Praktická příručka. 30 Kč. Anatomie prstu u skotu Nejvýznamnější onemocnění paznehtů Prevence onemocnění

Transkript

1 Jak na zdravé končetiny Praktická příručka Kulhání, jeho příčiny a dopady Výživa a zdraví končetin Technologie a zoohygiena chovu Anatomie prstu u skotu Nejvýznamnější onemocnění paznehtů Prevence onemocnění 30 Kč

2 Dragonhyde Dust NEJSNAZŠÍ ZPŮSOB JAK UDRŽET PAZNEHTY ZDRAVÉ T-HEXX Dragonhyde Dust je inovativní, nový koncept pro hygienu paznehtů. Zajišťuje nejen dlouhotrvající hygienu paznehtů, nýbrž je také zcela jednoduchý na použití. ŽÁDNÉ TĚŽKÉ KOVY ŽÁDNÝ FORMALDEHYD BEZPEČNÉ POUŽÍVÁNÍ ŠETRNÝ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ NEOBSAHUJE ANTIBIOTIKA Eurofarm systems s. r. o. Puclice 72, Staňkov Tel.: info@eurofarm.cz

3 Úvodní slovo Jak na zdravé končetiny Vydáno jako příloha měsíčníku Náš chov Příručka byla odborně recenzována Cena: 30 Kč Zodpovědný redaktor Ing. Alena Ježková, CSc. telefon: mobil: Inzerce Ing. Václav Slunéčko telefon: mobil: Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Grafická úprava Tomáš Bronec Odborná spolupráce MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., MVDr. David Antoš, Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. František Mikyska, doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. Tisk Tiskárna H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 telefon: ISSN (c) Profi Press 2016 Onemocnění končetin příčiny, léčba a prevence Obrázek kulhajících dojnic je stále běžnou součástí celé řady našich chovů a to i přesto, že informace o příčinách kulhání a možnostech léčby a prevence jsou chovatelům relativně často předkládány, nedaří se vždy kulhání dlouhodobě omezit, či eliminovat. Kulhání je projev obranné reakce zvířete na bolestivý proces kdekoliv na končetině, nejčastěji však na prstech. Jedná se v podstatě o odlehčování postižené končetiny a o zvýšené zatěžování končetin ostatních, což se projeví změnou chůze. Onemocnění paznehtů a kůže v jejich okolí patří ke třem nejčastějším onemocněním dojeného skotu. Jeho četnost kolísá v závislosti na organizaci chovu, regionu, ustájení, typech loží a dalších faktorech. Obecně je vyšší ve stájích s technologií boxových loží narozdíl od ustájení na hluboké podestýlce. V chovatelsky vyspělých zemích (USA, Velké Británii, Německu) je průměrný výskyt kulhání dojnic za rok, resp. za laktaci 14 až 40 %, výjimečně až 70 % a v ČR je obdobný. Velký rozdíl přitom bývá mezi počtem případů kulhání stanoveným chovatelem pozorováním a profesionálním systematickým posouzením veterinárním lékařem či jiným specialistou pomocí tzv. locomotion score. Odhalí se většinou mnohem větší podíl kulhajících krav. Onemocnění končetin dojnic, hlavně paznehtů a kůže v jejich okolí vede v intenzivních faremních systémech celosvětově k narušení pohody zvířat a k negativnímu dopadu na zdraví a produkci. Dochází ke snížení příjmu krmiva, k poklesu mléčné užitkovosti a živé hmotnosti krav. Současně dochází k poruchám plodnosti a vzniku dalších zdravotních komplikací. Důsledkem kulhání je tak předčasné vyřazování krav ze stáda a významné ekonomické ztráty. I s ohledem na výše uvedené se náklady na péči o paznehty nyní staly součástí dotačního titulu 20. A. d. Nemoci prstů patří mezi polyfaktoriální onemocnění, zdraví paznehtů a kůži k nim přiléhající nejvíce ovlivňují výživa a technologie ustájení. Chyby ve výživě vedou k acidóze, tedy tvorbě kyseliny mléčné, produkci histaminu a uvolňování endotoxinů, jež způsobují poruchy krvení škáry paznehtní. Důsledkem jsou krváceniny v rohovině chodidla, laminitidy a různé formy paznehtních vředů. Přetučnění krav před porodem a následné rychlé hubnutí po něm znamená snižování digitálních polštářků, tedy traumatizaci škáry paznehtní, její aseptický zánět a následně vznik vředů. V technologii hraje roli zejména typ ustájení, koncentrace zvířat, rozměry pohybových chodeb a boxových loží, kvalita podlah a typ podestýlky v ložích či kotcích. Chovatelům nelze poskytnout jednotný uniformní návod na udržení zdraví paznehtů, existuje mnoho faktorů podílejících se na vzniku kulhání a každý chov má svá specifika. Je však možné podat relevantní sumu informací, podle nichž si chovatel sám, nebo pomocí odborných služeb může vlastní preventivní program zdraví končetin sestavit. Ten implementuje do managementu stáda a kontroluje jeho důsledné provádění. Výsledkem by měla být stabilizace, resp. zlepšení zdraví končetin. K tomu, jak doufám, přispěje i tato příloha, která se snaží sumarizovat současný stav poznání o výskytu kulhání, jeho příčinách, aktuálních postupech řešení a možných preventivních krocích. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 3

4 Příčiny kulhání a jeho dopady Kulhání a jeho dopady Dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů je důležitým předpokladem úspěšnosti chovu. Onemocnění končetin, zvláště paznehtů a kůže v jejich okolí, projevující se ve většině případů kulháním, představuje intenzivní narušení welfare chovaných zvířat a má výrazně negativní ekonomický dopad pro chovatele. Přesné finanční vyčíslení ztrát je složité, protože závisí na řadě faktorů, včetně aktuální ceny mléka a modelu (typů zohledněných ztrát), podle kterého se ztráty kalkulují. Dle dostupných studií se průměrné ztráty pohybují mezi 44 až 830 dolary (viz tabulka 1) a jedná se tak řádově o tisíc/e korun. Chůze dojnice, resp. kulhání je posuzováno podle závažnosti, resp. stupně postižení a vyjadřováno jako tzv. skóre chodivosti = anglicky locomotion score (LS) od 1 do 5, přičemž stupeň 1 je fyziologická chůze zdravé krávy a stupeň 5 znamená, že zvíře nezatěžuje končetinu vůbec. Důsledky kulhání jsou mnohočetné, spojeny jsou v prvé řadě s poklesem mléčné užitkovosti dojnic, který je závislý na bolestivosti (a také závažnosti) probíhajícího onemocnění. Ke snížení produkce mléka vedou již samotné přerostlé paznehty, a to asi o 6 %. Závažnější postižení paznehtů pak mohou způsobit pokles o 15 až 50 %. Ztráty v mléčné produkci způsobené kulháním byly ve Francii vyčísleny na 440 kg v rané fázi laktace a na 270 kg mléka ve střední fázi laktace (Coulon et al., 1996), ve Finsku byla doložena ztráta mléka 1,5 až 2,8 kg denně po dobu dvou týdnů od stanovení diagnózy (Rajala-Schultz et al., 1999), americká studie (Warnick et al., 2001) také vyčíslila pokles nádoje u dojnic s klinickým kulháním o 1,5 kg mléka denně alespoň po dobu dvou týdnů. Do 2 kg mléka denně, ale po dobu až pěti měsíců před stanovením kulhání a po něm, byly ztráty popsány ve Velké Británii (Green et al., 2002). Pokles produkce mléka je navíc i v určitém vztahu k užitkovosti. Čím je u dojnice vyšší mléčná užitkovost, tím více mléka ztrácí, a to jak absolutně, tak i relativně. Celkové ztráty mléka jsou výrazně větší, pokud dojde k onemocnění v období vrcholu laktace. Tab. 1 Finanční ztráty způsobené kulháním, resp. nemocemi prstů podle různých autorů Nález na končetině Klinické kulhání (jeden případ, jakékoliv onemocnění) Dermatitis digitalis Dermatitis interdigitalis Rusterholzův vřed Dermatitis digitalis Tylom Nemoci rohového pouzdra Dermatitis digitalis Nekrobacilóza Rusterholzův vřed Dermatitis digitalis Dermatitis interdigitalis Rusterholzův vřed Ztráta v dolarech Studie Enting et al. (1997) Ettema et Østergaard (2006) Kossaibati a Esslemont (1997) Ettema et al. (2009) Cha et al. (2010) Esslemont et Kossaibati (2002) Bolestivé nemoci paznehtů, vyvolávající patrné kulhání krávy, vedou vzhledem k omezení příjmu krmiva prakticky vždy i ke ztrátám její živé hmotnosti. Při těžkém postižení paznehtů může kráva ztrácet až 1 kg denně. Vzhledem k tomu, že se onemocnění končetin, resp. paznehtů nejčastěji vyskytují v první fázi laktace (do 120. dne laktace), je zásadní jejich vliv na reprodukci. U většiny kulhajících dojnic dochází k poruchám plodnosti, především ke zhoršení, případně až k vymizení projevů říje, a tím k prodlužování servis periody a mezidobí. Nemalý ekonomický význam mají pro chovatele i náklady na léčení a ošetřování postižených zvířat, mezi které je třeba zahrnout nejen náklady na práci paznehtáře a veterinárního lékaře, ale i výdaje spojené s nutnou nadstandardní péčí o postižené zvíře. Navíc vzhledem k tomu, že u každého zvířete nemusí být léčba Typický nahrbený postoj a nadlehčování končetiny u kulhající krávy (LS5) Foto Stanislav Staněk Tab. 2 Důsledky výskytu dermatitis digitalis, meziprstního tylomu a nemocí rohového pouzdra (Ettema et al., 2010) Víte, že při kulhání krav dochází k: poklesu mléčné užitkovosti (15 % až 50 %), ztrátě živé hmotnosti zvířete (až 1 kg za den), omezení až vymizení projevů říje a tím zhoršení reprodukční výkonnosti, růstu nákladů na léčení a ošetřování, vyřazování mléka pro lidský konzum (ochranné lhůty), nedobrovolnému vyřazování často vysoce hodnotných zvířat z chovu, zvýšení výskytu dalších zdravotních komplikací (mastitid, poranění struků, otlaků, zánětů kloubů, proleženin)? Důsledek Dermatitis digitalis Tylom Nemoci rohového pouzdra Studie Pokles nádoje za laktaci 0,5 % 1,8 % 3,7 % Argaez-Rodriguez et al. (1997), Hernandez et al. (2002), Bicalho et al. (2008) Denní pokles tělesné hmotnosti 0,03 % 0,03 % 0,12 % Van Arendonk et al. (1984), Enting et al. (1997) Snížení zabřezávání (risk ratio) 0,89 0,86 0,43 Collick et al. (1989), Argaez-Rodriguez et al. (1997), Melendez et al. (2003) Délka trvání snížené doby zabřezávání (dny) 42 do konce laktace 140 Collick et al. (1989), Argaez-Rodriguez et al. (1997), Melendez et al. (2003) Riziko nedobrovolného vyřazení 0,14 % 0 % 3,64 % Thomsen et al. (2004), Enemark (2007) Riziko úhynu/ utracení 0,16 % 0 % 4,2 % Rajala-Schultz et Gröhn (1999), Thomsen et al. (2004) 4

5 Příčiny kulhání a jeho dopady Kulhání 4. stupně LS Foto Stanislav Staněk Kulhání 5. stupně LS Foto Stanislav Staněk úspěšná, je nezanedbatelným ekonomickým aspektem rovněž nedobrovolné vyřazování často vysoce hodnotných zvířat z chovu a v případě otevřeného obratu stáda následný nákup nového zvířete, respektive při uzavřeném obratu stáda zařazení i zvířat původně neplánovaných. Podle existujících statistik patří onemocnění končetin u krav k nejčastějším příčinám jejich předčasného vyřazování z chovu (vedle zánětů mléčné žlázy a poruch reprodukce) a dosahuje úrovně až 7 %. Nezanedbatelné ekonomické ztráty vznikají chovateli také v důsledku nutnosti vyřazování mléka pro lidský konzum během léčení, pokud byly při léčbě užity léčivé přípravky mající ochrannou lhůtu i na mléko. Ztráty vznikají chovateli i tehdy, pokud u léčené krávy v ochranné lhůtě musí chovatel rozhodnout o její nutné porážce. Kulhající krávy díky bolestivému procesu na končetině prodlužují dobu ležení, přijímají méně krmiva a vody a slábnou. Důsledkem bývá zvýšený výskyt dalších zdravotních poruch (mastitid, zánětů kloubů, proleženin, otlaků aj.). Mezi další (nepřímé) ztráty patří i vyšší potřeba času a práce chovatele, který věnuje péči o postižené zvíře, resp. řešení uvedeného problému, a který tedy nemůže využít k vlastní odborné práci. Konkrétní dopady výskytu vybraných nemocí prstu na produkci, reprodukci a přežívání dojnic sumarizují Ettema et al. (2010), viz tabulka 2. Tolerovatelná prevalence (výskyt v daný okamžik) kulhajících krav v chovu (s locomotion score 3) by vzhledem k uvedeným skutečnostem měla být do 10 % (max. 15 %). Skutečný podíl postižených zvířat je ovšem v mnoha chovech výrazně vyšší. Ve Spojených státech (Minnesota a Wisconsin) činila v posledních letech podle epidemiologických studií incidence (tj. výskyt kulhání za rok, resp. laktaci) průměrně 25 %, zatímco v Kalifornii 34 % a na severovýchodě USA dosáhla až 63 %. Studie z Kanady z loňského roku dokumentuje průměrný výskyt u 21 % dojnic, s kolísáním mezi 0 až 69 %. Studie z Velké Británie (rok 2005) zaznamenala průměrnou četnost 37 %, v Německu potom 48 %. Práce v Nizozemsku z roku 2006 vyčíslila výskyt kulhání na 16 %. Incidenci kulhání ve vyspělých chovatelských zemích dokumentuje tabulka 3. V České republice je podle našich vlastních zkušeností výskyt klinických forem onemocnění končetin Tab. 3 Incidence kulhání krav v různých státech světa Autor Počet hodnocených stád Stát Incidence kulhání Solano et al. (2015) 141 Kanada 0 až 69 % (prům. 21 %) von Keyserlingk et al. (2012) 121 USA, Kanada 34 až 63 % Barker et al. (2010) 205 Velká Británie 0 až 79% (prům. 37 %) Dippel et al. (2009) 103 Německo, Rakousko 0 až 81 % (prům. 34 %) Odlehčování postižené kočetiny obdobný, mezi jednotlivými chovy však existují velké rozdíly. Vysoké procento krav s problematickými končetinami se přitom neobjevuje pouze v chovech s vysokou užitkovostí (Fleischer et al., 2001). Zásadní při tom je, že chovatelé mají často tendenci výskyt kulhání podceňovat, resp. řadu případů kulhání (mírného) vůbec neodhalí. Přitom intenzita kulhání není vždy v souladu se závažností (nebezpečím) onemocnění prstu. Rychle vzniklé intenzivní kulhání (LS 4 a 5) vyvolává kromě nekrobacilózy, kde je nutné zahájit léčku okamžitě, paradoxně i dermatitis digitalis, která ovšem neohrozí zvíře na životě a bezprostřední nezahájení léčby s sebou nenese velké riziko vzniku komplikací. Naproti tomu kulhání mírného stupně (LS 3) velmi často doprovází nemoci rohového pouzdra, tj. vředy, u kterých hrozí, pokud se včas nepřistoupí k ošetření, významné riziko rozvoje komplikací, vedoucích nakonec až k vyřazení zvířete z chovu. Určení četnosti kulhajících zvířat je vhodné provádět u zvířat v pohybu nejlépe při odchodu z dojírny, případně při nahánění na dojírnu. Posouzení výskytu kulhání a poškození hlezen krav ve stádě by mělo být prováděno stejnou osobou pravidelně v průběhu celého roku, protože kulhání souvisí i s kvalitou stájového prostředí z hlediska teploty a vlhkosti vzduchu. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Literatura je k dispozici u autorů. Foto Stanislav Staněk MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 5

6 Příčiny kulhání a jeho dopady Kulhání a příjem krmiva u dojnic Podmínkou vysoké užitkovosti dojnic je jejich co největší příjem krmiva, který by měl v době svého vrcholu, tj. mezi 100. až 150. dnem laktace, činit v množství přijaté sušiny alespoň 4 % z živé hmotnosti zvířete. Spotřeba krmiva je podobně jako většina ukazatelů chovu ovlivněna řadou faktorů, z nichž nejdůležitější je vedle kvality a dostupnosti krmiva především kvalita chovného prostředí a zdravotní stav dojnic. Příjem krmiva a jeho doba jsou ovlivněny působením stresových faktorů, které snižují žravost zvířat. Negativně působí zejména tepelný stres, nedostatek místa u žlabu, nevhodná technologie a technika krmení, nízká intenzita osvětlení, nestabilita skupiny zvířat a další rušivé faktory ve stáji, které narušují přirozené chování a denní režim zvířat. Vzhledem k nejčastějšímu způsobu chovu, kdy jsou dojnice celoročně ustájeny ve stáji s tvrdými betonovými podlahami, ovlivňuje dobu příjmu krmiva významně i zdravotní stav končetin. Akutní pohybový problém se v nedávné studii projevoval poklesem v denním příjmu krmiva o 1,57 kg sušiny a času stráveného u žlabu o 19,1 min. Projevil se také zrychlením příjmu krmiva o 21,6 g/min (González et al. 2008). Singh et al. (2011) prokázali významný efekt výskytu kulhání na snížení dojivosti především v prvních pěti měsících laktace. K obdobným, i když ne zcela konzistentním, výsledkům dospěli také Vacek et al. (2010). Autoři v podrobném experimentu s 30 krávami sledovali v pokusné stáji vybavené automatickými tenzometrickými žlaby četnost, dobu příjmu krmiva a jeho množství a ukazatele mléčné užitkovost (denní nádoj z dojírny a údaje z KU). Jednou týdně byl u všech krav hodnocen způsob chůze krav locomotion scoring vždy stejnou osobou pomocí pětibodové stupnice (Robinson 2000). Krávy byly pravidelně 2 denně zváženy na automatické průchozí váze při odchodu z dojírny. Hlavní výsledky pokusu uvádí tabulka 4. Z ní je zřejmé, že míra kulhání (hodnota LS) byla větší u krav s vyšším pořadím laktace. Dojnice s největšími problémy s chůzí měly také nejvyšší průměrnou živou hmotnost, nejvyšší dojivost, nejméně často navštěvovaly žlab a trávily u něj nejméně času. Zato u nich byla naměřena nejvyšší průměrná denní spotřeba krmiva. To znamená, že v tomto uspořádání a vyhodnocení pokusu větší míra kulhání krav překvapivě přímo nesouvisela s absolutně nižším příjmem krmiva a rovněž vlastní pořadí laktace nemělo průkazný vliv na denní příjem krmiva. Z hlediska vlivu průměrné živé hmotnosti krav byly statisticky významné rozdíly zjištěny pouze u locomotion score, ostatní efekty byly neprůkazné. Z výsledků lze usoudit, že starší krávy s většími problémy s chůzí přijímají krmivo rychleji. Je proto vhodné poskytnout takovým kravám dostatek prostoru u žlabu. Bohužel v praxi nejčastěji využívané třířadé uspořádání boxových loží ve stájích pro dojnice (kde je počet krav ve skupině asi o 1/3 větší než počet krmných míst u žlabu) tuto Literatura je k dispozici u autora. podmínku kulhajícím kravám, které přicházejí z dojírny zpravidla jako poslední, neumožňují. Tab. 4 Vztah mezi mírou narušení chůze/kulhání a sledovanými ukazateli Warnick et al. (2001) upozorňují na značné rozdíly vlivu onemocnění končetin mezi hodnocenými stády. Pokles produkce mléka spojený s kulháním byl větší u krav na 2. nebo vyšší laktaci a logicky u závažnějších případů onemocnění. Garbarino et al. (2004), uvedli, že kulhání je spojeno se zpožděním ovariální aktivity u holštýnských krav v časném poporodním období (35 dnů pp). Kulhavé krávy měly 3,5 vyšší pravděpodobnost zpoždění cykličnosti ve srovnání s plemenicemi bez narušení chůze. Výsledky práce Melendeze et al. (2003) ukazují, že krávy, které kulhaly během prvních 30 dní po porodu, vykazovaly vyšší výskyt ovariálních cyst a nižší pravděpodobnost zabřeznutí. Walker et al. (2008) také upozorňují na to, že kulhavé krávy tráví méně času chůzí nebo stáním a vykazují nižší podíl projevů říje v časných ranních hodinách. Kulhání neovlivnilo dobu pití, pasení nebo přežvykování. Ing. Mojmír Vacek, CSc., specialista na technologii chovu skotu Ukazatel Skupina podle průměrného hodnocení chůze (LS) Statisticky průkazné rozdíly 1 (LS 1 1,5) 2 (LS 1,6 2,5) 3 (LS 2,6 5) (P) (n = 9) (n = 10) (n = 11) x s x s x s Pořadí laktace 1,4 0,53 2,4 1,07 3,7 1,49 *1 : 2, *2 : 3, ***1 : 3 Prům. ž. hmotnost krávy kg , , ,5 Prům. denní nádoj kg 28,4 7,28 30,7 7,92 35,2 4,91 *1 : 3 Obsah tuku v mléce % 3,94 0,447 3,28 0,569 3,43 0,439 *1 : 2, *1 : 3 Obsah bílkovin v mléce % 3,18 0,278 3,09 0,236 2,98 0,190 Denní počet návštěv žlabu 63 17, , ,2 Denní čas strávený u žlabu h : mm 3:25 0,04 3:10: 0,02 2:52 0,03 *1 : 3 Denní příjem sušiny krmiva kg 19,1 4,61 21,9 5,63 24,0 4,70 *1 : 3 P = hladina významnosti rozdílů mezi skupinami: P < 0,05 (*), P < 0,01 (**), P < 0,001 (***) Příjem krmiva dojnicemi je negativně ovlivněn působením stresových faktorů Víte, že kulhající krávy: mají nižší příjem sušiny až o 1,6 kg za den, mají kratší dobu příjmu krmiva až o 20 minut za den, jsou často ty s nejvyšší živou hmotností, vyžadují komfortní boxové lože (rozměrově a s adekvátní vrstvou podestýlky nebo s opravdu kvalitní matrací), s lokomočním skóre 3 by měly činit maximálně 10 % krav ve stáji? 6

7 Příčiny kulhání a jeho dopady Příčiny kulhání, resp. nemocí paznehtů Nemoci paznehtů a kůže k nim přiléhající jsou polyfaktoriální povahy, tj. na jejich vzniku se spolupodílí řada vlivů, jak dokládá schéma, které lze rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní vlivy řadíme: vliv chovaného plemene, genetickou predispozici jedince, užitkovost, tělesná kondice, dopad nepravidelných postojů či patologicky utvářených paznehtů, působení výrůstků kosti paznehtní, pořadí laktace a biomechaniku jeho pohybu a další. Tyto vlivy jsou člověkem pouze omezeně ovlivnitelné, obvykle v rozsahu možného šlechtění (selekce, korekce exteriérových vad dalších generací prostřednictvím vybraných býků zlepšujících danou vlastnost). Jejich vliv je malý, avšak dlouhodobý, a tudíž nezanedbatelný. Vlivy vnější jsou: působení technologie ustájení, vliv zoohygienických podmínek chovu, kvalita výživy a výskyt metabolických onemocnění, úroveň ošetřovatelské péče ve vztahu k paznehtům a existence zooveterinární prevence těchto onemocnění. Uvedené vnější faktory, rozvedené v následujících kapitolách, se na rozvoji patologických stavů na končetinách podílejí zásadní měrou. Jsou však naštěstí chovatelem snadněji ovlivnitelné a lze tak díky dodržování potřebných zásad hromadný výskyt nemocí paznehtů ve stádech skotu účinně omezovat. Faktory četnosti kulhání: vnitřní (plemeno, genetika ) působí dlouhodobě a jsou omezeně ovlivnitelné, vnější (technologie, zoohygiena, výživa ) jsou zásadní a snáze ovlivnitelné. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Upraveno podle Solana et al Literatura je k dispozici u autorky. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. Biocid 30 BIOCID 30 dezinfekční jodoforový přípravek vyvinutý pro použití na farmách Ošetření paznehtů v letním i zimním období (až do -10 C) s vizuální kontrolou účinnosti roztoku Účinná dezinfekce v chovech skotu pro preventivní i ohniskovou dezinfekci Dezinfekce dojíren (navíc odstraňuje vodní i mléčný kámen) Plošná dezinfekce stájí Ošetření zaplísněné podestýlky (ničí plísně a spóry až na 3 měsíce) Dezinfekce loží dojnic (dotační titul 20.A.c.) Součást programu boje proti kokcidiím a kryptosporidiiím Kontakt: Tekro, spol. s r.o., Višnová 2/484, Praha 4, Tel.: , Fax: , Ing. Stanislav Polcr, tel.: , s.polcr@tekro.cz více než výživa 7

8 Technologie Pohybové chodby ve stájích a mimo ně S chorobami končetin a kulháním se můžeme setkat u všech typů ustájení, výskyt v rámci nich se může lišit podle úrovně zoohygieny. Zásadní je, ve vztahu ke kapacitě ustájovacího objektu, zajistit optimální kubaturu a ustájovací plochu na krávu, adekvátní počet, rozměry a uspořádání ustájovacích míst (boxová lože, kotce s vysokou a hlubokou podestýlkou), adekvátní šířkové a délkové rozměry krmiště, hnojné chodby a ostatních pohybových ploch a odpovídající šířku krmného žlabu tak, aby stáj poskytovala kravám maximální pohodlí a aby zde zvířata ráda zaléhávala a nedocházelo tak k přetěžování končetin v důsledku dlouhé doby stání. Stáje s volným ustájením s pevnými betonovými podlahami sice na rozdíl od dříve užívaného vazného ustájení zajišťují dostatečný pohyb zvířat, a tím i průběžné obrušování rohoviny, přesto však je v nich běžně zaznamenáváno kulhání, a to dokonce ve vyšší míře než ve stájích s hlubokou podestýlkou. Důležitým faktorem je především řešení povrchu podlah, které jsou zpravidla mnohem tvrdší, než je povrch pastvin. Ten je pružný, absorbuje značnou část otřesů spojených s pohybem a většinou zajišťuje i dostatečný obrus rohoviny paznehtu. Tvrdé betonové nepružící podlahy vedou k tomu, že u dojnice dochází při každém kroku k určitému stlačování škáry paznehtní mezi rohovým pouzdrem a kostí paznehtní, které může být potencováno nerovnostmi v podlaze, či existencí výrůstků na kosti paznehtní. Při dlouhodobějším, nebo intenzivnějším stlačování škáry dochází potom k jejímu mechanickému poškozování a rozvoji aseptického zánětu. Důsledkem jsou nemoci rohového pouzdra, nejčastěji pak laminitidy, krváceniny, chodidlové vředy apod., projevující se kulháním. Zdravé krávy denně stojí tzv. na nohou 10 až 12 hodin. Charakter podlah a péče o pohybové plochy ve stájích, ať již jde o plné či roštové podlahy, významně zasahují do výskytu kulhání. Proto by každý chovatel měl mít zájem na tom, aby podlahy pohybových chodeb ve stáji i mimo ni byly kvalitní a řádně udržované. Krávy, které kulhají, mívají opožděné říje a jejich ochota pohybovat se mezi plochou lože a krmištěm je snížená, čímž roste riziko výraznější ztráty tělesné hmotnosti, dochází u nich ke zkrácení laktace, prodloužení doby ležení apod. Hodnocení kulhání krav ve stájích patří proto k jednomu z běžně používaných indikátorů hodnocení kvality welfare. Pohyb krav Rychlost chůze zdravé krávy se pohybuje okolo 1,1 až 1,5 m/s (Thorup, 2015; Bonnast 2015) a je to velmi významný ukazatel zvláště při výpočtech doby potřebné pro přesuny krav mezi stájí a dojírnou. U kulhajících krav (Rusterholzův vřed) byla rychlost pohybu na úrovni 0,9 m/s (Bonnast 2015). Také typ podlahy má vliv na rychlost pohybu krav. V experimentu s prvotelkami byla na betonové podlaze zjištěna rychlost pohybu krav 1,22 m/s, zatímco po podlaze opatřené gumou pak 1,28 m/s (Chapinal 2011). Jedním z důležitých ukazatelů je také samotná délka kroku, která u zdravé krávy dosahuje 1,6 metru s tím, že jeden krok krávy trvá asi 1,1 až 1,5 sekundy (Van Nuffel 2014). Pohyb krávy je v tomto pořadí střídání končetin Lz, Lp, Pz, Pp (L levá, P pravá, p přední, z zadní). Velmi dobře je možné detekovat krávu s onemocněním končetin (zejména zadních), a to podle častého přešlapování či tzv. kopání např. v dojírně. Jak uvádí Pastell (2007) u kulhajících krav byla při měření v robotizovaném dojicím systému zjištěna vyšší četnost kopání (7,2 vers. 2,6 ) a přešlapování (9,9 vers. 3,7 ). Současně byl u krav s onemocněním končetin vypočten nižší index přenosu hmotnosti mezi zadními končetinami (porovnání hmotnosti zjištěných u obou zadních končetin), který byl 64,9 % u krav kulhajících, zatímco 80,1 % u krav zdravých (čím nižší je vypočtená hodnota, tím vyšší je stupeň postižení jedné ze zadních končetin kulháním). Pohyb krav a jejich rychlost mj. ovlivňují: šířkové a délkové parametry pohybových chodeb a přechodů mezi krmištěm a hnojnou chodbou, šířkové a délkové parametry přeháněcích, resp. naháněcích chodeb (pozor na ostré změny směru, pozor na šířky chodeb 900 mm, a to zejména u krav s živou hmotností nad 650 kg), sklony podlah, které by neměly být větší než 7 %, rozměry schůdků schodnic (výška 120 až 240 mm, šířka min. 900 mm, délka min mm), povrchová úprava profilování podlah (vyhýbat se hřebenové úpravě schůdků, preferovat designy šikmé, stromečkové, diagonální aj.), kde musí Neadekvátní vrstva podlahoviny v boxovém loži výrazně snižuje dobu ležení a neúměrně zvyšuje dobu stání zvířat Víte, že kulhání krav velmi úzce souvisí s kvalitou podlah pohybových chodeb ve stájích, a tak: chovatel musí pravidelně, a to minimálně každých 14 dní, kontrolovat jejich kvalitu a případné nedostatky ihned odstranit, při výstavbě nových stájí musí chovatel kontrolovat kvalitu nových betonáží a dbát na to, aby v nášlapné ploše nebyly nikdy velké frakce písku či štěrku, které by mohly poškozovat macerovanou rohovinu paznehtu, kluzké podlahy je nezbytné v co nejkratším časovém intervalu strojově upravit ošetřit ( zdrsnění podlah min. v 4- až 5letých cyklech), správná profilace podlah brání případným uklouznutím a pádům krav při pohybu, podlahy z části opařené matracemi jsou pro krávy komfortnější a zajišťují i jejich delší krok, a přispívají tak i k rychlejším přesunům, zejména mezi stájí a dojírnou Opatření části zaroštovaných pohybových chodeb protiskluzovým pogumováním zlepšuje zdravotní stav paznehtů, rychlost a stabilitu pohybu krav 8

9 Technologie Platí zásada, že čím jsou chodby ve stájích užší, tím by četnost vyhrnování mrvy a kejdy měla v průběhu dne být častější (opt. C25/30) s tím, že je potřeba brát v úvahu skutečnost, že se betony s vysokým podílem cementu v průběhu času a v případě, kdy po nich jezdí v pravidelných intervalech technika pro odkliz mrvy či kejdy, stávají hladkými. Pokud je podlaha ve stáji i mimo ni příliš hladká, musí chovatel přistoupit k její úpravě strojovým zdrsněním. Samotné zvýšení drsnosti (abraze) povrchu podlah s sebou v chovech přináší i riziko zvýšeného tření paznehtu, což nemusí samo o sobě představovat zlepšení chodivosti krav po podlahách. Příliš drsné podlahy naopak mohou vést k nadměrnému obrušování rohoviny, k nerovnoměrnému otěru rohoviny paznehtu jednoho z prstů, čímž může dojít ke změně poměrů rozložení hmotnosti krávy na vnější chodidlo. Nebezpečné jsou z tohoto pohledu zejména novostavby. Pokud paznehty krav byly před nastájením do nového provozu standardně upraveny, dochází k jejich nadměrnému obroušení především ke zkrácení, tím dochází k jejich nerovnoměrnému zatěžování, ztenčená vrstva rohoviny chodidla je měkká a přestává plnit svoji funkci bariéry. Velmi riziková jsou pro zdraví končetin, resp. paznehtů jakákoliv poškození podlah (trhliny, lomy, chybějící části betonové podlahy aj.). Ty by měl chovatel vždy v co nejkratším časovém intervalu opravit. Drážkování pevných podlah Nejrozšířenějším typem úprav betonových podlah ve stájích pro skot s produkcí mrvy je podélné drážkování. K rýhování podlah se využívají šablony, které v případě kategorie krav zajistí, aby šířka a hloubka drážek byly 10 až 20 mm při vzdálenosti drážek 80 až 100 mm. U drážkovaných podlah je důležité, aby kamenivo v betonu bylo jemné frakce (písek frakce 0/2; 0/4). Při použití hrubého kameniva a širokofrakčního kameniva hrozí při drážkování a dalších úpravách povrchu podlah jeho obnažování, což je jeden z faktorů, který v kombinaci s vlhkou podlahou stáje a měkkým paznehtem velmi významně zvyšuje četnost kulhajících krav ve stájích. Vrchní vrstva betonu podlah se pro snadnější vyhrnování mrvy ze stáje opatří Plná podlaha opatřená matrací a zařízení pro pravidelný stěr výkalů chovatel dávat pozor u hladkých podlah a schůdků na jejich zvýšenou kluzkost (4- až 5letá strojová úprava povrchu), změny směru, které by neměly být nikdy ostré (pokud již není jiné možné řešení, pak je nutné rohy budov opatřit alespoň otočným válcem), adekvátní intenzita osvětlení chodeb, po kterých se krávy pohybují (alespoň na úrovni 200 luxů s eliminací míst, která jsou dostatečně a nedostatečně osvětlená významný stresový faktor krav; pozor na odlesky z hladiny průchozích brodidel či van pro koupele končetin), konstrukční řešení hrazení (pravidelná údržba a kontrola jako prevence poranění krav). Pevné podlahy V tuzemských chovech dojených krav převažují podlahy plné nad podlahami roštovými, proto je kvalita betonových podlah pro zdraví končetin chovaných krav rozhodující. V mnoha případech je potřeba najít kompromis mezi adekvátně zdrsněným povrchem, který bude zajišťovat stabilní chůzi a přitom nebude způsobovat zvýšenou abrazi (obroušení) rohoviny paznehtu, a povrchem hladkým, který nebude způsobovat riziko uklouznutí a zranění krávy. Nekvalitní povrchy podlah (zejména kluzké povrchy aj.) ve stájích významným způsobem ovlivňují normální chůzi krav. Ty jsou při pohybu opatrnější, dochází k atypickému rozložení hmotnosti zvířete, čímž roste i riziko jejich uklouznutí a pádů. Platí, že konstrukce podlah musí svými vlastnostmi odpovídat platným právním, technickým a technologickým předpisům (např. vyhláška č. 208/2004 Sb., v aktuálním znění 1b Minimální standardy zařízení pro hospodářská zvířata, zejména pak bod 4 aj.). Plné podlahy jsou obvykle navrhovány jako betonové s izolací. Pro zajištění dobrého komfortu pohybujících se krav je důležitá správná volba betonu min. třídy C 20/25 Ocelové vodicí listy ve stájí usnadňují technice vyhrnování mrvy i kejdy ze stáje a současně zabraňují devastaci samotné podlahy Podélné rýhování podlah v pohybových chodbách, kosočtverečná profilace středového průchodu 9

10 Technologie Výstupky a nerovnosti podlah jsou velmi rizikové pro zdraví paznehtů Detail kosočtverečného profilování podlahy průchodu Detail velmi špatně udělané betonáže pohybové chodby použití vysokofrakčního kameniva (extrémní riziko poranění paznehtů) Detail roštové podlahy ve stájí pro skot Profilovaná podlaha s velkými frakcemi kameniva je velmi nebezpečná pro zdraví paznehtů profilovou úhlovou ocelí tvaru L a T (T 50 středové části chodby; L 50 krajní části chodeb navazující na zadní hranu boxového lože či kotce), které zajistí bezproblémový pojezd techniky po povrchu podlahy bez jejího poškození. Při vlastním drážkování musíme pamatovat na to, aby: drážky byly rovné a nedocházelo k jejich výraznému vyosení po celé ploše podlahy (vlnkování je zcela nežádoucí, stejně tak je zcela nepřijatelné tzv. hřebenování lístkování podlah), povrch jak podlahy, tak i samotných drážek byl vždy rovný a hladký, hrany drážek nebyly ostré v důsledku neadekvátního tlaku na rýhovací matrice. Podélné drážkování podlah v krmišti a hnojné chodbě má ještě jeden velmi významný efekt, kterým je záchyt moči (tekutých odpadů) a výkalů. Uveďme si příklad na produkční stáji pro 346 krav, která je koncipovaná jako třířadá stáj s boxovými loži s celkovou šířkou mm, délkou mm a šířkou krmiště a hnojné chodby 4500 mm, resp mm. V případě krmiště je celkový záchytný objem 39 podélných drážek (při profilaci 15 mm x 15 mm) 780 litrů, u hnojné chodby s 32 podélnými drážkami 640 l. Pro celou produkční stáj je tedy retenční objem drážek 2840 litrů. Pokud budeme uvažovat o průměrné denní produkci moče u krávy 25 l (rozpětí 19 až 35 l), pak teoretický retenční objem podélných drážek ve stáji dokáže pojmout produkci moče 109 krav, tj. 31,5 % celkového předpokládaného denního objemu moče všech krav výše uvedené stáje. Roštové podlahy Roštové podlahy jsou využívány jak v bezstelivovém systému ustájení, tak i stelivových provozech s cílem snížit množství výkalů na nášlapné ploše podlahy. I u této podlahy musí být dodržena pravidla, kterými jsou eliminace její kluzkosti, rovný povrch roštnic, pevně uložené roštnice bez výrazných přesahů, trvanlivost a odolnost. Je dobré mít také informace o možnostech pojezdu mechanizace po ní (max. zatížení roštnic), a to pro případ stájí s vyšší ustájovací kapacitou, kdy v průběhu roku nastanou situace, při nichž je nezbytné použít techniku k převozu zvířete imobilního či nemocného ze stáje ven. Roštové podlahy ovlivňují rozložení hmotnosti na plochu paznehtu, nepříznivý vliv roštů se stupňuje, nejsou-li rošty pevně usazeny v jedné rovině, mají-li ostré hrany nebo nerovný povrch (výtluky, nálitky apod.). Při pokládání roštové podlahy je potřeba, aby byl na místě adekvátní dozor a nedocházelo k poškození roštnic (praskliny, výtluky, nedokonalé osazení roštnicemi aj.), čehož jsme občas u výstavby nových stájí bohužel svědky. Velmi důležitým technologickým ukazatelem je podíl mezer vůči celkové ploše roštu, který by měl být na úrovni 1 : 4. Variantou je opatření části roštových podlah gumovým potahem. Gumový potah by nikdy neměl být na celé ploše roštových pohybových chodeb, protože by tím byl výrazně omezen částečný, resp. žádoucí obrus rohoviny paznehtu betonovým povrchem roštnice. Kvalitní roštová podlaha je řadou autorů považována za vhodnou technologii, umožňující chov dojnic v relativně suchém a čistém prostředí. Matrace v pohybových chodbách Podlahy, které jsou příliš tvrdé a velmi abrazivní, zvyšují výskyt lézí na chodidlové ploše paznehtu, přispívají k rozvoji trhlin a následně i vředových chorob, jež jsou úzce spojené s růstem rohoviny paznehtu. S ohledem na zlepšení prostředí welfare ve stádech dojeného skotu je zjevný trend v používání gumových matrací do pohybových chodeb ve stájích (krmiště, hnojné chodby, pohybové chodby mezi stájí a dojírnou apod.). Matrace v protiskluzové úpravě zajišťují lepší přilnavost vlastní nášlapné plochy chodidla paznehtu k podložce, u krav pozorujeme delší krok a logicky i rychlejší pohyb, což je významný argument zvláště pro umístění matrací v pohybových chodbách spojujících stáj s čekárnou a dojírnou (zajištění plynulejšího přesunu krav z dojírny a do ní). Z poloprovozních šetření v tuzemských chovech (preferenční testace), kde byla pohybová betonová plocha opatřena matrací, víme, že krávy upřednostňovaly pohyb po matracích před pohybem po betonové podlaze. Z řady studií víme, že použití matrací v pohybových chodbách a také v prostorách dojíren snižuje výskyt kulhání dojnic, omezuje poškození škáry paznehtní a také snižuje výskyt poranění a riziko uklouznutí krav (za předpokladu použití matrace vhodného dezénu). Pohyb po měkčí matraci je jednoznačně příjemnější zejména pro krávy, u kterých již v minulosti došlo k onemocnění končetin, nebo které těmito onemocněními právě trpí. Krávy s chodidlovým vředem měly při pohybu po gumové matraci v porovnání s krávami pohybujícími se po betonové podlaze o 7,3 cm delší krok (156,9 cm vers. 149,6 cm), ale i rychlejší chůzi 1,22 m/s vers. 1,17 m/s (Flowe 2007). Při výběru matrací je nutné vybírat podle její tvrdosti a povrchové úpravy, která by měla zabránit riziku případného uklouznutí. Současně se chovatel musí informovat o životnosti a rizicích spojených s působením vysoké hmotnosti zvířat (tzv. roztažnost matrace spojená s možnými posuny), zvláště v horizontu měsíců a let (reference). U matrací v pohybových chodbách musí být také kladen důraz na jejich adekvátní spojení s podlahou, aby bylo eliminováno riziko deformací, pronikání vrstvy kejdy mezi podlahu a matraci nebo jejich trhání. Příspěvek vznik v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0714. Literatura je k dispozici u autora. Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Foto autor 10

11 inzerce Vnašich podmínkách je bohužel většina dojnic chována celodenně ve stáji na betonových podlahách, což pro končetiny zvířat představuje obrovskou zátěž. Zdraví paznehtů zajišťuje kvalitní výživa, hygiena, jejich pravidelná úprava a samozřejmě povrch, po kterém se krávy pohybují. Kromě fyzického opotřebení, poškození rohoviny paznehtu a zvýšené zátěže kloubů dochází na mokrém betonu častěji k uklouznutí zvířete. Krávy se pohybují nepřirozeně, tedy celkově mnohem méně, opatrněji a dělají kratší kroky. Sami si porovnejte svůj pohyb po ledě a po koberci. U chovů na betonové podlaze pozorujeme kromě zvýšeného kulhání také horší projevy říje. Chovatel se pak nevyhne častějším příjezdům veterináře a zbytečně připravuje sám sebe o peníze. Kráva, která se méně pohybuje, logicky také méně přijímá potravu a pije, což výrazně snižuje její produkci mléka. Efektivní řešení představuje instalace gumových podlah do chodeb a průchodů ve stáji na původní betonovou podlahu. Gumové podlahy Animat z recyklované gumy se skládají z jednotlivých dílců, které se nevyboulí jako gumové podlahy dodávané v rolích. Rovný tvar pak umožňuje jejich snadné čištění. V případě mechanického poškození se dá jednoduše vyměnit pouze jeden dílec. Kromě toho do sebe gumy zapadají jako puzzle a díky tomu drží pohromadě mnohem pevněji než tradiční zámkový systém. Kotvení se provádí speciálními kotvami přímo do betonového podkladu. Tento typ gumové podlahy se uplatňuje například v celé Severní Americe bezmála deset let. Animat ideálně absorbuje nárazy díky optimální kombinaci tloušťky a hutnosti. Pokud je gumová podlaha příliš tenká (pod 18 mm), netlumí nárazy dostatečně. Naopak příliš silná guma působí měkce a unavuje zvířata tzv. syndromem běhání po písku. Zodpovědný chovatel ví, že pro maximální produkci mléka je potřeba zajistit dojnici pohodu a komfort. Výzkumy prokázaly, že délka kroku na gumové podlaze Animat je u zvířete stejně dlouhá jako v přírodě. Gumové podlahy tímto způsobem pozitivně ovlivňují zdraví paznehtů a minimalizují četnost zranění. Díky přirozenému pohybu dojnice častěji přijímají potravu a pijí, což zpětně vede ke kýžené vyšší produkci mléka. Počáteční investice do gumové podlahy se tedy bohatě vrací v podobě tanků plných kvalitního mléka na jedné straně a úspoře za Technologie Bezpečný pohyb dojnic zvyšuje produkci mléka Pozorovali jste někdy krávu na betonové podlaze, jak stojí na třech nohách a olizuje si kůži? Co nám tím dává najevo? Zvíře má jednoduše strach z uklouznutí a spadnutí. léčbu vašich dojnic na straně druhé. Podlahové dílce Animat importuje do Čech a na Slovensko rodinná firma AGRO-partner s. r. o. ze Soběslavi, která letos slaví 25 let na trhu. Tým AGRO-partner s. r. o. Foto archiv firmy Originální podlahové gumy ANIMAT do stájí pro dojnice pohodlné, trvanlivé a hospodárné řešení nejlepší komfort za přijatelnou cenu vyhovují pro většinu prostředí a povrchů vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu s vysokou hustotou a vulkanizace gumy protiskluzový povrch, který neabsorbuje žádnou tekutinu snadná instalace, nevytváří žádný prach na rozdíl od ostatních materiálů, jako je sláma, piliny, písek nebo pryžový granulát snadné čištění Kontakt: AGRO-partner s. r. o., Květnová 506/2, Soběslav, tel ww.agropartner.cz w rtne 11

12 Technologie Kvalita leháren a boxových loží Řada studií dokládá, že rizikovým faktorem pro vznik nemocí paznehtů je i typ podlahoviny samotného lože. Ve stájích s boxovými loži, která jsou opatřena matracemi či separátem, byl zaznamenáván vyšší výskyt kulhání na rozdíl od stájí s boxovými loži opatřenými pískem či volných kotcových stájí s lehárnou s vysokou nebo hlubokou podestýlkou (předpokladem je pravidelné doplňování podestýlky). Problém nastává především u nevhodného typu matrací, protože neumožňují zaboření paznehtu do podložky a jeho zapření při vstávání a zalehávání a dochází k přetěžování dorzální stěny paznehtu. Bolestivost se zvyšuje s výskytem vředů a jiných lézí rohoviny paznehtu. Kulhající krávy tak na nevhodných matracích déle stojí na úkor doby ležení, která se podle Cooka a Nordlunda (2005) zkracuje až na méně než 10 hodin denně, často na úkor pobytu v krmišti s betonovou podlahou, což snižuje příjem krmiva. Z tohoto pohledu nejsou ani vhodné vodní matrace, protože při vzestupu zvířete na nohy se voda pod paznehty vytlačí do stran a kráva tak stojí pouze na dvou tenkých vrstvách pryžového vaku ležícího na betonovém podkladu. U krav s onemocněním končetin je také podstatná celková délka boxového lože a jeho konstrukce. Při zalehávání i vstávání kráva nejprve poklekne na zápěstí, poté vysune hlavu přímo před sebe těsně nad zemí, čímž přenese váhu dopředu a odlehčí zadní končetiny, které vzpřímí. Čím výše je zvíře při tom nuceno hlavu zdvihnout nebo vychýlit do strany z důvodu omezeného prostoru (zeď, trubka), tím méně pánevní končetiny odlehčí. To je opět problém především pro zvířata s bolestivými končetinami, kdy postiženou končetinu ještě nadlehčují. Doba ležení, která by měla být minimálně 12, lépe 14 hodin denně, se zkracuje. Doba odpočinku je zásadní především pro dojnice s nejvyšší dojivostí. To dokazují výsledky práce Matzkeho (2003), který zjistil, že 10 % krav s nejvyšší dojivostí ze sledovaného souboru leželo v průměru 14,1 hod. oproti průměru 11,8 hod. na úkor doby stání v chodbách a boxech. Podobně také Bach et al. (2010) zjistili, že prodloužení doby ležení krav o jednu hodinu korelovalo s vyšší denní dojivostí o 1,7 l mléka. Vhodnost a pohodlnost boxových loží lze velmi jednoduše vyhodnotit pomocí podílu ležících krav z počtu krav, které jsou v boxech (leží, stojí i částečně, sedí, klečí). Uvedený podíl, označovaný také jako CCI (cow comfort index), by měl činit alespoň Na slámových matracích krávy rády leží Sláma je jeden z nejlepších podestýlkových materiálů Víte, že: ve stájích s boxovými loži, která jsou opatřena matracemi či separátem, je obvykle zaznamenáván vyšší výskyt kulhání na rozdíl od stájí s boxovými loži opatřenými pískem či volných kotcových stájí s lehárnou s vysokou nebo hlubokou podestýlkou (předpokladem je pravidelné doplňování podestýlky), nevhodný typ matrací v boxových ložích vede u krav s onemocněními paznehtu k snížení doby ležení, která se zkracuje až na méně než 10 hodin denně, kulhající krávy mají nižší příjem krmiva, vhodnost a pohodlnost boxových loží lze velmi jednoduše vyhodnotit pomocí podílu krav z počtu krav, které jsou v boxech (leží, stojí i částečně, sedí, klečí), který by měl být ideálně na úrovni 85 %? Kvalitní matrace v boxových ložích se ošetřují vápencem 85 %. Použít lze také podíl krav ležících v boxových ložích z celkového počtu krav v kotci (SUI = stall use index = index využití boxů). Ten by měl být minimálně 75 %. Oba ukazatele je nejlepší hodnotit jednu hodinu po příchodu všech krav z ranního dojení (Nordlund a Cook, 2003). Kvalitu boxových loží lze také posuzovat podle stupně poškození hlezen, přesněji míry poškození kůže na hleznech, které lze posuzovat i v době ležení krav, protože k vizuálnímu hodnocení stačí jedna končetina. Pro zvířata je velmi prospěšné, pokud mají alespoň část dne přístup na suchý písčitý povrch bez větších nerovností. Zde dochází k přirozenému čištění a obrušování paznehtů. Pevný a suchý povrch má příznivý vliv na vývoj paznehtů telat a jalovic. Příliš měkká stání (např. na hluboké podestýlce) vedou k menší tvrdosti rohoviny paznehtu, k snadnějšímu přerůstání paznehtů a následně pak k rozvoji patologických stavů na končetinách. Tepelný stres, vyšší počet zvířat, než je počet ustájovacích míst ve stáji, neadekvátní šířka krmného místa na krávu a dlouhé doby mezi přesuny krav mezi stájí a dojírnou jsou další faktory vedoucí ke kulhání, protože znamenají prodloužení doby, kdy dojnice stojí a přetěžuje paznehty. Literatura je k dispozici u autora. Ing. Mojmír Vacek, CSc., specialista na technologii chovu skotu 12

13 Pro pohodový pohyb ve stáji inzerce Plynulé zlepšování podmínek chovu K dlouholetým zákazníkům společnosti BDTech spol. s r. o. patří Zemědělské družstvo Haňovice. Společná cesta začala v roce 2004, kdy bylo nutné rekonstruovat čtvrtstoletí starý kravín. V té době bylo třeba výrazně zlepšit podmínky chovu a potřeba se sešla s nabídkou. Stáje byly rekonstruovány na volné ustájení s boxovými loži s matracemi. Samozřejmě nezůstalo jen u této výrazné změny a další proměna probíhala plynule. Jejím výsledkem jsou například vyhřívané napáječky, ventilátory Schaefer ve stáji, které zajistí v celkovém počtu 112 stabilní prostředí i v parném létě. Lepší chůze i ležení Zatím posledním vylepšením je výměna matrací v některých boxech. Volba padla na loňskou novinku v nabídce společnosti BDTech matrace Shvedoff. Tyto pryžové matrace se využívají k pokládání na farmách živočišné výroby, mléčných farmách, v konírnách, vepřínech atd. Při výrobě těchto desek se využívají tvárné gumařské směsi na bázi přírodního kaučuku. Tyto pryžové podlahy se používají pro ustájení, v dojírnách, čekárnách, chodbách, v lehacích boxech, v chodbách se shrnovacími lopatami, hnojných chodbách, v přepravních boxech. Matrace jsou vyráběny pro konkrétní hmotnostní skupiny zvířat. Měkkost je maximálně přiblížena přirozenému prostředí a rovnoměrně rozděluje hmotnost těla zvířat na podložku. Vytvoří tím tlumicí efekt. Zvířata se cítí pohodlně, což přispívá k dobrému zdravotnímu stavu a snižuje stres zvířat. Matrace má ve spodní části systém čepů různé výšky, které vytvářejí tlumicí efekt při zalehnutí zvířete o mm a krytina se měkce přizpůsobuje tvaru těla zvířete. Pozorování ukazují, že na podlaze s krytinou z pryžových matrací SHVEDOFF odpočívá skot v průměru o dvě hodiny déle. Speciální povrch s protiskluzovým profilem snižuje riziko uklouznutí zvířete, minimalizuje zranění a případné onemocnění končetin a kloubů. Nosná výroba mléka Zemědělské družstvo patří ke klasickým podnikům s rostlinnou i živočišnou výrobou. Na úrodných polích najdeme tržní plodiny v potravinářské kvalitě i krmivovou základnu pro potřeby chovu skotu a prasat. Kromě toho podnik postavil před čtyřmi roky bioplynovou stanici, která zpracovává hovězí a vepřovou kejdu, nezkrmitelný odpad ze živočišné výroby, kukuřičnou siláž a travní senáž z luk. Ve stájích nalezneme celkem 860 kusů holštýnského skotu, z čehož je 460 krav, 340 jalovic a 60 telat. Ve stádu zůstávají jalovičky, býčci jsou prodáváni od 15. dne věku. Užitkovost dosahuje 9800 litrů při tučnosti 4 procenta a obsahu bílkovin 3,46 %. Jak nám řekl vedoucí chovu Jaroslav Balatka, technologické vybavení stájí je důležité, ale důležitější je neustálé vylepšování prostředí ve stáji a kvalitní krmivová základna. Například rekonstrukce před dvanácti lety přinesla jednorázové zvýšení dojivosti o tři litry na dojnici a den, ale plynulým vylepšováním vybavení a stálou kontrolou kvality krmiva se daří dále užitkovost zlepšovat. Zajímavé jsou i některé další parametry chovu. Jalovice jsou připouštěny ve 13,5 až 14 měsících a úspěšnost zabřeznutí dosahuje 70 procent. U krav činí úspěšnost zabřeznutí 42 procent. Text a foto Vladimír PÍCHA Matrace SHVEDOFF jednoduchá a rychlá let

14 Technologie Na co nezapomínat při projektování Vprůběhu přípravy stavební dokumentace k výstavbě nebo rekonstrukci stáje je nutné pamatovat na tyto zásady: podlahy pohybových chodeb ve stájích a mimo ně musí být trvanlivé a musí být odolné vůči chemickým a fyzikálním vlivům (působení hmotnosti zvířat na jednotku plochy, odolnost vůči chemickým látkám výkaly, moč, krmiva apod.), podlahy musí být snadno čistitelné, aby bylo možné dosáhnout požadované úrovně hygieny, současně musí být zajištěna jejich ochrana před možnou devastací (ocelové vodicí lišty, trvanlivé vodicí pásy pro mechanizaci), podlahy ve stájích musí zajišťovat kravám jistotu pohybu, musí splňovat požadavky na adekvátní přilnutí nášlapné plochy paznehtu k podlaze, avšak nesmí způsobovat výrazné obroušení rohoviny paznehtu a současně nesmí být hladké natolik, aby na nich krávy mohly uklouznout, krávy by měly mít možnost střídání pohybu po plochách zpevněných (betonové podklady) a plochách nezpevněných (měkký udržovaný výběh, matrace v pohybových chodbách ve stájích, mezi stájí a dojírnou apod.). Víte, že precizní používání technologie a techniky pro odkliz mrvy a kejdy: eliminuje riziko vzniku přimrznutých výkalů (zmrazků) na podlahách i roštech v zimních měsících, čímž se předchází případným úrazům a zraněním krav, v průběhu celého roku přispívá ke zlepšení čistoty povrchu těla krav (končetiny, záď, vemeno apod.), což má rozhodující vliv na mikrobiologickou kvalitu získávaného mléka, snižuje množství kejdy a mrvy na jednotku plochy podlahy (snížení nežádoucí macerace paznehtů), což je důležitý předpoklad prevence dermatitid a dalších onemocnění paznehtů, resp. četnost odklizu mrvy a kejdy z pohybových chodeb ve stájích musí být častější v letních měsících, a to zvláště tam, kde je využívána technologie evaporačního ochlazování (prevence tepelného stresu sprchování)? Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0714. Literatura je k dispozici u autora. Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Tab. 5 Vliv rozdílných typů podlah na výskyt kulhání a vybraných nemocí prstu ve stádech dojeného skotu (upraveno podle Rushen et de Passillé, 2009) Citace Počet chovů Sledovaný typ podlahy Srovnávací typ podlahy Sledované onemocnění končetin Výsledky výzkumu Faye et Lescourret (1989) 80 betonová podlaha zemina kulhání různé etiologie 19,8 % (betonová podlaha) vers. 2,9 % (zemina) Frankena et al. (1992) 123 betonové rošty kotce se slámou vředy 44,6 % (betonové rošty) vers. 4,6 % na slámě Wells et al. (1999) mokré betonové podlahy betonové podlahy suché výskyt digitální dermatitidy (>5 %) mokré betonové podlahy 54 % vers. suché podlahy 29 % Sommers et al. (2005a) 47 betonová podlaha betonové rošty digitální dermatitidy rizikový koeficient u betonu 1,19 vers. 1 u roštů Sommers et al. (2005b) 46 betonová podlaha betonové rošty se stěrkou výkalů a bez ní Cramer (2007) 41 betonová podlaha (drážkovaná) Fjeldaas et al. (2011) 66 betonová podlaha, betonové rošty interdigitální dermatitidy a hniloba rohoviny patek rizikový koeficient u betonové podlahy 1,26 vers. 1 u roštové podlahy bez stěrky a 0,62 u roštové podlahy se stěrkou podlaha s gumovou matrací onemocnění paznehtů různé etiologie bez prokázání rozdílů betonová podlaha s matrací krváceniny v bílé čáře, vředy rizikový koeficient byl 2,6 u roštových podlah a 2,1 u betonových podlah vers. 1 u betonových podlah s matrací 14

15 Technologie Četnost vyhrnování mrvy a kejdy ze stájí jako faktor eliminace macerace paznehtů Zoohygienické podmínky chovu závisí zejména na četnosti odklizu mrvy, resp. kejdy. Pro zdraví paznehtů je rozhodující co možná nejsušší a čisté prostředí. Rohové pouzdro paznehtu je schopno přirozeně přijímat vlhkost, tudíž při dlouhodobém kontaktu paznehtů s výkaly a močí dochází ke změkčování rohoviny, jejímu rychlejšímu obrušování, snadnějšímu poškození, a tím také k pronikání infekce jak do škáry paznehtní, tak do kůže okolo paznehtů. Nevhodná zoohygiena je dána zejména tím, že krávy stojí a pohybují se ve výkalech, resp. mrvě, kejdě (v případě úzkých hnojných chodeb a krmiště, či při nedostatečné frekvenci odklizu kejdy či mrvy), nebo že dojnice mohou kálet i do zadní části boxových loží (nevhodně umístěná vymezovací boxová zábrana, neadekvátní délkové a šířkové rozměry boxového lože apod.). Pravidelný odkliz kejdy (mrvy) v intervalech individuálně stanovených podle situace ve stáji je nutnou podmínkou péče o chovaná zvířata. Hygienické podmínky jsou ovlivněny i počtem chovaných krav v jednom objektu a také chybami ve výživě, jejichž důsledkem jsou průjmy, čímž se zvyšuje množství a tekutost výkalů v pohybových chodbách. Kromě vlastního působení vlhkosti při kontaktu s kejdou zde ještě existuje i riziko infekce, protože čím vyšší koncentrace krav na omezené ustájovací ploše je, tím vyšší je koncentrace choroboplodných zárodků v prostředí (infekční tlak), které mohou být příčinou různých onemocnění paznehtů, přesněji kůže v jejich okolí. Četnost odklizu mrvy a kejdy Podlahy, ze kterých je v nedostatečných časových intervalech odstraňována mrva či kejda, přispívají k intenzivnější maceraci paznehtu, zvýšenému infekčnímu tlaku (např. dermatitidy) a zhoršené čistotě těla u krav. Pokud má chovatel nevhodně nastaveny intervaly vyhrnování kejdy nebo mrvy ze stáje, pak dochází k situaci, kdy se krávy odmítají ve vyšších vrstvách kejdy pohybovat, roste výrazně nejistota pohybové aktivity, snižuje se rychlost chůze, roste riziko upadnutí a uklouznutí (zvyšuje se riziko předčasného brakování ze stáda). S vlhkem velmi úzce souvisí i zvýšená abraze rohoviny paznehtu, která je výrazně vyšší na rozdíl od suchých betonových podlah. U nezateplených stájí je pro chovatele výhodné, aby investoval do stacionárních lopat nebo stěrek, případně do robotických systémů. Tyto technologie: eliminují riziko vzniku přimrznutých výkalů (zmrazků) na podlahách i roštech, v průběhu celého roku přispívají ke zlepšení čistoty povrchu těla krav (končetiny, záď, vemeno apod.), sníží množství kejdy a mrvy na jednotku plochy podlahy (snížení nežádoucí macerace paznehtů). A) odkliz kejdy mobilním (robotickým) vyhrnovacím zařízením v širokorozponových stájích s roštovou podlahou Měření a následné hodnocení efektivity stěrů výkalů mobilním vyhrnovacím zařízením v širokorozponových roštových hnojných chodbách a krmišti bylo uskutečněno ve stáji pro 220 krav. Hodnoceny byly dvě sekce, první bez provozu mobilního vyhrnovacího zařízení (37 ustájovacích míst), druhá s pravidelným pojezdem mobilního vyhrnovacího zařízení (48 ustájovacích míst). Šlo o provoz stelivový s hlubokými boxovými loži a roštovou podlahou. Vlastní měření stěru výkalů bylo uskutečněno v tzv. mrtvých místech, tedy místech, kde dochází ke zvýšenému zakálení ploch a také k nedostatečnému prošlapávání výkalů do podroštového prostoru. Ke kritickým místům ve stáji jednoznačně patřila podélná osa zadní hrany boxových loží (jednořadé, protilehlé), krmiště v blízkosti předpožlabnicového schůdku a krmiště ve vzdálenosti 1600 mm až 1800 mm Tab. 6 Hodnocení množství výkalů v krmišti a hnojné chodbě (průměrné hodnoty) Měřené místo Množství výkalů v g/m 2 roštové podlahové plochy Rozdíl v g (sekce se stěrem sekce bez sekce bez stěru sekce se stěry JOZTECH stěru) Krmiště u předpožlabnicového schůdku Krmiště u zadní hrany boxových loží Hnojná chodba u zadní hrany boxových loží od požlabnice. Výkaly byly sbírány z krmiště u předpožlabnicového schůdku, z krmiště v místě zadní hrany boxových loží (protilehlá boxová lože) a z hnojné chodby v místech zadní hrany boxových loží (protilehlá a jednořadá boxová lože (celkem z 12 míst). Výkaly byly stírány škrabkami z plochy 1 m 2. Šetření bylo uskutečněno v létě, kdy mobilní zařízení (MZ) pro stěr výkalů používalo systém vlhčení podlahy (sprejování podlahy pro zvýšení efektivity stěru). Hodnocení efektivity stěrů Z našeho šetření vyplývá, že v sekci bez pojezdu mobilního zařízení (MZ Joztech) bylo v tzv. kritických místech dosahováno výrazně většího množství kejdy. V místě krmiště u zadní hrany boxových loží, a to v sekci bez pojezdu MZ pro stěr výkalů, bylo dosahováno nejvyššího množství výkalů. Efektivita stěrů, resp. množství výkalů v sekci bez pojezdu a s ním MZ, je uvedena v tabulce 6 a znázorněna v grafu 1. U systému vlhčení povrchu roštových podlah MZ můžeme říci, že zvyšuje efektivitu stěru, a to zejména v letních měsících, kdy dochází k rychlému odparu vodních par v důsledku zvýšené teploty prostředí. Zvlhčení výkalů (ale i mrvy či podestýlky) napomáhá také pohybu kejdy v podroštových kanálech (snižuje spotřebu technologické vody, která je nutná pro zajištění jejího adekvátního tečení v podroštových kanálech, a to zvláště v chovech se stelivovým provozem). Systém sprejování umožňuje také dezinfekci podlah (použití speciálních přípravků pro zlepšení stájové zoohygieny, které nebudou destruovat materiál roštnic), což může být jedním z prostředků ke snižování infekčního tlaku, který působí ve stájích na rohovinu paznehtu a přiléhající kůži. průměrné množství výkalů v g/m bez stěru po stěru robot. systému Joztech krmiště u předpožlab. schůdku krmiště zadní hrana box. loží hnojná chodba u box. loží Graf 1 Srovnání průměrných hodnot stěrů výkalů v krmišti a hnojné chodbě v sekci bez stěru a sekci se stěrem 15

16 Technologie průměrné množství výkalů v g/m před stěrem po 1. stěru po 2. stěru B) odkliz kejdy shrnovacím (stíracím) zařízením v širokorozponových stájích s roštovou podlahou Měření a následné hodnocení vyhrnovacího zařízení pro shrnování výkalů v širokorozponových roštových hnojných chodbách bylo uskutečněno v produkční stáji pro 320 dojnic. Stáj pro dojnice byla vybavena dvěma vyhrnovacími zařízeními v hnojné chodbě široké 3200 mm a v krmišti širokém 4000 mm (délka stáje byla mm). Shrnovací zařízení pro shrnování výkalů sestávalo z části stěrky, pohonné jednotky, napínacího zařízení a vratné kladky. Na tělo stěrky byla pružně připevněna dvě stírací ramena. V každém rameni byla flexibilně upevněna polyuretanová flexibilně upravitelná stěrka. Konce ramen měly polyuretanové stěrky, umožňující stěr při oboustranném pohybu lopaty. V těle lopaty byl ukotven tažný řetěz, pohonná jednotka sestávala z motoru, převodové skříně, hnacího řetězového kola, impulzního kola a čidla, které v součinnosti s řídicí jednotkou řídí automatickou činnost celého zařízení. Vratný hodiny 3 hodiny 4 hodiny intervaly mezi stěry Graf 2 Porovnání průměrného množství setřených výkalů v závislosti na časovém intervalu od předchozího stěru (32 měřicích míst) pohyb zařízení zajišťovala vratná kladka a pohonné a napínací jednotky byly ukotveny do podlahy stáje. Délka pojezdové periody u jednosměrného projetí z jednoho konce stáje ke druhému trvala 25 minut. Vlastní měření, účinnosti stěru výkalů bylo uskutečněn v tzv. kritických místech (podélná osa zadní hrany boxových loží (jednořadé, protilehlé) a krmiště ve vzdálenosti 1600 mm až 1800 mm od požlabnice, a to v závislosti na tělesném rámci chovaných dojnic. Před uskutečněním vlastního stěru a následným vážením výkalů byla mobilní shrnovací zařízení přepnuta do režimu ručního (manuálního) ovládání. V předem stanovených měřených (sběrných) bodech (16 sběrných bodů levá polovina stáje, 16 sběrných bodů pravá polovina stáje) byly z plochy 1 m 2 škrabkou setřeny výkaly, které byly následně zváženy na digitálních vahách. Měření účinnosti stěru bylo rozděleno do několika etap, a to v závislosti na intervalech mezi stěry. Stěry byly uskutečněny: za přítomnosti zvířat ve stáji, na obou stranách stáje (pravá polovina, levá polovina) současně, celkem na 32 místech stáje s tím, že odběrová místa na sebe před odběrem, po prvním stěru a po druhém stěru navazovala, vždy před každým projetím mobilního vyhrnovacího zařízení, tj. v intervalu 2, 3 a 4 hodin od předchozího stěru, bezprostředně po prvním stěru mobilního vyhrnovacího zařízení, tj. v intervalu 2, 3 a 4 hodin od předchozího stěru, bezprostředně po druhém stěru mobilního vyhrnovacího zařízení, tj. po předchozím prvním stěru také v intervalu 2, 3 a 4 hodin. Hodnocení efektivity stěrů Celkové porovnání účinnosti stěru a průměrného množství výkalů v závislosti na intervalu od předchozího stěru je uvedeno v grafu 2 a 3. Z tohoto porovnání je zřejmé, že nejvyšší účinnosti stěru bylo dosaženo u jednorázového stěru a dvou po sobě následujících stěrech při intervalu čtyři hodiny od předchozího stěru (73,4 %, resp. 85,6 %). O něco nižší účinnost stěrů výkalů byla zaznamenána u intervalu tři hodin od předchozího stěru vyhrnovacího DeLaval R18P krytina na chodby Kousek z pastviny ve vaší dojírně, stáji DeLaval R18P nabízí bezproblémový, poddajný, odolný a protiskluzový povrch pro chůzi. Umožňuje kravám cítit se jako na pastvině. Zajišťuje sušší a čistější povrch, což zlepšuje zdraví paznehtů. Umožňujeme udržitelnou výrobu potravin. 16

17 Technologie efektivita stěrů v % hodiny 3 hodiny 4 hodiny 0 73,4 % 68,9 % 58,2 % 85,6 % 76,4 % před stěrem po 1. stěru po 2. stěru 68,9 % počet stěrů roštových podlah Graf 3 Porovnání účinnosti stěru výkalů v závislosti na časovém intervalu od předchozího stěru a počtu pojezdů po roštové podlaze zařízení, a to u jednorázového stěru 68,9 % a u dvou po sobě následujících stěrů 76,4 %. Vysoká účinnost stěru byla způsobena lepším pasážováním velkého množství výkalů přes meziroštnicové mezery (působení tlakových sil pasírování ). Nejnižší účinnosti (z hlediska porovnání množství výkalů získaných setřením po jednorázovém a po dvou po sobě následujících stěrech s hodnotami bezprostředně před stěrem) bylo dosaženo v intervalu dvou hodin od předchozího stěru, kdy po jednorázovém projetí tato dosáhla 58,2 %, zatímco u dvou po sobě následujících stěrech činila již 68,9 %. Výběr vhodného časového intervalu mezi jednotlivými stěry by měl být vždy provozovatelem stáje odzkoušen v konkrétních stájových podmínkách. Rozmezí dvou hodin mezi stěry lze doporučit pro zimní měsíce, kdy v některých stájích s roštovou podlahou vzniká nebezpečí přimrznutí výkalů k roštové podlaze. To může způsobit u pohybujících se zvířat pády s následnými těžkými pohmožděninami či zlomeninami. K dalším nesporným výhodám pravidelného intervalu stěru výkalů patří menší míra vystavení rohoviny paznehtů jejich maceraci. Kratší pojezdové doby by měli volit chovatelé s užšími pohybovými chodbami. Faktory ovlivňující čistotu krav a maceraci paznehtů Zajištění adekvátní čistoty krav, resp. minimalizace znečištění krav, je základním pilířem získávání vysoce jakostního mléka s minimální mikrobiální kontaminací a také prevencí mastitid. Čistotu krav ve stájích může chovatel ovlivnit dvěma významnými způsoby. Prvním z nich je adekvátní péče o podlahovinu lože a podestýlku. Opatření hlubokého boxového lože vhodnou podlahovinou je jedním z limitujících faktorů pro vytvoření komfortního místa pro odpočinek krav. Bohužel se v chovatelské praxi i v současnosti setkáváme se situacemi, kdy při rekonstrukci nebo výstavbě nové stáje chovatel založí nevhodným způsobem podlahovinu do hlubokých boxových loží. Tato skutečnost se velmi brzo projeví tak, že základní a krycí vrstva díky své nestabilitě a nedostatečnému udusání je v průběhu několika týdnů krávami vyhrnuta do hnojných chodeb. Obdobné problémy platí i pro chovy, kde nastýlání podestýlky a péče o ni (zejména úprava podestýlky po jejím nastlání, případně alkalizace lože aj.) nejsou prioritními činnostmi ošetřovatelů. Pokud je povrch lože pro krávu nekomfortní, tj. je bez adekvátní vrstvy podestýlky, nebo naopak tzv. přestlaný (např. tzv. mrtvá lože apod.), pak do něj kráva uléhat odmítá a zvyšuje tak neúměrně dobu stání a celkovou zátěž končetin. Druhým faktorem ovlivňujícím čistotu krav je precizní nastavení managementu odklizu kejdy a mrvy ze stáje (v případě hluboké podestýlky pak hnoje). Platí pravidlo, že čím má stáj užší pohybové chodby, tím častěji by měla být mrva nebo kejda ze stáje odklízena. Ve stájích s pevnými podlahami je nejrozšířenějším způsobem odklizu mrvy nebo kejdy používání mechanizace (traktor s radlicí, UNC), a to až ve 2/3 chovů, zatímco používání stacionárních systémů je záležitostí asi 1/5 chovů dojeného skotu. Nevýhodou používání mechanizace je frekvence vyhrnování mrvy či kejdy ze stáje, která je limitována dobou dojení stáda krav, tedy 2, max. 3 denně. U stacionárních systémů (tažené či hydraulické lopaty, radlice či stěrky) je nespornou výhodou možnost naprogramovat doby jejich pojezdu. Čistotu pohybových chodeb a ostatních ploch může chovatel zlepšit i využitím mobilního kartáčového zařízení a v posledních 7 až 10 letech také pomocí progresivních mobilních ( robotických ) vyhrnovacích stíracích zařízení. Faktory, které mohou mít vliv na zdraví končetin, můžeme rozdělit na: a) faktory managementu stáda chovat v odděleních či sekcích stáje pouze tolik dojnic (krav), na něž jsou tato projektována, a počty zásadně nepřekračovat (ba naopak, chovatel by měl jak v produkční, tak i reprodukční stáji vždy počítat s tzv. minimální ustájovací rezervou; nejdůležitější v poporodních sekcích), zajistit adekvátní péči o podlahoviny v boxových ložích a o podestýlku (zabránění situacím, kdy lože pro odpočinek krav jsou nekomfortní a způsobí prodloužení doby stání krav zátěž končetin, a to na úkor doby ležení, což je jeden z limitujících faktorů produkce mléka), zkrmovat kvalitní a vhodně strukturovanou směsnou krmnou dávku (TMR), která má vliv na konzistenci resp. tekutost výkalů (vyvážená krmná dávka; přechody v krmných dávkách, zvláště v měsících, kdy se tzv. načínají nové silážní jámy; eliminace výskytu metabolických onemocnění), při práci s dojnicemi minimalizovat stresové situace (víme, že ke zvýšené četnosti kálení dochází v krátkém časovém intervalu po vstání krávy, na tuto skutečnost je dobré myslet před každým dojením eliminovat rychlé vstání a odchod zvířat mimo stáje); b) faktory technologické dodržet vhodné intervaly mezi jednotlivými stěry vyhrnovacího zařízení, a to na základě předchozího odzkoušení různých variant četnosti stěrů přímo v podmínkách konkrétní stáje, vybírat vyhrnovací zařízení tak, aby jejich design, konstrukční provedení a doporučená pojezdová rychlost nezraňovaly jak stojící, tak i ležící krávy, v chovech s plnými a roštovými podlahami je nutností stanovit frekvenci pojezdů techniky tak, aby byly zohledněny klimatické podmínky ve stájích v průběhu celého roku (např. tvorba zmrazků v zimních měsících, resp. nutnost vyhřívání koncovky aj.), pravidelně kontrolovat části zařízení, která jsou náchylná k intenzivnějšímu otěru (např. polyuretanové stěrky výměna, úprava), pravidelně kontrolovat stav napínání tažných řetězů a lan (tato kontrola by měla být denní), stejně tak i kontrolovat hrany vyhrnovacích radlic a jejich případné upravení, pravidelně kontrolovat stav podlah pohybových chodeb ve stájích, včetně zajištění nutných oprav v případech jejich poškození, v pravidelných intervalech uskutečnit čistění pevných podlah a dočišťování roštnic pomocí vysokotlakého proudu vody (možnost dezinfekce s ohledem na využití kejdy a povahu dezinfekčního prostředku poškození betonu), adekvátně dimenzovat boxová lože, aby šířkové a délkové parametry vyhovovaly rámci krávy, resp. její živé hmotnosti (správně vymezit boxovou zábranu, aby více než 80 % krav zalehávalo tak, že jejich zádě budou v ose zadní hrany boxového lože, tím pádem by výkaly směřovaly do prostor hnojné chodby a krmiště, nikoliv do podestýlky boxového lože). Příspěvek vznik v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0714. Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. 17

18 Technologie Komplexnost v péči o končetiny je klíč k úspěchu! inzerce Klíč ke kvalitní péči o končetiny ve stádech skotu je komplexnost. Již dávno jsou pryč doby, kdy stačilo u vybraných zvířat průběžně udělat úpravu paznehtů, nebo koupat ve formaldehydu. Stejně tak jako modernizované postupy koupelí v koktejlu modré skalice s formaldehydem apod. dnes už rovněž nesplňují očekávané výsledky. Kefektivnímu řešení běžných poruch a onemocnění paznehtů patří komplex opatření, která se jako střípky skládají do mozaiky, a až když nám z pomyslné mozaiky vystoupí kompletní obraz, lze konstatovat, že jsme pro zdraví končetin v našem stádě udělali maximum. Pokud budeme tuto mozaiku stále udržovat kompletní, lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že budou končetiny zdravé a funkční! Výživa -> Technologie -> Management (FÚP, software, prostředky na ošetření paznehtů apod.) Aby bylo možné objektivně zhodnotit a v průběhu času sledovat vývoj námi zavedených postupů a opatření, vyvinula naše firma FARMCZSYSTEM, s. r. o., aplikaci pro chytré telefony a tablety Hoof Manager, která je dostupná ZDARMA na adrese: Hoof Manager je nově vyvinutá česká softwarová aplikace pro chytré telefony a tablety určená pro přímé použití v praxi pro faremní zootechniky, paznehtáře, veterinární lékaře a ošetřující personál. Aplikace umožňuje snadno zadávat a vyhodnocovat data týkající se ošetření a léčení končetin. Synchronizací dat s internetovým serverem lze snadno díky webovému rozhraní sledovat, vyhodnocovat a následně řídit management péče o končetiny ve stádě. Problémem ve vnímání ošetření paznehtů v naší praxi je stále zakořeněná domněnka, že jeden prostředek slouží na vše. Respektive, jen málo chovatelů si uvědomuje, že je nutné rozlišovat prostředky na vytvrzování rohoviny paznehtu a prostředky na potlačování dermatitid apod. A především, že je stále nutné souběžně využívat obojího postupu, abychom udrželi končetiny zdravé. Náš systém je tedy postaven na: Vytvrzování rohoviny paznehtu FaSy Hoofbath plus je základním prostředkem pro vytvrzování rohoviny. Díky vysoce rozpustné formě mědi lze docílit maximální dostupnosti měďnatých iontů v roztoku lázně, které se vážou do struktury paznehtu na místo síry v sulfidových můstcích, a tím dochází k vytvrzení rohoviny. Na rozdíl od sulfidového můstku je tento proces při následném kontaktu s amoniakem nevratný. Tím nedochází k znovuměknutí paznehtu při kontaktu s chlévskou mrvou. Při použití formaldehydu se sulfidové můstky ve struktuře paznehtu obnoví, ale ty se začnou při styku s chlévskou mrvou působením amoniaku téměř okamžitě znovu narušovat (zde pak dochází k tzv. regresi a opětovné destrukci rohoviny krok tam, krok zpět ). Příliš vytvrzená rohovina se stává křehkou a má sklon k praskání. Potlačování DD FaSy Hoofsolution je revolučním řešením v prevenci a tlumení digitálních dermatitid (DD). Díky pravidelné aplikaci hotového roztoku do oblasti spěnky 18

19 Technologie lze celoročně udržet výskyt DD ve stádě pod 5% hranicí. Nedochází tak k tzv. píkům výskytu DD v průběhu roku. FaSy Hoofsolution působí přímo na místo, kde je potenciální riziko vzniku léze, nebo tam, kde se již léze vyskytuje. Přímou aplikací dochází k působení na postiženém místě a k vytvoření ochranného filmu. Cílenou aplikací dojde ke zničení původců na povrchu a je podpořeno odstranění zrohovatělé vrstvy odumřelých buněk. Podporou obnovy zdravé tkáně přirozeně zamezuje působení patogenů. Doplněk pro léčení DD FaSy Hoofgel je vysoce účinný gel na bázi kyseliny salicylové umožňující řešení velkých lézí DD tzv. nekrvavou cestou. Jeho použití je velmi snadné. Na postižené místo naneseme malé množství gelu (vhodné je postižené místo nejdříve zbavit nečistot). Následně zabandážujeme ošetřené místo, a to dvěma způsoby tzv. bikiny wrap jedenkrát obtočíme přes mezipaznehtí a jedenkrát kolem spěnky. Bandáž by měla samovolně odpadnout asi po dvou dnech (nutno překontrolovat). Pokud léze zmizí, není potřeba dalšího postupu. Pokud se léze stále vyskytuje, opakujeme celý postup ještě jednou. Druhá varianta je obdobná s tím, že na bandáž použijeme celé obinadlo a doba mezi sledováními je prodloužena na jeden týden, přičemž postup je stejný. Technologie Magellan Význam technologií, respektive volby technologie, je velice důležitým faktorem, který může velmi významně ovlivnit zdraví končetin. Ke snížení infekčního tlaku a působení amoniaku, který narušuje pevnost rohoviny paznehtu, je třeba udržovat krmné a hnojné chodby, stejně tak jako prostory, kde se zvířata zdržují delší dobu, jako je například prostor čekárny na dojírnu v co možná nejsušším a nejčistším stavu. Jedním z řešení jsou zaroštované plochy a pravidelné odklízení chlévské mrvy z prostor, které zaroštované nejsou. Zajímavou novinkou je podlaha Magellan, kterou právě uvádíme na trh. Jedná se o systém gumové podlahy s permanentním odvodem chlévské mrvy z těchto prostor s možností jejich probiotického osidlování. Využívání prebiotik a probiotik v chovech hospodářských zvířat věnujeme dlouhodobou pozornost. Díky tomuto systému lze paznehty udržovat maximálně suché mimo stálou maceraci v chlévské mrvě v průběhu pohybu zvířat v těchto prostorách nebo při příjmu krmiva. Výživa PrimeHumic Abychom dostáli v úvodu zmíněné komplexnosti, nesmíme zapomenout na zásadní vliv výživy. K tomuto bodu bylo již napsáno mnoho a mnoho. V současné době je často skloňovaný pojem mykotoxinů, které významným způsobem negativně ovlivňují zdraví a celkovou prosperitu zvířat. Působením mykotoxinů dochází mimo jiné k poškození stěny vlásečnic vyživujících škáru paznehtní. Díky tomu dochází následně k tvorbě vředů. Pro účely tohoto článku bychom mohli zmínit například Prime Humic, který umí u vybraných mykotoxinů narušit jejich funkci tak, že se stávají pro organismus neškodné, jiným pak zamezit průniku do krevního řečiště organismu. Dále je schopen neutralizovat a odstraňovat glyfosáty z těla zvířat. Neboli zamezit těmto látkám, které se začínají dostávat do potravního řetězce z pesticidních přípravků, aby se do těla zvířat dostávaly a kumulovaly se zde. Naše firma FARMCZSYSTEM, s. r. o., připravuje celý systém ve výživě, ale to je nad rámec tohoto článku a k tomu více zase někdy příště!protože WE ARE DIFFERENT! I ng. Vojtěch Zink, Ph.D., Ing. Martin Landovský, Foto archiv firmy Wearediferent! 19

20 Technologie Čistá stáj zdravé končetiny inzerce Požadavky člověka na zvyšování především mléčné užitkovosti skotu způsobily výrazné změny habitu a tělesné konstituce moderních plemen krav. Snažíme se našim zvířatům zajistit v nových světlých, otevřených stájích s prostornými chodbami a pohodlnými lehacími boxy příznivé životní podmínky, podobné těm přírodním. Cílem je vytvořit optimální welfare, kde jsou zvířata spokojená. V technickém prostředí stáje to vyžaduje používání stále výkonnější a dokonalejší techniky a technologie. Jakýkoliv nedostatek nebo zanedbání se okamžitě projeví snížením užitkovosti a následně zhoršením zdravotního stavu dojnic. Zdánlivě nevýznamné kulhání několika kusů ve stádě bývá počátkem dlouhodobých problémů s následnými nejen finančními ztrátami. U volně se pohybujících zvířat na loukách a pastvinách se s onemocněním končetin a paznehtů setkáváme výjimečně. Zvířata se tam pohybují po čistém a pružném povrchu travního drnu, nemusí se brodit vlastními výkaly jako v betonových chodbách kravínů. Mají neomezené možnosti slunění, jsou vystavena působení deště, povrch těla a končetiny si udržují v čistotě, což ve stájích nemohou. Čisticí robot JOZ-Tech JT200 Evo spray 20

21 Technologie Přirozené očistné vlastnosti přírodního prostředí jim ve stájích musíme nahradit technickými prostředky. Na tvrdý beton pohybových chodeb pokládáme pružné gumové rohože, abychom předešli vzniku otlaků paznehtní škáry či nadměrnému obrušování rohoviny paznehtů. Pohodlné měkké lože lehacích boxů vytváříme použitím různých materiálů. Ty jsou přírodní sláma, piliny, separát s příměsí mletého vápence, nebo umělé různé typy matrací. Existující technika pro aplikaci podestýlky s dezinfekčními Gumové matrace ROYAL MAT do pohybových chodeb Vícefunkční zastýlací stroj BOBMAN přípravky do lehacích boxů i na matrace současně umí omést zadní část boxů a očistit povrch roštových podlah. Výkaly z chodeb odstraňují v optimálním případě nepřetržitě se pohybující vyhrnovací lopaty nebo robotické vyhrnovače. Dokonce i na roštových podlahách používáme robotická zařízení, která očistí nášlapné plochy roštů a výkaly prošlapou do podroštových kanálů. Obrovskou výhodou samojízdných robotů je schopnost vyčistit všechna zákoutí stájí, včetně naháněcích uliček nebo čekáren před dojením. Zvířata se tak vždy pohybují po čistých a hygienických chodbách, kde nehrozí nekontrolované šíření patogenních zárodků, způsobujících onemocnění paznehtů. Ideální stav, kdy budou všechna zvířata ve stádě naprosto zdravá, je nedosažitelný. Ale snažme se alespoň o přiblížení k tomuto snu všech chovatelů. Jan Vašíček, FARMING CZ Foto archiv firmy Úroveň ošetřovatelské péče a existence systému zooveterinární prevence onemocnění Rozvoj onemocnění paznehtů zásadním způsobem ovlivňují přerostlé, či nevhodně upravené paznehty. Při přerůstání paznehtů se prodlužuje zvláště přední část paznehtu, čímž dochází k nerovnoměrnému rozložení hmotnosti zvířete a nadměrnému zatěžování patkové části paznehtu, kde se přes měkčí rohovinu patky snadněji traumatizuje škára paznehtní. Dochází tak k většímu zatěžování oblasti úponu hlubokého ohybače prstů, tj. predispozičního místa pro vznik Rusterholzova vředu a také se relativně snižuje výška patek, které tím pádem mohou být snadněji vystaveny negativnímu působení výkalů. Znamená to tedy, že paznehty, pokud nedochází přirozeně k jejich dostatečnému obrušování (abrazi), musejí být chovatelem, resp. paznehtářem upravovány. Vzhledem k intenzivní výživě je růst rohoviny relativně rychlý, řada studií uvádí, že její minimální přírůstek je na úrovni 0,5 cm za měsíc. Intenzita růstu rohoviny paznehtů velmi úzce souvisí s úrovní výživy a fází laktace dojnice. Paznehty musejí být podle délky upravovány (a zkontrolovány včetně svého okolí) minimálně 1 ročně, v chovech s vysokou intenzitou produkce 2 ročně, v problémových situacích, resp. individuálně lze akceptovat i trojí úpravu za rok. Kulhání je ovlivněno řadou proměnných, těmi hlavními jsou: využívání boxových loží (pohodlnost loží), doba stání na betonové podlaze (přetěžování paznehtů), krmná dávka resp. stabilita bachorové fermentace a riziko tvorby histaminu a endotoxinů; saturace důležitými prvky a vitamíny, čistota prostředí, zejména odkliz mrvy a kejdy z podlah a loží, prevence infekčních chorob paznehtů (dezinfekční koupele) úprava paznehtů. Chovatel by měl také vědět, že péče o paznehty je upravena právním předpisem, tj. vyhláškou č. 208/2004 Sb., v aktuálním znění, která uvádí, že Zvláštní pozornost se musí věnovat stavu paznehtů u všech kategorií dospělého skotu; mezi preventivní opatření patří kontrola stavu paznehtů a paznehtářská úprava prováděná v pravidelných intervalech tak, aby nedocházelo k přerůstání rohoviny nebo jinému poškození paznehtu a bolestivým stavům vyvolávajícím změnu fyziologického postoje nebo pohyblivosti zvířat. S úpravou paznehtů je vhodné začít již u jalovic ve stáří asi 14 měsíců (obvykle v období jejich prvního zapouštění), zejména s ohledem na používanou technologii ustájení (volné kotcové ustájení s hlubokou podestýlkou versus volné boxové ustájení s betonovými podlahami ve stáji). Kromě nutnosti pravidelné úpravy paznehtů a jejich průběžné kontroly je vhodné zavést do managementu péče o paznehty u jalovic a krav i systematické vyhledávání a efektivní ošetřování aktuálně kulhajících zvířat, dezinfekční koupele paznehtů a vědomě pozitivně působit na již výše uvedené vnější faktory ovlivňující četnost kulhání (pohodu zvířat, zoohygienu a výživu). Tyto aspekty a zásady a způsoby koupelí jsou podrobně popsány v kapitole Preventivní program pro udržení zdraví paznehtů. Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0516 a MŠMTLO1218. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 21

22 Výživa a úroveň chovu Kvalita výživy a výskyt metabolických poruch Nedostatky ve výživě mohou buď vést přímo k onemocnění paznehtů, nebo mohou vznik postižení končetin (společně s dalšími faktory) podmínit. Významným faktorem přímo navozujícím rozvoj onemocnění paznehtů je, jak je dlouhodobě tradováno, acidóza bachorového obsahu a případně až metabolická acidóza. Může být způsobena zkrmováním krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv (případně nevhodným rozdělením denní dávky jádra), které se podávají vysokoprodukčním krávám především v prvních měsících laktace a v nichž výrazně stoupá podíl sušiny jadrných krmiv z celkové sušiny krmné dávky. Častěji však bývá vyvolána nedostatkem strukturální vlákniny v krmné dávce, což znamená nedostatečnou stimulaci přežvykování, produkci slin, a tím nedostatečnou pufraci kyselin tvořících se v bachoru. Dalším velmi častým důvodem je potom separace krmné dávky, která vede k vyššímu příjmu jemných částic, především jadrných krmiv. Tím se snižuje příjem strukturální vlákniny, zvyšuje se podíl škrobu v bachoru, a tak dochází k prohloubení a prodloužení působení nízkého ph v bachoru, přestože krmná dávka byla spočítána optimálně. V případě, že krávy separují krmnou dávku nebo krmná dávka je acidózní, je vhodné preventivně přidávat přípravky na pufraci kyselosti. Uvedené krmné dávky jsou pro bachorovou fermentaci rizikové, protože vedou ke změnám ve složení bachorové mikroflóry. Na úkor ostatních se množí zejména bakterie mléčného kvašení, čímž dochází k vyšší produkci kyseliny mléčné v bachoru a k výraznému snížení ph bachoru. Pomalejší vstřebávání této organicky silné kyseliny a současné hromadění dalších kyselin v bachoru navozují další pokles ph bachorového obsahu. Důsledkem změny ph je redukce bachorové mikroflóry a narušení trávení dusíkatých látek, zejména bílkovin a přebytek čpavku v bachoru, který ho není schopen zpracovat. Ten pak prostupuje do krve, je přeměněn na močovinu a v mléce dochází k jejímu rychlému zvýšení (což je jedna z možností detekce špatné bachorové fermentace). Při acidóze vzniká biogenní amin histamin a dochází k masivnímu odumírání žádoucí bachorové mikroflóry, přičemž se do bachorového prostředí uvolňují endotoxiny. Histamin a endotoxiny jsou vstřebávány do krve a způsobují poruchy v krvení škáry paznehtní s následným vznikem otoku, krvácenin a aseptického zánětu škáry paznehtní tj. Víte, že: významným faktorem přímo navozujícím rozvoj onemocnění paznehtů je acidóza bachorového obsahu a případně metabolická acidóza, k rozvoji acidózy dochází při zkrmování velmi vysokých dávek jadrných krmiv, ale i v případech významného nedostatku strukturální vlákniny v krmné dávce, při acidóze vzniká biogenní amin histamin a dochází k masivnímu odumírání žádoucí bachorové mikroflóry, přičemž se do bachorového prostředí uvolňují endotoxiny, histamin a endotoxiny jsou vstřebávány do krve a způsobují tzv. schvácení paznehtů laminitidy, bachorová acidóza může vést k acidóze metabolické, která narušuje metabolismus vápníku a fosforu, přebytek proteinů v krmné dávce vede k rychlejšímu růstu rohoviny, ale také k produkci měkčí a nedostatečně keratinizované rohoviny, nedostatek zinku se často spolupodílí na vzniku zánětlivých procesů na kůži prstu (např. při dermatitis digitalis), peripartální období je opakovaně dokumentováno jako vysoce rizikové pro rozvoj laminitidu, u krav s nízkým BCS nízkou tělesnou kondicí se vyskytuje vyšší procento kulhání? Krávy v tranzitním období potřebují odpovídající krmnou dávku v krvi navodí snížení propustnosti cév pro zinek a sulfátové kyseliny, při jejichž nedostatku se nesyntetizuje keratin a narušuje se tak celistvost paznehtů. Bachorová acidóza může vést k acidóze metabolické, která narušuje metabolismus vápníku a fosforu. Navozené zhoršené vstřebávání vápníku společně s vyšším vyplavováním vápníku z kostí (pufrační mechanismus) a vysokým výdejem vápníku mlékem vede u krávy v laktaci především k rozvoji osteoporózy, která postihuje také kost paznehtní, na níž vznikají výrůstky. Tyto výrůstky dále traumatizují škáru paznehtní a podmiňují tak vznik zprvu nehnisavého zánětu škáry paznehtní. Narušením metabolismu těchto minerálií dochází také snadněji k uvolnění závěsného aparátu spěnky a zkříženého mezipaznehtního vazu, což vede k prošlápnutí spěnky a k rozšíření meziprstní štěrbiny. Tvorba histaminu a endotoxinů v trávicím traktu zvířat se zvyšuje také v průběhu poruch trávení spojených se zkrmováním nekvalitní konzervované píce, především nahnilých siláží a senáží a zaplísněných krmiv. V posledních letech se výzkum zabývá i vznikem biogenních aminů v silážích. Největší množství biogenních aminů, tudíž i histaminu, vzniká u siláží s nízkou sušinou, u kterých dochází ke zvýšenému procentu rozkladu bílkovin za vzniku čpavku, a to se v rozborech označuje jako proteolýza. Také u krmiv, která mají zvýšená množství mykotoxinů, dochází k tvorbě histaminu, což spolu s nesprávnou bachorovou fermentací značně zvyšuje negativní působení histaminu na paznehty. V průběhu poruch trávení, navozených zkrmováním nekvalitních, příp. nevyrovnaných krmných dávek, je narušena syntéza mikrobiálního proteinu a vitamínů skupiny B (zejména biotinu, vitamínu B 7 ). Nedostatek biotinu má nepříznivý vliv na kvalitu produkované rohoviny a podmiňuje rozvoj prasklin paznehtního pouzdra. Stejně tak je doloženo, že přídavek biotinu zlepšuje zdraví paznehtů, zejména redukuje výskyt onemocnění bílé zóny. Mikrobiální protein je způsobují tzv. schvácení paznehtů laminitidu. Dochází k uvolnění závěsného aparátu kosti paznehtní, která poté klesá, případně i rotuje. Změna pozice kosti paznehtní v rohovém pouzdru způsobuje stlačování škáry paznehtní, což vede k jejímu dalšímu poškození. Vzhledem k aseptickému zánětu škáry paznehtní dochází k zástavě či významnému narušení růstu rohoviny paznehtu, rohovina je potom významně měkčí, nekvalitní, častým následkem je vznik tzv. dvojitého chodidla, či vydrolení rohoviny v místě nejtěžších změn. Navíc kyselina mléčná Optimálně krmeny musí být i jalovice 22

23 Výživa a úroveň chovu Kulhání se nejčastěji vyskytuje u krav v prvních třech měsících laktace, protože tehdy: dochází k významným změnám ve složení krmné dávky s rizikem rozvoje acidózy, nastupují hormonální změny (vzestup prolaktinu, kortizolu aj.) s negativním vlivem na produkci rohoviny, rozvíjí se negativní energetická bilance spojená s odbouráváním tukových zásob z digitálních podušek a přetěžováním škáry, dojnice více času stojí (dojení, příjem krmiva, přehánění apod.), čímž hrozí přetěžování škáry paznehtní. nezbytným zdrojem sirné aminokyseliny metioninu, který je základním stavebním kamenem rohoviny paznehtu. Škodlivý je ale i přebytek proteinů v krmné dávce, který vede k rychlejšímu růstu rohoviny a také disproporce mezi obsahem cysteinu a metioninu v krmné dávce, která navozuje produkci měkčí a nedostatečně keratinizované rohoviny. Zásadní význam má úroveň minerální a vitamínové výživy. Kromě zajištění dostatečného obsahu vápníku, fosforu a hořčíku pro správnou funkci pohybového aparátu a zdraví paznehtu jsou důležité některé další prvky, především Zn, Cu, Mn, Se, S a z vitamínů pak kromě biotinu vitamín A, E, D. V krmných dávkách, díky používaným minerálním doplňkům, bývá spíše přebytek Zn, Mn a Se, ale jejich utilizace v organismu zvířat nebývá dostatečná. Nedostatek zinku se často spolupodílí na vzniku zánětlivých procesů na kůži prstu (např. při dermatitis digitalis) a také, jak již bylo uvedeno, v důsledku omezení tvorby keratinu narušuje celistvost paznehtů. Měď, mangan, selen, síra, ale i vitamíny A, E, D se podílejí na tvorbě mezibuněčného tmelu a na procesu keratinizace. Výživa významnou měrou ovlivňuje také imunitní reakce organismu, čímž se nepřímo podílí na rozvoji infekčních onemocnění paznehtů. Velmi aktuální je tento fakt zvláště na začátku laktace, kdy jsou u krav přirozeně vysoké hladiny estrogenů a glukokortikoidů, což jsou látky s výraznými imunosupresivními účinky. Neúměrný deficit energie na začátku laktace (často ve spojení s nepřiměřenou kondicí zasušených krav) vede ke vzniku ketóz dojnic. Ketolátky v organismu dojnic negativně ovlivňují funkci bílých krvinek, jako nezastupitelné složky imunitního systému. Negativní ovlivnění imunitního systému je také zaznamenáváno u zvířat s metabolickou acidózou. Na udržení fyziologických funkcí imunitního systému má také vliv řada vitamínů, především dostatek vitamínu A a E. Řadou studií je doloženo, že vyšší výskyt kulhání, resp. chodidlových lézí se vyskytuje u dojnic v prvních dvanácti týdnech po otelení. Peripartální období je opakovaně dokumentováno jako vysoce rizikové pro rozvoj laminitid, resp. nemocí paznehtů, a to zřejmě působením více faktorů. Jedná se především o změny krmné dávky, zmiňované výše, typické významným zvýšením podílu lehce degradovatelných sacharidů a bílkovin a snížením obsahu strukturální vlákniny. Dalším faktorem jsou hormonální změny zaznamenávané v peripartálním období. Ve vztahu ke zdraví paznehtů se zdá být problematické působení hormonu prolaktinu, který je dominantním hormonem v řízení produkce mléka, ale který podle studií na koňském modelu nepřímo tlumí proteosyntézu ve škáře kopytní, a je zde tedy odůvodněný předpoklad, že přispívá ke snížení produkce keratinu. Krávy v tranzitním období jsou zřejmě navíc ve větším stresu, jak dokládají u nich zjišťované vyšší hladiny hormonu kortizolu, který také negativně ovlivňuje proteosyntézu v keratinocytech. Zásadní význam má zřejmě nedostatek energie, který postihuje řadu dojnic v peripartálním období. Je totiž doloženo, že u krav s nízkým BCS se vyskytuje vyšší procento kulhání. Pokles tělesné kondice souvisí zejména s rozvojem negativní energetické bilance u zvířat krátce po porodu, která vede k odbourávání tukových rezerv v organismu krávy. Nedochází však k odbourávání pouze podkožního tuku, ale i vnitřního tuku, a to i z digitálních podušek v paznehtech, které slouží jako tlumiče nárazů při došlápnutí zvířete na zem. Zeslabení tukových polštářků potom znamená vyšší pravděpodobnost mechanického poškození škáry s následným vývojem defektů na paznehtech. Stupeň lipolýzy bývá ovlivněn tělesnou kondicí zvířat před porodem, čím jsou krávy tučnější, tím silnější bývá úbytek tělesné hmotnosti. Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace MZERO0516 a MŠMTLO1218. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat Krávy stojící na sucho by měly dostávat vysokovlákninovou nízkoenergickou krmnou dávku 23

24 Anatomie prstu, onemocnění paznehtů Anatomie prstu u skotu U tura domácího, jakožto představitele sudokopytníků, slouží ke stání a pohybu na každé končetině pouze 3. a 4. prst. Rudimentární 2. a 5. prst nacházíme jako paznehtky na zadní straně končetiny v úrovni spěnkového kloubu a v průběhu evoluce ztratily svou podpůrnou funkci. Kostra prstu Oba prsty na každé končetině mají tři prstní články: článek proximální, válcovitého tvaru, označovaný jako kost spěnková, článek střední, rovněž válcovitého tvaru, označovaný jako kost korunková, a článek distální, označovaný jako kost paznehtní, která má tvar trojbokého jehlanu. Tyto prstní články jsou vzájemně spojeny klouby. Základní kloub prstu, tedy kloub mezi kloubní jamkou spěnkové kosti a kladkou srostlých 3. a 4. záprstní či zánártní kosti se označuje jako kloub spěnkový. Jde o složitý střídavý kloub, který je ze zadní (palmární či plantární) strany doplněn u každého prstu dvěma proximálními sezamskými kostmi velikosti hrášku. Jednoduchý střídavý kloub mezi prvními dvěma prstními články (kladkou spěnkové kosti a kloubní jamkou korunkové kosti) se nazývá kloubem korunkovým. Kloub mezi středním a koncovým článkem prstu (mezi kladkou kosti korunkové a kloubní plochou paznehtní kosti) se označuje jako kloub paznehtní. Tento složitý střídavý kloub je celý uschován uvnitř paznehtního rohového pouzdra. Kloubní plochy paznehtní a korunkové kosti doplňuje u každého prstu zezadu (z palmární/ plantární strany) svou kloubní plochou jedna distální sezamská kost označovaná jako kost člunková ta je v rámci kloubu pevně fixována k oběma prstním článkům postranními vazy. Po zadní ploše této kosti klouže silná šlacha hlubokého Víte, že: konec prstu paznehtní kost je v paznehtu zavěšena, většina tíhy zvířete se přenáší na stěnu paznehtu, jen část zátěže přebírá chodidlová rohovina a patka, mimo jiné prostřednictvím prstové podušky, paznehtní kost může poklesnout a vyvolat vznik vředů? Rohové pouzdro paznehtu 1. Rohovina obruby, produkována škárou obruby, 2. Rohová stěna, vnější vrstva, produkována škárou korunkovou, 3. Rohová stěna, vnitřní lístková vrstva, produkována škárou stěnovou, 4. Rohovina chodidla, 5. Rohovina patky 1. Korunka, 2. Patka, 3. Vnější rohová stěna, část tvořená korunkovou škárou, 4. Vnější rohová stěna, část tvořená stěnovou škárou, 5. Hrana chodidla, 6. Chodidlo, 7. Vnitřní stěna paznehtu ohybače prstu. Aby nedocházelo k poškozování této šlachy o člunkovou kost, je podložena tíhovým váčkem označovaným jako burza podotrochlearis. Vazy a šlachy prstu Střídavé klouby prstních článků jsou po stranách fixovány silnými postranními (kolaterálními) vazy. Jako prevence nadměrného poklesu ve spěnkovém kloubu slouží u skotu tzv. závěsný aparát prstu: tvořený vazivově (desmogenně) změněným mezikostním svalem. Tento sval odstupuje ze zadní (palmární/ /plantární) strany srostlé 3. a 4. záprstní/zánártní kosti. Jeho sezamská ramena se upínají na proximální sezamské kosti, jeho postranní ramena obchází ze stran spěnkovou kost a vnořují se do šlach natahovačů prstu a spolu s nimi se upínají na natahovačový výběžek (proc. extensorius) paznehtní kosti. Tím zabraňují extrémnímu propnutí (tzv. hyperextenzi) prstu ve spěnkovém kloubu. Dále zabraňují hyperextenzi desmogenně změněné svaly mm. adductores (přitahovače prstů). Ty také odstupují ze zadní strany srostlé záprstní či zánartní kosti a spolu se šlachou povrchového natahovače prstu vytváří trubici, která se v úrovni korunkové kosti rozestupuje v jednotlivá ramena a upíná na zadní straně korunkové kosti do jejích výběžků (torus phalangis mediae) a mezi ně. Středem této tvořené trubice prochází šlacha hlubokého ohybače prstu (m. flexor digitorum profundus), která před svým úponem klouže přes člunkovou kost a upíná se na paznehtní kost v její zadní části na ohybačový hrbolek (tuberculum flexorium). Oba ohybače prstu, povrchový a hluboký, zajišťují flexi, tedy ohnutí prstu v kmitové fázi kroku. V opěrné fázi svou tenzí spolu s přitahovači prstu zároveň brání nadměrnému poklesu spěnkového kloubu. K natažení (extenzi) prstu pro zajištění předvedení končetiny v průběhu kroku využívá skot následující svaly. Na hrudní končetině to jsou společný natahovač prstu (m. extensor digitorum communis), na pánevní končetině to jsou dlouhý natahovač prstu (m. extensor digitorum longus) a postranní natahovač prstu (m. extensor digitorum lateralis). Šlachy těchto svalů se postupně upínají na přední (dorzální) straně korunkové a paznehtní kosti do natahovačových výběžků a zároveň na postranní plochu paznehtní kosti. Prsty jsou k sobě vzájemně poutány ve dvou úrovních: na úrovni spěnkové kosti se nachází proximální meziprstní vaz, na úrovni paznehtního kloubu se nachází distální meziprstní vaz. 24

25 Anatomie prstu, onemocnění paznehtů Fibrózní povázka prstu Je dobře patrná pouze v místech, kde tvoří fibrózní pochvy prstů, které objímají šlachy prstových ohybačů, aby tak byla zajištěna jejich správná pozice. V úrovni proximálních sezamských kostí tvoří silný fibrózní oblouk lig. metacarpeum transversum superficiale. V úrovni spěnkové kosti jsou utvořeny dva silné prstence prstencová část fibrózní povázky. Zkřížená část fibrózní povázky jde od vnějšího okraje spěnkové kosti na přivrácenou vnitřní plochu paznehtní kosti v meziprstí se spojuje s distálním meziprstním vazem. Postupem věku a vlivem metabolických poruch dochází k degenerativním změnám kolagenu závěsného aparátu spěnky, a tím k jejímu postupnému prošlápnutí (přiblížení paznehtků k podložce při zatížení končetiny). To pak vede k nadměrnému přerůstání paznehtů do délky a nadměrnému přetížení zadního konce paznehtní kosti, zadního chodidlového segmentu škáry a koncové části rohového chodidla v místě jeho přechodu v rohovou patku, a tím k rozvoji chodidlových a patkových vředů. Zjednodušená stavba paznehtu škára a rohovina (převzato Lischer, 2000) Pazneht Paznehtní pouzdro je silně keratinizovaný kožní derivát. Rohové pouzdro vyrůstá z bazální vrstvy rychle se dělících epidermálních buněk, které jsou vyživovány difuzí z paznehtní škáry přes bazální membránu, na niž naléhají. Uspořádání paznehtní škáry do papilárních či lamelárních výběžků a jejich hustota pak určují typ produkované rohoviny a její mechanické vlastnosti. Kvalita krevního zásobení paznehtní škáry, dynamika průtoku krve, její saturace kyslíkem a nutričními látkami ovlivňují kvalitu mezibuněčných spojů jednotlivých buněk, kvalitu keratinu, a tudíž mechanickou odolnost tvořené rohoviny. Výsledkem anatomického uspořádání jednotlivých segmentů škáry a fyziologických (ale často také patologických) procesů probíhajících v paznehtní škáře je tvorba rohového pouzdra konkrétního tvaru a mechanické odolnosti. K pochopení architektury rohového pouzdra je zapotřebí pochopit rozložení jednotlivých segmentů škáry na koncové části 3. a 4. prstu u skotu, na nichž se rohové pouzdro utváří. Stavba paznehtu 1. Kost paznehtní, 2. Kost korunková, 3. Kost spěnková, 4. Kost člunková = distální sezamská (vedle 1 a 2)/ záprstní kost (nad 3) 5. Šlacha hlubokého ohybače prstů, 6. Šlacha povrchového ohybače prstů, 7. Šlacha povrchového ohybače prstů, 8. Proximální člunková (tj. sezamská) kost, 9. Škára korunková, 10. Škára stěnová, 11. Škára chodidlová, 12. Digitální polštářky, 13. Šlacha natahovače prstů kloub spěnkový kloub korunkový kloub paznehtní šlachy natahovače prstů převzato Lischer 2000 kost záprstní kost spěnková 2 kosti sezamské kost korunková kost paznehtní kost sezamská Šlachy hlubokého a povrchového ohybače prstů Škára paznehtu Lze ji v podstatě rozdělit do pěti segmentů o různém uspořádání škárových výběžků (papil, lamel) co do hustoty, sklonu a velikosti. Jde o segment obruby, segment patkový, segment korunkový, segment stěnové škáry a chodidlový segment. Segment obruby je zóna přechodu kožní škáry ve škáru paznehtu, na níž je produkována měkká voskovitá rohovina chránící korunku paznehtu. Směrem palmárním/plantárním volně navazuje na tento segment patková škára uspořádaná do šikmo uspořádaných drobných papil, jimž odpovídá produkovaná měkká elastická rohovina patky, která má za úkol umožňovat deformaci patkového polštáře při došlápnutí. Níže (distálně) od segmentu obruby se nachází významný segment škáry korunkové. Tento segment se vyznačuje velmi výraznými nahusto uspřádanými papilami škáry, jimž odpovídá produkce nejvíce keratinizované pevné rourkové rohoviny tvořící vnější stěnu rohového pouzdra, na kterou se přenáší podstatná část zatížení končetiny. Distálněji ležící segment škáry stěnové je tvořen výběžky srostlými do nahusto uspořádaných lamel. Na těchto škárových lamelách se utváří do lístků formovaná rohovina vnitřní vrstvy stěny rohového pouzdra. Spoj mezi lamelami škáry a lístky utvářené rohoviny musí být velmi pevný (částečně i pružný) tvoří totiž hlavní způsob zavěšení paznehtní kosti v rohovém pouzdru na její vnější ploše a rovněž do poloviny vnitřní axiální plochy. Abnormality či diskontinuita v tvorbě rohoviny v tomto segmentu škáry je podstatou patogeneze poklesu paznehtní kosti v tomto jejím závěsném aparátu při laminitidě. Spodina rohového pouzdra je produkována na segmentu škáry chodidlové, která je uspořádána do papil umístěných nahusto (kolem 20 na mm 2 ). Směrem 25

26 Anatomie prstu, onemocnění paznehtů dozadu (palmárním/plantárním směrem) na tento segment volně navazuje segment škáry patkové. Je zde produkována pevná, avšak pružná rohovina chodidlová. Pouze zadní polovina segmentu chodidlové škáry a segment patkový naléhají na podkožní tkáň. Ostatní škárové segmenty jsou pevně spojeny s okosticí paznehtní kosti a zprostředkovávají tak pevnost spoje rohového pouzdra s kostrou prstu tedy přenos zátěže na muskuloskeletární systém při zátěžové fázi kroku. Rohové pouzdro paznehtu Je součástí systému přenosu tíhy zvířete na muskuloskeletární systém. Architektura rohového pouzdra paznehtu odpovídá svou povahou uspořádání výše zmiňovaných segmentů paznehtní škáry, z nichž vyrůstají části rohového pouzdra korespondující svými mechanickými vlastnostmi uspořádání výběžkům škáry. Z hlediska základního členění podle mechanických vlastností rohoviny se rozlišují dva typy: rohovina rourková tubulární, a rohovina lístková lamelární. Podstatou tvorby rourkové rohoviny je uspořádání dělivých epidermálních buněk na papilách škáry. Nejvyšší koncentrace a pevnost mezibuněčných spojů keratinizovaných buněk odpovídá jejich odrůstání z bočních stěn škárových papil. Lístková rohovina odpovídá odrůstání epidermálních buněk z bazální vrstvy rozložené po stranách lamel stěnového segmentu škáry. Z popisného hlediska na rohovém pouzdru rozlišujeme obrubu, stěnu, chodidlo a patku. Obruba rohového pouzdra je pruh voskovité rohoviny chránící korunku paznehtu. Poranění nebo infekční procesy v této oblasti často vedou k poruchám tvorby rohoviny z korunky paznehtu a následně k rozvoji vertikálních rozštěpů rohové stěny paznehtu. Směrem dozadu obruba volně přechází v rohovou patku. Rohová patka je tvořena měkkou pružnou rohovinou se šikmo probíhajícími rourkami (tubuly), která umožňuje vratnou deformaci patkového polštáře (tedy silně vaskularizované podkožní tkáně) při došlápnutí končetiny. Tento mechanismus napomáhá cirkulaci krve koncovou částí končetiny při pohybu. Dlouhodobé stání zvířat tedy může vést k cirkulačním poruchám v končetině a rozvoji poruch tvorby rohoviny. Patková rohovina je méně odolná vůči abrazivním stájovým a pastevním povrchům, rovněž tak vůči chemickým a mikrobiálním vlivům ve vlhkých ustájovacích prostorách s nízkou úrovní hygieny. Rohová stěna je tvořena dvěma vrstvami rohoviny. Vnější vrstva tvořená rourkovou rohovinou (s hustotou rourek asi 80/mm 2 ) tvoří nejpevnější část rohového pouzdra. Mechanicky chrání po stranách koncovou část prstu skotu a při pohledu na chodidlovou plochu vytváří tzv. nosnou hranu paznehtu. Vnitřní lístková vrstva rohové stěny vytváří spolu s lamelami stěnové škáry, z nichž odrůstá, tzv. závěsný systém paznehtní kosti, především po jejím vnějším obvodu. Jejím prostřednictvím dochází k přenosu tíhy zvířete z kostry prstu na rohové pouzdro paznehtu. Na rohovou stěnu se tímto způsobem přenáší převážná část hmotnosti zvířete. Při pohledu na spodinu rohového pouzdra tvoří stěna tzv. nosný okraj paznehtu zabírající celý vnější obvod po patku a přední polovinu vnitřního okraje chodidlové plochy. Zbytek zátěže částečně přebírá u starších zvířat přiléhající část chodidlové rohoviny, zvláště na měkkém povrchu pastvin či na hluboké podestýlce. MVDr. David Antoš, privátní veterinární lékař Nejvýznamnější onemocnění paznehtů Kulhání se v nejvyšší míře vyskytuje u dojnic v období od porodu do 120. dne laktace. Postihnout však může krávu v jakékoli fázi laktace, stejně tak jako v období stání na sucho. Hlavní příčinou kulhání dojeného skotu (90 % všech případů) je postižení vlastních paznehtů a kůže k nim přiléhající. Z praktického hlediska můžeme za rozvojem kulhání ve stádu nacházet dvě značně odlišné skupiny příčin, a to buď infekční onemocnění (kůže) prstů, anebo onemocnění rohového pouzdra. Do infekčních onemocnění (kůže) prstů patří: 1. Digitální dermatitida (DD), synonyma jsou jahodová/malinová nemoc, Mortellaro, (dermatitis digitalis) 2. Interdigitální dermatitida (ID), synonymum je meziprstní zánět kůže, (dermatitis interdigitalis) 3. Nekrobacilóza meziprstí (IP), synonymum interdigitální flegmóna K onemocněním rohového pouzdra paznehtu patří především: 1. Laminitida, synonymum schvácení paznehtů (pododermatitis diffusa aseptica) 2. Ložiskové záněty škáry paznehtní, tzv. vředy (pododermatitis circumscripta septica) zejména chodidlový/rusterholzův vřed, nemoc bílé čáry/hnisavě dutá stěna, vřed špičky paznehtu. Některé chovatelsky velmi vyspělé země již zavedly rutinní elektronickou evidenci nemocí lézí paznehtů (a prstů) u dojeného skotu. Řada dalších zemí na tomto systému evidence zdraví Nemoci prstu se nejčastěji vyskytují u zvířat v časné fázi laktace, lze rozdělit na nemoci kůže a nemoci rohového pouzdra, lze snadněji určit pomocí atlasu nemocí paznehtů ( Health_Atlas.pdf ) paznehtů pracuje. V roce 2015 sestavili světoví experti pod hlavičkou mezinárodní plemenářské organizace ICAR jednoduchý, ale velmi názorný, obrazový atlas zdraví paznehtů (ICAR Claw Health Atlas), který je již v současné době brán za mezinárodně standardizovaný podklad pro harmonizovanou evidenci zdravotních poruch na paznehtech. Tento atlas je ke stažení na stránkách ICAR ( Documents/ICAR_Claw_Health_Atlas.pdf), je tam k dispozici i ve slovenštině ( Health-Atlas.pdf). Cílem tohoto úsilí je pomoci získávat až mezinárodně srovnatelná data o výskytu (za určité údobí = incidenci) poruch zdraví paznehtů a napomoci tak zlepšování zdraví a pohody zvířat ve svém důsledku i šlechtěním na sledované funkční znaky. Názvosloví bylo v oblasti zdraví paznehtů i v angličtině dosud poměrně nejednotné. Pro jednoduchost bylo v uvedeném atlasu zvoleno popisné vymezení lézí/poruch/ defektů/nemocí na paznehtech/prstech jednou či dvěma větami, ale hlavně je doplněné názornými fotografiemi (a jednoduchým kódováním). Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 26

27 Infekční nemoci kůže prstu Dermatitis digitalis Dermatitis digitalis neboli digitální dermatitida (DD) je chovatelům známa pod nejrůznějšími jmény, z nichž nejužívanějšími synonymy jsou Mortellaro, jahodová nemoc, malinová nemoc či bradavice. Jedná se o nakažlivý, někdy dokonce lavinovitě se ve stádu šířící zánět kůže prstu, především po zavlečení do stáda. Výskyt tohoto onemocnění byl poprvé odborně zdokumentován v chovu holštýnského skotu v Itálii v roce 1974 doktorem Mortellarem. Dnes jeho výskyt trápí chovatele v řadě zemí s intenzivní zemědělskou produkcí. Vzhledem ke svému často hromadnému výskytu a vysoké bolestivosti patří dermatitis digitalis k ekonomicky závažným nemocem skotu, protože se v postiženém chovu významným způsobem podílí na zřetelném poklesu mléčné produkce. DD představuje velmi bolestivý zánět kůže vedoucí k obnažení její horní vrstvy (epidermis), který však na rozdíl od jiných závažných onemocnění paznehtů není doprovázen výrazným otokem prstu a nemá tendenci postihovat hlubší tkáně prstu. Nejčastěji postihuje kůži na zadní ploše prstu, těsně nad patkami na přechodu do meziprstí. Může se však lokalizovat i na přední straně prstů opět na přechodu do meziprstí. Zcela atypické, ale přesto se občas vyskytující je potom umístění léze výš, až pod paznehtky. Obecně se vyskytuje především na pánevních končetinách, u poloviny postižených zvířat je nalézáno na obou pánevních končetinách, u další poloviny pouze na jedné, přičemž neexistuje zatím uspokojivé vysvětlení (kromě individuální variability), proč tomu tak je, když jsou obě končetiny vystaveny působení stejných faktorů. Podobně není zcela jasné, proč některá zvířata ve stádu neonemocní, zatím co jiná onemocní opakovaně. Dermatitis digitalis digitální dermatitida (DD): bolestivá s nápadným kulháním (přestože je jen povrchová, bez otoku), 90 % lézí je na pánevních končetinách, při typické lokalizaci zvířata nastupují pouze na hroty paznehtů, až případně zbrousí špičku, zatímco rohovina patek přerůstá, bývá okolo přechodu kůže patek do meziprstí, oválná léze různé velikosti, bez chlupů, krvácející po očistě, připomínající povrchem jahodu, hromadný výskyt lze řešit zlepšením zoohygieny a dezinfekčními koupelemi. granulační tkáň, která je silně bolestivá na dotyk, snadno krvácí a jejíž struktura se nápadně podobá jahodě = typická léze DD. 3. Stadium M3 znamená překrývání léze epitelem a stroupky (tj. známky hojení), přetrvává abnormální vzhled. 4. Stadium chronické (M4) je typické vznikem šedobílého lemu okolo vlastní léze, někdy je doprovázeno tvorbou výrůstků dlouhých až 1 cm (často zaměňovaných chovateli za bradavice). Vlastní povrch se začíná překrývat epitelem a jeho barva se mění na světle hnědou. V této fázi onemocnění již ustupuje silná bolestivost procesu, což vede k snížení intenzity kulhání zvířat. V pokročilých případech se onemocnění může šířit na kůži meziprstí i na rohovinu paznehtu (především na měkkou rohovinu patek) a může být příčinou rozvoje vředů paznehtů. Dermatitis digitalis na pánevní končetině, akutní stádium, erozivní forma, typická lokalizace, současně mírná hniloba patek Příznaky Vzhledem k výrazné bolestivosti onemocnění jsou prvními příznaky neklidné přešlapování a nadlehčování končetin, nastupování na špičky paznehtů a následný rychlý nástup dramatického kulhání dojnic. Onemocnění je spojeno s poklesem užitkovosti zvířat, sníženým příjmem krmiva a u těžce postižených kusů i úbytkem celkové tělesné hmotnosti. Obraz onemocnění je typický, a tudíž lze onemocnění relativně snadno diagnostikovat na základě klinických příznaků. Detailně byla jednotlivá stadia onemocnění popsána v publikaci Döpfera et al. (1997), kde byla charakterizována čtyři stadia onemocnění (M1 až M4). 1. Rané počáteční stadium (M1) je kruhová léze do velikosti 2 cm, bez chlupů, granulomatózní, bez výrazné bolestivosti. Z něho se vyvíjí typické stadium M2. 2. Akutní, erozivní stadium (M2), kdy nalézáme na kůži zadní plochy prstu 2 až 5 cm velké, ostře ohraničené oválné léze bez ochlupení, pokryté šedohnědým exudátem. V okolí procesu se často vyskytují dlouhé zježené chlupy. Po důkladném očištění defektu se v daném místě odhalí výrazně červená Dermatitis digitalis, typická lokalizace, akutní stádium (a hniloba rohoviny patek především na vnějším hypertrofovaném paznehtu) 27

28 Infekční nemoci kůže prstu Dermatitis digitalis atypická lokalizace Dermatitis digitalis atypická lokalizace pod paznehtkem Proliferativní forma onemocnění s tvorbou dlouhých silných výrůstků je častější v USA, v Evropě je častější výskyt erozivní formy (M2). První případy klinického onemocnění se objeví nejčastěji 4 až 6 týdnů po zanesení infekce do stáda, přičemž DD může ve stádu, kde se poprvé objeví, postihnout 80 i 90 % chovaných zvířat. I když onemocnění postihuje všechna plemena skotu a všechny jeho věkové kategorie, vyšší výskyt DD je potvrzen u holštýnského skotu a zároveň je vyšší u prvotelek a jalovic nežli u krav na vyšších laktacích. Původce DD je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se pravděpodobně významně podílejí spirochety rodu Treponema, protože jsou pravidelně z lézí izolovány. Dominantně je zjišťováno šest druhů treponem a to: Treponema denticola, Treponema maltophilum, Treponema medium, Treponema putidum, Treponema phagedenis a Treponema paraluiscuniculi. Zároveň jsou však z lézí kultivovány i další bakterie, např. Borrelia burgdorferi, bakterie rodu Bacteroides, Dichelobacter, Mycoplasma a jiné. Kromě těchto původců bývá běžně z kožních změn způsobených DD izolována smíšená hnisavá mikroflóra. Na rozvoji DD se však podílejí i další faktory: především nedostatečná či špatně provedená úprava paznehtů, nevhodné zoohygienické podmínky ustájení (silné znečištění pohybových chodeb mrvou a kejdou, zvýšená vlhkost), vysoká koncentrace zvířat (vyšší počet krav, než je skutečný počet ustájovacích míst) a chyby ve složení krmné dávky. Vznik DD usnadňují drobná poranění a macerace kůže prstu, které umožňují průnik infekce a rozvoj zánětu. Léčba a prevence Při nižším výskytu DD ve stádu lze využít individuální léčení postižených kusů, při rozsáhlejším výskytu onemocnění ve stádu je vzhledem k časové náročnosti komplikované uplatnit individuální přístup léčby, a proto je nejvhodnější provádět hromadné dezinfekční koupele končetin. Individuální ošetřování je náročnější na práci chovatele i veterinárního lékaře, výhodou však je přímá kontrola vývoje nemoci a úspěšnosti terapie, cílená lokální aplikace vhodných léčebných preparátů a redukce finančních nákladů proti hromadnému ošetřování celého stáda. Vlastnímu individuálnímu ošetření musí předcházet důkladná očista (nejlépe s pomocí proudu vody) a řádné osušení postiženého místa. Poté je vhodné odstranit případné nekrotické části a odstávající chlupy z okraje ložiska. Následně bývají na ložiska DD aplikovány různé, především antimikrobiální prostředky. S dobrými výsledky se používají antibiotika ve formě sprejů (např. Pederipra), která se aplikují dvakrát v intervalu 30 sekund. Celková aplikace antibiotik je zcela zbytečná. Obdobně se dá s úspěchem k lokální terapii DD využívat i metakresolsírová kyselina (policresulenum registrovaný veterinární přípravek Lotagen), v některých pramenech je uváděna i možnost místního ošetřování DD pomocí přípravků obsahujících měďnaté sloučeniny nebo kyselinou salycilovou. Krytí léze obvazem je nutné pouze ve velmi rozsáhlých případech. Po uvedeném běžném lokálním ošetření je vhodné nechat zvířata stát alespoň deset minut na suché tvrdé podlaze, aby preparát mohl ulpět na kůži prstu a proniknout hlouběji. Malé léze stačí takto ošetřit jedenkrát, u rozsáhlejších procesů je vhodné tuto léčbu opakovat několikrát v intervalu 3 až 4 dnů. Důležitou součástí léčby je současně i provedení pečlivé funkční úpravy paznehtů, optimalizace krmné dávky zvířat a zlepšení zoohygienických podmínek ustájení. Dermatitis digitalis chronická K hromadné terapii a také pro prevenci infekcí kůže prstu jsou používány dezinfekční koupele končetin. V zásadě existuje možnost provádět koupel průchodem zvířete dezinfekční vanou (tzv. brodicí koupel) nebo dlouhodobým (20- až 30minutovým) pobytem zvířat v dezinfekčním prostředku v koupacích vanách. Při léčbě infekčních chorob kůže prstů je vhodné používat dlouhodobé Rozsáhlá dermatitis digitalis přecházející na koupele končetin, pro prevenci lze rohovinu patek použít dlouhodobé, ale postačí i brodivé koupele. Koupele mohou být také pěnové, tj. na končetiny se aplikuje pěna s dezinfekčním roztokem. U pěny se předpokládá lepší ulpívání na paznehtu, a tudíž by měla lépe zajistit průnik účinné látky k vlastnímu místu působení. Kromě koupelí lze také provádět přímý postřik dezinfekčním prostředkem pomocí postřikovače. Dlouhodobé i brodicí koupele budou účinnější, pokud se používají u zvířat s očištěnými paznehty, nepokrytými zaschlou podestýlkou a výkaly. Formu a frekvenci koupelí je nutné zvolit podle zdravotní situace stáda a možností chovatele a je potřeba ji modifikovat dle vývoje situace. Podrobněji k zásadám provádění koupelí v části Preventivní program. V zahraničí jsou popisovány k léčbě DD i hromadné koupele paznehtů v antibiotických roztocích (oxytetracyklinu, linkomycinu spolu se spektinomycinem). Tento způsob ošetřování však nelze paušálně doporučit vzhledem k vysoké ekonomické náročnosti, dlouhým ochranným lhůtám a riziku vzniku rezistence. V sousedních zemích je/byla někdy v postižených chovech používána i vakcinace zvířat (nejčastěji pomocí stájových vakcín), její výsledky jsou však prozatím rozporuplné. Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace za finanční podpory MZe RO0516 a MŠMT LO1218. Literatura je k dispozici u autorů. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Foto Soňa Šlosárková 28

29 Infekční nemoci kůže prstu Interdigitální dermatitida Interdigitální dermatitida je interdigitální neboli meziprstní zánět kůže, tzv. dermatitis interdigitalis, zkratkou/kódem ID. V anglické odborné literatuře je nazýváno Scald. O interdigitální dermatitidě, jako o specifické nemoci kůže v meziprstí, se vedla v odborných kruzích diskuse a řada zahraničních kolegů předpokládá, že se jedná o variantu dermatitis digitalis. Na druhou stranu se nedaří úplně snadno dermatitis digitalis z typické lokalizace přenést do meziprstí, z postižené kůže v meziprstí se izolují jiní původci a také vzhled postižené kůže v meziprstí bývá jiného charakteru. Z tohoto důvodu je zatím stále vhodné povrchový zánět v meziprstí evidovat jako samostatné onemocnění ID, i když léčba i prevence jsou shodné jako u DD. Dermatitis interdigitalis je povrchový zánět kůže lokalizovaný nejčastěji v meziprstním prostoru, způsobovaný bakteriální infekcí, který někdy bývá zaměňován za DD. Velmi často je pozorován na mozolech, které jsou mnohem náchylnější k traumatizaci, jež usnadní průnik infekce. ICAR atlas pod ID rozumí jednoduše všechny druhy mírných povrchových zánětů kůže v okolí paznehtů, které nejsou klasifikovány jako DD. Původce Nejčastěji zjišťovaným původcem je Dichelobacter nodosus. Predispozicí tohoto onemocnění je opět nevyhovující zoohygiena stájí, proto je ID více rozšířená v stelivových i bezstelivových provozech s plnými, ale i roštovými podlahami než u krav ve vazných stlaných stájích. Významným predispozičním faktorem ID jsou přerostlé neupravené paznehty a výskyt mozolů v meziprstí. Svoji roli hraje také úroveň imunity u zvířat. Dermatitis interdigitalis (ID): mírný povrchový zánět kůže v meziprstí, ve většině případů je ID stavem, který není spojen s výrazným kulháním, poklesem užitkovosti a kondice, nebo vzestupem teploty (na rozdíl od nekrobacilózy), ID je silně vázaná na hnilobu rohoviny patek, jako druhotná komplikace. Interdigitální dermatitida na zadní části meziprstního mozolu tylomu (a velmi mírná hniloba rohoviny patek) Foto Soňa Šlosárková Interdigitální dermatitida na meziprstním mozolu tylomu Foto Soňa Šlosárková Příznaky Výskyt tohoto onemocnění dosahuje obvykle asi 10 %, výjimečně může dosáhnout až 50 % zvířat postiženého stáda. V začátku onemocnění vznikají léze na kůži meziprstí kryté vodnatým zapáchajícím exudátem. Oproti DD se však nevytváří hypergranulující, snadno krvácející spodina. V těžkých případech se infekce může rozšířit na rohovinu patek, kde se vytváří abnormální rohovina s rýhami a prasklinami. Infekce pak vede ke zvýšené tvorbě rohoviny na stěně i chodidle paznehtu. Proti DD se ID odlišuje lokalizací procesu a vzhledem patologicky změněné tkáně, nižší nakažlivostí, žádným nebo slabým kulháním (tj. neklesá nádoj a kondice) a izolací specifického původce. Léčba a prevence Její terapie i prevence je obdobná jako u DD. Interdigitální dermatitida a velmi mírná hniloba rohoviny patek Foto Soňa Šlosárková Lokální individuální ošetření s mechanickou očistou léze, dezinfekcí a aplikací antibiotického přípravku. Při hromadném výskytu je vhodnější provést terapeutickou dezinfekční koupel končetin. Koupele bývají méně účinné, což je dáno vlastní lokalizací procesu. Meziprstí bývá hůře dostupné, což v kombinaci s jeho silným znečištěním limituje prostupnost přípravku do kůže a podkoží. V případě, že je použita pouze brodivá koupel a že dno vany není bombírováno, nedochází k efektivnímu rozevírání paznehtů a účinný prostředek pak nemůže proniknout k vlastní lézi a nemůže tak na ni ani působit. Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace za finanční podpory MZe zemědělství RO0516 a MŠMT LO1218. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 29

30 Infekční nemoci kůže prstu Nekrobacilóza meziprstí Nekrobacilóza meziprstí (interdigitální flegmóna, IP, foot rot) je velmi vážné onemocnění vyskytující se na celém světě jak u skotu ustájeného, tak u skotu paseného. Většinou se nevyskytuje hromadně, ale počet případů v chovu často stoupá s délkou trvání vlhkého deštivého počasí. V chovech mléčného skotu bývá vyšší výskyt u jalovic krátce po zařazení do produkčního stáda a u prvotelek během prvních dvou až tří měsíců laktace. Nekrobacilóza je infekční onemocnění lokalizující se v meziprstí. V této oblasti dochází k rozvoji těžkého zánětu (hnisavě nekrotického), kterým jsou postižené veškeré tkáně pod kůží mezi prsty. Vyvolává silnou bolestivost, otok končetiny a výrazné kulhání. Původce Nekrobacilóza je vyvolávána anaerobní bakterií Fusobacterium necrophorum (především biotopem A díky jeho exotoxinu a hlavně leukocidinu). Přítomny bývají a mohou se podílet i další bakterie jako např. Prevotella melaninogenica (dříve zvaná Bacteroides melaninogenicus). Obě jsou normální součástí běžného stájového prostředí, ale za důležitější zdroj se považují nohy nemocných zvířat. Bakterie pronikají do kůže meziprstí nejčastěji přes místo poraněné, nebo zánětem (dermatitidou) postižené, kůže. Z toho vyplývá, že v prostředí, které usnadňuje poškození mezipaznehtního prostoru, stoupá výskyt tohoto onemocnění. Inkubační doba je asi pět dní. Nekrobacilóza začínající rozpad měkkých tkání meziprstí Foto Soňa Šlosárková Klinické příznaky Prvním nápadným a relativně typickým klinickým příznakem je náhle vzniklý symetrický otok v oblasti korunky a spěnky, patrný zejména z přední strany, vedoucí k oddálení paznehtů od sebe. Zvířata velmi silně kulhají, přičemž postižena je nejčastěji pouze jedna končetina. Kráva většinou končetinu v klidu vůbec nezatěžuje, případně pouze špičku paznehtu, která se lehce dotýká země. K dalším častým příznakům patří zvýšení celkové tělesné teploty (tj. teplota nad 39 C), výrazné omezení příjmu krmiva a vody a snížení užitkovosti. Meziprstní prostor je z počátku bez porušení (patrné zde mohou být barevné změny), po 3 až 4 dnech se objevuje trhlina jdoucí do hloubky až několik centimetrů s hnisavě nekrotickým zánětem silného charakteristického zápachu (důsledek odúmrti tkáně nekrózy). Diagnóza Diagnóza je relativně snadná, lze ji provést na základě výše popsaných klinických příznaků. K přesnému stanovení diagnózy je nutné udělat přímé vyšetření končetiny k vyloučení jiných nemocí včetně akutního poranění meziprstí, průniku cizího předmětu apod. Nekrobacilóza masivní otok Foto Soňa Šlosárková Léčba Nejdůležitější je začít s celkovou antibiotickou léčbou okamžitě po zaznamenání prvních příznaků. Většinu případů se při včasné léčbě podaří vyřešit, kulhání však může přetrvávat řadu týdnů i s nepříznivým dopadem na mléčnou produkci a hmotnost. Pokud není terapie zahájena bezodkladně, rozvíjí se v řadě případů komplikace (rozšíření zánětu na šlachové pochvy, šlachy, ale i klouby a kosti, příp. exungulace tj. vyzutí rohového pouzdra paznehtu), které léčbu prodlužují, komplikují a prognózu vyléčení zhoršují. Při nekrobacilóze je hlavně potřeba podávat celkově antibiotika, přičemž řada z nich je proti nekrobacilóze účinných (peniciliny, cefalosporiny, tetracykliny, makrolidy). Nekrobacilóza hnisavě nekrotický zánět meziprstí, otok korunky a spěnky ' Foto Soňa Šlosárková K použití má být voleno to antibiotikum, které se v daném chovu nejlépe osvědčuje. Léčba musí být dlouhodobá (3 až 5 dnů). Zejména pro případy diagnostikované na pastvě dříve platilo, že opakovaná aplikace antibiotik byla efektivnější než jedna aplikace dlouhodobě působícího přípravku. Dnes jsou v terapii úspěšně uplatňovány přípravky s dlouhodobým účinkem a také jsou upřednostňovány takové přípravky, které nemají ochrannou lhůtu na mléko. Současná aplikace protizánětlivých přípravků snižuje bolest a celkové strádání krav, což pomáhá k rychlejšímu vyléčení a návratu k normální produkci, ale za cenu ochranných lhůt. Lokální ošetření meziprstí, spočívající v odstranění nekrotických tkání a v aplikaci dezinfekčních a antibiotických přípravků (ve formě spreje), je nutné uplatnit u těžších stupňů onemocnění. Obvaz se nedoporučuje zakládat, protože jeho založení přispívá k vytvoření vhodných podmínek pro původce onemocnění (anaerobní podmínky, vyšší vlhkost apod.). Víte, že nekrobacilóza ohrožuje zvíře na životě, se projevuje otokem, silnou bolestivostí, zvýšením tělesné teploty, prudkým poklesem nádoje a příjmu krmiva. Vyléčení závisí na rychlosti stanovení diagnózy a hlavně na době následného zahájení léčby. Léčba znamená celkovou aplikaci antibiotik, případně antiflogistik. Lokální ošetření nekomplikovaných případů nemá zásadní význam? Prevence Výše uvedené bakterie, které se podílejí na rozvoji nekrobacilózy (hl. Fusobacterium necrophorum), jsou všudypřítomné v prostředí, a jejich úplná eliminace je tudíž nemožná. Cílem prevence musí tedy být omezení macerace kůže a redukce výskytu původců, resp. tohoto onemocnění na minimum. Chovatel musí udržovat co nejlepší kvalitu povrchů pohybových chodeb, na kterých se zvířata pohybují. U pastevně chovaného skotu eliminovat výskyt zablácených a kamenitých ploch v okolí napajedel, příkrmišť, vstupních prostorů a ve výbězích (součástí by měl být i správně nastavený management péče o pastviny). Ve stájích chovatel musí zajistit adekvátní frekvenci odklizu mrvy nebo kejdy a tím zajistit co nejsušší a nejčistší prostředí (suché lože, suché krmiště a hnojné chodby apod.). Zároveň je třeba rutinně používat dezinfekční koupele končetin, jejichž frekvenci lze upravit v souladu s aktuální situací v chovu. Nutná je také pravidelná úprava paznehtů a hlavně systematické vyhledávání a bezodkladné ošetřování aktuálně kulhajících krav. Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace za finanční podpory MZe RO0516 a MŠMT LO1218. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 30

31 Nemoci rohového pouzdra paznehtu Laminitida Laminitida, neboli schvácení paznehtů, je plošný zánět škáry paznehtní, pro nějž je typické narušení krvení na úrovni krevních vlásečnic škáry. Může se vyskytovat v akutní, chronické a subklinické formě, s rozdílnou závažností a rozdílnými následky. Výsledkem je vážné poškození až deformace paznehtů a rozvoj navazujících nemocí hlavně vředů. Příčiny Stále není přesně znám mechanismus/smy rozvoje laminitidy. Za jejím vznikem stojí řada různých faktorů. Nejvýznamnější role byla tradičně připisována působení vazoaktivních látek, kterými jsou histamin a endotoxiny v organismu zvířete. Koncentrace těchto látek může stoupat při systémových (celkových) onemocněních (jako jsou těžké mastitidy, metritidy, pneumonie, ketózy), především se však v nadbytku tvoří v souvislosti s chybami ve výživě, zejména při acidóze bachorového obsahu. Acidóza vede ke změně trávení proteinů krmné dávky se vznikem histaminu a zároveň k masivnímu odumírání žádoucí mikroflóry v bachoru, a tím k uvolňování endotoxinů z jejich stěn. Tyto vazoaktivní látky aktivují prozánětlivou reakci ve škáře paznehtní a potencují vznik trombů v kapilárách. Dochází tak k nedostatečnému prokrvení škáry, a tudíž ke sníženému zásobování živinami a kyslíkem (popsaný mechanismus a následky lze přirovnat až k srdečnímu infarktu). Výsledkem je aseptický zánět škáry, narušení proliferace a diferenciace keratocytů a keratinizace rohoviny a uvolnění závěsného aparátu kosti paznehtní. Za rovnocennou, případně až dominující, příčinu laminitid je v současné době považováno přetěžování paznehtů krav jejich trvalým ustájením na tvrdých/ betonových površích, příp. vystupňované nepohodlnými loži a nevhodným managementem. Nověji jsou laminitidy dávány do souvislosti i se změnami v tukovém polštáři patek paznehtů a také s působením některých enzymů hoofazy a zejména metaloproteináz, které poškozují bazální membránu škáry paznehtní, tím dochází k narušení spojení škáry a rohoviny a uvolnění závěsného aparátu kosti paznehtní. Zjevným projevem aseptického zánětu škáry paznehtní jsou krváceniny v rohovině chodidla. Uvedené rozvolnění závěsného aparátu kosti paznehtní vede k uvolnění a distálnímu posunu kosti paznehtní v rohovém pouzdru (někdy dochází i k rotaci). Změna pozice kosti paznehtní prohlubuje traumatizaci měkkých tkání mezi kostí a rohovinou a vede k rozvoji dalších krvácenin a k lokálnímu zánětu škáry paznehtní (případně až k tlakové odúmrti). Důsledkem je tvorba nekvalitní rohoviny. Za relativně dlouhou dobu od působení vlastní příčiny, nejčastěji za 2 až 3 měsíce, potom dochází k rozvoji typických lézí na paznehtech, které lze souhrnně označit jako vředy. Dalším logickým vysvětlením narušení zavěšení kosti paznehtní v paznehtu především v období okolo porodu je působení hormonů, které přirozeně uvolňují porodní cesty vč. vazů pánve. Vyváženo by to mohlo být ustájením především prvotelek během tranzitního období na měkkých površích. Příznaky Příznaky se odlišují podle formy laminitidy. Akutní laminitida Akutní laminitida se vyskytuje spíše výjimečně (zejména při hrubých chybách ve výživě) a postihuje (vzhledem k významným změnám ve výživě) nejčastěji prvotelky krátce po otelení. Typické je postižení obou hrudních nebo pánevních končetin, případně všech čtyř končetin. Pro chovatele by nemělo být obtížné tuto formu onemocnění rozpoznat, protože se projevuje poměrně nápadnými příznaky. Postižené zvíře převážně leží, neochotně a těžce vstává, v důsledku značné bolestivosti po povstání přešlapuje a po krátké době opět uléhá. Ve stoje zvíře zaujímá abnormální postoje, při postižení hrudních končetin vystavuje tyto dopředu a pánevní má daleko pod tělem, při postižení pánevních končetin naopak podsunuje pod tělo hrudní končetiny a pánevními stojí co nejvíce za tělem. Krvácenina v rohovině chodidla a nemoc/prasklina bílé čáry na vnějším paznehtu Foto Soňa Šlosárková Víte, že laminitidu = schvácení paznehtů způsobují metabolické a/nebo mechanické příčiny, laminitida bývá předstupňem vředů? V začátcích onemocnění mívá zvíře celkově zvýšenou teplotu, zrychlený dech a činnost srdeční, patrné je i nechutenství. Někdy je více či méně patrné zarudnutí, otok a bolestivost v oblasti korunky, především v přední části paznehtu. V těchto místech i na stěně paznehtu může být postřehnuto i lokální zvýšení teploty. Chronická laminitida Při chronické laminitidě není u postižených zvířat narušen jejich celkový zdravotní stav, avšak významné změny se postupně rozvíjejí na paznehtech, které mění svůj tvar, dochází k jejich rozšiřování, hypertrofii a deformaci. Typické je vytvoření horizontálních rýh na rohovině paznehtu, jejich zakřivení směrem nahoru, resp. vyklenutí přední stěny. Vzácněji lze zaznamenat také nažloutlé zbarvení rohoviny chodidlové plochy (vzniká dlouhodobým průsakem serózní tekutiny z paznehtní škáry do nově vytvářené rohoviny). Často se u zvířat s tímto onemocněním vyskytuje dvojité chodidlo a různě velké plochy nekvalitní, drobivé rohoviny. Za (subakutní) příznaky laminitidy jsou považovány i různě rozsáhlé okrsky žlutě až červeně zbarvené rohoviny na chodidlové ploše (tzv. imbibice krváceniny). 31

32 Nemoci rohového pouzdra paznehtu Subklinická laminitida Je nejčastější formou tohoto onemocnění. Běžně se s ní setkáváme především v chovech vysokoprodukčních dojnic. Výše popsané klinické příznaky onemocnění, jak je patrné i ze jména, obvykle chybějí a v chovu se projeví především zvýšeným výskytem vředů (resp. nemocí rohového pouzdra). Odhalení vlastní subklinické laminitidy tedy závisí (kromě případného vyšetřování hodnoty ph bachorového obsahu) především na důkladné prohlídce vlastních paznehtů, kde se vyvíjejí závažné změny v souvislosti s postižením škáry paznehtní a narušením tvorby kvalitní rohoviny (tj. u některých kusů ve stádu jsou různě rozsáhlé okrsky žlutě až červeně zbarvené rohoviny na chodidlové ploše tzv. imbibice krváceniny). Následkem této formy onemocnění dochází ke snížení výšky a současně k omezení pevnosti (tvrdosti) rohové stěny, především v oblasti chodidla. Tyto faktory potom usnadňují traumatizaci škáry a podmiňují tak po delší době od např. vlastního postižení bachoru vznik ložiskových zánětů škáry paznehtní, především vznik Rusterholzova vředu, hnisavě duté stěny, vředu špičky paznehtu a jiné. Léčba Léčba akutní laminitidy musí být prováděna podle pokynů veterinárního lékaře. Zahrnuje okamžité odstranění vyvolávající příčiny (tj. úpravu prostředí bachoru, odstranění toxických látek z organismu zvířete), podávání dietní krmné dávky, aplikaci látek tlumících rozvoj zánětu (antihistaminika, antiflogistika). Dále je nezbytné chlazení paznehtů, nejčastěji studenými zábaly (případně hydroterapie) a ustájení zvířat v kotcích s matrací či lépe vysokou vrstvou podestýlky (slámy). Ošetření chronické a subklinické laminitidy spočívá v provedení funkční úpravy paznehtů, která vede ke korekci rozložení hmotnosti zvířete na jednotlivé Laminitida hrozí při: chybách ve výživě: krmná dávka s vysokým obsahem jádra a/nebo kyselin krmná dávka s s mykotoxiny nízký obsah strukturální vlákniny krmná dávka umožňující separaci bachorová acidóza (produkce histaminu, velký počet odumřelých gramnegativních bakterií, tj. uvolnění endotoxinu), problémech v ustájení: tvrdé podlahy, nepohodlná stáj/boxová lože, vysoká výška zadní hrany loží chyby v organizaci stáda (dlouhé čekání na dojení, časté přehánění zvířat apod.), přípravě na porod a v první fázi laktace: existence rizikových faktorů (hormonálních),souvisejících s poslední fází březosti a porodem, změny v krmné dávce, změny v ustájení, jiných celkových onemocněních, zejména při těžké mastitidě, metritidě. paznehty. Musí se odstranit veškerá volná rohovina a ošetřit individuálně defekty rohového pouzdra, především rohového chodidla, viz následné kapitoly. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Chodidlový vřed paznehtu, Rusterholzův vřed Rusterholzův vřed (RV) je ložiskový zánět škáry paznehtní na chodidle. Zde je popisován jako typický a nejčastější příklad z celé řady vředů, které se na paznehtech mohou vyskytovat. Nacházejí se většinou na vnějších paznehtech pánevních končetin, případně na vnitřních paznehtech hrudních končetin, které bývají hypertrofovány, což souvisí s jejich větší zátěží. Pouze ojediněle se s nimi setkáváme na zbývajících paznehtech. Jako Rusterholzův vřed je označován vřed chodidla lokalizovaný v zadní části paznehtu na přechodu rohoviny chodidla v rohovinu patky, blíže k meziprstí. Další vředy lze často zaznamenat např. v zadní části chodidlové plochy abaxiálně od osy chodidla, v bílé zóně, v rohové stěně, případně v rohovině patek. Méně často lze zaznamenat vřed, popřípadě až nekrózu v oblasti špičky paznehtu. V pokročilých případech je ale rozložení těchto defektů rozsáhlé a značně proměnlivé. Krávy s těmito procesy na paznehtu kulhají, stupeň kulhání je však značně individuální, a mají-li se tyto defekty vyléčit, je nutný odborný zákrok. Pokud nedojde včas k ošetření tohoto onemocnění, rozšiřuje se zánět škáry do okolí a do hloubky a hnisavým zánětem je potom postižen celý prst. Příčina Dříve se za důvod vzniku RV považovalo zašlápnutí cizího tělesa, resp. působení výrůstků na kosti paznehtní, hlavně na ohybovém hrbolu (tuber flexorium) kosti paznehtní na škáru s vývojem její atrofie v daném místě. Dnes se za nejpravděpodobnější příčinu Rusterholzova vředu považuje vnitřní traumatizace škáry paznehtní. Toto poškození vede nejprve k aseptickému Vřed na chodidle (Rusterholzův vřed) je ložiskové poškození chodidlové škáry a rohoviny paznehtu častěji následkem laminitidy než prostéjo traumatu zánětu, tvorbě nekvalitní rohoviny, usnadnění průniku infekce do škáry a následně k rozvoji ložiskového hnisavého procesu. Traumatizace škáry a následně potom vředy, jak již bylo zmíněno, se velmi často vyvíjejí jako následek subklinické laminitidy (tj. jako následek poškození mikrocirkulace škáry a posunu kosti paznehtní distálním směrem). Stejně tak traumatizace škáry vzniká velmi často díky mechanickému přetížení škáry. To může souviset s přerostlými, případně nesprávně ošetřenými paznehty. Přerostlé paznehty vyvolávají nevhodné zaúhlení končetiny, a tím abnormální zatížení některých částí paznehtu zvířete, a tak vedou k poškozování měkkých tkání paznehtu zejména v oblasti přechodu chodidlové rohoviny v rohovinu patkovou. Mnohem častěji však jde o přetěžování z důvodu dlouhodobého stání zvířat na tvrdých betonových podlahách, které souvisí s nedostatečnou pohodou zvířat, tepelným stresem, špatným řízením stáda apod. Spíše ojediněle mohou být vředy způsobeny přímým průnikem infekce do škáry při poranění paznehtu. 32

33 Nemoci rohového pouzdra paznehtu výběrem) odstraňovat rohovinu v okolí defektu tak, až je nalezena hranice tohoto procesu, tj. pevné spojení mezi již zdravou škárou a rohovinou chodidla. Následně je vhodné pomocí pátradla či pinzety prověřit, zda se již nikde rohové pouzdro od chodidlové škáry neodlučuje. Stejně tak lze pátradlem ihned na začátku zákroku vyšetřit rozsah podminování, což urychlí celkové snášení volné rohoviny. Odhalená škára má různý vzhled v souvislosti se stupněm postižení. Zdravá škára, u níž došlo k odloučení rohoviny pouze tlakem nahromaděného exsudátu má zpravidla růžovou či světle červenou barvu a lze u ní očekávat rychlý nekomplikovaný proces hojení regeneračním procesem. Vzhledem k tomu, že je v těchto místech neporušená bazální membrána epidermální vrstvy, probíhá reepitelizace a následný proces tvorby rohoviny v řádu dní. Škára výrazněji poškozená tlakem kostní tkáně proti rohovině chodidla se vyznačuje změnou barvy na tmavě červenou, hnědočervenou až šedočernou. Jednoduchý Rusterholzův vřed a hniloba rohoviny patek Foto David Antoš Klinické příznaky Prvním klinickým příznakem RV je nález oválného úseku tmavě žluté až načervenalé rohoviny nižší tvrdosti, která je citlivá na tlak a nachází se na popsaném typickém místě. Jde o tzv. neotevřené stadium Rusterholzova vředu, které je většinou objeveno náhodně při úpravě paznehtů, protože zvíře ještě v tomto stadiu nevykazuje příznaky výrazného kulhání. Později dojde v tomto místě k vydrolení nekvalitní rohoviny, k obnažení a lokální infekci škáry paznehtní a ke vzniku jednoduchého otevřeného stadia tohoto onemocnění vředu. Zvíře již kulhá, i když nemusí jít o vysoký stupeň kulhání. Při vyšetření vlastní končetiny nalézáme oválnou lézi s obnažením škáry a případně i s hypergranulací. Rohovina v okolí vředu je tzv. podminována, tj. není pevně spojena se škárou, protože zánět se po škáře pod rohovinou šíří do okolí a zánětlivý exudát se shromažďuje pod rohovinou. Pokud nedojde včas k ošetření, vyvíjí se komplikovaná forma otevřeného vředu a hnisavě nekrotický zánět škáry se rozšiřuje na další struktury prstu, zejména šlachové pochvy, kost paznehtní, kloub apod. Zvířata silně kulhají, vyvíjí se otok korunky a spěnky. Může být postižen celkový zdravotní stav, zejména se zvyšuje teplota, dochází k nechutenství a k poklesu užitkovosti. Léčba Ve všech případech je nejprve nutné provést na postižené končetině funkční úpravu paznehtů, aby bylo u dojnice dosaženo korektního postoje. Přitom se maximálně zkracuje a hlavně snižuje výška postiženého paznehtu, zatímco sousední zdravý je upraven pouze v míře nezbytně nutné pro dosažení fyziologického postoje zvířete. V optimálním případě potom zdravý pazneht zůstává vyšší a při došlapu zvířete nese větší hmotnost, tj. odlehčuje nemocnému paznehtu. Poté lze přistoupit k ošetření vlastního defektu, přičemž postup závisí na stupni postižení paznehtu. Pokud je rohovina chodidla ještě intaktní (nepoškozená) a zvíře kulhalo jen mírně, lze doporučit pouze provedení popsané funkční úpravy paznehtů. Vlastní postižené místo je vhodné pouze lehce ztenčit, bez poškození stability paznehtu. Pokud jde o otevřenou formu vředu, je potřeba pomocí kopytního nože rozšířit otevření rohového chodidla, tj. postupně doširoka (nikoliv úzkým hlubokým Rusterholzův vřed otevřené stadium Rusterholzův vřed neotevřené stadium Foto David Antoš Foto Soňa Šlosárková 33

34 Nemoci rohového pouzdra paznehtu Chodidlový vřed paznehtu, Rusterholzův vřed Foto Soňa Šlosárková Atypicky lokalizovaný vřed s hypergranulací Foto Soňa Šlosárková V takovém případě se jedná o různě pokročilý stupeň tvorby chodidlového vředu až hluboké nekrózy paznehtní škáry, někdy též s postižením hlubších tkání. Hojení takového postižení je prodloužené a ne zcela zaručené. Zánětlivě změněnou, případně až nekrotickou škáru se nedoporučuje odstraňovat, protože tím může dojít k prolomení leukocytární bariéry v rámci imunitní reakce a otevírá se tak brána infekci do hlubších tkání, kde je proces ohraničení infekce a následného hojení mnohem komplikovanější. Infekce hlubokých tkání tak vyžaduje rozsáhlejší chirurgickou intervenci ze strany veterinárního lékaře a zajištění dlouhodobější antibiotické clony, tedy větší investice do lidské práce a léčiv. Po odhalení celého procesu by mělo být na postižené místo aplikováno antiseptikum, při závažném procesu antibiotikum a může být proveden krycí obvaz paznehtu. Vředy malého rozsahu lze ve stabilně dobrých zoohygienických podmínkách (sucho!) přetřít dehtem a ponechat bez obvazu. Lze také dělat obvaz lehký, tzv. do spadnutí, který sám odpadne za 1 až 2 dny a jeho funkcí je hlavně udržet na lézi naaplikované přípravky tak, aby mohly působit co nejdelší možnou dobu. Zásadní při odstraňování podminované rohoviny je zajistit, aby se rohovina jen velice pozvolna svažovala k hranici defektu. Tj. aby vybrání rohoviny mělo tvar misky s lézí uprostřed a ne tvar válce/důlku. Zkušenosti ukazují, že tvorba strmě vedoucích důlků v chodidle vede k nerovnoměrnému rozložení tlakové síly, k zraňování škáry okraji rohoviny a škára má tendenci v rámci hojení hypergranulovat, tj. tvořit zmnoženou tkáň nad okolní úroveň. Komplikuje se tak proces reepitelizace a tvorba nové rohoviny v postiženém místě. Procesu nadbytečné hypergranulace lze do jisté míry zabránit dalšími dvěma způsoby: Dnes více upřednostňovaný a praktičtější způsob je přenesení maxima zátěže postiženého prstu na sousední prst tak, že se velikost postiženého paznehtu zredukuje jak do délky, tak co do tloušťky rohového chodidla. Při redukci tloušťky rohového chodidla je však potřeba brát na zřetel, že přední část rohového chodidla je vystavena značné mechanické zátěži při chůzi, může tedy při extrémním ztenčení v oblasti špičky paznehtu dojít k rozvolnění až ruptuře bílé zóny, oddělení rohového chodidla od nosného okraje rohové stěny, resp. až k nekróze špičky paznehtu (tedy tenké vrstvy škáry a hrotu paznehtní kosti). Není-li vedlejší prst dostatečně vysoký, aby převzal větší část zátěže končetiny, je možno využít navýšení tohoto prstu nalepením dřevěné či gumové podkůvky, tj. provést tzv. chemické podkování. Použití tohoto ortopedického podlepení paznehtu je dnes hojně rozšířeno, má však také svá pravidla a omezení. Základním předpokladem pro podlepení paznehtu je jeho vyšetření a vyloučení patologických procesů na tomto prstu. Jinými slovy podlepovaný pazneht by měl být zdravý. V opačném případě se navyšuje riziko zintenzivnění patologického procesu na podlepeném prstu a nezřídka to může vést ke ztrátě podkovy. Další podmínkou je použití podkovy patřičné velikosti, tedy délky, výšky a tloušťky. Délka podkovy by měla sahat od špičky paznehtu a svou délkou přesahovat za úroveň patky. Příliš krátké podkovy vedou k nestabilitě prstu Chemické podkování Foto David Antoš Obvaz paznehtu s rozsáhlým vředem špičky Foto Stanislav Staněk Rusterholzův vřed přikládání tlakového obvazu Foto David Antoš 34

35 Nemoci rohového pouzdra paznehtu a přetěžování zadní části rohového chodidla a tvorbě chodidlových vředů. Použití příliš úzké podkovy může vést k přetížení rohového chodidla, aniž by se na podkovu přenášela zátěž z nosné části rohové stěny. Rohové chodidlo je tak vtlačováno směrem dovnitř rohového pouzdra proti paznehtní kosti, dochází k tlakové ischemii chodidlového segmentu škáry a postupnému rozšiřování bílé zóny s růstem rizika její další fragility a penetrace cizích těles přes ni. Použití příliš vysokých podkov u starých dojnic s uvolněným závěsným aparátem spěnky (tzv. prošláplou spěnkou) s sebou nese riziko nestability podkování, ztrátu podkovy či zintenzivnění skrytých chronických procesů na paznehtní škáře (chronický Rusterholzův vřed) či kosti (osteofyty v místě úponu šlachy hlubokého ohybače prstu). Dalším způsobem, jak zajistit lepší hojení, je tvorba tlakového obvazu. Tímto způsobem lze dosáhnout lepšího lokálního působení antiseptik či antibiotik nanesených na primární krytí rány, adekvátním tlakem se pak dá bránit krvácení, excesivnímu růstu granulační tkáně a průniku patogenů z vnějšího prostředí k obnažené tkáni. Doba ponechání krycího či tlakového obvazu se odvíjí od zoohygienických podmínek v chovu. V případě, že nelze zajistit pobyt zvířat v suchém prostředí, aby nedocházelo k provlhnutí obvazu či zatečení vody pod obvaz (sprchování vemen), a včasné odstranění či obměnu obvazu, je lépe končetinu neobvazovat. Jednou založený krycí či tlakový obvaz je potřeba vždy evidovat a kontrolovat, resp. vyměňovat. Opomenutí sundání/kontroly obvazu znamená rozvoj anaerobních patogenů pod obvazovým materiálem, otok končetiny, zaškrcování obvazem a poruchu dynamiky průtoku krve končetinou s další progresí patologického procesu na končetině. Obecně lze konstatovat, že při poškození škáry od procesu mírné ulcerace až po rozsáhlé nekrózy se vždy v procesu hojení do určité míry uplatňuje forma sekundárního hojení původní škára je tedy postupně nahrazena granulační tkání, která podléhá postupnému procesu fibrotizace. Výsledná jizva ve škáře je pak místem, kde se bazální epidermální vrstvě nedostává dostatek nutričních látek, a proces keratinizace v takovém místě je i v budoucnu narušen. Prodělání epizody akutní laminitidy s následným poklesem paznehtní kosti v závěsném aparátu, její rotací k abaxiálnímu okraji a v zadní části též více distálně má za následek trvalý tlak paznehtní kosti s tvorbou osteofytů (kostních výrůstků). Další prosperita takových dojnic je podmíněna častější úpravou a kontrolou zdraví paznehtů, aby se zabránilo recidivě patologických procesů. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, MVDr. David Antoš, privátní veterinární lékař Nemoc bílé čáry, resp. hnisavě dutá stěna Vpředchozích kapitolách uvedených ICAR atlasu je do nemoci bílé čáry (White line disease, WL) zařazena i prasklina bílé čáry (White line fissure), která představuje ještě nehnisavé stadium nemoci. Následným stadiem/formou je hnisavý ložiskový zánět škáry paznehtní (analogie s RV) v oblasti bílé čáry. Ten je celosvětově označován jako White line abscess, jehož český název je hnisavě dutá stěna. Nemoc bílé čáry, resp. hnisavě dutá stěna se vyskytuje stejně jako jiné typy vředů zejména na hypertrofovaných, tj. vnějších paznehtech pánevních a vnitřních paznehtech hrudních končetin, ale postihnout může i ostatní paznehty. Patrná je zprvu drobná léze na chodidle, v oblasti bílé zóny u vnější stěny paznehtu, nejčastěji v místě přechodu rohoviny chodidla v patku. Rozsáhlejší případy vedou k tomu, že pod velkou částí stěnové (a případně i chodidlové) rohoviny paznehtu je zanícená škára s produkcí zánětlivého sekretu, který se shromažďuje pod rohovinou. Příčiny Může vzniknout průnikem cizího tělesa do měkčí rohoviny v oblasti bílé zóny (kamínek, odrolek betonu), které poškodí celistvost napojení chodidlové a stěnové rohoviny, což umožní infekci škáry stěnové a vznik ložiskového hnisavého zánětu. Nemoc bílé čáry je analogická vředu a vzniká i ze stejných důvodů jako Rusterholzův vřed. Příčinou je buď vnější poranění (zašlápnutí cizího tělesa apod.), nebo častěji nekvalitní rohovina (a hl. její spojení) daná laminitidou, specifickými nedostatky ve výživě a přetěžováním paznehtů Má dvě formy, resp. stádia: prasklina bílé čáry (následek rozpojení rohoviny stěny a chodidla) hnisavě dutá stěna (infikování škáry díky i zašlapávání nečistot) V chovech s vysokým výskytem ji lze částečně snížit dlouhodobou suplementací KD biotinem. Kromě uvedeného primárně vnějšího poškození je v dnešní době vznik tohoto onemocnění dáván častěji do souvislosti s laminitidou, resp. s mechanickým přetěžováním škáry paznehtní. Důsledkem laminitidy i chronického přetěžování paznehtu je traumatizace škáry v oblasti bílé zóny a vznik jejího ložiskového aseptického zánětu. Tím přestává být tvořena kvalitní rohovina, dochází k jejímu oddělení od škáry. Následně dochází k více či méně patrnému narušení spojení chodidlové a stěnové rohoviny v bílé čáře (k prasklině), k infekci z vnějšího prostředí a vzniká hnisavý zánět. Pokud není nemoc včas rozpoznána, zánět se z původního místa šíří po stěnové škáře nebo/a škáře chodidlové, dochází k oddělení škáry od rohoviny a shromažďování zánětlivého výpotku pod stěnovou rohovinou, čímž vzniká ona hnisavě dutá stěna. Proces může prostoupit pod celou výškou stěny paznehtu, a to až do stavu, kdy se na korunkovém okraji otevře píštěl. Nemoc bílé čáry zde atypicky hlavně poblíž špičky Foto Soňa Šlosárková Příznaky Při hnisavě duté stěně je patrné různě intenzivní kulhání podle stupně postižení, typické jsou vydrolená rohovina a nečistoty v oblasti bílé čáry. Často je při ošetření paznehtů po odstranění nečistot na první pohled viditelný pouze velmi malý defekt (prasklina) v bílé čáře, většinou barevně odlišný (hnědý, černý). Při důkladnějším vyšetření (sondou, pátradlem) a hlavně po snesení rohoviny je potom objevena různě velká dutina pod rohovou stěnou paznehtu a občas i pod chodidlem. Často dochází při postupném odstraňování nečistoty, resp. léze v bílé zóně, k výtoku hnisavého sekretu. Po snesení veškeré podminované rohové stěny může být patrný kanál jdoucí od chodidla až ke korunkovému okraji. 35

36 Nemoci rohového pouzdra paznehtu Hnisavě dutá stěna Foto Soňa Šlosárková Léčba a prevence Léčba i prevence je v principu obdobná jako u RV. Prvním krokem musí být opět funkční úprava paznehtů. Následuje řešení vlastní léze, jejímž základem je odstranění veškeré podminované rohoviny (jak v oblasti chodidla, tak v oblasti stěny, tj. tzv. ablace). Odstranění rohové stěny se provádí do tvaru půlkruhu, a to podle místa lokalizace patologického procesu buď při chodidlovém okraji (v případě prasklin bílé linie a vředů v oblasti bílé čáry), nebo při korunkovém okraji (při výskytu píštělí či prasklin rohového pouzdra u korunkového okraje). K usnadnění půlkruhové ablace rohové stěny si lze napomoci ztenčením tvrdé nosné rohoviny úhlovou bruskou. Poté lze pokračovat kopytními noži. Opět platí pravidla jako u resekce rohového chodidla okraje ponechané rohové stěny by neměly být příliš strmé, obnažená chodidlová škára by se neměla odstraňovat, provést pouze opatrnou očistu tkanou gázou či kyretou. Následně jsou aplikovány dezinfekční prostředky na zanícenou škáru a antibiotické preparáty, posléze se přikládá krycí obvaz. Při rozsáhlejších procesech, kdy dochází ke ztrátě značné části nosného okraje paznehtu, je vhodné odlehčit danému paznehtu využitím chemického podkování sousedního prstu (je-li v pořádku) a zabránit hypergranulaci založením tlakové bandáže. Doba ponechání obvazu by neměla přesahovat sedm dní, zvláště v nevhodných stájových podmínkách. Nelze-li zajistit včasné odstranění obvazu, pak je lépe k jeho použití nepřistupovat (některé studie použití bandáže na paznehtech zcela zavrhují). V případech podminování stěny v celém rozsahu od chodidlového okraje až po korunku se provádí odstranění rohové stěny do tvaru lichoběžníku. Jednoduše se při provádění půlkruhové/eliptické ablace rohové stěny dosáhne protějšího (korunkového nebo chodidlového) okraje rohové stěny, než u kterého se započalo. Vzhledem k velkému rozsahu ztráty nosné části paznehtu (jak nosné stěny, tak i části závěsného aparátu paznehtní kosti) je vždy doporučeno provést přenos zátěže prstu na vedlejší prst. Pokud je i ten postižen pokročilým patologickým procesem (např. následkem epizody akutní laminitidy), pak je často prognóza nepříznivá. V chovech s vysokým výskytem lze jako specifickou prevenci použít k částečnému zlepšení stavu dlouhodobou suplementaci KD biotinem. Komplikace nemocí rohového pouzdra paznehtu Pokud patologický proces z paznehtní škáry sahá mnohem hlouběji do oblasti podkoží, periostu paznehtní kosti, do úponu šlachy hlubokého ohybače prstu, burzy podotrochlearis, paznehtní kosti či snad do paznehtního kloubu, je zapotřebí chirurgická intervence ze strany veterinárního lékaře. Jde o zákroky, které se mají provádět v lokální anestezii v kombinaci se sedací a s následnou celkovou terapií antibiotiky. Před rozhodnutím se pro některý z níže uvedených chirurgických zákroků je zapotřebí zvážit chovatelskou a celkovou zdravotní prognózu zvířete (užitkovost, březost, stav ostatních končetin, jiná komplikující onemocnění) a návratnost investice do chirurgického zákroku a následné péče. Zde je jen výčet nejčastěji používaných chirurgických zákroků: Amputace špičky paznehtu jde o méně náročný zákrok, kdy se provede odstranění nekrotické části předního segmentu chodidlové škáry včetně hrotu paznehtní kosti až po její neinfikovanou část. Hnisavě dutá stěna píštěl Hnisavě nekrotická stěna rozsáhlý proces Resekce konce šlachy hlubokého ohybače prstu provádí se u nekróz s následným uvolněním úponu šlachy, zpravidla u pokročilé formy hlubokého Rusterholzova vředu s infekcí šlachy hlubokého ohybače prstu a ohybačového výběžku paznehtní kosti Resekce šlach hlubokého a povrchového ohybače prstu patogeneze a indikace ošetření je obdobná jako v předchozím případě. Jde o ošetření pokročilého stupně infekce šlachy jak hlubokého, tak i následně povrchového ohybače prstu. Amputace prstu v případě postižení hlubokých tkání ve větším rozsahu (kombinace infekcí šlachy hlubokého ohybače, paznehtní a člunkové kosti a paznehtního kloubu ve větším rozsahu) je indikována amputace postiženého prstu skotu. Takový zákrok je zpravidla nejefektivnějším řešením pokročilých a zanedbaných případů infekce hlubokých tkání prstu. Napomáhá se tak úspěšnému dokončení gravidity u březích krav a zpravidla i následné laktace. Je však na zvážení možnost další březosti či laktace u dojnic s amputovaným prstem doporučuje se pouze u dojnic s vyšší chovatelskou hodnotou. Riziko postižení zbývajícího prstu laminitidou v důsledku zvýšené zátěže je zde mnohem vyšší než u dojnice se dvěma prsty, na něž se přenáší patřičný podíl hmotnosti zvířete. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Foto Soňa Šlosárková Foto Soňa Šlosárková MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, MVDr. David Antoš, privátní veterinární lékař 36

37 Preventivní opatření Preventivní program omezování výskytu kulhání, resp. udržení zdraví paznehtů Kulhání není samostatná nemoc nýbrž pouze příznak, a to nejčastěji onemocnění distální (koncové) části končetiny, resp. prstu. Důvodem kulhání může být Rusterholzův vřed, nemoc bílé čáry, vřed špičky paznehtu, dermatitis digitalis, nekrobacilóza, ale i řada dalších onemocnění. Stupeň kulhání přitom není vždy úměrný závažnosti onemocnění (akutní dermatitis digitalis vs. vřed). Víme, že uvedené nemoci paznehtů a kůže k nim přiléhající jsou většinou vyvolávány více faktory souběžně působícími, přičemž tyto faktory mohou působit v různých kombinacích. U některých onemocnění (zejména onemocnění rohového pouzdra) navíc není etiologie stále zcela objasněna. Každý chov má také svoje specifika daná technologií ustájení, organizací stáda apod. Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že není možné představit jednoduchý uniformní návod na omezení výskytu kulhání ve stádu. Snížení výskytu představených nejčastějších nemocí prstu a tím omezení kulhání ve stádu lze docílit pouze soustavnou komplexní preventivní péčí o paznehty a pohybový aparát, resp. celkově o zvířata. Klíčovými prvky každého preventivního programu jsou: realizace pravidelné funkční úpravy paznehtů, průběžné vyhledávání a efektivní ošetřování aktuálně kulhajících zvířat, preventivní koupele končetin, zajištění pohody zvířat, udržování co nejlepších zoohygienických podmínek ustájení zvířat, optimalizace krmné dávky a techniky krmení. Při zvýšeném výskytu infekčních onemocnění je potřeba akcentovat zejména snižování infekčního tlaku prostředí (tj. provádění dezinfekčních koupelí končetin) a udržování co nejčistšího a nejsuššího prostředí stájí (tj. revidovat a posílit pravidelnou údržbu loží a pohybových chodeb, odkliz mrvy či kejdy) včetně zvážení možnosti využití dezinfekčních přípravků, účinných v přítomnosti organické hmoty, které obsahují odpovídající množství smáčedel. Při převažujícím výskytu nemocí rohového pouzdra paznehtu je naopak potřeba zejména udržet kvalitní a přiměřenou krmnou dávku, která nebude vyvolávat výskyt metabolických poruch a velké výkyvy tělesné kondice, zajistit maximální pohodlí krav a správnou a pravidelnou úpravu paznehtů. Tab. 7 Cílové hodnoty zdraví paznehtů na úrovni stáda (Feldmann et al. 2014) Ukazatel Podíl Podíl kulhajících zvířat v průběhu jednoho roku < 25 % Okamžitý podíl kulhajících zvířat (lokomoční skóre 3) < 10 % Vyřazování z důvodů nemocí končetin během posledního roku < 2 % Okamžitý podíl zvířat se změnami v okolí kloubů < 5 % Dopad realizovaných opatření přitom může být patrný až po řadě měsíců, či dokonce let, zejména vzhledem k tomu, že léze rohového pouzdra paznehtu se vyvíjejí v řádu měsíců a že tato onemocnění vzniklá v průběhu první laktace znamenají vyšší riziko recidivy u zvířat v dalších laktacích. Uplatňováním správně zvolených preventivních (případně) léčebných opatření je možné docílit stabilizace a upevnění zdraví paznehtů zvířat ve stádu. Chovatelé by si měli stanovit vlastní cílové hodnoty charakterizující uspokojivý stav paznehtů. Parametry charakterizující zdraví paznehtů, které jsou vzorově uvedeny v tabulce 7, potom pravidelně sledovat, evidovat a vyhodnocovat, aby mohli srovnávat vývoj kulhání ve stádu v čase, případně se i srovnávat s dalšími podniky a zejména aby mohli nastavený systém aktivní kontroly zdraví paznehtů aktuálně modifikovat podle potřeby, resp. vývoje stáda. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Literatura je k dispozici u autorů. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat, doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., specialista pro zoohygienu Pravidelná kontrola a ošetřování končetin podle individuálních potřeb dojnic bude 37 v dalších letech podporována v rámci dotačního programu

38 Preventivní opatření Realizace pravidelné funkční úpravy paznehtů Produkce a obrus rohoviny jsou kontinuální procesy, které by v ideálním případě měly být v rovnováze, jako je tomu např. u masných plemen chovaných celoročně na pastvě. U dojených plemen však v souvislosti s jejich šlechtěním na vyšší mléčnou produkci stoupá díky intenzivní výživě také tvorba rohoviny, která u dnešních holštýnských dojnic činí průměrně 0,5 až 0,6 cm rohoviny za měsíc na (přední) hraně paznehtu. Této produkci neodpovídá obrušování rohoviny, a to ani u dojnic ustájených volně a pohybujících se na betonových plných podlahách. Díky nedostatečnému obrusu tak dochází k výraznému přerůstání rohoviny paznehtu již zhruba za šest měsíců od předchozí úpravy. Přerůstání paznehtů, které se děje zejména v přední části paznehtu, vede k jejich nepravidelnému utváření a hlavně ke změně zaúhlení končetiny vůči podložce, což má za následek změnu rozložení hmotnosti zvířete, zejména nadměrné zatěžování patkové části paznehtů. Přes měkčí rohovinu patky se tak snadněji traumatizuje škára paznehtní, dochází k většímu zatěžování oblasti úponu hlubokého ohybače prstů, tj. predispozičního místa pro vznik Rusterholzova vředu, a také se relativně snižuje výška patek, které tím pádem mohou být snadněji vystaveny negativnímu působení výkalů a moči (macerace). Přerostlé paznehty tedy usnadňují rozvoj řady patologických změn jak na vlastních paznehtech, tak i na kůži v jejich okolí. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je ve stádech s vyšší mléčnou užitkovostí žádoucí provádět úpravu paznehtů 2 ročně s přihlédnutím k jejich aktuálnímu stavu. V problémových podnicích, tj. tam, kde je nízká obrušovací schopnost betonových podlah anebo vyšší výskyt kulhání, lze doporučit i častější úpravy/kontroly paznehtů (3 až 4krát ročně) v závislosti na závažnosti situace a vždy se současnou realizací opatření ke zlepšení zdraví paznehtů i na dalších úsecích (koupele končetin, krmení, zoohygiena, technologie). Nejčastěji dojnice začínají kulhat v časném stadiu laktace (do 120. dne po otelení), proto je vhodné upravovat paznehty u krav před zaprahnutím. Úpravou paznehtů obecně provádíme korekci paznehtu, tj. snesení přerostlé rohoviny a obnovení fyziologického zatěžování paznehtu a zároveň paznehty kontrolujeme, čímž můžeme odhalit počáteční drobné léze (ty bez projevu kulhání), které ihned při úpravě ošetřujeme. Úpravou paznehtů před zaprahnutím zajistíme, že zvířata absolvují období stání na sucho se zdravými paznehty a protože nové onemocnění paznehtů se v tomto období rozvíjí pouze výjimečně. Zároveň platí, že v průběhu tohoto období (za předpokladu zajištění kvalitní výživy) dojde Víte, že: měsíčně přiroste asi 0,5 cm rohoviny na přední stěně paznehtu, paznehty musejí být podle délky upravovány (a zkontrolovány včetně jejich okolí), minimálně jednou ročně, v chovech s vysokou intenzitou produkce dvakrát ročně, v problémových situacích i častěji, u jalovic by paznehty měly být upraveny poprvé minimálně v období březosti (asi do 7. měsíce březosti), pravidelnost úprav paznehtů vychází i z legislativních požadavků (povinnost chovatele např. vyhláška č. 208/2004 Sb., v aktuálním znění), pravidelná úprava paznehtů minimálně dvakrát ročně je nově i součástí dotačního programu 20. A. resp. podprogramu 20. A. d. Podpora ošetřování končetin dle individuálních potřeb dojnic? k adekvátní obnově rohoviny paznehtu. Úpravou paznehtů před zaprahnutím tedy významně přispíváme tomu, aby krávy na začátku následující laktace, tj. v nástupu zdravotně nejkritičtějšího období, měly paznehty pokud možno v optimálním stavu. Druhá úprava paznehtů by měla proběhnout okolo 150. dne laktace krávy. Podle Espeja a Endrese (2007) je prevalence kulhání vyšší, pokud se ošetření paznehtů provádí jen v akutních případech ve srovnání s chovy, v nichž probíhá pravidelná úprava paznehtů jednou nebo dvakrát ročně. Kromě provedení úpravy paznehtů krav celého stáda je nutné průběžně a důsledně vyhledávat a ošetřovat nejen zjevně kulhající krávy, ale i kusy s výrazně přerostlými paznehty mnohdy i kvůli odlehčování některé končetiny/paznehtu. Vzhledem k užívaným technologiím odchovu a intenzitě růstu rohoviny se stává v dnešní době nutností provádět úpravu paznehtů již také u jalovic, a to minimálně u zvířat březích (např. do 5. měsíce březosti), nejlépe před jejich zařazením do produkčního stáda. V ojedinělých případech (např. při odchovu na hluboké podestýlce apod.) je potřeba upravovat paznehty již u jalovic ve věku asi 14 měsíců, resp. v období jejich zapouštění. Doporučené frekvence úpravy paznehtů uvádí tabulka 8. Přerostlý pazneht Funkční úprava paznehtu Foto Soňa Šlosárková Foto David Antoš 38

39 Preventivní opatření Funkční úprava paznehtů Foto David Antoš kleštěmi, případně odbroušením keratofrézou v pravém úhlu k požadovanému průběhu chodidla. 2. Snesení rohoviny chodidla Přerostlá rohovina chodidla se snáší (seřezává) plošně po celé šířce tak, aby po úpravě bylo chodidlo v jedné rovině, musí probíhat kolmo k nártu při pohledu zezadu na stojící končetinu. Chodidlo a nosné okraje stěnové rohoviny musí ležet v jedné rovině. Vzhledem k rychlejšímu růstu rohoviny v přední části paznehtu je třeba více rohoviny odstranit v oblasti špičky (viz pohled z boku). Výsledná tloušťka chodidla by měla být nejméně 6 až 7 mm. Výslednou tloušťku rohoviny chodidla částečně vidíme zepředu a ověřujeme ji silným tlakem na chodidlovou plochu: buď silným tlakem palce, nebo palpačními kleštěmi. Chodidlová plocha se nesmí dát palcem promáčknout. Profesionální paznehtáři začínají úpravu, tj. zkrácení délky paznehtu a snesení přerostlé rohoviny chodidla, na pánevních končetinách nejdříve na vnitřním paznehtu, který bývá především u starších krav menší, s menší produkcí rohoviny díky menšímu zatěžování a mívá tedy i pravidelnější tvar. Poté upravují vnější (hypertrofovaný) pazneht tak, aby délka paznehtu i výška chodidla odpovídala tomu vnitřnímu. U starších zvířat je rozdíl v rychlosti růstu rohoviny mezi vnitřním a vnějším paznehtem tak výrazný, že se v řadě případů na vnitřním paznehtu odřezává jen tenká vrstva, resp. malá část, maximálně přední třetina chodidlové plochy, zbylé dvě třetiny snášeny nejsou. Zejména je potřeba vyvarovat se nadměrnému snášení rohoviny patkové. Pokud neupravujeme paznehty denně (tj. nemáme hluboké zkušenosti), je doporučitelné začít naopak s úpravou paznehtu vnějšího, ten zkrátit a chodidlovou rohovinu odbrousit co nejvíce a potom teprve doupravit vnitřní pazneht. Při tomto pořadí je zjevnější, že jeho úprava má být často pouze kosmetická, tj. jen omezené snesení rohoviny pouze v oblasti špičky, odstranění nerovností, vymodelování misky. Oblast patek se většinou vůbec nesnáší, příp. ani neupravuje. Tato obecná doporučení nelze dodržet dogmaticky vždy. Neplatí například, pokud je pazneht patologicky přerostlý v oblasti patek, což bývá relativně typický nález u krav postižených digitální dermatitidou. Vzhledem k silné bolestivosti v oblasti patek, zvířata tuto oblast odlehčují, nastupují více na přední část chodidla, a proto dochází k nadměrnému zkracování paznehtu a nárůstu patkové rohoviny. Funkční úprava paznehtů Správně prováděná pravidelná preventivní úprava paznehtů krav je důležitým předpokladem udržení plně funkčního stavu končetin a jejich zdraví. Naopak chybná nebo nekvalitní úprava paznehtů může vést k významnému vzestupu kulhání ve stádě. Základy tzv. funkční úpravy paznehtů Úprava paznehtů má za cíl zachovat co možná nejpřirozenější tvar paznehtů, zajistit jejich rovnoměrné zatěžování, jejich kontrolu s ošetřením případných defektů, a tím udržet paznehty zdravé. Funkční úpravou paznehtů, tak jak ji popsal Toussaint Raven (1989), se rozumí takové ošetření paznehtů, které vede k nápravě rozložení zátěže, a to jak u jednotlivého paznehtu, tak i k nápravě rozložení hmotnosti mezi oba paznehty téže končetiny. Postup funkční úpravy paznehtů Úprava paznehtů probíhá v pěti krocích: Foto David Antoš 1. Zkrácení délky paznehtu, tj. zkrácení špičky paznehtu Délka přední = dorzální hrany paznehtu (měřeno od obrubového okraje ke špičce) by měla odpovídat přibližně dvojnásobku výšky patek, u dospělé holštýnské krávy činí tato délka asi 7,5 až 8 cm. Rohovina špičky přesahující 7,5 až 8 cm musí být odstraněna. Zkrácení se provádí odštípnutím špičky paznehtu 3. Vytvoření misky V zadní vnitřní části chodidla obou paznehtů vytváříme miskovité vybrání rohoviny (nejlépe pomocí paznehtních nožů), čímž je zajištěno odlehčení oblasti, které je nejčastěji postiženo vředem (RV), a dále je umožněn snazší únik nečistot zpod chodidla do meziprstí. Miskovité vybrání činí na vnitřním paznehtu maximálně 1/3 šířky chodidla, na vnějším paznehtu může být větší. Při odstraňování rohoviny nesmí být porušena vnitřní nosná stěna, která je tvořena přední třetinou vnitřní rohové stěny, protože seříznutí této části nosné stěny by vedlo k nežádoucímu rozbíhání paznehtů od sebe. Tab. 8 Období doporučené pro rutinní úpravu paznehtů (Green et al., 2012, upraveno) Doba úpravy Skupiny zvířat Komentář Období zasušení všechny krávy před vlastní zasušením, nikoliv souběžně se zasušením 60 až 100 dní laktace všechny krávy prevence rozvoje lézí na vlastních paznehtech, zejména ve stádech s vysokým výskytem nemocí rohového pouzdra Jalovice 60 dnů před porodem všechny jalovice zejména pokud jsou před otelením paznehty viditelně přerostlé Pokud jsou viditelně přerostlé paznehty Pravidelná plánovaná úprava (každých 6 měsíců) všechna postřehnutá zvířata celé stádo pouze zvířata s viditelně přerostlými paznehty většinou návštěva profesionálních paznehtářů; některá zvířata nemusí být upravena v tu nejvhodnější fázi laktace 39

40 Preventivní opatření Úprava paznehtů pomocí strouhacího kotouče Foto Stanislav Staněk 4. Snížení zátěže postiženého paznehtu Pokud je na paznehtu viditelná léze (např. RV) či se na něm během úpravy objeví, je potřeba postup modifikovat. Úprava nemocných paznehtů se totiž liší od úpravy paznehtů zdravých. Postižený pazneht je nutné nejdříve významně odlehčit, teprve poté na něm ošetřovat vlastní patologický proces. Odlehčení lze dosáhnout větší redukcí výšky (tj. větším snesením rohoviny chodidla) nemocného paznehtu vůči párovému paznehtu, a to především v oblasti střední a zadní třetiny chodidla. Pokud není možno dosáhnout dostatečného odlehčení, tj. rozdílu ve výšce chodidla mezi nemocným a zdravým paznehtem větším snesením rohoviny, lze alternativně uměle zvýšit pazneht zdravý pomocí tzv. chemického podkování, tj. přilepením dřevěné či umělohmotné destičky na párový zdravý pazneht (viz Rusterholzův vřed). Odlehčení nemocného paznehtu zajistí omezení zátěže a tím usnadní hojení. 5. Odstranění volné rohoviny, opracování defektu a korekce paznehtku Veškerou volnou rohovinu na chodidle, stěně a na patkách je třeba odstranit. Odstranění volné rohoviny chodidla a především patek se dělá proto, aby se předešlo ulpívání nečistot, rozkladu, tj. rozvoji patologických procesů, např. časté hniloby rohoviny patek. Léze na paznehtu (např. vřed) se ošetřuje tak, že se odstraňuje veškerá podminovaná rohovina, až se najde pevné spojení už zdravé škáry s rohovinou. Přitom, resp. poté se okolní rohovina seřezává tak, aby se směrem k lézi pozvolně ztenčovala a aby bylo zajištěno plynulé postupné zesílení rohoviny od léze až k celé tloušťce neporušené rohoviny. Tím se zamezí zraňování škáry na okrajích léze. Pokud by totiž ihned u okraje léze zůstala vysoká vrstva (až 1 cm) tvrdé rohoviny, při každém došlápnutí by tato nepružící hrana rohoviny zraňovala obnaženou škáru. Paznehtky se zkracují na délku odpovídající jejich šířce. Závěrem se provádí celková kontrola mezipaznehtního prostoru, kůže korunky a spěnky. Vybavení paznehtáře Paznehty se v Česku tradičně upravovaly pomocí podkovářských kleští a kopytních nožů. V dnešní době se rozšířilo užívání brusek s řeznými, případně brusnými kotouči na paznehty. Nejčastěji se používají tyto nástroje v kombinaci, bruskou s řezným kotoučem se rychle a snadno odstraní hlavní vrstvy přerostlé rohoviny a jemné úpravy včetně řešení patologických procesů na paznehtech se dokončují paznehtními noži. Předpokladem kvalitní úpravy je důkladná fixace končetin nejlépe pomocí fixační paznehtářské klece a kvalitní nástroje, zejména ostré paznehtní nože i výměnné nože v řezných kotoučích. Výbava paznehtáře by kromě kleští, nožů a brusky s příslušnými kotouči měla obsahovat ještě chirurgické nůžky, pátradlo či pinzetu, chemické podkování (např. Technovit, Bovi-Bond a dřevěné podkůvky velikosti 112 mm a 130 mm), obvazový materiál (obvazy, gáza, podkladový materiál, jako je vinutá vata či filc, krycí páska či tekutý obvaz), dezinfekční prostředky (jódová tinktura, peroxid vodíku, septonex apod.), antibiotický sprej nebo zásyp, bukový dehet, rýžový kartáč a gumové rukavice. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Výsledek správně provedené funkční úpravy paznehtů (snesena pouze část vnitřního paznehtu!) Foto Karl Burgi MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 40

41 Preventivní opatření Vyhledávání a ošetřování aktuálně kulhajících zvířat Včasné vyhledání a účinné ošetření kulhajících krav je zásadní součást aktivního programu udržení zdraví paznehtů stáda. Podstatou je pravidelná (každodenní) kontrola zvířat v pohybu, nejlépe při odchodu zvířat z dojírny, případně do ní. Při této prohlídce je možné nejsnáze rozpoznat nově kulhající zvířata, která je poté potřeba co nejdříve vyšetřit a následně správně ošetřit. Včasné ošetření znamená většinou snadnější a rychlejší vyléčení, protože předejdeme prohlubování patologického stavu a rozvoji nežádoucích komplikací. Včasné odhalení a léčení nám tedy snižuje přímo prevalenci kulhání a současně vzhledem k tomu, že předchází rozvoji komplikací, tj. postižení hlubších struktur paznehtu, působí i nepřímo, redukuje incidenci kulhání do budoucna, protože snižuje počet opakujících se případů, tj. recidiv. Je totiž dokázáno, že zvířata kulhající na první laktaci byla častěji postižena kulháním v následné laktaci (Hirt et al., 2002). Vlastnímu ošetření by měla vždy předcházet úprava paznehtů nejen na postižené končetině, ale na všech končetinách. Dermatitis digitalis lze diagnostikovat i v prostorách dojírny pomocí cíleného proudu vody zamířeného zezadu do meziprstí. V přítomnosti DD kráva reaguje nadzvednutím končetiny, resp. kopnutím. Nesmíme zapomínat ani na kontrolu zvířat suchostojných, i když pravděpodobnost výskytu onemocnění paznehtů je, pokud byla provedena úprava a případně ošetření před zaprahnutím, minimální. Zde stačí kontrola jedenkrát týdně, a to tak, že všechna zvířata musíme nechat projít po tvrdém pevném podkladu, nejlépe pohybové chodbě. Nechat kulhat zvířata Nejsnáze se nově kulhající krávy poznají při příchodu do dojírny nebo odchodu z ní v suchostojném období znamená většinou rozvoj mnohem hlubšího a vážnějšího procesu na prstu v rané fázi jejich laktace. Literatura je k dispozici u autorky. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 41

42 Preventivní opatření Koupele paznehtů Ustájení krav ve volných stájích s sebou přináší jednu velkou nevýhodu, a tou je omezená možnost pohybu zvláště tehdy, pokud krávy nemají přístup do výběhu nebo na pastvinu. Na rozdíl od pastviny s výměrou i několika hektarů kráva žije a pohybuje se na ploše v řádech desítek až stovek metrů čtverečních. Navíc, pohybové chodby slouží nejen pro samotný pohyb, ale také pro vykonávání tělesné potřeby, tj. pro kálení a močení. Z pohledu mnohem vyššího infekčního tlaku, kterému jsou vystaveny končetiny, jde o velmi významný faktor. K omezení infekčního tlaku a šíření infekčních onemocnění končetin slouží koupele paznehtů. Pomáhají odstraňovat nečistoty (čisticí účinek, zřeďování koncentrace mikroorganismů) a hlavně podle zvolené účinné látky a její koncentrace působí dezinfekčně až léčebně a případně vytvrzují rohovinu paznehtu. Podle cíle dělíme koupele paznehtů na: preventivní s cílem snížit infekční tlak, kterému jsou končetiny, resp. paznehty dennodenně vystaveny (a to po dobu několika hodin denně při pohybu v pohybových chodbách), tyto koupele jsou vhodné pro stáda bez, nebo s nízkým výskytem infekčních nemocí prstu, léčebné, používané u krav/stád zejména v případech zvýšeného výskytu infekčních nemocí, jakými jsou nejčastěji digitální dermatitida, interdigitální dermatitida aj. Podle způsobu ošetření paznehtů rozeznáváme možnosti: mokrá koupel průchod brodidlem, pobyt ve stacionární koupací vaně, průchod brodidly opatřenými napěňovacími matracemi, suchá koupel průchod brodidlem s alkalizačním prostředkem, pěnová koupel průchod pěnou vytvořenou z dezinfekčního prostředku pomocí zpěňovače, sprejové ošetření aplikace přípravků pomocí spreje, resp. ručního postřikovače (obvykle na dojicím stání). Nízká hygiena koupelí včetně málo častého obměňování roztoků může naopak výskyt dermatitis digitalis či nekrobacilózy zvýšit Foto Stanislav Staněk Příklad správně navrženého brodidla Foto Mojmír Vacek Vany pro koupele končetin by měly být vždy umístěny venku a měl by k nim být přiveden rozvod teplé vody Foto Stanislav Staněk Podle technologie pak rozdělujeme zařízení pro preventivní a léčebné koupele paznehtů na: průchozí brodidla, a to jak stabilní (obvykle betonová), tak i mobilní, různých tvarů a konstrukcí (jednolitá brodidla, brodidla složená ze dvou van pro průchod končetin levé a pravé strany těla spojených spirálou středová spirála se instaluje mezi vany z důvodu omezení zakálení do lázně), stacionární (pevné) vany, které jsou v chovech budovány v blízkosti čekáren a dojíren (obvykle jako vany pro léčebné i preventivní koupele). 42

43 Preventivní opatření Zařízení pro předčištění paznehtů opatřené roštem se spodním umístěním rotačních kartáčů Foto Stanislav Staněk Venkovní koupací vana Foto Stanislav Staněk Velmi dlouhé brodidlo pro předmytí končetin zvyšuje účinnost následné preventivněléčebné koupele paznehtů Foto Stanislav Staněk Pohled na venkovní uspořádání vany pro předmytí paznehtů a vany pro následnou léčebně preventivní koupel Foto Stanislav Staněk Možnosti předmytí končetin paznehtů Před vlastní koupelí (zejména preventivní) by měly být paznehty v maximální možné míře očištěny, resp. zbaveny nánosů podestýlky a výkalů. Způsoby jsou: cílené ostříkání paznehtu proudem vody, buď přímo na dojírně, po vlastním dojení (nikdy se tato činnost nesmí dělat v průběhu vlastního dojení) krávy (pozor na možné znečištění struku a jeho kontaminaci), nebo za dojírnou, lépe však instalace brodů s cirkulující vodou (tryskový oplach paznehtů a meziprstí proudem vody), nebo s rotačními kartáči a cirkulující vodou, nejčastější je v dnešní době předsazení jednoho průchozího brodidla před vlastní vanu, vybudování komplexu s vanou pro předmytí paznehtů a vanou pro léčebně preventivní koupele. Nedokonalé očištění paznehtů před vlastní koupelí končetin (paznehtů) vede k horší penetranci preventivně léčebného roztoku, navíc dochází i k jeho rychlejší kontaminaci a snížení účinnosti. U brodů s cirkulující vodou (tryskové oplachy) musí chovatel adekvátně nastavit průtok vody tak, aby zejména u krav s dermatitidami nedocházelo k velmi bolestivé reakci, a to v důsledku působení proudu vody na bolestivé místo, a tím i ke snížené průchodnosti (tvorbě shluků krav před vlastním brodem). 43

44 Preventivní opatření koupelová brodidla a vany musí vždy navazovat na pevné betonové pohybové a manipulační chodby (chovatel by se měl vyhnout situacím, kdy by byl krávám umožněn přístup do nezpevněných výběhů apod.), pokud jsou brodidla součástí chodeb, měly by přes ně krávy chodit pravidelně, nikoliv jen pokud jsou naplněna (pravidelnost ovlivňuje pohyb krav a eliminuje u nich stresové stavy, které snižují průchodnost pohybových chodeb a plynulost odchodu krav z dojírny ve dnech, kdy jsou na pořadu koupele paznehtů), brodidla nikdy neumísťovat do interiéru stájí nebo čekáren před dojírnami. Prostor pro brodidla by měl být vždy velmi dobře ventilován, a to s ohledem na prevenci případných zdravotních problémů krav a ošetřovatelů. Průchozí brodidlo s tryskovou cirkulací léčebně-preventivního roztoku Foto Stanislav Staněk Koupele preventivní Management preventivních koupelí by měl být v chovu navržen obdobně, jako je tomu v případě ošetření struků dezinfekčními prostředky. Na druhou stranu, ani preventivní koupele nejsou samy o sobě samospásné, a to zejména v chovech s nízkou úrovní stájové zoohygieny (např. nedostatečná frekvence odklizu mrvy nebo kejdy). Preventivní koupele jsou však stále mnohem lepší variantou než situace vyžadující léčebné koupele, používané při vysokém výskytu nemocných zvířat. Preventivní koupele lze provádět ve všech typech van, plně dostačující jsou vany brodicí. Požadavky na rozměrové parametry brodidel (průchozí vany): hloubka vlastního brodidla by měla být minimálně 300 mm, a to z důvodu eliminace ztrát roztoku v důsledku pohybu krav, minimální výška hladiny koupele by měla dosahovat 120 až 150 mm, aby bylo zajištěno efektivního ošetření meziprstí, brodidlo by mělo být 800 až 1000 mm široké při jednostranném průchodu (resp mm při průchodu dvou krav současně), brodidlo by mělo mít boční stěny s výškou minimálně 1000 mm k zamezení vystřikování roztoku mimo brodidlo, brodidla pro předmytí končetin (odstranění zbytků výkalů a podestýlky z rohoviny paznehtu) by měla mít délku 3000 mm (tj. 1- až 1,1násobek délky těla, měřeno od kraniální části mulce ke kaudálnímu hrbolu kosti sedací), brodidla pro vlastní preventivní koupel by měla mít minimální délku 4000 mm (tj. 1,4- až 1,5násobek délky těla, měřené viz výše), povrchy podlah mohou být opatřeny hladkými čočkovitými výstupky (nikoliv knoflíkového tvaru), které zajistí lepší rozevření meziprstí a lepší průnik preventivního roztoku, což zlepšuje účinnost ošetření, vzdálenost mezi brodidlem pro předmytí končetin a brodidlem pro preventivní koupel by měla být 2400 až 2800 mm (to je vlastní délka těla krávy) tato přechodová zóna slouží pro kálení krav (snížení kontaminace preventivní koupele), přechodová zóna pro kálení krav mezi brodidly může být navržena v rovině, ale i tzv. stupňovitě, kdy zbytkové vody z předmytí končetin odtékají mimo vlastní vanu pro předmytí, čímž se snižuje i riziko nadměrné kontaminace preventivní koupele (výškové rozdíly schodnic, které budou krávy překonávat, by měly být v rozmezí min. 120 až max. 240 mm), brodidla by měla mít jednoduché výpustě, které umožní bezproblémový odtok kontaminovaných vod do jímky, brodidla by měla být umístěna tak, aby je bylo možné udržovat v čistotě a byl zajištěn odtok tekutých odpadů do jímky (kanalizace), Koupele léčebné Pro léčebné koupele je vhodné využívat stabilní vany, které umožní na rozdíl od průchozích brodidel/van výrazně delší expozici paznehtu léčebnému roztoku (20 30 minut). Mezi nejčastěji používané přípravky pro léčebné/preventivní koupele paznehtů patří nejen v ČR, ale i ve světě především z důvodu příznivé ceny formaldehyd, síran měďnatý aj., které jsou dráždivé, proto je nutné mít tyto vany vždy umístěny mimo vlastní ustájovací objekty, dojírny a čekárny. Koupele paznehtů krav nesmí chovatel dělat před samotným dojením, ale vždy až po něm, nebo v průběhu dne mezi jednotlivými dojeními. Měrná plocha vany na jednu krávu by se měla odvíjet od průměrné živé hmotnosti krav celého stáda. Pro krávy plemen menšího až středního tělesného rámce, tj. do 600 kg ž. hm., by plocha vany na jedno zvíře měla být 1,5 m 2, pro krávy mezi 601 až 700 kg ž. hm. 1,6 m 2 a pro krávy nad 700 kg ž. hm. 1,7 m 2. Odtokový kanál se umísťuje buď do středu vany s mírným sklonem, nebo do rohové části vany, aby byl zajištěn adekvátní odtok odpadních vod do jímky (likvidace roztoků se řídí vždy pokyny výrobce, resp. jeho doporučeními pro likvidaci odpadů). Obvodová betonová obruba vany nebo brodidla musí být opatřena hrazením tak, aby bylo zabráněno pohybu byť i jen jedné končetiny krávy po její ploše. Matrace pro ošetření paznehtů Matrace pro preventivní ošetření paznehtů nejsou v našich chovech příliš rozšířené. Jejich výhodou je snadná instalace do míst (mobilita), kde jimi mají krávy procházet. Zařízení pro předmytí končetin prostřednictvím rotačních kartáčů umístěnými pod roštem s tryskovou cirkulací vody Foto Stanislav Staněk 44

45 Preventivní opatření a kvality léčebněpreventivního prostředku je výrazně horší atd. Obvyklá kapacita těchto matrací při délce 1900 mm šířce 900 až 1000 mm x výšce 32 až 40 mm je 32 až 50 litrů. Minimalistické řešení brodidla podle Cooka et al ( V porovnání s brodidly nebo vanami je jejich výhodou i nižší riziko zasažení pokožky vemene a struku léčebněpreventivním roztokem při nášlapu paznehtu na její povrch. Krávy si na matrace zvykají relativně rychle v řádu 2 až 3 dní. Protože je roztok obsažen uvnitř samotné matrace, nedochází ke vzniku nežádoucího odlesku hladiny použitého roztoku, který u krav vyvolává stres. K jednoznačným nevýhodám těchto matrací patří, že nejsou schopny zajistit adekvátní výšku působení preventivněléčebného roztoku, a to především u rozsáhlejších lézí, např. dermatitid. Navíc, ošetření silně znečištěných paznehtů je velmi nízké až zanedbatelné. Při použití matrací ve vícepočetných stádech krav dochází k velmi rychlému materiálovému opotřebování, také kontrola množství Stáje s automatickými systémy dojení U stájí s automatickým systém dojení (robotické dojení) musí být brodidla určená k preventivním koupelím strategicky umístěna. Pokud jsou brodidla umístěna u východu z dojicího robotu, pak mohou být paznehty ošetřeny koupelí i vícekrát denně. Na druhou stranu se může snížit průchodnost robotem, a to až o 0,5 návštěvy za den vlivem neochoty krávy akceptovat preventivní koupel po dojení (zvláště u krav s onemocněními paznehtů). Druhou variantou je umístění brodidel zcela mimo stáj nebo do průchodů ve stájích, kde však chovatel musí organizačně zajistit průchod krav koupelí. Dnes již jsou na trhu automatické systémy, které jsou umisťovány tak, aby krávy byly nuceny projít brodidlem. Tyto systémy jsou obvykle opatřeny automatickým systémem otevírání a zavírání branek (zajištění adekvátní doby působení přípravku na končetiny), systémem automatické výměny koupelových roztoků (automaticky ovládané výpustné ventily, automatické míchání preventivněléčebných roztoků, systémy vyklápění a oplachu brodu) apod. V zahraničí jsou používány také průchozí vany, jež jsou opatřeny dvěma až třemi sprejovacími jednotkami, které jsou aktivovány buď vlastním pohybem krávy, nebo sešlápnutím senzorů, které jsou umístěny pod matrací na dně brodidla. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Příspěvek vznikl v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0714. Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. PediCuRx čištění a dezinfekce paznehtů jedním průchodem Systém PediCuRx použitím čisticí a dezinfekční vany podstatně zvyšuje účinnost dezinfekce paznehtů První vana obsahuje čisticí koupel, která díky speciálnímu roztoku uvolňuje nečistoty z paznehtů a z kůže na spodní části končetin Druhá vana s dezinfekčním roztokem zajišťuje díky čistým končetinám vynikající dezinfekční účinek Pro zajištění vysoké účinnosti dezinfekce po celou dobu, kdy krávy přes vany procházejí, jsou oba roztoky po určité době automaticky vyměněny Vany jsou vyrobeny z robustního materiálu a díky speciálnímu tvaru se zvířata brodí přes vany bez jakéhokoliv stresu Systém PediCuRx je možné zabudovat do každé stáje GEA Farm Technologies Zastoupení pro ČR GEA Farm Technologies CZ, spol. s r. o., Kvítkovická 1533, Napajedla, tel.: , office.wcz@gea.com Odborná centra Kamír a Co., spol. s r. o., F. Pakosty 1148, Pacov, tel.: , info@kamir.cz AGPnova, spol. s r. o., tř. 28. října 17, Č. Budějovice, tel.: , vochozka@agpnova.cz UNIPRO SERVIS, spol. s r. o., Nové Nivky 776/13, Brno, tel.: , firma@uniproservis.cz GEA Farm Technologies Vždy správná volba 45

46 Preventivní opatření Frekvence koupelí paznehtů Frekvence koupelí paznehtů by měla vycházet kromě četnosti výskytu především infekčních nemocí také z úrovně znečištění paznehtů a spodní části končetin. V chovech s vysokou úrovní hygieny stačí frekvence preventivních koupelí paznehtů v průchozím brodidle/ vaně jedenkrát za týden, v opačném případě to může být pět- až sedmkrát za týden. Při stanovení frekvence koupelí paznehtů je možné využít tabulku 9 hygienického hodnocení čistoty paznehtů a končetin (Cook, 2007, upraveno), která vychází z vizuálního hodnocení úrovně fekálního znečištění povrchu paznehtu a spodní části končetin, kdy by do hodnocení mělo být zahrnuto alespoň 20 % krav v každé sekci při technologii volného ustájení nebo všech zvířat, která jsou ustájena ve vazných stájích. Posouzení úrovně znečištění paznehtů vychází ze čtyřbodového systému hodnocení, které je založeno na intervalovém rozložení četnosti výskytu znečištění výše uvedených částí těla. Doporučená frekvence preventivních koupelí paznehtů v závislosti na úrovni znečištění paznehtů a distálních částí končetin je zřejmá z tabulky 10. Frekvence koupelí je závislá také na aktuálním výskytu infekčních onemocnění. Pokud ve stádě infekční nemoci nejsou (nebo jen sporadicky), postačí preventivní brodivé koupele jedenkrát za jeden, resp. dva týdny, případně za měsíc. Pokud je infekce ve stádu přítomna, měly by být koupele realizovány průběžně během celého roku. Vhodnější jsou léčebné koupele jednou za 2 4 týdny, podle prevalence. Ty mohou být doplněny brodivými koupelemi jednou až dvakrát týdně. Pokud chovatel nemá možnost provádět léčebné koupele (nemá stacionární vanu), musí brodivé koupele realizovat podstatně častěji, i pětkrát týdně. Frekvenci koupelí je nutno upravovat (zintenzivňovat či zmírňovat) podle aktuálního výskytu infekčních nemocí ve stádu. Účinné látky Osvědčenými a dlouhodobě používanými látkami, ze kterých se vyrábějí vodné roztoky ke koupelím končetin, jsou formaldehyd, modrá skalice, bílá skalice a jejich kombinace. V současnosti se začínají na trhu uplatňovat oxidační činidla, glutaraldehyd kvarterní amoniové sloučeniny, přípravky na bázi jódu a tenzidy, které mají vynikající čisticí schopnosti, čímž je dosažena vyšší penetrace účinné látky přípravku i do mezipaznehtního prostoru, a některé působí i dezinfekčně (tabulky 11 a 12). Síran měďnatý (modrá skalice CuSO 4 ) působí v 5 až 10% vodném roztoku povrchově dezinfekčně a mírně vytvrzuje rohovinu. Znečištěním se však rychle inaktivuje a jeho koncentraci je proto třeba průběžně udržovat doplňováním preparátu. Je jedovatý při požití, dráždí oči, kůži a dýchací cesty. Pozitivem je příznivá cena a relativně dobrá účinnost. Negativa spočívají v obtížné likvidaci odpadu a zvýšené propustnosti rohoviny paznehtu v případě příliš častého koupání. Hrozí významným zatížením životního prostředí. Pro kontrolu adekvátní koncentrace připraveného roztoku modré skalice může chovatel použít refraktometr. Síran zinečnatý (bílá skalice ZnSO 4 ) působí v 10 až 15% (20%) vodném roztoku především dezinfekčně a proniká i do hlubších tkání paznehtu. Je možné ho také, stejně jako CuSO 4, kombinovat s jinými prostředky, například s 1% formalínem. Je stabilní i při organickém znečištění roztoku v dezinfekčních vanách. Je jedovatý při požití. Stejně jako modrá skalice, i bílá skalice významně zatěžuje životní prostředí. Tab. 9 Hygienické hodnocení úrovně znečištění končetin a paznehtů (upraveno podle Cooka, 2007) Skóre 1 Skóre 2 Skóre 3 Skóre 4 < 25 % čisté, málo fekáliemi znečištěné paznehty a dolní část končetin % malé fekální znečištění paznehtů a dolní části končetin % střední fekální znečištění paznehtů a dolní části končetin >75 % silné fekální znečištění paznehtů a dolní části končetin 46

47 Preventivní opatření Tab. 10 Doporučená frekvence preventivních koupelí paznehtů v závislosti na úrovni znečištění paznehtů a distálních částí končetin Podíl krav s hygienickým skóre čistoty paznehtů a končetin 3 a 4 Hodnocení hygieny Doporučená frekvence koupelí paznehtů < >75 dobré horší špatné velmi špatné podle potřeby 2krát týdně 5krát týdně 7krát týdně Formaldehyd působí v 3- až 5% vodném roztoku povrchově dezinfekčně a velmi silně vytvrzuje rohovinu paznehtu. Při jeho častém opakovaném užívání proto hrozí přílišné vytvrzení, a tím vznik mikrotrhlin rohového pouzdra. Řešením může být jeho střídání s jinými látkami. Rychle se inaktivuje organickým znečištěním, jeho koncentraci je proto třeba průběžně udržovat doplňováním preparátu, jeho účinnost klesá již při teplotě prostředí pod 13 C. Je jedovatý při požití, dráždí oči a plíce, způsobuje senzibilizaci pokožky a předpokládají se u něj i karcinogenní a mutagenní účinky. Smí být používán jen ve vzdušném a ventilovaném prostředí. Nesmí být používán v uzavřeném prostředí dojíren a v čekárnách před dojením. Dojnice nesmí procházet koupelí s formaldehydem před vstupem do dojírny. Jeho předností je nízká cena a vysoká účinnost. Při koncentraci nad 5 % hrozí poleptání kůže zejména pak při kontaktu s vemenem a struky. Proto je vhodné, aby kravám nebylo po dobu minimálně 30 minut po koupeli umožněno zaléhávání do boxového lože nebo lehárny. Lidé manipulující s formaldehydem mají být s formaldehydem je jeho vyšší cena. Glutaraldehyd je ovšem také toxická látka způsobující podráždění sliznic (oči, nos), plic a bolesti hlavy. Kvarterní amoniové sloučeniny (KAS) patří mezi kationické tenzidy a nejznámější sloučeninou tohoto typu je benzalkonium chlorid. Cílovým místem působení KAS je cytoplazmatická membrána bakterií nebo membrána kvasinek. KAS také poškozují vnější membránu G-bakterií. Jód stejně jako glutaraldehyd působí na široké spektrum bakterií a jejich spor, dále hub a virů. Dobře vytvrzuje rohovinu paznehtů. Při použití v koncentraci 1 % (preventivní koupele) i 2 % (léčebné koupele) nedochází ke vzniku mikrotrhlin rohového pouzdra. Je možné ho použít na ošetření paznehtů v letním i zimním období (do zamrznutí pracovního roztoku), u některých preparátů je výhodou vizuální kontrola účinnosti pracovní koncentrace roztoku. Další podmínky pro koupele paznehtů Koupele je vhodné provádět u zvířat s očištěnými paznehty, nepokrytými zaschlou podestýlkou a výkaly. Je vhodné realizovat předmytí (viz předmytí výše). Dlouhodobé, ale zejména brodivé preventivní koupele budou účinnější, pokud se kromě čistoty paznehtů dbá na to, aby po ní následovalo ustájení zvířat na suchém tvrdém stání (alespoň po dobu 30 minut). Je nutné dodržovat doporučené koncentrace dezinfekční lázně. Při léčebných (dlouhodobých) koupelích se používají koncentrace na spodních hranicích uváděných rozmezí. Při preventivních brodivých (krátkodobých) koupelích se používají koncentrace na horních hranicích uváděných rozmezí. Tab. 11 Srovnání účinnosti vybraných látek používaných ke koupelím paznehtů (upraveno podle Bella) u některých látek je možno zvýšit jejich čisticí účinnost přidáním smáčedel Látka Léčebný účinek Dezinfekční účinek Čisticí účinek Vytvrzení rohoviny Antibiotika Formalin 5 % Síran měďnatý 5 % Síran zinečnatý 5 % Chlornany 1 % Organické kyseliny až ++ Jód Průchozí vana s vodou ++ Vysvětlivky účinnosti: žádná; + malá; ++ střední; +++ vysoká vybaveni respirátorem a dalšími ochrannými pomůckami. Při výpočtu konečné koncentrace vodného dezinfekčního roztoku formaldehydu se počítá se 100% koncentrací, i když vlastní koncentrace je maximálně 40 %. Na 100 l dezinfekčního roztoku o 5% koncentraci je tedy potřeba 5 litrů 40% formaldehydu. Oxidační činidla, tj. kyselina peroctová, případně peroxid vodíku, jsou silnými dezinfekčními prostředky. Bohužel jejich účinnost je vázána na čisté prostředí. Co se týče paznehtů, nejvyužívanějším dezinfekčním přípravkem obsahujícím kyselinu peroctovou je v současnosti Persteril. K ošetření paznehtů se používá ve formě postřiků nebo koupelí. Glutaraldehyd působí na široké spektrum bakterií a jejich spor, dále hub a virů. Využívá se jako alternativa formaldehydu, ovšem nemá vytvrzovací vlastnosti. Aby bylo dosaženo sporocidního účinku, používá se ve 2% koncentraci. Pro účinnou prevenci infekčních onemocnění kůže paznehtů je však potřeba jeho vyšší koncentrace (minimálně 3 %, lépe 5 %). Nevýhodou glutaraldehydu ve srovnání Tab. 12 Vybrané vlastnosti některých přípravků používaných při dezinfekci paznehtů (upraveno podle Tekro spol. s. r. o.) Přípravek Doporučená Odbouratelnost Vybrané vlastnosti koncentrace (%) Formaldehyd 5 ano karcinogen, mutagen Biocid-30 1 ano barevná indikace účinnosti Skalice modrá 10 ne obsahuje neodbouratelné sírany Pediline 3 5 ne obsahuje neodbouratelné sírany Podocur 3 5 ne obsahuje neodbouratelné sírany Roztoky je třeba v průběhu používání obměňovat, resp. doplňovat. U brodicích van počítáme s jedním litrem roztoku na krávu, tj. u vany na 250 l při průchodu 250 zvířat je potřeba roztok vyměnit, resp. doplnit. Ve stacionárních vanách je nutné roztok vyměňovat nejpozději po 48hodinovém používání. Jejich neškodnou likvidaci je třeba zabezpečit v souladu s předpisy dodávanými jednotlivými výrobci používaných výrobků. Používané dezinfekční preparáty je vhodné po určité době (asi půl roku) střídat, čímž je omezeno riziko vzniku rezistence patogenních původců vůči užívaným prostředkům. Harmonogram koupelí je třeba přizpůsobovat typu onemocnění a stupni postižení stáda (viz výše). Rutinní koupele by měly být realizovány i u suchostojných krav, aby se předešlo vývoji akutních lézí na začátku laktace a u březích jalovic, pokud je již u této kategorie přítomna infekce. Pokud není realizace hromadných koupelí u těchto kategorií možná, je nutné zvířata ošetřit individuálně. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Literatura je k dispozici u autorů. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., specialista pro zoohygienu 47

48 Preventivní opatření Zajištění pohody zvířat Závažnou příčinou vzniku kulhání (vředů) je traumatizace škáry paznehtní z důvodu přetěžování pohybového aparátu, resp. paznehtů. Současné anatomické studie stavby paznehtu dokládají, že tvrdý povrch betonových podlah je pro ustájení skotu nevhodné. Pro zdravotní stav paznehtů je tak určující doba, kterou stráví krávy stáním a pohybem na betonových tvrdých podlahách. Zvýšená zátěž pohybového aparátu nastává, zejména pokud zvířata neúměrně dlouho čekají na dojení (tolerovatelná je od odchodu ze stáje do doby návratu z dojírny maximálně jedna hodina), pokud nemají dostatek času k odpočinku, např. při častém přehánění zvířat a dalších manipulacích se zvířaty ve stáji, nebo není zajištěno dostatečné pohodlí v loži a zvířata tam nerada zaléhávají. Optimální je, aby dojnice kromě doby příjmu krmiva, vody a dojení stále odpočívala v loži a přežvykovala, minimálně by zde měla ležet 12 až 14 hodin, tj. 50 až 58 % dne. Tj. lože musí být maximálně pohodlné. Přitom design I v období stání na sucho a před porodem musí mít krávy k dispozici suché a pohodlné místo k ležení lehacího boxu je prvek, který je často opomíjen. O pohodlnosti lože rozhodují jeho rozměry, kvalita a měkkost podlahoviny, úprava podlahoviny lože, mikroklimatické poměry v něm a existence adekvátní plochy (minimálně 0,5 m) pro dopředný pohyb při uléhání a vstávání krav. Jestliže je prostor pro výpad vpřed v lehacím boxu příliš krátký, krávy do něj méně ochotně zaléhají (případně až jsou opravdu unavené) a nejprve v něm napůl zůstávají zbytečně dlouho stát. S námahou v něm vstávají, což spolu může vést k přílišnému prodloužení period ležení. Také měkkost loží/matrací má vliv na povzbuzení krávy k uléhání a vstávání v přirozeném rytmu. K zajištění pohody přispívá také možnost pobytu na pastvě (nebo alespoň ve zpevněném výběhu), což bývá poskytováno zejména vysokobřezím dojnicím. Lože v produkční stáji musí být maximálně pohodlné, aby v něm dojnice mohly strávit více než polovinu dne MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. Zoohygienické podmínky chovu Dlouhodobé vystavení paznehtů kejdě/mrvě, resp. vyšší vlhkosti výkalů jednoznačně souvisí s vyšším výskytem dermatitis digitalis a nekrobacilózy. Se zhoršenou zoohygienou ale souvisí i nemoci rohového pouzdra, jak hniloba patek, korelující přímo, tak léze jako jsou RV, nemoc bílé zóny a vřed špičky. Co možná nejsušší povrch podlah ve stáji i ve výbězích by proto měl být cílem chovatele ve vztahu ke zdraví paznehtů. Je-li ve stáji poměrně sucho, podlahy nekloužou, čímž se snižuje riziko uklouznutí, resp. poranění pohybového aparátu. Zmenšuje se koncentrace choroboplodných zárodků a rohové pouzdro paznehtu nepřijímá vlhkost z okolí. Tím se snižuje riziko rozvoje infekčních onemocnění a nedochází k nadměrnému obrusu měkké rohoviny chodidla, který znamená její stlačování a riziko rozvoje lézí na chodidle (krváceniny, vředy). Dojnice stojí a pohybují se ve výkalech kvůli řadě faktorů, např. v případě krátkého stání, rozměrově nevhodných boxových zábran, úzkých komunikačních chodeb ve stáji i mimo ni, v případě nedostatečného odklizu kejdy/mrvy, nekompletního odklizu kejdy tam, kde není možnost použití techniky (např. okolo napáječek), přeplnění kapacity stáje, nedostatečného nebo chybného drážkování podlah, nedostatečného stlaní, defektů v podlaze s akumulací kejdy) nebo protože dojnice kálejí i do stlaných loží (příliš dlouhé stání). Pravidelný odkliz kejdy (mrvy) v intervalech individuálně stanovených podle technologie a aktuální situace ve stáji je nutnou podmínkou péče o chovaná zvířata. Ve stájích s betonovými plnými podlahami bez automatických systémů vyhrnování je minimální frekvence odklizu kejdy dvakrát denně. Nepřímým způsobem ovlivňuje zdravotní stav paznehtů i celkové mikroklima ve stájích. Při vyšší teplotě ve stáji v letním období, při vysoké koncentraci stájových plynů a při vysoké relativní vlhkosti dojnice zpomalují svůj metabolismus a snižují užitkovost, což chovatelé kompenzují úpravami krmné dávky ve prospěch zvýšení podílu jadrného krmiva. Tento stav může u zvířat navodit subklinickou metabolickou acidózu, která kromě přímého vlivu na zdraví paznehtů je doprovázena změnou konzistence výkalů (ztekucení), a tím se nepřímo významně negativně zhoršuje zoohygiena. Příspěvek vznik v rámci řešení dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace č. MZERO0516 a MŠMTLO1218. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 48

49 Preventivní opatření Optimalizace krmné dávky a techniky krmení Role výživy ve zdraví paznehtů je velmi podstatná, i když v posledních letech se pohled na řízení výživy ve vztahu ke zdraví paznehtů mění. Historicky byl největší důraz kladen na prevenci chronické subakutní/subklinické bachorové acidózy (z anglické literatury známé pod zkratkou SARA subacut ruminal acidosis Nocek, 1997). Nyní se zdá, že tento vliv má možná nižší důležitost, resp. že existují další stejně podstatné faktory. Acidóza bachorového obsahu přesto zůstává zásadním rizikovým faktorem a je ve výživě dojnic stále velkým problémem. V ČR s ní má problémy 70 až 80 % podniků. Hlavní příčinou je vysoké zastoupení jadrných krmiv, kde v krmných dávkách je i více než 28 % škrobu a při špatné technice krmení, špatné struktuře krmné dávky a separaci TMR zvířaty se může procento škrobu dostat na hladinu 35 % i více. To má pak za následek dlouhodobé subklinické acidózy s negativním vlivem na užitkovost i zdravotní stav zvířat včetně onemocnění paznehtů. Abychom tomu předešli, je nutné, aby krmné dávky byly optimální ve smyslu poměru jadrného a objemného krmiva a aby bylo v krmné dávce zachováno vzhledem k správné funkci bachoru odpovídající množství strukturální (efektivní) vlákniny. Minimálně třetina celkové přijaté sušiny by měla být tvořena neutrálně detergentní vlákninou, přičemž 70 až 75 % by mělo pocházet z pícnin. Je vhodné zabezpečit dostatečné množství dlouhých částí píce (2,5 až 5 cm). V problémových situacích lze preventivně využívat účinné doplňky na pufrování krmné dávky. Přesto, že jsou drahé a zvyšují krmné náklady, zajistí vyšší užitkovost a zlepšení zdravotního stavu, reprodukce, a tím i ekonomiky výroby mléka. Vzhledem k tomu, že nejrizikovější pro vznik onemocnění paznehtů se jeví peripartální období, je podstatné zajistit správnou výživu zvířat v suchostojném období a v přípravě na porod. Během celého suchostojného období je nutno vyloučit (omezit) zkrmování zdravotně závadných nebo koncentrovaných krmiv. V krmné dávce (KD) v přípravě na porod upravit poměr minerálních látek s celkovým množstvím vápníku v KD do 50 g, fosforu do 40 g (ideální poměr Ca : P by se měl blížit 1 : 1) a obsah hořčíku držet na úrovni 0,4 % sušiny. Současně snížit na minimum příjem sodíku a draslíku (pokud toho není možno dosáhnout, lze použít v krmné dávce krav v období stání nasucho aniontové soli). Základní krmné komponenty by měly být stabilně přítomné v krmné dávce krav jak před tak i po porodu. Vždy musíme mít na paměti, že bachorová mikroflóra se při změně krmné dávky plně zadaptuje za 14 až 21 dnů. Stabilizace mikroflóry je nezbytným předpokladem jak užitkovosti, tak zdraví zvířat. Na základě poznatků, že dojnice s nízkou úrovní tělesné kondice v rané laktaci častěji kulhají (Hoedemarker et al., 2009) a že kondiční skóre pozitivně koreluje s tloušťkou digitálních polštářků a výskytem onemocnění rohového pouzdra (Bicalho et al., 2009), patří v současné době mezi nejdůležitější opatření následující dvě: Produkční krmná dávka musí být vyrovnaná a odpovídat užitkovosti dojnic 1. Udržet přiměřenou tělesnou kondici zvířat a zabránit přetučnění dojnic, což se často začíná rozvíjet již v pozdních fázích laktace a prohlubuje se po jejich zasušení. 2. Omezit, resp. zmírnit ztráty tělesné kondice u zvířat v rané laktaci. K takovému konceptu se přibližuje nejvíce krmení suchostojných zvířat a zvířat v přípravě na porod tzv. Goldilock diet, tj. vysokovláknitou nízkoenergetickou dietou. U jalovic by měla být upřednostňována krmná dávka s komponenty, jejichž sušina je vyšší než 25 % (seno, sláma, resp. travní senáž), protože u jalovic krmených kukuřičnou siláží s nižší sušinou byl zaznamenán vyšší výskyt lézí na paznehtech. Produkční krmná dávka musí být vyrovnaná a odpovídat užitkovosti v souladu s potřebou energie a proteinů v krmné dávce, s dostatkem minerálních látek a vitamínů. Dotace biotinu (20 mg/zvíře/den) vede ke snížení výskytu nemocí bílé zóny. V chovech s vyšším výskytem uvedeného onemocnění lze tuto suplementaci plně doporučit. Doba suplementace, aby se benefit projevil, musí být vzhledem k růstu rohoviny alespoň šest měsíců a delší. Také případné potřebné doplnění krmné dávky o zinek, měď a kobalt přináší pozitivní výsledky ve zdraví paznehtů. Zinek zvyšuje odolnost kůže k bakteriální infekci a také podporuje hojení nemocné kůže, pozitivní vliv má i na tvorbu rohoviny paznehtu. V případě problémů při nedostatečné utilizaci mikroprvků je možné do minerální směsi zařadit organické bioplexy, které jsou stravitelnější než anorganické oxidy nebo sírany, jež jsou běžně používány. Příspěvek vznikl za finanční podpory NAZV, grantu QJ Literatura je k dispozici u autorů. U jalovic by měla být upřednostňována krmná dávka s komponenty, jejichž sušina je vyšší než 25 % MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat 49

50 Závěr Shrnutí Dodržování v předchozích kapitolách popsaných preventivních opatření nikdy nebude automaticky znamenat úplné vyřešení problémů s nemocemi končetin krav (resp. jistotu úplného vyloučení výskytu kulhání) v chovu (obzvláště ne při dnes daných základních technologiích). Je však určitou garancí, že výskyt popsaných problémů bude minimalizován a rovněž tak jejich negativní dopady. Cílem je ve stádu dosáhnout uspokojivého zdravotního a ekonomického stavu (vč. etického). Je nutné si uvědomit, že výskyt kulhání krav je ovlivněn řadou proměnných těmi hlavními jsou: využívání boxových loží, doba stání na betonové podlaze, krmná dávka, prevence, resp. výskyt infekčních chorob a úprava paznehtů. Proto lze chovateli, jehož cílem je omezení kulhání a tedy implementace systému péče o paznehty, zjednodušeně doporučit začít s kroky, které lze realizovat rychle a relativně snadno a následně postupovat k opatřením dlouhodobějším a náročnějším na čas i finanční krytí. Prakticky tedy lze začít důsledně řešit a v podstatě omezit na minimum infekční onemocnění kůže (dermatitis digitalis, resp. interdigitalis), a to zejména koupelemi končetin a zlepšením zoohygienických poměrů ve stáji i mimo ni. Následně naplánovat a pravidelně provádět funkční úpravu paznehtů (a tudíž i jejich kontrolu) a ošetření lézí, které ještě nezpůsobily kulhání u všech zvířat stáda včetně březích jalovic (tj. zabránit přerůstání paznehtů). Souběžně systematicky aktivně vyhledávat a účinně léčit aktuálně kulhající krávy. Zároveň s tím odhalovat další (dlouhodobě či opakovaně působící) rizikové faktory a investovat postupně do jejich nápravy (zlepšení úrovně pohodlí, řízení optimální tělesné kondice, stabilita a zdravotní nezávadnost krmné dávky atd.). Preventivní opatření k minimalizaci výskytu nemocí končetin dojeného skotu je možno shrnout do následujících bodů: 1. Vysoká úroveň pohody zvířat (dojnice by měly až 14 hodin denně ležet a přežvykovat). Obsah 2. Optimalizace krmné dávky (mj. maximalizace podílu objemu) a technologie a techniky krmení. 3. Udržování dobrých zoohygienických podmínek ve stájích pravidelný odkliz exkrementů ve stáji, pravidelné čištění (a dezinfekce) ustájovacích prostor, vhodné mikroklima odpovídající výměna vzduchu, adekvátní intenzita osvětlení a teplota. 4. Pravidelná úprava paznehtů všech dojnic (min. 2 ročně) a podle stavu paznehtů i jalovic. 5. Systematické vyhledávání a ošetřování aktuálně kulhajících zvířat. 6. Preventivní koupele paznehtů. 7. Řízení vývoje tělesné kondice krav s cílem zajistit optimální tělesnou kondici v období suchostojném a peripartálním. 8. Dodržování technologických postupů chovu jako součást správné chovatelské praxe a zajištění technologické návaznosti u všech kategorií skotu. 9. Minimalizace metabolických a infekčních zdravotních poruch a stresových situací. 10. Optimalizace technologických systémů konstrukční řešení podlah, měkké suché stlané lože, včetně jeho řešení a rozměrů (resp. alespoň suchá čistá matrace). MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. Příčiny kulhání a jeho dopady Kulhání a jeho dopady Kulhání a příjem krmiva u dojnic Příčiny kulhání Technologie Pohybové chodby ve stáji i mimo stáj Kvalita leháren a boxových loží Na co nezapomínat při projektování Četnost vyhrnování kejdy a mrvy Výživa a úroveň chovu Kvalita výživy a výskyt metabolických poruch Úroveň ošetřovatelské péče Anatomie prstu, onemocnění paznehtů Anatomie prstu skotu Nejvýznamnější onemocnění paznehtů Infekční nemoci kůže prstu Dermatitis digitalis Interdigitální dermatitida Nekrobacilóza Nemoci rohového pouzdra paznehtu Laminitida Rusterholtův vřed Nemoc bílé čáry Preventivní opatření Pravidelná funkční úprava paznehtů Ošetřování akutně kulhajících zvířat Koupele paznehtů Frekvence koupelí paznehtů Zajištění pohody zvířat Zoohygienické podmínky chovu Optimalizace krmné dávky 50

51 TI N D E 50 % U T VA LE P R O R O K y pis í aso ěn y, č platn n i u v o o é. atn ké n. Pr dpl lnic orld pře c, Ro m s s W. í n oč ěděle Bloo tudiu ze r s a Pou ík Zem Plus ení o z a n e d ristik potvr ý t a lo e se n u, F šlet uje gion y za tah c v re slev z v Ne děle ě Zem Balí Ba líče lí č k ZÁ ÁKLLAD V bert Vy beertte si z nabíd dkkyy čas a op opisů a se sest s avte si svvůj st ůj vlaastníí ballíčček = sa sami mi si ur mi urču č jjeetee výš ču ý i slev evyy př p ed dplat plat pl a né ného h Balíče Ba ek PR PRAK AKTI AK TIK* TI K* sleva 5 % sleva 10 % Země Ze mědě mě děle dě ec ro očn čníí před př edplatné ed né é čas asop asop opis isů ů podl po dle dl e vl v as astn tníh í o vý íh výbě bě běru ěru Země Ze mědě mě děle dě lec ročn le čníí čn p ed př dpl p at atné é čas asop opis op iů podl po d e vlastníh ho výbě výýb ru u Ba B alllíče ek MA MAXI XI = ro ročn očn čníí mn množ o st ož s ev evní níí slev sl e a 15 1 % 1 př p ed edpl plat atné at né tří a vícce ku kusů s je jedn edn dnoh oho oh o čaaso sopi pisu pi su u x poče po oče č t ku kusů ů * Ve eteri t nářs te řsství tv + Veterinárn Ve nárn nárníí kklinik n a * Floris Floris oristika tika + Zahra Zah a dnic dnictví tví Cena ena:: Kč/12 Kč K /122 číse čísell Cena:: Kč Cena C K //12 Kč/ 122 čí č l číse Ba alí l če ček k PO PODN D IK Cena:: 36 Cena Kč/12 Kč/12 čís čísel číse ís l * Balí Ba Balí líče če ček ek KO KOMP MPLE MP LEX LE X sleva 15 % sleva 20 % Země Z mědě děle dě ec ročn ročn ro čníích ch před dpl p at a ných nýých c čas a op opis isů is ů p dlle vl po vlas astn tníh tníh ího o výýbě ěru Ze emě mědě děle dě le ec + 7 a ví v ce ročční ních ch před př edpl ed plat pl atný at ných ný ch čassop opis issů po podl odl dle e vl vlaas astn astn t íh í o vý výbě běru bě u Ceen : 72 Cena: Cena Kč/12 Kč K /12 / číse /1 čísel el Ce : 72 Cena Kč K /122 číse čísell C : 300 Kč Ce Cena: Cena Kč/6 č/6 čísel čísel íse Odborný časopis pro veřejnou správu ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN Pro ofi Press s. r. o. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí PŘÍLOHA: ODPADY A OBCE Krajské plány odpadového hospodářství Ekologická havarijní služba Opravy prodlouží životnost Studie energetického využití odpadů Ochrana O cchrana hrana ana ana a rost rostl ros ro o t in in v červe červenci červenc čerrvenc venc e i ažž zá zzář září á áří ář Podaří Podař Podaří odaří da aří ř se ří se ozd o oz ra ravit avitt švest avit švestka švestk šv š dom domácí? domá domácí domác omá omác omácí? ácí? á í? í? Rezidua Re Rezidua ezidu e zidua dua ua a v pů půdě a vodě p vo vod vodě od kauza: ekonomika: téma: obecní policie, nebo bezpečnostní agentura? analýza letošních daňových příjmů vybraných pěti měst co od 1. července přináší zákon o státní službě Press s. r. o., odpady-online.cz Měsíčník vydavatelství Profi Press s. r. o. Cena ena:: Kč/6 Kč/6 čísel ís l Cena n : 660 na: Kč Kč/12 //12 1 číse í el el Cena na:: 360 n na 360 Kč Kč/6 /6 ččísel /6 ísel ModerniObec.cz Cena: 1140 Cena: Kč/12 č/ čísel čís čí ísel Cen : 96 Cena: Cena Ce Kč/12 Kč K /12 / číse ísel ís Cena:: Kč/1 Cena Kč/12 Kč/12 č/1 /12 čí číssel čísel e Ceena:: 360 Cena Cen 36 Kč Kč/6 č/6 čísel čísel NOVELA A vinařského zákona by měla být přísnější STRANA 2 MINISTR: Před námi je rok plný změn STRANA 4 Vláda schválila novelu Novelu zákona o potravinách, která vymezuje, kdy se smí potravina označit za českou, schválila koncem prosince vláda. Zároveň zamítla převod kompetencí od hygieniků pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), který vyvolal řadu negativních reakcí ze strany zdravotníků. Informoval o tom mluvčí předkládajícího ministerstva zemědělství Hynek Jordán. V rámci novely byla schválená i evropská tabáková směrnice. Zuzana Fialová Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky se s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem dohodli, že do těchto záležitostí resort zemědělství nebude vstupovat. Hygienikům měly původně zůstat kontroly potravin ve školách a v nemocnicích, SZPI měla prověřovat otevřené provozy, jako jsou restau- race nebo kavárny. Proti se ostře stavělo ministerstvo zdravotnictví, lékaři i zdravotnické odbory. Kdyby změna prošla, tak by to reálně znamenalo ohrožení veřejného zdraví. Nemohli bychom N l zákona Novela ák o potravinách t i á h ttaké ké vymezujje to, t kdy kd se smíí potravina t i označit čit za českou k F Foto Oldři h Přibík Oldřich Téma týdne Téma: Zakládání a údržba zeleně Rostlinná výroba Živočišná výroba ve většině stravovacích zařízení vykonávat část dozoru, který nyní provádíme, a to zejména posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců. V restauracích bychom si mohli všímat tak možná pracovních podmínek, kontrolovat pitnou vodu, či jestli se tam kouří, řekl dříve hlavní hygienik Vladimír Valenta. Nakonec vláda odhlasovala, že kompetence hygienikům zůstanou. Novela dále výrobcům zakazuje označovat potraviny logy, vlajkou, či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v České republice a z českých surovin. Nápis česká potravina, vyrobeno v České republice, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní jasně dané podmínky. (Pokračování na str. 2) Zemědělská technika Odrůdy a výsev jarních olejnin Vinohradníci a vinaři máte povinnost Bioklimatologie slavila Co přináší nová řada traktorů Jednou z nejvýznamnějších jarních olejnin je v České republice mák, meziročně narostly podstatně i jeho osevní plochy. Nabídka i poptávka po této plodině jsou vyrovnané, příznivý je také cenový vývoj. Za neméně důležitou olejninu lze považovat hořčici. V České republice asi 95 % ploch zabírá hořčice bílá, zatímco ve světě je nejvýznamnější hořčice sareptská. Její nevýhodou pro tuzemské pěstitele jsou mimořádně nestálé ceny. STRANA 12 Podávání prohlášení o sklizni a prohlášení o produkci patří mezi důležité povinnosti plynoucí z evropské legislativy a zákona o vinohradnictví a vinařství. Dozor nad dodržováním těchto povinností provádí také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Mezní termín pro podávání je 15. leden v roce Neodevzdání povinných prohlášení s požadovanými údaji se posuzuje jako dopuštění se správního deliktu. Významné jubileum 50 let České biologické společnosti a Slovenské bioklimatologické společnosti a 30 let České bioklimatologické společnosti sekce bioklimatologie zvířat si připomněli účastníci vědecké konference s mezinárodní účastí Aktuální otázky bioklimatologie zvířat Přítomní se z přednášek odborníků dozvěděli řadu informací z oblasti bioklimatologie zvířat a welfare. Největší novinkou letošního roku značky Case IH je modelová řada traktorů Optum CVX. Tyto traktory byly vyvinuté na základě poptávky zákazníků po strojích se všestranností využití na úrovni traktorů Puma, ale s vyšším výkonem. Zároveň však s hmotností nižší, než je tomu u traktorů Magnum. Profesionálně fungující vývoj firmy Case IH nalezl vhodnou odpověď. STRANA 24 STRANA 27 STRANA 19 inzerce KNIHA Z NAŠEHO VYDAVATELSTVÍ Venkovská turistika a agroturistika Ing. Marie Stříbrná INVESTICE do půdy se vyplatily STRANA 5 cena 18 Kč/0,60 předplatitelé 16 Kč/0,50 číslo 1/ ledna 2016 ročník XXIV Elektronický příjem žádostí (fia) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) v zájmu zlepšení kvality služeb klientům zahajuje 4. ledna 2016 elektronický příjem žádostí o poskytnutí podpory v rámci programů Zemědělec a Finanční podpora pojištění. Informoval o tom vedoucí oddělení žádostí PGRLF Jan Pátek. Žádosti o poskytnutí podpory bude možné vyplnit a podat prostřednictvím elektronického formuláře pro příjem žádostí, určeného pro zvolený program podpory, a to na internetových stránkách cz. Za datum podání žádosti se rozumí datum odeslání u potvrzujícího přijetí žádosti Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s. Klientům, kteří nevyužijí podání žá- dosti prostřednictvím elektronického příjmu žádostí, je i nadále nabízena možnost žádostt o poskytnutí podpory na internetových stránkách vyplnit a následně předložit na místně příslušném pracovišti Státního zemědělského intervenčního fondu nebo přímo na PGRLF. Věříme, že elektronický příjem žádostí o poskytnutí podpory klientům umožní pohodlnější a rychlejší přístup k podporám poskytovaným PGRLF. Zároveň se zahájením elektronického příjmu žádostí o podporu v rámci výše uvedených programů připravil PGRLF i nový ý vzhled internetových stránek, které přispějí k lepší orientaci a přehlednosti poskytovaných informací a služeb nabízených PGRLF, doplnil. inzerce Asymetrické ovládání záběru v klínech... umíme to nejlépe BRÁNA DO SVĚTA ZE MĚ DĚ LSKÉ HO I NTE RNETU AKTUÁL NÍ ZPRAVODAJ STVÍ VI D E ORE PORTÁ ŽE OD BORNÉ PŘÍ SPĚVKY K AL E NDÁŘ AKC Í PRACOVNÍ PŘÍ L E ŽITOSTI AG RO-OBC H OD E-SH OP KNIHA Z NAŠEHO VYDAVATELSTVÍ Venkovská turistika a agroturistika autorka: Ing. Marie Stříbrná autorka formát: for formát: má át: x 265 mm počet p po et st stran: an n: 56 6 Publikace P blikace b likace ce nabízí různé růz pohledy pohle na ccestovní ovníí ruch jako nástroj rozvoje rozvoje venkovaa a zo roz zodpoví zodpovídá p otázky tázky ky ekonomiky, y,, zaměstnanost zaměstnanosti zaměstna zaměstnan zaměstnano a tii a odl dlišnosti išnosti venkovské iš nkovské vské turistiky. iky. y Autorka Au Auto Autork Autor se sse čt čtenáři podělí ělí i o zkušenosti tii zemí zze západní záp ápadní Ev E ropy, opy,, A Ameriky ik a Austrálie Austrálie. Austrál Austrá A ie Cena: ena: na:: 190 Kč Kč vč vč. vč. DPH PH Na svoz bioodpadu s novou soupravou Cena:: 540 C Cena 540 Kč/6 Kč/6 čísel čísel íse C Cena ena:: Kč Kč/6 č/66 ččísel číííse ís l Cena:: 5880 Kč/4 Cena Kč/44 číísla laa Žacie stroje a predpoklady ich využívania První trávníkář seká v Kolíně Cena ena: ena n : 720 na 720 Kč/12 Kč/122 číse čísell Ucelenou nabídku knih naleznete v e-shopu na Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.:: , tel e mail: odbyt@profipress odbyt@profipress.cz. cz Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. dobírku K ceně zásilky se připočítává poš poštovné a balné balné. Cena:: Kč Cena K /51 51 číse čísell Cena: Cena a: Kč/ Kč Kč/1 /11 čísel /11 /1 č l číse Cen : 8816 Kč Cena: Cena Kč/51 /551 /51 51 číse čís ísel s l Cena C na: Floris Floris oristika tika a Flori Flori ristik stikaa Plus stik us Kč/6 č číseel*** * časo čaaso ča asopis sooppi pisis AAg Agron grron roonooom m lz lze zzee též téžž zísíska té ískat ísk aatt ja jak ako aak ko přříl řílohu ílohu m měsíčník mě ěsíčn čnník íku Úrod Úro roda rod oda zddarma, dar arrm maa,, **** FFlllori ma, orrriist stittiikkuu Plus PPlu ne nelz elze eelz lze pře ppřed řeedppla řřed laattitit ssaam mos osta tat atně něě, spo ně, spole poole leečččná ná cceennaa KKč Kč;čč;; nnaa Flor Flloorisist ssttiiku kkuu PPllus luuss a Bloo Blloo loom s oom s W Woorld rld see nne nevzt evvzt ev vztahuje zttahujje žžád ádná ná slev sleva sle evvaa P ed Př edpl plať pl aťte ať te si či obnov bnovte bn ovte př před edpl ed plattné pl é jak akéh éh hok okol o iv bal alíč íčku íč ku u z uve vede dené de né nab abíd ídky íd ky a má ky máte te e mož ožno nost no st zís st íska katt za ka zají j ma jí mavo vou vo u kn knih ihu ih u z na aše šeho ho vyd ho ydav a a av attel e st ství ví.. ví Kaž aždý dýý 50. před ředpla platit pla titel tit el zísská kni k hu v min. min. in ho hodno dn tě 200 dno 00 Kč Kč.. Výh V erc ercii budo udou u tele tele elefon fonick fon ickky kont kont o akt aktová ováni ová ni a bude bude jijim m nabí nabí abídnu dnuta dnu t mož ta možnos mo nostt výbě nos ýběru. ru. Dá árek re bu ude zas zaslán lán do dn dnů ů od od uhra uhra razen zeníí plat zen p tebn bn ního dokl okladu ok adu.. adu JA AK SI PŘE ŘEDP DPLA DP LATI LA TIT T ) 1. zvo voltte ba vo balílílíče čekk či če či sam amos mossta tatn tnéé př tn před edpl ed plat pl atné at né 7 2. zaš aškr krtn kr tnět tn ětte vám mi vy vybr brran a é ča časo soopi pisy sy (v přřípad íp pad a ě ba balílílíčk čkku nu utn tnoo za zašk škrt šk rtno rt noou utt též týd ýden eník en íkk Zem eměd ěd děl ě ec ec)) 3. vyp yplň lň ňte t kupon up po jm mééno, noo, ad adre resu s, IČ IČO, DIČ Č 4. zaš ašle leete kupon upon na naaši adr up d es esu u Pr P ofifi Preess s s. r. o., Jan ana na Ma M saary r ka / 9//56 5 b, Pr P ah ha 2 Výhody předplatného: ušetříte až 20 %* pravidelné informace z oboru zdarma doručení do schránky ne nebo bo vollej ejte te , , neb ebo ww ww. w.profi ofipr press.cz pr czz přřeedp dpla latn la tnéé * platí při balíčku Komplex Na záv á ěr, prrosím me, e vyp yplň lňte pod odkl dkl klad ady pr ad pro fakt ktur tur u ac aci, potře řeby ře by kor o es e po pond nden nd e cee neb ebo o teele lefoniickéh ck kéh ho sp s ojeníí Jmé méno no o: Př P íjm j eníí: Pod Po dnik k: Ulice: Uli c... ce: Měs ěsto/ t obe to/ obecc: c: PSČ: Č... Tel..: E-mai Te E- a l: EIČO ČO:: DIČ: O yto Od Odb ytové vé odd děle ělení ní je při připra praven venoo vám vám zod zodpov povědě ěděět příp řípadn ad é dota adn dotazy: zy: Pro Profifi Pres Pres re s s. s. r.r. o., o., Jan Janaa Masa Masa asaryk rykaa /56 /56b, b, Praha aha 2, , , ee-mai mail:l: odb odbyt@ yt@pro profipr fipress ess.cz cz, w www ww.pro profipr fipress ess.cz cz modrá linka: , tel.::

52