MĚSTA MIROSLAV

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA MIROSLAV A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

2 Obsah Úvod Analýza hospodaření uplynulého období Úvod do rozpočtovéhoo hospodaření Analýza hospodaření Analýza rozpočtu Závěry analýzy rozpočtu Rozpočtový výhled města Zdroje rozpočtového výhledu Sestavený rozpočtový výhled Ekonomické hodnocení města Závěr Seznam tabulek a grafů Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s

3 Úvod Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočto- náležitostí vých pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený rozpočtový výhled rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospo- komplexní daření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující zdroje: Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pruž- samosprávy. ně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a při- pravit včas strategii hospodaření a financí. Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 215 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle před- pokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnostt rozpočtového výhledu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospo- daření územního samosprávnéhoo celku. 3

4 Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního saldaa a splátek krátkodokladná bých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky UC účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet RV rozpočtový výhled PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

5 1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě rozpočtového výhledu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i rozpočto- vý výhled se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávnéhoo celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžmajetku a investiční ných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opěto- politiky. Běžné vané i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se usku- proto musí tečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek.. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přeby- pokud indikátory tek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebysvém důsledku tato tek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve skutečnost značí, že obec/městoo nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (pro- nebo vozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních pro- ukazatele se středků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Ne- splátek jistin a měl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

6 1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení rozpočtového výhledu. Celková biobjemech od 47, mil. lance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových Kč (212) až do 57,3 mil. Kč (213). Celkový objem výdajů se pohyboval od 43,8 mil. Kč (212) do 56,7 mil. Kč (214). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (1,3 mil. Kč), v ostatních analyzova- v roce 213, a to ných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo 8,1 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () RU 215 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 33 Neinv.transfery podnikatel..sub. a nezisk.org. 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů , , , , , , , , , , , ,78 6

7 Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem RU Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádře- daní). Zatímco ní. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213 (růst výnosů ze sdílených do roku 213 se podíl daňových příjmů pohyboval v rozmezí od 59,8 % (211) do 63,1 % (212), v následujících letech to bylo od 7,6 % (213) do 73,6 % (214). V průměru za celé sledované ob- Kromě výše dobí dosahuje podíl daňových příjmů 66,1 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodejee majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se do roku 213 pohybuje od 52,6 %(211) do 57,8 %(212) a dále pak od 64, %(213) do 7,6 %(214). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 6, % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH RU 215 7

8 Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novelizace zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 7,9 mil. Kč, tj. 41,4 %. Kromě primární skupiny sdíleloterijního zákona č. ných daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely 22/199 Sb., na jejímž základě stát nově vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze ob- o 1,4 mil. Kč na cím přerozděluje (v případě města Miroslav se v průměru let jednalo položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy. Od roku 21 tyto dotace poklesly o 3, mil. Kč (na hodnotu 3, mil. Kč v roce 214), přestože rozsah činností vykonávaný městem za stát vzrostl. Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu, které až do roku 211 zahrnovaly prostředky určené na výplatu sociálních dávek (v průměru celého sledované- méně významné ho období 1, mil. Kč). Výše neinvestiční transferů od obcí a krajů jsou pak relativně a dosahují v průměru objem 1,3 mil. Kč ročně. Objemově významnou změnu představovala změna výplatních míst sociálních dávek, která se v rozpočtu města projevila poklesem účelových neinves- také na výdajové tičních transferů v průměru o 1, mil. Kč (ekvivalentní pokles je možné sledovat straně rozpočtu, na položce Sociální dávky - položka 541). Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 21 (5,7 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech je vyjádřena částkou 63,5 mil. Kč, z toho 15, mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 23,6 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 214, kdy město proinvestovalo téměř 21,4 mil. Kč (3,1% nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů Struktura příjmů (v %) 1% 8% 6% 4% 2% % RU 215 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Struktura příjmů (v absolutních hodnotách) RU 215 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními transfery PO, dále pak neinvestiční nákupy služeb, platy včetně pojistného a náklady spojené s udržováním a oprausiluje o úspory na vami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky zná- neboť se jedná o zorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 215 je třeba brát s rezervou, upravený rozpočet v devátém měsíci rozpočtového období. 8

9 Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin RU RU 215 Neinvestiční příspěvky PO Neinvestiční nákupy RU RU 215 Platy, platby za práci, pojistné Opravy a udržování Z grafu č. 5 je patrný mírný růst objemu celkových výdajů od roku 212. V provozní části je objem výdajů na začátku a na konci sledovaného období téměř konstantní. Kapitálová část představuje na- zejména výdaji na hodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů Struktura výdajů (v %) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % RU 215 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Struktura výdajů (v absolutních hodnotách) RU 215 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

10 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provoz- platí, že nárůst ních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let byl součet provozních příjmů 238,4 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 181,5 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 21 do roku 214 byl 7,2 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o,,1 mil. Kč. Pro vyšší vypovídací hodnotu je zapotřebí zohlednit také výše zmíněnou změnu výplatních míst sociálních dávek, tedy absenci těchto rozpočtem protékajících prostředků. Objem těchto prostředků dosahoval v letech průměrně 1, mil. Kč na pří- období roste, jmové i výdajové straně rozpočtu. Je tedy zřejmé, že objem prostředků ve sledovaném přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období Ukazatel UC 212 RU 212 UC12/RS12 UC 213 RU 213 UC13 / RS13 UC 214 RU 214 UC14 / RS14 Daňové příjmy ,5% ,5% ,4% Nedaňové příjmy ,6% ,6% ,% Kapitálové příjmy ,8% ,6% ,8% Přijaté transfery ,1% ,1% ,% Běžné příjmy ,9% ,3% ,8% Příjmy celkem ,1% ,% ,4% Běžné výdaje ,6% ,8% ,3% Kapitálové výdaje ,9% ,% ,6% Výdaje celkem ,% ,4% ,1% Pokud ovšem zahrneme také rok 215, meziroční růst běžných příjmů upraveného rozpočtu je 3,7 mil. Kč, naopak růst běžných výdajů je 8,1 mil. Kč. Tato meziroční změna provozního rozpočtu je uka- v devátém měsíci zatelem zhoršení hospodaření. Protože se ale v roce 215 jedná o finanční plán rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou mírně podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% 211/21 212/ / /213 Běžné příjmy Běžné výdaje 215/214 Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) /21 212/ / / /214 Běžné příjmy Běžné výdaje 1

11 O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzova- základní ukazatel ném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejvyšší hodnoty tento dosáhl v roce 214 (17,8 mil. Kč), nejnižší pak v roce 212 (6,9 mil. Kč). Průměrná hodnota provoz- ního přebytku ve sledovaném období byla 11,4 mil. Kč, přičemž jeho hodnota od roku 212 do roku 214 meziročně rostla. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku RU 215 Běžnéé příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyja- příjmů po dřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor RU 215 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá pře- č. 243/2 Sb., o devším hodnota ukazatele v roce 213, což je důsledek účinností novely zákona rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených 11

12 daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 7,9 mil. Kč (tj. o 41,4 %) navíc ze sdílených daní. Index meziročně roste, hodnota ukazatele v roce 215 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuinvestičních výdajů. je částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech, vyjma upraveného roz- v roce 214 ve počtu v roce 215. V tomto roce je plánována jednorázová splátka úvěru přijatého výši 13,6 mil. Kč. V rozpočtu je zvýšená splátka jistin kryta investičními dotacemi. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin RU 215 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (21 214) včetně upraveného rozpočtu na rok 215 vyplývá z porovnání roku 214 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 215 (plán hospoda- ření) následující závěry: a) Běžné příjmy meziročně poklesnou o 3,5 mil. Kč, běžné výdaje se naopak zvýší o 7,9 mil. Kč, b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 11,4 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 6,4 mil. Kč, c) také index provozních úspor vykáže pokles o 2,6 procentního bodu na 12,9 %, d) vzhledem k výraznému procentnímu růstu výše dluhové služby a pomalejšímu růstu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o 17,1 pro- vývoje pouze centního bodu na 21,8 %. Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního třída přijatých transferů (zvýšený objem investičních dotací). Jejich růst ovšem proporcionálně předosahuje celkem 22,1 výší pokles příjmů daňových, nedaňových a kapitálových. Celkový růst příjmů mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový nárůst výdajů je 26,4 mil. Kč. 12

13 Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu za 3/4 rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mí- rozpočet za devět rou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený měsíců a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostanemee optimističtější hodve skutečnosti 115,8 noty ukazatelů (viz tabulka č. 2) ). Jmenovitě, za rok 214 dosáhly běžné příjmy % rozpočtovaného plánu za devět měsíců. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (93,3% upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 3: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 211/21 212/ / / /214 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Běžné příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) Dluh. služba/dluh.základna (%) ,34-8, ,14-2, ,5-2, ,3 -, ,6 17,13 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 215 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů /21 212/ / / / Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 13

14 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 215, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 213/215 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k : 2 93 procentuelní podíl obce na výnosu daní:,2167 počet zaměstnanců k : 1 3 procentuelní podíl obce "motivační daň":,236 počet dětíí a žáků k : 563 katastrální í výměra k (ha) 2 659,99 Tabulka č. 4: Predikce sdílených daní na rok 215 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město () RU 215 () DPFO zč Motivační DPFOzč.(1,5%) DPFO zč vč. Motiv DPFO sč (23,58 %) DPFO sč (3 %) DPFO sč DPFO vyb. srážkou 1113 DPPO DPH Celkem 31,55 2,7 33,62,92 1,96 2,88 3,18 31,9 66,98 137, ,15 421, ,46 2,33 424,78 625,1 688, , , , , - - 2, 7, 6 2, 14 7, 28 6, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění návrhu státního rozpočtu 215. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Miroslav - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 215. Čtvrtý sloupec ob- a čtvrtého sloupce sahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srovnání třetího vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 4,1 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za mírně zvýšenou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na pamě- bude odviset od ti, že hodnoty roku 215 nejsou konečné, zejména výše daňových příjmů hospodářské situace státu. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospoda- splátek jistin ření v letech 21 a 211. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především dlouhodobých úvěrů přijatých před rokem 21. V roce 214 byl přijat úvěr ve výši 13,6 mil. Kč (jeho splátka je plánována na rok 215). Vliv čerpání úvěrů se projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Hodnoty indexu v letech 21 a 211 se vlivem zvýšesledovaného ných splátek jistin pohybovaly na úrovni 17,56 %, resp. 9,3 %. Po zbytek období 14

15 ukazatel meziročně klesal až na hodnotu 4,65 % v roce 213, resp V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období disponovalo zůstatky na účtech ve výši 6, mil. Kč (211) až 23,3 mil. Kč (214). V posledních čtyřech letech sledovaného období zůstatky každoročně rostly. Úroveň dlouho-,7 mil. Kč (214) dobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí 1,1 mil. Kč (213). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni,1 mil. Kč (214) až 2, mil. Kč (21). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 214 (21,1 mil. Kč), v předcházejících letech meziročně klesal z hodnoty 19,2 mil. Kč (21) na 9,9 mil. Kč (213). 15

16 2 Rozpočtový výhled města Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných in- akcí a dluhové formací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený rozpočtový výhled Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Plán investičních akcí Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního a majetkového odboru 2.2 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany schváleného rozpočtu a rozpočtového výhledu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Z vytvořeného rozpočtového výhledu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že rozpočtový výhled je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě navrhovaného státního rozpočtu na rok 216, střednědobého výhledu státu na roky a následnou predikcí do roku 22. Ponechána je cca 2,5% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 214 (skutečnost), resp. 215 (plán rozpočtu) do konce rozmil. Kč. Ve všech le- počtového výhledu je 6,7, resp. 7,5 mil. Kč. Provozní přebytek dosahuje na konci rozpočtového výhledu objemu 15,6 tech výhledu nabývá kladné hodnoty a od roku 214, resp. 215 do roku 22 vykazuje pokles 2,2 resp. růst 9,2 mil. Kč. 16

17 Na konci období rozpočtového výhledu index provozních úspor nabývá hodnoty 27,2 %, což představuje oproti roku 214, resp. 215 pokles o 6,3, resp. růst o 14,3 procentního bodu. V roce 216 je plánován prodej objektu bývalého domu dětí a mládeže (6 ) a pozemku pro bytovou výstavbu (3 ). Po zbytek výhledu se nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech. Do rozpočtového výhledu jsou zahrnuty investiční akce pouze v roce 216 (27,6 mil. Kč) a 217 (26,4 mil. Kč). Další investiční aktivita bude odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k charakteru realizovaných kapitálových výdajů jsou uvažovány investiční transfery, a to ve výši 8,3 mil. Kč (216) a 16,1 mil. Kč (217). Realizace investiční akce Odkanalizování ul. Údolní bude realizována v období V těchto letech bude město uplatňovat odpočet DPH ve výši 1,5 mil. Kč (216) a 5,8 mil. Kč (217). Částky jsou rozpočtovány v záporné výši na položce 5362, a tudíž zlepšují výsledek provozního hospodaření. Vzhledem k realizaci investic bude saldo hospodaření po započtení financování v roce 216 zá- minulých let. porné, a to ve výši 11,6 mil. Kč. Tento deficit bude hrazen z přebytku hospodaření V období výhledu dojde k úplnému splacení všech úvěrů (investiční úvěry od KB, a.s. a ČS, a.s.). Celkem se za období výhledu podaří uhradit jistiny ve výši 1,8 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na nulovou hodnotu v posledním roce výhledu. Tabulka č. 5: Kumulovaný rozpočtový výhled Text () UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV 22 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy celkem Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 27,5 33,53 12,93 26,34 35,72 26,5 26,86 27,24 Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna (%) 4,65 4,65 21,78 11,5 1,96 2,45 1,8, Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Sal- na případnou do bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají 17

18 Příjmy Výdaje UC 21 Příjmy Výdaje UC 211 Příjmy Výdaje UC 212 Příjmy Výdaje UC 213 Příjmy Výdaje UC 214 Příjmy Výdaje Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo bez financování RU 215 Příjmy Výdaje RV 216 Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje RV RV Příjmy Výdaje RV 219 Příjmy Výdaje RV 22 úhradu svých závazků a investice. Od roku 217 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. Od roku 218 je vzhledem k absenci kapitálového rozpočtu hodnota salda bez fi- nancování shodná se saldem provozního rozpočtu. Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření Hodnoty provozníhoo hospodaření Pro celkový pohled na predikcii hospodaření v období rozpočtového výhledu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního a majetkového odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy Běžné výdaje 18

19 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období rozpočtového výhledu kladný, a to v rozmezí od 13,9 mil. Kč (216) do 19,3 mil. Kč (217). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 6,8 mil. Kč (216) do 18, mil. Kč (217). Částky představují využitelné fi- nanční prostředky z provozníhoo rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) -15 UC 21 UC 211 UC 212 UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 12,9 % a ve výhledovém období nabývá hodnot v rozmezí od 26,3 %(216) do 35,7 % (217). Hodnota uka- zatele se tak pohybuje na optimální úrovni indexu (25%). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 19

20 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zů- stanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože rozpočtový výhled nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí ne- investičního charakteru. Tabulka č. 6: Volné finanční prostředky Údaje () Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město může v roce 217 do realizace investičních akcí a jednorázových oprav dodatečně zapojit finanční prostředky v objemech 7,6 mil. Kč, po zbytek výhledového období pak může využít prostředky ve výši od 13,4 mil. Kč (218) do 15,6 mil Kč (22). Saldo hospodaření v roce 216 pak bude kryto z přebytků hos- rezerv a efektivní- podaření minulých let. Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání ho hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města Investiční aktivita Sestavený rozpočtový výhled obsahuje investiční akce v letech 216 a 217. Tyto akce budou finan- covány z větší části provozním přebytkem rozpočtu, v roce 216 pak bude nutné pokrýt část investic finančními prostředky z přebytků hospodaření minulých let. Výše plánovaných investic se pohybuje ve výši 27,6 mil. Kč (216) 26,4 mil. Kč (217). Investiční akce Odkanalizování ulice Údolní a Chodníky ve městě jsou rozloženy do dvou let. Charakter některých investičních akcí pak umožňuje přijetí investičních dotací. 2

21 Tabulka č. 7: Plán investičních akcí v letech Poř.č. Název investice (v ) RV 216 RV Odkanalizování ul. Údolní 2. Opěrná zeď (zpevnění svahu ul. Údolní) 3. Rekonstrukce části objektu hasičské zbrojnice na šatny 4. Stavební úpravy opěrné zdi u vchodu do zámku v Miroslavi 5. ČOV - montáž elektrického drapáku 6. Veřejné osvětlení ul. Údolní 7. Kanalizace ulice Na kopci 8. Vodovodní přivaděč Miroslav - Kašenec (projekční a inženýrské práce) 9. Chodníky ve městě 1. Koupaliště - oprava 11. Podpora bytové výstavby na ul. Na Zahrádkách a Husova 12. Údržba bytového a nebytového fondu 13. Rekonstrukce letního kina na víceúčelový areál 14. Tréninkové plochy pro požární sport 15. Úprava povrchu dopravního hřiště 16. Komunikace na ul. Husova (za evangelickým hřbitovem) Investice celkem Celkem Spoluúčast města (%) Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech splatit 1,9 mil. Kč (z toho 1,8 mil. Kč na splátky jistin) současných závazků včetně úroků. V období rozpočtového výhledu dojde ke splacení přijatých úvěrů od ČS, a.s. a KB, a.s. Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok investiční úvěr z přelomu let 214/215 od Komerční banky, a. s. na financování inves- tičních akcí města v celkové poskytnuté výši 15, mil. Kč rok investiční úvěr z roku 213 od České spořitelny, a. s. na financování rekonstrukce silnice v průtahu městem v celkové poskytnuté výši 2, mil. Kč Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech Věřitel ČS, a.s. - Investiční úvěr - průtah KB, a.s. - Investiční úvěr - akce města Celková dluhová služba Forma závazku spl. jistiny úroky spl. jistiny úroky RV RV RV RV 219 RV Rozpočtový výhled vychází od roku 218 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekviva- díky přijatým lentem celkových příjmů). V letech 216 a 217 je dluhová základna zvýšená investičním dotacím a vratkám DPH. Z výše uvedeného dále vyplývá, že ukazatel dluhové služby v roce 216 nabývá zvýšené hodnoty a díky ukončení splátek úvěru KB, a.s. v následujícím roce vý- hodnotu v roce razně poklesne. Dluhová služba se tak od roku 216 meziročně snižuje až na nulovou

22 Graf č. 15: Vývoj dluhové služby % 2% 15% 1% 5% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 22

23 3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícívýsledků hospodaření ho po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, a ukazatelů dluhové služby v horizontu let Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 A2+ Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujemee na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtoprovozních výsledků vého výhledu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnoce- ní na úrovni: Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledo- vat budoucí riziko v delším časovém horizontu. 23

24 Závěr Rozpočtový výhled pro období vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech a platného rozpočtu roku 215. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Minis- předepsané terstva financí, je příznivá a dosahuje max. 11,5 % z povolené 25-ti procentní hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývourčité finanční zdroje je. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů měsinvestic, vyhlašování ta o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancoa vzhledem k predi- vání dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace kovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů měs- příjmech ta. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plá- nované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhu- na případné jeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování rozpočtového výhledu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekono- nestabilitu nejen mické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítatt v jednotlivých letech rozpočtového výhledu až s 1 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 24

25 Tabulka č. 9: Rozpočtový výhled ř. Údaje () *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.p 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových pr 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcn 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.o 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financov 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů UC 213 UC 214 RU 215 RV 216 RV 217 RV 218 RV 219 RV př ráv né dary org m vání) ,5 33,53 12,93 26,34 35, ,65 4,65 21,78 11,5 1, ,5 26,86 27, ,45 1,8, 25