PROGRAM. 17. setkání mladých oftalmologů června 2017 Hotel Lions školící středisko Nesuchyně.

Transkript

1 PROGRAM 17. setkání mladých oftalmologů června 2017 Hotel Lions školící středisko Nesuchyně

2 Pořadatel: Česká společnost mladých oftalmologů Odborný garant: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN - VFN Praha Akce je zapsána v Centrálním registru akreditovaných akcí ČLK pod číslem 48003, číslem akreditace 0099/16/2006 a ohodnocena 7 kredity. Na organizačním zajištění se podílí: Galén-Symposion s.r.o. Břežanská 10, Praha

3 17. SETKÁNÍ MLADÝCH OFTALMOLOGŮ 2017 Děkujeme všem partnerům a vystavovatelům za podporu Generální partner: Hlavní partneři: Partneři: Vystavovatelé a ostatní: Spirit Medical 03 05

4 odborný program Pátek 23. června 2017 Odborné kurzy: hod. Kurz neinvazivní OCT Angiografie objevte doposud skryté! (pod záštitou firmy Zeiss) odborný garant: Ernest J., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha hod. Kurz moderní refrakční chirurgie (pod záštitou firmy Alcon) odborný garant: Veliká V., Oční klinika FN UK Hradec Králové hod. Kurz prezentačních dovedností 1. část (skupina 1) hod. Kurz prezentačních dovedností 1. část (skupina 2) hod. 1. část odborného programu Předsednictvo: Prusenovský T., Zaydlar T. 1. Treat and extend v liečbe VPMD Pejchalová R., OFTAL s.r.o., Zvolen 2. Prostaglandiny v léčbě glaukomu Kopal J., oční odd. nemocnice Přerov 3. Angulární glaukom jednoduchá diagnóza? Zaydlar T., oční odd. nemocnice Mladá Boleslav 4. Evoluce v terapii syndromu suchého oka Hrevuš M., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 5. Depotní kortikoid pomocník v léčbě makulárního edému Tesař J., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 6. Endogenní endoftalmitida po vitrektomii u pacienta s imunodeficitem Grygar J., Románek J., Němec P., Ernest J., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 7. Endoftalmitidy po aplikaci antivegf Holubová P., Němec P., Rejmont L., Ernest J., Hejsek L., Benešová Ž., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 8. Nepřímá karotido-kavernózní píštěl Menšíková H., Hlaváčková M., Oční klinika Horní Počernice 9. Meyerova klička elegance topické diagnostiky léze zrakové dráhy Bydžovský J., Kuthan P., Sklenka P., Diblík P., Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha 10. Diabetická retinopatie kazuistika Zaydlarová J., oční odd. nemocnice Pardubice 04

5 odborný program 11. Perličky ze zkoušek Výborný P., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 12. Evropští mladí oftalmologové Tesař J., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 13. Pomoc musí mít smysl Prusenovský T., Oční klinika Gemini, Zlín, Blažek J., oční odd. nemocnice Pardubice hod. přestávka s občerstvením hod. 2. část odborného programu Předsednictvo: Dohnalová P., Studnička J. 14. Odborný kvíz (ceny věnuje firma CMI) Výborný P., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha 15. Metabolický syndrom souvislosti v oftalmologii Svačina Š., III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha 16. Uveitidy u systémových onemocnění Heissigerová J., Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha 17. Placentární růstový faktor v oftalmologii Kousal B., Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha 18. Chronická onemocnění makuly diagnostika a možnosti léčby Studnička J., Oční klinika FN UK Hradec Králové 19. Osobnost současné české oftalmologie doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc., FEBO Sobota 24. června hod. 3. část odborného programu Předsednictvo: Veliká V., Rozsíval P. 20. Vliv kapsulárního distenzního kroužku na kvalitu vidění a refrakční stabilitu po operaci katarakty a RLE s implantací trifokální čočky první výsledky Nováková A., Tihelková E., Stodůlka P., Oční klinika Gemini, Průhonice 21. Dlouhodobé zkušenosti s nitroočními čočkami Oculentis Comfort a M plus Tomková E., Solomonis Chomutov 22. Možnosti řešení pooperační refrakční chyby kazuistika Haláčková Z., Tihelková E., Nováková A., Stodůlka P., Oční klinika Gemini, Průhonice 05

6 odborný program 23. Crosslinking Veliká V., Oční klinika FN UK Hradec Králové 24. Glaukom a PKP Rozsíval P., Oční klinika FN UK Hradec Králové 25. Okuloplastická chirurgie Krátký V., Oční klinika Queen s University, Kingston, Kanada hod. přestávka s občerstvením hod. 4. část odborného programu 26. OCT kurz Němec P., Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha hod. ukončení odborného programu hod. posterová sekce 06

7 abstrakta 2017 Meyerova klička elegance topické diagnostiky léze zrakové dráhy Autoři: Bydžovský J., Kuthan P., Sklenka P., Diblík P. Pracoviště: Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha Cíl: Kazuistické sdělení si klade za cíl zdůraznit v diagnostickém procesu význam aktivní znalosti topografických poměrů zrakové dráhy. Záměrem je také připomenutí efektivity jednoduchých klinických vyšetřovacích postupů, jejichž přínos by neměl být upozaděn ani při současné dostupnosti moderních zobrazovacích technik. Metodika: Práce prezentuje nespecifické vleklé subjektivní obtíže, které se u 30leté ženy časově nápadně překrývaly s její objektivní psychickou zátěží v nové životní roli matky. Velmi chudý klinický nález (normální centrální zraková ostrost, normální zornicové reakce i obraz biomikroskopický) by sváděl pomýšlet na somatizační poruchu, tedy tzv. útěk do nemoci poté, co je vyloučen astenopický charakter obtíží i latentní porucha binokulární spolupráce. Výsledky: Pouze na základě výpadu zorného pole zachyceného nenáročnou konfrontační zkouškou a v kontextu ostatních negativních klinických testů je nakonec vysloveno podezření na postižení zrakové dráhy s přesnou lokalizací v oblasti Meyerovy kličky. Odhalen tak byl meningeom tentoria, jehož gigantické rozměry (sagitálně 5x 7,5cm) následně popsala již cíleně indikovaná magnetická rezonance. Závěr: Objektivní nález bez nápadné patologie musí vést vyšetřujícího k obezřetnosti zvláště při delším trvání subjektivních obtíží pacienta. Pozornější naslouchání a hledání anamnestických souvislostí vždy nutně předchází možným úvahám o poruše somatizační, která by však měla být s opatrností diskutována až po jednoznačném a opakovaném vyloučení příčin organických. Diabetická retinopatie kazuistika Autor: Zaydlarová J. Pracoviště: oční odd. nemocnice Pardubice Diabetická retinopatie je závažná komplikace diabetu, která, pokud není včas diagnostikována a léčena, vede k trvalému poškození zraku a nemocného výrazně invalidizuje. Kazuistika vypráví o 23leté diabetičce 1.typu s těžkou noncompliance. Nemocná byla oční lékařkou odeslána k laserovému ošetření sítnice již ve fázi proliferativní diabetické retinopatie oboustranně, na smluvené kontroly nicméně nepřišla. Poté se na naše pracoviště dostala 10 měsíců od prvního ošetření s obrazem hemoftalmu, těžkých fibrovaskulárních proliferací a trakční amoce sítnice oboustranně. Postupně byla provedena fakoaspirace čočky a PPV + endolaser obou očí. Zisk zrakové ostrosti s vhodnou korekcí je 3 řádky na každém oku. Závěr: Správná indikace operačního řešení vedla u nemocné k výraznému momentálnímu funkčnímu zlepšení visu. Vzhledem k nízkému věku pacientky je ale prognóza quo ad visum i quo ad vitam velmi nepříznivá i kvůli celkové těžké noncompliance. 07

8 abstrakta 2017 Angulární glaukom jednoduchá diagnóza? Autoři: Zaydlar T. Pracoviště: oční odd. nemocnice Mladá Boleslav Tato kazuistika by měla dokumentovat důležitost anamnézy ve vyšetřovacím postupu.pacientka za 3 měsíce navštívila několik oftalmologických pracovišť se stejnými stesky: bolesti levého oka a někdy i levé poloviny hlavy, která byla horší v noci a přes den obtíže ustupovaly. Ve všech ambulancích byl konstatován normální nitrooční tlak a normální nález na obou očích a pacientce byla doporučena kontrola při návratu obtíží. Bylo zvažováno psychiatrické vyšetření a provedeno neurologické vyšetření, kde byl zvažován Tolosa-Huntův syndrom a komplikace vaskulárního charakteru a byl nasazen Prednison v dávce 50 mg/den. V době užívání kortikosteroidní terapie se již bolesti staly trvalými a stupňovaly se. Po dvoutýdenních trvalých bolestech pacientka navštívila naši ambulanci. Diagnóza byla v té době již snadná (NT 50 mmhg, edém epitelu rohovky, mělká přední komora, zornice plegická, ve střední mydriáze, duhovka částečně atrofická, komorový úhel uzavřený předními synechiemi prakticky v celém rozsahu). Bohužel i přes naši veškerou snahu a dnes již kompenzovaný NT je visus levého oka nepoužitelný (pohyb, incerta), přitom při včasném rozpoznání stavu pravděpodobně šlo těmto nevratným změnám zabránit. Možnosti řešení pooperační refrakční chyby kazuistika Autoři: Tihelková E., Haláčková Z., Nováková A., Stodůlka P. Pracoviště: Oční klinika Gemini, Průhonice Refrakční pooperační překvapení po operaci katarakty je nepříjemné jak pro pacienta, tak pro lékaře. Existuje několik způsobů, jak tuto situaci vyřešit. Můžeme provést rohovkový laserový zákrok, vyměnit nitrooční čočku anebo použít další nitrooční čočku ke korekci reziduální ametropie, tzv. add-on IOL. Je to nitrooční čočka určená speciálně k implantaci do sulku, nad čočku fixovanou v čočkovém pouzdru. Může být implantována i několik let po proběhlé operaci katarakty. Existuje ve variantách monofokální asférické, torické, multifokální a multifokální torické. Celková délka IOL je 14 mm, velikost optické zóny je 6,5 mm, haptiky jsou zaoblené a zvlněné, s angulací 10 stupňů, konkávní zadní plocha minimalizuje možnost dotyku s čočkou ve vaku. Je vyrobena z Rayacrylu, (hydrofilní akrylát s 26% obsahem vody), který má vysokou uveální biokompatibilitu. Implantuje se řezem 2,8 mm. Možné komplikace při implantaci čočky do sulku zahrnují pigmentový disperzní syndrom, depigmentace duhovky, iris capture, iritidu, nitrooční hypertenzi, interlentikulární opacifikaci a IOL decentraci. Zkušenosti s add-on IOL Sulcoflex Rayner autoři prezentují v kazuistice. 08

9 abstrakta 2017 Uveitidy u systémových onemocnění Autoři: Heissigerová J., Říhová E., Brichová M., Svozílková P. Pracoviště: Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha Úvod: Uveitidy jsou souborem různorodých onemocnění, která zahrnují jak oční projevy zánětu u systémových onemocnění, tak i oční postižení izolované. Zlepšení diagnostických technik a rozvoj poznání vede v současné době ke zvýšení podílu očních zánětů připisovaných systémovým onemocněním, mezi nimiž mají významné místo onemocnění revmatická. Metody: Retrospektivní analýza databáze pacientů Centra pro diagnostiku a léčbu uveitid (Centrum) v letech Výsledky: V našem Centru bylo od roku 2003 do 2016 vyšetřeno více než 2500 pacientů s uveitidou a u 23% z nich byla prokázána souvislost nitroočního zánětu s neinfekčním systémovým onemocněním. U některých systémových onemocnění je hlavním projevem uveitida přední, vyžadující pouze lokální léčbu. Typickým příkladem jsou spondyloartritidy, zánětlivá střevní onemocnění a relabující polychondritida. V našem Centru je uveitida asociovaná se spondyloartritidami za posledních 13 let nejčastější uveitidou spojenou se systémovým neinfekčním onemocněním. Jiná systémová onemocnění, zejména vaskulitidy, se často projevují zadní uveitidou či panuveitidou. Vzhledem k tomu, že se může jednat o zrak ohrožující onemocnění, je nasazení systémové kortikoidní či imunosupresivní léčby nezbytné i v případě, kdy se jedná o izolované oční postižení. Mezi tato onemocnění patří morbus Behçet, granulomatóza s polyangiitidou, sarkoidóza, systémový lupus erytematodes a další. Zvláštní postavení má juvenilní idiopatická artritida, projevující se převážně přední uveitidou, která je však zrak ohrožující a vyžaduje proto v naprosté většině systémovou léčbu. Závěr: Systémová onemocnění mohou vést k rozvoji nitroočního zánětu. Celková imunointervenční léčba uveitidy se nerozlišuje podle toho, zda jde o systémové onemocnění nebo o oční projevy samotné. Rozhodujícím kritériem je zrak ohrožující průběh zánětu. Pro účinnou léčbu pacientů, u kterých systémové onemocnění vede k postižení či ohrožení zraku, je naprosto nezbytná fungující mezioborová spolupráce. Placentární růstový faktor v oftalmologii Autoři: Kousal B. Pracoviště: Oční klinika 1. LF UK a VFN Praha Placentární růstový faktor (placental growth factor, PlGF) patří do rodiny vaskulárních endotelových růstových faktorů (vascular endothelial growth factor, VEGF). Nejvyšší expresi má v endotelových buňkách a hraje důležitou roli v podněcování patologického růstu novotvořených cév. Zatímco VEGF-A působí prostřednictvím dvou receptorů VEGFR-1 a VEGFR-2, které se nacházejí na povrchu endotelových buněk, PlGF se váže pouze na VEGFR-1, který se nalézá současně na povrchu leukocytů. Nadměrná aktivace receptorů působením VEGF-A může indukovat patologický růst novotvořených cév a zvýšit cévní permeabilitu. PlGF může působit současně s VEGF-A a podpořit ložiskovou leukocytární infiltraci a zánět. Expresi genů VEGF-A, VEGF-B, VEGF-D a PlGF zapříčiňuje hypoxie. Zároveň hyperosmolarita extracelulární 09

10 abstrakta 2017 tekutiny spouští v buňkách retinálního pigmentového epitelu (RPE) expresi genů VEGF-A, VEGF-D a PlGF a sekreci PlGF-2. Vysoká spotřeba soli v potravě tak může zhoršit angiogenní aktivitu buněk RPE v hypoxickém prostředí sítnice přes transkripční aktivaci různých genů z rodiny VEGF. Regulace sekrece faktorů v RPE vykazovala na zvířecím modelu silnou polaritu, apikálně převažovala sekrece VEGF-A a bazálně PlGF. Buňky RPE jednak PlGF produkují a jednak jsou pod jeho vlivem způsobujícím zvýšenou migraci a sníženou proliferaci RPE. Sekrece PlGF je tak současně autokrinní a parakrinní. Zvýšená hladina PlGF je spojená s patogenezí vlhké formy VPMD, makulárního edému v důsledku okluze sítnicové žíly, retinopatie nedonošených či diabetické retinopatie. Ve zdravé sítnici vystavené vlivu PlGF byla pozorována zvýšená tortuozita a dilatace kapilár následovaná vznikem mikroaneurysmat a novotvořených cévních abnormalit. V pozdních stadiích se objevily morfologické změny buněk RPE a ruptury jejich junkcí. V sítnicích diabetiků došlo navíc k aktivaci gliální tkáně a změnám proliferativním. Společně působící efekt inhibice PlGF a VEGF může zvyšovat efektivitu zejména antiangiogenní léčby vlhké formy VPMD. Jediným dostupným lékem s touto vlastností je aflibercept. Působí jako falešný receptor, který váže všechny izoformy VEGF-A, dále VEGF-B a PlGF. Vazebná afinita afliberceptu pro VEGF-A a PlGF je vyšší než afinita jejich přirozených receptorů. Vliv kapsulárního distenzního kroužku na kvalitu vidění a refrakční stabilitu po operaci katarakty a RLE s implantací trifokální čočky první výsledky Autoři: Nováková A., Tihelková E., Stodůlka P. Pracoviště: Oční klinika Gemini, Praha Cíl práce: Zhodnocení efektu implantace kapsulárního distenzního kroužku (CTR) na kvalitu vidění a refrakční stabilitu po operaci katarakty a refrakční výměně čočky (RLE) s implantací trifokální čočky FineVision Micro F (Physiol). Metodika: Do této prospektivní srovnávací studie jsme zařadili 24 očí 12 pacientů, kteří na naší klinice podstoupili nekomplikovanou operaci katarakty a RLE. Do jednoho oka byla vždy implantována trifokální čočka FineVision v kombinaci s CTR (1. soubor, 12 očí) a do druhého oka byla implantována trifokální čočka FineVision bez CTR (2. soubor, 12 očí). Hodnotili jsme nekorigovanou zrakovou ostrost do dálky (UDVA), korigovanou zrakovou ostrost do dálky (CDVA), nekorigovanou zrakovou ostrost do blízka (UNVA) a refrakční stabilitu prostřednictvím sférického ekvivalentu (SE). Výsledky: Třetí měsíc po operaci byla v 1. souboru (s CTR) UDVA 0,89±0,17, CDVA 1,0±0,19, SE 0,34±0,37, průměrná standardní odchylka SE časové řady 0,16 (neparametrický Wilcoxon rank sum test). V 2. souboru (bez CTR) UDVA 0,95±0,07, CDVA 1,0±0, SE 0,25±0,18, průměrná standardní odchylka SE časové řady 0,24 (neparametrický Wilcoxon rank sum test). UNVA byla v obou souborech ve 100% č.1 dle Jaegrových tabulek. Dále budou prezentována data z kontrol 1. týden a 1. měsíc po operaci. Závěr: V dosavadním sledovacím období 3 měsíců nebyl v našem souboru 24 očí prokázán signifikantní rozdíl v kvalitě vidění či refrakční stabilitě, po implantaci trifokální nitrooční čočky FineVision Micro F (Physiol), s ohledem na přítomnost či nepřítomnost distenzního kapsulárního kroužku. Mezi dlouhodobé cíle studie patří také zhodnocení vlivu CTR na rozvoj sekundární katarakty a refrakční stabilitu po provedení YAG LCT. 10

11 abstrakta 2017 Treat and extend režim v liečbe VPDM Autoři: Pejchalová R., Gajdošová M., Ondrejková M. Pracoviště: OFTAL s.r.o, Špecializovná nemocnica v odbore oftalmológia Zvolen Cieľ: Vyhodnotenie účinnosti antivegf v režime treat and extend (TAE) u očí s vekom podmienenou degeneráciou makuly (VPDM) switchovaných na tento režim z režimu PRN Metódy: Retrospektívna analýza 98 očí s VPDM, 96 pacientov 41 mužov, 55 žien, s priemerným vekom 76,5 rokov a priemernou sledovacou dobou 45 mesiacov od začatia antivegf liečby a 14 mesiacov od začatia režimu TAE. Oči boli switchované na režim TAE po predchádzajúcej liečbe v režime PRN, minimálne 12 mesiacov. Hodnotili sme zmenu NKZO a CRT počas režimu PRN a od začatia režimu TAE, redukciu počtu návštev, priemernú dĺžku intervalu liečby a priemerný počet injekcií. Výsledky: Priemerná vstupná NKZO na začiatku antivegf liečby VPDM bola 57P a priemerná vstupná CRT 410 um. Priemerná NKZO na začiatku režimu TAE bola 59P (+2P), na konci sledovacej doby 59P (+2P) Priemerná CRT na začiatku režimu TAE bola 280 um (-130 um), na konci sledovacej doby 247 um (-163 um) Režim PRN: Priemerný počet inj 14 (3-29). Prvý rok liečby: 6 inj, druhý rok liečby: 4 inj. Priem počet návštev 24 (5-52). Priem sledovacia doba: 31 mesiacov Režim TAE: Priemerný počet inj prvý rok liečby: 6 (2-10). Priem počet návštev 6 (2-11), priemerný interval liečby 9 týždňov (4-18). Až 48 (62,3%) očí malo interval liečby a návštev 2 mesiace a viac. Priemerná sledovacia doba: 14 mesiacov. Redukcia počtu návštev v porovnaní s PRN režimom o 50%, pri približne rovnakom počte injekcií. Záver: Treat and extend režim je dobrou alternatívou anti-vegf liečby, umožňujúcou funkčnú i anatomickú stabilitu, pri súčasnej redukcii počtu návštev pacienta. Pacienti vnímajú stabilizáciu videnia a v individuálnych prípadoch si už sami vedia odsledovať interval, ktorý je pre ich subjektívny komfort videnia najvýhodnejší. CXL Autoři: Veliká V. Pracoviště: Oční klinika FN UK Hradec Králové Úvod: Keratokonus je onemocnění rohovky, při kterém dochází k progresivnímu ztenčování a kónickému vyklenování oční rohovky. Vzniká nepravidelný astigmatismus a v pokročilých stádiích až jizvení rohovky. Následkem je porucha optického systému oka a snížení zrakové ostrosti. Při oboustranném postižení může docházet k výraznému snížení kvality života pacienta. Collagen corneal cross-linking (CXL) je druh fotodynamické terapie, při kterém dochází k vytvoření nových chemických vazeb mezi kolagenními vlákny předního stromatu rohovky a tím ke zpevnění rohovky a obnovení její biochemické a biomechanické stability. Primárním cílem metody je zabránění postupující progrese keratokonu. Cíl: Efekt léčby progredujícího keratokonu metodou akcelerovaného CXL v tříletém sledování. Metodika: Soubor tvoří 24 očí 21 pacientů (13 mužů, 8 žen), průměrný věk 33 let (18-47 let). Pacienti podstoupili metodu akcelerovaný CXL (působení UV-A záření o vlnové délce 365nm na oblast rohovky 11

12 abstrakta minut, intenzita záření 9mW/cm², celková dávka záření = 5,4 W/cm²) v letech Sledovací období bylo 3 roky. Indikační kritérium k provedení operace: progrese keratokonu = zvýšení hodnoty maximální keratometrie (Kmax) o 1D a více za rok. Výsledky: Po operaci nedošlo ke statisticky významné změně hodnot ZO a NKZO. Zaznamenali jsme tedy stabilizaci zrakové ostrosti. Na konci sledovacího období jsme zjistili statisticky významné snížení hodnoty K2 (hodnota keratometrie v nejstrmějším meridiánu) v porovnání s předoperační hodnotou. V průběhu sledování nedošlo ke statisticky významné změně hodnoty Kmax (hodnota maximálního zakřivení v apexu keratokonu). Závěr: V současné době se ukazuje, že léčba keratokonu metodou CXL, nejen dle standardního protokolu, ale rovněž podle různých modifikací tohoto léčebného procesu (akcelerovaný CXL), vedou ke stabilizaci tohoto onemocnění. Karotido-oftalmická píštěl Autoři: Menšíková H., Hlaváčková M., Kotačková I., Pivarníková M. Pracoviště: Oční klinika Horní Počernice Karotido-oftalmická píštěl je vzácný podtyp karotido-kavérnózní píštěle. Bude prezentována kazuistika pacienta, 68 letého muže, který přišel do naší ordinace s protruzí pravého bulbu, omezenou hybností všemi směry s diplopií, výraznou chemózou, dilatací žil bulbární spojivky obrazem caput Medusae. S podezřením na cévní etiologii byl odeslán na CT mozku a orbit s kontrastem. Následně byla provedena digitální subtrakční angiografie a stanovena diagnóza karotido-oftalmické píštěle. Po opakovaných zdánlivě neúspěšných embolizacích píštěle byl pacient propuštěn do domácí péče, v níž se stav během tří měsíců spontánně upravil. Příspěvek upozorňuje na možnost výskytu vzácných cévních anomálií. 12