Záměrem této práce je otevřít téma sítí v oblasti kultury. V evropském kontextu, a přitom s jasnou vazbou na českou realitu. S občasnými odbočkami do

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Záměrem této práce je otevřít téma sítí v oblasti kultury. V evropském kontextu, a přitom s jasnou vazbou na českou realitu. S občasnými odbočkami do"

Transkript

1 1. Úvod (Důvodem této práce je) přesvědčení, že sítě mohou dát nový impuls kulturní produkci a distribuci v Evropě, poskytnout přístup k novým partnerům a k široké škále kontaktů na mezinárodní scéně 1 S organizací, která funguje na principu sítě, jsem se poprvé setkal při psaní své bakalářské práce o síti Trans Europe Halles 2. Překvapilo mě, že v podstatě nesourodá skupina kulturních center roztroušených po celé Evropě vzájemně spolupracuje na pro mě dosud neznámé bázi ve zvláštním otevřeném a víceméně neformálním vztahu. Vzhledem k tomu, že partnerství jednotlivých kulturních center vzájemně vydrželo více než 20 let a postupně přibývali i noví členové, zdá se, že taková spolupráce má smysl pro všechny zúčastněné. Práce ve formě sítě je dnes na první pohled nová a neznámá. Při hlubším zamyšlení zjišťujeme, kolik systémů splňuje charakteristiky sítě a jak funkční struktury to jsou. A že síť není fenoménem konce 20. století, ale že se odnepaměti uplatňuje v celé řadě vztahů v sociální oblasti, v technice, v biologii atd. Na konci 20. a na počátku 21. století dostává téma sítě nové akcenty a novou dynamiku. Zjišťujeme, že atributy naší doby, jako je globalizace, internet, rychlá komunikace a doprava, ale i nové kvality, které tato doba vyžaduje (inovace, flexibilita, otevřenost) s obecným tématem sítě velmi úzce souvisejí. Manažerské i sociální teorie, ale i současné technologie, jsou hmatatelným důkazem praktické aplikace sítí a síťových vztahů. Bylo by s podivem, kdyby se tento trend vyhnul oblasti kultury. Naopak, neobyčejný inovativní a tvůrčí potenciál umělců i kulturních organizátorů přispívá k debatě o sítích i k jejich praktické realizaci na místech, která se zdánlivě zdají k tomu naprosto nepoužitelná. 1 Fisher, Rod: Arts networking in Europe, Sulženko, Jiří: Mezinárodní síť nezávislých kulturních center TransEuropeHalles,

2 Záměrem této práce je otevřít téma sítí v oblasti kultury. V evropském kontextu, a přitom s jasnou vazbou na českou realitu. S občasnými odbočkami do jiných než kulturních oblastí, ale spíše v zájmu podpory argumentů ve prospěch sítí a k jejich objasnění pomocí praktických příkladů. Cílem je ve světle současné situace nově rozšířené Evropské unie upozornit na zvláštní a inspirativní kvality tohoto fenoménu, který s největší pravděpodobností řada z nás denně provozuje, neboť je to činnost tak přirozená! 2

3 2. Co je síť? 2.1. Teoretické základy networkingu Robinson se, kromě svého Pátka, neměl na koho obrátit, musel si vystačit sám. My sice máme nebo známe možnosti networkingu, potíž je však v tom, že je neumíme dosti dobře a intenzívně využívat. 3 Systémy, vztahy a organizace, které fungují na principu sítě, se vyskytují v řadě oblastí jako je technika, doprava, biologie, elektronika, obchod a management atd. Sítě v kulturní oblasti lze chápat jako část sítí sociálních (společenských). Jejich smyslem je vytváření a udržování mezilidských vztahů nebo vztahů mezi organizacemi, zprostředkování výměny informací atd. Při snaze definovat síť se tak setkáváme se spíše technickými přístupy nebo se spíše sociologickým úhlem pohledu. Podle Michela Bassanda můžeme koncept sítí analyzovat nejméně na dvou úrovních. Za prvé je síť technickou operací, která zajišťuje oběh věcí, informací a lidí. Za druhé, síť jsou jednotlivci nebo skupiny, které spolu různě intenzivně komunikují a vzájemně se ovlivňují. 4 Sociální nebo kulturní síť (network, réseau) v moderním smyslu je nehierarchická struktura vzájemně propojených, (ale přitom) nezávislých prvků, jejichž vztahy přirozeně vznikají a zanikají v průběhu času. Při jednodušším pohledu na věc můžeme říci, že síť je skupina lidí, která dobrovolně spolupracuje na tématu společného zájmu. Jiné definice přináší Louise Scott ve svém příspěvku do knihy From Maestro To Manager: síť popisuje jako dynamický systém komunikace, spolupráce a partnerství mezi jednotlivci a skupinami. A v konkrétnější rovině je... na počátku pouze okruh kolegů, jednotlivců motivovaných dělat něco společně. 5 3 Mika, František: Kdo chce brát, musí také dávat, Fisher Rod: Arts networking in Europe, Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration,

4 Termín síť ve spojitosti s organizačními modely se podle Minichbauera a Mitterdorferové začal nejprve používat v sociologii k analýze sociálních struktur, bez ohledu na to, jestli se vyvinuly ve formalizované organizace nebo organizační formy. Tento přístup později přijaly další vědecké disciplíny, včetně politologie, ekonomie a teorie organizace. 6 Pro nás je v tomto ohledu důležité připomenout, že síť, jak se jí budeme zabývat, nemusí být ve všech případech formální organizací. Již zpočátku je třeba také oddělit dvě úrovně, ve kterých se síť a koncept networkingu užívá, jejichž směšování by vedlo ke zkreslení problému. Za prvé je třeba rozlišit novější chápání sítě jako nehierarchické otevřené horizontální struktury, která vzniká na základě dobrovolnosti těch, kdo se na ní účastní, je demokratická, dynamická a flexibilní. Tak funguje internet, ale i síť IETM (Informal European Theatre Meeting). Za druhé jmenujme starší koncepci chápání sítě jako hierarchizované a pevně řízené sítě poboček určité centrální organizace. To je případ globální sítě restaurací McDonalds, ale i síť Českých center. V této práci se budeme věnovat sítím z hlediska jejich novějšího chápání. Specifický pohled na síť z hlediska kulturního organizátora má Martin Roeder-Zerndt. Podle něj je networking...spolupráce bez prostředníků. Networky vznikají tehdy, pokud může být network viděn jako přímá, nepřetržitá a neformální spolupráce libovolného počtu lidí, kteří v určitém časovém a prostorovém rámci sdílejí nějaký zájem. 7 Ke struktuře sítě se váže i proces komunikace a interakce mezi jednotlivými členy sítě. Tomuto procesu se říká networking, práce v síti, síťování. Networkingem se rozumí navazování, udržování a prohlubování vztahů mezi jednotlivými účastníky sítě. Networking má své zákonitosti a odlišnosti od jiného druhu vztahů především se vyznačuje rovnocenným postavením jednotlivých účastníků sítě, kolegialitou a není postaven na konkurenci, ale na vzájemnosti. Výraz networking v konkrétnějším významu pak popisuje vlastní praktickou činnost, která probíhá v rámci sítě. 6 Minichbauer, R., Mitterdorfer, E.: European Cultural Networks and Networking in Central and Eastern Europe, Němcová, Markéta: Evropské kulturní sítě,

5 Představme si, co vše může spadat pod jen letmo načrtnutý fenomén sítě: aniž bychom se ke konkrétním případům vyjadřovali blíže, sociální sítě mohou být například skupina vědců, která se seznámila na konferenci a začala blíže spolupracovat, firemní šeptanda nebo seznam kontaktů v našich adresářích a možnost a schopnost je využít. Tyto příklady uvádíme samozřejmě s určitou nadsázkou, je třeba si ale uvědomit, kde všude lze nalézt a využívat koncept sítě a jaký by mohl být jeho potenciál. Uvažování o sítích také proniká do obecných manažerských teorií: Poprvé v dějinách není základní ekonomickou organizační jednotkou subjekt, ať už jednotlivec nebo skupina, touto jednotkou je síť, tvořená množstvím subjektů a organizací ve formě sítě, které se neustále mění, aby se přizpůsobily podpůrným mechanismům a tržním strukturám. 8 Už z těchto úvodních definic lze usuzovat, že pro řadu organizací, firem i jednotlivců, jsou sítě díky své charakteristice ideálním a moderním nástrojem k dosažení řady cílů a překonání problémů, které na ně současnost klade Historické základy networkingu Z historického pohledu je těžké hledat počátky sítí. Je zřejmé, že osobní sítě přátelských a kolegiálních vztahů kvetly odnepaměti. I příklady mezinárodních organizací typu Tovaryšstva Ježíšova, zednářských lóží nebo dalších podobných sociálních a vlivových skupin, můžeme považovat za svého druhu sítě, i když ne zcela odpovídají jejich dnešnímu chápání. U evropských sociálních nevládních organizací, které mají k organizacím v oblasti kultury nejblíže, můžeme s trochou zjednodušení identifikovat čtyři základní etapy vývoje. První mezinárodní organizace, které ale spíše než síť nehierarchickou provozovaly mezinárodní síť poboček, byly Mezinárodní červený kříž, Armáda spásy nebo Evropská rada sociální podpory. Ty vznikaly ještě na 8 Manuel Castells in: DeVlieg, Mary Ann: Evaluation Criteria for Cultural Networks in Europe,

6 konci 19. století. Cílem těchto organizací bylo sdílet témata a problémy své práce a zlepšovat tak kvalitu služeb svých členů v jednotlivých zemích. Tento cíl je velmi podobný těm, které mají i dnešní sítě. Druhou etapu vzniku síťových organizací ovlivnilo založení Organizace spojených národů a UNESCO. Tyto instituce se otevřely diskusi s řadou vládních i nevládních organizací. Členy těchto organizací byli obvykle zástupci určitého oboru vybraní na základě reprezentativního principu z každé země nebo regionu byl vybrán určitý předem daný počet (obvykle volených) zástupců. Reprezentativní zastoupení v těchto organizacích znamenalo omezení v možnosti stát se jejich členy, čímž se tento způsob práce opět liší od současných sítí, ale celkově se jednalo o významný posun v možnostech mezinárodní diskuse. Z evropského hlediska i proto, že řada klíčových odborů OSN sídlila ve Švýcarsku a Rakousku. Do této skupiny organizací sdružených pod UNESCO patří například i ITI Mezinárodní divadelní ústav, který vznikl v Praze. Třetí etapu vývoje mezinárodních organizací, a s nimi i sítí, začíná ovlivňovat i proces integrace přímo na evropském kontinentu. Zejména založení Rady Evropy (Council of Europe) přineslo nové příležitosti. Přesto, že Rada Evropy neměla a nemá konkrétní reálnou moc, zejména v 60. letech měla silné zpětné propojení k jednotlivým národním vládám. A navíc uznala roli mezinárodních nevládních organizací vytvořením systému statutu konzultanta, čímž jim otevřela možnost přímo zasahovat do jednání. Rada Evropy i UNESCO se v období mezi 60. a 80. lety podílely i na vzniku a financování některých kulturních sítí. Díky jejich kulturním programům a fondům tak vznikla například síť CIRCLE, která sdružuje informační a dokumentační střediska v oblasti kultury a má vliv na tvorbu podkladových materiálů pro rozhodovací procesy na evropské úrovni. Dalším příkladem, kdy Rada Evropy a UNESCO společně podpořily vznik a provoz kulturní sítě 6

7 je Culturelink, která sídlí v Bělehradě a realizuje společné výzkumné projekty a podporuje mezinárodní spolupráci. 9 Růst důležitosti sítí jako profesionálních nástrojů můžeme zřejmě přisuzovat rozvoji kulturní politiky a politiky identity v západním světě po 60. letech 20. století. V té době politické názory na pohlaví, rasu a sexualitu a ekologická a samosprávná hnutí převrátily tradiční představy postavení ve společnosti vázané pouze k hranicím třídy. Poprvé se propojili jednotlivci pocházející z různých společenských pozic a vyznávající různé životní styly a vytvořili sociální a politickou sílu, která držela pohromadě na základě společného úsilí a ne na základě tradičních sociálních a ekonomických rámců příslušnosti k třídě a majetku. To je posun, který předznamenává konečný přechod od moderní, nebo kapitalistické, éry k postmodernímu, nebo individualistickému, tržnímu věku. Sítě, jako nástroje k překonávání hranic a jako odpověď na roztříštěnost, je možné chápat jako reakci na tyto změny. Ať už jsou sítě založeny formálně nebo ne, jsou dnes velmi aktuální. 10 Čtvrtá etapa rozvoje evropských sítí byla z politického hlediska ovlivněna především rostoucím vlivem a rozšiřováním role Evropské unie. Ta postupně stanovovala společné cíle a politiky v oblastech, kde mezinárodní nevládní neziskové organizace působí ať už je to ekologie, sociální politika nebo konečně i kultura. Některé sítě začaly působit na základě stanovení těchto cílů 11. Jiné vznikly nezávisle na rozhodnutích Unie, ale byly jimi implicitně ovlivňovány. Existence dalších sítí byla naopak přímo vyvolaná nebo financovaná Evropskou komisí (European Commission) z praktických pohnutek byl podpořen jeden partner pro určitou oblast, aby Komise nemusela složitě jednat s (tehdy) minimálně dvanácti různými partnery. K výrazným změnám došlo především v 80. letech, kdy v úzkém vztahu k Evropskému společenství pracovaly především sítě v sociální oblasti. Nezávisle začaly vznikat i sítě v jiných oblastech, např. Trans Europe Halles nebo IETM. V 90. letech pak, především ruku v ruce s Maastrichtskou 9 Více v kapitole Vývoj vztahu Evropské unie a evropských kulturních sítí 10 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, Více v kapitole Vývoj vztahu Evropské unie a evropských kulturních sítí 7

8 smlouvou a vytvořením Evropské unie, vzniká velké množství kulturních sítí, mezi nimi například i EFAH. V roce 1992 se součástí Maastrichtské smlouvy stal článek 128 (po změnách v Amsterdamské smlouvě článek 151), ve kterém se nově vzniklá Unie zavazuje podílet se i na rozvoji evropské kultury na základě tohoto článku pak orgány Evropské unie oslovuje, interpeluje a konzultuje řada mezinárodních kulturních organizací a sítí. Tato poslední vlna sítí je hlavním předmětem této práce, respektive evropské kulturní sítě tak, jak je chápeme, vznikají právě od 80. let. Výše zmiňované společenské změny v 60. letech a později se jich bezprostředně dotýkají, ačkoli sami aktéři networkingu tuto spojitost nepovažují za rozhodující. Nezávislí divadelní organizátoři, nové soubory a festivaly, které vznikly v přímé návaznosti na dění na konci 60. let, umělci, ekologové a dobrovolníci v sociální oblasti, kterým bylo v roce 1968 kolem dvaceti let, jsou však těmi, kdo v 80. letech začínají zakládat první sítě tohoto typu. V tomto ohledu můžeme v oblasti divadla a performing arts vystopovat vazby k druhé divadelní reformě a událostem jako byl Avignonský festival v roce 1968 s účastí Living Theatre a následný rozmach festivalů po celé Evropě atd. K prudkému rozvoji networkingu v oblasti kultury pak došlo zejména v 90. letech 20. století. Jednak díky optimisticky vypadajícím změnám evropské legislativy, jednak proto, že se po roce 1989 nečekaně změnila politická situace střední, východní a jihovýchodní Evropy a západoevropské organizace hledaly formou sítí možnost, jak spolupracovat s partnery z postkomunistických zemí a jak financovat společné projekty. Fenomén sítí byl tak módní, že téměř na každé mezinárodní konferenci a setkání byl seminář o networkingu. Už jsme si z toho pomalu začali dělat legraci a říkali jsme networking notworking. Ale postupně se přešlo od mluvení k práci a networking funguje Rozhovor s Martou Smolíkovou, Praha

9 Situace se postupně konsolidovala a dnes již nepůsobí v jednom oboru tolik sítí s obecně definovanými cíli. Poměrně velké hráče doplňují malé flexibilní sítě s konkrétním praktickým zaměřením. 9

10 3. Proč vznikají sítě? V informační společnosti, ve které se dnes nacházíme, je organizace, tak jak ji známe, překonaná. Ti z nás, kteří při řízení splétají lidské sítě, zmátli sebe i své podniky. Tyto lidské sítě prospívají, zatímco organizace okolo nich bojují o zachování efektivity nebo přímo o přežití. Intuitivně se zdá, že networking je nějakým způsobem základem k organizování a řízení lidí v budoucnosti. 13 Velké organizace a firmy, ale i státy, mají problémy s řadou výzev, které před ně staví doba a společnost. Změna, pokud k ní vůbec dojde, trvá dlouho. Přehnaný důraz na individualitu komplikuje komunikaci. Kulturní organizátoři řeší problémy mezinárodní spolupráce financování, hledání partnerů k projektům, programu pro festivaly. Otázky financování, kulturní politiky a vyjednávání s úřady, ale i vzájemné spolupráce jsou komplikovaným tématem i v rámci států a regionů. Některé tyto problémy vyžadují rychlá, flexibilní, kreativní řešení. Některá vyžadují otevřenou diskusi a konstruktivní kontroverzi. K řadě z nich usnadňuje cestu spolupráce v síti Společenské, osobní sítě, networking ve firmách V tak neuchopitelné realitě, kde virtuální organizace vznikají, aby pracovaly na projektech, a rozpadají se, jakmile je projekt dokončen, není klíčem k úspěchu to, pro koho jste pracovali, ale s kým jste pracovali a s kým jste ještě stále v kontaktu. 14 Každý z nás si po celý život vytváří síť pracovních kontaktů. Nejsou to jen jména v adresáři, každý z těchto kontaktů má svou historii, svůj vývoj a kdybychom je věnovali někomu jinému, ztratily by význam. Tyto vztahy jsou zároveň klíčové pro vytváření formálnějších a institucionalizovaných sítí na úrovni organizace. Každý člověk okolo sebe rozhazuje sítě, buduje si svůj 'network'. Cítí to jako nezbytnou potřebu zvláště ve chvílích, kdy potřebuje nalézt řešení nějakého problému. Zdaleka ne každý si v tomto ohledu 13 Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence, Goleman, Daniel in: Staines, Judith: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe,

11 počíná obratně anebo ví, kam se obrátit. Řešení existují, nicméně platí, že osobní zapojení je v networkingu předpokladem. 15 Osobní síťování (personal networking) je i jednou ze zajímavých a podceňovaných složek firemní kultury. Formální uznání a používání osobních sítí je v tradičních hierarchických a strukturovaných tvarech většiny našich institucí omezené a z nějakého důvodu neakceptovatelné. Nicméně dobrou zprávou je, že sítě a networking mohou s hierarchiemi a byrokracií koexistovat, 16 říká Robert Mueller. Dále připomíná, že networking je životně důležitý při uvádění nových výrobků a procesů ve firmě a k přijetí firemní kultury a myšlenkového směřování. Obecně tak klade čím dál větší důraz na tzv. měkké manažerské dovednosti a týmovou/síťovou spolupráci. Hierarchie je podle něj jednou z hlavních bariér podnikavých inovací. 17 Pro manažery je samozřejmě složité otevřít systém a zároveň udržet základní kontrolu nad organizací. To je ostatně také základní paradox networkingu musí být neformálně chaotický, aby podporoval tvůrčí prostředí, ale zároveň musí být do určité míry zorganizován, aby se nerozpadl. 18 Po nějaké době, co jsem organizoval turné, jsem dospěl do situace, že když někdo zavolal, že se chystá do Čech, tak já jsem se zamyslel, napadlo mě sedm lidí, pro které by se jeho představení hodilo, zvedl jsem telefon a za dvě hodiny jsem pro něj měl pět štací, a sedm jich nebylo jenom proto, že těm dvěma dalším lidem jsem se zrovna nedovolal Sítě neziskových organizací, kulturní sítě Počátky většiny dnešních etablovaných a efektivních kulturních sítí jsou v osobních přátelstvích a kontaktech, jak jsme je popsali výše. Kulturní sítě 15 Mika, František: Kdo chce brát, musí také dávat, Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence, anglické slovo enterpreneurial se překládá jako podnikavý, ale má daleko širší význam, který v sobě skrývá i ochotu riskovat, dělat změny, inovovat atd. Je to velmi aktivní přístup k práci. V dnešních manažerských publikacích se ho často používá - např. i v názvu knihy Giepa Hagoorta Arts Management: Enterpreneurial style, ale i v textech Arts Management Derricka Chonga, Strategic Management Johna L. Thompsona nebo v Kotlerově a Scheffové Standing Room Only 18 Zajímavým příkladem z firemní praxe je přístup firmy Club Mediterranée (luxusní cestovní kanceláře, která dodává dovolenou na klíč): v rámci jejich nomádského programu zaměstnanci každého letoviska mění místo práce každého půl roku a střední manažeři jednou za dva až čtyři roky všichni souhlasí s tím, že vzájemné ovlivňování, neustálé formování a reformování blízkých osobních síťových spojení mezi zaměstnanci zlepšuje přímou komunikaci, aktivitu a inovace. Mueller, R.K. (1986) 19 Seminář s Petrem Bergmannem, DAMU,

12 pak mohou vznikat například z frustrace umělců z nějakého problému a snahy ho řešit. Tak tomu bylo například při vzniku Nové sítě: Za Šárkou Havlíčkovou chodili umělci a říkali jí, jaká to je hrozná škoda, že jejich představení vzniknou a mají životnost třeba 7 repríz, možná 10 v Praze, a potom nejsou podpořená dál, nedostanou grant na reprízování nebo prostě zaniknou. 20 Nebo například vznik organizace NYIOP New York Opera Auditions vzniklé z frustrace zpěváků z nemožnosti dostat se k práci nebo dokonce k samotnému předzpívání agentům a castingovým manažerům. 21 Sítě vznikají také proto, že se skupina lidí rozhodne, díky příznivým okolnostem v možnostech financování, realizovat myšlenku podpory mladých choreografů, poskytovat jim rezidenční prostor a zajistit efektivní distribuci jejich díla (tak, jak to dělá například síť Junge Hunde nebo Trans Danse Europe), nebo z ambice poskytovat důležité informace kolegům a obhajovat jejich zájmy vůči institucím, které ovlivňují jejich život (jako sítě EFAH, Culturelink a další). Sítě v kulturní oblasti tak často vznikají z iniciativy umělců a pro umělce. Všechny známé evropské kulturní sítě se snaží rozvíjet podmínky pro uměleckou tvorbu z různých hledisek a budovat tak bázi pro rozvoj kultury. Jejich provozní náklady jsou díky vlastnostem síťových struktur minimální a většinu energie a prostředků je tak možné směřovat právě k činnosti, kvůli které vznikly. 20 Rozhovor s Jarmilou Pávkovou, Praha

13 4. Klasifikace sítí Jediná organizace, která je schopná růst bez předem dané hranice a díky neřízenému učení je síť. Všechny ostatní struktury omezují možnosti... Dynamická síť je jednou z mála struktur, která obsahuje dimenzi času. Měli bychom čekat, že nalezneme síť všude tam, kde je přítomná konstantní a nepravidelná změna. A to se potvrzuje Charakteristické znaky sítí Sítě jsou ideálem otevřené občanské společnosti. Realizace networkingu otvírá jednotlivce i organizace komunikaci a interakci s ostatními, a to komunikaci nekomplikované a neblokované výchozími problémy, jako může být vztah nadřízenosti a podřízenosti nebo kompetitivní vztah. Jednou z nejpříznačnějších analogií pro pojem sítě je přirovnání k ekosystému. Jsou to interaktivní systémy, jejichž dynamika závisí na vysokém stupni spoluúčasti a dobrovolném sdílení informací. Jsou to nebyrokratické organizace, neformální co se týče stylu řízení, přesto obvykle formálně a legálně ustanovené. Koordinace sítě je záměrně omezená na minimum. Pro optimální fungování potřebuje síť aktivní členy a pro zajištění rozsahu svých aktivit 3 až 5 zaměstnanců. Jen tak zůstane neinstitucionalizovanou, otevřenou strukturou. Základním principem networkingu je nutnost sdílení informací, zkušeností a kontaktů. Existuje přesvědčení, že výměna informací a nápadů je zdrojem moci. 23 Než se budeme zabývat jednotlivými druhy sítí, je užitečné přinést alespoň seznam základních charakteristických znaků sítí. Přestože se pak jednotlivé druhy sítí v dílčích znacích liší, lze sestavit přehled atributů a hodnot, které jsou všem společné. Později uvidíme, že některé dílčí rozdíly mají i konkrétní praktické dopady. sítě jsou dynamické díky nim se lze vyhnout rigiditě hierarchických organizací a autoritativních systémů. 22 Kevin Kelly, americký vědec a filosof, in Staines, J.: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe, Pokyny IETM členům in: Staines, J.: Network Solutions for Cultural Cooperation in Europe,

14 sítě jsou otevřené lze do nich vstupovat a vystupovat z nich, aniž by to zásadně ohrozilo jejich funkčnost. sítě jsou demokratické vztahy v nich nefungují na bázi nadřízenosti a podřízenosti, rozhoduje se v nich na základě konsenzu. sítě jsou nehierarchické sítě jsou nesoutěžní (non-competitive) vztahy v síti jsou kolegiální a jejich cílem je spolupráce, nikoli soutěž; skupinová moudrost (group wisdom) 24 je větší než moudrost jednotlivce. sítě jsou flexibilní plynule se přizpůsobují změnám a okolnostem a neustále se učí sítě jsou v základu přirozené vznikají zdola (bottom-up), na základě potřeby, na základě aktivního a dobrovolného přístupu jejich členů, nikoli na základě direktivního rozhodnutí zvenčí. sítě jsou neformální neshoda je podporovaná a konsensus je společný cíl (paradox inovace) sítě jsou dobrovolné členství v síti je dobrovolné a dobrovolná je i participace na dění v síti sítě závisí na kvalitě výměny informací Corporate networking Robert Mueller ve svém článku Networking ve firmách: jak uchopit nekonvenční moudrost (Corporate Networking: how to tap unconventional wisdom), který vyšel v antologii textů From Maestro to Manager, podává charakteristiku sítí, které vznikají ve firmách: Síťové struktury mají jeden nebo více z následujících pěti znaků: 1) části v celku autonomní a soběstačné účastníky, neboli nezávislé celky vzájemně závislé části 2) Úrovně výsledek vzájemného propojování sítí na neustále rostoucí úrovni 3) Moc a odpovědnost rozdělenou na horizontálních nebo vlnitých liniích (ne rigidní vertikální linie, kterými se vyznačují byrokracie) 24 Díky mechanismům, které prokazatelně fungují při skupinovém setkání, vzniká synergický efekt při debatě a vymýšlení nových nápadů. 14

15 4) Vnímaní mušího oka mají jedno viditelné oko nebo zaměření, které je složeno z řady dalších 5) Velmi rozvětvené směřování mají hodně vůdců, ale málo okruhů moci. Síťové procesy mají jednu nebo více z následujících charakteristik: 1) vztahy abstraktní a kvalitativní, stejně tak jako konkrétní a kvantitativní 2) neostrost mají málo vnitřních rozdělení a nejasné hranice 3) uzly a spoje slouží jako místa pro vstup informací nebo spojnice k jejich předávání 4) rovnoprávné vztahy já a my díky stejné důležitosti jednotlivce a skupiny 5) hodnoty samostatnost, vlastní zájem, vzájemnou závislost a kolektivní zájem Kulturní sítě Relevantnější charakteristiku pro kulturní sítě podává Hubert Landier, který vystihuje vlastnosti a kvalitu vztahů mezi členy i z hlediska vývoje sítě: Network je vždy postaven na silných interpersonálních vztazích, které vznikají výhradně mimo pracovní vztahy. Důvěra se vytváří na základě sdílených zkušeností v minulosti, členství ve stejné instituci, existence společného cíle nebo projektu, přátelství nebo vzájemné úcty. V pojetí networku je celková výkonnost více výsledkem kvality interpersonálních vztahů než individuální způsobilosti každého člena; kvalita vztahů je tedy důležitější než technické znalosti. Mezilidské vztahy uvnitř networku jsou neformálního charakteru. Nejsou výsledkem zavádění určitých procedur, aplikací příkazů nebo nařízení, ale spoluprací založenou na důvěře. Základní pravidla jsou nezbytná, ale nejsou implementována zvenku; jsou spíše tvořena členy networku na základě jejich zkušeností. Mají tak více morální než legální základ. 25 Mueller, R.K.: Corporate Networking: Building Channels for Information and Influence,

16 Vztahy nejsou hierarchické. Network spojuje samostatné jednotlivce, kteří jsou na sobě nezávislí. Neexistuje ústřední rozhodovací centrála, ale naopak na rozhodování se podílí všichni členové a jestliže jeden z nich začne dominovat nad ostatními a hledat cesty, jak prosadit vlastní pravidla nebo cíle, síť přestává být sítí a stává se tradiční pyramidální organizací. To, že v síti existují nezávislé jednotky neznamená, že se sobě musejí podobat. Naopak. Tím, že jsou rozmanité se navzájem doplňují a obohacují. Absence hierarchické struktury uvnitř networku nevede k chaosu, protože v něm existuje proces jakési vnitřní seberegulace. Tento proces je podobný vytváření pořádku z nepořádku (chaosu) podle teorií fyziků a biologů. Network je otevřený a vyvíjí se. Nové jednotky stále přicházejí a spolupracují nebo naopak někteří členové odcházejí. Pravidla hry se vyvíjí díky shromažďování a sdílení zkušeností uvnitř networku. Podoba a intenzita vztahů mezi různými členy skupiny se mění podle okolností. 26 Nezanedbatelným charakteristickým znakem sítí je také fakt, že díky svojí flexibilní a minimalizované organizační struktuře mají velmi nízké provozní náklady. Většina prostředků, které síť generuje (ať už z členských příspěvků, grantů, sponzorů atd.), je tedy určena na realizaci konkrétních cílů sítě jednotlivých projektů, akcí, meetingů atd Sítě podle cíle a strategie Louise Scott ve svém článku Sítě: nové nástroje inovace a průzkumu (Networks: New Tools for Innovation and Exploration) rozděluje sítě do čtyř kategorií, které bychom mohli nazvat kategoriemi strategickými. Vystihují totiž základní rozdíly mezi subjekty a strukturami, které se samy mohou nazývat sítěmi, ale jejichž strategie a cíle je důležité rozlišit v zájmu vyjasnění jejich pozice vůči členům i okolí. 26 Němcová, Markéta: Evropské kulturní sítě,

17 Tyto kategorie jsou v základním rozdělení: evropské kulturní sítě trans-národní 27 profesionální asociace sítě poboček institucí trans-národní projekty Evropské kulturní sítě Za prvé Louise Scott rozlišuje evropské kulturní sítě: Kulturní sítě vznikly na základě společně vysloveného zájmu a poslání, který sdílí každý člen. Ať už jsou jejich členy organizace nebo jednotlivci z jednoho nebo více sektorů, charakterizuje je jejich otevřenost, flexibilita, vzájemné působení a dynamika, jejichž hnací silou je vůle členů sdílet informace, zkušenosti a nápady a vzájemně se učit jeden od druhého. Proto také závisí na osobním kontaktu, který může být nicméně umocněn publikační činností nebo informačními technologiemi. Jako nehierarchické struktury umožňují pohyb autority a komunikace ze strany na stranu mezi jejich členy. 28 Tato charakteristika odpovídá výše zmiňované poslední vývojové fázi evropských kulturních sítí. Cílem těchto organizací je především vytvořit místo setkávání, výměny informací a zkušeností. Primárně není cílem praktický projekt, který ovšem často vzniká na základě osobní aktivity členů sítě a jako přímý důsledek činnosti v síti. Síť tak působí jako katalyzátor mezinárodní/evropské kulturní spolupráce. Jelikož síť funguje jako velmi dobrý nástroj výměny a shromažďování informací, je také výbornou argumentační základnou oboru, ve kterém působí. V rámci svých aktivit většina sítí provádí výzkumy a teoreticky reflektuje svůj obor, a profesionálně a účinně tak přispívá do debaty s širokým okruhem zúčastněných a zainteresovaných. 29 V oblasti performing arts je nejlepším příkladem takové sítě IETM (Informal European Theatre Meeting). Už jeho název charakterizuje způsob práce neformální setkání. IETM je platformou pro tato neformální setkání, diskusi a 27 lze použít i termín mezinárodní, který ale víc obsahuje význam dvoustranné spolupráce, zatímco trans-národní instituce nebo projekt potřebuje více než dva členy. 28 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, Lze použít také anglický termín stakeholders 17

18 výměnu informací. V rámci každého IETM Meetingu fungují takzvané pracovní skupiny (Working groups), které jsou konkrétní formou networkingu, zabývají se jednotlivými problémy společného zájmu členů: Working groups jsou tam od toho, aby jste se přesvědčili, jestli vaše zkušenosti odpovídají zkušenostem těch ostatních. Můžete tam zažít spoustu zajímavých impulsů, nebo naopak předat část svých zkušeností ostatním, např. z nově přistupujících států Evropské unie... Zatímco ty menší sítě (resp. síťové projekty, viz níže, pozn. JS) jsou samozřejmě už daleko akčnější, detailně řeší přímo konkrétní projekty. 30 Jiné sítě se zaměřují více na teoretickou práci a poskytování myšlenkového zázemí praktikům, které sdružuje IETM a jemu podobné organizace. Sítě jako CIRCLE nebo EUCLID jsou v dobrém slova smyslu akademické. Často jsou jim ze strany orgánů Evropské unie zadávány výzkumné projekty, které slouží jako podklady pro budoucí rozhodnutí komisařů. Proto je na místě tvrdit, že evropské kulturní sítě významně přispívají ke zlepšování kulturního prostředí v EU. Ideální evropská kulturní síť v podstatě naplňuje všechny charakteristické znaky shora popsané. Další kategorie se pak v některých znacích rozcházejí Trans-národní profesionální asociace Louise Scott dále uvádí kategorii trans-národních profesionálních asociací. Často se i tyto organizace pojmenovávají sítěmi, ale je třeba uvést na pravou míru jejich odlišnost od sítí, jak je chápeme v moderním smyslu. To jsou reprezentativní asociace v jednotlivých oblastech, sektorech, jako například herecké asociace nebo umělecké rady, jejichž hlavním cílem je reprezentovat zájmy svých členů ve vztahu k vyšším autoritám na úrovni státu nebo Evropy. Delegáti bývají voleni nebo formálně jmenováni v hierarchii od místních přes národní až k evropské/mezinárodní úrovni. V těchto organizacích se autorita a informace pohybují shora dolů a zdola nahoru ve formalizovaném rámci, nikoli ze strany na stranu. 31 Historicky 30 Rozhovor s Yvonou Kreuzmannovou, Praha Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration,

19 tato forma odpovídá organizacím vzniklým kolem OSN a Rady Evropy, což samozřejmě neznamená, že takové organizace nevznikají i dnes, a že nemají svůj smysl. Příkladem takových organizací je například ITI, Mezinárodní divadelní institut, který vznikl pod OSN, respektive UNESCO. Jsou to ale i Evropská herecká federace, Síť evropských festivalů a další. Ty klasické asociace fungují zpravidla na opravdu hierarchickém principu. Tam se přihlásíte, pak dlouho čekáte a pak, když je někdo aktivní nebo zajímavý, tak ho zvolí do nějakého výboru, ve kterém se schází častěji, má možnost o věcech debatovat a informace samozřejmě dostávat rychleji a i je nějakým způsobem ovlivňovat nebo vytvářet. Kdežto v sítích je ten princip jiný tam všichni fungují stejně a všichni si rozdělují informace navzájem a maximálně tam je někdo, kdo to moderuje nebo uspořádává. 32 Někdy ani nestačí se do asociace přihlásit. Některé fungují na reprezentativním principu, který vyžaduje, aby nebyl překročen určitý daný počet zástupců určitého regionu, profese nebo sektoru. V tom jsou asociace daleko uzavřenější než čisté sítě. Ovšem: Je pravda, že pro nějaké politicky orientované rozhodování nebo jednání potom není špatné, že máte šéfa, který v malém týmu může něco rozhodnout a dělat... Na druhou stranu asociace přece jen víc reprezentují než by pracovaly. 33 Z tohoto pohledu ale asociace a sítě tohoto typu často fungují jako důvěryhodné (ať už podloženě, nebo ne) partnerské organizace pro oficiální orgány. I pro nečleny mohou být zdrojem důležitých informací a dokumentace v oblasti, kterou zastupují. Navíc je třeba dodat, že řada organizací, která existuje již delší dobu, například na bázi reprezentativní asociace, postupně vnitřně mění svou strukturu i pracovní metody a přibližuje se tak více, než by se dalo vyvodit z jejích názvu, síťovému modelu. Tak například pobočky některých národních institutů (Goethe Institut, British Council) začínají pracovat projektovým způsobem a opouštějí tradiční model pouhého jednostranného šíření jazyka a národní kultury. Národní zprostředkovatelé se sami stávají protagonisty trans-národních procesů. 34 Případem takové asociace v České republice je Asociace 32 Rozhovor s Martou Smolíkovou, Praha ibid 34 Minichbauer, R., Mitterdorfer, E.: European Cultural Networks and Networking in Central and Eastern Europe,

20 českých filmových klubů, která podle své struktury a činnosti daleko více, než svým jménem, připomíná síť. Z tohoto hlediska je zároveň, bez detailní znalosti jedné každé, složité hodnotit a zařadit do některé z navržených kategorií organizace, jejichž přehled přináší příloha této práce Sítě poboček institucí Za třetí jsou v práci Louise Scott uváděny sítě poboček institucí. Organizace, které chtějí prosazovat své vlastní zájmy na mezinárodní úrovni mohou vytvořit 'síť' poboček. Tyto pobočky kopírují strukturu institucí, které je založily, autorita je jednosměrná shora dolů a informace jsou předávány také shora dolů a v omezené míře horizontálně. 35 Příkladem tohoto typu organizací jsou například Česká centra nebo kanceláře programu Evropské unie MEDIA v jednotlivých zemích. V tomto případě již nelze hovořit o moderních sítích. I když se často říká síť Českých center atd., tak tento druh organizace nesplňuje charakteristiky evropské kulturní sítě Trans-národní projekty Čtvrtou variantou mezinárodní formy spolupráce ve formě sítě jsou transnárodní projekty. Projekty vytvořené ve spolupráci několika partnerů mohou být výsledkem networkingu. Mohou být také výsledkem čerstvě vytvořených jednorázových partnerství, která jsou krátkodobými prostředky k realizaci vzájemně výhodných projektů. Některé programy, především programy Evropské komise, podporují tento typ spolupráce prostřednictvím grantů... Některá partnerství mohou vyústit v dlouhodobější spolupráci, zatímco jiná se ukážou jako nevhodná a skončí v okamžiku, kdy byl projekt realizován. 36 Tento typ partnerství je případ trojstranných projektů v rámci programu Culture 2000 nebo Mezinárodního Visegrádského fondu. Od ostatních kategorií se liší především svou krátkodobostí a striktní účelovostí. To ovšem neznamená, že podobný projekt nemůže být prvním krokem k dlouhodobé spolupráci v širší rovině. A zkušenosti ukazují, že takový projekt má daleko větší životnost a hodnotu pro partnery, pokud je výsledkem předchozí práce ve formálním nebo neformálním networku. 35 Scott, Louise: Networks: New Tools for Innovation and Exploration, ibid, viz také příklady v kapitole Česká účast na programu Culture

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM

Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM Team Consultancy Project - Koncepce strategie občanského sdružení CAIM Team: Edita Řezáčová, Jaroslav Polívka, Igor Rabín, Michal Mačát, Petr Moravec Leden 2015 1 Agenda 1. Úvod Co je to interim management?

Více

Albert-László Barabási

Albert-László Barabási Obsah 1. Úvod, kdo je kdo :-) 2. Co to je síťování? Od definice po praktické ukázky 3. MAS jako platforma pro cestovní ruch 4. Cílené formování sítí (osobní, profesní, placené) 5. Informační technologie

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES

ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES ICOMOS INTERNATIONAL COUNCIL ON MONUMENTS AND SITES CONSEIL INTERNATIONAL DES MONUMENTS ET DES SITES CZECH NATIONAL COMMITTEE COMITÉ NATIONAL TCHÉQUE STANOVY Českého národního komitétu ICOMOS, z.s. Tyto

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET. Článek I. Základní ustanovení

1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET. Článek I. Základní ustanovení 1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET Článek I. Základní ustanovení Založení a vznik a) Občanské sdružení POP BALET (dále v textu jen sdružení, nebo PB). b) Sdružení bylo založeno ustavující valnou hromadou,

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) Nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Národní veřejná politika v Evropské unii

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Národní veřejná politika v Evropské unii SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Národní veřejná politika v Evropské unii Knopf, Jutta; Kahlenborn, Walter; Hajduk, Thomas; Weiss, Daniel; Feil, Moira; Fiedler, Romy; Klein, Johanna Evropská komise Generální

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005 Program Culture 2005 1 ÚVOD Tento dokument přináší informace o realizaci programu Culture 2005, který byl schválen dne 14. 2. 2000 Evropským parlamentem a Radou po konzultacích s Výborem regionů (č. 508/2000/ES

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce přímo řízená organizace MŠMT mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání administruje vzdělávací programy Evropské komise Národní agentura programu

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE PRIORITNÍ OBLAST I Hájení zájmů ČRDM bude hlavním partnerem státu v oblasti politiky a koncepce neformální výchovy a vzdělávání a respektovanou

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D.

Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. Podpora přednášky kurzu Týmová kultura, techniky a případové studie týmové práce ve VaV s podporou ICT Týmová kultura ve vědě a výzkumu Marek Franěk

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s.

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s. Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy spolku Preambule Nestátní neziskové organizace významnou měrou přispívají k řešení mnoha problémů v oblastech sociální problematiky,

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců I. Základní informace o projektu Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců Firma: Statutární město Hradec Králové Československé

Více

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES Často kladené dotazy Obecné dotazy Kde najdu informace o programu Tvoje první práce přes EURES? Informace si můžete stáhnout z portálu EURES na adrese http://eures.europa.eu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Váš partner pro vzdělávání. ICV - Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o.

Váš partner pro vzdělávání. ICV - Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o. Váš partner pro vzdělávání ICV - Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI TRADICE společnost založena v roce 1996 DOBRÁ ZNAČKA LÍDR GOODWILL PROFESIONALITA respekt důvěra partnerství

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Příloha - Stanovy ELSA Praha. ELSA Praha Stanovy. Preambule ZÁSADY ELSA

Příloha - Stanovy ELSA Praha. ELSA Praha Stanovy. Preambule ZÁSADY ELSA ELSA Praha Stanovy Preambule ZÁSADY ELSA CÍL USILOVAT O SPRAVEDLIVĚJŠÍ SVĚT RESPEKTUJÍCÍ LIDSKOU DŮSTOJNOST A KULTURNÍ ROZMANITOST. ÚČEL PŘISPÍVAT K PRÁVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ, ZLEPŠOVAT VZÁJEMNÉ POROZUMĚNÍ A

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Cíl Identifikace možností a bariér případného využití konceptu

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov:

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: Návrh změny stanov. Praha, 25.března 2013 Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: V čl. 1 písmeno a) se věta v závorce mění na "(dále jen sdružení

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

S T A N O V Y O B Č A N S K É H O S D R U Ž E N Í Č E S K Ý I N S T I T U T M A N A Ž E R Ů I N F O R M A Č N Í B E Z P E Č N O S T I ČIMIB STANOVY

S T A N O V Y O B Č A N S K É H O S D R U Ž E N Í Č E S K Ý I N S T I T U T M A N A Ž E R Ů I N F O R M A Č N Í B E Z P E Č N O S T I ČIMIB STANOVY S T A N O V Y O B Č A N S K É H O S D R U Ž E N Í Č E S K Ý I N S T I T U T M A N A Ž E R Ů I N F O R M A Č N Í B E Z P E Č N O S T I Č L Á N E K I. Ú V O D N Í U S T A N O V E N Í Společná činnost je

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

FOKUS České Budějovice, o.s.

FOKUS České Budějovice, o.s. STANOVY FOKUS České Budějovice, o.s. Článek I. Název a sídlo sdružení 1. FOKUS České Budějovice - Sdružení pro pomoc a podporu lidem s duševním onemocněním (dále jen Sdružení) je dobrovolným a nepolitickým

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám

Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Škola: Gymnázium, Krnov, p.o. Indikátor Počáteční stav k 1.5.2012 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze

Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze Humanitární pomoc na křižovatce, to je téma 1. Humanitárního kongresu, který pořádají největší české neziskové organizace už v sobotu

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

STANOVY. občanského sdružení Platforma informačních technologií

STANOVY. občanského sdružení Platforma informačních technologií 1 Název a sídlo STANOVY občanského sdružení Platforma informačních technologií 1.1 Název občanského sdružení je: Platforma informačních technologií (dále jen sdružení ). 1.2 Zkratka názvu sdružení zní:

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4

OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4 OBSAH ÚVOD 1 KAPITOLA 1 OSOBNOST MANAŽERA 3 1.1 Rysy osobnosti manažera 3 Schopnosti 4 Inteligence 4 Znalosti, dovednosti a zkušenosti 5 Vlastnosti osobnosti 5 Motivy a potřeby 6 Postoje 7 Hodnoty 7 Zvláštní

Více

MAINSTREAMINGOVÁ STRATEGIE PRO I. KOLO INICIATIVY EQUAL V ČR

MAINSTREAMINGOVÁ STRATEGIE PRO I. KOLO INICIATIVY EQUAL V ČR MAINSTREAMINGOVÁ STRATEGIE PRO I. KOLO INICIATIVY EQUAL V ČR Mainstreamingová strategie EQUAL Strana 1/12 OBSAH: 1. INICIATIVA EQUAL V ČR... 3 1.1 TÉMATICKÉ OBLASTI INICIATIVY EQUAL... 3 1.2 IMPLEMENTACE

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

URBACT Věstník Srpen 2011 # 8

URBACT Věstník Srpen 2011 # 8 URBACT Věstník Srpen 2011 # 8 AKTUALITY - URBACTu Nástroj pro participativní tvorbu politik Výstupu projektu OPENCities Místní podpůrné skupiny URBACT nástroj pro participativní tvorbu politik Místní podpůrné

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ISO 9001- ISO TS16949

ISO 9001- ISO TS16949 Zkušenosti firem se zaváděním systému managementu jakosti ISO 9001- ISO TS16949 Zpracoval: Jaroslav KYSELA Každý z nás preferuje kvalitu. Kupujeme kvalitnější zboží. Kvalita za rozumnou cenu. Kvalitu

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

Ekonom, filozof, manažer, podnikatel, sociolog Narozen 7. listopadu 1886 v Maldenu, v Massachusetts, v USA Vyrůstal se svým otcem na farmě Později

Ekonom, filozof, manažer, podnikatel, sociolog Narozen 7. listopadu 1886 v Maldenu, v Massachusetts, v USA Vyrůstal se svým otcem na farmě Později TERI LS 2013/14 Ekonom, filozof, manažer, podnikatel, sociolog Narozen 7. listopadu 1886 v Maldenu, v Massachusetts, v USA Vyrůstal se svým otcem na farmě Později studoval na Harvardu, titul zde ale nezískal

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Implementace SOA v GE Money

Implementace SOA v GE Money 3 Shared Experience Informační systémy a integrace Implementace SOA v GE Money Vybudování fungující SOA architektury a zavedení konceptu Enterprise Service Bus přineslo GE Money moderní a flexibilní IT

Více

Střítecký Rudolf MUDr. Institut managementu zdravotnických služeb FM J.Hradec, VŠE Praha

Střítecký Rudolf MUDr. Institut managementu zdravotnických služeb FM J.Hradec, VŠE Praha Střítecký Rudolf MUDr. Institut managementu zdravotnických služeb FM J.Hradec, VŠE Praha 1 Citát: dobrá praxe je založena na dobré teorii Leonardo da Vinci 2 Všeobecně se předpokládá, že zdravotnictví

Více

Manažerské rozhodování

Manažerské rozhodování Manažerské rozhodování Volba stylu rozhodování a využitelné modely Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA . Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526 DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. www.zenyaveda.cz 1. 12. 2011

Více

PRVNÍ STŘEDNĚDOBÉ HODNOCENÍ SPOLEČNÝCH TECHNOLOGICKÝCH INICIATIV ARTEMIS A ENIAC

PRVNÍ STŘEDNĚDOBÉ HODNOCENÍ SPOLEČNÝCH TECHNOLOGICKÝCH INICIATIV ARTEMIS A ENIAC PRVNÍ STŘEDNĚDOBÉ HODNOCENÍ SPOLEČNÝCH TECHNOLOGICKÝCH INICIATIV ARTEMIS A ENIAC ČESKÝ NÁRODNÍ INFORMAČNÍ DEN SPOLEČNÝCH TECHNOLOGICKÝCH INICIATIV ARTEMIS A ENIAC Praha, 21. března 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Rozvoj spolupráce ve střední Evropě: Grantové programy IVF

Rozvoj spolupráce ve střední Evropě: Grantové programy IVF Rozvoj spolupráce ve střední Evropě: Grantové programy IVF Hradec Králové, 25. září 2012 Visegrádská skupina (V4) V4 jako konzultační platforma pravidelná setkání na všech úrovních a ve všech sektorech

Více

HR controlling. Ing. Jan Duba HRDA 26.9.2014

HR controlling. Ing. Jan Duba HRDA 26.9.2014 HR controlling Ing. Jan Duba HRDA 26.9.2014 Anotace Zkušenosti s nastavováním systému měření výkonu pracovních skupin a jednotlivců Jak zavést živý controlling pro řízení firmy? Anotace Interim HR manažer

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání

Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání čeština pro cizince Mgr. Markéta Slezáková spoluautorka koncepce Nízkoprahových kurzů češtiny pro cizince Centra pro integrace cizinců Nízkoprahové kurzy

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více