MĚSTA UNIČOV

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA UNIČOV A2-/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

2 Obsah Úvod Analýza hospodaření uplynulého období Úvod do rozpočtovéhoo hospodaření Analýza hospodaření Analýza rozpočtu Závěry analýzy rozpočtu Rozpočtový výhled města Zdroje rozpočtového výhledu Sestavený rozpočtový výhled Ekonomické hodnocení města Závěr Seznam tabulek a grafů Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s

3 Úvod Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující zdroje: Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočto- náležitostí vých pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený rozpočtový vý- o možnostech hled rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý kom- čerpání finančních plexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pruž- samosprávy. ně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a při- pravit včas strategii hospodaření a financí. Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhle- města dle du státu) Platný rozpočet města na rok 214 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnostt rozpočtového výhledu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospo- daření územního samosprávnéhoo celku. 3

4 Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního saldaa a splátek krátkodokladná bých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky UC účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet RV rozpočtový výhled PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

5 1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě rozpočtového výhledu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i rozpočto- vý výhled se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávnéhoo celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžmajetku a investiční ných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opěto- politiky. Běžné vané i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se usku- proto musí tečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek.. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přeby- pokud indikátory tek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebysvém důsledku tato tek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve skutečnost značí, že obec/městoo nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (pro- nebo vozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních pro- ukazatele se středků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Ne- splátek jistin a měl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

6 1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení rozpočtového výhledu. Celková bi- lance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 2,5 mil. Kč (213) až do 291,5 mil. Kč (29). Celkový objem výdajů se pohyboval od 183,6 mil. Kč (212) do 316,9 mil. Kč (29). Pouze v letech 21 a 212 hospodařilo město s přebytkem, v ostatních analyzovaných letech vykazovalo deficit rozpočtu. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 21, a to 27,4 mil. Kč. Vývoj bilance hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.ma aj. a ost.ned.př. 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů , , , , , , , , ,, ,, , ,99 6

7 Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové (průměrně 5,1 % celkových příjmů ve sledovaném obdojak v absolutním tak bí). Podíl se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje v relativním vyjádření. V celém sledovaném období podíl na celkových příjmech meziročně roste (pohybuje se od 39,5 do 72,3 %). Nejvýraznější nárůst představuje rok 212 (nárůst o 13,7 procent- ního bodu), což je důsledek poklesu příjmů v oblasti neinvestičních transferů (výplata sociálních dávek) a kapitálových příjmů. Na změnu objemu daňových příjmů v absolutním vyjádření má největ- příjmů zvyšuje ší vliv skupina sdílených daní a daň z nemovitostí. Od roku 212 pak objem daňových účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát nově vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze přerozděluje obcím (cca 8 mil. Kč na položce 1355). Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery), a to ze 36,6% v průměru sledovaného období. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy a ostatní transfery ze státního rozpočtu, které ovšem v důsledku změn ve výplatách sociálních dávek od roku 212 významně poklesly. Zbývající část dotací tvoří dotace investiční, které mají ve sledovaném období klesající tendenci, zatímco v roce 29 to bylo 58, mil. Kč, v roce 213 se jednalo o 15,8 mil. Kč. Investiční aktivita města od roku 28 je vyjádřena částkou 366,2 mil. Kč, z tohoo 179,3 mil. bylo hra- zeno z dotací (tj. 49, %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 29, kdy město proinvestovalo 133,9 mil. Kč. 7

8 Graf č. 2: Vývoj příjmů Struktura příjmů (v %) Struktura příjmů (v absolutních hodnotách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Sk. 29Sk. 21Sk. 211Sk. 212Sk. 213RS Sk. 29Sk. 21Sk. 211Sk. 212Sk. 213RS 214 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provoz- ních) příjmů a výdajů. Obecně platí, že meziroční nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let byl součet provozních příjmů 988,5 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 861,2 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Graf č. 3: Vývoj výdajů Struktura výdajů (v %) Struktura výdajů (v absolutních hodnotách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Sk. 29Sk. 21Sk. 211Sk. 212Sk. 213RS Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Pokles objemu provozních příjmů od roku 29 do roku 213 byl 24,8 mil. Kč, zatímco provozní vý- k mírnému snížení daje poklesly o 22,2 mil. Kč. To znamená, že sice ve sledovaném období došloo provozního přebytku, ale z dlouhodobého pohledu má hospodaření města konstantní, či mírně vze- stupnou tendenci. Při pohledu na meziroční změny, provozní přebytek do roku 211 rostl a následující roky 212 a 213 klesal, což byl důsledek rychlejšího růstu běžných výdajů. Pokud zahrneme také rok 214, meziroční pokles běžných příjmů schváleného rozpočtu je 37,1 mil. Kč, naopak pokles běžných výdajů je 37,6 mil. Kč. Tato změna provozního rozpočtu ve sledovaném období je naopak ukazatelem možného zlepšení hospodaření. Protože se jedná ale o finanční plán na začátku rozpočtového roku, není možné relevantně posoudit, zda a v jaké míře jsou plněny jednotlivé roz- 8

9 počtové třídy. Rozpočet by však měl odrážet určitou míru opatrnosti při jeho sestavování a tudíž plnění běžných příjmů by mělo být mírně podhodnoceno a plnění běžných výdajů naopak mírně nadhodnoceno. Přesto je zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť trend, kdy běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 4: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 15,% 1,% 5,%,% -5,% -1,% -15,% -2,% -25,% -3,% 21/29 211/21 212/ /212 Běžné příjmy Běžné výdaje 214/213 Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) Běžné příjmy 21/29 211/21 212/ / /213 Běžné výdaje Graf č. 5: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzova- základní ukazatel ném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejvyšší hodnoty tento dosáhl v roce 211 (29,1 mil. Kč) ), nejnižší pak v roce 213 (21, mil. Kč). Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyja- příjmů po dřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. 9

10 Graf č. 6: Vývoj indexu provozních úspor Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 1 % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Po celé sledované ob- dobí se hodnota indexu pohybuje nad minimální úrovní, nedosahuje však úrovně optimální. Index ve sledovaném období meziročně roste, vyjma roku 213 (rychlejší růst běžných výdajů a tudíž pokles provozního přebytku). Nejvyšší hodnoty dosahuje index v roce 212, a to 15,4 %. Graf č. 7: Vývoj sdílených daní DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH V příjmové oblasti jsou nejdůležitější skupinou sdílené daně. Za celé sledované období došlo k jejich nárůstu o 16,6 mil. Kč. Nejvyšší výnosy obdrželo město v roce 213, kdy se na jejich výši projevila novela zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených daní. Městu tak díky tomu narostly daňové příjmy o 15,4 mil. Kč. Přestože se jedná o kategorii příjmů, která je pro sestavení rozpočtu a následné hospodaření klíčová, nemůže jí město zásadním způsobem ovlivnit. 1

11 Výdajovou část rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními nákupy služeb, které jsou tradičně nejobjemnější položkou provozní části městského rozpočtu, dále platy včetně pojistné- majetku města. ho, pak neinvestiční transfery PO a náklady spojené s udržováním a opravami V průběhu analyzovaného období město usiluje o snahu šetřit na provozních výdajích, jež má mož- Vývoj vybraných nost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky znázorňuje vícečetný graf č. 8. Graf č. 8: Vývoj vybraných výdajových skupin Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 Neinvestiční nákupy Platy, platby za práci, pojistné Sk. 29 Sk. Sk. Sk. Sk Neinvestiční příspěvky PO RS 214 Sk. 29 Sk. Sk. Sk. Sk Opravy a udržování RS

12 Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin Sk. 29 Sk. 21 Sk. 211 Sk. 212 Sk. 213 RS 214 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuinvestičních výdajů. je částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje. Vzhledem ke konstantní, resp. mírně se snižující, hodnotě dluhové služby (splátky jistin včetně úroků) je ukazatel ovlivňován zejména vývo- jem provozního přebytku, což je patrné z grafu. V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (29 213) včetně schváleného rozpočtu na rok 214 vyplývají z porovnání roku 213 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 214 (plán hospo- daření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 12,2 mil. Kč, zatímco běžné výdaje poklesnou o 15,4 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční růst o 3,,2 mil. Kč a jeho hodnota by měla dosáhnout 24,2 mil. Kč, c) také index provozních úspor vykázal růst o 2,7 procentního bodu na 14,3 % d) rozdíl provozního přebytku a splátek jistin by měl vykázat kladnou hodnotu 19, mil. Kč, o přijetí nového úvěru se neuvažuje, e) index dluhové služby dosáhne mírného zhoršení o,6 procentního bodu na 2,99 %, a to dí- ky poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) Z uvedených důvodů vyplývá, že proces rozpočtování se směrem k vývoji hospodaření vyvíjí optimálním směrem. Základní ukazatele vykazují na pozitivní trend hodnot plánu (rozpočtu) města. Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahují pozitivního trendu vývoje pouze kapitálové příjmy. Kladná změna na straně těchto příjmů ale proporcionálně nevyváží úbytek nedaňových, daňových a transferových prostředků a celková změna příjmů dosahuje -14,3 mil. Kč. Na 12

13 výdajové straně klesají jak výdaje v provozní tak kapitálové části rozpočtu. Celkový pokles výdajů je 26,5 mil. Kč. Je třeba si uvědomit, že hodnocení rozpočtu na začátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu zejména přijatými transfery a tato skutečnost v koneč- města. ném důsledku zlepšuje základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření Tabulka č. 2: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 21/29 211/21 212/ /212 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Běžné příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) Dluh. služba/dluh.základna (%) ,37,55 2,5-3,84 -,15,23,53 -,5 214/ ,7,6 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 214 zobrazuje následující graf. Výrazný meziroční pokles provozního rozpočtu v roce 212 je způsoben již zmíněným přenesením výplatních míst sociálních dávek na úřady práce. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů /29 211/21 212/ / / Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 13

14 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí a stagnující ekonomiky, která se dosud nevymanila z následků ekonomické krize. Sdílené daně predi- na rok 214, zá- kované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu kona č. 377/27 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), a vyhlášky 264/213 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k : procentuelní podíl obce na výnosu daní:,81649 počet zaměstnancůů k : 6 5 procentuelní podíl obce "motivační daň":, počet dětí a žáků k : katastrální výměraa k (ha) 4826,478 Tabulka č. 3: Predikce sdílených daní na rok 214 Daňový příjem DPFO zč Motivační DPFOzč.(1,5%) DPFO zč vč. motiv DPFO sč ,4% DPFO sč % DPFO sč DPFO vyb. srážkou 1113 DPPO DPH Celkem První sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění stát- - pravděpodobně ního rozpočtu 214. Druhý sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Uničov dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 214. Třetí sloupec obsahuje údaje sdíle- ných daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srovnání druhého a třetího sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o cca 6 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za dostatečně vysokou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Podíl obcí (mld.) Město (mil. Kč) RS 214 (mil. Kč) 29,5 24,9 ) 1,9 2,46 31,4 26,55,8,65 1,6 1,31 2,4 1,96 3,2 2,61 29,5 24,9 61,9 5,54 128,4 15, , - - 1, 2,5 22, 49, 99,5 Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na pamě- příjmů bude ti, že hodnoty roku 214 nejsou s největší pravděpodobností konečné. Výše daňových odviset od hospodářské situace státu. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření v letech 29, 211 a 213. I přes značnou investiční aktivitu (73,2 mil. Kč ročně ve sledovaném období) nebyl přijat žádný nový úvěr. Hodnota indexu dluhové služby se tak při téměř konstantní výši dluhové služby měnila pouze v závislosti na celkových příjmech (dluhová základna). Hodnota indexu se pohybovala od 2,21 % v roce 21 do 2,98 % v roce 212, tedy na velmi nízké úrovni. 14

15 Město ve sledovaném období (29-213) meziročně snižovalo úroveň dlouhodobých pohledávek, a to z 24,1 mil. Kč na 14,8 mil. Kč. Také dlouhodobé závazky se meziročně snižovaly z 19, mil. Kč na 1,9 mil. Kč. Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 29 (36,8 mil. Kč) a dále se meziročně snižo- charakter, v roce val až na hodnotu15,4 mil. Kč v roce 213. Zůstatky na účtech měly naopak kolísavý 213 byl stav zůstatků ve výši 2,4 mil. Kč. 2 Rozpočtový výhled města Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných in- akcí a dluhové formací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený rozpočtový výhled Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní a přijaté neinvestiční transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úro- města dle ků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídajícíí potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany schváleného rozpočtu a rozpočtového výhledu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců, nákup materiálu a služeb, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové obje- především my tak mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno nezahrnutím rozpočtem protékajících peněz na vybrané transfery (a do jisté míry též absencí inves- 591). Ve všech tičních transferů). Rezervy provozního rozpočtu jsou na položce nespecifikované rezervy (položka těchto případech se ale v podstatě jedná o prostředky snižující provozní přebytek, přičemž mají spíše účelový charakter a neslouží k případnému financování investic. 15

16 Tabulka č. 4: Kumulovaný rozpočtový výhled Text () Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy celkem Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 15,42 11,58 14,27 17,6 16,57 16,95 17,27 17,4 Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna (%) 2,98 2,93 2,99 3,7 2,7,,, Z vytvořeného rozpočtového výhledu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že rozpočtový výhled je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní rostou díky novele zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní. Výnosy z těchto daní jsou určeny předpokládaným vývojem na základě střednědobého výhledu státu na roky a následnou predikcí do roku 219. Nárůst sdílených daní od roku 214 do konce rozpočtovaného období je 12,1 mil. Kč (nejedná se o krajně optimis- hodnoty a od roku tický scénář vývoje na hranici predikce MF). Provozní přebytek nabývá ve všech letech rozpočtového výhledu kladné 214 do roku 219 vykazuje nárůst 7,8 mil. Kč na 32, mil. Kč. Díky tomu se lepší také index provozních úspor, který na konci rozpočtového výhledu nabývá hodnoty 17,4 %. V období rozpočtového výhledu se počítá s ročním prodejem dlouhodobého maodvislé od investiční jetku ve výši do 3,7 mil. Kč. Případné další kapitálové příjmy budou aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do rozpočtového výhledu nejsou zahrnuty investiční akce. Město uhradí do roku 216 stávající přijaté úvěry včetně úroků, index dluhové služby tak klesne z hodnoty 2,99 % v roce 214 na nulu. O přijetí nového úvěru se neuvažuje Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Sal- na případnou do bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají úhradu svých závazků a investice. 16

17 Graf č. 11: Vývoj hospodaření Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo bez financování Hodnoty provozníhoo hospodaření Pro celkový pohled na predikcii hospodaření v období rozpočtového výhledu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů i výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. Z něho je patrný mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základ- ními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období rozpočtového výhledu kladný, a to v rozmezí od 29,4 mil. Kč (216) až 32, mil. Kč (219). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 24,6 (v roce 216) až 32, mil. Kč (219), což jsou využitelné finanční pro- středky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby bez 17

18 zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez prodeje majetku (určitý prodej majetku je plánován a je zachycen v řádku Kapitálové příjmy ). Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 1 5 UC29 RV215 UC21 RV216 UC211 UC212 UC213 RV217 RV218 RV219 RS Index provozních úspor Ukazatel schváleného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 14,3 %. V období roz- od 16,6 % do 17,4 počtového výhledu se pak index pohybuje na téměř konstantní úrovni v rozmezí %. Nárůst je zapříčiněn zvýšeným plněním sdílených daní. Hodnota ukazatele se tak pohybuje nad úrovní minimální hodnoty indexu provozních úspor (1%), ale nedosahuje hranice optimální. Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zů- stanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože rozpočtový výhled nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit. 18

19 Tabulka č. 5: Volné finanční prostředky Údaje () Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období může do realizace investičních akcí zapojit finanční prostředky v objemech 28,3 mil. Kč (215) 35,1 mil Kč. (219) Dluhová služba Celkem musí město v letech splatit 1,4 mil. Kč současných závazků včetně úroků. Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Tabulka č. 6: Dluhová služba města v letech Věřitel Sberbank CZ, a.s. - úvěr (Volksbank CZ, a.s.) Hypoteční banka, a.s. - úvěr (ČMHB, a.s.) Celková dluhová služba Forma závazku spl. jistiny úroky spl. jistiny 478 úroky Ukazatel dluhové služby poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Rozpočtový výhled vychází z každoročně rostoucí dluhové základny. Vzhledem k absenci investičních transferů, jejichž výše bude odvislá od charakteru a intenzity investiční aktivi- ty, je její vývoj ve sledovaném období lineární (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá, do roku 216 budou splaceny oba investiční úvěry. Z výše uvedené- z 3,7 %(215) na ho vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech meziročně snižuje, %(219). 19

20 Graf č. 15: Vývoj dluhové služby % 3% 3% 2% 2% 1% 1% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 2

21 3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícívýsledků hospodaření ho po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektuu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, a ukazatelů dluhové služby v horizontu let Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 A2- Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujemee na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtoprovozních výsledků vého výhledu hospodaření, tzn. že především roční dluhová služba bude kryta z hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnoce- ní na úrovni: Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledo- vat budoucí riziko v delším časovém horizontu. 21

22 Závěr Rozpočtový výhled pro období vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech a platného rozpočtu roku 214. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Minis- hranice a do terstva financí, je příznivá a dosahuje max. 3,12 % z povolené 25% předepsané budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývourčité finanční zdroje je. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů měs- vlastních investic, ta o jednorázových prodejích majetku města, zahajování a realizacii vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má jisté volné finanční prostředky na spolufi- Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predi- nancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. kovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), kdy je očekáváno vyrovnání výše těchto prostředků v porovnání s rokem 28 (dosažené maximum příjmů ze sdílených daní) až v roce 217, mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává nápodílem dotací, a to sledné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším zejména těch z EU. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů měs- příjmech ta. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plá- nované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhu- na případné jeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování rozpočtového výhledu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonoočekávány v oblasti mické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. Další změny jsou narovnání úhrady územním samosprávným celkům od státu za vykonávání přenesené působnosti. 22

23 S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech roz- počtového výhledu s cca 2 3 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 23

24 Tabulka č. 7: Rozpočtový výhled ř. Údaje () *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 2 DPFO ze závislé činnosti 3 DPFO OSVČ 4 DPFO vybíraná srážkou 5 DP právnických osob 6 DP právnických osob za obce 7 Daň z přidané hodnoty 8 Místní poplatky 9 Správní poplatky 1 Daň z nemovitostí a z majetku 11 Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 16 Přijaté sankční platby 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.p 18 Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 2 Neinvestiční dotace (transfery) 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových pr 24 Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 29 Nákup energií 3 Nákup služeb 31 Opravy a udržování 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcn 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.o 34 Neinvestiční příspěvky PO 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 39 Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financov 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 43 Přijaté půjčky 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 56 Zůstatky na účtech 57 Pohledávky 58 Závazky 59 Stav úvěrů př ráv né dary org m vání) ,42 11,58 14,27 17,6 16,57 16,95 17,27 17, ,98 2,93 2,99 3,7 2, ,,, 24

25 Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření... 7 Graf č. 2: Vývoj příjmů... 8 Graf č. 3: Vývoj výdajů... 8 Graf č. 4: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů... 9 Graf č. 5: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku... 9 Graf č. 6: Vývoj indexu provozních úspor... 1 Graf č. 7: Vývoj sdílených daní... 1 Graf č. 8: Vývoj vybraných výdajových skupin Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů Graf č. 11: Vývoj hospodaření Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů Graf č. 13: Vývoj provozníhoo přebytku Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor Graf č. 15: Vývoj dluhové služby... 2 Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Vývoj hospodaření města... 6 Meziroční změny ukazatelů hospodaření Predikce sdílených daní na rok Kumulovaný rozpočtový výhled Volné finanční prostředky Dluhová služba města v letech Rozpočtový výhled

26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s. Krátkodobé hodnocení STR1 Výborné subjekty v plnění svých závazků v krátkém časovém horizontu STR2 Kvalitní subjekty s dobrou schopností splácet své aktuální závazky STR3 Vyhovující subjekty dostát svým závazkům včas STR4 Sporné subjekty s rizikem plnění svých závazků v termínu STR5 Nevhodné subjekty neschopné plnit své i krátkodobé závazky Dlouhodobé hodnocení A A1+ A1- A2+ A2- B+ B- B1+ B1- B2+ B2- B3+ B3- C+ C- C1+ C1- C2+ C2- výborné subjekty, bez rizika a s vynikající schopností splácet své závazky velmi dobré subjekty, s výbornou schopností splácet své závazky, s očekávanou stabilní budoucností dobré (kvalitní) subjekty, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu přijatelné (bonitní) subjekty, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu vyhovující (uspokojivé) subjekty, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým bu- doucím rizikem již v krátkém časovém horizontu průměrné subjekty schopné splácet své aktuální závazky, s problematickou budoucností podprůměrné subjekty s poměrně rizikovou schopností splácet své závazky, s rizikovou budoucností sporný (spekulativní) subjekty s nejistou schopností splácet své závazky, se značně rizikovou budoucností nevhodné (rizikové) subjekty s nestabilní schopností splácet své závazky, s vysokým rizikem v budoucnu nezpůsobilé (vysoce rizikové) subjekty s neschopností a neochotou splácet své závazky 26

27 Zpracovatel: AQE advisors, a.s. třída Kapitána Jaroše Brno Zpracoval: Ing. Jan Obrovský Vedoucí projektu: Ing. Jan Obrovský Brno březen