KOLNÍ PROJEKT TO JE MOJE MLADÉ. ( kolní rok 2012/2013) Adam Pe ek (4. tfiída) Z a M, Vl. Rady 1, âeské Budûjovice

Transkript

1 KOLNÍ PROJEKT TO JE MOJE MLADÉ ( kolní rok 2012/2013) Adam Pe ek (4. tfiída) Z a M, Vl. Rady 1, âeské Budûjovice

2 KOLNÍ PROJEKT TO JE MOJE MLADÉ ( kolní rok 2012/2013) Adam Pe ek (4. tfiída) Z a M, Vl. Rady 1, âeské Budûjovice

3 PODùKOVÁNÍ SdruÏení rodiãû a pfiátel koly v Mladém, v em dûtem, jejich rodiãûm, prarodiãûm, pfiíbuzn m a znám m, ktefií na projektu spolupracovali sv mi pfiíbûhy, vzpomínkami, poznámkami, a v em ostatním, ktefií se na projektu podíleli. Dûkujeme také manïelûm Chrá Èansk m a jejich grafickému studiu a tiskárnû. Zvlá tní podûkování patfií manïelûm ÎíÏalov m za skvûl kontakt a nezi tnou podporu. TENTO PROJEKT PODPO ILA ERA PROST EDNICTVÍM NADACE VIA.

4 OBSAH PODùKOVÁNÍ... 2 OBSAH... 3 K PROJEKTU OD INICIÁTORÒ... 4 K PROJEKTU OD EDITELKY KOLY... 5 KE KONCEPTU BROÎURY... 5 PRÁCE ÎÁKÒ PODLE T ÍD I. A II. T ÍDA RODIâE A PRARODIâE NA ICH ÎÁKÒ... 6 JAK TO CHODÍ U NÁS VE KOLE (báseà)... 7 JAK SE MI ÎIJE V MLADÉM... 7 III. T ÍDA JAK SE DOPRAVUJEME DO KOLY ZHISTORIE A SOUâASNOSTI MLADÉHO PODLE T EËÁKÒ IV. T ÍDA CO VYPRÁVùL PAN DUDÁâEK KRÁSNÉ MLADÉ (báseà) âtvrë MLADÉ (báseà) NEJHEZâÍ âtvrë MLADÉ (báseà) CO KDE BYLO CO VÍM O âtvrti MLADÉ V. T ÍDA MLADÉ V OBJEKTIVU PÁËÁKÒ JÁ A MOJE MLADÉ NA E RODINA (DÒM) V MLADÉM JAK JSME SE DOSTALI DO MLADÉHO HISTORKY Z MLADÉHO MÉ OBLÍBENÉ MÍSTO V MLADÉM VYPRAVùâSK KROUÎEK BAREVNÁ P ÍLOHA A MAPY... mezi stranami IV. T ÍDA PUTOVÁNÍ ULICEMI V MLADÉM... mapy strana 1 P EHLED ZMùN V NÁZVECH ULIC MLADÉHO... mapy strana 1 MAPA Z ROKU mapy strana 2 SOUâASNÁ MAPA... mapy strana 3 V. T ÍDA PO KOM NEBO PO âem NÁZVY ULIC V MLADÉM JSOU?... mapy strana 4 3

5 K PROJEKTU OD INICIÁTORÒ Komunitní projekt TO JE MOJE MLADÉ (realizován ãerven bfiezen 2013) nabídnul prostor k tomu, aby dûti ze základní koly Vlastimila Rady v ãeskobudûjovické ãtvrti Mladé lépe poznaly místo, kde bydlí anebo studují, kde mají kamarády, pfiíbuzné, známé. S místem pak mûly poznat blíïe také lidi, ktefií zde Ïijí, jejich pfiíbûhy. Chtûli jsme, aby dûti mluvily se sebou navzájem, se sv mi rodiãi, prarodiãi, sousedy. Aby se uãily vyslechnout pfiíbûh a pak jej pfievyprávût, aè slovem, písmem nebo obrazem. Otázky a úkoly, které jsme si v projektu pokládali, byly napfiíklad tyto: Ví, proã a odkdy se na í ãtvrti fiíká Mladé? Zná nûjak pfiíbûh spojen s konkrétním místem v Mladém? Zná nûjaké zajímavé domy ãi jiná místa v Mladém? Má oblíbená a neoblíbená místa v Mladém? Zná nûjak pfiíbûh o domû, ve kterém bydlí? Zná pfiíbûh spojen s jin m domem v Mladém? Jaká místa v Mladém jsou pro tebe nejdûleïitûj í nebo nejzajímavûj í? Zkus nakreslit mapu Mladého, na které budou tato místa oznaãena. Nakresli/popi svou oblíbenou cestu v Mladém a svou nejãastûj í cestu. Setkají se nûkde? Popros nûkoho z rodiny nebo z nejbliï ího okolí, aby ti vyprávûl nûjak pfiíbûh spojen se Mlad m. Hledejte zajímavé pfiedmûty / pfiírodniny / byliny (apod.) vmladém, vytvofite s jejich pomocí mapu ãtvrti a pokuste se o nich vyprávût pfiíbûh. Znáte nûjakou báseà / píseà / fiíkanku, která nûjak souvisí s nûkter m z míst v Mladém? Dûti pod vedením pedagogû napfiíã pfiedmûty na tyto otázky odpovídaly. Vût ina sebran ch materiálû je obsaïena v této broïufie. Vedli jsme také vypravûãsk krouïek, kde jsme se esticí dûtí vyprávûli jejich rodinné pfiíbûhy, zapisovali je a vytvofiili z nich krátké vystoupení. Jan Piskaã jako profesionální lektor fieãi, jazyka a vefiejného vystupování nûkolikrát vstoupil do v uky v páté tfiídû s programem zamûfien m na slovní, jazykovou a fieãovou vybavenost dûtí a jejich vefiejn projev. Komunitní projekt je jedna z moïností, jak resuscitovat nûkdy skomírající komunikaci mezi lidmi a zájem jeden o druhého. Spoleãenství lidí v daném ãase a místû je záleïitost kfiehká, o to víc, je-li tak promûnlivá a nestálá jako Ïáci základní koly. Zakládá se nejen na spoleãn ch zájmech, ale pfiedev ím na funkãních sociálních vazbách. Komunitní projekt mûïe tyto vztahy upevàovat. Ov em úãast v komunitû je podmínûna osobním zájmem, chutí, nad ením. V komunitû, ve spoleãenství, by se mûli její ãlenové cítit spontánnû úãastní, platní, zaujatí pro spoleãnou vûc. ZáÏitek ze spoleãenství a sounáleïitosti je pak to nejsilnûj í, co mûïe komunitní projekt nabídnou, je to ale souãasnû to nejhûfie naprogramovatelné a mûfiitelné. Komunitní projekty pokládáme za dûleïitou souãást vzdûlávání, protoïe nesou jistou nadûji, jak pfiivést dûti k dobrému vztahu k sobû sam m i k okolí. Za nezbytnou podmínku ov em pokládáme dlouhodobou a systematickou práci. Ná projekt byl pfiíli krátk k tomu, aby jej mohli v ichni jeho úãastníci beze zbytku pfiijmout za svûj, uïít si ho a neplnit jen zvenãí zadané úkoly. Pfiesto ale doufáme, Ïe nebyl pro v echny jenom vynucen m zadáním, ale také inspirativním podnûtem, díky kterému se dûtem a jejich dospûl m pootevfiely nové prûhledy a vazby k místu, kde tráví velkou ãást sv ch v edních dnû. Michala a Jan Piskaãovi, iniciátofii a koordinátofii projektu 4

6 K PROJEKTU OD EDITELKY KOLY Pro na e vnitfiní cítûní a vyrovnání se se svûtem je velmi dûleïit pocit sounáleïitosti. Vûdût, Ïe k nûãemu a k nûkomu patfiím. B t spjat s místem, kde Ïiji, a b t souãástí spoleãenství lidí v tomto místû. Pocit sounáleïitosti nevzniká automaticky. Pfiedchází mu vzájemná poznávání a setkávání, pfiedávání si my lenek a názorû, déletrvající spoleãná práce a posléze i vûdomí, Ïe v mém okolí jsou lidé mnû blízcí, ktefií mi v pfiípadû nouze pomohou a podpofií mû, a naopak lidé, kter m jsem ochoten poskytnout podporu a pomoc já. Nemusí to vïdy nutnû znamenat, Ïe máme stejn Ïebfiíãek hodnot, Ïe vyznáváme shodné názory. Ale je tu cosi, co nás spojuje, co z nás ãiní spoleãenství, co nás vede k vzájemné solidaritû. kola je místem, kde se Ïáci mohou o mezilidsk ch vztazích hodnû nauãit. Mohou si zde osvojovat schopnosti, jak b t platn m ãlenem spoleãenství. Pro jejich budoucí kaïdodenní Ïivot je velmi potfiebné, abychom jim ukázali, jak pfiínosné je pro nû zaãlenit se do nûjakého kolektivu, najít si kamarády, mít kolem sebe své lidi, pracovat na spoleãném díle, smûfiovat ke spoleãnému cíli. KdyÏ za mnou na jafie roku 2012 pfii li manïelé Piskaãovi a nabídli mi spolupráci, dlouho jsem neváhala a jejich nabídku pfiijala. Byla to sv m zpûsobem v zva, zda na e kolní spoleãenství dokáïeme roz ífiit a zda se dokáïeme hloubûji zaãlenit do spoleãenství ir ího do spoleãenství dané lokality. Postupnû se tak zaãal rodit ná kolní projekt TO JE MOJE MLADÉ. V této broïufie najdete nejrûznûj í texty a obrázky t kající se Mladého. Nûktefií Ïáci popisovali hlavnû místo v ímali si ulic, domû, zajímav ch objektû, historick ch ãi pfiírodních památek. Dal í se zab vali historií, popfi. porovnávali historii se souãasností. Nemálo textû je vûnováno obyvatelûm Mladého jejich Ïivotním historkám a pfiíbûhûm. Mûjme stále na mysli, Ïe autory textû a obrázkû jsou dûti ve vûku zhruba od 7 do 11 let. OdpusÈme jim proto nedokonalosti ve formû ãi obsahu, napfi. v podobû pravopisn ch chyb, nelogick ch souvislostí, historick ch nepfiesností. Vychutnejme si obrázek Mladého z jejich dûtského pohledu, vnímejme ho chvilku skrze dûtské zraky. Tû me se z toho, Ïe se dûtem v Mladém povût inou líbí. Myslím, Ïe práce na projektu nás hodnû obohatila. A nemám na mysli pouze zisk v podobû novû získan ch poznatkû a vûdomostí o ãtvrti Mladé, ale také zisk zfiejmû na první pohled neviditeln vûdomí, Ïe jsme byli pfii tom, Ïe jsme spoleãnû pracovali na zadaném úkolu a usilovali o spoleãn cíl. KaÏd z nás se ubírá nûjakou Ïivotní cestou. Nûkdo setrvá cel Ïivot na jednom místû, nûkdo se dostane daleko do svûta. Vzpomínky na dûtství a léta strávená ve kole v ak zûstanou v kaïdém z nás. Pfiejme si proto, aby Mladé bylo místem, na které budou mít dûti krásné vzpomínky. Vladimíra Marková, fieditelka koly KE KONCEPTU BROÎURY V broïufie jsou sebrané materiály strukturovány podle tfiíd, od nejniï ího roãníku po pátou tfiídu. Sborníãek dûlí barevn materiál reprodukce maleb, kreseb a dal ích v tvarn ch pokusû. V úplném stfiedu broïury najdete mapy Mladého: jednu z roku 1948 a druhou souãasnou, doplnûné o informace t kající se ulic, jejich názvû a zmûn názvû. 5

7 BohuÏel jsme nemohli s ohledem na maximální moïn rozsah - pouïít ve ker materiál, kter díky projektu vznikl. SnaÏili jsme se, aby byl zastoupen co nej ir í v bûr autorû. Fotografie, které dûti v projektu pofiizovaly, jsou samozfiejmû v originálech barevné, pro tento formát je zvefiejàujeme pouze v ãernobílém provedení. Originály byly k vidûní bûhem v stavy v prûbûhu závûreãné slavnosti. I. A II. T ÍDA RODIâE A PRARODIâE NA ICH ÎÁKÒ Îáci 1. a 2. tfiídy se zab vali obyvatelstvem v Mladém. Na základû jednoduchého anonymního dotazníku a za pomoci rodiãû zji Èovali údaje zpracované v následující tabulce. Dotazník vyplnilo celkem 69 rodiãû ÏákÛ na í koly. V dotazníku bylo zmínûno celkem 395 osob. Narozen v Mladém (ze 395 osob) Nejdel í doba Ïivota v Mladém Nejstar í osoba PrÛmûrn vûk (ze 69 osob) 34 obyvatel let let let 97 let (prababiãka, která dosud Ïije) matka: 38,0 let otec: 41,5 let Îáci také pátrali, která staroãeská jména se ve ãtvrti Mladé vyskytují (z 395 osob). JMÉNO POâET V SKYTU Václav 10 Marie 10 Josef 10 Jan 9 Ludmila 6 Jifií 3 Franti ek 1 6

8 JAK TO CHODÍ U NÁS VE KOLE Na e krásná koliãka Ïlutá jako sluníãka, veselá je, plná dûtí, co do koly ráno letí. My jsme malí druháci, máme rádi legraci. Uãíme se ãíst a psát, taky kreslit, poãítat. Máme rad i uãení, nebaví nás zlobení! A kdyï se to nûkdy stane, je to jenom náhoda, na í úãe vysvûtlíme, Ïe se stala nehoda. VyráÏíme na v lety a do koly v pfiírodû, sportujeme, závodíme, snad nedojde k nehodû. Pfiísné oko uãitelky stále na nás dohlíïí, kdyï nebudeme chytat lelky, v e bude bez potíïí. Svoji kolu máme rádi, jsme tu v ichni kamarádi! Ïáci 2. tfiídy JAK SE MI ÎIJE V MLADÉM Zdenûk Volf (2. tfiída) 7

9 Veronika Jáglová (2. tfiída) Luká Holub (2. tfiída) 8

10 Julie Matou ková (2. tfiída) Filip Velemínsk (2. tfiída) Eli ka Vacková (2. tfiída) 9

11 Sofie Nezvalová (2. tfiída) Tomá Hanet légr (2. tfiída) 10

12 III. T ÍDA JAK SE DOPRAVUJEME DO KOLY Kdybychom se zeptali ÏákÛ, ktefií nav tûvovali mládskou kolu v prvních letech po jejím otevfiení, jak m zpûsobem se dopravovali do koly, asi bychom se doãkali shodn ch odpovûdí do koly se chodilo pû ky. Ale jak to je dnes? Zamyslet se zkusili Ïáci tfiídy 3. A a udûlali celo kolní prûzkum. Zjistili, Ïe z celkového poãtu 107 ÏákÛ se do koly dopravuje vût inou pû ky pfiibliïnû 57%. Nûktefií z chodcû se za pfiíznivého poãasí obãas pfiepravují ke kole na kole ãi kolobûïce. Zhruba 40% vozí ke kole rodiãe autem. Necelá 3% vyuïívají MHD a dojíïdûjí tedy autobusem. Pû í chûzi podporujeme v rámci kolních aktivit u v ech ÏákÛ pfii nejrûznûj ích pfiíleïitostech. KdyÏ chceme zhlédnout film v budûjovickém kinû Kotva, nejrychlej í a nejpfiíjemnûj í je jít pû ky. Stejné je to s náv tûvou muzea nebo planetária. Zkrátka pû í procházka pûknou cestou podél Mal e je urãitû pfiíjemnûj í neï tlaãenice v autobuse! Dûti ze 3. A doprovodily ná v zkum také kresbami a texty: Kamila Kfiíhová (3. A) 11 Kristina Jerhotová (3. A)

13 Linda Kliková (3. A) Markéta Hauerová (3. A) 12

14 Z HISTORIE A SOUâASNOSTI MLADÉHO PODLE T EËÁKÒ Îáci 3.A a 3. B se mûli pokusit ve sv ch textech zachytit nûco o historii nebo souãasnosti ze ãtvrti Mladé. Nûkteré základní informace se samozfiejmû shodují. Vût inou jsou to ty, které jsou bûïnû dostupné na internetu. KaÏd se jich chopil po svém. Nûktefií je opsali, nûktefií pfievyprávûli a nûktefií je doplnili o vyprávûní lidí ze svého okolí a o své osobní dojmy, které oïivují encyklopedické informace. Vzniká tak pûkná a nûkdy zábavná mozaika, která je zajímavá právû tím, co tvofií jako celek. Kristina Jerhotová (3. A) 13

15 14 Nela VaÀková (3. A)

16 15 Radim Hevrdejs (3. A)

17 16 Markéta Hauerová (3. A)

18 Dfiíve byla obec Mladé samostatnou obcí, dnes je to jiï dlouho nedílná souãást mûsta âeské Budûjovice a nachází se tady i na e kola a kolka, kterou jsem nav tûvovala v pfied kolním vûku. Mladé bylo osídleno jiï ve stfiední dobû bronzové. Vesnice vznikla ve 13. století. V této dobû se Mladému zkomolenû fiíkalo i Landaus. Byla to vesmûs nûmecká vesnice, která se ale díky pfiistûhování nov ch ãesk ch obãanû dûlnické tfiídy stala jejich domovem a postupnû se díky tomu poãe tila. Od roku 1850 do roku 1952 bylo Mladé samostatnou obcí, ale po 2. svûtové válce se spojilo s mûstem âeské Budûjovice a tak je tomu dodnes. Jako kaïdé místo má i Mladé své památky. Nûkteré svou dobu jiï nepfieïili, ale nûkteré jsou k vidûní dodnes, jako napfiíklad Novogotická kaple Panny Marie, hfibitovní kaple sv. Karolíny a v klenková kapliãka. V Mladém je také hfibitov, kter je jedním ze dvou hfibitovû v âesk ch Budûjovicích. Zde jsou pochovány i osobnosti Václav Klement Petr nebo Karel tûch. Nedaleko Mladého je i chránûné krajinné území TÛnû u paãkû. Ivdne ní dobû se mi obec Mladé moc líbí a ráda zde nav tûvuji na í základní kolu. Sára Hobzová (3. B) Dominantou obce Mladé u âesk ch Budûjovic byl zámeãek âerven dvûr, kter je nedaleko od mého bydli tû. Na tomto lechtickém sídle se chovali konû a bylo tam velice krásnû. BohuÏel nedávno do lo ke zbourání celého objektu a je na tomto místû postavená nová budova. Dále podle pamûtníkû bylo Mladé známo tím, Ïe zde na rozsáhl ch pozemcích bylo nûkolik zahradnictví. Velice v znamné je urãitû Mladé po celá léta jako rekreaãní oblast díky fiece Mal i a jejího krásného okolí, které je stále vyuïívané jak ke koupání tak ke sportovnímu vyuïití. Jan Hána (3. B) Do roku 1952 bylo Mladé samostatnou obcí a pak bylo pfiipojeno k âesk m Budûjovicím. kola dfiíve stála v ulici, kde je restaurace U Handlífie, na místû dne ní základní koly byly jen louky. Tam, kam dnes chodíme nakupovat byly sbûrné suroviny a místo hfii tû a nov ch domû se nacházely jen louky a na nich samé vestky. Tomá Marek (3. B) 17

19 Mladé bylo samostatnou vsí. Jméno vesnice pravdûpodobnû vyznaãuje mlad í pûvod. Poprvé bylo doloïeno roku 1263 jako drobn lechtick statek. V znamnou ãástí je vabinského námûstí s kaplí. Smûrem k Mal i stával zámeãek âerven dvûr, kde v letech pob val následník trûnu arcivévoda Ferdinand d Este. Na e ulice nyní A. Janou ka, kde bydlím, se dfiíve jmenovala Tfiída ãeskoslovensk ch legií a byla jedna z prvních ulic v Mladém. V na í ulici byla obecní kola u OrtmanÛ. Vedle koly b val pekafi Marek. editelem této koly byl v letech padesát ch pan Jindra. V roce 1921 bylo v Mladém 115 domû a Ïilo zde 1270 âechû a 261 NûmcÛ. Od roku 1970 je Mladé souãástí obce âeské Budûjovice. Katefiina Mrkáãková (3. B) VMladém dnes mûïeme najít náves Maxe vabinského, jez U paãkû, Mal a Velk jez, M a Z Vl. Rady, restauraci U Maxe. V blízkosti Mladého se nachází teplárna, která zásobuje mûsto âeské Budûjovice teplem a teplou vodou. Pfied 2. svûtovou válkou Ïili v Mladém spoleãnû âe i a Nûmci. V domû mé prababiãky v ulici Ditrichova Ïila nûmecká rodina. Ta musela po válce dûm opustit. Jejich dûm moje prababiãka a pradûdeãek koupili a dlouho spláceli. V období komunismu jim do domu nastûhovali dal í tfii rodiny. AÏ po pádu komunismu jim byl dûm vrácen zpût. Jan Lederer (3. B) Mladé je ãtvrè âesk ch Budûjovic. Pfies Mladé vede hlavní Novohradská silnice. Jezdí po ní autobus ãíslo 11. Na námûstí Maxe vabinského stojí malá kaple a v ní je umístûna ordinace. U zastávky Mladé toãna je novû postavené Centrum genetiky. Na Novohradské bychom také na li po tu, prodejnu potravin, drogerii, kvûtinku, prodejnu pracovních pomûcek a jiné obchody. Za kolejemi v dopravním podniku parkují autobusy. Na e základní kola v ulici Vl. Rady je vy í o jedno patro a je celá obnovená. Nedaleko se nachází nafukovací sportovní hala a fotbalové hfii tû. Smûrem na Suché Vrbné leïí jeden z budûjovick ch hfibitovû. Dále zde byl postaven místo starého kamenného mostu most nov, kter m vedou dvû Ïeleznice. Mlad m protéká fieka Mal e. Na ní jsou vybudovány tfii jezy. K Malému jezu chodí lidé odpoãívat do parku a dûti si hrají v dûtském koutku. Na samotû U paãkû najdeme tûàky a pûknou pfiírodu. U bfiehu fieky roste památn dob. Mlad m vede Ïeleznice, proto jsou tu dva chránûné pfiejezdy a pfies Mal i stojí Ïelezniãní most. V této ãtvrti byste nena li Ïádné paneláky. Jsou zde pfieváïnû rodinné domy. Tomá Beránek (3. A) 18

20 19 Klára Adamová (3. B)

21 20 Linda Mikolá ková (3. B)

22 21 Lucie Králová (3. B)

23 IV. T ÍDA CO VYPRÁVùL PAN DUDÁâEK kola v roce mûla pouze jedno patro. V suterénu byla jídelna, kde se vafiili obûdy, svaãiny a dílny, kde se vyrábûla krmítka. Na chodbû mûli Ïáci zelené skfiíàky jako atny a nad skfiíàkami naproti vchodu byla bysta Jana Ámose Komenského, uãitele národa. První tfiídu uãila paní uãitelka kopková. V první tfiídû na stûnû byla namalovaná abeceda. Dole v chodbû byl kabinet s televizí a vycpaniny zvífiat. V této ãásti byla také fieditelna. Pod okny na zahradu byl záhonek s astrami a za nimi záhony, kde se pûstovala zelenina. Také tam mûli skleník. Pod vrbou byl v bûh s baïanty. Tam, kde je kolka bylo sportovní hfii tû pro kolu a ovocn sad. Také tam byla edá ocelová konstrukce na prolézání a hraní. Je tû na hfii ti byl domeãek s oplocením a v nûm byla srnka Zuzka. zpracovala: Tereza Le tinová (4. tfiída) Mám to tady rád, má to tu rád i mûj kamarád. Ve kole je zahrada, ohraniãuje ji ohrada. Je tu malé a velké hfii tû, na velkém je pískovi tû. KRÁSNÉ MLADÉ Hrajou si tam dûtiãky, dûlají si báboviãky. Mal kostelíãek tu je a v nûm Panna Marie. U kostela hospoda je, táta se tam vïdy opije. Ema Beranová, Veronika Bendová, Luká Beránek, Patrik Vondráãek, Joná Nûmec (4. tfiída) Rádi v Mladém chodíme do koly, pí eme pofiád úkoly. Máme dobrou tfiídu a nikdy nejsme v klidu. Rádi tady bydlíme, na hfii tû tu chodíme. Máme rádi fotbal, trénuje nás Prospal. âtvrë MLADÉ Bydlím tady já i já, i ten mal ikula. Je tu známá restaurace, dûlají tam i lívance. Na konci je vysvûdãení, radost je, ale i není. Také kola v pfiírodû, zábava nás nemine. Adam Nûmec, Tereza ímová, Adam Pe ek, Kuba Hejna (4. tfiída) 22

24 Máme rádi Mladé, je tu v echno nové. Jsou tu pûkné ulice, a nebezpeãné silnice. Ze koly jdem na hfii tû kde je velké pískovi tû. Z pískovi tû uï jdem domû, já bûïím, jak jen mohu. NEJHEZâÍ âtvrë MLADÉ V Mladém je krásná kola, paní uãitelka nás uï volá. Uãíme se slovíãka, vloudí se tam chybiãka. Sabina Bohu ová, Martin Hanet légr, Aneta Lukschová, Tomá Zajíãek (4. tfiída) Na e kola, kresba, Adam Pe ek (4. tfiída) CO KDE BYLO V Mladém, jako v ude jinde, jsou lidé podnikaví a nabízejí sv m spoluobãanûm nejrûznûj í zboïí, obchody a sluïby. A stejnû jako v ude, i v Mladém se tato nabídka nûkdy rychle mûní, nûkdy zûstává po celá léta stejná. âtvrèáci zji Èovali, kde byly v minulosti jaké obchûdky a místní sluïby. Ptali se sv ch rodiãû, prarodiãû, znám ch, ktefií z této ãásti Budûjovic pocházejí. Ve skupinkách se domluvili a uskuteãnili rozhovory s místními rodáky. Na základû v povûdi Oldfii ky ímové, Jaroslava ímy a Libora ímy zpracovaly dûti následující informace: 23

25 NOVOHRADSKÁ ULICE pravá strana od kolejí: nynûj í zahrada dfiíve pekárna obchod s autodoplàky dfiíve obytn dûm a modlitebna automyãka Motz dfiíve holiãství u MotzÛ a na rohu prodejna fieznictví âernovsk ch Country Club dfiíve Koloniál u KramáfiÛ prostory kuchynû Country Clubu dfiíve prodejna zeleniny DruÏstevní dûm dfiíve taneãní parket a velká zahrada vedle DruÏstevního domu u zastávky MHD dfiíve kováfiství smûrem k obchodu s potravinami byla dfiíve je tû trafika, tabák, papírnictví, na rohu stála prodejna potravin, kde dnes stojí obytn dûm Trefa (potraviny COOP) dfiíve statek restaurace u Maxe dfiíve statek po ta dfiíve také statek Centrum lékafiské genetiky dfiíve pole, v jednom období slepiãárna pfiestavûna na kabiny SK Mladé Kia autosalon dfiíve pila (vyhofiela), pak Chirana (oprava zdravotního zafiízení) smûrem ke kolejím jsou obytné domy ULICE KPT. JARO E: po pravé stranû dfiíve fieznictví, potom lékárna dfiíve matefiská kolka dfiíve holiãství NOVOHRADSKÁ ULICE levá strana od kolejí: prodejna loïisek a klínov ch fiemenû dfiíve hostinec jízdní kola, zvedací technika dfiíve obytné domy bufet na rohu dfiíve fieznictví U PefiinÛ zubní ordinace dfiíve drogerie, kvûtináfiství barvy-laky dfiíve obytn dûm okna, dvefie, kvûtináfiství dfiíve po ta, národní v bor bazar dfiíve koloniál Vanûk hospûdka Na Návsi dfiíve statky poïárníci dfiíve statek elektroinstalace nová v stavba pfied tratí autobazar ULICE ANT. JANOU KA: vlevo fieznictví garáïe dfiíve kola, naproti hfii tû obytné domy dfiíve pekafiství Marek hostinec U Handlífie dfiíve obytn dûm na konci ulice b valo bûlidlo ULICE KPT. NÁLEPKY: lékárna dfiíve zahrady zpracovaly: Tereza ímová Veronika Bendová Sabina Bohu ová (4. tfiída) 24

26 CO VÍM O âtvrti MLADÉ Zadání pfiedstavovalo pro Ïáky zpoãátku nepfiedstaviteln úkol, av ak i tentokrát si kaïd, i pfiesto Ïe tfieba ani z Mladého nepocházel, na el svou cestiãku a pustil se do psaní. 25 Patrik Vondráãek (4. tfiída)

27 26 Martin Hanet légr (4. tfiída)

28 27 Sabina Bohu ová (4. tfiída)

29 28 Dominik Ludvík (4. tfiída)

30 29 Joná Nûmec (4. tfiída)

31 30 Ondfiej Mydlil (4. tfiída)

32 31 Adam Nûmec (4. tfiída)

33 V. T ÍDA MLADÉ V OBJEKTIVU PÁËÁKÒ PáÈáci se vydali se sv mi foèáky a mobily do ulic, aby zdokumentovali zajímavá místa Mladého. Focení se vûnovali dvû dvouhodinovky v tvarné v chovy, kdy se uãili vidût a hledat. Dal í ãást práce se skládala z tfiídûní a stahování snímkû. K místûm, která dûti nafotily, dohledávaly informace, v e pak poskládaly do mozaiky. Tomá Brabec pohled na Novohradskou ulici První zmínka o osídlení na území dne ní ãtvrtí Mladé pochází ze 13. století. Tehdy se obci fiíkalo Mladá, nûmecky zkomolenû Lada, Ladaus. V 50. letech bylo Mladé pfiipojeno k âesk m Budûjovicím. AÏ do padesát ch let minulého století bylo Mladé samostatnou obcí. Zajímavé je, Ïe na rozdíl od jin ch okrajov ch ãástí mûsta zde nebyly postaveny paneláky. Natálie Aujezdská na e kola Autorem loga a graffiti na fasádû koly je Jakub tark (2010). Anna Davidová logo koly 32

34 kola v Mladém byla poprvé otevfiena Byly to upravené místnosti v 1. patfie domu ã. p.30. Bûhem války byla ãinnost koly omezena, pozdûji pak úplnû ukonãena. Îáci tehdy dostávali úkoly na doma v hostinci DruÏstevní dûm. Po druhé svûtové válce kola obnovila ãinnost. V roce 1957 byla postavena nová kola i s kuchyní a jídelnou, zahradou a mal m bazénem. Andrea Johnová stará budova M Tomá Brabec DruÏstevní dûm Matûj Peltan pohled do pûvodní zahrady M První matefiská kola v Mladém byla otevfiena v prosinci 1929 a umístûna v budovû ã. 91, kterou vlastnil pan Jan rom. První pûstounkou se stala paní K. Hynková-Pipeková. Po 2. svûtové válce byla kolka pfiesunuta do b valé nûmecké koly v dne ní Novohradské ulici. V srpnu

35 byla otevfiena také nová kolka v ulici Kali nická. Roku 2001 se staly obû matefiské koly souãástí Základní koly Vl. Rady. Prostory M Novohradská v ak nevyhovovaly hygienick m a stavebním normám, M byla proto v roce 2008 uzavfiena, posléze zru ena. Nûktefií Ïáci na í koly je tû stihli M Novohradskou nav tûvovat. Václav Paleãek nafukovací hala Ve kolním roce 1978/79 byla postavena nová budova matefiské koly a jeslí naproti kole. Tak zaniklo kolní hfii tû. Od roku 2005/06 je otevfiena nafukovací sportovní hala za kolní zahradou. Vladimíra Marková na e kola Vladimíra Marková na e kola fiíjen 2008 V letech probûhla rozsáhlá rekonstrukce koly a kolní zahrady byla slavnostnû otevfiena nástavba Z. 34

36 Josef Kostka hfibitov Hfibitov v Mladém vznikl na konci 80. let 19. století, první pohfieb se konal 6. záfií PÛvodnû to mûl b t mal hfibitûvek pro obce Mladé, Staré Hodûjovice, RoÏnov a Vidov s kapacitou 164 hrobov ch míst. Postupnû sem v ak smûfiovala poslední cesta i mnoha obyvatel âesk ch Budûjovic. UÏ v letech musel b t hfibitov roz ífien. Monika Janáãková hrobka rodiny Hardtmuthovy Tomá Brabec kaple sv.karoliny Na hfibitovû je novogotická kaple svaté Karolíny. Unikátní stavbou je také hrobka rodiny HardmuthÛ. Hrabû Hardtmuth zahájil v âesk ch Budûjovicích v roce 1847 provoz továrny na v robu keramiky a tuïek. Na místním hfibitovû je pochován také napfiíklad v tvarník Václav Klement Petr ãi katolick knûz Karel tûch. Najdeme zde také pomníky obûtem I. a II. svûtové války. 35

37 Tereza Mare ová památník obûtem I. svûtové války Natálie Aujezdská památník obûtem II. svûtové války Václav Paleãek prodejna potravin Na místû dne ní samoobsluhy v Mladém za první svûtové války stála zemûdûlská usedlost. Patfiila rodinû Lieblov ch. Za jejich dcerou Veronikou ve tfiicát ch letech jezdil Adolf Eichman, obchodník z Pasova. Z Eichmana se stal za druhé svûtové války pfiední nacista. Tento muï vymyslel koncentraãní tábory. Po konci války uprchl pfied spravedlností do Argentiny. Zde si ho pak po nûkolika letech na la Ïidovská tajná sluïba a unesla jej do Izraele. Zde byl souzen a popraven. Jeho Ïena Veronika se doïila vysokého vûku a zemfiela v Argentinû. Matûj Tonka 36

38 Anna Davidová hospûdka na návsi Tomá Brabec Centrum lékafiské genetiky V centru lékafiské genetiky probíhá vy etfiování tûhotn ch paní a jejich plodû a zji Èování zda je miminko zdravé. Dále se vy etfiuje v skyt nûkter ch dûdiãn ch chorob a vad, napfi. celiakie, sráïlivost krve, hluchota, ãi nûkteré druhy nádorov ch onemocnûní. Laura âutková (3. B) Václav Paleãek kapliãka Panny Marie Na námûstíãku (b valé návsi) Maxe vabinského najdeme novogotickou kapli Panny Marie nebo také hospûdku na návsi v místû b valého statku. 37

39 AneÏka Dudáãková (tûnû u paãkû) Tomá Brabec (pramínek) Monika Janáãková (památn strom) Matûj Tonka (Velk jez) TÛnû u paãkû je oblíben cíl vycházek. Je to chránûná oblast u ramene fieky Mal e. Vyskytuje se zde totiï fiezan pilolist, silnû ohroïená vodní rostlina. U paãkû se zde fiíká od 18. století, název pochází nejspí z nûmeckého Spaten - lopata a má zfiejmû souvislost se skladem náfiadí pro tûïbu písku v tûchto místech. Na poãátku 19. století pfiestavûla rodina TicháãkÛ domek na statek. V roce 1892 se z nûj stala v letní restaurace a fiíãní láznû. Oblíbené místo na bfiehu fieky Mal e je také Velk jez, fieãen Velkas, kde vyvûrá pramínek vody ze zemû a na bfiehu fieky stojí památn strom. 38

40 JÁ A MOJE MLADÉ PáÈáci se kromû focení vûnovali intenzivnû také psaní. Zpracovali tato témata: Na e rodina (Ná dûm) v Mladém; Jak jsme se dostali do Mladého; Historky z Mladého; Mé oblíbené místo v Mladém. Dûti zachycují spontánnû události, které se jim jeví podstatné a kupí je na sebe nûkdy zdánlivû nesourodû. Vznikají tak nûkdy úsmûvné, ale vïdy autentické v povûdi, o jaké by dospûlí jen stûïí usilovali. Z kapitoly UDÁLOSTI V MLADÉM lze snadno poznat, Ïe povodnû 2002 a kroupy v létû 2012 jsou události z nejzajímavûj ích i nejnapínavûj ích. Z nûkter ch, tehdy spí dechberoucích situací, uï jsou jen historky, které se tradují v rodinách, vyprávûjí se pfii se lostech, ale rozhodnû jsou stále dost Ïivé a nûkdy i pfii vzpomínce dûsivé. Je to patrné hlavnû na pfiíbûzích, které dûti vyprávûjí velmi autenticky, aãkoliv je zaïily doslova v plenkách a nûkdy se jich úãastnily v maminãinû bfii e...v kapitole MOJE OBLÍBENÉ MÍSTO si dûti zkou ely pouïít v textech metafory nebo personifikace. Sami uznejte, Ïe jejich fantazii a citlivost by pfiedãil málokter soudob literát. NA E RODINA (DÒM) V MLADÉM JAK JSME SE DOSTALI DO MLADÉHO Ná dûm v Mladém Já se jmenuji Anna. Narodila jsem se v Mladém. MÛj dûda s babiãkou s pomocí mamky a taèky postavili v Mladém dûm. Dostavûli ho roku Îijeme tady uï 13 let. Mnû se v Mladém líbí. Mám tady kamarády a kamarádky. Anna Kubovcová (5.tfiída) Îivot v Mladém Ná dûm postavila moje prababiãka a pradûdeãek. Na e rodina tu bydlí od roku 1938, tedy 74 let. Já tady bydlím uï od narození. Chodila jsem i do staré kolky v Mladém. Moc se mi v Mladém líbí. Jak vypadá ná dûm: My máme dûm v ulici kpt. Nálepky 28. MÛj dûm je sedm metrû vysok a asi ãtyfii metry irok, má bledû hnûdou barvu. Ve sklepû najdeme kotelnu, komoru kde máme staré hraãky a obleãení pro nemluvnû. V prvním patfie bydlí babiãka s mal m pudlem. V druhém patfie bydlím já a mûj mlad í bratr Petr a má star í sestra Eva. V mém pokoji jsou dvû postele, stûl a skfiínû. V posledním patfie bydlí maminka a tatínek. Máme velkou zahradu. Anna Davidová (5. tfiída) Jak jsem se dostal do Z Mladé Do této koly jsem chtûl chodit, protoïe se tam jezdí na VP. (rozumûj kolu v pfiírodû, pozn. red.) A také, protoïe je malá a seznámím se tam se v emi. Rodiãe si mysleli, Ïe je to dobrá kola. Já bydlím v Suchém Vrbném. Je to dva km daleko. Jezdím do koly autem, na kole nebo chodím pû ky. MÛj dûm v Suchém Vrbném: Má nová okna a hezkou fasádu. Matûj Tonka (5.tfiída) 39

41 Moje rodina Ná dûm postavil dûda s babiãkou v roce Maminka s nimi tady bydlela i s m m tátou. Pak se rodiãe rozvedli. V roce 2001 jsem se narodil já. Potom v roce 2004 jsem zaãal chodit do koly v Mladém. Jak vypadá ná dûm: Má tfii patra v prvním je holiãství a pfiedsíà ve druhém patfie bydlí babiãka a ve tfietím bydlím já s bratrem a s mamkou. Má edivou barvu plastová okna a dvû zahrady. Bydlíme v ulici Zdenka. Fibicha 40, kousek od koly v Mladém. Václav ÎiÏka (5.tfiída) Moje rodina v Mladém MÛj otec koupil v roce 1999 star dûm a opravoval ho. Rekonstrukce skonãila v roce 2OO2. Trvala dva roky. Poté jsme se sem nastûhovali. Já jsem se tu uï narodil. V roce 2004 se narodila moje sestra Barbara. Bydlíme tady uï dvanáct let. Ted v domû bydlí:mamka, taèka, sestra a já. Bydlíme v ulici A. Janou ka 18 v âesk ch Budûjovicích. Ná dûm je Ïlutohnûd s ãervenou stfiechou. Na zahradû máme velké jezírko s rybamy. Mám mal pokojík ze stolem, malou knihovnou, postelí, modr m kobercem a se skfiíní. Josef Kostka (5. tfiída) Moje rodina v Mladém V roce 1939 se moji praprarodiãe pfiestûhovali z Protivína do Mladého. Postavili si dvojpatrov rodinn dûm. Narodily se jim dvû dûti, babiãka a její sestra. První patro slouïilo k pronájmu, ve druhém bydleli praprarodiãe, babiãka a její sestra. Pozdûji se praprarodiãe pfiestûhovali do prvního patra. Její sestra se odstûhovala do jiného domu v Mladém. Babiãka se seznámila s dûdeãkem a mûli spolu mého tatínka a tetu. Teta bydlí na sídli ti Máj. Tatínek si vzal mojí maminku a mají mû a mojí sestru. Moji rodiãe s námi bydlí v prvním patfie, prarodiãe ve druhém patfie. Prababiãka zemfiela roku 1982, pradûdeãek uï ve 12 letech mé babiãky na infarkt. Bydlím v ulici J. Dietricha 18 v âesk ch Budûjovicích. Je to jedin modr dûm u nás v ulici. Máme vût í zahradu, na které skoro cel den bûhá moje fenka, která se jmenuje Kaãenka. Ná dûm má suterén, 1. patro, 2. patro a pûdu, na které je pingpongov stûl a nepotfiebné vûci, jako jsou staré stoly, deky a ÀÛry na povû ení prádla. Já bydlím se svoji sestrou a rodiãi v prvním patfie. /.../ Druhé patro je pouïito pro bydlení babiãky s dûdou. /.../KuchyÀ se v ak také vyuïívá jako ob vací pokoj. Je v ní televize, která b vá kaïdodennû pouïitá. Ob vací pokoj slouïí pouze pro náv tûvy, je vïdy sváteãnû vyzdoben a vyuïívá se také pro oslavy. Suterén je vyuïíván velice ãasto. Najdeme tam kotel, ohrádku pro psa, kdyï je zima, garáï a druhou garáï, kterou jsme v ak pfied 6 lety pfiistavûli. Zahrada je moje asi nejoblíbenûj í místo. UÏiju si tam vïdy plno zábavy. Se sv m psem, také pomáháním dûdovi se sbíráním a stfiiháním vûtví, skokem do písku atd. /.../ Tomá Brabec (5.tfiída) [kráceno] 40

42 Ná dûm v Mladém V roce 1995 si rodiãe pronajali byt v rodinném domku v Mladém u jedné hodné staré paní. Domek jsme si u od ní koupili v roce Posledních pût let ho postupnû opravujeme. K domku patfií zahrádka, na které pûstujeme spoustu rûzn ch kvûtin. Bydlím tu od narození se sestrou a rodiãi. Jak vypadá ná dûm: Má hnûdo-ïlutou barvu je mal a má dvû patra. U nûho je i malá zahrádka. Má dvû koupelny, loïnici, ob vák, dva dûtské pokoje, kuchyà, sklep a pûdu. Bydlím v ulici Kpt. Jaro e 9. Kousek od domu je kola do které chodím ãtyfii roky. Tereza Mare ová (5. tfiída) Jak jsem se dostal do koly Já nebydlím v Mladém, bydlím v Doubravici 102. V Mladém jsem chodil do matefiské koly. Do koly v Mladém lo hodnû m ch kamarádû z matefiské kolky. Já jsem chtûl proto chodit také do koly vmladém. Teì jsem moc spokojen, Ïe chodím do na í koly, protoïe tu mám hodnû kamarádû. Ná dûm zatím nemá Ïádnou fasádu. Je bíl, nade dvefimi máme ãíslo sto dva. Ná dûm má terasu a garáï. KdyÏ se vyjde na terasu na eho domu, je tam velk trám, na trámu spí s korka. Pod terasou na eho domu jsou pfiídavné nádrïe migu dvacet tfii ml. V garáïi na eho domu jsou letecké vûci. V na em ob vacím pokoji máme plazmovou televizi, andulky, kfiesla, gauãe. Václav Paleãek (5.tfiída) Jak jsem se dostal do Mladého Moje babiãka a dûda se dostali do Mladého v roce Ná dûm zaãal stavût mûj dûda a dostavûl ho v roce MÛj táta a str c se narodili v roce Já jsem se narodil v roce 2001 a v roce 2007 se narodil mûj bratr. Teì v na em domû bydlí moje maminka, tatínek, babiãka, dûda, bratr a já. A máme taky králíka, morãe, psy a andulky. Já bydlím v ulici J. Masaryka 11 v âesk ch Budûjovicích. My bydlíme u hfibitova. Ná dûm je dvoupatrov a má edou barvu. My máme krásnou zahradu se skalkou a rybníãkem, trampolínou a domeãkem. MÛj táta staví s maminkou hroby a moje babiãka vyrábí vûnce. Moje mamka pracuje je tû v pekárnách. Moje sestfienice bydlí v Bo ilci s mou tetou a s m m strejdou. David Candra (5. tfiída) HISTORKY Z MLADÉHO vestky v Mladém Babiãka s dûdou si postavili v Mladém domek, kter jim naprojektovala moje mamka. Nastûhovali se tam v roce 1991 s m m strejdou Martinem, moje mamka tehdy studovala v Praze. Tenkrát cestu kâervenému dvoru lemovalo stromofiadí vestek. Martin na nû chodil ãasto s klukama. Babiãka se o víkendu rozhodla upéct vestkov koláã a poslala Martina na vestky. Martin lezl po stromech a trhal vestky. Najednou se pod ním zlomila vûtev a propadl se do kfioví s trny. vestky se rozkutálely po zemi. Pfii el domû cel potrhan jako stra ák a bez vestek. Babiãka mûla rozválené tûsto a vestky nikde. Tak upekla makov koláã. Potom Martinovi o etfiila rány a ty se brzy zahojily. 41

43 Stromy vestek byly pokáceny, dnes tam stojí vilová ãtvrè. A teì chodíme pro vestky na trh. Památkovû chránûn âerven dvûr byl zbourán a na jeho místû stojí velká vila. Natálie Aujezdská (5. tfiída) Bomba Tento pfiíbûh mi vyprávûla babiãka Danu e Paleãková, zaïila ho osobnû za II. svûtové války v rodinném domû v Mladém. Moje babiãka mi vyprávûla, Ïe za II. svûtové války spadlo na Mladé mnoho bomb. VÏdy, kdyï sly ela hukot letadel, schovávala se pod stûl a se strachem ãekala, co se bude dít. Jednoho osudného rána pfii náletu spadla na konec jejich zahrady bomba. Udûlala do zemû velikou a hlubokou díru. Na tûstí se nikomu nic nestalo. Ale sousedé pfies ulici takové tûstí nemûli. I tam byla svrïena jedna z bomb. BohuÏel v ak cel dûm srovnala se zemí. Nikdo nepfieïil! AneÏka Dudáãková (5. tfiída) Záplavy 2002 Byl rok Já byla malé mimino a kromû pravidelného krmení a such ch plánek mû nic jiného nezajímalo. O záplavách vím z vyprávûní sv ch rodiãû. Spala jsem v klidu v sedaãce v autû, kdyï jsme se vraceli z kaïdoroãního prázdninového leno ení na bfiezích Lipna. Na umavû vytrvale pr elo a pfiehrada se rychle plnila. Rodiãe se rozhodli pro návrat do âesk ch Budûjovic. DomÛ uï jsme ale nedojeli. Celé Mladé bylo uzavfiené kvûli velké vodû a my museli odjet na chalupu k Li ovu. Zprávy o stavu vody jsme dostávali od na ich sousedû, ktefií zûstali doma. To odná eli v echny cennûj í vûci do poschodí a pravidelnû chodili kontrolovat, jak voda postupuje. Po nûkolika napjat ch dnech pfiestalo pr et a my dostali dobrou zprávu. Voda opadá! Rodiãe se tûstím smáli a já dostala k veãefii obzvlá È sladkou ka i. Barbora Bicanová (5. tfiída) Povodnû v Mladém Pfiíbûh znám z vyprávûní rodiãû. V roce 2002 zasáhly celou republiku veliké povodnû. Nevynechaly ani na i obec. Voda i zde napáchala veliké kody na majetku obãanû. 7. srpna pfii la po velk ch de tích první vlna povodní, která nebyla tak krutá, ale jiï ona napáchala veliké kody. KdyÏ si jiï zoufalí lidé zaãínali myslet, Ïe je konec a zaãali uklízet a sãítat kody, pfii lo 11. srpna varovná pfied druhou, mnohem vût í vlnou povodní. Lidé znovu zaãali zabezpeãovat své domy a ti, co nebyli ohroïeni, se ze v ech sil snaïili pomoci ostatním. DÛm znám ch rodiãû stál v ohroïeném pásmu, a proto poïádali rodiãe o pomoc. Spoleãnû naloïili do pytlû písek, kter jsme mûli u domu, a zabezpeãily s ním vchody do domu. Poté vystûhovali v echny vûci do patra domu. V ichni spoleãnû s napûtím oãekávali, co se stane bûhem dal ích hodin. V dobû, kdy se zaãala fieka Mal e vylévat z koryta, byli v ichni na pokyn záchranáfiû evakuováni z ohroïen ch lokalit. Mnoho lidí z Mladého vyvezlo svá auta na kopec ke hfibitovu a dlouhé hodiny s napûtím sledovali, kdy se voda zastaví. 42

44 Na i známí mûli to tûstí, Ïe se voda zastavila tûsnû pfied prahem jejich domu a chybûly pouze centimetry. BohuÏel stejné tûstí nemûli v ichni obãané Mladého a âesk ch Budûjovic. Voda zde i v okolí napáchala veliké kody. Lidé následky povodní odstraàovali je tû dlouhou dobu. Toto pfiírodní ne tûstí ukázalo, Ïe v krajních mezích dokáïí lidé drïet pfii sobû a pomáhat si navzájem. David Candra (5. tfiída) Kroupy v roce 1951 Babiãka mi fiíkala, Ïe kdyï byla malá, padaly v létû roku 1951 pfii boufice obrovské kroupy. Byly veliké jako slepiãí vejce. Mûli jsme tehdy vysoké schodi tû a v echny okenní tabulky mimo jednu skonãily vymlácené. Celé schodi tû opravil sám mûj pradûdeãek. Kroupy dne Maminka a já jsme jeli za babiãkou a dûdou do Mladé Boleslavi. Doma zûstali druzí prarodiãe, tatínek a moje sestra. Do esti hodin veãer jsme nic netu ili. KdyÏ jsme volali, Ïe jsme dojeli, babiãka nám fiekla, Ïe hrabou na zahradû kroupy a uklízejí sklep. Tam bylo 15 cm vody a hroznû bahna. Mûli jsme zniãenou fasádu na domû. V echna úroda na zahradû byla potluãená. No, vlastnû mûïeme b t rádi, Ïe to nebylo tak zlé jako v roce Skleníku se v ak pfiekvapivû nic nestalo. Tomá Brabec (5. tfiída) Kroupy v létû 2012 ZaÏila jsem to na vlastní kûïi. Bylo léto den pomûrnû sluneãn a tepl. Zrovna jsem se chtûla dívat na film, ale kdyï jsem se podívala z okna, tak jsem zjistila, Ïe se venku nûjak podezfiele setmûlo, prostû z niãeno nic byla venku tma. la jsem to fiíct mamce, kdyï v tu se zaãalo oz vat Èukání mal ch krupek, ale po chvilce zaãínaly padat vût í a vût í. Sestra Mí a se zaãala bát, a tak la k babiãce, která bydlí s dûdou o patro níïe. Nahofie jsme zûstaly jenom já s mamkou. KdyÏ to bylo v plném proudu (kroupy velké jako vla ské ofiechy), tak se ozvaly dvû docela velké rány a zjistily jsme, Ïe nám jedna kroupa rozbila okno v koupelnû a druhá v kuchyni. 43

45 KdyÏ v echno skonãilo, tak jsme se ly s mamkou podívat za dûm a tam bylo zhruba 10 cm vody a krup. Kvûtiny, které nám rostly na zahradû, byly kompletnû zniãené a musím fiíct, Ïe jich bylo hodnû. Omítka na severní stranû domu byla plná ìûlkû a vrypû. Venku bylo najednou chladno. Kroupy pak zûstaly leïet na hromádkách v rûzn ch zákoutích je tû tfii dny. Byl to hrozn záïitek a nechtûla bych ho zaïít znovu. Anna Kubovcová (5. tfiída) Dopravní nehoda v Mladém Tento pfiíbûh mi vyprávûl mûj taèka. Stalo se to na podzim na zaãátku fiíjna po náv tûvû u lékafie na novohradské silnici. Zrovna jsme se vraceli z kontroly od doktorky, pfie li jsme ulici a zastavili se na rohu u restaurace Max. Rozlouãili jsme se, já odcházela do koly a taèka do práce. Dále uï to znám jen z vyprávûní. Padla rána, sloup vefiejného osvûtlení vyletûl do v ky a dopadl na osobní automobil, kter do sloupu narazil. K nehodû se sebûhlo nûkolik lidí, ktefií byli v tu chvíli blízko. Zjistili, Ïe fiidiã je v bezvûdomí. Nikdo jin v autû nebyl. BohuÏel pod autem leïel star í ãlovûk. Po zavolání pfiijely v echny záchranné sloïky velmi rychle a s pomocí nákladního automobilu s jefiábem vyprostili pfiejetého muïe a o etfiili zranûného fiidiãe. Jsem ráda, Ïe jsme byli od nehody daleko, a Ïe se mnû a taèkovi nic nestalo. Tereza Mare ová (5. tfiída) Z dfiívûj í doby na í koly Tuto historku vím od taèkova kamaráda, kter chodil do koly v Mladém. Osobnû ji zaïil. Je z dfiívûj- í doby. Historka se odehrála kolem roku V minulosti na í koly byla mezi kolou a sportovní halou uïitková zahrada, která patfiila kole. Dûti se tam uãily obdûlávat pûdu a pûstovat zeleninu. Pan fieditel tam choval zlaté baïanty a slepice s kohoutem. Kohout byl velice zl. Dûti se ho bály. Jednou dokonce pokloval jejich spoluïáka. Historka se mi velice líbila. KdyÏ jsem jí sly el, mohl jsem se smíchy potrhat. Ale já si myslím, Ïe tomu poklovanému chlapci to moc vtipné nepfiipadalo. Dnes uï zahrada není uïitková, ale prolézaãky a branky na fotbal na ní slouïí k zábavû kolákû. Václav Paleãek (5.tfiída) 44

46 Vykradení sousedû Tento pfiíbûh mi vyprávûla maminka. V roce 2010 vykradli na e sousedy a ukradli jim auto z garáïe, perky a peníze. KdyÏ se to sousedi dozvûdûli, hned zavolali policii. AÏ po nûjaké dobû na la policie pachatele. Zjistili, Ïe kradl kvûli své závislosti na drogách a potfieboval rychle peníze. Podle mého mínûní se nám Ïije v Mladém dobfie a tyto události se mohou stát i kdekoliv jinde. Václav ÎiÏka (5.tfiída) MÉ OBLÍBENÉ MÍSTO V MLADÉM Mé nejmilej í místo Mé oblíbené místo je tajné! Chci, aby to zûstalo tajemstvím. Ale popí u Vám ho, jak nejlépe umím. Je to odlehlé místo v krásné pfiírodû. Je daleko od civilizace, ale vím, Ïe ve velké blízkosti je Ïelezná studánka, v níï voda vyvûrá ze zemû. Na mém oblíbeném místû pozoruju star ího rybáfie, kter chytá ryby na udici. Prozradím Vám, Ïe je to ostrov sedící na vodû. Je tam, kde se rosa klouïe po trávû a kde vítr zametá listí. Na ostrovû jsme mûli bunkr, ale uï nám ho nûkdo zniãil. Je to velká koda, protoïe jsme na tom pracovaly jeden mûsíc. Pfiiná eli jsme tam lana, hfiebíky, laèky, kladívko, plachtu a obãerstvení. Toto místo mû pfiitahuje jeho vûní a jeho krásou. Na toto místo se budu opakovanû vracet. AneÏka Dudáãková (5. tfiída) Moje boïské místo Toto místo je velice krásné. Mnû osobnû se velice líbí, proto BOÎSKÉ. Je pfievelice tajné. Chodíme na toto místo sami a to nám vyhovuje. Proto vám ho neprozradím, jen trochu popí u. Okolo je samá voda. Dají se tu vidût plovoucí ryby. Obãas jsou vidût, jak vyskoãí z vody. Krásn pohled. Stromy se tu navzájem hladí. um tu voda tak krásnû, aï vás uspává. Vlnky se tu honí jako by si hrály na honûnou. Do toho bzuãí tak krásnû váïky. Ptáci zpívají svoje melodie. Ryby si vystfielují z rybáfiû, ktefií pak zufií. Stromy otvírají svoje kapsy. VÛnû ztrouchnivûlého dfieva svûdãí o stáfií stromû a stáfií samotného místa. KdyÏ vdechuji ãerstv vánek, je mi velice krásnû. Jako v pohádce. Rostliny vytváfiejí zajímavé tvary. KaÏd v tvarech vidí nûco jiného. Na konci nebo na zaãátku je krásn v hled na okolní krajinu. Pfii západu slunce je místo tak nádherné, Ïe se mi zdá hezãí neï zlato. Nûkdy vane vánek, kter by si s vámi hrál. Na toto místo se velice rád vracím, ale velice nerad odcházím. Václav Paleãek (5.tfiída) Tam, kde mû nejãastûji najdete Chodím sem skoro kaïd den. Obãas musím vynechat, ale potom nemám tak pozitivní energii. Beru to jako zvyklost. MoÏná uï víte, co to je, moje zahrada. Máme zahradu docela velkou, a tak se tam dokáïu pofiádnû vyfiádit. Ale hlavní vûc, proã tam chodím, je mûj pes. Jaro do mû vná í hodnû pozitivní energie. Zahrada se zbarví do zeleného kabátku. MÛj pes, Kaãenka je jezevãík, je velice ráda, Ïe se mûïe koneãnû po zimû pofiádnû probûhnout. Vût inou si s ní hraji a honíme se. Obãas nûco vytváfiím a pomáhám dûdovi. 45

47 Léto se na na í zahradû hned pozná. Kvûtiny jsou rozkvetlé. Ovoce a zelenina zraje. Vítr s pískem si u kají neznámé melodie. Jahody se domlouvají, Ïe se schovají pod listy. Dé È obãas pokropí listy. Maliny zaãínají odcházet. Na zahradû je v ak je tû jedna velká zmûna, která v Ïádn ch jin ch roãních období není. Bazén. Koupeme se a opalujeme se. Houpeme se na houpaãce nebo jen tak poleháváme. Kaãenka na mû skáãe, ale mû to nevadí. Léto je prostû super. Podzim uï není taková zábava jako léto, ale stejnû si na zahradû uïiju hodnû legrace. Listí se smûje a rozesmûje se tak, Ïe spadne a my ho potom musíme hrabat. Kaãenka se ho bojí, a tak se nám vyh bá. A kdyï nesklidíme vãas jablka, dají si soutûï, kdo první spadne. KdyÏ shrabeme listí a sesbíráme jablka, Kaãenka ke mnû pfiibûhne se psím úsmûvem a svalí se na záda, abych jí podrbal na bfii e. Pak ji musím pohladit a dát si ji na klín a hladit. Na podzim uï má o hodnû mûkãí srst neï v létû. Pak se vyvaluje a dûlá rûzné otoãky a podobné kusy. Zima je prima. KdyÏ je hodnû snûhu, musíme Kaãence udûlat cestiãky. Nemá ráda sníh. Mû baví hrabat cestiãky a koukat se, jak jimi Kaãenka probíhá. Rád lapu ve vysokém snûhu a válím se v nûm. Máme na zahradû mal kopeãek a kdyï je hodnû snûhu, prodlouïím si ho, a pak uï se pfii jízdû nezastavím. To je super. Pak hroznû kfiiãím a volám, aby se li podívat. Zkou ím dít Kaãenku na boby, ale vïdycky se mi vysmekne. Je to zábava. Aco fiíct víc? Mám záïitkû hroznû moc a neve ly by se mi ani na sto papírû. Moje zahrada je prostû super! Tomá Brabec (5. tfiída) VYPRAVùâSK KROUÎEK Od fiíjna do bfiezna jsme se scházeli také ve vypravûãském krouïku. Chtûli jsme spoleãnû s dûtmi na základû jejich vlastních vyprávûní vytvofiit pfiíbûhy a pfiipravit je pak pro vefiejné vystoupení. Pfiíbûhy jsme vym leli spoleãnû, coï byl dost nároãn úkol, jak jsme zjistili, neúmûrn omezenému mnoïství ãasu. Od ledna jsme se proto namísto 90minut po ãtrnácti dnech zaãali scházet kaïd t den a pfied ukonãením projektu je tû ãastûji. Pfiíbûhy jsme tvofiili nûkolika rûzn mi zpûsoby. KdyÏ byly hotové, zkou eli jsme je ãíst nahlas, spoleãnû. Díky tomu dûti mohly zakou et nûkteré principy vefiejného ãtení i pfiednesu. Nakonec jsme vzali kuchyàské náãiní a udûlali z nûj improvizované hudební nástroje, na které se dûti pfii vyprávûní doprovázely. Do krouïku chodili Jan Lederer a Tomá Marek (3.tfiída), Ema Beranová a Tereza Le tinová (4.tfiída) a AneÏka Dudáãková a Tomá Brabec (5. tfiída). Texty, které v krouïku vznikly, jsou tyto: Modré desky Jednou byl Honzík na náv tûvû u babiãky. Chtûl babiãce hodit do ãaje papírovou vla tovku. Hledal proto v babiããinû skfiíni papír. Na dnû skfiínû objevil obyãejné modré desky. Tam urãitû bude papír. Pomyslel si. Papír tam byl, ale nebyl ãist. Cizí ãmáranice na vla tovce nechci. ekl si Honzík a skfiíà zase zavfiel. Tenkrát byly Honzíkovi tfii roky. Za dal í tfii roky zaãal Honzík chodit do koly a nauãil se ãíst. Jednou byl zase na náv tûvû u babiãky. V iml si, Ïe maminka má za zády ty modré desky. Maminka pfiinesla desky domû a poloïila je na ledniãku. Honzík desky nenápadnû vzal a zaãal ãíst. 46

48 Byl to babiããin deník z koncentraãního tábora. Bylo tam napsáno, jak babiãku trápili. Tfieba jak jí nedávali najíst. Honzíkovi se to vûbec nelíbilo. Byl rád, Ïe se babiãka zachránila. A Ïe se jí pak mohla narodit maminka a tety. DOBR PAPÍR HLEDÁ VE SK ÍNI OBYâEJNÉ KAFE. MODRÉ DESKY PIJÍ V KNIZE MALOU VLA TOVKU. VELIKÉ DESKY OTEVÍRÁ VE VùCECH ZAPRÁ EN HONZÍK. BAREVNÉ DESKY SPÍ POD BLÁZNIV MA KNÍÎKAMA. POPSANÉ FOTOGRAFIE SEDÍ V KUFRU MODRÉ VLA TOVKY. O vose, která mûla vzteklinu. To jsme jednou byly v na em bunkru v Mladém. Ten bunkr je vlastnû strom. Je to star mohutn dub. VÏdycky vylezeme do jeho koruny a dáme si svaãinu. Do prk nka dubov ho, a je po jabku! Spadlo jabko do baïiny, udûlalo ÏbluÀk. Slezly jsme z dubu. Nerozbij si hubu! Chtûly jsme si jablko vzít, ale najednou se tam objevila veliká tlustá vosa a vypadala docela nebezpeãnû. Pokou ely jsme se vosu trefit do nosu. A vosa najednou promluvila lidsk m hlasem. Vypadám snad na vosu? Îe tû píchnu do nosu! A hned se objevila druhá vosa. Zeptala se vosa vosy: Co se dneska v módû nosí? Jenom samé dlouhé nosy! A kdo nemá dlouh nos, aè se bojí vztekl ch vos! A vosy se pustily za námi. Hnaly nás pfies potok nebo spí baïinu, pak kolem paãkárny, zase pfies potok, pak podél Mal e k Velkasu a od nûj zase k Maláku, nûkolikrát kolem dokola dûtského hfii tû. Tam se nám podafiilo vosy zmást. Udûlaly jsme na nû pofiádnû dlouh nos a vzaly jsme to rovnou k domovu. Nabûhaly jsme se hroznû. Ale uï víme, Ïe strkat nos do vztekl ch vos se nemá! DLOUH SOSÁK SPADL ZA HNùDOU BAÎINU. PROUÎKOVANÁ MÓDA ZBLBLA P ED SHNIL M OHRYZKEM. ZCHÁTRALÁ VOSA BUDE PADAT S MÓDNÍM PRK NKEM. JABLEâNÁ BAÎINA LETùLA P ED ZAKROUCENOU VOSIâKOU. ÎLUTÁ VOSA BZUâÍ Z BLÁZNIVÉ VOSY. Mládsk lístek O na í rodinû je nám známo, Ïe Ïije v Mladém uï od roku 1899 a moïná je tû déle. V roce 1939 jsme se pfiistûhovali do domu, ve kterém bydlíme dodnes. Byl podzim. Opadávaly listy. Budu vám vyprávût pfiíbûh jednoho z nich. Zafoukal siln vítr a ná lístek se zaãal se toãit ve víru ãasu. Ocitnul se na zahradû domu AneÏãiny rodiny. Byla 2. Svûtová válka. K nám a k sousedûm na zahradu spadla bomba. DÛm sousedû byl srovnán se zemí. Celá rodina zemfiela. Ná dûm zûstal stát. KdyÏ pfii el babiãky str c z koncentraãního tábora, babiãka utíkala aï na konec zahrady, jak se ho bála. Prababiãka AneÏka prala americk m vojákûm mundûry. Za to dostala m dla. Jeden rusk voják si u nás v kuchyni myl boty a prababiãka mu fiíkala Bulka, protoïe mûl bulku na krku. KdyÏ babiãka vidûla jít vojáky kolem na eho domu, pfii la je vítat s kyticí efiíkû a míchan ma vajíãkama. To v echno vidûl ná lístek. Pak se zase dostal do vûtrného víru, kter ho zavál o mnoho let dál, aï do roku

49 Tenkrát byla moje babiãka malá. V létû pfii boufice padaly obrovské kroupy. Byly veliké jako slepiãí vejce. Mûli jsme tehdy vysoké schodi tû. V echny okenní tabulky kolem schodi tû mimo jednu skonãily vymlácené. Celé schodi tû opravil sám mûj pradûdeãek. Pak ná lístek pak doputoval aï do roku Tenkrát se v létû vlivem de ÈÛ vylila z bfiehû fieka Mal e. Zaplavila celé okolí. Voda sahala aï k na emu domu. Po ulicích jezdili obyvatelé Mladého na lodiãkách. V echno bahno a voda nám kanálem vtékala do sklepa. Ve sklepû jsme mûli tfii ãtvrtû metru vody. A kdyï se lístek ocitnul v roce 2012, pfiesnû 4. ãervence, sneslo se na nûj stra né krupobití. Byli jsme zrovna s maminkou u babiãky a dûdy v Mladé Boleslavi. Druhá babiãka nám do telefonu fiekla, Ïe hrabou na zahradû kroupy a uklízejí sklep. Bylo tam 15 cm vody a hroznû bahna. Fasáda na eho domu byla zniãená. Úroda na na í zahradû byla potluãená. Ale skleníku se pfiekvapivû nic nestalo. OPADAV PUNâ JEZDIL V BLÁZNIVÉM KO ENU. PINAV STROM PADAL P ED ZELEN M KAMARÁDEM. ZELEN LIST PADAL Z ÎELEZNIâNÍ ZEMù. MLÁDSK LÍSTEK BOUCHNUL U P ÍRODNÍ ÎELEZNICE. ÎELEZNIâNÍ LÍSTEK EL OKOLO D EVùNÉHO PUNâE. V e, co se nám podafiilo v projektu zjistit o ãtvrti v Mladé, jsme se s dûtmi pokusili zachytit do obfií nástûnné mapy (cca 2,4 x 1,7 m). 48