MĚSTA ŠTERNBERK

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA ŠTERNBERK A2-/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

2 Obsah Úvod Analýza hospodaření uplynulého období Úvod do rozpočtovéhoo hospodaření Analýza hospodaření Analýza rozpočtu Závěry analýzy rozpočtu Rozpočtový výhled města Zdroje rozpočtového výhledu Sestavený rozpočtový výhled Ekonomické hodnocení města Závěr Seznam tabulek a grafů Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s

3 Úvod Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočto- náležitostí vých pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený rozpočtový výhled rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospo- komplexní daření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující zdroje: Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pruž- samosprávy. ně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a při- pravit včas strategii hospodaření a financí. Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 215 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle před- pokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnostt rozpočtového výhledu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospo- daření územního samosprávnéhoo celku. 3

4 Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního saldaa a splátek krátkodokladná bých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky UC účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet RV rozpočtový výhled PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

5 1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě rozpočtového výhledu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i rozpočto- vý výhled se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávnéhoo celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžmajetku a investiční ných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opěto- politiky. Běžné vané i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se usku- proto musí tečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek.. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přeby- pokud indikátory tek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebysvém důsledku tato tek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve skutečnost značí, že obec/městoo nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (pro- nebo vozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních pro- ukazatele se středků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Ne- splátek jistin a měl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

6 1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení rozpočtového výhledu. Celková bi- lance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 239,5 mil. Kč (212) až do 348,7 mil. Kč (21). Celkový objem výdajů se pohyboval od 27,6 mil. Kč (212) do 344,7 mil. Kč (21). V roce 211 hospodařilo město s deficitem 24,8 mil. Kč, v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 214, a to 52,7 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) RU 215 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 33 Neinv.transfery podnikatel..sub. a nezisk.org. 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů , , , , , , , , ,, ,, , ,33 6

7 Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření RU 215 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádře- objemu přijatých ní. Výraznou změnu podílu je možné sledovat od roku 212, a to v důsledku nižšího neinvestičních transferů (ukončení výplat sociálních dávek prostřednictvím obecních úřadů). Zatímco do této změny se podíl daňových příjmů pohyboval v rozmezí od 5,9 %(21) do 58,9 %(211), v následujících letech to bylo od 74, % (212) do 79, % (213). V průměru za celé sledované ob- Kromě výše dobí dosahuje podíl daňových příjmů 66,6 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodejee majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se do roku 212 pohybuje mezi 38,4 %(21) 5,6 %(211) a dále pak od 59,3 %(212) do 69, %(213). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 54,9 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní RU 215 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

8 Na výši daňových příjmů se podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novelizace zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 18,5 mil. Kč, tj. 17,7 %. Kromě primární skupiny sdíleloterijního zákona č. ných daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely 22/199 Sb., na jejímž základě stát nově vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obv průměru o 8,4 mil. cím přerozděluje (v případě města Šternberk se za období jednalo Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy. Od roku 21 tyto dotace poklesly o 6,6 mil. Kč (na hodnotu 17,2 mil. Kč v roce 214), přestože rozsah činností vykonávaný městem za stát vzrostl. Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu, které až do roku 211 zahrnovaly prostředky určené na výplatu sociálních dávek (v průměru celého sledované- činnosti (položka ho období 33,1 mil. Kč). Město do rozpočtu zapojuje také prostředky z hospodářské 4131), které dosahují v průměru celého sledovaného období 3, mil. Kč. Výše neinvestiční transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a souhrnně dosahují v průměru 2,9 mil. Kč ročně. Objemově nejvýznamnější změnu představovala zmíněná změna výplatních míst sociálních dávek, která se v rozpočtu města projevila poklesem účelových neinvestičních transferů o cca 52,4 mil. Kč (ekvivalentní pokles je možné sledovat také na výdajové straně rozpočtu). Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 21 (4,1 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech je vyjádřena částkou 364, mil. Kč, z toho 131,8 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 36,2 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 21, kdy město proinvestovalo 12,2 mil. Kč (39,3% nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů Struktura příjmů (v %) 1% 8% 6% 4% 2% % RU 215 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Struktura příjmů (v absolutních hodnotách) RU 215 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními nákupy slu- s udržováním a žeb, dále pak platy včetně pojistného, neinvestičními transfery PO a náklady spojené opravami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi v letech znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 215 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet ve třetím měsíci rozpočtového období. 8

9 Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin Neinvestiční nákupy 214 RU Platy, platby za práci, RU Neinvestiční příspěvky RU Opravy a udržování 214 RU 215 Struktura výdajů (v %) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % RU 215 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Z grafu č. 5 je patrný pokles objemu celkových výdajů do roku 212 a jeho opětovný pozvolný růst. Pokles objemu v provozní části je mimo jiné zapříčiněn výše zmíněnou ekvivalentní změnou, kdy rozpočtem nadále neprocházejí prostředky na výplatu sociálních dávek. Kapitálové část je reprezen- tována především výdaji na realizaci budov, hal a staveb (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů Struktura výdajů (v absolutních hodnotách) RU 215 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

10 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provoz- platí, že nárůst ních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let byl součet provozních příjmů 1151, mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 941, mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 2,% Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) 4 1,% 2,% -1,% -2,% 211/21 212/ / / / /21 212/ / / /214-3,% -8-4,% -1 Běžné příjmy Běžné výdaje Běžné příjmy Běžné výdaje Pokles objemu provozních příjmů od roku 21 do roku 214 byl 26,9 mil. Kč, zatímco provozní výpříjmů v absolutních daje ve stejném období poklesly o 81,5 mil. Kč. Pokles objemu provozní části hodnotách je důsledkem výše zmíněné změny výplatních míst sociálních dávek, tedy absencí těchto rozpočtem protékajících prostředků. Objem těchto prostředků dosahoval v letech průje zřejmé, že objem měrně 52,4 mil. Kč. Pokud tedy očistíme vývoj provozní části o tuto částku, prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste pouze na příjmech, přičemž provozní výdaje poklesly. Z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání schváleného rozpočtu s účetní skutečností Ukazatel UC 212 SR 2122 UC12 / SR12 UC 213 SR 213 UC13 / SR13 UC 214 SR 214 UC14 / SR14 Daňové příjmy ,6% ,4% ,4% Nedaňové příjmy ,2% ,4% ,% Kapitálové příjmy ,% ,6% ,6% Přijaté transfery ,7% ,2% ,6% Běžné příjmy ,3% ,9% ,7% Příjmy celkem ,2% ,% ,4% Běžné výdaje ,1% ,1% ,4% Kapitálové výdaje ,9% ,3% ,2% Výdaje celkem ,4% ,8% ,2% Provozní přebytek (PP) ,9% ,8% ,6% Rozdíl PP a splátky jis ,5% ,8% ,9% Index provozních úspo 21,4 1,, ,8% 28,1 1,48 267,2% 31,,86 15,98 199,3% Dluh. služba/dluh.zákl 4,91 6,,1 81,7% 3,12 4,4 77,2% 2,,56 3,57 71,7% Pokud ovšem zahrneme také rok 215, meziroční pokles běžných příjmů upraveného rozpočtu je 58,9 mil. Kč, pokles běžných výdajů je 7,7 mil. Kč. Tato meziroční změna provozního rozpočtu je ukazatelem meziročního zhoršení hospodaření. Protože se ale v roce 215 jedná o finanční plán ve třetím měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání rozpočtu s účetní skutečností poukazuje na fakt, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné pří- 1

11 jmy by měly být mírně podhodnocené (zejména výše výnosů ze sdílených daní) a výdaje naopak nad- neboť trend, kdy hodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzova- v roce 214 (75,3 ném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejvyšší hodnoty dosáhl mil. Kč), nejnižší pak v roce 2111 (12,8 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovameziročně rostla. ném období byla 42, mil. Kč, přičemž jeho hodnota od roku 211 do roku 214 Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku RU 215 Běžnéé příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyja- příjmů po dřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor RU 215 % Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 11

12 Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor až od roku 212. Po- novely zákona č. zornost upoutá růst ukazatele v období , což je důsledek účinností 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 18,5 mil. Kč (tj. o 17,7 %) navíc ze sdílených daní. V roce 214 se pak kromě dalšího růstu sdílených daní jed- Index meziročně nalo o mimořádné příjmy z neinvestičních dotací z krajského a státního rozpočtu. roste od roku 211, hodnota ukazatele v roce 215 je snížená v důsledku zmíněného principu opatr- přebytku a nosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuinvestičních výdajů. je částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech, vyjma roku 21, kdy město splácelo krátkodobé úvěry ve výši 3, mil. Kč (a dalších 8,7 mil. Kč úvěrů dlouhodobých). Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin RU Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (21 214), včetně upraveného rozpočtu na rok 215, vyplývají z porovnání roku 214 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 215 (plán hospo- daření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 32,1 mil. Kč, běžné výdaje se naopak zvýší o 1,8 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 42,9 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 32,4 mil. Kč c) také index provozních úspor vykázal pokles o 16, procentního bodu na 15,9 % d) vzhledem k rychlejšímu poklesu výše dluhové služby oproti poklesu dluhové základny (ekviprocentního bodu na valent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o,24 2,33 % 12

13 Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního trendu pou- pokles daňových, ze třída kapitálových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně nepřevýší nedaňových a transferových příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 43,4 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový nárůst výdajů je 54,1 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu ve třetím měsíci rozpočtového roku je pouze orien- důsledku mění tační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu a tato skutečnost v konečném základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Je tedy pravděpodobné, že příjmy i výda- je však nutné je dosáhnout na konci rozpočtového roku optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 3: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 211/21 212/ / / /214 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Běžné příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) Dluh. služba/dluh.základna (%) ,55-6, ,75, ,98-1, ,84 -, ,1 -,24 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 215 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů /21 212/ / / / Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 13

14 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 215, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 186/214 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k : procentuelní podíl obce na výnosu daní:,96754 počet zaměstnancůů k : procentuelní podíl obce "motivační daň":,12759 počet dětí a žáků k : katastrální výměra a k (ha) 4879,198 Tabulka č. 4: Predikce sdílených daní na rok 215 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (tis..kč) Rozp. 215 () DPFO zč Motivační DPFOzč.(1,5%) DPFO zč vč. motiv DPFO sč ,4% DPFO sč % DPFO sč DPFO vyb. srážkou 1113 DPPO DPH Celkem 31,55 2,7 33,62,92 1,96 2,88 3,18 31,9 66,98 137, , , ,64 894, , , , , , , , , 2 9, 28 5, 61 5, 126 2, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění návrhu státního rozpočtu 215. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Šternberk - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 215. Čtvrtý sloupec ob- a čtvrtého sloupce sahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o cca 5,8 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za dostatečnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměhospodářské situace ti, že hodnoty roku 215 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od státu. Vlastní investiční aktivita města je příčinou přijatého krátkodobého a dlouhodobého úvěru (1, mil. Kč, resp. 5, mil. Kč) z roku 21 a záporného salda hospodaření v roce 211. Vliv čerpání úvěrů se následně projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby, ktev letech následujících rý díky zvýšeným splátkami krátkodobých úvěrů v roce 21 nabýval 11,61 %, se pak meziročně snižoval až na hodnotu 2,56 % v roce 214. V celém sledovaném období se jedná o velmi příznivé hodnoty. 14

15 Město v období disponovalo zůstatky na účtech ve výši 22,5 mil. Kč (211) až 118,4 mil. Kč (214). V posledních čtyřech letech sledovaného období zůstatky každoročně rostly. Úroveň dlouhodobých pohledávek se pohybovala v rozmezí 2,4 mil. Kč (214) 1,2 mil. Kč (211). Objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od,5 mil. Kč (214) do 2,2 mil. Kč (21). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 21 (71,4 mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na hodnotu 37,8 mil. Kč v roce

16 2 Rozpočtový výhled města Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných in- akcí a dluhové formací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený rozpočtový výhled Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města (plánované splátky jistin a úroků) Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany rozpočtového výhledu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery netěžko odhadnutelná. mají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, nein- či celkové objemy vestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí investičních transferů. Z vytvořeného rozpočtového výhledu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že rozpočtový výhled je postaven na následujících faktech: Výnosy ze sdílených daní jsou určeny předpokládaným vývojem na základě střednědobého vý- ze sdílených daní hledu státu na roky a následnou predikcí do roku 22. Příjmy meziročně rostou, nárůst činí od roku 214 (účetní skutečnost), resp. 215 (plán rozpočtu) do konce rozpočtovaného období 13,3, resp. 2,1 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech rozpočtového výhledu kladné hodnoty a od roku 214, resp. 215 do roku 22 vykazuje pokles 22,4 resp. 2,5 mil. Kč. Na konci období rozpočtového výhledu index provozních úspor nabývá hodnoty 24,5 %, což představuje oproti roku 214, resp. 215 pokles o 7,3, resp. růst o 8,7 procentního bodu. V provozní části výhledu je rozpočtována nespecifikovaná rezerva ve výši 4, mil. Kč ročně 16

17 V období rozpočtového výhledu se počítá s prodejem dlouhodobého majetku v rozmezí od 1, mil. Kč (22) do 7,3 mil. Kč (217). Případný další prodej bude odvislý od in- bude odvislá od vestiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do rozpočtového výhledu nejsou zahrnuty investiční akce. Investiční aktivita potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Rezerva kapitálových vý- V období výhledu dojde k úplnému splacení úvěru od Sberbank, a.s. Celkem město dajů je v sestaveném rozpočtovém výhledu ve výši 2, mil. Kč. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery uhradí jistiny ve výši 18,2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 1,74 % v posledním roce vý- hledu. Tabulka č. 5: Kumulovaný rozpočtový výhled Text () UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV 22 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy celkem Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 28,1 31,86 15,85 22, 23,56 23,87 24,13 24,52 Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna (%) 3,12 2,56 2,33 2,37 1,92 1,88 1,83 1, Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Sal- na případnou do bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají úhradu svých závazků a investice. Saldo nabývá v celém výhledovém období kladných hodnot a pohybuje se v rozmezí od 49,4 mil. Kč (216) do 54, mil. Kč (217). 17

18 Graf č. 11: Vývoj hospodaření Příjmy Výdaje UC 21 Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo bez financování Příjmy Výdaje UC 211 Příjmy Výdaje UC Hodnoty provozníhoo hospodaření Pro celkový pohled na predikcii hospodaření v období rozpočtového výhledu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma zá- kladními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů Příjmy Výdaje UC 213 Příjmy Výdaje UC 214 Příjmy Výdaje RU 215 Příjmy Výdaje RV 216 Příjmy Výdaje RV Příjmy Výdaje RV 218 Příjmy Výdaje RV 219 Příjmy Výdaje RV Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období rozpočtového výhledu kladný, a to v rozmezí od 44,4 mil. Kč (216) do 52,9 mil. Kč (22). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 4,2 mil. Kč (216) do 49,4 mil. Kč (22). Částky představují využitelné fi- 18

19 nanční prostředky z provozníhoo rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 8 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny UC 21 UC 211 UC 212 UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index schváleného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 15,9 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 24,5 % v roce 22. Hodnota ukazatele se tak pohybuje na optimální úrovni indexu (25%). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 19

20 Údaje () Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zů- stanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože rozpočtový výhled nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí ne- investičního charakteru. Tabulka č. 6: Volné finanční prostředky V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční pro- středky v objemech 45,2 mil. Kč (216) 5,5 mil Kč. (217). Tabulka č. 7: Prodej majetku města v letech Poř.č. Název investice (v mil. Kč) RV 216 RV 217 RV Prodej nemovitostí v podnikatelské zóně 2. Nemovitost MŠ Hvězdné údolí 3. Prodej bytových půdních vestaveb 4. Opavská 13 - Charita 5. Prodej nemovitosti ul. Oblouková Prodej nemovitostí pro bydlení - lokalita Smetanova 4 7. Pozemky - drobný prodej Prodej majetku celkem RV 219 RV Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivníprostředků prodejem ho hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech splatit 2,7 mil. Kč (z toho 18,2 mil. Kč na splátky jistin) současných závazků včetně úroků. Celkem od roku 216 do splacení všech závazků v roce 225 musí město uhradit cca 39, mil. Kč (z toho 35,7 mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. 2

21 Splatnost úvěrů a půjček: rok investiční úvěr (dům Labutí) od Sberbankbank CZ, a.s., ve výši 12 mil. Kč přijatý v roce 23 rok 225 investiční úvěr od České spořitelny, a.s., ve výši 5, mil. Kč přijatý v roce 21 Tabulka č. 8: Dluhová služba města v letech Věřitel Sberbank IV. (dům Labutí) ČS, a.s. Celková dluhová služba Forma závazku spl. jistiny úroky spl. jistiny úroky Rozpočtový výhled vychází od roku 216 z kolísavé dluhové základny (dluhová základna je ekviva- Dluhová služba lentem celkových příjmů, tudíž se v ní projevuje pokles příjmů z prodeje majetku). meziročně klesá od roku 216. Ukazatel dluhové služby se v letech meziročně snižuje z hodnoty 2,37 %(216) na 1,74 %(22). Graf č. 15: Vývoj dluhové služby % 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 21

22 3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícívýsledků hospodaření ho po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, a ukazatelů dluhové služby v horizontu let Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 A2- Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujemee na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtoprovozních výsledků vého výhledu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnoce- ní na úrovni: Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledo- vat budoucí riziko v delším časovém horizontu. 22

23 Závěr Rozpočtový výhled pro období vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech a platného rozpočtu roku 215. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Minis- 25-ti procentní terstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 2,37 % z povolené předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývourčité finanční zdroje je. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů měsinvestic, vyhlašování ta o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancoa vzhledem k predi- vání dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace kovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů měs- příjmech ta. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plá- nované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhu- na případné jeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny spolu s nejistým vývojem ekonomické situace ztěžují sestavování rozpočtového výhledu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdí- lených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech rozpočtového výhledu s cca 3 5 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 23

24 Tabulka č. 9: Rozpočtový výhled ř. Údaje () *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.p 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových pr 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcn 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.o 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financov 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV př ráv né dary org m vání) ,1 31,86 15,85 22, 23,56 23,87 24,13 24, ,12 2,56 2,33 2,37 1, ,88 1,83 1,74 24