Vybrané mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu

Transkript

1 Vybrané mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu Karolína Benešová Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, benesova@beerresearch.cz

2 Mykotoxiny - hlavní producenti Mikroskopické vláknité houby rodů: Aspergillus Aflatoxiny chratoxin A Patulin

3 Penicillium chratoxin A Citrinin Patulin kliknutím vložíte text-zápatí

4 Fusarium Trichotheceny Zearalenon Fumonisiny kliknutím vložíte text-zápatí

5 Mykotoxiny - výskyt Polní mykotoxiny Nivalenol, Deoxynivalenol T-2 toxin, HT-2 toxin Fumonisiny Zearalenon Školní pozemek MENDELU Skladištní mykotoxiny Aflatoxiny B1, B2, G1, G2 chratoxin A Citrinin Ječmenná půda

6 Mykotoxiny - toxické účinky Akutní toxické účinky (LD 50 ) Chronické toxické účinky Pozdní toxické účinky Významné mykotoxikózy Ergotismus námelové alkaloidy Reyův syndrom aflatoxiny Alimentární toxická aleukie trichotheceny Karcinom jícnu fumonisiny braz Mrzáci Pieter Brueghel (1568) Gangrenózní forma ergotismu (tzv. heň Sv. Antonína)

7 PIV Definice: Pivo je slabě alkoholický nápoj, který se po staletí vyrábí z obilných sladů, vody a chmele za účasti mikroorganismů pivovarských kvasinek Sladovnický ječmen Ječný slad Chmel otáčivý

8 Faktory ovlivňující produkci mykotoxinů v ječmeni a sladu Pole a skladování Skladování Pěstování Podmínky růstu drůda Mikroflóra Ječmen Slad Teplota Sladování ph Atmosféra Voda Mikróflora Laitila, A.: Microbes in the tailoring of barley malt properties. Academic dissertation i Microbiology. Helsinky, 2007

9 Výroba sladu Sklizeň ječmene Uskladnění ječmene Máčení ječmene Klíčení ječmene Hvozdění zeleného sladu 9

10 Pivo Def.: Pivo je slabě alkoholický nápoj, který se po staletí vyrábí z obilných sladů, vody a chmele za účasti mikroorganismů pivovarských kvasinek. (Basařová et al., 2010) ČESKÉ PIV je chráněné zeměpisné označení Evropské unie (CHZ), jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky. 10

11 Základní suroviny pro výrobu českého piva 11

12 Široké spektrum fytopatogenních hub Sladovnický ječmen Růstu Zrání Sklizně Skladování Důsledek Výnosové ztráty Snížení sladovnické kvality ječmene MYKTXINY

13 Co mykotoxiny představují? Bezpečnostní riziko pro pivovarský průmysl Při sladování kontaminovaného ječmene vznikají výhodné podmínky pro rozvoj plísní a mykotoxinů V průběhu pivovarského procesu mohou mykotoxiny přejít z kontaminovaného ječmene do sladu a následně i do piva

14 Analyzované vzorky Ječmen Sladovnický ječmen z celé ČR Slad Chmel, mláto a kvasnice Výrobci z ČR i dalších oblastí EU Mikrosladovna VÚPS v Brně metodika MEBAK Pivo Pivovary z různých oblastí EU bchodní síť ČR Pivovary z různých oblastí EU Pokusné a vývojové středisko VÚPS Praha

15 1. Příprava pomocí IA kolonek Příprava vzorků Analyt Extrakce IA kolonka Promytí Eluce Znovurozpuštění TA 60% ACN chraprep PBS MeH/CH 3 CH 98/2 (v/v) Aflatoxiny 60% MeH Aflaprep PBS MeH DN H 2 Donprep H 2 0 MeH MeH/H 2 50/50 (v/v) MeH/H 2 50/50 (v/v) MeH/H 2 20/80 (v/v) 2. Příprava pomocí SPE kolonek Analyt Extrakce SPE kolonka Znovurozpuštění Aflatoxiny DN, ZN, T-2, HT-2 84% ACN MycoSep 226 Aflazon 84% ACN PuriTox MultiToxin MeH/DIH 2 50/50 (v/v) MeH/DIH 2 50/50 (v/v)

16 CHRATXIN A (TA) H H NH Cl CH 3 Mykotoxin Ječmen Maximální limity [μg.kg -1 ] Slad TWI ng.kg -1 tělesné hmotnosti chratoxin A 5,0 3,0 120 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

17 Instrumentace UPLC/FLR Kapalinový chromatograf: Waters ACQUITY Kolona: ACQUITY UPLC BEH C 18 2,1 x 100 mm, 1,7µm nebo podobná Mobilní fáze: Acetonitril/DI H 2 ph = 2,0 (H 3 P 4 ), 40/60 (v/v), gradientová eluce Průtok: 0,4 ml.min -1 Nástřik: 10 µl Délka analýzy: 5 min Fluorescenční detektor: FLR ACQUITY λ ex 335 nm λ em 440 nm

18 Pivo

19 Validační parametry Matrice LD LQ Výtěžnost RSD Rozšířená nejistota Ječmen 0,05 µg.kg -1 0,2 µg.kg % 8,0 % 14,9 % Slad 0,05 µg.kg -1 0,2 µg.kg % 8,0 % 14,9 % Chmel 0,16 µg.kg -1 0,5 µg.kg Pivo 0,3 ng.l -1 1,0 ng.l % 5,3 % 9,6 %

20 Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Kinetex PFP column, 3,0 x 100 mm, 2,6 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, 70/30(v/v), izokratická eluce Průtok: 0,3 ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 MRM3 TA [M+H]

21 Pivo

22 Monitoring 1. Pivovarské suroviny Analyzovaný vzorek Celkem / pozitivních % pozitivních Nalezené hodnoty [µg.kg -1 ] Ječmen 39/1 2,6 0,3 Slad 58/1 1,7 0,7 Chmel 5/1 20,0 0,6 2. Pivo Pivo Celkem / pozitivních % pozitivních Min. [ng.l -1 ] Max. [ng.l -1 ] Světlé 72/30 41,7 1,0 243,8 Tmavé 18/8 44,4 2,2 47,8 Speciální 10/4 40,0 1,8 45,0 Nealkoholické 15/5 33,3 1,4 50,8

23 AFLATXINY B 1, B 2, G 1, G 2 H H H CH 3 H CH 3 Aflatoxin B 1 Aflatoxin B 2 H H H CH 3 H CH 3 Aflatoxin G 1 Aflatoxin G 2 Mykotoxin Maximální limity [μg.kg -1 ] Ječmen Slad Aflatoxin B1 2 2 Σ B1, B2, G1, G2 4 4 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

24 Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, 50/50 (v/v), izokratická eluce Průtok: 0,3ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 AFB1 [M+H] AFB2 [M+H] AFG1 [M+H] AFG2 [M+H]

25 Aflatoxiny (standard mix)

26 LD a LQ Matrice LD LQ B 1 B 2 G 1 G 2 B 1 B 2 G 1 G 2 Ječmen [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,12 0,13 0,26 0,25 0,39 Chmel - granule [µg.kg -1 ] 0,08 0,16 0,15 0,23 0,25 0,52 0,51 0,78 Slad [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,12 0,13 0,26 0,25 0,39 Chmel pasta [µg.kg -1 ] 0,19 0,39 0,38 0,58 0,64 1,29 1,27 1,94 Kvasnice [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,15 0,13 0,26 0,25 0,39 Mláto [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,15 0,13 0,26 0,25 0,39 Pivo [ng.l -1 ] 1,5 3,1 3,1 4,7 5,1 10,3 10,2 15,2

27 Ječmen, slad Výtěžnost (%) ± RSD Koncentrační hladina Analyt 1,0 µg.kg -1 B 1, B 2 2,0 µg.kg-1 B 1, B 2 4,0 µg.kg-1 B 1, B 2 0,5 µg.kg -1 G 1, G 2 1,0 µg.kg -1 G 1, G 2 2,0 µg.kg -1 G 1, G 2 B 1 97,7 ± 18,6 83,1 ± 8,8 75,5 ± 16,7 B 2 98,1 ± 16,2 103,2 ± 19,9 88,3 ± 12,7 G 1 91,8 ± 11,6 81,4 ± 11,9 88,9 ± 11,0 G 2 117,0 ± 25,0 87,8 ± 29,3 90,8 ± 15,8

28 Pivo Výtěžnost (%) ± RSD Koncentrační hladina Analyt 0,04 µg.l -1 B 1, B 2 0,08 µg.l-1 B 1, B 2 0,16 µg.l-1 B 1, B 2 0,02 µg.l -1 G 1, G 2 0,04 µg.l -1 G 1, G 2 0,08 µg.l -1 G 1, G 2 B 1 98,0 ± 18,0 88,4 ±16,3 87,0 ± 8,4 B 2 96,8 ± 14,9 84,3 ± 15,8 105,6 ± 14,8 G 1 96,8 ± 18,7 90,1 ± 10,3 80,6 ± 10,8 G 2 106,0 ± 17,8 103,6 ± 16,7 90,4 ± 18,8

29 Monitoring Matrice Aflatoxin B 1 Σ B 1, B 2, G 1, G 2 Celkem/pozitivní Rozmezí Celkem/pozitivní Rozmezí Ječmen [µg.kg -1 ] 61/2 0,3 0,4 61/3 0,3 1,1 Slad [µg.kg -1 ] 77/1 0,2 77/1 0,2 Chmel [µg.kg -1 ] 54/0 < 0,25 54/1 1,2 Kvasnice [µg.kg -1 ] 12/1 0,2 12/1 0,2 Mláto [µg.kg -1 ] 12/1 0,4 12/1 0,4 Pivo [ng.l -1 ] 117/5 5,0 10,6 117/6 5,0 30,7

30 FUSARIVÉ MYKTXINY ve sladovnickém ječmeni H H CH 3 CH 3 H 3 C H H H H H 3 C H H H H H CH 3 H DN H H H ZN CH 3 H 3 C H H H 3 C H CH 3 CH 3 T-2 H H 3 C H HT-2 H 3 C CH 3 H H H 3 C Mykotoxin Maximální limity [μg.kg -1 ] Ječmen TDI µg.kg -1 tělesné hmotnosti DN ZN 100 0,2 Σ T-2, HT ,1 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách 1 Doporučení komise ze dne 27. března 2013 ohledně přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 b obilovinách a výrobcích z obilovin

31 Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, gradientová eluce Průtok: 0,5ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: APCI, ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 NIV [M+CH 3 C] DN [M+CH 3 C] FUS-X [M+CH 3 C] ZN [M-H] HT-2 [M+Na] T-2 [M+NH 4 ]

32 Validační parametry Analyt Koncentrační hladina [µg.kg -1 ] Výtěžnost (%) ± RSD LD [µg.kg -1 ] LQ [µg.kg -1 ] DN ZN HT-2 T-2 20,0 103,0 ± 14,0 100,0 87,8 ± 8,7 1,5 5,0 500,0 91,1 ± 10,3 20,0 100,3 ± 4,0 100,0 91,5 ± 11,2 1,5 5,0 200,0 85,2 ± 19,6 20,0 77,8 ± 5,6 100,0 83,7 ± 9,4 1,5 5,0 200,0 71,5 ± 12,8 20,0 82,3 ± 12,6 100,0 85,7 ± 7,8 0,3 1,0 200,0 83,5 ± 19,9

33 Fusariové mykotoxiny (standard)

34 Monitoring ze sklizní DN ZN T-2, HT-2 Sklizeň Celkem /positivn í % Max. [µg.kg -1 ] Celkem/ positivní % Max. [µg.kg -1 ] Celkem/ positivní % Max. [µg.kg -1 ] /47 55,3 407,5 85/5 5,9 21,1 85/28 32,9 86, /73 97,3 2213,5 75/18 24,0 59,4 75/33 44,0 145, /31 36,5 106,1 85/7 8,2 21,5 85/23 27,1 97, /62 77,5 985,9 80/27 33,8 47,9 80/32 40,0 53,4

35 DEXYNIVALENL V PIVU H 3 C H H H CH 3 H H H H H H 3 C H H H H H H H H H H H H DN D3G Mykotoxin TDI µg.kg -1 tělesné hmotnosti DN 1 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

36 Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, gradientová eluce Průtok: 0,5 ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: APCI Skenovací mód: MS/MS Mykotoxin Mr Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 DN 296 [M + CH 3 C] D3G 458 [M + CH 3 C]

37 Validační parametry Analyt Koncentrační hladina [µg.l -1 ] Výtěžnost (%) ± RSD LD [µg.l -1 ] LQ [µg.l -1 ] 20,0 85,0 ± 14,8 DN 40,0 89,8 ± 9,7 0,6 2,0 80,0 104,9 ± 10,3

38 PIV

39 Úroveň kontaminace DN Pivo Celkem Počty vzorků podle koncentrací < 2.0 µg.l µg.l -1 > 10 µg.l -1 Nealkoholické Světlé výčepní Tmavé výčepní Světlý ležák Tmavý ležák

40 Průměrný obsah DN [µg.l -1 ] v pivu Rok Celkem/ positivní Rozmezí Prům. DN všechny vz. Prům. DN kontam. vz /29 2,0 24,1 6,0 7, /17 2,3 24,5 8,3 13, /24 2,2 44,0 7,4 9, /19 2,1 19,5 4,3 5,0 CELKEM 119/89 2,0 44,0 6,6 8,5

41 Bezpečná denní dávka Analyt Nejvyšší naměřená koncentrace TDI µg. kg -1 tělesné hmotnosti TWI ng. kg -1 tělesné hmotnosti Dospělá osoba ( let) Muž 83 kg Žena 68 kg DN 44 µg.l ,9 l 1,5 l TA 243,8 ng.l ,8 l 4,4 l

42 Emerging mykotoxiny Emerging mykotoxiny jsou nově se objevující mykotoxiny, jejichž existence dříve nebyla známa. Významní producenti: F. subglutinans, F. proliferatum, F. avenaceum, F. tricinctum, F. acuminatum, F. oxysporum, F. sporotrichioides a F. sambucinum. Nejdůležitější mykotoxiny: Enniatiny Beauvericin Moniliformin Fusaproliferin jejich výskytu a toxických účincích je známo jen velmi málo Pro posouzení nových mykotoxinů však zatím chybí dostatek relevantních dat o jejich výskytu. V roce 2009 vydána Evropským úřadem dozorujícím nad bezpečnostní potravin (European Food Safety Autority EFSA) výzva ke sledování těchto mykotoxinů a poskytování dat o jejich výskytu (Verstraerte, 2009).

43 Struktura enniatinů a beauvericinu Mají podobnou chemickou strukturu: cyklické hexadepsipeptidy skládající se ze střídajících se jednotek D-αhydroxy-isovaleryl- (2-hydroxy-3-methylbutanové kyseliny) a aminokyselin R 1 R 2 R 3 Beauvericin fenylmethyl fenylmethyl fenylmethyl Enniatin A sec-butyl sec-butyl sec-butyl Enniatin A 1 sec-butyl sec-butyl iso-propyl Enniatin B iso-propyl iso-propyl iso-propyl Enniatin B 1 iso-propyl iso-propyl sec-butyl

44 Metoda stanovení: Extrakce - modifikovaná metoda QuEChERS: 5 g zhomogenizovaného vzorku + 10 ml 0,1% HCH + 10 ml ACN směs byla třepána 20 minut při 250 rpm pak přidáno 4 g MgS g NaCl po protřepání směs odstředěna při 5000 rpm po dobu 5 minut supernatant je převeden do zkumavky a nechá se vymrazit při -18 C 2 hodiny po dalším odstředění je ze supernatantu odebráno 0,5 ml a zředěno 0,5 ml H 2 v poměru 1:1 před analýzou vzorek přefiltrován přes 0,2 µm nylonový mikrofiltr. Chromatografická analýza: UPLC s MS/MS detekcí UPLC Acquity s trojitým kvadrupólem Xevo TQ MS (Waters) Kolona: UPLC BEH C18 (50 mm 2,1 mm 1,7 μm) s předkolonou Mobilní fáze: A - 0,1% (v/v) kyselina mravenčí ve vodě, B - 0,1% (v/v) kyselina mravenčí s 1mM octanem amonným v methanolu, gradientová eluce. Teplota kolony 40 C, průtok mobilní fáze 0,4 ml/min, nástřik 2,5 μl. Detekce: ESI+, MRM mód Sběr a vyhodnocení dat program MassLynx. Metoda byla validována a ověřena pomocí izotopicky značených standardů. Kvantifikace obsahu mykotoxinů byla provedena s využitím matricové kalibrace.

45 Chromatogram 17 mykotoxinů

46 Meze detekce a kvantifikace Mykotoxin µg/kg NIV DN AF G 2 AF G 1 AF B 2 AF B 1 HT-2 FB 1 T-2 ZN TA FB 2 Enn B Beauvericin Enn B 1 Enn A 1 Enn A LD ,75 0,75 0,3 0,3 1,5 3,0 1,5 3,0 1,5 6,0 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 LQ ,5 2,5 1,0 1,0 5,0 10,0 5,0 10,0 5,0 20,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 Sledované mykotoxiny (celkem 17): Aflatoxiny B 1, B 2, G 1, G 2 chratoxin A Fumonisiny B 1, B 2 Deoxynivalenol Nivalenol Zearalenon T-2 a HT-2 toxin emerging mykotoxiny Beauvericin, Enniatiny A, A 1, B, B 1

47 Výběr vzorků: 1. Série - 22 vzorků různých odrůd z různých lokalit v ČR Ječmeny ze sklizně 2012, ve kterých byl metodou ELISA stanoven DN v množství > 250 µg/kg 2. Série - kontrolní- 6 vzorků z různých lokalit v ČR Ječmeny ze sklizně 2012, ve kterých byl metodou ELISA stanoven DN v množství < 250 µg/kg 3. Série - 12 vzorků ječmene + 12 vzorků sladu 4 sladovnické odrůdy (Malz, Bojos, Sebastian a Xanadu) ze 3 lokalit (Čáslav, Uherský stroh a Jaroměřice nad Rokytnou), tyto vzorky byly zesladovány v mikrosladovně Sladařského ústavu v Brně. Celkem tedy bylo analyzováno 52 vzorků ječmene a sladu. Výskyt mykotoxinů ve zkoumaných vzorcích: V žádném ze zkoumaných 52 vzorků ječmene a sladu nebyl nalezen ani jeden ze čtyř aflatoxinů, ani ochratoxin A. Fumonisin B 1 se vyskytl v jediném vzorku ječmene z 1. série, fumonisin B 2 a zearalenon se vyskytly pouze ve 2 vzorcích.

48 Bojos Bojos Blanik Blanik Marthe Malz Malz Bojos Malz Radegast Blanik Radegast Blanik Xanadu Malz Bojos Bojos Bojos Malz Malz Bojos Bojos Porovnání obsahu DN stanoveného metodou ELISA a LC/MS/MS DN ELISA DN MS

49 Spektrum mykotoxinů ve vzorcích ječmene z 1. série (DN pozitivní)

50 Spektrum mykotoxinů ve vzorcích ječmene z kontrolní série (DN negativní)

51 Přechod enniatinů a beauvericinu z ječmene do sladu průměrné hodnoty ze 3 lokalit

52 Možnosti eliminace mykotoxinů z kontaminovaných surovin pomocí posklizňových opatření: Fyzikální metody - ruční či automatické třídění sklizených komodit, mletí, namáčení a další zpracování obilovin Chemické metody - reakce v kyselém či zásaditém prostředí, použití oxidačních či redukčních činidel, enzymatické či mikrobiální dekontaminace nebo aktivního sorbentu (Karlovsky et al., 2016, review) Možnosti biologické degradace pomocí mikroorganismů, hub, bakterií a specifických enzymů izolovaných z mikrobiálních systémů, které dokáží přeměnit mykotoxiny na netoxické nebo méně toxické produkty (Ju, Fan and Zhao, 2016, review). zařování, působení mikrovln či plazmového výboje (Karlovsky et al., 2016, review). Cílem je vyvinout takové technologie, které by byly netoxické, šetrné k životnímu prostředí, účinné na co nejširší spektrum mikroorganismů a jejich produktů a současně aplikovatelné v reálné zemědělské a zpracovatelské praxi. Moderní technologií, která přichází do průmyslové praxe, je opracování povrchů nízkoteplotním plazmovým výbojem.

53 Polní pokus: Sladovnický ječmen, odrůda Francin, certifikované osivo, fa Selgen, a. s. 2 lokality: České Budějovice, experimentální pole Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Setí , sklizeň Kluky u Písku, Zkušební stanice Kluky spol. s r.o. Setí , sklizeň druhů ošetření osiva, 2 lokality, celkem 14 ječmenů Stanovované mykotoxiny: DN, D3G

54 šetření fungicidem: Přípravek Raxil Star Složení: fluopyram 20 g/l, prothioconazole 100 g/l, tebuconazole 60 g/l Spektrum účinnosti: prašná sněť ječná pruhovitost ječná hnědá skvrnitost ječmene (primární infekce) plíseň sněžná, fuzariózy šetření plazmatickým výbojem Použité experimentální zařízení využívá účinků plazmového výboje typu Gliding Arc generovaného při atmosférickém tlaku. Celé toto zařízení je detailněji popsáno v (Kříž, Haisan and Špatenka, 2012). šetřovaný vzorek semen o hmotnosti 150 g byl po celou dobu ošetření 4 min umístěn v míchacím zařízení. Míchací zařízení se skládá z otevřeného děrovaného tubusu s míchací čepelí na dně, která se otáčí rychlostí 60 ot/min tak, aby došlo k optimálnímu a homogennímu ošetření celého vzorku.

55 Moření užitečnými druhy hub: Mykoparazitická houba Trichoderma virens je polyfágní druh houby, který je schopen aktivně potlačovat původce významných houbových onemocnění, včetně fytopatogenních druhů z rodů Alternaria, Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Přítomnost Trichoderma virens v půdě zároveň pozitivně ovlivňuje i zakořeňování a vývoj rostlin a rostliny reagují na přítomnost této houby i navozením stavu tzv. indukované resistence, zvýšené odolnosti proti spektru škodlivých organismů (López-Bucio, Pelagio-Flores and Herrera-Estrella, 2015). Entomopatogenní houba Metarhizium anisopliae představuje účinnou prevenci před poškozením klíčících a vzcházejících rostlin před půdními hmyzími škůdci (Miranda-Hernández, Garza-López and Loera, 2016). Bylo připraveno i osivo pomocí duálního ošetření, tj. plasmaticky ošetřené osivo bylo následně mořené užitečnými druhy hub. kliknutím vložíte text-zápatí

56 Schéma sladování a plazmatického ošetření vzorků kliknutím vložíte text-zápatí

57 Výsledky

58

59 Závěr biloviny jsou jedním z nejvýznamnějším zdrojů plísní a mykotoxinů Infekce sladovnického ječmene je stálou hrozbou pro sladařský a pivovarský průmysl Základním předpokladem pro kvalitu piva je zajištění kvality vstupních surovin Při střídmém pití nebezpečí nehrozí

60 Poděkování: Sylvie Běláková, Ivo Hartman, Zdeněk Svoboda, Renata Mikulíková - Sladařský ústav Brno Dagmar Matoulková - VÚPS Praha Martina Čumová, Markéta Pospíchalová - Národní referenční laboratoř, ÚKZÚZ Brno Zbyněk Havelka, Pavel Kříž, Petr Bartoš, Andrea Bohatá - Jihočeská univerzita České Budějovice

61 61 Děkuji za pozornost Na zdraví!