Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let
|
|
- Milan Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Praha 1, Václavské náměstí 21 Vytvořil: Zhotovitel: Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Praha 1, Těšnov 5 Autoři textu: kolektiv ATOKu ve složení: Ing. Josef Novák, Ing. Libuše Fouňová, Ing. Miloš Beran, Mgr. Jiří Česal, Jiří Simín a Ing. Jiří Kohoutek
2 Odborná studie vypracovaná v rámci operačního programu MPSV ČR Lidské zdroje a zaměstnanost projekt Posilování bipartitního dialogu v odvětvích pod číslem projektu CZ.1.04/1.1.01/ Téma ROZPOZNÁNÍ A ŘÍZENÍ ZMĚN V ODVĚTVÍ TOP VE STŘEDNĚDOBÉ PERSPEKTIVĚ (ZMĚNY PROPORCÍ MEZI VLASTNÍ VÝROBOU A OSTATNÍMI PROCESY JAKO DESIGN, VÝVOJ, MARKETING, PRODEJ, EV. KOOPERACE). Textilní a oděvní průmysl evropský i český prochází velmi složitým transformačním procesem vyvolaným globalizací. Globalizační vlivy se dotýkají tohoto odvětví významněji než ostatních odvětví české ekonomiky. Průvodními jevy tohoto procesu je stěhování výrobních kapacit do zemí s levnější pracovní silou s dopadem na zaměstnanost odvětví i státu. Odvětví TOP prochází tímto procesem intenzívně cca posledních 10 let, za tu dobu se snížila zaměstnanost v odvětví o 50 % (ze 120 tis. v roce 2000 na 60 tis. v roce 2010). Tento proces vyvolává velmi silné tlaky na změnu většiny firemních procesů a zcela je mění. Na tyto změny je potřeba reagovat celkovou změnou strategie podniků i odvětí. Cílem je nalézt (definovat) strategii odvětví na období , tím pomoci firmám orientovat se v nových podmínkách (tím zvýšit jejich konkurenceschopnost), zvýšit konkurenceschopnost odvětví v mezinárodním měřítku a z hlediska celospolečenského v max. možné míře udržet zaměstnanost. V této strategii vyváženě posuzovat hlediska podnikatelská i zaměstnanecká, to je důvod proč přenášíme tvorbu strategie na společnou platformu zaměstnavatelů i zaměstnanců (bipartitní platformu). Zadání Cílem studie je popsání hlavních globalizačních tendencí v odvětví TOP a jejich dopad na mezinárodní obchod. Studie musí obsahovat: popsání a prokázání specifik odvětví TOP na pozadí globalizačních změn hlavní vývojové tendence s perspektivou příštích 10 let, jejich popis a předpokládané dopady do vnitřních procesů firem definovat klíčové aktivity rozhodné pro udržení konkurenceschopnosti odvětví TOP alternativní návrhy jak je možné/nutné na tyto změny reagovat s cílem maximalizovat podnikatelský efekt a minimalizovat ztráty na zaměstnanosti popis praxe jiných zemí EU, které již dříve prošly procesem restrukturalizace vyvolané globalizací (Německo, Dánsko) 2
3 Obsah 1 CELKOVÉ SHRNUTÍ- RESUME 8 2 Úvod do studie Definice odvětví Metodická poznámka 11 3 Popsání hlavních globalizačních tendencí evropského a světového textilního a oděvního průmyslu a jejich dopad na mezinárodní obchod Definice globalizace Vytvoření podmínek pro expanzi asijských zemí - historie pravidel pro obchodování s textilním a oděvním zbožím Vznik systému množstevních omezení mezi členy GATT (WTO) MFA systém ATC - Agreement on Textile and Clothing postupné zrušení kvót Zlom v procesu liberalizace TOP trhu - Vstup Číny do WTO Souvislosti, které umožnily rozvíjejícím se zemím využít globalizace (nových podmínek daných dohodami WTO) Hodinové osobní náklady Tarifní překážky obchodu (celní bariéry) Netarifní (jiné než celní) překážky obchodu Zkušenosti ČR s úplnou liberalizací textilního a oděvního průmyslu 21 4 Popsání a prokázání specifik odvětví českého TOP na pozadí globalizačních změn (SWOT analýza), právní prostředí, problémy legislativy SWOT analýza, silné a slabé stránky českého textilního a oděvního průmyslu Politický a právní rámec pro český TOP Specifická legislativa pro textilní a oděvní průmysl v ČR Zákon na ochranu spotřebitele Textilní hračky a výrobky pro děti do 3 let Osobní ochranné pomůcky Materiály pro stavebnictví Výrobky určené pro zdravotnictví Legislativa upravující mezinárodní obchod Pravidla původu zboží Inovační potenciál TOP Metodická poznámka Popis současného stavu českého textilního a oděvního odvětví z hlediska výzkumu a inovací _ Spolupráce výrobců s výzkumnými a vývojovými pracovišti a vysokými školami 44 5 Definování krátkodobých problémů ekonomického charakteru podniků odvětví a krátkodobých problémů zaměstnanců odvětví (sociologie, psychologie) Vysoké přidané náklady na korunu mezd Nepružný pracovní trh Vysoký a ekonomicky neodůvodněný růst některých významných nákladů Struktura a úroveň vzdělávacího odvětvového systému. 50 3
4 5.5 Investiční aktivita Image (pověst) odvětví 51 6 Hlavní vývojové tendence českého TOP s perspektivou příštích 10 let, jejich popis a předpokládané dopady do vnitřních procesů firem Scénář č. 1 Limitovaná globalizace Scénář č. 2, Asijská dominance Evropská excelence Scénář č. 3 Rozvinuté nové členské státy Aplikace scénářů na TOP ČR Scénář č Zkracování hodnototvorné vertikály opouštěním výrobních stupňů, které nezajišťují dostatečnou přidanou hodnotu Procesy, které měly základní vliv na zkracování hodnotové vertikály Blízkost trhů s materiály Orientace na "core business" Orientace na výrobky s vyšší PH Ztráta (nákladové) konkurenceschopnosti Předpokládaný vývoj 66 8 Dopady vstupu zahraničního kapitálu do českých TO firem: očekávání versus realita Vývoj po roce 1989, rozpad existujících obchodních vztahů Pasivní a aktivní zušlechťovací styk - přechodná řešení Vstup zahraničního kapitálu do českého TOP Zahraniční investor je přínosem, když Vývoj zahraničních investic do TOP ČR Příklady úspěšného a neúspěšného vstupu zahraničního kapitálu do českých TO firem Úspěšný vstup Neúspěšný vstup 77 9 Růst podílu výkonů uvnitř TOP generovaných netradičním zaměřením, zejména technickým textilem. Prognóza budoucí vazby TOP na výrobní spotřebu odběratelských oborů (autoprůmysl, stavebnictví, zemědělství, aj.) a vývoj Definice technických textilií (TT) Přednosti a zápory TT, v čem jsou zajímavé obecně a pro CZ Tržní možnosti TT Tržní možnosti TT v ČR Předpokládáný vývoj spotřeby TT Potenciál TT Budoucí potenciály trhů, zejména těch, které jsou dnes považovány za levné. Vývoj budoucí spotřeby na těchto trzích. 89 4
5 10.1 Čína Indie Pákistán Latinská Amerika Afrika Rusko Ukrajina USA Kanada Prognóza vývoje střední třídy ve světě do roku Definování klíčových aktivit rozhodných pro udržení konkurenceschopnosti českého TOP Provozní převaha Blízkost zákazníkům Produktové vůdcovství Alternativní návrhy, jak je možné/nutné na změny reagovat s cílem maximalizovat podnikatelský efekt a minimalizovat ztráty na zaměstnanosti. Definice klíčových aktivit pro udržení, existenci a rozvoj TOP Snižování váhy tradičního textilu a růst váhy technického textilu Vytváření příznivých podmínek pro relokaci textilních výrob Orientace na strategie Produktové vůdcovství a Blízkost zákazníkům Popis praxe jiných zemí EU, které již dříve prošly procesem restrukturalizace vyvolané globalizací (Německo, Dánsko, benchmark-západní Evropa), doporučení Portugalsko, které čerpalo podporu EU v letech Důvody pomoci Cíle pomoci Podmínky pomoci Struktura a technika pomoci Financování Alokace zdrojů podle programů Podrobnější význam položek programu s největší podporou Zhodnocení vývoje portugalského textilního průmyslu Belgie Německo, Dánsko Česká republika Produktivita práce Segmentace trhu Dlouhodobá strategie včetně taktiky odvětví Spolupráce s evropskými strukturami 117 5
6 14.2 Požadavky na domácí vládu a exekutivu EU Image odvětví Využití všech silných stránek Posílení reprezentativnosti Vize (představa o budoucnosti) Mise (poslání) 119 Český textilní a oděvní průmysl nepominutelným partnerem nejprogresivnějších odvětví lidské činnostiseznam zkratek 119 Seznam zkratek 120 Seznam zdrojů, literatura a prameny 121 Seznam grafů 122 Seznam tabulek 124 Přílohy 125 6
7 Seznam příloh 1. Analýza zahraničního obchodu, ATOK Kurt Voglar-Ludvig, Ana Claudia Valente: Investice do budoucích profesí a dovedností, Scénáře, důsledky a možnosti předvídání v budoucnu potřebných dovedností a znalostí (Shrnutí: Textilie, kožešiny a kožené výrobky), zpracované pro program PROGRESS Český textilní, oděvní a kožedělný průmysl v datech za posledních 10 let, ATOK Analýza mzdových nákladů textilního průmyslu 2011 a 2002, (International comparison of the hourly labor cost in the primary textile industry, winter 2011, 2002), Werner International Management Consultant 5. Kaplan & Norton: Customer Value Proposition and Generic Strategy (The Strategyfocused Organisation 2011) 6. Příběh o VEBĚ dvě dekády Krále úpadkového průmyslu 7
8 1 CELKOVÉ SHRNUTÍ- RESUME Dopady globalizace a liberalizace trhu textilními a oděvními výrobky. nastaly ve všech otevřených regionech (EU, USA, Japonsko, atd.) a to v podobě významně zvýšených dovozů, zvýšení podílu asijských zemí na těchto trzích, snížením cen výrobků a výrazným pokles zaměstnanosti, způsobily českému TOP významnou ztrátu českého trhu i exportních trhů, redukci cca 50% výrobních kapacit, ztrátu zaměstnanosti v rozsahu cca 100 tis. pracovních míst. Schopnost českého TOP i EU vyrovnat se s dopady liberalizace Liberalizace mezinárodního obchodu v tomto odvětví nebyla dokončena Český TOP sdílí obavy.a vyzývá proto vládu ČR a Komisi EU Textilní a oděvní průmysl zůstává v ČR i v EU 27 Silné stránky českého TOP jsou je významně limitována uzavřeností většiny mimo evropských trhů. protože nebyla provázena odpovídajícím otevíráním trhů nízkonákladových asijských zemí. Není tedy dokončena ve smyslu budoucích dopadů. Evropského parlamentu, který se vyjádřil ohledně trvale vysokých celních a jiných překážek v řadě třetích zemí, aby zaručila lepší podmínky pro přístup produktů evropského textilního a oděvního průmyslu na trh v těchto zemích. důležitou součástí zpracovatelského průmyslu jak z hlediska celkového objemu výroby, inovačního potenciálu, tvorby přidané hodnoty, zejména však z hlediska zaměstnanosti. konkurenceschopné mzdy, zkušená pracovní síla, blízkost širokého spotřebitelského trhu, částečně příliv nového kapitálu, funkční sociální dialog (smír), v uplynulých 15 letech prokázal vysokou odolnost a schopnost restrukturalizace v nejnáročnějším konkurenčním prostředí,... naopak zaostává většinově slabou posicí na trzích, převážně hromadnou výrobou, nefunkčním vzdělávacím systémem, v inovačním tempu (ve spolupráci s VVZ) a v ochotě spolupracovat mezi sebou. 8
9 Mez specifické problémy TOP, snižující mezinárodní konkurenceschopnost patří nepružný pracovní trh, vysoká cena práce, neúměrný růst vstupních nákladů, závislost na dovozu převážné části základních surovin, nízká investiční aktivita a image odvětví. Vstup zahraničního kapitálu Zkracování výrobní vertikály přinesl positivní trendy, nedosáhl však přepokládaných objemů, byl významnější v textilním než v oděvním sektoru, nebyl vždy doprovázen úspěšným podnikatelským výsledkem. je kombinací vlivu vzdálenosti od trhů základních surovin, rostoucích cen zejména energie a nákladové konkurenceschopnosti, postihuje nejen EU, ale i ostatní vysokonákladové regiony. Český textilní a oděvní průmysl má ztížené možnosti jak ovlivnit právní rámec pro své podnikání jednotnou legislativou EU. Nejednotnou politikou zemí EU, která vede k rozpolcení na severní a jižní křídlo s diametrálně odlišnými přístupy pro sektor TOP. Nicméně representace TOP nemůže na tento cíl a potřebu resignovat. Textilní průmysl bude mít pravděpodobně větší perspektivu rozvoje než průmysl oděvní, který rovněž vykazuje větší míru nestability v zahraničním obchodu. Není pravděpodobné že by se český TOP vyvíjel v některém předdefinovaném scénáři podle studie EU, pravděpodobně se bude vyvíjet průnikem tezí všech 3 scénářů (scénář č.4). Ani za tohoto předpokladu nelze odhlédnout, že produktivita práce se bude v českém TOP nadále rychle zvyšovat, a to s orientací na technologicky náročné, kvalifikované a o R&D opřené výroby velmi často technického textilu ještě rychleji než doposud. 9
10 Nejnadějněji se z hlediska regionálního jeví trhy asijských a tichomořských zemi (s podmínkou že EU musí ve WTO dosáhnout odstranění asymetrické rovnováhy v přístupu na tyto trhy). Evropa však i nadále zůstala hlavním odbytištěm evropského zboží, a je žádoucí uvolňovat obchodní vztahy EU s USA a s Kanadou. Pro další zvýšení (udržení) konkurenceschopnosti. by měly být přednostně uplatňovány strategie Produktového vůdcovství a Blízkosti k zákazníkům, které samy o sobě nabízejí velký prostor pro vzájemné kombinace. To neznamená zaměření na úkor efektivnosti, rentability a provozní dokonalosti, neboť cenové limity jsou a zůstanou důležité pro upřednostnění ČR v procesu relokací výrob TOP. Budoucnost českého TOPu by měl a být v. zvyšování podílu sektoru technických textilií na úkor tradičního sektoru. To neznamená, že firmy v tradičním sektoru nemají otevřenu cestu k prosperitě, pokud zvládnou specifické podnikatelské funkce, orientaci na model severní Evropy, k čemuž jej předurčuje dlouhodobý vývoj v zapojení do mezinárodní kooperace, velikosti a struktuře výrobních kapacit a výrobkové struktuře, aktivním přístupu k monitorování a vytváření podmínek pro relokaci výrob, přeskupení priorit v činnostech a procesech ve prospěch předvýrobních a povýrobních etap a větší angažovanosti převážné části výrobních firem na ochranu svých zájmů. Ani masivní (státní) podpora sektoru není zárukou trvalé udržitelné konkurenceschopnosti sektoru může však být v mnohém využitelná jako inspirace. Použita může být filosofie i technika řešení. 10
11 2 Úvod do studie 2.1 Definice odvětví Tato studie pojednává o zpracovatelském průmyslu textilu a oděvů České republiky (dále taky TOP), tak jak je definován v odvětvové klasifikaci ekonomických činností CZ (NACE) v podsekci D (oddílech 13 a 14) (Zdroj: ČSÚ). Toto odvětví pokrývá velké množství činností a výrobků v oblasti textilu a oděvů a týká se velkého množství průmyslových procesů, podniků a tržních struktur. Do studie jsou zahrnuta většinou data výrobních subjektů s počtem pracovníků nad 20 (zdroje, které pravidelně zpracovává ČSÚ), v některých parametrech však budou použita data všech subjektů (bude uvedeno příslušným odkazem). I když je tato definice standardní, nezahrnuje celou řadu činností, jako např. činnosti výzkumu a vývoje, návrhářství, distribuci a velkoobchodní a maloobchodní prodej, které však jsou základními články celého hodnotového řetězce odvětví. Tyto činnosti se nicméně kvůli své povaze a specifickým vlastnostem liší a oddělují od zpracovatelského průmyslu, který je předmětem této analýzy (jsou zařazeny do jiných kategorií CZ NACE). Přesto musí být zdůrazněno, že celkový sociální a ekonomický význam tohoto odvětví jako celku je větší, než vyplývá z analýzy samotného textilního a oděvního průmyslu. 2.2 Metodická poznámka Na úvod studie musíme rovněž učinit metodickou poznámku k práci s daty. Datových zdrojů je současně přebytek i nedostatek, jak to v případě studií, jako je tato, bývá. Problém s daty spočívá v tom, že většina zdrojů je nekompatibilních co se struktury (seznam respondentů) i obsahu (vnitřní obsah a přesnost veličin) týká a proto je velmi sporadické použít několik různých zdrojů pro potvrzení/vyvrácení té které jedné hypotézy. Specifickým problémem ČR je navíc fakt, že poté, co MPO ukončilo sběr a vyhodnocování Resortních statistických šetření (2007), nemá odvětví data zevnitř a jsme odkázáni pouze na data oficiální (ČSÚ) a tím ztrácíme schopnost komparace s daty ostatních odvětví mimo ČR. Autoři studie proto vždy dali přednost prokázání hypotézy na jednotném statistickém vzorku byť třeba cizích dat (EUROSTAT), než na nesrovnatelném vzorku byť vlastních dat. To může u čtenáře vzbudit dojem, že v různých částech studie uvádíme u stejného parametru (veličiny) jiné hodnoty (např. EUROSTAT uvádí jiné tržby, či počet pracovníků než ATOK). Tuto nepřesnost jsme si dovolili tam, kde není podstatná absolutní hodnota veličiny, ale je důležitější tendence a nebo srovnání, čtenář je vždy na tento rozpor upozorněn. Druhá poznámka se týká přechodu z OKEČ třídění na třídění CZ NACE. Tato změna přinesla i změnu vnitřní struktury, není tedy zcela shodná při porovnání ekvivalentu (např. hodnota vzorku podle OKEČ nemusí být shodná s hodnotou vzorku CZ NACE 13.1.). Navíc je v té souvislosti dobré si uvědomit, že většina odvětvových dat zpracovávaných ČSÚ je tvořena tak, že do odvětví (v našem případě 17 a 18 podle OKEČ a 13 a 14 podle CZ NACE) se automaticky načítají firmy, které uvádí jako svoji hlavní činnost některou z 13 či 14 CZ NACE (dříve 17 nebo 18 podle OKEČ). Tato skutečnost někdy zdánlivě zkresluje některé 11
12 výstupy, protože jsou do výsledku započítány i firmy, které jsou svým technologickým charakterem na okraji odvětví a přitom svoji produkční velikostí patří k velkým. Příkladem může být Pegas Znojmo, JUTA Dvůr Králové n.l. nebo Kordárna Velká n. V. Dalším problémem je poměrně velká míra integrace některých, na první pohled podrobných, veličin. Jako příklad můžeme uvést data prokazující zánik jednoho stupně hodnotové vertikály, a to přádelen. Pohled na data OKEČ ani NACE CZ nic takového nenaznačují. Je to tím, že tato skupina je definována jako úprava a spřádání vláken. V datech jsou tedy obsaženy dvě tendence (hypotézy), a to úbytek přádelen, ale současně růst úprav jako nositele vyšší přidané hodnoty. Autoři studie tedy museli najít jiný způsob, jak hypotézu zániku přádelen prokázat (takových případů je ve studii více). 12
13 3 Popsání hlavních globalizačních tendencí evropského a světového textilního a oděvního průmyslu a jejich dopad na mezinárodní obchod. 3.1 Definice globalizace Na úvod této kapitoly bychom si měli alespoň vybrat z mnoha definicí popisujících, co to je globalizace a liberalizace, abychom si ozřejmili, co budeme zkoumat. Wikipedie k heslu globalizace obecně uvádí globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální (mondiální) úrovni. Globalizaci lze chápat jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst do systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění volného trhu). Stejný zdroj nabízí ještě jednu definici (globalizace ve světové ekonomice), která se zdá pro náš účel mnohem výstižnější s ohledem na to, že budeme posuzovat globální souvislosti jednoho výrobního odvětví (textilního a oděvního průmyslu). Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují. Tato definice se zpracovatelům studie zdá vhodnější proto, že cílem celé studie je vlastně odpovědět na otázku, zda se globalizace v českém textilním a oděvním průmyslu projevuje positivně či negativně a odhadnout její další vývoj. Pro hlubší pochopení všech procesů spojených s globalizací a liberalizací textilního a oděvního průmyslu si musíme uvědomit, že TOP není standardní průmyslové odvětví z hlediska trhu. TOP je jedním z tradičních výrobních odvětví mnoha zemí světa, zaměstnávající velké procento populace s relativně nízkými investičními náklady na jedno pracovní místo a v regionech často tvoří jedinou pracovní příležitost. S tím byla (je) spojena vysoká až velmi vysoká citlivost ekonomik na změny v tomto odvětví. Textilní a oděvní trh byl, a z celosvětového hlediska stále ještě je, jeden ze tří trhů, které ještě nejsou z důvodu velice vysoké citlivosti plně liberalizovány (další je trh se zemědělskými produkty a trh s ocelí). K hlubšímu poznání této okolnosti si můžeme např. připomenout, že EU měla ještě v roce platných textilních protokolů s různými regiony světa, které velmi detailně specifikovaly podmínky pro výměnu zboží a vlastně chránily země EU před produkty z nízkonákladových regionů. 13
14 Z časového hlediska budeme zkoumat období od roku cca 1970 do dneška, zejména pak časový úsek 1995 až 2005, ve kterém se odehrály hlavní globalizační změny. Nicméně, proces globalizace není ukončen a bude probíhat dále. V roce 1995 (počátek přechodové fáze liberalizace) bylo v TOP ČR zaměstnáno cca 150 tisíc pracovníků (Zdroj: ATOK, viz. graf č. 6). V té době tvořil TOP cca 4 % procenta z celkové průmyslové výroby ČR, jeho podíl na zaměstnanosti byl 10 % a tvořil cca 5% z celkového vývozu ČR. Z těchto důvodů byl vysoce citlivým odvětvím české ekonomiky. Podobná čísla platila i pro textilní a oděvní průmysl Evropské Unie. V EU byl v té době podíl TOP na celkové průmyslové výrobě 5 %, podíl na celkové zaměstnanosti byl 8 % a podíl na exportu činil cca 5 %. 3.2 Vytvoření podmínek pro expanzi asijských zemí - historie pravidel pro obchodování s textilním a oděvním zbožím Vznik systému množstevních omezení mezi členy GATT (WTO) MFA systém Spory o ochranu či úplnou liberalizaci trhu s textilem a oděvy se vedou již řadu desetiletí. Textil a oděv byly a jsou pro mnoho zemí světa strategickými komoditami. V sedmdesátých letech minulého století se začalo jednat na půdě GATT o řešení obchodních nesrovnalostí na trhu s textilem a oděvy. V roce 1973 byla uzavřena smlouva o textilu a oděvech (Multifibre Agreement), která umožňovala členům GATT (později WTO) využívat množstevních kvót na dovoz textilních a oděvních výrobků mezi členy GATT. Původně měla tato smlouva platit pouze 4 roky ( ), byla však ještě 4x prodloužena a platila až do roku ATC - Agreement on Textile and Clothing postupné zrušení kvót Na začátku devadesátých let minulého století se začalo jednat o postupném rušení dovozních kvót na textil a oděvy. V roce 1994 byla uzavřena tzv. Smlouva o textilu a oděvech (ATC Agreement on Textile and Clothing), která ve třech etapách upravovala zrušení dovozních kvót mezi členy WTO. Zrušení dovozních kvót, tzn. úplná liberalizace trhu s textilem a oděvy, měla jako jeden z hlavních cílů uvolnit ruce ve vývozu TOP hlavně pro nejméně rozvinuté a rozvíjející se země. Poslední vlna liberalizace, tedy úplné otevření trhu s textilem a oděvy, měla nastat 1. ledna Na základě masivního vstupu Číny na světový textilní a oděvní trhy, který byl umožněn vstupem Číny do WTO (podrobnosti v následující podkapitole) se oddálilo ukončení o jeden rok a bylo dokončeno až k Již z předcházejících dvou odstavců můžeme dovodit, o jak složitou materii se ve světovém obchodu textilem a oděvy jedná. To, co mělo být hotovo v roce 1977, bylo dokončeno o téměř 30 let později! 14
15 3.2.3 Zlom v procesu liberalizace TOP trhu - Vstup Číny do WTO 11. prosince 2001 se po dlouhém jednání podařilo ČLR rozšířit řady WTO. Vstupem Číny do WTO na ni, mino jiné, začala platit i pravidla vyplývající ze smlouvy ACT, tedy na čínské dovozy textilu a oděvů byla aplikována pravidla WTO. Ve skutečnosti to znamenalo vývoz čínského zboží do ostatních zemí WTO v režimu dovozních kvót, který umožnil výrazné navýšení exportu Číny do zemí WTO. Čínská strana bezezbytku využila této příležitosti a během krátkého období razantním způsobem zvýšila exporty textilních a oděvních výrobků na americký a evropský trh. V roce 1994, kdy bylo dohodnuto postupné zrušení množstevních kvót s jejich definitivním ukončením v roce 2004, Čína nebyla členem WTO, a tudíž nebylo možné odhadnout vliv Číny na tento proces. Následné 10leté přechodné období, v jehož průběhu se Čína stala členem WTO, ukázalo, že vliv Číny na proces liberalizace bude významný. Její vstup do WTO znamenal zlomový krok v liberalizaci textilního a oděvního trhu. Důsledky vstupu Číny budou dokumentovány i v dalších kapitolách. Výsledky těchto tendencí můžeme demonstrovat na změně podílu na trzích EU a USA. Tabulka 1: Podíl vybraných zemí na trhu EU s textilními a oděvními výrobky Podíl na trhu textilních výrobků EU v % Podíl na trhu oděvních výrobků EU v % rok rok Čína Čína Indie 9 11 Indie 6 9 USA a Kanada 8 7 USA a Kanada 8 7 Indonésie 4 5 Bangladěš 3 4 Zdroj: GTAP,2002 Tabulka 2: Podíl vybraných zemí na trhu USA s textilními a oděvními výrobky Podíl na trhu textilních výrobků USA v % Podíl na trhu oděvních výrobků USA v % rok rok Čína Čína Indie 5 5 Indie 0 15 EU EU 5 0 Mexico Mexico 10 3 Zdroj: GTAP,2002 Z tabulek je vidět, že desetileté přechodové období, zakončené plnou liberalizací světového obchodu, mělo doslova devastující dopad na trhy EU a USA. 15
16 3.3 Souvislosti, které umožnily rozvíjejícím se zemím využít globalizace (nových podmínek daných dohodami WTO) Dohody GATT a WTO vytvořily jen obchodní rámec, možnosti pro rozvíjející se země (ve studii je budeme taky někdy nazývat nízkonákladové asijské ). Pro úplné pochopení globalizačních procesů musíme nyní zkoumat, jakými nástroji se tyto země prosadily. Jde o kombinaci dvou přístupů: Nízkou cenou na straně exportu a Ochranou vlastních trhů na straně importu. Rozeberme napřed, čím je daná nízkonákladovost (možnost konkurovat cenou výrobku). Je to bezpochyby celá škála vlivů, z nich některé jsou obtížně dohledatelné (subvence, exportní podpory, oproštění od cel, nízké náklady na ekologii, bezplatná energie atd.). Zkoumat všechny tyto vlivy by přesáhlo značně rozsah této studie, proto rozebereme nejvýznamnější konkurenční výhodu a tou jsou osobní náklady, nebo také náklady na pracovní sílu Hodinové osobní náklady Jako ukázku tohoto vývoje můžeme srovnat vývoj celkových osobních nákladů (mzda + odvody) vybraných zemí USA, Belgie, Německo, Turecko, Čína, Indie, Pákistán a Thajsko (viz. graf níže). hodinové osobní náklady (v USD) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 rok 2012 rok ,00 5,00 0,00 Graf 1: Hodinové osobní náklady ve vybraných zemích Zdroj: Werner International Management Consultant 2002 a 2012 (příloha č. 4) 16
17 Tyto země jsme pro srovnání vybrali z těchto důvodů: Belgie a Německo představují země s nejvyššími osobními náklady (vyšší náklady vykazuje ještě Dánsko a skandinávské země, ty však nejsou velikostí své produkce pro tuto úvahu významné) USA představují střed a jsou důležité pro porovnání konkurenceschopnosti svojí produkční velikostí Turecko představuje největší konkurenci mimo země Jihovýchodní Asie Čína, Inde, Pákistán a Thajsko představují země, které na globalizačních změnách profitují nejvíce Zatímco hodinové osobní náklady představovaly v roce 2002 v tradičních zemích od 15,13 USD/hodinu (USA) do 23,83 USD/hodinu (Belgie), v rozvojových zemích činily tyto náklady od 0,34 USD/hodinu (Pákistán) do 0,69 USD/hodinu (Čína). V kalkulačním vzorci textilní i oděvní výroby jsou osobní náklady druhou největší položkou (po základním materiálu), a dosahují od 10 % celkových nákladů v textilním průmyslu po 40 % v oděvním průmyslu. Přijmeme-li zjednodušení (které neplatí zcela, ale pro tuto úvahu jej můžeme použít), že ostatní náklady (materiál, stroje a energie) jsou pro všechny výrobce srovnatelné, je evidentní, že osobní náklady rozhodují největší měrou o nákladovosti (konkurenceschopnosti) textilní a oděvní výroby. Nabízí se otázka, proč k přesunu výroby do nízkonákladových oblastí nedošlo dříve (dá se předpokládat, že uvedená nerovnost v osobních nákladech existovala i dlouho před rokem 2002) Tarifní překážky obchodu (celní bariéry) Plné využití výše popsané konkurenční výhody umožnilo až postupné uvolňování světového obchodu, daných dohodami GATT a WTO. Rozhodné období pro tuto významnou změnu bylo od r do roku 2005, které bylo dohodami GATT sjednáno jako přechodné a v tomto období mělo dojít k odbourání celních překážek textilního a oděvního zboží. Tyto dohody odbouraly tarifní (celní) a netarifní (jiné jak celní) překážky obchodu na straně tradičních výrobců, zatímco nízkonákladové asijské regiony si svoji ochranu podržely. To lze dokumentovat např. na průměrné výši cel, pro něž jsme vybrali stejné regiony jako při porovnání osobních nákladů. 17
18 Tabulka 3: Celní sazby uplatňované na vybrané výrobkové skupiny při dovozu v roce 2003 TEXTIL ODĚVY průměrné clo podíl nad 15% průměrné clo podíl nad 15% % % % % Rozvinuté země Austrálie (2004) 10,1 4 19,7 68 Kanada 8,5 7,9 14,3 65,4 EU (2002) 2,8 0 3,8 0 Japonsko 5,6 3,9 12,1 37,6 USA (2204) 6,9 4,4 10,3 20,6 Rozvojové země (nízkonákladové asijské) Brazílie 17,1 86, Čína (2004) 11,4 11, ,7 Indie (2001) 29,3 98, ,9 Malajsie (2002) 14, ,6 53,1 Mexiko 21,5 87,4 34,3 98,2 KLR 9,5 0 12,5 0 Taiwan 8,8 3,4 11,9 14,3 Thajsko (2001) 17 70,1 35,3 84,4 Tunis 31,3 83,7 41,3 96 Turecko 2,9 0 5,4 0 Země střední Evropy (nízkonákladové evropské) CZ 6,5 2,9 8,4 1,6 Polsko 2,4 3,7 8,2 46,7 Rumunsko 14,9 41,6 21,9 63,6 Zdroj. UNCAD and World Bank, World Integreated Solution datadase Z dat je patrné, že EU měla již v roce 2003 průměrné clo pro textilní produkty pod úrovní 3 % a nad 15 % neměla žádné výrobky. USA pracovaly v té době s průměrným clem 6,9% (nad úrovní 15% cla měly více jak 4 % výrobků). Avšak nízkonákladové asijské regiony pracovaly s cly na úrovni 11,4 až 29,3 %, přičemž clem větším jak 15 % bylo zatíženo až 98 % výrobků (Indie). V oděvním sektoru byl tento trend ještě markantnější, EU pracovala s průměrným clem 3,8% (bez výrobků se clem vyššímu jak 15 %), zatímco nízkonákladové asijské regiony se cly ve výši většinou přes 30 % a s významnou vahou výrobků se clem vyšším jak 5% Netarifní (jiné než celní) překážky obchodu K těm patří zejména: administrativní bariéry (registrační dokumenty, dovozní licence atd.) cenové bariéry (minimální dovozní cena) technické bariéry (certifikáty kvality, požadavky na značení, zdravotní požadavky, ) 18
19 Spojíme-li obraz tarifních a netarifních bariér jednotlivých zemí světa, získáme model zobrazující celkovou otevřenost dovozům těchto zemí světa. Graf 2: Otevřenost trhů pro dovozy textilních a oděvních výrobků Zdroj: TTEA/IKTIB, presentace ze semináře k budoucnosti textilního a oděvního průmyslu v rozšířené Evropě, březen 2003 Z grafu je patrno, že země umístěné co nejvíce vlevo dole jsou prakticky zcela otevřeny dovozům textilního a oděvního zboží, zatímco umístění zemí a regionů co nejvíce vpravo nahoře signalizuje vysokou míru ochrany těchto trhů. Z tohoto grafu je naprosto zřejmá asymetrie v přístupu na trh s textilními a oděvními výrobky mezi EU (zcela otevřena) a zejména zeměmi jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky, které jsou z hlediska exportu prakticky zcela uzavřeny. Výslednicí tarifních a netarifních překážek je nesymetrický přístup výrobců EU na nízkonákladové asijské trhy, který můžeme graficky vyjádřit následujícím grafem. 19
20 Graf 3: Schéma nesymetrie v přístupu na trhy EU a asijských států Zdroj: ATOK Máme-li dokreslit pozici nízkonákladových asijských zemí úplně, musíme ještě zmínit, že řada zemí uplatňuje další (nekorektní) obchodní praktiky, jež se podílí na nerovnováze výše popsané. Mezi nejvýznamnější uplatňované nekalé obchodní praktiky lze zařadit (Zdroj: Světová obchodní aliance pro korektní obchod s textilem a oděvy (GAFTT), Úmyslně podhodnocená národní měna (až o 40 %) (Zdroj: Roger W. Robinson, Jr., Chairman, U.S.-China Economic and Security Review Commission, before the House Committee on Armed Services, 16. červen 2004) Státní dotace do textilních a oděvních továren Nevratné půjčky Nedodržování základních sociálních požadavků a z toho plynoucí nízká cena pracovní síly Podniky nemusí platit za elektřinu, vodu, energie Zneužívaní pracovní síly nedodržování základních sociálních pravidel Díky těmto praktikám ceny čínských a asijských výrobků nekorespondují se skutečnými náklady na výrobu v jiných regionech, tím asijské výrobky deformují světové trhy. 20
Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let
Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly
Více4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ
Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace
Více19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU
19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2015 dosáhly tržby v běžných cenách
VíceVÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy
Více3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18
Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky
VíceExport ČR a exportní omezení Mgr. Bc. Kryštof Rygl Exportní konzultant
Export ČR a exportní omezení 18.6.2019 Mgr. Bc. Kryštof Rygl Exportní konzultant ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR 9 000 000 000 8 000 000 000 7 000 000 000 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 2
VícePRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014
PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
Více14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29
Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu
VíceAnalýza průmyslových odvětví. Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s.
Analýza průmyslových odvětví Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s. 1 Zdroje a fáze konkurenceschopnosti INOVACE FAKTORY KVALITA INOVACE CENA EFEKTIVNOST IMITACE Faktory růstu tažený produktivitou
VícePříští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?
Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba? Martin Bunček Místopředseda TA ČR Technologická agentura ČR 24. 3. 2015 ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí Podíl zpracovatelského průmyslu na
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
Více2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17
VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané
VícePAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ
PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické
Více2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ
2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ Výroba textilií 2.1 Charakteristika odvětví Výroba textilií, včetně textilních výrobků se podle použité technologie a druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou,
Více16. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH
Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 16. - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH 16.1 Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení.
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za roku 2016 dosáhly tržby v běžných
Více3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ
3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ Výroba oděvů 3.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů je vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku náročné na pracovní sílu. K základním požadavkům kladeným
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
VíceZahraniční obchod v roce 2008
3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VícePerspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.
průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české
VíceKonkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2017 dosáhly tržby v běžných cenách
VíceVýdaje na základní výzkum
Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících
VíceZměny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky
Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské
VíceObchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu
Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky
VícePerspektivní obory pro vývoz do Číny
Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména
VíceDopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele
Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských
Více18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33
Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Odvětví zahrnuje široký
VíceVýznam Textilní (Světové) Politiky pro praxi
PROJEKT OPTIS PRO FT, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0312 JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Význam Textilní (Světové) Politiky pro praxi Obsah presentace O co
Více5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti
5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti Schopnost dané země konkurovat na mezinárodních trzích ovlivňují cenové a necenové faktory. Následující výběr je soustředěn na změnu podílu na světovém exportu zboží
VíceROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ A JEJICH DOPAD NA PRŮMYSLOVÉ PODNIKY. Karel Šimeček - SVSE Luhačovice 1/2018
ROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ A JEJICH DOPAD NA PRŮMYSLOVÉ PODNIKY Karel Šimeček - SVSE Luhačovice 1/2018 Rostoucí ceny energií jak dlouho? Rozhodne trh nebo politika? Výroba elektřiny v ČR je více zatížena růstem
VíceOsnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?
Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
VíceVýznam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii
Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna a Katedra ekonomie a práva, ŠAVŠ Mladá Boleslav,
VíceD o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"
D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceHospodářský vývoj a Průmysl 4.0
Hospodářský vývoj a Průmysl.0. listopadu 201 ŠKODA AUTO Vysoká škola Hospodářský vývoj a Průmysl.0 Makroekonomický rámec Česká ekonomika v roce 201 meziročně vzrostla o 2 % V roce 201 dynamika hospodářského
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2018 dosáhly tržby v běžných cenách
VíceTurbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.
Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů
VíceASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik
ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY Asociační dohoda mezi EU a Střední Amerikou Podepsána 29. června 2012 v Hondurasu 3 pilíře: Obchod (snížení cel, odstranění netarifních překážek,
VíceČtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013
Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat
VíceEVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ
EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě
VíceCena z makroekonomického pohledu
Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2018
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2018 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. polovinu roku 2018
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 28. června 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 5. 2019 do 31.
VíceŽofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají
Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého
VíceOt O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko
Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků
VíceOsm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací
IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské
VíceDokument ze zasedání B7-****/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-****/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 20. 6. 2013 B7-****/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-****/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o obchodních
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. polovinu roku 2017
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
Více7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY
7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Argumenty pro volný obchod Argumenty proti volnému obchodu Politický model obchodní politiky Mezinárodní vyjednávání a WTO 2 Volný obchod úvod úplně volný obchod
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. července 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 6. 2019 do
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 29. března 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 2. 2019 do 28.
VíceCO JE TO SWOT ANALÝZA
SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 344 final 2015/0151 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. května 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 4. 2018 do 30.
VíceVÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21
VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k tradičním odvětvím
VíceSoučasnost. Největší procentní podíl průmyslu na celkové ekonomice státu ze všech evropských zemí 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
Jiří Holoubek Historie Rozpad Rakouska Uherska - v Československu zůstává cca 70% průmyslových podniků z celého mocnářství Po roce 1920 minimální zpoždění za průmyslovým světem při nástupu 2. průmyslové
VíceOtevíráme nové trhy a služby pro exportéry
Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceZ metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.
Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceMezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
VíceShrnutí výsledků národní dopadové studie
Shrnutí výsledků národní dopadové studie Dopady na ekonomiku jako celek (CGE model) Čtyři scénáře Okamžitě po vstupu CETA v platnost Sedm let po vstupu CETA v platnost Pouze snížení cel Snížení cel a redukce
VíceKonkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled
Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost
VíceModerní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra
Moderní nástroje podpory exportu 1 Agendy MPO pro podporu exportu MPO jako policymaker - exportní pojištění a financování - podpora určená pro malé a střední firmy CzechTrade - české oficiální účasti -
VíceNávrh. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č.,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.10.2010 KOM(2010) 544 v konečném znění 2010/0272 (COD) C7-0316/10 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č., kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o
VíceOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ
VíceOsnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů
Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry
VícePEGAS NONWOVENS SA Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2006
PEGAS NONWOVENS SA Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2006 20. březen 2007 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své předběžné neauditované konsolidované finanční výsledky za fiskální rok k 31. prosinci
VíceVývoj ekologického zemědělství ve světě
Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného
VíceDopadová studie č. 31
Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích
VíceEkonomická transformace a její lekce pro dnešek
Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země
VícePerspektivní obory pro vývoz do Číny
Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2014
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2014 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2014 dosáhly tržby v běžných cenách
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VícePerspektivy elektrotechnického průmyslu z hlediska českého exportu a nástroje jeho podpory
Perspektivy elektrotechnického průmyslu z hlediska českého exportu a nástroje jeho podpory Ing. Radomil Doležal, MBA Generální ředitel CzechTrade 2015 www.czechtradeoffices.com www.czechtrade.cz Služby
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceMěsíční přehled č. 04/02
Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0
VíceOpatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
Více1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23
ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1
VíceSTRATEGIE TOP ÈR DO ROKU 2025
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRATEGIE TOP ÈR DO ROKU 2025 SOCIÁLNÍ DIALOG V TEXTILNÍM A ODÌVNÍM PRÙMYSLU Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí
Více4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice
4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých
VíceVývoj české ekonomiky
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
Více