ze dne 6. května 2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Transkript

1 303/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. května 2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojšťovnctví Změna: 96/2006 Sb. Změna: 458/2006 Sb. Mnsterstvo fnancí stanoví podle 17 odst. 1, 3 a 4, 18 odst. 4, 21a odst. 3 písm. c) a odst. 7 a 22 odst. 1, 5 a 9 zákona č. 363/1999 Sb., o pojšťovnctví a o změně některých souvsejících zákonů (zákon o pojšťovnctví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška na základě práva Evropských společenství^1) upravuje a) postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maxmální hranc výše vyrovnávací rezervy, b) maxmální hranc výše techncké úrokové míry a postup, kterým se určí, c) lmty pro jednotlvé položky skladby fnančního umístění pojšťovny nebo zajšťovny, d) blžší podmínky zjšťování efektvnost nvestčního zajštění, e) způsob výpočtu výše vlastních zdrojů pojšťovny nebo zajšťovny, f) položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond, g) určení hodnoty vlastních zdrojů a h) způsob vykazování solventnost a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnost. 2 Vyrovnávací rezerva (1) Postup, kterým se stanoví výše tvorby vyrovnávací rezervy pojšťovny podle 17 odst. 1 zákona o pojšťovnctví, výpočet výše a maxmální hrance její tvorby podle 17 odst. 4 zákona o

2 pojšťovnctví je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Vyrovnávací rezervu lze čerpat, pokud škodný poměr pro dané odvětví pojštění je vyšší než horní mez škodného poměru pro toto odvětví uvedená v tabulce v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se splatností pojstných plnění, která vznkla z ttulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostm nezávslým na vůl pojšťovny. Výše čerpání vyrovnávací rezervy se vypočítá způsobem stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce. 3 Techncká úroková míra (1) Maxmální výše techncké úrokové míry se stanoví v rozsahu maxmálně 60 % průměrného výnosu z dluhopsů vydaných Českou republkou, s dobou splatnost alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanáct měsíců bezprostředně předcházejících šest kalendářním měsícům přede dnem, od něhož má nově stanovená techncká úroková míra vstoupt v platnost. Průměrný výnos se vypočítá jako vážený artmetcký průměr výnosů dlouhodobých státních dluhopsů uveřejňovaných Českou národní bankou formou oznámení o aukc státních dluhopsů. (2) Maxmální výše techncké úrokové míry ční 2,4 %. Mnsterstvo fnancí (dále jen "mnsterstvo") změní maxmální výš techncké úrokové míry, jestlže průměrný výnos vypočtený podle odstavce 1 je rozdílný nejméně o 0,5 procentního bodu oprot platné maxmální výš techncké úrokové míry. Pojšťovna uvede svou technckou úrokovou míru do souladu s vyhlášenou maxmální technckou úrokovou mírou ve lhůtě do 6 měsíců od jejího vyhlášení. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužje pro pojstné smlouvy a) kde nvestční rzko nese zcela pojstník nebo b) s jednorázově zaplaceným pojstným s pojstnou dobou maxmálně 8 let. 4 Lmty položek skladby fnančního umístění (1) Pro jednotlvé položky skladby fnančního umístění pojšťovny nebo zajšťovny platí tyto lmty: a) pro dluhopsy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopsy, za které převzal záruku členský stát, 75 % z celkových technckých rezerv,

3 b) pro dluhopsy vydané bankam a obdobným úvěrovým nsttucem členských států 50 % z celkových technckých rezerv, c) pro kotované dluhopsy vydané obchodním společnostm 20 % z celkových technckých rezerv, d) pro pokladnční poukázky 75 % z celkových technckých rezerv, e) pro kotované komunální dluhopsy 20 % z celkových technckých rezerv, f) pro půjčky, úvěry a jné pohledávky, jejchž splnění je zajštěno bankovní zárukou, 10 % z celkových technckých rezerv, g) pro směnky, jejchž splnění je zajštěno bankovním směnečným rukojemstvím (bankovním avalem),^2) 10 % z celkových technckých rezerv, h) pro nemovtost na území členských států 20 % z celkových technckých rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovtostí jako jedna nemovtost nesmí překročt 10 % z celkových technckých rezerv, ) pro hypoteční zástavní lsty 50 % z celkových technckých rezerv, j) pro kotované akce až do výše 10 % z celkových technckých rezerv, k) pro vklady a vklady potvrzené vkladovým certfkátem, vkladním lstem č jným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působt na území členských států jako banka, 50 % z celkových technckých rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročt 20 % z celkových technckých rezerv; tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady, l) pro předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalc, za podmínky jejch pojštění pro případ poškození, znčení, ztráty nebo odczení u jné pojšťovny 5 % z celkových technckých rezerv, m) pro dluhopsy vydané Evropskou nvestční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Meznárodní bankou pro obnovu a rozvoj, 75 % z celkových technckých rezerv, n) pro cenné papíry vydané jednotkou kolektvního nvestování 20 % z celkových technckých rezerv. (2) Fnanční umístění dále zahrnuje: a) zahranční cenné papíry,^3) s nmž se obchoduje na regulovaném trhu

4 členských států Organzace pro ekonomckou spoluprác a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technckých rezerv, b) půjčky pojštěným, kteří uzavřel s pojšťovnou smlouvu na žvotní pojštění, až do výše 5 % z celkových technckých rezerv, c) zajšťovací derváty; tyto zajšťovací nástroje smí zajšťovat pouze položky uvedené v odstavc 1 a odstavc 2 písm. a); přtom zajšťovací derváty jako položka fnančního umístění nesmí překročt 5 % z celkových technckých rezerv, d) pohledávky za zajšťovnam až do výše 50 % z celkových technckých rezerv; tyto pohledávky mohou pojšťovny použít do skladby fnančního umístění až po odečtení všech závazků vůč zajšťovnám. (3) Celkovým technckým rezervam se rozumí úhrn technckých rezerv vztahující se ke všem odvětvím žvotních pojštění uvedeným v část A přílohy č. 1 k zákonu o pojšťovnctví s výjmkou technckých rezerv tvořených k těm pojštěním, u kterých pojstná plnění vyhovují ustanovením zákona o pojšťovnctví^4), a úhrn technckých rezerv vztahující se ke všem odvětvím nežvotních pojštění uvedeným v část B přílohy č. 1 k zákonu o pojšťovnctví. Pojšťovna se smíšenou čnností vypočítává celkovou výš technckých rezerv zvlášť pro odvětví žvotních pojštění a zvlášť pro odvětví nežvotních pojštění. Lmty fnanční skladby se uplatňují zvlášť pro techncké rezervy odvětví žvotních pojštění a zvlášť pro techncké rezervy odvětví nežvotních pojštění. (4) Fnanční umístění podle odstavců 1 a 2, s výjmkou dluhopsů podle odstavce 1 písm. a), pokladnčních poukázek podle odstavce 1 písm. d), kotovaných komunálních dluhopsů podle odstavce 1 písm. e) a státních dluhopsů vydaných v jném než členském státě, vztahující se alespoň ke dvěma osobám v rámc koncernu (holdngu), je lmtováno 15 % z celkových technckých rezerv. (5) Fnanční umístění podle odstavce 1, s výjmkou písmen a), d), h), k), l), m), úvěrů podle písmene f) poskytnutých státním nebo regonálním anebo místním orgánům nebo meznárodním organzacím, jejchž členem je jeden nebo více členských států, a fnanční umístění podle odstavce 2, s výjmkou písmene d), je u jedné osoby lmtováno 5 % z celkových technckých rezerv. Lmt pro jednu osobu podle věty první lze zvýšt na 10 % z celkových technckých rezerv za podmínky, že pojšťovna nenvestuje více než 40 % objemu celkových technckých rezerv do fnančního umístění podle věty první u osob, u kterých nvestuje více než 5 % z celkových technckých rezerv. (6) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky skladby fnančního umístění. 5

5 Podmínky zjšťování efektvnost nvestčního zajštění (1) Investční zajštění je efektvní, jestlže v průběhu zajšťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajšťovacích nástrojů odpovídající zajšťovanému rzku v rozmezí 80 % až 125 % změn reálných hodnot zajšťovaných nástrojů odpovídajících zajšťovanému rzku. (2) Změny reálných hodnot zajšťovacích zajšťovaných nástrojů zjšťuje pojšťovna nebo zajšťovna průběžně. (3) Efektvnost zajštění každého ze zajšťovaných nástrojů zjšťuje pojšťovna nebo zajšťovna alespoň k datu sestavení řádné, mmořádné a meztímní účetní závěrky, k datu výkazu o tvorbě a výš technckých rezerv a skladbě fnančního umístění aktv, jejchž zdrojem jsou techncké rezervy ( 13 odst. 7 zákona o pojšťovnctví). Výsledky zjšťování efektvnost nvestčního zajštění položek uvedených v 4 odst. 1 a odst. 2 písm. a) jsou součástí výkazu o tvorbě a výš technckých rezerv a skladbě fnančního umístění aktv, jejchž zdrojem jsou techncké rezervy. Solventnost 6 (1) Pojšťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů (dále jen "dsponblní míra solventnost") zvlášť pro žvotní pojštění a zvlášť pro nežvotní pojštění. Pojšťovna se smíšenou čnností započítá část svého základního kaptálu ve výpočtu dsponblní míry solventnost pro žvotní pojštění a část základního kaptálu ve výpočtu dsponblní míry solventnost pro nežvotní pojštění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na mnmální výš základního kaptálu. Ostatní položky užté ve výpočtu dsponblní míry solventnost, které nejdou jednoznačně přřadt jednotlvým čnnostem, pojšťovna rozdělí mez žvotní a nežvotní pojštění v poměru výší částí základního kaptálu pro jednotlvé čnnost. Zajšťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů obdobně jako pojšťovna pro nežvotní pojštění. (2) Dsponblní míra solventnost se určuje z položek a) splacený základní kaptál, b) rezervní fondy, c) přenosy zsku a ztráty, d) jné položky, e) fond na budoucí příděly v žvotním pojštění.

6 (3) Jným položkam uvedeným v odstavc 2 písm. d) se rozumí kumulatvní prortní akcový kaptál, závazky z podřízených dluhopsů nebo jné závazky, jejchž splacení je vázáno podmínkou podřízenost (dále jen "podřízené dluhy"), a cenné papíry bez stanovené splatnost. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost a nejvýše 25 % z toho mohou tvořt podřízené dluhy s pevnou dobou splatnost nebo kumulatvní prortní akcový kaptál s pevnou dobou splatnost, pokud v případě úpadku nebo lkvdace pojšťovny exstují závazné dohody, podle nchž se podřízené dluhy nebo prortní akce zařazují za pohledávky všech ostatních věřtelů a lze je splatt až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžku. (4) Podřízené dluhy lze zahrnout do jných položek, jestlže jsou splněny následující podmínky: a) prostředky byly skutečně zaplacené, b) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní doba splatnost alespoň 5 let. Nejpozděj 1 rok přede dnem splatnost musí pojšťovna předložt mnsterstvu ke schválení plán na udržení dsponblní míry solventnost nebo dosažení požadované míry solventnost ke dn splatnost; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do dsponblní míry solventnost, postupně snžoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnost. Mnsterstvo může povolt předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to emtující pojšťovna požádá a nehrozí pokles její dsponblní míry solventnost pod požadovanou úroveň, c) u dluhů bez stanovené doby splatnost musí být dodržena pětletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud jž tyto dluhy nejsou považovány za složku dsponblní míry solventnost nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas mnsterstva. V druhém případě musí pojšťovna uvědomt mnsterstvo nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem splacení a přtom uvést dsponblní a požadovanou míru solventnost před a po splacení. Mnsterstvo povolí splacení, pouze nehrozí-l pokles dsponblní míry solventnost pojšťovny pod požadovanou úroveň, d) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určtých okolností, kromě lkvdace pojšťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnost, e) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, jestlže mnsterstvo nemá prot této změně námtky. (5) Cenné papíry bez stanovené splatnost mohou být zahrnuty do jných položek za předpokladu, že a) nemohou být splaceny z podnětu držtele nebo bez předchozího

7 souhlasu mnsterstva, b) emsní smlouva umožňuje pojšťovně odklad platby úroků z úvěru, c) pohledávky věřtele z úvěru vůč pojšťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřtelů, d) doklady, jmž je upravena emse cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnost absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků s tím, že pojšťovna má možnost pokračovat v čnnost, e) částky byly skutečně splacené. (6) Od součtu položek podle odstavce 2 se odečte hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního kaptálu. Na žádost pojšťovny může mnsterstvo povolt př stanovení výše dsponblní míry solventnost přčíst k součtu položek podle odstavce 2 také následující položky: a) polovnu nesplaceného základního kaptálu, b) oceňovací rozdíly, nemají-l výjmečnou povahu, c) budoucí zsky ze žvotního pojštění a d) rozdíl plynoucí z nezllmerování nebo částečného zllmerování rezerv pojstného žvotních pojštění. (7) Položky uvedené v odstavc 2 písm. a) až e) tvoří garanční fond. (8) Zllmerováním se pro účely této vyhlášky rozumí časové rozložení nákladů spojených se vznkem pojštění na celou dobu placení pojstného. 7 (1) Požadovanou míru solventnost podle 22 odst. 1 zákona o pojšťovnctví počítá pojšťovna zvlášť pro žvotní pojštění a zvlášť pro nežvotní pojštění. Zajšťovna počítá požadovanou míru solventnost obdobně jako pojšťovna pro nežvotní pojštění. (2) V žvotním pojštění se požadovaná míra solventnost počítá z výsledků pro jednotlvá seskupení odvětví žvotních pojštění vymezená v příloze č. 2 této vyhlášky ve Výpočtu požadované míry solventnost, v oddílech I. až IV. První výsledek se spočítá z rezerv pojstného včetně případných rezerv plynoucích z aktvního zajštění, druhý výsledek z výší rzkového kaptálu pro jednotlvé smlouvy, pro něž je výše rzkového kaptálu kladná. Rzkový kaptál je roven rozdílu částky splatné v případě pojstné událost a rezervy pojstného žvotních pojštění vytvořené k dané pojstné smlouvě. U těch pojstných odvětví,

8 u kterých nelze s ohledem na charakter pojštění vypočítat některý z výsledků podle věty druhé, počítá se pouze ten z výsledků, k němuž jsou podklady. Požadovaná míra solventnost je rovna součtu všech výsledků pro jednotlvá seskupení odvětví žvotních pojštění podle věty první. Postup př výpočtu požadované míry solventnost v žvotním pojštění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) V nežvotním pojštění se požadovaná míra solventnost vypočítává zvlášť z objemu předepsaného pojstného včetně případného zajstného a zvlášť z objemu nákladů na pojstná plnění za provozovanou pojšťovací čnnost v nežvotním pojštění včetně případných nákladů na zajstná plnění. Požadovaná míra solventnost je rovna vyšší z hodnot vypočítaných podle věty prvé. Postup př výpočtu požadované míry solventnost v nežvotním pojštění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. 8 Solventnost vykazuje pojšťovna mnsterstvu písemně a současně v elektroncké podobě v rozsahu a uspořádání podle vzoru Vykazování solventnost uvedenému v příloze č. 2 k této vyhlášce. Formuláře v elektroncké podobě zašle pojšťovně mnsterstvo. Komentář k vzoru Vykazování solventnost je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. 9 (1) Upravený výpočet solventnost pojšťovny, která vykonává účast v nejméně jedné pojšťovně nebo zajšťovně, bance, spořtelním nebo úvěrním družstvu, nsttuc elektronckých peněz nebo obchodníku s cenným papíry (dále jen "přdružená fnanční osoba"), jehož výsledkem je upravená míra solventnost této pojšťovny (dále jen "holdngová pojšťovna"), se vykazuje jako výpočet ze dvou položek. První položkou je součet dsponblní míry solventnost holdngové pojšťovny a podílům odpovídajících hodnot dsponblních měr solventnost přdružených fnančních osob, které jsou pojšťovnam nebo zajšťovnam, a podílům odpovídajících hodnot kaptálu přdružených fnančních osob, které pojšťovnam nebo zajšťovnam nejsou. Druhá položka je součtem účetních hodnot jednotlvých podílů holdngové pojšťovny v přdružených fnančních osobách ke dn sestavení účetní závěrky a požadované míry solventnost holdngové pojšťovny a podílům odpovídajících hodnot požadovaných měr solventnost přdružených fnančních osob, které jsou pojšťovnam nebo zajšťovnam, a podílům odpovídajících hodnot kaptálových požadavků přdružených fnančních osob, které pojšťovnam nebo zajšťovnam nejsou. Upravená míra solventnost holdngové pojšťovny je rovna rozdílu obou položek. (2) Jedná-l se o pojšťovnu, která je pojšťovnou se smíšenou čnností, považuje se pro účel upraveného výpočtu solventnost pojšťovny za dsponblní míru solventnost součet dsponblních měr vypočítaných zvlášť pro žvotní a zvlášť pro nežvotní pojštění.

9 Obdobně se součet požadovaných měr solventnost vypočítaných zvlášť pro žvotní a zvlášť pro nežvotní pojštění považuje za požadovanou míru solventnost. (3) Postup upraveného výpočtu solventnost a způsob jeho vykazování je uveden v příloze č Přechodné ustanovení Pojšťovna přzpůsobí svoj čnnost tak, aby lmty podle ustanovení 4 odst. 2 písm. d) dosáhla nejpozděj do 60 dnů ode dne nabytí účnnost této vyhlášky; do doby přzpůsobení se řídí dosavadní právní úpravou. 11 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojšťovnctví a o změně některých souvsejících zákonů (zákon o pojšťovnctví). 2. Vyhláška č. 294/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojšťovnctví a o změně některých souvsejících zákonů (zákon o pojšťovnctví). 12 Účnnost Tato vyhláška nabývá účnnost dnem jejího vyhlášení. Mnstr: Mgr. Sobotka v. r. Příl.1 Postup, kterým se stanoví výše, tvorba a čerpání vyrovnávací rezervy (1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle vzorce T = T T

10 n, kde je příslušné odvětví nežvotního pojštění, = 1,..., n; T 1 je tvorba vyrovnávací rezervy pro příslušné odvětví stanovená postupem dle bodu (2); T je celková tvorba vyrovnávací rezervy. (2) Výpočet výše tvorby vyrovnávací rezervy a) Platí-l, že ER Ps + S * P B <= MAR, kde MAR je maxmální výše vyrovnávací rezervy pro -té odvětví; ER Ps je počáteční stav vyrovnávací rezervy na počátku běžného období; S je sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy pro -té odvětví;

11 P B je čsté zasloužené pojstné z -tého odvětví v Kč za běžné období; * znamená početní úkon násobení potom se výše tvorby vyrovnávací rezervy T vypočte ze vzorce T = S * P B, nebo b) neplatí-l podmínka uvedená pod písmenem a), potom se T vypočte ze vzorce T = MAR - ER Ps. (3) Výpočet maxmální hrance tvorby vyrovnávací rezervy Maxmální hrance tvorby vyrovnávací rezervy MAR se vypočítá podle vzorce MAR = SMAR

12 * P M, kde SMAR je sazba pro maxmální hranc vyrovnávací rezervy pro -té odvětví pojštění, PM je hodnota maxmálního čstého zaslouženého pojstného za sledované období z -tého odvětví v Kč. (4) Výpočet výše čerpání vyrovnávací rezervy Výše čerpání vyrovnávací rezervy pro -té pojstné odvětví se stanoví jako menší ze dvou velčn podle následujícího vzorce UER = mn {(LQ - MAL ) * P B, ER Ps + T }, kde UER je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro -té odvětví;

13 LQ je škodný poměr za dané odvětví dle 17, odst. 2 zákona; MAL je horní mez škodného poměru. (5) Sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy a sazba pro maxmální hranc vyrovnávací rezervy Číselné označení Odvětví nežvotního pojštění Sazba Sazba podle pro tvorbu maxmální přílohy č. 1 vyrovnávací hrance k zákonu rezervy S vyrovnávací o pojšťovnctví rezervy SMAR Pojštění úvěru 0,12 1, Pojštění škod na majetku jném 0,03 0,20 než uvedeném v bodech 3 až 7, způsobených požárem, výbuchem, vchřcí, přírodním žvly jným než vchřcí, jadernou energí, sesuvem nebo poklesem půdy Pojštění jných škod na majetku 0,03 0,20 jném než uvedeném v bodech 3 až 7 vznklých krupobtím nebo mrazem Pojštění záruky (kauce) 0,12 1, Pro tvorbu a maxmální hranc vyrovnávací rezervy v ostatních odvětvích nežvotních pojštění, která nejsou uvedena v tabulce, se použje sazba stanovená pro to pojstné odvětví, které je danému pojstnému odvětví nejblžší. (6) Horní mez škodného poměru pro jednotlvá odvětví Horní mez škodného poměru MAL

14 se rovná hodnotě uvedené v následující tabulce: Číselné označení Odvětví nežvotního pojštění Horní mez podle přílohy č. 1 škodného k zákonu poměru o pojšťovnctví MAL Pojštění úvěru 0, Pojštění škod na majetku jném než uvedeném 0,65 v bodech 3 až 7, způsobených požárem, výbuchem, vchřcí, přírodním žvly jným než vchřcí, jadernou energí, sesuvem nebo poklesem půdy Pojštění jných škod na majetku jném než 0,65 uvedeném v bodech 3 až 7, vznklých krupobtím nebo mrazem Pojštění záruky (kauce) 0, V případě tvorby této rezervy pro odvětví nežvotních pojštění, která nejsou uvedena v této tabulce, se použje horní mez škodného poměru stanovená pro to pojstné odvětví, které je danému pojstnému odvětví nejblžší.". Příl.2 Vzor Vykazování solventnost Vykazování solventnost Pojšťovna:... Výpočet solventnost k datu:... Kurs 1 eur =... Kč k uvedenému datu * znamená početní úkon násobení

15 *) Pozn. ASPI: Formuláře "Výpočet solventnost k datu..." nebyly do ASPI z technckých důvodů zařazeny. K dspozc jsou v souboru pdf na adrese Příl.3 Komentář k vzoru Vykazování solventnost KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO ŽIVOTNÍ POJIŠŤOVNY 1. Všechny položky výpočtu solventnost se uvádějí v tsících Kč. 2. Výsledky výpočtů, s výjmkou výpočtu korekčních koefcentů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koefcenty se zaokrouhlují na dvě desetnná místa. 3. Výkaz solventnost se doplní zvláštním komentářem, který obsahuje seznam a výše jednotlvých položek zahrnutých do 4 část A Jné položky; jmenovtý seznam majetku a výše jednotlvých položek zahrnutých do bodu bodu 5 část A Nehmotný majetek, pokud je součástí základního kaptálu; hodnotu vlastních akcí držených pojšťovnou odečtenou v bodě 1 část A Splacený základní kaptál. 4. Zahrnutí položek v část C je podmíněno předchozím písemným schválením mnsterstva. Komentář k výkazu solventnost v případě zahrnutí těchto položek obsahuje odvolání na č. j. dopsu mnsterstva, kterým byl mnsterstvem tento postup schválen. 5. Výkaz solventnost se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlvých položkách pojšťovna nebo zajšťovna účtuje. I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI (1) Splacený základní kaptál - uvede se hodnota upsaného splaceného základního kaptálu, a to po odečtení hodnoty vlastních akcí držených pojšťovnou, z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. V případě, že pojšťovna do této položky zahrne hodnotu emsního áža z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy, uvede v komentář jeho výš. (2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojštění, 2a) zákonný rezervní fond - uvede se hodnota výše rezervního fondu vytvořeného podle obchodního zákoníku, z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období,

16 2b) ostatní rezervní a kaptálové fondy - uvede se výše ostatních rezervních fondů (vytvořených ze zsku), z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období a výše ostatních kaptálových fondů z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. (3) Přenosy zsku a ztráty, 3a) nerozdělený zsk mnulých účetních období - uvede se výše přenášky zsku z let předcházejících poslednímu účetnímu období, a to po odečtení neuhrazených ztrát, z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období, 3b) nerozdělený zsk posledního účetního období - uvede se výše nerozděleného zsku posledního uzavřeného účetního období, a to po odečtení neuhrazené ztráty a dvdend, které mají být vyplaceny, z účtové třídy 4, účtové skupny Hospodářský výsledek. (4) Jné položky - uvede se součet výší jednotlvých položek. (5) Nehmotný majetek vložený do základního kaptálu - uvede se hodnota dlouhodobého nehmotného majetku vloženého do základního kaptálu. (6) Fond na budoucí příděly - uvede se částka, která nemůže být rozdělena pojstníkům, pokud však není obsažena v položce (2) a (3). (7) Polovna nesplaceného základního kaptálu - uvede se, na základě schválení mnsterstva, polovna hodnoty upsaného nesplaceného základního kaptálu, nejvýše však do výše 50 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost, z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. Tato položka může být zahrnuta, pouze pokud splacená část základního kaptálu dosáhla alespoň jedné čtvrtny tohoto kaptálu. (8) Budoucí zsky ze žvotního pojštění - uvede se částka po schválení mnsterstvem, na základě žádost odůvodněné odpovědným pojstným matematkem, hodnota polovny součnu odhadnutého ročního zsku a průměrné zbývající doby trvání pojstných smluv, nejvýše však do výše 25 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost a pokud jž nebyla zahrnuta do položky Oceňovací rozdíly, 8a) odhadnutý roční zsk - uvede se průměrný zsk ze žvotních pojštění za posledních 5 let, 8b) průměrná zbývající doba trvání pojstných smluv - uvede se průměrná zbývající doba trvání pojstných smluv, je-l nžší nebo rovna 6 letům. V opačném případě se použje hodnota 6 let. (9) Rozdíl plynoucí z nezllmerování nebo částečného zllmerování rezerv pojstného žvotních pojštění - uvádí se hodnota schválená

17 mnsterstvem v případě, že rezerva pojstného běžně placených pojštění není zllmerovaná nebo je zllmerovaná nžší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojstném, 9a) výše rozdílu - pro každou smlouvu se započítává rozdíl mez výší zllmerované nebo částečně zllmerované rezervy pojstného a výší rezervy zllmerované sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojstném. Výše tohoto rozdílu nesmí překročt hodnotu 3,5 % rzkového kaptálu, pro něž je zllmerování možné, 9b) neamortzované pořzovací náklady v aktvech - uvede se hodnota neamortzovaných pořzovacích nákladů na pojstné smlouvy obsažená v aktvech pojšťovny, položka Pohledávky z operací přímého pojštění. (10) Oceňovací rozdíly - uvede se částka vznklá z případného rozdílu tržní hodnoty aktv a hodnoty těchto aktv zapsané v účetnctví. II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI Oddíl I. (pojštění pouze pro případ smrt, pojštění pouze pro případ dožtí, pojštění pro případ dožtí se stanoveného věku nebo dřívější smrt, pojštění spojených žvotů, žvotní pojštění s vrácením pojstného, svatební pojštění nebo pojštění prostředků na výžvu dětí, důchodové pojštění) Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným přpojštěním sjednávaným spolu s žvotním pojštěním. A. První výsledek (a) Hrubá výše rezerv pojstného žvotních pojštění - uvede se stav rezervy pojstného žvotních pojštění odpovídající přímému obchodu a aktvnímu zajštění, včetně podílu zajšťoven na konc sledovaného účetního období, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. (b) Čstá výše rezerv pojstného žvotních pojštění - uvede se stav rezervy pojstného žvotních pojštění odpovídající přímému obchodu a aktvnímu zajštění, očštěné od podílu zajšťoven na konc sledovaného účetního období, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. B. Druhý výsledek (a) Hrubá výše nezáporného rzkového kaptálu - do položek (a1) - (a3) se uvede vždy úhrn rzkových kaptálů k jednotlvým smlouvám příslušným dané skupně pojštění, včetně podílu zajšťoven. (b) Poměr mez čstou a hrubou výší nezáporného rzkového kaptálu - uvede se poměr úhrnů mez výší rzkového kaptálu na vlastní vrub a hrubou výší nezáporného rzkového kaptálu.

18 Oddíl II. (pojštění pro případ úrazu nebo nemoc, je-l doplňkem ostatních žvotních pojštění) (1) Předepsané hrubé pojstné - uvede se výše předepsaného hrubého pojstného přpadající na pojštění pro případ úrazu nebo nemoc, je-l doplňkem ostatních žvotních pojštění, z účtové třídy 6, účtové skupny Techncký účet k žvotnímu pojštění. (2) Předepsané hrubé zajstné - uvede se výše předepsaného zajstného plynoucí z aktvního zajštění přpadající na pojštění pro případ úrazu nebo nemoc, je-l doplňkem ostatních žvotních pojštění, z účtové třídy 6, účtové skupny Techncký účet k žvotnímu pojštění. (3) Částky pojstného odpovídající daním a poplatkům - uvedou se částky pojstného odpovídající daním a poplatkům, pokud jsou vybírané s pojstným a pokud jsou zahrnuty v předepsaném hrubém pojstném. (a) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na ttulní straně výkazu solventnost, tj. 1 eur = K Kč. Položky (a1) a (a2) se stanoví následujícím postupem: (a1) Je-l (4) <= *K, uvede se částka (4)*0,18; * znamená početní úkon násobení. Je-l (4) > *K, uvede se částka *K*0,18. (a2) Je-l (4) > *K, uvede se částka [(4) *K]*0,16, v opačném případě je hodnota položky (a2) rovna nule. (b) Poměr mez náklady na pojstná plnění na vlastní vrub a celkovým náklady na pojstná plnění - uvede se poměr mez náklady na pojstná plnění, očštěné od podílu zajšťoven a celkovým náklady na pojstná plnění (tj. včetně podílu zajšťoven), přpadající na pojštění pro případ úrazu nebo nemoc, je-l doplňkem ostatních žvotních pojštění. Oddíl III. (žvotní pojštění spojené s nvestčním fondem) Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným přpojštěním sjednávaným spolu s žvotním pojštěním spojeným s nvestčním fondem. A. První výsledek (a1) Hrubá výše technckých rezerv odpovídající obchodu, kdy pojšťovna nese nvestční rzko - uvede se stav rezervy pojstného žvotních pojštění odpovídající přímému obchodu a aktvnímu zajštění ze žvotního pojštění spojeného s nvestčním fondem, kde nvestční rzko nese pojšťovna, včetně podílu zajšťoven, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy.

19 (a2) Hrubá výše technckých rezerv odpovídající obchodu, kdy nvestční rzko nese pojstník - uvede se stav rezervy na žvotní pojštění, je-l nostelem nvestčního rzka pojstník, včetně podílu zajšťoven odpovídající přímému obchodu a aktvnímu zajštění ze žvotního pojštění spojeného s nvestčním fondem, kde nvestční rzko nese pojstník, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. V úvahu se berou pouze pojštění, u nchž doba trvání pojstné smlouvy přesahuje 5 let, a přrážka na správní náklady obsažená v pojstném je stanovena pevně na dobu nejméně 5 let. (b) Poměr mez čstou a hrubou výší technckých rezerv - uvede se poměr mez čstou (tj. očštěnou od podílu zajšťoven) a hrubou (tj. včetně podílu zajšťoven) výší technckých rezerv odpovídající žvotním pojštěním spojených s nvestčním fondem. (f) 25 % z čstých admnstratvních nákladů posledního účetního období - uvede se hodnota 25 % z čstých admnstratvních nákladů posledního účetního období odpovídající obchodu, kdy nvestční rzko nese pojstník, a přrážka na správní náklady obsažená v pojstném není stanovena pevně po dobu delší než 5 let. Čstým admnstratvním náklady se v tomto kontextu rozumí správní reže příslušející tomuto odvětví pojštění. B. Druhý výsledek Do těchto položek se zahrnují pouze částky vztahující se pouze na pojstné smlouvy kryjící rzko smrt. Oddíl IV. (Kaptálové čnnost) (a) Výše rezerv pojstného - uvede se hrubá výše rezerv pojstného žvotních pojštění přpadající na kaptálové čnnost, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO NEŽIVOTNÍ POJIŠŤOVNY 1. Všechny položky výpočtu solventnost se uvádějí v tsících Kč. 2. Výsledky výpočtů, s výjmkou výpočtu korekčních koefcentů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koefcenty se zaokrouhlují na dvě desetnná místa. 3. Výkaz solventnost se doplní zvláštním komentářem, který obsahuje seznam a výše jednotlvých položek zahrnutých do bodu 5 část A Jné položky; jmenovtý seznam majetku a výše jednotlvých položek zahrnutých do bodu 6 část A Nehmotný majetek, pokud je součástí základního kaptálu; hodnotu vlastních akcí držených pojšťovnou odečtenou v bodě 1 část A Splacený základní kaptál. 4. Zahrnutí položek v část B je podmíněno předchozím písemným

20 schválením mnsterstva. Komentář k výkazu solventnost v případě zahrnutí těchto položek obsahuje odvolání na č. j. dopsu mnsterstva, kterým byl tento postup schválen. 5. Výkaz solventnost se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlvých položkách pojšťovna nebo zajšťovna účtuje. I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI (1) Splacený základní kaptál - uvede se hodnota upsaného splaceného základního kaptálu, a to po odečtení hodnoty vlastních akcí držených pojšťovnou, z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. V případě, že pojšťovna do této položky zahrne hodnotu emsního áža z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy, uvede v komentář jeho výš. (2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojštění, 2a) zákonný rezervní fond - uvede se hodnota výše rezervního fondu vytvořeného podle obchodního zákoníku, z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období, 2b) ostatní rezervní a kaptálové fondy - uvede se výše ostatních rezervních fondů (vytvořených ze zsku), z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období a výše ostatních kaptálových fondů z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. (3) Přenosy zsku a ztráty, 3a) nerozdělený zsk mnulých účetních období - uvede se výše přenášky zsku z let předcházejících poslednímu účetnímu období, a to po odečtení neuhrazených ztrát, z účtové třídy 4, účtové skupny Fondy ze zsku a hospodářský výsledek mnulých účetních období, 3b) nerozdělený zsk posledního účetního období - uvede se výše nerozděleného zsku posledního uzavřeného účetního období, a to po odečtení neuhrazené ztráty a dvdend, které mají být vyplaceny, z účtové třídy 4, účtové skupny Hospodářský výsledek. (4) Polovna případných dodatečných příspěvků během účetního období - uvede se u družstev; rozumí se polovna případných dodatečných příspěvků během účetního období, maxmálně však do výše polovny rozdílu mez maxmálním a skutečně požadovaným příspěvky, a současně ne vyšší než 50 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost. (5) Jné položky - uvede se součet výší jednotlvých položek.

21 (6) Nehmotný majetek vložený do základního kaptálu - uvede se hodnota dlouhodobého nehmotného majetku vloženého do základního kaptálu. (7) Polovna nesplaceného základního kaptálu - uvede se, na základě schválení mnsterstva, polovna hodnoty upsaného nesplaceného základního kaptálu, nejvýše však do výše 50 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost, z účtové třídy 4, účtové skupny Základní kaptál a kaptálové fondy. Tato položka může být zahrnuta, pouze pokud splacená část základního kaptálu dosáhla alespoň jedné čtvrtny tohoto kaptálu. (8) Oceňovací rozdíly - uvede se částka vznklá z případného rozdílu tržní hodnoty aktv a hodnoty těchto aktv zapsané v účetnctví. II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI A. První výsledek Referenčním obdobím v oddílu A. První výsledek je poslední uzavřené účetní období. (1) Předepsané hrubé pojstné - uvede se výše předepsaného hrubého pojstného nebo výše hrubého zaslouženého pojstného z přímého pojštění, pokud je vyšší, z účtové třídy 6, účtové skupny Techncký účet k nežvotnímu pojštění. Pojstné příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 z bodu B přílohy č. 1 k zákonu o pojšťovnctví se zvýší o 50 %. (2) Předepsané hrubé zajstné - uvede se výše předepsaného zajstného plynoucí z aktvního zajštění v nežvotním pojštění, z účtové třídy 6, účtové skupny Techncký účet k nežvotnímu pojštění. (3) Částky pojstného odpovídající daním a poplatkům - uvedou se částky pojstného odpovídající daním a poplatkům, pokud jsou vybírané s pojstným a pokud jsou zahrnuty v předepsaném hrubém pojstném. (a) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na ttulní straně výkazu solventnost, tj. 1 eur = K Kč. Položky (a1) a (a2) se stanoví následujícím postupem: (a1) Je-l (4) <= *K, uvede se částka (4)*0,18; * znamená početní úkon násobení. Je-l (4) > *K, uvede se částka *K*0,18. (a2) Je-l (4) > *K, uvede se částka [(4) *K]*0,16, v opačném případě je hodnota položky (a2) rovna nule. (b') Poměr mez náklady na pojstná plnění včetně změny stavu rezervy na pojstná plnění na vlastní vrub a celkovým náklady na pojstná plnění včetně změny stavu rezervy na pojstná plnění v referenčním období - uvede se poměr mez náklady na pojstná plnění včetně změny

22 stavu rezervy na vlastní vrub a celkovým náklady na pojstná plnění včetně změny stavu rezerv (tj. včetně podílu zajšťoven) B. Druhý výsledek Výše nákladů na pojstná plnění včetně stavů rezerv na pojstná plnění příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 z bodu B přílohy č. 1 k zákonu o pojšťovnctví se zvýší o 50 %. (0) Délka referenčního období v oddílu B. Druhý výsledek je období 3 posledních účetních období. U pojšťoven, které v podstatné míře provozují pojštění úvěru, prot vchřc, krupobtí č mrazu, je referenčním obdobím 7 posledních účetních období. U pojšťoven, které provozují pojšťovací čnnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, použje se počet celých účetních období, za která jsou potřebné údaje k dspozc. Podstatnou mírou se rozumí, že objem předepsaného pojstného za dané pojstné odvětví dosáhl výše 4 % z celkového předepsaného pojstného za všechna provozovaná odvětví nežvotních pojštění alespoň v jednom roce referenčního období, a zároveň objem předepsaného pojstného z tohoto pojstného odvětví překročl částku Kč za jeden rok během referenčního období. (1) Hrubé náklady na pojstná plnění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojstná plnění, včetně podílu zajšťoven v referenčním období (tj. součet výší vždy ke konc každého roku zahrnutého do referenčního období), z účtové třídy 5, účtové skupny Techncký účet k nežvotnímu pojštění. V případě rzk zařazených do odvětví 18 v bodě A přílohy č. 1 zákona se výše nákladů na pojstná plnění rovná nákladům, které pojšťovna nese s ohledem na poskytnutou asstenc. Tyto náklady se vypočítávají podle vntrostátních předpsů členského státu, na jehož území se nachází sídlo pojšťovny. (2) Hrubé náklady na pojstná plnění z aktvního zajštění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojstná plnění, včetně podílu zajšťoven z aktvního zajštění v referenčním období (tj. součet výší vždy ke konc každého roku zahrnutého do referenčního období), z účtové třídy 5, účtové skupny Techncký účet k nežvotnímu pojštění. (3) Hrubá výše rezervy na pojstná plnění na konc referenčního období - uvede se stav rezervy na pojstná plnění odpovídající nežvotním pojštěním a aktvnímu zajštění, včetně podílu zajšťoven, ke konc posledního roku zahrnutého do referenčního období, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. (4) Výnosy dosažené z regresů - uvede se hodnota výnosů z dosažených regresů, pokud nejsou jž obsaženy v hrubých nákladech na pojstná plnění (v bodě 1 a 2), a pokud jž nebyly odečteny na základě 19 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění pozdějších předpsů.

23 (5) Hrubá výše rezervy na pojstná plnění na počátku referenčního období - uvede se stav rezervy na pojstná plnění odpovídající nežvotním pojštěním a aktvnímu zajštění, včetně podílu zajšťoven, na začátku prvního roku zahrnutého do referenčního období, z účtové třídy 4, účtové skupny Techncké rezervy. (b) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na ttulní straně výkazu solventnost, tj. 1 eur = K Kč. Položky (b1) a (b2) se stanoví následujícím postupem: (b1) Je-l (a) <= *K, uvede se částka (a)*0,26. Je-l (a) > *K, uvede se částka *K*0,26. (b2) Je-l (a) > *K, uvede se částka [(a) *K]*0,23, v opačném případě je hodnota položky (b2) rovna nule. (c') Poměr mez náklady na pojstná plnění včetně změny stavu rezervy na pojstná plnění na vlastní vrub a celkovým náklady na pojstná plnění včetně změny stavu rezervy na pojstná plnění v referenčním období - uvede se poměr mez součty výší čstých a celkových (tj. včetně podílu zajšťoven) nákladů na pojstná plnění vždy ke konc každého roku zahrnutého do referenčního období. KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO POJIŠŤOVNY, KTERÉ SOUBĚŽNĚ PROVOZUJÍ POJIŠTĚNÍ PODLE POJISTNÝCH ODVĚTVÍ ŽIVOTNÍCH I NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ 1. Všechny položky výpočtu solventnost se uvádějí v tsících Kč. 2. Výsledky výpočtů, s výjmkou výpočtu korekčních koefcentů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koefcenty se zaokrouhlují na dvě desetnná místa. 3. Výkaz solventnost se doplní zvláštním komentářem, který obsahuje seznam a výše jednotlvých položek zahrnutých do bodu 5 část A Jné položky; jmenovtý seznam majetku a výše jednotlvých položek zahrnutých do bodu 6 část A Nehmotný majetek, pokud je součástí základního kaptálu; hodnotu vlastních akcí držených pojšťovnou odečtenou v bodě 1 část A Splacený základní kaptál. 4. Zahrnutí položek v část C je podmíněno předchozím písemným schválením mnsterstva. Komentář k výkazu solventnost v případě zahrnutí těchto položek obsahuje odvolání na č. j. dopsu mnsterstva, kterým byl mnsterstvem tento postup schválen. 5. Výkaz solventnost se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlvých položkách pojšťovna nebo

24 zajšťovna účtuje. I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI (1) Splacený základní kaptál - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny), část I. Dsponblní míra solventnost, bod (1). (2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojštění - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny), část I. Dsponblní míra solventnost, bod (2). (3) Přenosy zsku a ztráty - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny), část I. Dsponblní míra solventnost, bod (3). (4) Polovna případných dodatečných příspěvků během účetního období - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (4). (5) Jné položky - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (5), resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (4). (6) Nehmotný majetek vložený do základního kaptálu - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (6), resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (5), (7) Fond na příští příděly - vz Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (6). (8) Polovna nesplaceného základního kaptálu - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny), část I. Dsponblní míra solventnost, bod (7). (9) Budoucí zsky ze žvotního prostředí - vz Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (8). (10) Rozdíl plynoucí z nezllmerování nebo částečného zllmerování rezerv pojstného žvotních pojštění - vz Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (9). (11) Oceňovací rozdíly - vz Komentář k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (8),

25 resp. Komentář k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část I. Dsponblní míra solventnost, bod (10). II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (nežvotní pojštění) Vz Komentář solventnost k výpočtu solventnost pro nežvotní pojšťovny, část II. Požadovaná míra solventnost. III. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (žvotní pojštění) Vz Komentář solventnost k výpočtu solventnost pro žvotní pojšťovny, část II. Požadovaná míra solventnost. Příl.4 Postup upraveného výpočtu solventnost a způsob jeho vykazování Holdngová pojšťovna podle 9 vypočítá upravenou míru solventnost USp takto: US P = A - B, kde A = DMS P + suma q * DMS, B = suma UH P + PMS P + suma q * PMS. Výklad symbolů:

26 DMS P je dsponblní míra solventnost holdngové pojšťovny, suma znamená součet přes všechny přdružené fnanční osoby ve skupně, * znamená početní úkon násobení, q je velkost podílu holdngové pojšťovny na základním kaptálu (upsaném) -té přdružené fnanční osoby, DMS je dsponblní míra solventnost -té přdružené fnanční osoby, která je pojšťovnou nebo zajšťovnou, nebo kaptál -té přdružené fnanční osoby, která je bankou, spořtelním nebo úvěrním družstvem, nsttucí elektronckých peněz nebo obchodníkem s cenným papíry, UH P je účetní hodnota podílu holdngové pojšťovny v -té přdružené fnanční osobě, PMS P je požadovaná míra solventnost holdngové pojšťovny, PMS je požadovaná míra solventnost -té přdružené fnanční osoby, která je pojšťovnou nebo zajšťovnou, nebo kaptálový požadavek -té přdružené fnanční osoby, která je bankou, spořtelním nebo úvěrním družstvem, nsttucí elektronckých peněz nebo obchodníkem s cenným papíry. Pokud má některá z přdružených fnančních osob dsponblní míru solventnost (kaptál) nžší, než je požadovaná míra solventnost (kaptálový požadavek), použje se ve výpočtu upravené míry solventnost skutečná hodnota obou ukazatelů, nkol pouze jejch q násobek. K zahrnutí položky č. 7 (Polovna nesplaceného základního kaptálu) do dsponblní míry solventnost nebude přdruženým

27 fnančním osobám vydán mnsterstvem písemný souhlas. V upraveném výpočtu solventnost nesmí holdngová pojšťovna zohlednt žádnou položku dsponblní míry solventnost, která vznká ze vzájemného fnancování mez holdngovou pojšťovnou a přdruženou fnanční osobou. Vybraná ustanovení novel Čl.II vyhlášky č. 96/2006 Sb. Přechodné ustanovení Pojšťovna může postupovat podle 4 vyhlášky č. 303/2004 Sb., ve znění účnném do dne nabytí účnnost této vyhlášky, nejdéle do 30. září ) První směrnce Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordnac právních a správních předpsů týkajících se přístupu k podnkatelské čnnost v přímém jném než žvotním pojštění a jejího výkonu - zejména články 16, 16a, 17, 17a, ve znění směrnce Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES, a příloha D ve znění směrnce Rady 87/343/EHS. Směrnce Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojšťovnam v pojšťovací skupně, zejména článek 9, příloha I. Směrnce Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. lstopadu 2002 týkající se žvotního pojštění, zejména články 20, 23, ) 30 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového. 3) 1 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 4) 21b odst. 1 a 2 zákona o pojšťovnctví.