Holandské železnice ve 21. století
|
|
- Monika Kučerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Holandské železnice ve 21. století Chris Heaps, David Hunter, Barry Le Jeune Nejvýznamnější událostí roku 2000 pro Nizozemské železnice (NS) bylo zavedení mezinárodního spoje využívajícího v Německu vyrobeného vysokorychlostního vícenapěťového vlaku ICE3M. NS nakoupily čtyři tyto vlaky, z nichž první byl dodán v polovině května. V létě byl zaveden obousměrný provoz mezi Amsterodamem a Hannoverem, který sloužil během výstavy Expo 2000 a měl přinést provozní zkušenosti. Každá souprava ICE 3 se skládá z osmi vozů: tří vozů první třídy, čtyř vozů druhé třídy a restauračního vozu, přičemž celková kapacita je 380 cestujících. Vnitřní vybavení vlaku zahrnuje audio- a videotechniku, zařízení telecomu, informační displeje a informační terminály s kontaktní obrazovkou (např. pro plánování cesty), včetně elektronické rezervace jízdenek. Zavedení ICE do provozu na trati Amsterodam-Kolín se plánuje v komerčním užití na počátku listopadu 2000, po ukončení výstavy Expo 2000, přičemž má jezdit denně sedm spojů oběma směry (jeden bude prodloužen až do Frankfurtu). Kromě těchto služeb ICE mají jezdit ještě dva spoje EC v každém směru mezi Amsterodamem a Švýcarskem (přes Kolín), které však budou jezdit jako klasické lokomotivou tažené vlaky. Od roku 2001 se plánuje prodloužit spojení vlaky ICE až na letiště Schiphol. Jízdní řády pravděpodobně nevyužijí možnosti vlaků ICE jezdit rychlostí 330 km/hod a budou jezdit většinou rychlostí 160 km/hod. Jakmile však bude v roce 2002 uvedena do provozu nová vysokorychlostní trať z Kolína do Frankfurtu nad Mohanem, otevřou se také nové možnosti. Výsledkem toho bude, že většina spojů, které budou prodlouženy do Frankfurtu, ušetří proti současnému jízdnímu řádu 70 minut. Zrychlení těchto spojení v Nizozemsku je problematičtější, protože jako nejnovější termíny modernizace tratí jsou uvedeny rok 2005 pro úsek Schiphol - Utrecht, rok 2006 pro úsek Amsterodam - Utrecht a rok 2010 pro úsek Utrecht - Arnhem. Z dlouhodobého hlediska je další možností výstavba vysokorychlostní trati mezi Karlsruhe a Basilejí, o které se uvažuje pro rok Současným plánem je nahradit čtyři vlakové soupravy EC, které jezdí mezi Nizozemskem a Švýcarskem (Chur - Interlaken) dvěma vlakovými soupravami ICE. Každá souprava by projela během jednoho dne oběma směry jen mezi Amsterodamem a Basilejí. Zvažují se i další trasy, jako např. Amsterodam - Dortmund - Hannover - Berlín a Amsterodam - Frankfurt - Norimberk/Stuttgart - Mnichov. Vysokorychlostní železnice do Belgie ICE 3 není prvním mezinárodním vysokorychlostním vlakem, který jezdí v Nizozemsku. NS již provozuje vysokorychlostní vlak Thalys jezdící z Paříže do Bruselu. V současné době využívá stávající tratě, ale již se buduje nová vysokorychlostní trať mezi Amsterodamem, Rotterdamem a hranicemi Belgie. Ta pak naváže na budovanou vysokorychlostní trať od hranic do Bruselu, kde se spojí s již existující vysokorychlostní tratí do Paříže.
2 K rozhodnutí o trati na holandské straně došlo v roce 1998, přičemž vláda odhaduje, že cena za vybudování trati bude kolem 8,9 miliardy NLG (2,7 miliardy liber v cenách z roku 1998). Pouze z nádraží Amsterdam Central do místa nacházejícího se jižně od Schipholu a dále do jižní oblasti poblíž Rotterdamu budou vysokorychlostní vlaky jezdit po stávajících tratích; zbytek stokilometrové tratě bude nově vybudován a umožní cestovní rychlost 300 km/hod. Na rozdíl od současné praxe v Nizozemsku bude nová vysokorychlostní trať napájena střídavým proudem 25 kv (stávající síť je napájena stejnosměrným proudem 1,5 kv), přičemž většina této trati bude ležet na betonových pražcích položených na pilotech, které musí zpevňovat měkkou nizozemskou půdu. Důležitou zásadou na této vybrané trati se stalo přiblížení hlavních železničních a silničních spojů, aby bylo možno se vyhnout dalšímu nutnému tříštění krajiny. Podobně jako v Anglii, kde již bylo zčásti dosaženo toho, že železniční trať navazující na podmořský tunel pod kanálem La Manche těsně sousedí s dálnicí M20 mezi městy Maidstone a Ashford, měla by větší část vysokorychlostní tratě vést podél silnic A 16 a A 4. Mezi Prinsebeekem a Noordem a na galderské křižovatce v Brabantsku bude vysokorychlostní trať křižovat stávající silnice, jakmile dosáhne severní části. Tím pak lze provést modernizaci a rozšíření těchto silnic v rámci projektu výstavby vysokorychlostní trati, přičemž se nenaruší stávající provoz na těchto silnicích. V Bredě povedou železniční trať a silnice paralelně vedle sebe na společném betonovém podloží tak, aby se snížil vliv na okolní prostředí. V tomto místě bude silnice a železnice překryta až 100 metrů širokými stropy, které budou v místě obytné zástavby shora přeměněny v parky. Nejcharakterističtějším znakem bude most přes Hollandsch Diep (mezi Rotterdamem a Bredou), který bude největším mostem přes nejširší vodní hladinu (více než 1 km) na celé trati mezi mostem Moerdijk křižujícím silnici A 16 a stávajícím železničním mostem. Tento nový most bude obloukový, nosníkový, typu "Kattenrug", chráněný vlnolamy. Most přes řeku bude dlouhý 1 km nebo 2 km, počítáme-li i pozemní úsek mostu. Po zvážení různých názorů se vláda rozhodla přidělit projekt, výstavbu a financování celého vysokorychlostního železničního systému jedinému dodavateli a proto nabídla v roce 1999 uzavření kontraktu soukromému dodavateli infrastruktury. Holandská vláda vyřadila nabídku státem vlastněného provozovatele NS, který se chtěl sám stát provozovatelem tratě, a dala přednost partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) na provozování této vysokorychlostní tratě při současném oddělení kontraktů na domácí a mezinárodní služby. Vysokorychlostní trať má být otevřena v roce 2005 a měla by umožnit značné zlepšení cestovních časů mezi Amsterodamem, Rotterdamem, Paříží a Londýnem. Změny v Amsterodamu Holandská místní doprava se změní tak, aby nabyla charakteru dopravy intercity. V největším městě, Amsterodamu, prošly dopravní orgány (GVB) v roce 1997 manažerskou revolucí. Bývalý tým starších vedoucích pracovníků byl zcela nahrazen novými pracovníky, kteří přišli z autobusové společnosti NZH a od výrobce letadel Fokker. Rozsáhlou změnu bylo třeba provést proto, aby se odstranily vysoké finanční ztráty, zastaralost vozového parku (tramvaje let staré) a zastaralá infrastruktura. Změnila se celá kultura dopravní společnosti, od charakteru soukromých služeb až k jejímu vnímání jako
3 společnosti pro veřejnost, v níž má město Amsterodam svůj akciový podíl. V současné době již byla dokončena celá proměna, byla upevněna důvěra mezi politiky na magistrátní úrovni a vedoucím týmem pracovníků dopravy, kteří dosáhli určitého stupně profesionální nezávislosti. První investicí, kterou již provedlo nové vedení, byl nákup 130 nových nízkopodlažních autobusů podle zvláštního projektu GVB. Jako další má být v roce 2000 dodáno 30 kloubových autobusů. Tím pak dojde k obměně více než poloviny městského autobusového parku. V současné době byla zveřejněna objednávka 95 nových tramvají typu Siemens Combino a předpokládá se, že bude zvýšena až na 150 kusů. V provozu jsou první prototypy i v jiných městech. V Amsterodamu úspěšně proběhly první jízdy prototypů, kdy se tyto nízkopodlažní dopravní prostředky vypořádaly s mnoha vyvýšenými přejezdy po mostech přes kanály. V tramvajích se opět objevili průvodčí, což má zabránit ztrátám (ve výši 12% u tramvají se samoobslužným provozem) a pomoci dalšímu rozvoji služeb zákazníkům (ve městě s velkým turistickým ruchem), čímž se má napomoci protispolečenskému chování. Náklady na platy těchto průvodčích chce vláda hradit tak, že jako průvodčí budou vybíráni lidé, kteří jsou více než jeden rok nezaměstnaní. To zatím neumožní získat nejlepší pracovníky, ale GVB doufá, že dojde ke změně na běžná kriteria výběrů. Asi 40 % provozních nákladů GVB bude hrazeno z jízdného a 60% tvoří dotace od ústřední vlády. V dlouhodobém výhledu se má tento poměr změnit na 50:50; toto již tvoří základ při hodnocení nových projektů. Téměř 95% celkových financí do investičních celků přichází od ústřední vlády, přičemž zbytek dává město Amsterodam. Celý národní příjem ze Strippenkaart je rozdělován mezi provozovatele na základě prováděných statistických šetření objemů přeprav cestujících. Nikdo nemá z výsledků radost, takže se očekává, že využívání čipových karet by mohlo přinést přesnější výsledky nutné ke stanovení podílu výše dotace. Cílem GVB je do roku 2005 zvýšit využívání veřejné dopravy o 40 %. Toho lze dosáhnout: rozšířením kapacity veřejné dopravy zlepšením jakosti služeb zvýšením rychlosti zavedením přímějších spojů snížením osobní automobilové dopravy. Omezování osobní automobilové dopravy lze dosáhnout zvýšením poplatků za parkování a snížením počtu parkovacích míst, avšak vláda v současné době schválila jako další omezující opatření experiment placení poplatků za užívání silnic. Mají být vytvořeny plány na integraci regionálních železničních tratí s místní autobusovou dopravou, metrem a tramvajovou dopravou. Tyto plány vyústí do koordinovaných jízdních řádů, společné struktury jízdného (Strippenkaart v současné době neplatí na NS) a společného marketingu na základě jednotné společné regionální identity.
4 Zvyšování přeprav Každým rokem dochází v Amsterodamu k pětiprocentnímu nárůstu provozu v metru a rychlé tramvajové dopravě. Nejnovější radiální trať spojující jižní a západní okraje města dosáhla dokonce desetiprocentního ročního nárůstu. V současnosti mají být vypracovány plány, které by zahrnuly do provozu využití vozů s vyšší kapacitou. Plány do budoucna předpokládají vybudování nové trati spojující východní a západní část města tramvajovou dopravou (IJtramvaj), která by měla sloužit nové bytové zástavbě plánované v severní části města. Trať bude mít délku 8 km, z toho 6 km povede po povrchu a 2 km tunelem. Otevřena má být v roce Další uvažované tramvajové tratě by vedly za hranice města. Vybudována má být nová severojižní trasa metra. Hlavní tunelová část má měřit 6 km, přičemž povede 32 metrů pod úrovní moře. Bude zahrnovat tunel pod IJmeer v severní části města, která je v současné době obsluhována trajektovou dopravou. Nové metro má být otevřeno v roce 2007 mezi Westwijk a Buikslotermeerplein. Další linky se plánují do Zandaamu na severovýchodě a na letiště Schiphol na jihu. V těchto rozvojových plánech však nelze zapomenout ani na současné metro. Projekt Metromorfose počítá s modernizací starších tratí a stanic. První modernizovanou stanicí bude Amstel (včetně zavedení vstupů na čipové karty). V dalších pěti až šesti letech bude takovýmto zařízením vybaveno více stanic. Regionální rozvoj Po nabídkovém řízení mimo severní větve NS bude mít východ Nizozemska nejnovější regionální síť. V holadnské provincii Gelderland tvoří region Achterhoek venkovskou oblast ležící u německých hranic. Jedinou železniční tratí, která tuto oblast obsluhuje, je Zutphen - Winterswijk (pokračující přes hranice do Borken) a Arnhem/Zevenaar do Doetinchemu a Winterswijk. Arnhem - Zevenaar je součástí elektrifikované hlavní trati IC vedoucí přes Emmerich do Německa, zbytek však tvoří klasické venkovské trati s dieselovou dopravou, která je jednokolejná s křižováním v jednotlivých následných stanicích. Od roku 1991 existuje těsná spolupráce mezi místní autobusovou společností (Oostnet) a železnicemi (NS). Všude, kde je to možné, se zřizuje dobré spojení mezi železniční a autobusovou dopravou, přičemž jízdenky platí pro oba druhy dopravy. Tato iniciativa byla zveřejněna pod názvem IGO (Integratie Gelderland Oost) a byla tak úspěšná, že v roce 1993 získala Evropskou cenu za evropský projekt v oblasti inovace veřejné dopravy. Výsledkem byl 25 % nárůst veřejné dopravy v regionu. Dále pak završily NS Reizigers a Oostnet svoji spolupráci mezi autobusovou a železniční dopravou na základě flexibility pracovních sil a společného vedení. Společnost pracuje pod názvem Syntus, což ukazuje na spolupráci mezi autobusovou a železniční dopravou. Na jaře 1999 se třetím akcionářem společnosti Syntus stal Cariane Multimodal International (CMI). CMI je konsorcium SNCF International a francouzské autobusové společnosti Cariane. Provincie Gelderland uzavřela se společností Syntus obchodní dohodu o poskytování železničních a autobusových služeb na období pěti let počínaje květnem Jestliže bude dosaženo určitých cílů (např. růst počtu cestujících nebo značné úspory), lze tuto dohodu
5 prodloužit o dalších pět let do roku Vláda zejména hledá cesty, jak v průběhu příštích čtyř let snížit dotace ze stávajících 60 % na 50 %. Integrace V Achterhoeku nabízí Syntus plně integrované služby, které přepravují denně 40 tisíc cestujících (10 milionů ročně). Ve Vordenu funguje dopravní návaznost autobusových spojení do okolních vesnic u příjezdu vlaku. Světelné tabule ukazují příjezd vlaku, což umožňuje řidičům rozhodnout se, zda budou čekat na přijíždějící vlak. Všechny autobusy i vlaky mohou komunikovat rádiem. V loňském roce zavedl Syntus provoz na tratích Doetinchem - Winterwijk a Zutphen - Winterswijk. S NS Reizigers bylo dohodnuto, že na železničních tratích v oblasti Achterhoek bude stejné jízdné, jako na NS. V celém regionu je pak zónový tarifní systém, který je stejný, jako holandský národní systém. Blízké sousedství s Německem umožňuje společnosti Syntus spolupracovat se zahraničními společnostmi. Pět autobusových spojů jezdí přes hranice do Německa do blízkých měst Bocholtu a Emmerichu, přičemž cestující mohou cestovat i v sousední zemi za jízdné platné v jejich vlastní zemi. V rámci spolupráce s německým partnerem RVN je od října 1998 zavedeno autobusové spojení EuroSchnellbus mezi Muensterem a Winterwijkem. V současné době provozuje Syntus 13 vlaků a 70 autobusů a má 280 pracovníků (z nichž více než 10% jsou administrativní a řídící pracovníci). Cílem Syntusu je být pružnou organizací, která se soustřeďuje na poskytování služeb cestujícím. Proto nepřekvapuje, že 60 řidičů má výcvik v řízení vlaku i autobusu. Další služby a kontroly tvoří kombinace s dodržováním jízdních řádů. Vlastní doprava je řízena z ředitelství v Doetinchemu. Investiční program Syntus se zaměřuje na investice do veřejné dopravy. Objednány byly nové vlaky: místo dalšího využívání zastaralých dieselových jednotek DM 90 (pronajatých od NS) zadal v březnu 1999 Syntus objednávku pobočce firmy Alstom ve Salzgitteru na 11 nových lehkých dieselových vlaků Lint 41 v hodnotě 20 milionů eur. Dodávka prvního vlaku Lint 41 se očekává v polovině ledna. Vlaky se budou skládat ze dvou kloubových vozů, které nabídnou 134 míst k sezení a 100 míst k stání (včetně přepravy kol). Snížení hmotnosti z 90 na 60 tun umožní 50 % úsporu spotřeby paliva (až o 1 litr/km) a sníženou potřebu údržby (infrastrukturu vlastní a zdarma udržuje až do roku 2005 státní podnik Railinfrastruktur). Ústřední vláda poskytla pro oblast prací na infrastruktuře grant ve výši 31 milionů NLG (asi 15 milionů eur) v souvislosti s nákupem nových vlaků, který má být využit takto: rekonstrukce signalizace a automatická vlaková ochrana, včetně nového detekčního systému ve stanicích pro lehké vlakové soupravy nová stanice ve Winterswijk West nové depo ve Winterswijk pro garážování vlaků a autobusů, včetně zařízení pro pracovníky
6 vyšší automatizace, střežené železniční přejezdy, odstranění nechráněných železničních přejezdů nové místo křižování na trati Vorden-Winterswijk zlepšení rovných úseků a modernizace trati tak, aby bylo možno zvýšit cestovní rychlost na 130 km/hod. Zavedením nových vlaků a rekonstrukcí infrastruktury bude možno od roku 2001 zajistit služby v půlhodinových intervalech mezi Zutphen a Winterswijk (v současnosti jsou intervaly hodinové z Vorden do Winterwijk). Bylo rovněž schváleno, aby Syntus převzal od června 2001 trať Doetinchem-Arnhem, přičemž bude rekonstruováno spojení Arnhem-Winterswijk. Očekává se, že trať Zutphen- Appeldorn bude předána v roce Z dlouhodobého hlediska chce Syntus konkurovat NS tím, že bude provozovat další regionální tratě v přilehlých oblastech. Pramen: Modern Railways č.625, říjen 2000, str Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS
Vysokorychlostní tratě
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě seminární práce David Pöschl Praha 2007/2008 Železniční doprava Nizozemska Železniční síť v Nizozemsku je relativně rozsáhlá,
VíceVysokorychlostní tratě
Semestrální práce z předmětu Vysokorychlostní tratě České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Světlíková Eva 2 56 2011/2012 Obsah Vysokorychlostní tratě v Belgii 3 HSL 1 4 LGV Nord 4 HSL 2
VíceOchrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.
Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s. // prezident www.svazcestujicich.cz www.facebook.com/svazcestujicich
VíceSpolečný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID
Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,
VíceVysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína
Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína Jméno: Tomáš Krulich Skupina: 2 55 Mapa vysokorychlostní tratě Peking-Šanghaj Původně technologie Maglev Odstoupení od magnetické technologie z důvodu vysokých
VíceVRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou
VíceŽelezniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
Vícewww.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,
Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy
VíceNa nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
Odbor komunikace tiskové oddělení Ondřej Kubala, T: 972 232 299, M: 724 977 822, e-mail: kubala@cd.cz Brno, 12. února 2008 Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
VíceMODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH
MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou
VíceSemestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceKDO JSOU BRŇANÉ ZDROJE MĚS?TA
ZDROJE MĚSTA DOPRAVA Vnější dopravní obslužnost Brna Brno má strategickou polohu mezi třemi hlavními městy Prahou, Bratislavou a Vídní, kdy do všech těchto měst se dá dostat do dvou hodin. Zrychlení by
VíceC. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
C. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Problematiku dopravy v Chebu řeší aktuální Generel dopravy, který detailně popisuje současnou situaci a navrhuje řešení, která mohou napomoci jejímu zlepšení. Zásadním
Více8. České dopravní fórum
AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
Výchozí situace: INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY - suburbanizace roste počet cest přes hranici město / region - nekoordinované jízdní řády bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů
VíceMoravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.
Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2
VíceVysokorychlostní trať HSL-Zuid v Nizozemí z hlediska provozu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ V ÚZEMÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Vysokorychlostní trať HSL-Zuid v Nizozemí z hlediska provozu Marek Jež 1/56 2007/2008 1 Úvod
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VícePáteřní linky v Praze i v zahraničí
Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit
VíceÚzemí IDP je od dubna 2012 rozděleno do 29 tarifních zón - zóna 001 Plzeň a 28 vnějších zón ( ), které zahrnují 212 obcí.
3. VEŘEJNÁ DOPRAVA Základní charakteristiky veřejné dopravy Dopravní obslužnost v Plzni a jejím okolí je zajišťována Integrovanou dopravou Plzeňska (IDP). Systém byl spuštěn roku 2002 v oblasti asi do
VíceVysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257 Mapa Wuhan Guangzhou Obr 1 [2] Trať se nachází v jižní části koridoru Peking - Guangzhou a je částí z plánovaného 2100 km dlouhého spojení, úsek
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceVRT v Číně Vysokorychlostní tratě
VRT v Číně Vysokorychlostní tratě Jan Pecháček Sk. 2 55 2009/2010 Vysokorychlostní železnice v Číně Projekt na vybudování vysokorychlostních tratí v Číně jsou velice ambiciózní. Plány hovoří o dokončení
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VícePrvky chytré dopravy ve městě Hradec Králové
Prvky chytré dopravy ve městě Hradec Králové PhDr. Karel Vít, Ph.D. Ing. Miloslav Kulich WWW.HRADECKRALOVE.ORG Vize města Hradec Králové SMART City - oblast Dopravy,,Město s vyváženým funkčním dopravním
VícePodobně jako v předcházejících letech bude během letošních Vánoc a Silvestra upraven provoz Pražské integrované dopravy, a to následujícím způsobem:
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Číslo 22/2012 Vyšlo 17.12.2012 Obsah Předvánoční posílení tramvají a autobusů PID... 1 Vánoční a novoroční provoz PID 2012... 1 Zřízení druhé zastávky Strašnická pro linku 196... 3
VíceVysokorychlostní železnice větší kvalita života
Praha a Středočeský kraj: Místo pro život 11.6.201 Stanice Champagne-Ardenne TGV, FR Vysokorychlostní železnice větší kvalita života Petr Šlegr, CEDOP VR propojení v Evropě Relace Vzdálenost Jízdní doba
VíceZkušenost z Curychu úspěšná dopravní politika
Zkušenost z Curychu úspěšná dopravní politika Ing. Ruedi Ott, ředitel dopravního plánování Město Curych ležící u kraje jezera je centrem městské aglomerace s přibližně 1 milionem obyvatel. Město samo má
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m Úvod doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceNÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO
NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou navrhovaného dopravního systému Aircon
VíceVznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí
TELČ 3. - 4. 11. 2016 REGIONÁLNÍ TERMINÁLY VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ: STAVĚT NESTAVĚT? Vznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí Antonín Peltrám POTŘEBA VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ Vznikala paralelně
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY REALIZACE INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU: 1. dopravní integrace, ustanovení koordinátora 2. sjednocení tarifních podmínek 3. sjednocení přepravních podmínek 4. dopravní koordinace,
VíceDOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření
DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Realizace dopravně-provozních opatření Realizace dopravně-provozních opatření realizace prostorových opatření (přímá spojení, koncentrace nabídky, omezení souběhů) a časových
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly
STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů
Více- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -
- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského
Více5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha
UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí
VícePRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce
VíceJak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury. Michal Petrtýl, CSC
Jak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury Michal Petrtýl, CSC Případová studie SBB SBB přistoupily k zásadní obnově řídícího systému (2005-2009) Umožnit nepřetržité
VícePoužitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.
Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor
VíceEjpovice. Sulkov. Černice. Útušice
Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VícePříloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy
Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Tab.1 Operační program Doprava Integrovaný regionální operační program Tematický cíl a investiční priorita TC: Podpora udržitelné dopravy
VíceŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ
ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz
VíceRole dopravce v objednávané dopravě
Role dopravce v objednávané dopravě Konference Broumov 18. října 2018 LE vlaky LE autobusy O Leo Express LE minibusy Flixtrain vlaky Westbahn vlaky Partnerské autobusy 3,0 2,0 1,0 0,0 Počet zákazníků (mil.)
VíceNÍZKOEMISNÍ ZÓNA NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY
NÍZKOEMISNÍ ZÓNA NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY Mgr. Eva Michálková oddělení ochrany ovzduší odbor životního prostředí Magistrát hlavního města Prahy Obsah: Definice NEZ NEZ v právních předpisech ČR Spolupráce
VíceVýuka udržitelnosti společenského fungování a rozvoje na Bankovním institutu vysoké škole a.s. Antonín Peltrám, Bankovní institut vysoká škola - Institut pro evropskou integraci Výuka udržitelného rozvoje
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Jaromír Louma Vysokorychlostní tratě na území Ruské federace
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Jaromír Louma Vysokorychlostní tratě na území Ruské federace (2012) Obsah 1 Úvod 3 2 Vládní program na podporu vysokorychlostních
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 7 INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Definice integrovaného dopravního systému Integrovaný
VíceOptimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost
Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska Konzultační dopravní společnost Analýza současného stavu Silnice Kvalitní silniční dopravní napojení obcí Račetice, Pětipsy, Rokle a Chbany. Ostatní obce vesměs
VíceP+R v příměstské dopravě. Petr Pšenička, ROPID
P+R v příměstské dopravě Petr Pšenička, ROPID Praha a Středočeský kraj 1 Integrace se Středočeským krajem Dohoda na vzniku společného dopravního systému pro Prahu a Středočeský kraj průběžná příprava Rozšíření
VíceINTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření
INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření ORGANIZAČNÍ INTEGRACE 1. ČÁST - TARIFNÍ INTEGRACE ZÁKLADNÍ DRUHY TARIFŮ nepřestupní přestupní
VíceRegionální operační program Jihozápad
Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní
VíceMezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století
Mezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století Hans-Peter Leu, vedoucí mezinárodní dálkové dopravy SBB Doprava přes hranice patří od počátku k nosným sloupům osobní dopravy švýcarských spolkových
VíceRole MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech
Role MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech Ing. Vladimír Schmalz Zastupitel Předseda výboru pro územní rozvoj Programy šetrné dopravy ve městech podporující čistou
VícePřestupní terminál vlak-bus Milevsko
Přestupní terminál vlak-bus Milevsko Ing. Jan Křemen SŽDC, Odbor strategie jednání RM, Milevsko, 2. 3. 2016 Železniční trať Tábor Ražice zahájení provozu 1889 dlouhodobě bez větší investice záměr SŽDC
VíceVáš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek
Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád Michal Drábek 6. února 2013 Švýcarsko země, kde vlaky odlehčují silnicím - 70. léta 20. století: rozvoj automobilové dopravy, dopravní zácpy
VíceDEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014
DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ
VíceZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY
APEX ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována
VíceCNG v Praze a Středočeském kraji Ing. Jan Žákovec Pražská plynárenská, a.s.
CNG v Praze a Středočeském kraji Ing. Jan Žákovec Pražská plynárenská, a.s. Výhody CNG vozidel Ekologické výhody CNG vozidel Směrnice EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zajistit vybudování
VícePražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID
Pražská integrovaná doprava Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro,
VíceRozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou
VíceINFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010
INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010 Investorsko Inženýrská a.s., Gorkého 658/15, 460 01 Liberec Tel. +420 485 253 333, fax +420 485 253 344, www.iias.cz, e-mail ii@iias.cz Průmyslová zóna
VíceÚzemí IDP je od dubna 2012 rozděleno do 29 tarifních zón - zóna 001 Plzeň a 28 vnějších zón ( ), které zahrnují 212 obcí.
3. VEŘEJNÁ DOPRAVA Základní charakteristiky veřejné dopravy Dopravní obslužnost v Plzni a jejím okolí je zajišťována Integrovanou dopravou Plzeňska (IDP). Systém byl spuštěn roku 2002 v oblasti asi do
Více270 Č. Třebová Zábřeh Olomouc Přerov Hranice Bohumín
Novinky v jízdním řádu vlaků 2014 025 Dolní Lipka Hanušovice - Na základě požadavku Pardubického kraje jsou objednány o víkendu 4 páry vlaků, jeden je veden také v pátek (v Hanušovicích nově příjezd v
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,
VíceIntegrace Neratovic a Mělníka
Integrace Neratovic a Mělníka Obsah dnešní prezentace Co se dozvíte? 1 Výhody integrované dopravy 2 Historie integrace Neratovicka na Ládví 3 Stav po 7.4.2015 dokončení integrace Neratovicka a Mělnicka
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
Vícecvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018
cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018 úvodní informace cvičení Ing. Vojtěch Novotný Ústav dopravních systémů (K612) budova Horská, kancelář A433 mail: novotvo4@fd.cvut.cz webové stránky předmětu: www.zelp.fd.cvut.cz
VíceŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU
ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU Daniel Seidenglanz, Kateřina Nedvědová a Filip Chvátal Geografický ústav Přírodovědecká fakulta
VíceModernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov. registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/18_058/
Modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov registrační číslo projektu CZ.04.1.40/0.0/0.0/18_058/0000365 charakteristika projektu úsek trati byl vystavěn v letech 1960 až 1980, dle projektové
VíceSilniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu
Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VíceS jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách
S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách Současná situace PID obsluhuje celé území Prahy ale pouze 1/3 obyvatel Středočeského kraje (409 000 obyvatel / 300 obcí) neexistence společného přestupního
VíceShanghai Maglev Train
Shanghai Maglev Train Historie systému MAGLEV Označení Maglev bylo poprvé použito fyzikem H. T. Coffeyem v 60. letech a vzniklo spojením slov magnetic a levitation. V angličtině je jeho použití běžné jak
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod
VíceČVUT v Praze Vypracoval: Michal Ašenbrener Předmět: K126/MSFN PPP PROJEKT
ČVUT v Praze Vypracoval: Michal Ašenbrener Předmět: K126/MSFN PPP PROJEKT PPP PROJEKT Public Private Partnership Partnerství soukromého a veřejného sektoru O co se jedná: Obecná zkratka PPP je pojem pro
VíceNovinky v integraci dopravy Prahy a Středočeského kraje za rok Ing. et Ing. Petr Tomčík, ROPID
Novinky v integraci dopravy Prahy a Středočeského kraje za rok 2017 Ing. et Ing. Petr Tomčík, ROPID 2017: Rekordní rozšíření systému PID Nově: 53 autobusových linek 20 vlakových linek 130 měst a obcí 154
VíceUžití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací
Moderní doprava Užití infrastruktury jako služby Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Ing.Vladimír Bártl, MBA Průhonice 12.1.2010 Východiska pro ODS lidé podporují další výstavbu dálnic a rychlostních
VíceRole regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ //
Železnice, její současnost a perspektiva? Role regionální železnice ve 21. století Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Integrované dopravní systémy,
VícePREZENTACE PRODUKTU ČD BIKE
PREZENTACE PRODUKTU ČD BIKE Strana 1 24.11.2014 PŮJČOVNY KOL ČD Doplňková služba ČD funguje již od roku 2003. V provozu od dubna do října každého roku (některé půjčovny celoročně) V roce 2014 aktuálně
VícePosouzení provozní náročnosti
Posouzení provozní náročnosti Část C5 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava
VíceStrategie rozvoje dálkové železniční dopravy
Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních
VíceVýkony železnice v Rusku v roce 2002
Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,
VíceTrasa D pražského metra
Trasa D pražského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční
Víceského metra 20. 05. 2012
trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,
Více