Záměrem této práce je otevřít téma sítí v oblasti kultury. V evropském kontextu, a přitom s jasnou vazbou na českou realitu. S občasnými odbočkami do
|
|
- Stanislava Moravcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Úvod (Důvodem této práce je) přesvědčení, že sítě mohou dát nový impuls kulturní produkci a distribuci v Evropě, poskytnout přístup k novým partnerům a k široké škále kontaktů na mezinárodní scéně 1 S organizací, která funguje na principu sítě, jsem se poprvé setkal při psaní své bakalářské práce o síti Trans Europe Halles 2. Překvapilo mě, že v podstatě nesourodá skupina kulturních center roztroušených po celé Evropě vzájemně spolupracuje na pro mě dosud neznámé bázi ve zvláštním otevřeném a víceméně neformálním vztahu. Vzhledem k tomu, že partnerství jednotlivých kulturních center vzájemně vydrželo více než 20 let a postupně přibývali i noví členové, zdá se, že taková spolupráce má smysl pro všechny zúčastněné. Práce ve formě sítě je dnes na první pohled nová a neznámá. Při hlubším zamyšlení zjišťujeme, kolik systémů splňuje charakteristiky sítě a jak funkční struktury to jsou. A že síť není fenoménem konce 20. století, ale že se odnepaměti uplatňuje v celé řadě vztahů v sociální oblasti, v technice, v biologii atd. Na konci 20. a na počátku 21. století dostává téma sítě nové akcenty a novou dynamiku. Zjišťujeme, že atributy naší doby, jako je globalizace, internet, rychlá komunikace a doprava, ale i nové kvality, které tato doba vyžaduje (inovace, flexibilita, otevřenost) s obecným tématem sítě velmi úzce souvisejí. Manažerské i sociální teorie, ale i současné technologie, jsou hmatatelným důkazem praktické aplikace sítí a síťových vztahů. Bylo by s podivem, kdyby se tento trend vyhnul oblasti kultury. Naopak, neobyčejný inovativní a tvůrčí potenciál umělců i kulturních organizátorů přispívá k debatě o sítích i k jejich praktické realizaci na místech, která se zdánlivě zdají k tomu naprosto nepoužitelná. 1 Fisher, Rod: Arts networking in Europe, Sulženko, Jiří: Mezinárodní síť nezávislých kulturních center TransEuropeHalles,
2 Záměrem této práce je otevřít téma sítí v oblasti kultury. V evropském kontextu, a přitom s jasnou vazbou na českou realitu. S občasnými odbočkami do jiných než kulturních oblastí, ale spíše v zájmu podpory argumentů ve prospěch sítí a k jejich objasnění pomocí praktických příkladů. Cílem je ve světle současné situace nově rozšířené Evropské unie upozornit na zvláštní a inspirativní kvality tohoto fenoménu, který s největší pravděpodobností řada z nás denně provozuje, neboť je to činnost tak přirozená! 2
3 2. Co je síť? 2.1. Teoretické základy networkingu Robinson se, kromě svého Pátka, neměl na koho obrátit, musel si vystačit sám. My sice máme nebo známe možnosti networkingu, potíž je však v tom, že je neumíme dosti dobře a intenzívně využívat. 3 Systémy, vztahy a organizace, které fungují na principu sítě, se vyskytují v řadě oblastí jako je technika, doprava, biologie, elektronika, obchod a management atd. Sítě v kulturní oblasti lze chápat jako část sítí sociálních (společenských). Jejich smyslem je vytváření a udržování mezilidských vztahů nebo vztahů mezi organizacemi, zprostředkování výměny informací atd. Při snaze definovat síť se tak setkáváme se spíše technickými přístupy nebo se spíše sociologickým úhlem pohledu. Podle Michela Bassanda můžeme koncept sítí analyzovat nejméně na dvou úrovních. Za prvé je síť technickou operací, která zajišťuje oběh věcí, informací a lidí. Za druhé, síť jsou jednotlivci nebo skupiny, které spolu různě intenzivně komunikují a vzájemně se ovlivňují. 4 Sociální nebo kulturní síť (network, réseau) v moderním smyslu je nehierarchická struktura vzájemně propojených, (ale přitom) nezávislých prvků, jejichž vztahy přirozeně vznikají a zanikají v průběhu času. Při jednodušším pohledu na věc můžeme říci, že síť je skupina lidí, která dobrovolně spolupracuje na tématu společného zájmu. Jiné definice přináší Louise Scott ve svém příspěvku do knihy From Maestro To Manager: síť popisuje jako dynamický systém komunikace, spolupráce a partnerství mezi jednotlivci a skupinami. A v konkrétnější rovině je... na počátku pouze okruh kolegů, jednotlivců motivovaných dělat něco společně. 5 3 Mika, František: Kdo chce brát, musí také dávat, Fisher Rod: Arts networking in Europe, Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration,
4 Termín síť ve spojitosti s organizačními modely se podle Minichbauera a Mitterdorferové začal nejprve používat v sociologii k analýze sociálních struktur, bez ohledu na to, jestli se vyvinuly ve formalizované organizace nebo organizační formy. Tento přístup později přijaly další vědecké disciplíny, včetně politologie, ekonomie a teorie organizace. 6 Pro nás je v tomto ohledu důležité připomenout, že síť, jak se jí budeme zabývat, nemusí být ve všech případech formální organizací. Již zpočátku je třeba také oddělit dvě úrovně, ve kterých se síť a koncept networkingu užívá, jejichž směšování by vedlo ke zkreslení problému. Za prvé je třeba rozlišit novější chápání sítě jako nehierarchické otevřené horizontální struktury, která vzniká na základě dobrovolnosti těch, kdo se na ní účastní, je demokratická, dynamická a flexibilní. Tak funguje internet, ale i síť IETM (Informal European Theatre Meeting). Za druhé jmenujme starší koncepci chápání sítě jako hierarchizované a pevně řízené sítě poboček určité centrální organizace. To je případ globální sítě restaurací McDonalds, ale i síť Českých center. V této práci se budeme věnovat sítím z hlediska jejich novějšího chápání. Specifický pohled na síť z hlediska kulturního organizátora má Martin Roeder-Zerndt. Podle něj je networking...spolupráce bez prostředníků. Networky vznikají tehdy, pokud může být network viděn jako přímá, nepřetržitá a neformální spolupráce libovolného počtu lidí, kteří v určitém časovém a prostorovém rámci sdílejí nějaký zájem. 7 Ke struktuře sítě se váže i proces komunikace a interakce mezi jednotlivými členy sítě. Tomuto procesu se říká networking, práce v síti, síťování. Networkingem se rozumí navazování, udržování a prohlubování vztahů mezi jednotlivými účastníky sítě. Networking má své zákonitosti a odlišnosti od jiného druhu vztahů především se vyznačuje rovnocenným postavením jednotlivých účastníků sítě, kolegialitou a není postaven na konkurenci, ale na vzájemnosti. Výraz networking v konkrétnějším významu pak popisuje vlastní praktickou činnost, která probíhá v rámci sítě. 6 Minichbauer, R., Mitterdorfer, E.: European Cultural Networks and Networking in Central and Eastern Europe, Němcová, Markéta: Evropské kulturní sítě,
5 Představme si, co vše může spadat pod jen letmo načrtnutý fenomén sítě: aniž bychom se ke konkrétním případům vyjadřovali blíže, sociální sítě mohou být například skupina vědců, která se seznámila na konferenci a začala blíže spolupracovat, firemní šeptanda nebo seznam kontaktů v našich adresářích a možnost a schopnost je využít. Tyto příklady uvádíme samozřejmě s určitou nadsázkou, je třeba si ale uvědomit, kde všude lze nalézt a využívat koncept sítě a jaký by mohl být jeho potenciál. Uvažování o sítích také proniká do obecných manažerských teorií: Poprvé v dějinách není základní ekonomickou organizační jednotkou subjekt, ať už jednotlivec nebo skupina, touto jednotkou je síť, tvořená množstvím subjektů a organizací ve formě sítě, které se neustále mění, aby se přizpůsobily podpůrným mechanismům a tržním strukturám. 8 Už z těchto úvodních definic lze usuzovat, že pro řadu organizací, firem i jednotlivců, jsou sítě díky své charakteristice ideálním a moderním nástrojem k dosažení řady cílů a překonání problémů, které na ně současnost klade Historické základy networkingu Z historického pohledu je těžké hledat počátky sítí. Je zřejmé, že osobní sítě přátelských a kolegiálních vztahů kvetly odnepaměti. I příklady mezinárodních organizací typu Tovaryšstva Ježíšova, zednářských lóží nebo dalších podobných sociálních a vlivových skupin, můžeme považovat za svého druhu sítě, i když ne zcela odpovídají jejich dnešnímu chápání. U evropských sociálních nevládních organizací, které mají k organizacím v oblasti kultury nejblíže, můžeme s trochou zjednodušení identifikovat čtyři základní etapy vývoje. První mezinárodní organizace, které ale spíše než síť nehierarchickou provozovaly mezinárodní síť poboček, byly Mezinárodní červený kříž, Armáda spásy nebo Evropská rada sociální podpory. Ty vznikaly ještě na 8 Manuel Castells in: DeVlieg, Mary Ann: Evaluation Criteria for Cultural Networks in Europe,
6 konci 19. století. Cílem těchto organizací bylo sdílet témata a problémy své práce a zlepšovat tak kvalitu služeb svých členů v jednotlivých zemích. Tento cíl je velmi podobný těm, které mají i dnešní sítě. Druhou etapu vzniku síťových organizací ovlivnilo založení Organizace spojených národů a UNESCO. Tyto instituce se otevřely diskusi s řadou vládních i nevládních organizací. Členy těchto organizací byli obvykle zástupci určitého oboru vybraní na základě reprezentativního principu z každé země nebo regionu byl vybrán určitý předem daný počet (obvykle volených) zástupců. Reprezentativní zastoupení v těchto organizacích znamenalo omezení v možnosti stát se jejich členy, čímž se tento způsob práce opět liší od současných sítí, ale celkově se jednalo o významný posun v možnostech mezinárodní diskuse. Z evropského hlediska i proto, že řada klíčových odborů OSN sídlila ve Švýcarsku a Rakousku. Do této skupiny organizací sdružených pod UNESCO patří například i ITI Mezinárodní divadelní ústav, který vznikl v Praze. Třetí etapu vývoje mezinárodních organizací, a s nimi i sítí, začíná ovlivňovat i proces integrace přímo na evropském kontinentu. Zejména založení Rady Evropy (Council of Europe) přineslo nové příležitosti. Přesto, že Rada Evropy neměla a nemá konkrétní reálnou moc, zejména v 60. letech měla silné zpětné propojení k jednotlivým národním vládám. A navíc uznala roli mezinárodních nevládních organizací vytvořením systému statutu konzultanta, čímž jim otevřela možnost přímo zasahovat do jednání. Rada Evropy i UNESCO se v období mezi 60. a 80. lety podílely i na vzniku a financování některých kulturních sítí. Díky jejich kulturním programům a fondům tak vznikla například síť CIRCLE, která sdružuje informační a dokumentační střediska v oblasti kultury a má vliv na tvorbu podkladových materiálů pro rozhodovací procesy na evropské úrovni. Dalším příkladem, kdy Rada Evropy a UNESCO společně podpořily vznik a provoz kulturní sítě 6
7 je Culturelink, která sídlí v Bělehradě a realizuje společné výzkumné projekty a podporuje mezinárodní spolupráci. 9 Růst důležitosti sítí jako profesionálních nástrojů můžeme zřejmě přisuzovat rozvoji kulturní politiky a politiky identity v západním světě po 60. letech 20. století. V té době politické názory na pohlaví, rasu a sexualitu a ekologická a samosprávná hnutí převrátily tradiční představy postavení ve společnosti vázané pouze k hranicím třídy. Poprvé se propojili jednotlivci pocházející z různých společenských pozic a vyznávající různé životní styly a vytvořili sociální a politickou sílu, která držela pohromadě na základě společného úsilí a ne na základě tradičních sociálních a ekonomických rámců příslušnosti k třídě a majetku. To je posun, který předznamenává konečný přechod od moderní, nebo kapitalistické, éry k postmodernímu, nebo individualistickému, tržnímu věku. Sítě, jako nástroje k překonávání hranic a jako odpověď na roztříštěnost, je možné chápat jako reakci na tyto změny. Ať už jsou sítě založeny formálně nebo ne, jsou dnes velmi aktuální. 10 Čtvrtá etapa rozvoje evropských sítí byla z politického hlediska ovlivněna především rostoucím vlivem a rozšiřováním role Evropské unie. Ta postupně stanovovala společné cíle a politiky v oblastech, kde mezinárodní nevládní neziskové organizace působí ať už je to ekologie, sociální politika nebo konečně i kultura. Některé sítě začaly působit na základě stanovení těchto cílů 11. Jiné vznikly nezávisle na rozhodnutích Unie, ale byly jimi implicitně ovlivňovány. Existence dalších sítí byla naopak přímo vyvolaná nebo financovaná Evropskou komisí (European Commission) z praktických pohnutek byl podpořen jeden partner pro určitou oblast, aby Komise nemusela složitě jednat s (tehdy) minimálně dvanácti různými partnery. K výrazným změnám došlo především v 80. letech, kdy v úzkém vztahu k Evropskému společenství pracovaly především sítě v sociální oblasti. Nezávisle začaly vznikat i sítě v jiných oblastech, např. Trans Europe Halles nebo IETM. V 90. letech pak, především ruku v ruce s Maastrichtskou 9 Více v kapitole Vývoj vztahu Evropské unie a evropských kulturních sítí 10 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, Více v kapitole Vývoj vztahu Evropské unie a evropských kulturních sítí 7
8 smlouvou a vytvořením Evropské unie, vzniká velké množství kulturních sítí, mezi nimi například i EFAH. V roce 1992 se součástí Maastrichtské smlouvy stal článek 128 (po změnách v Amsterdamské smlouvě článek 151), ve kterém se nově vzniklá Unie zavazuje podílet se i na rozvoji evropské kultury na základě tohoto článku pak orgány Evropské unie oslovuje, interpeluje a konzultuje řada mezinárodních kulturních organizací a sítí. Tato poslední vlna sítí je hlavním předmětem této práce, respektive evropské kulturní sítě tak, jak je chápeme, vznikají právě od 80. let. Výše zmiňované společenské změny v 60. letech a později se jich bezprostředně dotýkají, ačkoli sami aktéři networkingu tuto spojitost nepovažují za rozhodující. Nezávislí divadelní organizátoři, nové soubory a festivaly, které vznikly v přímé návaznosti na dění na konci 60. let, umělci, ekologové a dobrovolníci v sociální oblasti, kterým bylo v roce 1968 kolem dvaceti let, jsou však těmi, kdo v 80. letech začínají zakládat první sítě tohoto typu. V tomto ohledu můžeme v oblasti divadla a performing arts vystopovat vazby k druhé divadelní reformě a událostem jako byl Avignonský festival v roce 1968 s účastí Living Theatre a následný rozmach festivalů po celé Evropě atd. K prudkému rozvoji networkingu v oblasti kultury pak došlo zejména v 90. letech 20. století. Jednak díky optimisticky vypadajícím změnám evropské legislativy, jednak proto, že se po roce 1989 nečekaně změnila politická situace střední, východní a jihovýchodní Evropy a západoevropské organizace hledaly formou sítí možnost, jak spolupracovat s partnery z postkomunistických zemí a jak financovat společné projekty. Fenomén sítí byl tak módní, že téměř na každé mezinárodní konferenci a setkání byl seminář o networkingu. Už jsme si z toho pomalu začali dělat legraci a říkali jsme networking notworking. Ale postupně se přešlo od mluvení k práci a networking funguje Rozhovor s Martou Smolíkovou, Praha
9 Situace se postupně konsolidovala a dnes již nepůsobí v jednom oboru tolik sítí s obecně definovanými cíli. Poměrně velké hráče doplňují malé flexibilní sítě s konkrétním praktickým zaměřením. 9
10 3. Proč vznikají sítě? V informační společnosti, ve které se dnes nacházíme, je organizace, tak jak ji známe, překonaná. Ti z nás, kteří při řízení splétají lidské sítě, zmátli sebe i své podniky. Tyto lidské sítě prospívají, zatímco organizace okolo nich bojují o zachování efektivity nebo přímo o přežití. Intuitivně se zdá, že networking je nějakým způsobem základem k organizování a řízení lidí v budoucnosti. 13 Velké organizace a firmy, ale i státy, mají problémy s řadou výzev, které před ně staví doba a společnost. Změna, pokud k ní vůbec dojde, trvá dlouho. Přehnaný důraz na individualitu komplikuje komunikaci. Kulturní organizátoři řeší problémy mezinárodní spolupráce financování, hledání partnerů k projektům, programu pro festivaly. Otázky financování, kulturní politiky a vyjednávání s úřady, ale i vzájemné spolupráce jsou komplikovaným tématem i v rámci států a regionů. Některé tyto problémy vyžadují rychlá, flexibilní, kreativní řešení. Některá vyžadují otevřenou diskusi a konstruktivní kontroverzi. K řadě z nich usnadňuje cestu spolupráce v síti Společenské, osobní sítě, networking ve firmách V tak neuchopitelné realitě, kde virtuální organizace vznikají, aby pracovaly na projektech, a rozpadají se, jakmile je projekt dokončen, není klíčem k úspěchu to, pro koho jste pracovali, ale s kým jste pracovali a s kým jste ještě stále v kontaktu. 14 Každý z nás si po celý život vytváří síť pracovních kontaktů. Nejsou to jen jména v adresáři, každý z těchto kontaktů má svou historii, svůj vývoj a kdybychom je věnovali někomu jinému, ztratily by význam. Tyto vztahy jsou zároveň klíčové pro vytváření formálnějších a institucionalizovaných sítí na úrovni organizace. Každý člověk okolo sebe rozhazuje sítě, buduje si svůj 'network'. Cítí to jako nezbytnou potřebu zvláště ve chvílích, kdy potřebuje nalézt řešení nějakého problému. Zdaleka ne každý si v tomto ohledu 13 Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence, Goleman, Daniel in: Staines, Judith: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe,
11 počíná obratně anebo ví, kam se obrátit. Řešení existují, nicméně platí, že osobní zapojení je v networkingu předpokladem. 15 Osobní síťování (personal networking) je i jednou ze zajímavých a podceňovaných složek firemní kultury. Formální uznání a používání osobních sítí je v tradičních hierarchických a strukturovaných tvarech většiny našich institucí omezené a z nějakého důvodu neakceptovatelné. Nicméně dobrou zprávou je, že sítě a networking mohou s hierarchiemi a byrokracií koexistovat, 16 říká Robert Mueller. Dále připomíná, že networking je životně důležitý při uvádění nových výrobků a procesů ve firmě a k přijetí firemní kultury a myšlenkového směřování. Obecně tak klade čím dál větší důraz na tzv. měkké manažerské dovednosti a týmovou/síťovou spolupráci. Hierarchie je podle něj jednou z hlavních bariér podnikavých inovací. 17 Pro manažery je samozřejmě složité otevřít systém a zároveň udržet základní kontrolu nad organizací. To je ostatně také základní paradox networkingu musí být neformálně chaotický, aby podporoval tvůrčí prostředí, ale zároveň musí být do určité míry zorganizován, aby se nerozpadl. 18 Po nějaké době, co jsem organizoval turné, jsem dospěl do situace, že když někdo zavolal, že se chystá do Čech, tak já jsem se zamyslel, napadlo mě sedm lidí, pro které by se jeho představení hodilo, zvedl jsem telefon a za dvě hodiny jsem pro něj měl pět štací, a sedm jich nebylo jenom proto, že těm dvěma dalším lidem jsem se zrovna nedovolal Sítě neziskových organizací, kulturní sítě Počátky většiny dnešních etablovaných a efektivních kulturních sítí jsou v osobních přátelstvích a kontaktech, jak jsme je popsali výše. Kulturní sítě 15 Mika, František: Kdo chce brát, musí také dávat, Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence, anglické slovo enterpreneurial se překládá jako podnikavý, ale má daleko širší význam, který v sobě skrývá i ochotu riskovat, dělat změny, inovovat atd. Je to velmi aktivní přístup k práci. V dnešních manažerských publikacích se ho často používá - např. i v názvu knihy Giepa Hagoorta Arts Management: Enterpreneurial style, ale i v textech Arts Management Derricka Chonga, Strategic Management Johna L. Thompsona nebo v Kotlerově a Scheffové Standing Room Only 18 Zajímavým příkladem z firemní praxe je přístup firmy Club Mediterranée (luxusní cestovní kanceláře, která dodává dovolenou na klíč): v rámci jejich nomádského programu zaměstnanci každého letoviska mění místo práce každého půl roku a střední manažeři jednou za dva až čtyři roky všichni souhlasí s tím, že vzájemné ovlivňování, neustálé formování a reformování blízkých osobních síťových spojení mezi zaměstnanci zlepšuje přímou komunikaci, aktivitu a inovace. Mueller, R.K. (1986) 19 Seminář s Petrem Bergmannem, DAMU,
12 pak mohou vznikat například z frustrace umělců z nějakého problému a snahy ho řešit. Tak tomu bylo například při vzniku Nové sítě: Za Šárkou Havlíčkovou chodili umělci a říkali jí, jaká to je hrozná škoda, že jejich představení vzniknou a mají životnost třeba 7 repríz, možná 10 v Praze, a potom nejsou podpořená dál, nedostanou grant na reprízování nebo prostě zaniknou. 20 Nebo například vznik organizace NYIOP New York Opera Auditions vzniklé z frustrace zpěváků z nemožnosti dostat se k práci nebo dokonce k samotnému předzpívání agentům a castingovým manažerům. 21 Sítě vznikají také proto, že se skupina lidí rozhodne, díky příznivým okolnostem v možnostech financování, realizovat myšlenku podpory mladých choreografů, poskytovat jim rezidenční prostor a zajistit efektivní distribuci jejich díla (tak, jak to dělá například síť Junge Hunde nebo Trans Danse Europe), nebo z ambice poskytovat důležité informace kolegům a obhajovat jejich zájmy vůči institucím, které ovlivňují jejich život (jako sítě EFAH, Culturelink a další). Sítě v kulturní oblasti tak často vznikají z iniciativy umělců a pro umělce. Všechny známé evropské kulturní sítě se snaží rozvíjet podmínky pro uměleckou tvorbu z různých hledisek a budovat tak bázi pro rozvoj kultury. Jejich provozní náklady jsou díky vlastnostem síťových struktur minimální a většinu energie a prostředků je tak možné směřovat právě k činnosti, kvůli které vznikly. 20 Rozhovor s Jarmilou Pávkovou, Praha
13 4. Klasifikace sítí Jediná organizace, která je schopná růst bez předem dané hranice a díky neřízenému učení je síť. Všechny ostatní struktury omezují možnosti... Dynamická síť je jednou z mála struktur, která obsahuje dimenzi času. Měli bychom čekat, že nalezneme síť všude tam, kde je přítomná konstantní a nepravidelná změna. A to se potvrzuje Charakteristické znaky sítí Sítě jsou ideálem otevřené občanské společnosti. Realizace networkingu otvírá jednotlivce i organizace komunikaci a interakci s ostatními, a to komunikaci nekomplikované a neblokované výchozími problémy, jako může být vztah nadřízenosti a podřízenosti nebo kompetitivní vztah. Jednou z nejpříznačnějších analogií pro pojem sítě je přirovnání k ekosystému. Jsou to interaktivní systémy, jejichž dynamika závisí na vysokém stupni spoluúčasti a dobrovolném sdílení informací. Jsou to nebyrokratické organizace, neformální co se týče stylu řízení, přesto obvykle formálně a legálně ustanovené. Koordinace sítě je záměrně omezená na minimum. Pro optimální fungování potřebuje síť aktivní členy a pro zajištění rozsahu svých aktivit 3 až 5 zaměstnanců. Jen tak zůstane neinstitucionalizovanou, otevřenou strukturou. Základním principem networkingu je nutnost sdílení informací, zkušeností a kontaktů. Existuje přesvědčení, že výměna informací a nápadů je zdrojem moci. 23 Než se budeme zabývat jednotlivými druhy sítí, je užitečné přinést alespoň seznam základních charakteristických znaků sítí. Přestože se pak jednotlivé druhy sítí v dílčích znacích liší, lze sestavit přehled atributů a hodnot, které jsou všem společné. Později uvidíme, že některé dílčí rozdíly mají i konkrétní praktické dopady. sítě jsou dynamické díky nim se lze vyhnout rigiditě hierarchických organizací a autoritativních systémů. 22 Kevin Kelly, americký vědec a filosof, in Staines, J.: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe, Pokyny IETM členům in: Staines, J.: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe,
14 sítě jsou otevřené lze do nich vstupovat a vystupovat z nich, aniž by to zásadně ohrozilo jejich funkčnost. sítě jsou demokratické vztahy v nich nefungují na bázi nadřízenosti a podřízenosti, rozhoduje se v nich na základě konsenzu. sítě jsou nehierarchické sítě jsou nesoutěžní (non-competitive) vztahy v síti jsou kolegiální a jejich cílem je spolupráce, nikoli soutěž; skupinová moudrost (group wisdom) 24 je větší než moudrost jednotlivce. sítě jsou flexibilní plynule se přizpůsobují změnám a okolnostem a neustále se učí sítě jsou v základu přirozené vznikají zdola (bottom-up), na základě potřeby, na základě aktivního a dobrovolného přístupu jejich členů, nikoli na základě direktivního rozhodnutí zvenčí. sítě jsou neformální neshoda je podporovaná a konsensus je společný cíl (paradox inovace) sítě jsou dobrovolné členství v síti je dobrovolné a dobrovolná je i participace na dění v síti sítě závisí na kvalitě výměny informací Corporate networking Robert Mueller ve svém článku Networking ve firmách: jak uchopit nekonvenční moudrost (Corporate Networking: how to tap unconventional wisdom), který vyšel v antologii textů From Maestro to Manager, podává charakteristiku sítí, které vznikají ve firmách: Síťové struktury mají jeden nebo více z následujících pěti znaků: 1) části v celku autonomní a soběstačné účastníky, neboli nezávislé celky vzájemně závislé části 2) Úrovně výsledek vzájemného propojování sítí na neustále rostoucí úrovni 3) Moc a odpovědnost rozdělenou na horizontálních nebo vlnitých liniích (ne rigidní vertikální linie, kterými se vyznačují byrokracie) 24 Díky mechanismům, které prokazatelně fungují při skupinovém setkání, vzniká synergický efekt při debatě a vymýšlení nových nápadů. 14
15 4) Vnímaní mušího oka mají jedno viditelné oko nebo zaměření, které je složeno z řady dalších 5) Velmi rozvětvené směřování mají hodně vůdců, ale málo okruhů moci. Síťové procesy mají jednu nebo více z následujících charakteristik: 1) vztahy abstraktní a kvalitativní, stejně tak jako konkrétní a kvantitativní 2) neostrost mají málo vnitřních rozdělení a nejasné hranice 3) uzly a spoje slouží jako místa pro vstup informací nebo spojnice k jejich předávání 4) rovnoprávné vztahy já a my díky stejné důležitosti jednotlivce a skupiny 5) hodnoty samostatnost, vlastní zájem, vzájemnou závislost a kolektivní zájem Kulturní sítě Relevantnější charakteristiku pro kulturní sítě podává Hubert Landier, který vystihuje vlastnosti a kvalitu vztahů mezi členy i z hlediska vývoje sítě: Network je vždy postaven na silných interpersonálních vztazích, které vznikají výhradně mimo pracovní vztahy. Důvěra se vytváří na základě sdílených zkušeností v minulosti, členství ve stejné instituci, existence společného cíle nebo projektu, přátelství nebo vzájemné úcty. V pojetí networku je celková výkonnost více výsledkem kvality interpersonálních vztahů než individuální způsobilosti každého člena; kvalita vztahů je tedy důležitější než technické znalosti. Mezilidské vztahy uvnitř networku jsou neformálního charakteru. Nejsou výsledkem zavádění určitých procedur, aplikací příkazů nebo nařízení, ale spoluprací založenou na důvěře. Základní pravidla jsou nezbytná, ale nejsou implementována zvenku; jsou spíše tvořena členy networku na základě jejich zkušeností. Mají tak více morální než legální základ. 25 Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence,
16 Vztahy nejsou hierarchické. Network spojuje samostatné jednotlivce, kteří jsou na sobě nezávislí. Neexistuje ústřední rozhodovací centrála, ale naopak na rozhodování se podílí všichni členové a jestliže jeden z nich začne dominovat nad ostatními a hledat cesty, jak prosadit vlastní pravidla nebo cíle, síť přestává být sítí a stává se tradiční pyramidální organizací. To, že v síti existují nezávislé jednotky neznamená, že se sobě musejí podobat. Naopak. Tím, že jsou rozmanité se navzájem doplňují a obohacují. Absence hierarchické struktury uvnitř networku nevede k chaosu, protože v něm existuje proces jakési vnitřní seberegulace. Tento proces je podobný vytváření pořádku z nepořádku (chaosu) podle teorií fyziků a biologů. Network je otevřený a vyvíjí se. Nové jednotky stále přicházejí a spolupracují nebo naopak někteří členové odcházejí. Pravidla hry se vyvíjí díky shromažďování a sdílení zkušeností uvnitř networku. Podoba a intenzita vztahů mezi různými členy skupiny se mění podle okolností. 26 Nezanedbatelným charakteristickým znakem sítí je také fakt, že díky svojí flexibilní a minimalizované organizační struktuře mají velmi nízké provozní náklady. Většina prostředků, které síť generuje (ať už z členských příspěvků, grantů, sponzorů atd.), je tedy určena na realizaci konkrétních cílů sítě jednotlivých projektů, akcí, meetingů atd Sítě podle cíle a strategie Louise Scott ve svém článku Sítě: nové nástroje inovace a průzkumu (Networks: New Tools for Innovation and Exploration) rozděluje sítě do čtyř kategorií, které bychom mohli nazvat kategoriemi strategickými. Vystihují totiž základní rozdíly mezi subjekty a strukturami, které se samy mohou nazývat sítěmi, ale jejichž strategie a cíle je důležité rozlišit v zájmu vyjasnění jejich pozice vůči členům i okolí. 26 Němcová, Markéta: Evropské kulturní sítě,
17 Tyto kategorie jsou v základním rozdělení: evropské kulturní sítě trans-národní 27 profesionální asociace sítě poboček institucí trans-národní projekty Evropské kulturní sítě Za prvé Louise Scott rozlišuje evropské kulturní sítě: Kulturní sítě vznikly na základě společně vysloveného zájmu a poslání, který sdílí každý člen. Ať už jsou jejich členy organizace nebo jednotlivci z jednoho nebo více sektorů, charakterizuje je jejich otevřenost, flexibilita, vzájemné působení a dynamika, jejichž hnací silou je vůle členů sdílet informace, zkušenosti a nápady a vzájemně se učit jeden od druhého. Proto také závisí na osobním kontaktu, který může být nicméně umocněn publikační činností nebo informačními technologiemi. Jako nehierarchické struktury umožňují pohyb autority a komunikace ze strany na stranu mezi jejich členy. 28 Tato charakteristika odpovídá výše zmiňované poslední vývojové fázi evropských kulturních sítí. Cílem těchto organizací je především vytvořit místo setkávání, výměny informací a zkušeností. Primárně není cílem praktický projekt, který ovšem často vzniká na základě osobní aktivity členů sítě a jako přímý důsledek činnosti v síti. Síť tak působí jako katalyzátor mezinárodní/evropské kulturní spolupráce. Jelikož síť funguje jako velmi dobrý nástroj výměny a shromažďování informací, je také výbornou argumentační základnou oboru, ve kterém působí. V rámci svých aktivit většina sítí provádí výzkumy a teoreticky reflektuje svůj obor, a profesionálně a účinně tak přispívá do debaty s širokým okruhem zúčastněných a zainteresovaných. 29 V oblasti performing arts je nejlepším příkladem takové sítě IETM (Informal European Theatre Meeting). Už jeho název charakterizuje způsob práce neformální setkání. IETM je platformou pro tato neformální setkání, diskusi a 27 lze použít i termín mezinárodní, který ale víc obsahuje význam dvoustranné spolupráce, zatímco trans-národní instituce nebo projekt potřebuje více než dva členy. 28 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, Lze použít také anglický termín stakeholders 17
18 výměnu informací. V rámci každého IETM Meetingu fungují takzvané pracovní skupiny (Working groups), které jsou konkrétní formou networkingu, zabývají se jednotlivými problémy společného zájmu členů: Working groups jsou tam od toho, aby jste se přesvědčili, jestli vaše zkušenosti odpovídají zkušenostem těch ostatních. Můžete tam zažít spoustu zajímavých impulsů, nebo naopak předat část svých zkušeností ostatním, např. z nově přistupujících států Evropské unie... Zatímco ty menší sítě (resp. síťové projekty, viz níže, pozn. JS) jsou samozřejmě už daleko akčnější, detailně řeší přímo konkrétní projekty. 30 Jiné sítě se zaměřují více na teoretickou práci a poskytování myšlenkového zázemí praktikům, které sdružuje IETM a jemu podobné organizace. Sítě jako CIRCLE nebo EUCLID jsou v dobrém slova smyslu akademické. Často jsou jim ze strany orgánů Evropské unie zadávány výzkumné projekty, které slouží jako podklady pro budoucí rozhodnutí komisařů. Proto je na místě tvrdit, že evropské kulturní sítě významně přispívají ke zlepšování kulturního prostředí v EU. Ideální evropská kulturní síť v podstatě naplňuje všechny charakteristické znaky shora popsané. Další kategorie se pak v některých znacích rozcházejí Trans-národní profesionální asociace Louise Scott dále uvádí kategorii trans-národních profesionálních asociací. Často se i tyto organizace pojmenovávají sítěmi, ale je třeba uvést na pravou míru jejich odlišnost od sítí, jak je chápeme v moderním smyslu. To jsou reprezentativní asociace v jednotlivých oblastech, sektorech, jako například herecké asociace nebo umělecké rady, jejichž hlavním cílem je reprezentovat zájmy svých členů ve vztahu k vyšším autoritám na úrovni státu nebo Evropy. Delegáti bývají voleni nebo formálně jmenováni v hierarchii od místních přes národní až k evropské/mezinárodní úrovni. V těchto organizacích se autorita a informace pohybují shora dolů a zdola nahoru ve formalizovaném rámci, nikoli ze strany na stranu. 31 Historicky 30 Rozhovor s Yvonou Kreuzmannovou, Praha Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration,
19 tato forma odpovídá organizacím vzniklým kolem OSN a Rady Evropy, což samozřejmě neznamená, že takové organizace nevznikají i dnes, a že nemají svůj smysl. Příkladem takových organizací je například ITI, Mezinárodní divadelní institut, který vznikl pod OSN, respektive UNESCO. Jsou to ale i Evropská herecká federace, Síť evropských festivalů a další. Ty klasické asociace fungují zpravidla na opravdu hierarchickém principu. Tam se přihlásíte, pak dlouho čekáte a pak, když je někdo aktivní nebo zajímavý, tak ho zvolí do nějakého výboru, ve kterém se schází častěji, má možnost o věcech debatovat a informace samozřejmě dostávat rychleji a i je nějakým způsobem ovlivňovat nebo vytvářet. Kdežto v sítích je ten princip jiný tam všichni fungují stejně a všichni si rozdělují informace navzájem a maximálně tam je někdo, kdo to moderuje nebo uspořádává. 32 Někdy ani nestačí se do asociace přihlásit. Některé fungují na reprezentativním principu, který vyžaduje, aby nebyl překročen určitý daný počet zástupců určitého regionu, profese nebo sektoru. V tom jsou asociace daleko uzavřenější než čisté sítě. Ovšem: Je pravda, že pro nějaké politicky orientované rozhodování nebo jednání potom není špatné, že máte šéfa, který v malém týmu může něco rozhodnout a dělat... Na druhou stranu asociace přece jen víc reprezentují než by pracovaly. 33 Z tohoto pohledu ale asociace a sítě tohoto typu často fungují jako důvěryhodné (ať už podloženě, nebo ne) partnerské organizace pro oficiální orgány. I pro nečleny mohou být zdrojem důležitých informací a dokumentace v oblasti, kterou zastupují. Navíc je třeba dodat, že řada organizací, která existuje již delší dobu, například na bázi reprezentativní asociace, postupně vnitřně mění svou strukturu i pracovní metody a přibližuje se tak více, než by se dalo vyvodit z jejích názvu, síťovému modelu. Tak například pobočky některých národních institutů (Goethe Institut, British Council) začínají pracovat projektovým způsobem a opouštějí tradiční model pouhého jednostranného šíření jazyka a národní kultury. Národní zprostředkovatelé se sami stávají protagonisty trans-národních procesů. 34 Případem takové asociace v České republice je Asociace 32 Rozhovor s Martou Smolíkovou, Praha ibid 34 Minichbauer, R., Mitterdorfer, E.: European Cultural Networks and Networking in Central and Eastern Europe,
20 českých filmových klubů, která podle své struktury a činnosti daleko více, než svým jménem, připomíná síť. Z tohoto hlediska je zároveň, bez detailní znalosti jedné každé, složité hodnotit a zařadit do některé z navržených kategorií organizace, jejichž přehled přináší příloha této práce Sítě poboček institucí Za třetí jsou v práci Louise Scott uváděny sítě poboček institucí. Organizace, které chtějí prosazovat své vlastní zájmy na mezinárodní úrovni mohou vytvořit 'síť' poboček. Tyto pobočky kopírují strukturu institucí, které je založily, autorita je jednosměrná shora dolů a informace jsou předávány také shora dolů a v omezené míře horizontálně. 35 Příkladem tohoto typu organizací jsou například Česká centra nebo kanceláře programu Evropské unie MEDIA v jednotlivých zemích. V tomto případě již nelze hovořit o moderních sítích. I když se často říká síť Českých center atd., tak tento druh organizace nesplňuje charakteristiky evropské kulturní sítě Trans-národní projekty Čtvrtou variantou mezinárodní formy spolupráce ve formě sítě jsou transnárodní projekty. Projekty vytvořené ve spolupráci několika partnerů mohou být výsledkem networkingu. Mohou být také výsledkem čerstvě vytvořených jednorázových partnerství, která jsou krátkodobými prostředky k realizaci vzájemně výhodných projektů. Některé programy, především programy Evropské komise, podporují tento typ spolupráce prostřednictvím grantů... Některá partnerství mohou vyústit v dlouhodobější spolupráci, zatímco jiná se ukážou jako nevhodná a skončí v okamžiku, kdy byl projekt realizován. 36 Tento typ partnerství je případ trojstranných projektů v rámci programu Culture 2000 nebo Mezinárodního Visegrádského fondu. Od ostatních kategorií se liší především svou krátkodobostí a striktní účelovostí. To ovšem neznamená, že podobný projekt nemůže být prvním krokem k dlouhodobé spolupráci v širší rovině. A zkušenosti ukazují, že takový projekt má daleko větší životnost a hodnotu pro partnery, pokud je výsledkem předchozí práce ve formálním nebo neformálním networku. 35 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, ibid, viz také příklady v kapitole Česká účast na programu Culture
POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,
VíceKREATIVNÍ EVROPA ( ) Dílčí program Kultura. Výzva k předkládání návrhů:
KREATIVNÍ EVROPA (2014 2020) Dílčí program Kultura Výzva k předkládání návrhů: Výzva k předkládání návrhů EACEA 34/2018: Podpora projektů evropské spolupráce 2019 UPOZORNĚNÍ: Tato výzva k předkládání návrhů
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceSestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví
Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní
VíceZpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015
www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních
VíceCENA HEJTMANA za uplatňování konceptu
Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
Více3. Setkání zástupců neformálního a zájmového vzdělávání
3. Setkání zástupců neformálního a zájmového vzdělávání 13.12.2016 15.00-17.00 Program jednání Zahájení, úvodní slovo Shrnutí projektu MAP Tišnovska Výstupy pracovních skupin - prezentace Výstupy pracovních
Vícev Komoře Projektových Manažerů
Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VíceEvropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti
Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu
VíceSTRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020
STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE PRIORITNÍ OBLAST I Hájení zájmů ČRDM bude hlavním partnerem státu v oblasti politiky a koncepce neformální výchovy a vzdělávání a respektovanou
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceBudoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy
Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající
VíceZápis z II. valné hromady EAPN ČR. 24. února 2005 sídlo společnosti Člověk v tísni, Sokolská 18, Praha 2
Zápis z II. valné hromady EAPN ČR 24. února 2005 sídlo společnosti Člověk v tísni, Sokolská 18, Praha 2 Přítomní zástupci: Diakonie ČCE,, Slezská diakonie,křesťan a práce, Naděje, Armáda spásy, Člověk
VícePříloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera
Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?
VíceProgram Erasmus+ 2014-2020
Erasmus+ Program Erasmus+ 2014-2020 program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport program podporuje mezinárodní mobility a spolupráci, inovační procesy a dobrou praxi, politiku a reformy na
VíceChodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj STANOVY
Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj STANOVY NÁZEV A SÍDLO Název: Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj Sídlo: Pelnářova 302, 34401 Domažlice CÍLE A ÚČEL ZALOŽENÍ Cílem spolku a společným zájmem
VíceVZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST
VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceSpolečenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává
Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,
VíceSTATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE
STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE Preambule Institut personalistiky je odborným pracovištěm Fakulty podnikohospodářské zřízeným ve smyslu čl. 5 Statutu Fakulty podnikohospodářské
Vícevzdělávání dospělých ČR
Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Vítáme Vás ve světě profesionálů vzdělávání dospělých VZDĚLÁVANÍM K PESTŘEJŠÍMU ŽIVOTU O ASOCIACI Jsme největší profesní asociace s tradicí od roku 1990, jejímž
VíceMarketing neziskových organizací
PBSNPB2: Řízení neziskových organizací Marketing neziskových organizací Jakub Pejcal jakubpejcal@mail.muni.cz ESF MU, Katedra veřejné ekonomie (kancelář č. 416) Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VíceNávrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra
Veřejné slyšení v Evropském parlamentu organizováno politickou skupinou PPE-DE Systém Evropských škol: Model pro mobilitu a mnohojazyčnost 19. března 2009 (9:00 12:30) sál A3E-2 Návrh vystoupení náměstka
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
VíceEPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě
EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) Nová vícejazyčná virtuální komunita
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceCHARAKTERISTIKA EFQM MODELU EXCELENCE
CHARAKTERISTIKA EFQM MODELU EXCELENCE A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Model Excelence nám dal novou dimenzi řízení. Byli jsme si vědomi toho, že bychom měli dělat mnoho věcí jinak, ale až model
VíceOsnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě
VíceWith the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě
EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita
VíceAlbert-László Barabási
Obsah 1. Úvod, kdo je kdo :-) 2. Co to je síťování? Od definice po praktické ukázky 3. MAS jako platforma pro cestovní ruch 4. Cílené formování sítí (osobní, profesní, placené) 5. Informační technologie
VíceEVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K DOHODĚ O PARTNERSTVÍ
Ref. Ares(2018)3007463-08/06/2018 EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI Komunikace s občany Kontakt s občany Brusel COMM.C.3.002/RCA EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K
VíceÚspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!
České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi
VíceMÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY
MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY Úvod Předkládaný dokument má za cíl ujasnit a nastavit způsoby informování zejména veřejnosti o aktivitách obce v oblasti sociálního začleňování, potažmo sociální politiky,
Více14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. listopadu 2007 (19.11) (OR. en) 15362/07 RECH 378 ATO 155 COMPET 388 REGIO 52 TELECOM 147 POZNÁMKA Odesílatel: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát 14690/1/07
VíceProfesní standardy pro učitele z Queenslandu
Profesní standardy pro učitele z Queenslandu Richard Veleta Partnerství TTnet ČR Národní ústav odborného vzdělávání konference Potřebujeme profesní standard učitelů odborných předmětů a odborného výcviku?
VícePLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC
PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí
VíceGLOBALIZACE. Cíle GRV: Postoje a hodnoty
GLOBALIZACE Co aktivita ověřuje: Tato aktivita zjišťuje momentální úroveň znalostí, případně představ žáků o procesu globalizace i o jejich schopnosti analyzovat tento proces z hlediska kladných a záporných
VíceOdborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.
Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam
VícePilotní kurz lektorů SP CSR
Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k
VíceDobrovolnictví a komerční firmy
Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz http://www.hest.cz http://www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví a komerční firmy Jiří Tošner 2.6.2014 1 I. Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví
VíceSDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.
SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení
VíceZáklady interní komunikace. 31.ledna 2011
Základy interní komunikace 31.ledna 2011 CO TO JE INTERNÍ KOMUNIKACE Interní komunikace se zabývá formálním i neformálním předáváním informací uvnitř organizace. Jejím cílem není pouhé zprostředkování
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní
VíceDEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU
DEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU Prioritní osa 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací OP1 Počet přeshraničních mechanismů na poli výzkumu a vývoje (studie, strategie atd.) mechanismus 5 implementovaných
VíceVzdělávání k diverzitě
Vzdělávání k diverzitě jako součást vzdělávacího programu organizace Marie Čermáková 1 Struktura prezentace Úvodem Jak začít se vzděláváním v diverzitě Vzdělávání v diverzitě principy Znalost diverzity
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceStatut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy
Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada
VíceSTANOVY Sdružení žen KDU-ČSL
STANOVY Sdružení žen KDU-ČSL I. Název, sídlo, právní forma Název: Sdružení žen KDU-ČSL /dále jen Sdružení/, jeho zkratka je SŽ KDU-ČSL anglicky: Women's Association of KDU-CSL Sídlo: Ústřední kancelář
Více1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17
Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................
VíceObsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III
III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11
VíceParticipace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VícePREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.
PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceStanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti
Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990
VícePoslání ČMA POSLÁNÍ MA
Poslání ČMA POSLÁNÍ MA Poslání: Poslání: 1. Zvyšovat presti prestiž manaerské manažerské profese. 2. Pomáhat kultivovat prostedí prostředí českého e managementu. 3. Rozvíjet manae manažerské způsobilosti,
VíceLET S ACT FOR BETTER CITIES. Driving change for better cities
LET S ACT FOR BETTER CITIES Jako město jsme věděli, že musíme řešit výzvu, jak začlenit Romy do společnosti, integrovaným způsobem. Projekt Roma Net v rámci Sítí měst nám poskytl rámec, v němž mohli stakeholdeři
VíceCentra excelence Jean Monnet
Centra excelence Jean Monnet Co je Centrum excelence Jean Monnet? Centrum excelence Jean Monnet je projekt sdružující kompetence a znalosti týkající se témat Evropské unie. V centrech excelence Jean Monnet
VíceJak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK
Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení
VíceICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES
ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES CZECH NATIONAL COMMITTEE COMITÉ NATIONAL TCHÉQUE STANOVY Českého národního komitétu ICOMOS, z.s. Tyto
VíceEvropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010
SHRNUTÍ Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010 Dopad kvalitního uměleckého a kulturního vzdělávání na úplný rozvoj jednotlivce,
VíceÚvodní přednáška. Význam a historie PIS
Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích
VíceOd databáze kontaktů k aktivní síti Alumni
Od databáze kontaktů k aktivní síti Alumni IPN KREDO Miroslav Brada Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Hlavní směry práce s Alumni Pomoc při hledání práce Vztah Alumni Alumni
VíceTematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST
. Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceOBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...
OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................
VíceOZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU
OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce Platnost
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA ÚVOD VYMEZENÍ VYMEZEN ZÁKLADNÍCH
VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ TEMATICKÉ OKRUHY STUDIA Veřejná politika vymezení oblastí zájmu studia Hodnotové zakotvení veřejných politik Veřejný zájem Proces identifikace,
VíceErnst & Young diskusní setkání
Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie
VíceSTANOVY TANEČNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY
STANOVY TANEČNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY I. Základní ustanovení 1. Taneční sdružení (dále jen "Sdružení") je dobrovolnou, otevřenou a politicky nezávislou organizací sdružující taneční interprety, choreografy,
VíceWS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VícePojetí managementu. MANAGEMENT - Pojetí managementu
Pojetí 1 Řízení širší pojem než management chápeme jako vztah mezi prvkem, který řídí (řídící subjekt) a prvkem, který je řízen (řízený objekt) 2 Řízení v různých systémech systémy technické (řízení ve
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
VíceProcesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením
VíceKomunitní práce a inkluze Romů
Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,
VíceStanovy spolku Síť ekologických poraden STEP, z. s.
Stanovy spolku Síť ekologických poraden STEP, z. s. Článek I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Název spolku je: Síť ekologických poraden STEP, z. s. (dále jen Spolek ). 2. Spolek používá zkrácený název STEP, jenž
VíceKOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože
VíceIFLA camp 2012: zpráva z neformální mezinárodní nekonference pro mladé informační profesionály
IFLA camp 2012: zpráva z neformální mezinárodní nekonference pro mladé informační profesionály Bibliotheca academica 2012, Univerzita Pardubice, 26. a 27. září 2012 Mgr. Anna Vyčítalová IFLA camp 2012
VíceOrganizační chování. Úvod do studia organizačního chování
Organizační chování Úvod do studia organizačního chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceProjektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás!
Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F3 Interní komunikace v rámci projektového týmu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům:
VíceEvropská jazyková cena Label 2019
Evropská jazyková cena Label 2019 VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ NA OCENĚNÍ PRO INOVATIVNÍ PROJEKTY V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. CÍLE Cílem Evropské jazykové ceny Label je podporovat kvalitní inovativní
VíceFinanční podpora pro živé umění
Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19
VíceMožnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.
Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány
VíceAsociace vysokoškolských poradců, o.s.
Asociace vysokoškolských poradců, o.s. Výroční zpráva o činnosti 2009 Obsah 1. Základní údaje 2. Činnost asociace 2.1. Odborná činnost 2.1.1. Nábor členské základny 2.1.2. Výroční konference 2.1.3. Uspořádání
VíceKomunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha
Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha PhDr. Melanie Zajacová Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstvo
VíceMETODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky
METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
Vícedu39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních
32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceManagement sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky
Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly
Více