetko-právního řešení... 41 2

Umístění realizace projektu... 41 Urbanistické řešení a širší vazby napojení zájmového území realizace předmětu projektu... 42 Analýza spádové oblasti centra popularizace... 43 Charakteristika prostředí z hlediska dostupnosti center popularizace... 43 4.4 Technické a technologické řešení projektu... 44 Architektonické řešení... 45 Dispoziční řešení... 46 Konstrukční řešení... 46 Výsledný stavební program dle podlaží... 50 Investice do přístrojového vybavení... 53 Investice do nehmotných aktiv a další aktivity směřující k zabezpečení center popularizace a souvisejících služeb... 61 Předpokládaná výběrová řízení a přehledný rozpis jednotlivých činností realizace projektu:. 64 4.5 Harmonogram projektu... 66 Harmonogram projektu (Ganntův diagram)... 66 5. Financování projektu... 68 Rozpočet projektu - popis... 68 5.1 Komentář rozpočtu... 68 Komentář rozpočtu... 68 5.2 Financování realizační fáze - zdroje... 71 Očekávaná výše dotace... 71 Spolufinancování projektu... 71 Případné příjmy z realizace projektu... 71 Cash-flow (CF) projektu... 72 6. Udržitelnost projektu... 73 Zajištění fungování projektu po ukončení finanční pomoci OP VaVpI... 73 Charakteristika plánovaných běžných provozních příjmů a výdajů... 74 Charakteristika přírůstkových provozních výdajů vyvolaných zprovozněním investiční části projektu oproti aktuálnímu stavu, kalkulace případných úspor... 75 Plánovaná finanční projekce provozu v tabulkové formě... 76 3

1. Základní identifikační údaje Název projektu Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy Zkrácený název projektu Vesmírná brána Základní výstupy projektu Základním výstupem projektu je návštěvnické centrum komunikace a popularizace vědy, kde budou prezentovány zejména přírodovědecké poznatky atraktivní formou a způsobem srozumitelným jak žákům a studentům, tak také široké veřejnosti. Žadatel Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava Statutární zástupce žadatele prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. - rektor Kontaktní osoba projektu Mgr. Ivana Češková Kontaktní údaje žadatele 17. listopadu 15/2172, 70833 Ostrava-Poruba; IČ 61989100 Dotčené součásti žadatele Hvězdárna a planetárium J. Palisy (HaPJP), Hornicko-geologická fakulta Kontaktní údaje a zástupci dotčených součástí RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. vedoucí HaP JP, tel.: 596994951 Mgr. et Bc. Ivana Češková kontaktní osoba projektu, tel.: 596994962 Celkové způsobilé výdaje z toho investiční výdaje z toho neinvestiční výdaje Celkové nezpůsobilé výdaje Celkové náklady projektu 149603544,- Kč 136704492,- Kč 12899052,- Kč 21007116,- Kč 170610660,- Kč 2. Stručný popis projektu - abstrakt Hlavním cílem projektu Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy je vytvořit návštěvnické centrum komunikace a popularizace vědy, kde budou prezentovány zejména přírodovědecké poznatky atraktivní formou a způsobem srozumitelným jak žákům a studentům, tak také široké veřejnosti. Návštěvníkům bude umožněno poznání samotných principů a metod vědecké práce, ale i hlubší poznání výsledků vědeckého výzkumu. Vědeckým pracovníkům - komunikátorům vědy zase poskytne kvalitní zázemí pro setkávání za účelem výměny zkušeností a poznatků, ale také prostor pro testování nových produktů. Realizací projektu se zásadně změní postoj návštěvníka od pasivního příjemce k aktivnímu konzumentovi. Tato změna pomůže zvýšit zájem zejména mládeže o vědu a technické obory. Realizace projektu umožní celkovou revitalizaci celého stávajícího areálu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy. Změna způsobu vytápění prostřednictvím tepelných čerpadel využívajících geotermální energii a zateplení objektu zefektivní hospodaření s energiemi. Stavební úpravy v budově a nové dispoziční řešení umožní dosud nevyužívané prostory proměnit v galerii interaktivních pokusů. V obou hlavních sálech dojde k modernizaci používaných projekčních a prezentačních technologií, kopule hvězdárny a nově vybudovaný venkovní amfiteátr bude vybaven kvalitní pozorovací technikou. Pro účely popularizace ve vzdálenějších lokalitách, případně lokalitách 4

s vysokou koncentrací potenciálních návštěvníků (výstavy, festivaly, kulturní, případně další akce, ) bude zakoupeno mobilní planetárium. Organizaci provozu bude kromě profesionálního personálu zajišťovat komunikační návštěvnický systém využívající technologii RFID. Díky němu budeme získávat více dat o návštěvnících a následně jim bude možno nabízené služby přizpůsobit. V jednotlivých prostředích bude možné uskutečňovat různé edukativní, zájmové i všeobecně vědu popularizující produkty pro jednotlivé cílové skupiny. Do projektu budou zapojeni jako konzultanti ředitelé planetárií v německém Hamburku a v severoirském Armagh, což pomůže využít cenné zahraniční zkušenosti s budováním podobných návštěvnických center. Specifické cíle projektu: 1. Vytvořit návštěvnicky vstřícné prostředí inspirující širokou veřejnost k poznávání zejména přírodovědeckých disciplín a motivující mladou generaci k jejich hlubšímu poznávání, studiu a vědecké kariéře. Bude zde také docházet k setkávání a výměně zkušeností mezi tzv. komunikátory vědy formou konferencí nebo pracovních seminářů. Originalitou prostředí podpoříme také turistickou atraktivnost regionu Moravskoslezska. 2. Modernizovat stávající projekční a prezentační technologie v objektu tak, aby umožnily intenzivnější práci s návštěvníkem zejména s cílovými skupinami dětí a mládeže. Důraz bude kladen na takové technologie, které patří v současné době k nejmodernějším a umožní předávat informace formou, která je cílovým skupinám nejbližší a nejsrozumitelnější na úrovni odpovídající technickým požadavkům třetího tisíciletí. 3. Zatraktivnit poznávání přírodních zákonitostí prostřednictvím vybudování galerie interaktivních pokusů. Vytvořit expozici, která umožní podstatnou kvalitativní změnu v přístupu k návštěvníkovi, který se změní z pasivního diváka na aktivního účastníka procesu poznávání. 4. Zajistit možnost vzdáleného automatizovaného přístupu k ovládání kopulí a dalekohledů a inovovat pozorovací techniku na hvězdárně. Tím podporovat hlubší zájem mladých astronomů pozorovatelů o získávání dat pro vlastní výzkum nebo pro jejich předání ke zpracování na specializovaných vědeckých pracovištích. 5. Vytvořit nová prostředí a to nejen v areálu stávajícího objektu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy tak, aby se mohla rozšířit nabídka produktů a služeb pro jednotlivé cílové skupiny a tak prodloužit aktivně strávený čas s nabízenými produkty. Mobilní planetárium zvýší dostupnost produktů v rámci spádové oblasti a podpoří tak zvýšení zájmu žáků a studentů základních a středních škol o studium přírodovědných a technických oborů. Nulová varianta: V případě nerealizace projektu se v důsledku vysoké amortizace areálu a zastaralého technického vybavení pravděpodobně nejen že nepovede zvýšit zájem o vědu, ale dokonce bude docházet ke snižování počtu návštěvníků. Zastarávající prostředí bude působit negativně na potenciální zájemce o vědu a technické obory. Díky tomuto trendu bude nutno provoz časem utlumit. 5

Vysoká škola báňská Technická Univerzita Ostrava a zvláště Hornicko-geologická fakulta si je vědoma nutnosti motivace mladé generace ke studiu přírodovědných a technických oborů i potřeby jejich popularizace mezi širokou veřejnost. Proto tuto strategii nejen podporuje, ale bude se jí snažit co nejvíce akcelerovat. Z tohoto důvodu je projekt Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy velmi podporovaným a stane se vstupní branou přírodovědných oborů a nových otevřených přístupů ke všem cílovým skupinám. 3. Profil žadatele 3.1 Žadatel Charakteristika činností Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) je součástí systému veřejných vysokých škol. Současným počtem studentů (více než 24 tisíc studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech v prezenční i kombinované formě) se tato univerzita řadí na čtvrté místo mezi vysokými školami v České republice. Představuje spádovou vysokou školu zajištující vzdělávání absolventů pro průmyslová odvětví. Stručná historie subjektu Z historického pohledu VŠB-TUO navazuje v přímé kontinuitě na činnost montánního učiliště, Báňské akademie a Vysoké školy báňské v Příbrami. V širších historických souvislostech však vychází z tradic montánní výuky v českých zemích. Název školy Vysoká škola báňská odpovídal jejímu významu. Jako jediná v letech 1918-1938 vychovávala montánní odborníky v ČSR. V roce 1945 byla přestěhována do Ostravy a začátkem padesátých let se začala členit na jednotlivé fakulty. Univerzita je historicky spjata s rozvojem těžby nerostů a jejich zpracováním. VŠB-TUO se tradičně opírala o průmysl a postupně ve svém vývoji reagovala na společenské a ekonomické změny. Od roku 1989 VŠB-TU Ostrava uskutečňuje ve vazbě na strukturální změny svou transformaci na moderní technickou univerzitu s plnohodnotnou nabídkou studia a s kvalitní výzkumnou infrastrukturou. V průběhu uplynulých 13 let vznikly 3 nové fakulty - Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta stavební a Fakulta bezpečnostního inženýrství, které tak rozšířily nabídku studia technických oborů a ekonomických oborů ostatních fakult školy: Hornicko-geologické fakulty, Fakulty strojní, Ekonomické fakulty a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. VŠB-TUO v současnosti prochází dynamickým vývojem, který zasahuje nejen do oblasti vzdělávací, ale také do oblasti výzkumu a vývoje a spolupráce s průmyslovou a podnikatelskou sférou. Pro VŠB-TUO je důležitá dlouhodobá spolupráce s aplikační sférou, zejména a velkými strojírenskými a hutními společnostmi sídlící v regionu (mj. Vítkovice a.s., Třinecké železárny a.s., Arcelor Mittal Ostrava, a.s.). Tyto představují hlavní tvůrce pracovních míst a domácího produktu regionu. VŠB TU Ostrava však také s úspěchem rozvíjí spolupráci s firmami a společnostmi ze segmentu high-tech průmyslu a služeb. Tato oblast bude velmi důležitá pro diverzifikaci struktury odvětví v regionu. Důkazem je mj. příliv nových zahraničních investic či fungování několika regionálních odvětvových klastrů, v nichž VŠB TU Ostrava sehrává aktivní úlohu (Národní strojírenský klastr, IT Cluster, MS automobilový 6

klastr aj.) VŠB TU Ostrava disponuje několika pracovišti v čele s výzkumnými pracovníky, jejichž výsledky patří bezesporu k nejlepším ve svém oboru nejen v České republice, ale v celé Evropě. Součástí univerzity jsou dnes také vysokoškolské ústavy (např. Centrum nanotechnologií), celoškolská pracoviště (např. Centrum transferu technologií) a jiná účelová zařízení. Jedním z nich je také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, která je součástí Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Tato fakulta se v současnosti přes své původně tradiční zaměření stala moderní fakultou, na které se zcela unikátním způsobem propojují přírodovědné disciplíny s technickými a ekonomickými obory. Jako jediná v České republice zabezpečuje vysokoškolské vzdělání v hornických oborech. Pracoviště institutů geologie, fyziky, geoinformatiky či environmentálního inženýrství dosahují významných vědeckých výsledků a přispívají tak k řešení celé řady aktuálních problémů. V současnosti fakulta disponuje 136 vysokoškolskými pedagogickými a zároveň vědeckovýzkumnými pracovníky, kteří zabezpečují výuku více než 4000 studentů. Tímto se jedná o druhou nejsilnější fakultu VŠB-TU Ostrava. Vědecká a výzkumná činnost je po výuce a vzdělávání druhou hlavní činností hornicko-geologické fakulty. Charakter výzkumných aktivit lze definovat od základního až po aplikovaný výzkum s konkrétními výstupy pro uživatelskou sféru. Tato skutečnost se odráží i ve struktuře poskytovatelů grantových projektu, mezi něž patří na národní úrovni především MŠMT, GAČR, MPO, MŽP, ČBÚ. Na mezinárodní úrovni se jedná především o participaci na projektech 5. a 6. rámcového programu EU. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy spolu s Geologickým pavilonem Františka Pošepného jsou jediná dvě pracoviště fakulty a celé univerzity, která již nyní zajišťují přímý kontakt s veřejností a umožňují ji na půdě univerzity seznamovat se s výsledky zde realizované vědy a jejími výsledky v širších souvislostech. Tady jsou pořádány pravidelné exkurze žáků a studentů středních škol, zde probíhá výuka v rámci Univerzity 3. věku a realizují se zde volné či komentované prohlídky nebo speciální audiovizuální projekce pro širokou veřejnost. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy byla založena v roce 1980. Má třetí největší planetárium v České republice a je jediným zařízením svého druhu v Moravskoslezském kraji. Hvězdárna má k dispozici dvě pozorovací kopule. První je určena pro veřejnost a za jasných večerů v ní probíhají tématická pozorování zaměřená na zajímavé objekty hvězdného nebe. Druhá kopule je využívána pro odborná astronomická pozorování. Programová nabídka planetária zahrnuje audiovizuální pořady pod umělou oblohou, které jsou vhodné nejen jako doplněk výuky ve školách, ale slouží ke vzdělávání a popularizaci zejména astronomie pro širokou veřejnost. Zaměstnanci Hvězdárny a planetária J. Palisy mají mnohaleté zkušenosti s popularizací zejména astronomie, ale i dalších přírodovědných oborů. Práci s mládeží různých věkových skupin se věnují intenzivně různými formami. Podle aktualizovaného dlouhodobého záměru VŠB TU Ostrava je v plánu dobudovat odpovídající infrastrukturu, která bude posilovat uplatnění výzkumu ve vzdělání a posílí celkový rozvoj školy. 7

Zkušenosti žadatele s realizací projektů v oblasti popularizace, propagace a medializace vědy a techniky a jimi dosažené výsledky VŠB - TUO chce naplno rozvíjet popularizaci vědy. V současnosti realizuje tyto projekty: 1. Projekt Nové talenty pro vědu a výzkum 2. Vytvoření konceptu popularizace vědy a výzkumu, technických a přírodovědných oborů, který bude realizován prostřednictvím Science Learning Centra Svět techniky v Dolní oblasti Vítkovic 3. Realizace aktivit v rámci platformy ForTech. Za podpory MSK vznikla v roce 2006 platforma ForTech pro podporu rozvoje technických oborů v kraji. Tato platforma se tématu popularizace technických a přírodovědeckých oborů systematicky věnuje a za dobu své činnosti realizovala řadu konkrétních aktivit, včetně marketingové a komunikační podpory. VŠB -TUO je zakladatel a leader aktivit této platformy. Dále VŠB-TUO realizuje další aktivity na podporu zájmu o přírodovědné a technické obory: Název akce Tématické olympiády (pro všechny vyučované obory) Audiovizuální pořady v planetáriu Komentované prohlídky sbírek (exkurze) v Geologickém pavilonu Výjezdy studentů na střední školy - představení oborů Voda a životní prostředí Moravskoslezského kraje soutěž pro žáky SŠ, která vyvrcholí studentskou konferencí Akce mladých vodohospodářů Semináře pro pedagogy SŠ a ZŠ Exkurze pro pedagogy SŠ a ZŠ Astronomický kurz Astronomické přednášky Geologické přednášky na GP Dny otevřených dveří fakult VŠB TUO GISáček - studentská soutěžní konference Program v rámci příměstských táborů pořádaných Střediskem volného času nebo Střediskem přírodovědců O.-Poruba na GP nebo na HaPJP Připojení se k aktivitám Dne Země Účast na akcích Mezinárodního kosmického týdne Příprava akcí v rámci Týdne vědy a techniky pod záštitou AV ČR SŠ Cílová skupina (ZŠ, SŠ, veřejnost) MŠ, ZŠ, SŠ, veřejnost ZŠ, SŠ, veřejnost SŠ SŠ studenti SŠ pedagogové SŠ a ZŠ pedagogové SŠ a ZŠ SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost SŠ studenti VŠ, SŠ, veřejnost žáci ZŠ žáci a pedagogové ZŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, mládež, veřejnost, pedagogové 8

Účast na mezinárodní akci Den GIS Ostravský astronomický víkend - přednášky s astronomickou tématikou Jarní a podzimní mineralogické setkání ZŠ, SŠ, veřejnost mládež, veřejnost mládež, veřejnost Strategie rozvoje žadatele Rozvoj materiálně-technického zázemí žadatele je jednou z priorit VŠB-TUO. V roce 2008 byla zpracována koncepce investičního rozvoje univerzity v oblasti vzdělávací infrastruktury na léta 2009-2015. Za prioritní byly vybrány následující projekty - Výstavba nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, Nástavba a rekonstrukce budovy Fakulty bezpečnostního inženýrství a Rekonstrukce části kolejí a jeho zateplení. Také stávající budova Hvězdárny a planetária Johanna Palisy je v majetku VŠB TUO. Samostatný areál Hvězdárny a planetária, který byl vybudován jako Báňská měřická základna, se nachází v blízkosti areálu VŠB TUO. V současné době již budova neodpovídá požadavkům na moderní návštěvnické místo. Mnohé její části jsou již značně amortizovány, není vybudován bezbariérový vstup a veřejné prostory kapacitně nedostačují. Nevhodné a ekologicky nešetrné je také stávající topení elektrickými přímotopy a akumulačními kamny. Z výše uvedených důvodů je pro realizaci projektu nutná nejen revitalizace budovy a dostavba nových součástí (vstupní haly), ale také úpravy celého areálu. Po realizaci projektu se celý areál promění v moderní Návštěvnické centrum. Postavení subjektu v oblasti působnosti se vztahem k zacílení výzvy 1.3 Strategií Hornicko-geologické fakulty, která bude pro žadatele garantovat projekt Vesmírná brána, je posilovat a rozvíjet vyvážené technické a přírodovědné vzdělání, neboť tato kombinace studia je na VŠB-TUO jedinečná a pokrývá na Hornicko-geologické fakultě širokou škálu nabízených studijních oborů. Aktivity vedoucí ke zvýšení zájmu dětí a mládeže o přírodovědné a technické obory jsou považovány za stěžejní vzhledem k potřebám moderní společnosti. Předkládaný projekt si klade za cíl tyto aktivity rozšiřovat a podporovat. V rámci projektu Vesmírná brána bude možné nabídnout širokému spektru cílových skupin kvalitní edukační, zájmové i tzv. všeobecné vědu popularizující produkty, šířit pozitivní vnímání výsledků vědy realizované v regionu a podporovat kladný vztah k přírodovědnému vzdělání uplatnitelném v technických oborech. Uskutečněním projektu vzniknou zcela nová prostředí, v nichž bude upřednostňován aktivní přístup návštěvníků a i ve stávajících modernizovaných prostorách bude kladen důraz na interaktivitu expozice včetně všech nabízených produktů. 9

4. Popis projektu 4.1 Věcná charakteristika projektu Socioekonomické prostředí realizace projektu Projekt návštěvnického centra Vesmírná brána bude realizován na území města Ostravy, v metropoli Moravskoslezkého kraje, který je jedním ze 14 regionů na úrovni NUTS 3 v České republice. Nachází se v nejvýchodnější části České republiky na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska. Region má rozlohu 5 427 km² (tj. 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji), je vymezen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho je 41 měst. V nejbližším okolí Moravskoslezského kraje se nachází na území Polska Slezské vojvodství a na Slovensku Žilinský kraj. Z moravských krajů sousedí na JV s krajem Zlínským, na J a JZ s krajem Olomouckým. Moravskoslezský kraj je počtem přes 1 250 tis. obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Je zde vysoká hustota osídlení 230 obyvatel na km 2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 133 obyvatel na km 2. Většina (více než 61%) obyvatel kraje žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V samotném městě Ostravě žije necelých 335 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Věková struktura obyvatelstva Moravskoslezského kraje: věková kategorie počet obyvatel 0-14 let 178735 15 64 let 890578 více než 65 let 180942 Zdroj:Statistická ročenka ČSÚ 2008 Od 19. století kraj patřil, a také v současnosti, patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin, především černého uhlí, zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. Ekonomická výkonnost Moravskoslezského kraje, měřená hrubým domácím produktem v běžných cenách se během období 2002 až 2008 téměř zdvojnásobila. Daný nárůst byl způsoben restrukturalizací tohoto regionu, která probíhá od počátku 90. let doposud. Přes omezení těžby uhlí, těžkého průmyslu a hutnictví však kraj stále zůstává celostátním centrem hutnictví a těžby. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále i díky příchodu zahraničních investorů prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken. V roce 2009 tak v Moravskoslezském kraji působilo 244 průmyslových 10

firem s více než 100 zaměstnanci. V roce 2008 se Moravskoslezský kraj podílel 10,1 % na HDP České republiky. Svou polohou nabízí výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Skrze Moravskoslezský kraj procházejí tranzitní evropské tahy, silniční i železniční, leteckou bránou kraje je letiště Leoše Janáčka v blízkosti krajského města Ostravy. Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na 459 základních školách plní povinnou školní docházku téměř 107 tis. žáků. Oborově širokou škálu 156 středních škol (z toho 46 vyučujících v oboru gymnázií) a 2 konzervatoří doplňuje 11 vyšších odborných škol a 5 vysokých škol (Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Vysoká škola sociálněsprávní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku více než 42 000 studentů. Výdaje na výzkum a vývoj se v regionu zvýšily v období 2002 2008 více než dvojnásobně. Tedy konkrétně ze 45,8 mil. EUR v roce 2002 na 106,7 mil. EUR v roce 2008. V roce 2008 bylo z celkových 106,7 mil. EUR na VaV vynaloženo 73 % v sektoru podnikatelském; 23 % ve vysokoškolském a 4 % ve vládním. Počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji se v letech 2002 2007 zvýšil o 3/5 na 5 336. Hodnoty byly v daném období sledovány v počtu fyzických osob, od roku 2008 je daný ukazatel sledován v přepočtených osobách (FTE). Zdůvodnění potřeby realizace projektu Potřeba realizace projektu vychází z celkové situace v regionu. Moravskoslezský kraj prochází od konce minulého století významnou proměnou. Dochází zde k přechodu od tradičních průmyslových odvětví spojeným s uhlím a železem k oborům orientovaným na výrobu sofistikovanějších produktů s vyšší přidanou hodnotu. Průmysl zde zůstává i nadále hlavním odvětvím regionální ekonomiky a bude vyžadovat dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Role VŠB Technické univerzity Ostrava spočívá v přípravě a vzdělávání budoucích odborníků v technických profesích a je nezastupitelná v těsné spolupráci s podniky při realizaci společných výzkumných projektů. Kvalita vzdělávání a výzkumu, jsou však ovlivněny (ne)zájmem mladých lidí o studium přírodovědných a technických oborů na vysoké škole. Předkladatel projektu si je vědom potřeby informovat o výsledcích vědy a výzkumu širokou veřejnost. Proto již delší dobu vyvíjí značné úsilí směrem k popularizaci vědy a výzkumu zejména přírodovědných a technických oborů. Jedním z míst, kde již nyní dochází k pravidelné komunikaci mezi vysokou školou a veřejností je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB TU Ostrava (HaP JP). Jsou zde prezentovány vědecké poznatky v ojedinělém prostředí sálu planetária nejčastěji formou audiovizuálních děl, ale i přednášek a seminářů, na hvězdárnách jsou nabízena tématická pozorování pro veřejnost. Od počátku 90. let minulého století jsou školám nabízeny doplňkové vzdělávací produkty. V oblasti práce s mládeží a s tvorbou edukačních audiovizuálních děl mají zaměstnanci dlouholeté bohaté zkušenosti, stejně jako s pořádáním aktivit popularizujících vědu a výzkum. 11

Činnost hvězdárny pomáhá zajišťovat skupina dobrovolníků tzv. demonstrátorů, což jsou většinou studenti různých škol z Ostravy a okolí s hlubším zájmem o astronomii. Rovněž zde působí skupina pozorovatelů, kteří se svými odbornými pozorováními proměnných hvězd podílejí na několika vědeckých projektech garantovaných tuzemskými vědeckými institucemi (skupina Eridanus viz http://ostrava.astronomy.cz). Předkládaný projekt Vesmírná brána umožní žadateli v této činnosti nejen nadále pokračovat, ale významně ji rozvinout. V interiéru budovy vzniknou nová prostředí, v nichž bude možné dosavadní činnost obohatit novými metodami práce s cílovými skupinami návštěvníků. Budou jim nabízeny zcela nové produkty představující vědu a vědecký výzkum v nových, moderně upravených prostorách, které nejen svým duchem, ale i svým designem a použitými interaktivními metodami odpovídají požadavkům návštěvníka třetího tisíciletí. Současný stav a celkový charakter zařízení odpovídá stavebním možnostem druhé poloviny minulého století a nevyhovuje požadavkům na zařízení propagující vědu atraktivním způsobem. Používané opticko-mechanické planetárium je zařízení, které dožívá. Podle výrobce již neexistují sériově vyráběné díly na jeho opravy a zakázková výroba potřebných náhradních dílů je velmi drahá a neefektivní. Také třicetiletá budova již vykazuje funkční nedostatky a mnohé její části jsou značně amortizovány. Současný stav a charakter vstupní haly je kapacitně poddimenzovaný, řada přilehlých prostor je nevyužívaná. Projevuje se nestabilní příkon elektrické energie. Celkově je funkčnost budovy ohrožena. Cesta k dosažení stanovených cílů je tedy podmíněna celkovou revitalizací budovy a celého areálu HaP JP. Jen tak bude možné vybudování připravované expozice interaktivních pokusů v části budovy, která dříve sloužila k jiným účelům a dnes je nevyužita. Nové uplatnění pro edukační činnosti a práci s cílovými skupinami získá i venkovní areál vybudováním menšího amfiteátru pro rozšíření nabídky produktů. Dalším prvkem, který rozšíří možnosti propagace a popularizace vědy a výzkumu, bude mobilní planetárium umožňující realizovat edukační produkty přímo na školách nebo v místech koncentrace cílových skupin a to i ve větší vzdálenosti v rámci spádové oblasti. Sál planetária, přednáškový sál i obě kopule hvězdáren budou po revitalizaci sloužit návštěvníkům v nové rekonstruované podobě, umožňující předávat poznatky účinnou interaktivní formou s využitím nejmodernější techniky. Zájmem Hornicko-geologické fakulty, jejíž je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy součástí, je také podporovat u studentů získávání praktických dovedností potřebných pro prezentaci výsledků své odborné práce a pro komunikaci s příjemci těchto informací. V rámci studijního oboru Geovědní a montánní turismus budou studenti v prostorách návštěvnického centra realizovat svou odbornou praxi v oblasti průvodcovské činnosti a odborného lektorského přístupu k návštěvníkům centra. Již nyní se pracuje na přípravě nového studijního oboru zaměřeného na moderní komunikaci vědy. Po jeho akreditaci tak vznikne přímá návaznost na projektem podpořené návštěvnické centrum. Studenti oboru budou moci uplatňovat své teoretické poznatky získané ve výuce přímo při komunikaci s návštěvníky centra. 12

Charakteristika cílových skupin Cílové skupiny, pro něž bude návštěvnické centrum určeno, charakterizuje následující přehled: 1. školní skupiny žáků a studentů jednotlivých ročníků všech typů škol a. žáci 5 11 let i. mateřské školy (MŠ) ii. 1. stupeň základních škol (ZŠ 1.) b. žáci 12-15 let i. 2. stupeň základních škol (ZŠ 2.) c. studenti SŠ i. střední školy gymnázia (SŠg) ii. střední školy odborné a průmyslové (SŠo) iii. ostatní střední školy (SŠz) d. studenti VŠ i. v rámci výuky odborných předmětů souvisejících s astronomií ii. v rámci výuky praktických předmětů - komunikace a popularizace vědy, průvodcovská činnost 2. zájmové aktivity dětí a mládeže a. obecné b. zaměřené na přírodní vědy a astronomii 3. pedagogové a. školských zařízení b. zájmových činností 4. rodiny s dětmi 5. široká veřejnost, v jejímž rámci je možné vyčlenit a. skupina zajímající se o přírodní vědy a astronomii b. skupina, která má zájem o celoživotní vzdělávání c. skupina seniorů i. v rámci Univerzit 3. věku ii. neorganizovaně d. skupina, která hledá netradiční náplň volného času turisté e. náhodní zájemci 6. pokročilí astronomové amatéři Skupiny dětí a mládeže vyžadují zcela odlišný způsob pedagogické práce. S dětmi předškolního a nižšího školního věku (skupina 1a) je potřeba pracovat velmi hravou formou, nabídnout jim různé hrátky a skládačky, pořady zpracovat formou příběhu s hrdiny, s nimiž se mohou identifikovat. Žáci základních a studenti středních škol (skupina 1b a 1c) jsou v současné době označovány jako generace Y. Je potřeba klást důraz na vizální stránku jim nabízeným produktů, je pro ně neakceptovatelný důraz na poslech. Nabízené informace si chtějí ověřovat všemi smysly, přičemž vyžadují získávání více vjemů najednou, které jsou schopni vstřebat. Je pro ně typické experimentování a zájem si věci vyzkoušet. Velký důraz kladou na využití moderních informačních technologií. 13

Atraktivními produkty pro cílovou skupinu vysokoškolských studentů mohou být odborné přednášky rozšiřující jejich znalosti v oblasti jejich zájmu zejména v oblasti přírodovědných oborů a jejich uplatnění v technických oborech (cílová skupiny 1d). Zaujmout je mohou také zajímavé interaktivní exponáty, přednášky (skupina 5a, 5b), ale i hudební či jiné kulturní aktivity uskutečňované v atraktivním prostředí sálu planetária (skupina 5d, e). Pro cílové skupiny žáků a studentů všech typů škol, rozdělených podle věku dle výše uvedeného, bude určující skupina pedagogů (cílová skupina 3), která rozhodne, zda nabízené produkty vhodně doplňují a rozšiřují výuku a tudíž zda se se svou skupinou žáků nabízených aktivit bude či nebude účastnit. Proto skupinu pedagogů je potřeba chápat jako jednu ze stěžejních. Na ni bude záležet, zda bude možné hromadně motivovat početné skupiny žáků a studentů ke studiu přírodovědných oborů a vygenerovat tak individuality s hlubším zájmem o přírodovědné obory. Motivace skupiny pedagogů a to i pedagogů volnočasových aktivit, by měla spočívat především v tom, že díky projektu jim bude nabídnuta netradiční a zážitková metoda výuky či trávení volného času dětí a mládeže, kterou budou moci obohatit svoje vyučovací hodiny či zájmové kroužky a která je díky specifičnosti prostředí a vybavení v areálu HaP JP originální a nenahraditelná. Již během realizace projektu a také ve fázi realizační budeme spolupracovat s pedagogy a jednotlivé záměry s nimi konzultovat. A to jak s pedagogy praktiky přímo ze základních či středních škol, tak s odborníky na didaktiku jednotlivých přírodovědných oborů. Produktem vhodným pro skupinu rodin s dětmi (cílová skupina 4) mohou být pořady v planetáriu, pozorování na hvězdárně, individuální procházky expozicí interaktivních pokusů, přednášky, ale i hudební či jiné kulturní aktivity uskutečňované v atraktivním prostředí sálu planetária. Cílová skupina s vlastním zájmem rozšiřovat si poznatky může být opět vnitřně členěna podle věkových kategorií. Cílová skupina 2 bude z hlediska cílů projektu klíčová. Zejména tato cílová skupina by měla být projektem motivována k dalšímu studiu přírodovědných a technických oborů a k odborné vědecké práci a kariéře. Pozitivním výsledkem projektu bude, pokud se bude dařit zvyšovat početnost skupiny. Na rozdíl od obecné skupiny žáků a studentů, kde bude důraz kladen na množství projektem oslovených účastníků, v rámci této skupiny bude důraz kladen na kvalitu a hloubku rozvíjeného zájmu a jeho podpory. Specifickou skupinou v rámci nejširší veřejnosti je skupina seniorů (cílová skupina 5c). Její početnost se bude na rozdíl od všech ostatních věkových skupin v následujících letech zvyšovat. Proto bude potřeba vytvářet také produkty pro tuto cílovou skupinu, ať už organizovanou v rámci např. Univerzity třetího věku (skupina 5ci) nebo neorganizovanou (skupina 5cii ). Smyslem produktů pro skupinu turistů hledajících zábavu a pro náhodné zájemce (cílová skupina 5d,e) bude inspirace a případné probuzení hlubšího zájmu o prezentovanou problematiku, s ohledem na jejich zařazení do příslušné věkové kategorie. Podle způsobu práce s jednotlivými typy cílových skupin je možné rozdělení těchto skupin na organizované a neorganizované. 14

Pro organizované skupiny budou nabízeny takové produkty, které umožní práci s větším počtem osob. Bude se jednat zejména o pořady v planetáriu, výukové bloky v učebně či v přednáškovém sále s následnou individuální prohlídkou interaktivní expozice, přednášky, demonstrace na hvězdárně či ve venkovním amfiteátru. Pro neorganizované skupiny návštěvníků se bude jednat zejména o program předem sestavený. Bude se jednat zejména o pořady v planetáriu, přednášky, demonstrace na hvězdárně, individuální prohlídky expozic bez průvodce (např. s manuálem) v rámci otevírací doby pro veřejnost. Všechny tyto aktivity budou probíhat v termínech, které budou vyhovovat jednotlivým cílovým skupinám. Před zprovozněním centra uskutečníme marketingový výzkum za účelem nastavení kvalitní marketingově komunikační kampaně. Dosavadní poptávka po aktivitách, analýza návštěvnosti Vývoj celkové návštěvnosti a tudíž poptávky po stávajících produktech nabízených v planetáriu a na hvězdárně v posledních pěti letech vystihuje následující tabulka: počet akcí počet návštěvníků 2005 1112 52876 2006 1046 50167 2007 1214 51003 2008 1272 53360 2009 1130 51143 Následující tabulka vystihuje vývoj návštěvnosti audiovizuálních pořadů v planetáriu a pozorování na hvězdárně podle cílových skupin strukturovaných obecně na školní skupiny a veřejnost: Planetárium Hvězdárna Školy Veřejnost Školy Veřejnost počet akcí počet návštěvníků počet akcí počet návštěvníků počet akcí počet návštěvníků počet akcí počet návštěvníků 2005 433 27427 212 6609 53 2283 54 960 2006 408 25827 254 6853 54 2446 36 639 2007 416 24751 272 7726 38 1548 42 593 2008 442 27600 265 8716 38 1598 47 767 2009 422 24831 267 9126 27 1080 40 610 Z tabulek je patrné, že v posledních pěti letech je návštěvnost stávajícího zařízení stabilizovaná pohybuje se kolem 50 tisíc návštěvníků ročně. Realizuje se zde celkem přes 1000 akcí ročně, přičemž v tabulce č. 2 jsou uvedeny audiovizuální pořady v planetáriu a návštěvy hvězdáren, které jsou svým prostředím exkluzivní. Z těchto údajů je možno za posledních pět let vypozorovat téměř třetinový nárůst návštěvnosti veřejnosti v sále planetária, ale téměř o 3 000 méně návštěvníků v rámci školních skupin, pokles návštěvnosti hvězdáren v rámci školních návštěv na polovinu a třetinový pokles návštěvnosti hvězdárny v rámci pozorování pro veřejnost. Dá se z toho vyvozovat vzrůstající zájem veřejnosti o nabízený program v rámci volnočasových aktivit. Pokles počtu návštěvnosti školních skupin lze do jisté míry vysvětlit snížením počtu žáků v jednotlivých třídách. Snížení návštěvnosti na 15

hvězdárně vysvětlujeme především vlivy počasí astronomická pozorování jsou významně závislá na počasí jsou možná pouze za bezoblačné oblohy. Počet jasných večerů ve dnech pozorování pro veřejnost se tak v jednotlivých letech může dosti významně lišit. Porovnání návštěvnosti s ostatními Hvězdárnami a planetárii v České republice umožní následující tabulka s přehledem vývoje jejich počtu návštěvníků v letech 2008 a 2009. Výjimečné mezi všemi ostatními je ostravské planetárium svým zřizovatelem jako jediné je součástí vysoké školy. Statistika dokládá, že je třetí nejnavštěvovanější v ČR. Jeho nižší návštěvnost ve srovnání s pražským a s brněnským je dána také menší kapacitou sálů. Město 2008 2009 zřizovatel Praha 99076 96585 město Praha Brno 92181 97037 město Brno Ostrava 53360 51143 VŠB TUO České Budějovice 26554 22731 JČ kraj Hradec Králové 25674 není k dispozici KH kraj Most není k dispozici není k dispozici město Most Plzeň není k dispozici není k dispozici město Plzeň Teplice není k dispozici není k dispozici Úst. Kraj Moravkoslezská metropole Ostrava je od Prahy vzdálena zhruba 379 km, což představuje téměř 3,5 hodiny autem, do 388 km vzdálených Českých Budějovic to je 3 hodiny a 45 minut cesty autem. Do 241 km vzdáleného Hradce Králové cesta autem trvá 2 a půl hodiny, 177 km do Brna je možné urazit za jednu hodinu a 38 minut. Tato čtyři města jsou nejbližší místa v ČR, v nichž je možné navštívit planetária, v blízkém zahraničí je možné navštívit planetária v polském Chorzowě a na Slovensku v Žiaru nad Hronom. Pro porovnání návštěvnosti zařízení z hlediska turistické atraktivnosti může posloužit žebříček Top 5 návštěvnosti v Moravskosleźském kraji za rok 2008: 1. Zoo Ostrava 364 tisíc 2. Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel, (Ostravské výstavy)ostrava 362 tisíc 3. Slezské zemské muzeum Opava 164 tisíc 4. Regionální muzeum Kopřivnice 95 tisíc 5. Hornické muzeum OKD Ostrava 84 tisíc Ani v ostatních krajích ČR se v žebříčku Top 5 návštěvnosti neumístila žádná hvězdárna a planetárium. 16

Dosah působnosti centra a analýza konkurence poskytující obdobné služby Lze předpokládat, že dosah působnosti připravovaného návštěvnického centra zůstane stejný jako je současná spádovost Hvězdárny a planetária J. Palisy. Pokryje poptávku na území celého Moravskoslezského kraje, případně přilehlých částí sousedních krajů zejména Olomouckého a Zlínského. Do spádové oblasti lze také zahrnout příhraniční oblasti Polska a Slovenska, odkud již v současné době v menší míře návštěvníci přijíždějí. V uvedené spádové oblasti zatím žádné podobné zařízení takového rozsahu ani náplně neexistuje. Nejbližší veřejné hvězdárny jsou ve Zlínském kraji ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně. 17

Spádovost Hvězdárny a planetária J. Palisy v roce 2007 vystihuje následující kartodiagram. 18

Jako zahraniční vzor pro náš záměr vybudování návštěvnického centra slouží planetárium v Armagh v Severním Irsku. Kromě toho, že prošlo podobnou revitalizací jaká je obsahem projektu Vesmírná brána, se jedná o zařízení podobné velikosti s podobnou návštěvností (36 000 návštěvníků v roce 2009) a s podobně velkým spádovým územím (území Severního Irska s rozlohou 13 843 km 2 a 1,7 mil. obyvatel). Proto jsme do odborného týmu přizvali ředitele planetária v Armagh, Dr. Toma R. Masona, který přijal pozici konzultanta výkonného manažera projektu. V současnosti je Dr. Mason rovněž prezidentem IPS (International Planetarium Society). Dalším vzorem projektu Vesmírná brána je planetárium v Hamburku, kde již nyní používají technologii hybridního planetária. Také zdejší ředitel Thomas W. Kraupe přijal nabídku na účast v odborném týmu a také souhlasil s účastí na pozici konzultanta výkonného manažera. Strategie a obchodní model centra popularizace Posláním návštěvnického centra Vesmírná brána je prezentovat a popularizovat vědu a výsledky vědeckého výzkumu. Šířit povědomí o prospěšnosti a užitečnosti vědy a vědeckého výzkumu pro rozvoj moderní civilizace mezi široké vrstvy obyvatelstva. Podporovat zájem mládeže o získávání a rozšiřování dovedností uplatnění metod vědecké práce během studia a následně ve vědecké kariéře. Představit studium přírodovědných oborů v regionu jako zajímavé a atraktivní, s pestrou nabídkou možností uplatnění a srovnatelné s mnohými jinými univerzitami v Evropě. Vizí předkládaného projektu Vesmírná brána je stát se moderním interaktivním centrem popularizace a komunikace poznatků přírodních věd v regionu severní Moravy. Cílovou skupinou jsou zejména žáci a studenti všech typů škol, ale také široká veřejnost, zastoupená hlavně rodinami s dětmi. Centrum bude spolupracovat s jednotlivými vědeckými pracovišti mateřské instituce VŠB TUO, především Hornicko-geologické fakulty, s Ústavem geoniky AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity, Českou astronomickou společností, Českou kosmickou kanceláří. Z mezinárodních institucí to budou zejména hvězdárny a planetária v Německu a Severním Irsku. Strategii Návštěvnického centra Vesmírná brána odvozujeme ze SWOT analýzy. SWOT analýza Silné stránky - Hvězdárna a planetárium J. Palisy je v regionu ojedinělé již existující zařízení popularizující vědu, zejména astronomii - je jediným planetáriem na území severní Moravy a Slezska a jedinou veřejně přístupnou hvězdárnou na území Moravskoslezského kraje - je organizačně přímou součástí Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, čímž má velmi blízko k vědeckému a výzkumnému zázemí v několika přírodovědných oborech (fyzika, geologie, apod.) - má již třicetileté zkušenosti s popularizací vědeckých poznatků pro širokou veřejnost a jednotlivé cílové skupiny 19

- má tradici a povědomí o své existenci mezi cílovými skupinami, zejména na úrovni škol všech typů i jednotlivých zájemců o astronomii a přírodní vědy - má dlouhodobě stabilizovanou, vysokou a pravidelnou návštěvnost škol - má napojení na trasu modré turistické značky a stává se tak cílem výletů veřejnosti - má dlouhodobě realizované a ověřené propagační a reklamní aktivity Slabé stránky - současný stav budovy nevyhovuje standardu obdobných moderních institucí (je však návštěvníky očekáván!) malý vstupní prostor se špatně tepelně izolujícími dveřmi malá kapacita šaten při kumulaci více škol chybějící příjemné prostředí pro čekání na zahájení pořadu včetně interaktivních aktivit pro čekající nevhodné místo prodeje propagačních materiálů zastaralý opticko mechanický projekční přístroj - není plně využita spolupráce s municipalitami - lokalizace na kraji města - zastaralé popularizační pořady založené na pasivním vnímání - málo doplňkových aktivit, které by přivedly další zájemce o vědu a netradiční zábavu - špatné místní značení Hrozby - další amortizace jak budovy, tak technického zařízení a tím postupné snižování návštěvnosti a atraktivity centra - rozvoj 3D kin v Ostravě a okolí - neudržení trendů v tvorbě nových zajímavých pořadů - nezabezpečení pohody trávení volného času návštěvníků odpočinek, občerstvení - konkurence jiných kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení v Ostravě a okolí - vznik atraktivnějších center, která popularizují vědu Příležitosti - tvořit netradiční pořady s interaktivními prvky v sále planetária pro jednotlivé cílové skupiny - připravit atraktivní programové nabídky i v ostatních částech areálu v přednáškovém sále, na hvězdárně, v nově rekonstruovaných prostorách galerie interaktivních pokusů, v exteriéru i pro mobilní planetárium - účast na neobvyklých a ojedinělých aktivitách v areálu centra i mimo něj v rámci celé řady celostátních i mezinárodních komunikačních, vědu popularizujících aktivit (Den Země, Muzejní noc, Noc vědců, Týden vědy a techniky apod.) - zahájit či zlepšit spolupráci s jednotlivými instituty Hornicko-geologické fakulty i s dalšími fakultami VŠB TUO v oblasti popularizace výsledků výzkumu jednotlivých pracovišť - vedení studentů fakulty (univerzity) k efektivní komunikaci svých odborných prací (od seminárních po diplomové) - zajistit kvalitní zázemí pro připravovaný studijní obor zaměřený na moderní komunikaci geověd - rozvinout spolupráci s organizacemi vyvíjejícími činnost v oblasti environmentální výchovy a ve spolupráci s nimi připravovat vzdělávací a popularizující aktivity např. naučnou stezku 20

- rozvinout spolupráci s městským obvodem Krásné Pole na zvýšení turistické atraktivity - zvýšit návštěvnost rodin s dětmi - prodloužit čas strávený návštěvníky v centru a tím zlepšit atraktivnosti - zaměřit část programů na seniory, jejichž počet v populaci bude neustále stoupat. Strategickým cílem centra tedy je: využít zkušenosti s popularizací vědy, tradice a dobrého jména navázat na vysokou a dlouhodobě stabilizovanou návštěvnost rekonstruovat amortizovanou budovu a její nefunkční části modernizovat technologické zařízení planetária a hvězdárny vytvořit návštěvnicky atraktivní prostředí s galerií interaktivních pokusů zaujmout cílové skupiny pestrým programem a nabídkou nových zajímavých edukačních a vědu popularizujících aktivit V následující části je strategie rozpracována do marketingového mixu. Realizací projektu Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy budou dotčeny zejména popis produktů a místa. Produkty Současnost Stávající budova včetně jednotlivých prostor je již značně amortizovaná. Ani technické vybavení níže uvedených částí neodpovídá současným požadavkům a z pohledu popularizace vědy působí spíše archaicky. - planetárium - hvězdárna - galerie Po realizaci projektu - mobilní planetárium v čase realizace projektu bude zajišťovat kontinuitu a dále pak zejména o ochutnávku toho, co ještě ve větším mohou návštěvníci spatřit ve velkém planetáriu. Bude možno oslovit také vzdálenější lokace. - sál planetária vybavený moderními mezinárodně srovnatelnými technologiemi, jakými je zejména nové hybridní planetárium - interaktivní učebna návštěvníci budou zapojeni do vědy, budou si sami zkoušet, jak jednotlivé principy fungují, ukáže se jim praktické využití vědy v jejich životech - přednáškový sál umožní aktivní zapojení více studentů a většího publika. Zvýšením atraktivity budovy zde vznikne větší prostor pro multimediální prezentace a další atraktivní pořady - rozšíření využití hvězdárny sledovat Slunce nebo hvězdy bude možno nejen z místa, ale i z domova, přes připojení k dalekohledu věda přichází do obývacích pokojů - venkovní amfiteátr zde bude probíhat strukturované pozorování slunce a hvězd v závislosti na počasí - občerstvení - není součástí projektu, ale jeho kvalitním zajištěním třetí stranou bude dosaženo spokojenosti 21

Čeho dosáhneme novými produkty? - prodloužení času stráveného návštěvníky v centru - zvýšení kapacity centra - zvýšení atraktivity centra - zvýšení návštěvnosti centra Nedílnou součástí produktů je příprava kvalitních programů a pořadů. Ta bude řešena zejména vlastními silami, zapojením studentů, využitím jednotlivých grantů, spoluprací s mediálními partnery - sponzory. Předpokládaný počet nabízených pořadů v jednotlivých typech prostředí počet termínů týdně prostředí kapacita produkt prostoru v r. 2009 v. r. 2013 změna planetárium (P) 100 21 26 +18% přednáškový sál (PS) 100 16,25 21,25 +31% Minigalerie Mira / GIP 50 43 hvězdárna a venkovní amfiteátr (H, VA) 30 18 24 +33% mobilní planetárium (MP) 30 0 4 Na základě definování počtu možných termínů konání pořadů v jednotlivých prostředích a na základě stávající návštěvnosti je možné odvodit očekávanou návštěvnost po uskutečnění projektu Vesmírná brána. Tabulka současné a předpokládané návštěvnosti: prostředí kapacita prostoru Rok 2009 před realizací projektu termíny návštěvnost týdně roční návštěvnost návštěvnického centra Vesmírná brána termíny zvýšení počet týdně návštěvnosti planetárium (P) 100 22 35 500 26 6 500 42 000 přednáškový sál (PS) Minigalerie Mira / GIP hvězdárna a venkovní amfiteátr (H, VA) 100 16 7 500 21 2 700 10 200 50 6 700 43 24 000 30 700 30 18 1 500 24 600 2 100 odvozeno od počtu návštěvníků P, PS a H tzn. aby, bylo alespoň 75 dnů s jasnou oblohou 22

mobilní planetárium (MP) 30 0 0 3 3 000 51 200 88 000 tj. 72% navýšení původní návštěvnosti Provoz návštěvnického centra bude zajišťovat 8 stálých zaměstnanců, z toho 4 odborní pro práci s návštěvníky (lektoři), 2 na pozici techniků a správců techniky, jeden manažer centra, jeden marketingový manažer Ostatní funkce budou doplňovány podle potřeby krátkodobými a časově omezenými úvazky formou ať už DPP nebo DPČ. Vedoucí centra bude zodpovídat za celkový provoz a chod návštěvnického centra, bude garantem odborné náplně, jemu budou podřízeni všichni ostatní zaměstnanci centra. Marketingový manažer bude zodpovědný za kvalitní komunikaci s návštěvníky a propagaci. Bude zajišťovat chod fungování recepce, objednávkového a rezervačního systému, bude organizačně zajišťovat průběh veškerých pořádaných akcí. Mezi jeho kompetence bude patřit i vedení praktikantů. Každé z šesti prostředí návštěvnického centra bude zajištěno osobou lektora, který bude mít zodpovědnost za jeho chod a fungování. Každý lektor bude odborným garantem aktivit nabízených v příslušném prostředí, zejména edukačních pro školní skupiny, aby splňovaly zásady vzdělávacího procesu. Jemu budou podřízeni praktikanti ze studijního oboru Geovědní a montánní turismus, kteří zde budou realizovat studijní praxi v oblasti průvodcovské činnosti a popularizačního výkladu. Lektor bude také nadřízen brigádníkům, kteří pomohou zajistit chod prostředí v době zkouškového období a prázdnin. Jejich počet v návštěvnickém centru bude proměnlivý během pracovního dne. K zajištění běžného provozu návštěvnického centra po technické stránce bude nutná pozice dvou techniků, kteří budou zodpovědní za fungování a chod všech exponátů a technologií v celém areálu. Aspoň jeden z nich bude kvalifikovaným programátorem. Cenová politika centra bude značně zjednodušena. Z několika nyní realizovaných cenových hladin vznikne pouze jedna základní, z níž se budou vypočítávat jednotlivé slevy, závislé zejména na délce stráveného času v centru, počtu jednotlivých produktů a velikosti návštěvnické skupiny. V průběhu času počítáme s mírným zvyšováním ceny vstupného. V projektu je počítáno se základním vstupným v částce 210 Kč a její realizací cca 45 %. Znamená to, že při počtu návštěvníků v roce 2013 cca 55 tis. Budou tvořit tržby 5,2 mil. Kč. Tyto příjmy jsou dostatečné na to, aby spolu s příspěvky města a fakulty zabezpečily provoz centra po dobu minimálně dalších pěti let po realizaci projektu. Více v sekci udržitelnost projektu. Marketingová komunikace a propagace jednotlivých produktů Celková komunikace se bude zaměřovat na 3 základní cíle: 1. Budování povědomí o existenci centra 2. Nabídka centra jako celku 3. Nabídka jednotlivých akcí 23