5. VÝVOJ VEŘEJNÝCH PŘEDŠKOLNÍCH INSTITUCÍ V ČECHÁCH A JEJICH VZTAH K OBECNÉMU VZDĚLÁVÁNÍ. Zpracováno z přednášek doc. PhDr. Uhlířové,CSc.

Transkript

1 5. VÝVOJ VEŘEJNÝCH PŘEDŠKOLNÍCH INSTITUCÍ V ČECHÁCH A JEJICH VZTAH K OBECNÉMU VZDĚLÁVÁNÍ 18.st. 19.st Zpracováno z přednášek doc. PhDr. Uhlířové,CSc. - Koncem 18.st. se začíná mluvit o předškolních institucích -> vznikají ze sociálních důvodů ne pro pomoc žen, ale abychom ochránili děti a společnost se ochránila před dětmi bez dozoru - ženy opouštějí domácí zázemí (práce v továrnách) děti jsou ponechány bez dozoru před domem Instituce pečující o dítě 1. zdravotnická zařízení nemocnice, ozdravovny 2. instituce pro děti opuštěné - sirotčince děti mají průkaz původu počaté v manželském loži - nalezince děti bez průkazu - dětince (pěstovny) > opatrovny > dětské zahrádky -> mateřská škola 1.OPATROVNY ve Francii páter OBERLIN (oberlan) - děti jsou zaměstnávány ruční činností - Škola pletení - páter jim k tomu čte pohádky - později je učí číst (Komenského Svět v obrazech ) 2.Anglie R. Owen 3.Německo 4.Francie druhá 5.Rakousko Mají zajistit především dozor, ne dítě vzdělávat a vychovávat hlídárny ČESKÁ OPATROVNA Na Hrádku v čele Jan Vlastimír Svoboda postavena jako výchovně vzdělávací instituce děti od 2-5 let příprava na přechod k vyučování v 1.třídě obecné školy odborný učitel s kvalifikací znalost českého a německého jazyka jeho opatrovna sloužila také jako středisko přípravy učitelů J.V.SVOBODA - vytvořil koncepci práce s dítětem -> spis ŠKOLKA snaha naučit předškolní dítě trivium na půdě opatrovny (číst, psát, počítat) kombinace s hrou, mravní nebo náboženské poučení vychází z Komenského Informátoria mateřský jazyk (děti byly v této době poněmčovány) - ze Svobody vychází česká škola metodiků ranného vzdělávání v primární škole Další opatrovna v KARLINĚ

2 2. DĚTSKÉ ZAHRÁDKY (kindergarten) zavádějí se na české půdě, jsou ale německou institucí F. FRÖBEL - zakladatel německá dětská zahrádka do 6 let česká dětská zahrádka (s německou kulturou)- PRAHA SPÁLENÁ ULICE vzdělávací instituce s německým pedagogem zprostředkovává německou kulturu otevřeny pro matku s dítětem -> umí s ním dobře pracovat Fröbelovy dárky - stavebnice - 4 geometrické tvary krychle, koule, hranol, jehlan - ukazují, jak s nimi má matka pracovat - učí, jak objevovat prostor (pod, před, za..) kombinuje sedavou práci s pohybovými hrami a s prací na zahradě každé dítě mělo svůj záhonek (učilo se starat o rostlinky) nepožadovalo se školné 3. MATEŘSKÁ ŠKOLA Protiváhou německé zahrádky ČESKÁ MŠ U Svatého Jakuba Praha Skupina kolem Marie Riegerové Pojetí prvků koncepce ze 3 zdrojů 1.Francie instituce postavena na citovém vztahu mezi pěstounkou a dítětem - silný akcent mravní a náboženské výchovy 2. Německo Fröbelova práce s dárky 3. Česko od Svobody trivium (čtení, psaní, počítání) v češtině Koncepce vede především k rozvoji intelektu dítěte Ve školkách se realizovala řada významných žen: Barbora Ledvinková (pod jejím vedením se MŠ u sv. Jakuba stala vzorovou institucí), Božena Studničková (usilovala o dostatek konkrétního materiálu pro estetickou výchovu), Ludmila Tesařová (nadšená propagátorka loutkářství) 1872 novela zákona z r zavádí k povinné docházce povinnost rozvíjet dítě v mateřském jazyce (od r mají děti právo k výuce v českém jazyce) zakazuje výuku trivia v předškolním zařízení od tohoto roku se nikdy trivium v předškolním zařízení nevyučuje Opatrovny začínají zanikat uzavřeny 1934 Dětské zahrádky zanikly 1945 Mateřská škola zůstává dosud Konec 19.století Přicházejí pracovníci, kteří tvrdí, že jsou žáky Fröbela a že přesně kopírují práci, jak s dětmi pracovat, ale pracují pouze s Dárky. Metodiku berou jako direktivní příkaz, jak s nimi pracovat. Nerozvíjejí postupy, práci na zahradě. => vzniká pojem přeintelektualizování dítěte - důraz na rozumový vývoj

3 - ztráta harmonie v působení na dítě - dítě se dostává do područí dospělého, není na něj brán zřetel Fröbelismus směr - nemá co dočinění s počínáním Fröbela vyloučily některé prvky vzniká nové pedagogické hnutí (hnutí za novou výchovu) cílem je konkrétní změna školy a uplatnění nových metod ve výchově nespokojenost s tradiční školou, která potlačuje potřebu dítěte po pohybu a činnosti 20. století kult dítěte => Vzniká reformní hnutí jako reakce na Fröbelismus (odmítá ho)- dítě je třeba znovu objevit, více ho respektovat, dát mu podmínky k životu => Představitelé hnutí za novou výchovu (Evropa i USA) navazují na myšlenky Rousseaua - učení chápali jako přirozené získávání zkušeností vznikají při přímém, přirozeném a samostatném styku dítěte se světem - žádají pro dítě pochopení, respekt, lásku, trpělivou vlídnost přijímat dítě takové, jaké je => dětství má hodnotu samo o sobě a není stavem přechodným PEDOCENTRISMUS - nový směr Koperníkovský obrat ve výchově dítě jako slunce do centra heliové soustavy - dítě určuje vše, co se bude ve výchově konat => pedocentrický přístup svoboda dítěte, požadavek vycházet ze zájmu dítěte ELLEN KEYOVÁ švédská psycholožka 1890 Století dítěte - publikace - dítě je východiskem našeho pedagogického snažení JOHN DEWEY američan formuluje 2 požadavky, které jsou platné dodnes 1. individualizace ve výchově dítě je individualitou, zaslouží si respekt 2. aktivizace činnostní přístup - dítě objevuje skrze vlastní činnosti a konání Projektová metoda propojování poznatků z různých oblastí k jednomu tématu - smyslem je navazování na poznatky z předchozích projektů - není důležitý obsah projektu, ale co rozvíjí (po r projekty zakázány, protože se dítě rozvíjelo jako jedinec a ne kolektivně) MARIA MONTESSORIOVÁ italská lékařka a pedagožka pečovala o postiženou mládež rozvinula koncepci založenou na svobodě, vůli a přiměřenosti. Základem byla pracovní a tělesná výchova, sebeobsluha Výchova smyslů pomůcky pro rozlišování tvarů, barev, zvuků, hmatových podnětů Filozofie Pomoz mi, abych si udělal sám převážně individuální práce O. DECROLY - hra jako základní činnost 1908 vyhlášen Program reformy MŠ na sjezdu pěstounek českých škol mateřských

4 1.republika dva směry (proudy) ve výchově 1.MŠ je přípravou pro vstup do povinného vzdělávání 2. MŠ, která směřovala k rodině rodinný koncept OTOKAR CHLUP - iniciátor VŠ studia - MŠ - vých. vzělávací zařízení = základní kámen škol. systému IDA JARNÍKOVÁ (Praha)- rozvinula koncepci založenou na svobodě dítěte. Příručka pro školy mateřské - výchovný program, rámcové plánování obsah vycházel ze zkušeností dětí snažila se uspokojit touhu dítěte po poznání a činnosti výběr látky byl spojen se životem dítěte důležité místo patřilo umění dětské literatuře, zpěvu, tanci, dramatizaci a výtvarné činnosti. ANNA SÜSSOVÁ prostorový koncept MŠ zřídila reformní mateřskou školu v Brně na prvním místě pro ni byl zdravý tělesný vývoj dítěte obsah nebyl podrobně stanoven, místo je ponecháno dětské hře volné i řízené odmítá dosavadní školský způsob práce a zřizuje pro děti nejen pracovnu, ale i hernu, zahradu (přetrvává do dneška) léta předškolní výchova v Československu odborná diskuse o poslání MŠ zdůrazňována její pedagogická funkce (oficiální místa zastávala názor sociálních institucí) díky hospodářské krizi a dlouhé diskuzi nebyla MŠ v r uzákoněna, ani zařazena do školského systému jesle a MŠ byly zařízeními městských a obecních správ, spolků, církví od 1925 státní MŠ v pohraničí a v národnostně smíšených oblastech nejvíce MŠ vznikalo v Praze, byla propracovaná výchovná koncepce Osnovy: - individuální pro různé skupiny škol - pluralita výchovných systémů - osnovy rámcové, stručné doporučovaly a nechávaly volnost volbě metody - důraz na rozmanité činnosti - volná výchova - zájem dítěte Vzdělání učitelek MŠ od 2.pol. 30. let - pořádání vysokoškolských kurzů pro uč. MŠ v Praze, Brně, Plzni úspěšné, rozšíření odborného vzdělání 1932 otevřeno soustavné vysokoškolské vzdělání na učitelském ústavu i pro učitelky MŠ (doplňující 1 nebo 2 leté odborné vzdělání) na dva roky ve volném čase (soukromá Vysoká škola pedagogických studií) 1933 založena Studovna učitelek MŠ hl. města Prahy (inspektorka Milada Kellerová) pravidelná setkávání pro učitelky z celé republiky Cíle-1. zpracovat návrh osnov

5 2. zkoumat potřeby dětí ve výchovném procesu 3. vést uč. k zamyšlení nad obsahovou stránkou výchovy 1938 Výchovné osnovy pro MŠ hlavního města Prahy první závazné směrnice 1938 Mnichovský diktát a rušení školek V době mezi dvěma světovými válkami navštěvovalo mateřské školy přibližně 20 % příslušné dětské populace 2. světová válka veškerá reformní praxe byla za války utlumena a po válce se neobnovila Všechny typy českých škol dostávaly mnohem méně financí než německé České MŠ byly jedinou institucí školského charakteru, které za války mohly používat češtinu, aniž by se musel užívat druhý jazyk Vývoj po 2. světové válce do současnosti 1945 první učitelský sjezd 2 požadavky(táhly se celým obdobím 1.republiky) 1. jednotné školství 2. vysokoškolské vzdělání pro všechny učitele včetně MŠ povinně Tyto požadavky se promítly v Zákoně o povinném vysokoškolském vzdělávání učitelů všech stupňů škol podepsán dekret Benešem, že je potřeba institut ped. vzdělávání =>vznik pedagogických fakult - 1. v Evropě (do této doby měli právo na vysokoškolské vzdělání pouze profesoři na osmiletých gymnázií) 1948 postupně zanikají středoškolské ústavy - nástup komunismu sovětských ideí Zákon o jednotné škole - vydán první školsky zákon pod vedením KSČ Jednotná školská architektura 1 linie škol, kterou jedinec prochází a nemá jinou volbu Likvidace systému meziválečného školství MŠ je zařazena mezi výchovně-vzdělávací instituce 3-6let Jesle, dětské domovy do 3let, stacionáře pod zdravotnictvím 0-3 Základní škola devítiletá (6-11 = 1.stupeň, = 2.stupeň) - do roku 1976 se zkracoval nebo prodlužoval 2.stupeň (ZŠ devítiletá nebo osmiletá) Střední školství střední odborné školy mají možnost maturity (do té doby pouze gymnázia) =>otvírá se možnost vysokoškolského studia => tendence, aby co nejvíce dětí z dělnického prostředí studovalo na VŠ ( stranická doporučení =>rodiče vstupují do strany) Sociální a pedagogický aspekt Sociální pozitivní byly vytvořeny shodné startovní podmínky pro všechny děti (platí dodnes) Pedagogický katastrofální - likvidovalo s vše odlišné, ničila jedinečnost - komunistický,sovětský tlak - jedinec se podřizuje kolektivu

6 Stejnost, shodnost ve výchově a vzdělávání => stejné cíle pro všechny, obsah, učebnice, učební plány, osnovy, metody, organizační formy, tempo, pomůcky, prostředky =.>likvidace jedinečnosti => průměrnost Učitel - ztratil odpovědnost za to, co učil - měl dané plány a osnovy, které musel plnit - nemohl nic změnit - podřizoval se (byly výjimky) 1945 zanikly Kindergarten MŠ jediný typ předškolního vzdělávání později se přidávají jesle % nárust počtu MŠ kvantitativní - proměna ženy ve společnosti matky do zaměstnání =.> MŠ slouží jako uvolnění rukou matky, aby mohla budovat - provoz MŠ zrušeno vysokoškolské vzdělávání učitelek MŠ - vznikají školská gymnázia a SPgŠ kvalitativní prohlubování předškolní výchovy - rozpracování metodik aplikovaných v MŠ, výchovných oblastí - nárůst svobod pedagoga - končí Pražským jarem prohlubování socialistického charakteru předškolní výchovy - do práce uč. proniká socialistický charakter potlačení jiného světového názoru ve výchovných programech - cíl výchovy = oddanost ideálům KSČ - uplatňování sovětského vlivu na výzkum a pedagogické myšlení -> aplikace na český školní systém -> katastrofa v meziválečném období české školství 5.nejlepší na světě, v poválečném 156. na světě Akcelerace dětského vývoje 80. léta porovnání rozvoje dítěte se začátkem století - lepší fyzický vývoj ( růst, výška ) => s tím se údajně zrychluje psychický vývoj (nebylo dokázáno) po vzoru sovětského Svazu (současně soutěž s USA) 1976 Další rozvoj Československé výchovně-vzdělávací soustavy - dokument promítl se do zákona Nová koncepce - dítě je zralejší -> musíme ho více informovat a dávat více podnětů - začaly se přijímat nejen myšlenky, ale i struktura Sovětského školství -> -> 10 letá povinná docházka 6-14 ZŠ poté každý povinně 2 roky dalšího středního vzdělávání (2 leté učňovské obory minimální střední vzdělání) naplnil se boj s USA v socialistické zemi 100% středoškoláků Poprvé v historii 1. stupen 4 letý, 2.stupeň 4 letý 1.stupeň zkrácen o rok znáročnění, zvýšení tempa, zavedení množinové koncepce - začíná se zjišťovat, že za 4 roky nelze zvládnout výuku -> školní zralost měření, aby dítě zvládlo 1.stupeň - děti se začaly hroutit pod tempem 1.třídy nebylo možnost změny - rodiče tlačí na odklad šk. docházky až 30% odkladů

7 => pro MŠ základní cíl PŘÍPRAVA NA ŠKOLU poslední ročník MŠ 2 zaměstnání, přípravná oddělení program pro jesle a MŠ (návaznost přes 2 ministerstva) striktní rozdělení na výchovné složky striktní plánování téměř úplně zrušena volná hra direktivní režim v MŠ neurotizace práce dětí a učitelek silné populační ročníky (velké skupiny dětí ve třídě až 36)syndrom únavy z kolektivu příliš dlouhý pobyt dítěte mezi dětmi neschopnost se dlouho soustředit špatný slovní projev dítěte děti byly nevyhráté hrály si v 1. třídě, byly nesoustředěné Důsledek přeorganizovaného života dětí v MŠ : neschopnost se rozhodovat, nést odpovědnost sám za sebe Školství po roce 1989 Zrušení zákona o jednotné škole Princip diverzifikace (rozrůznění) zřizovatel školy státní, komunální školy - soukromé - církevní program si MŠ mohla vytvářet sama odmítnutí ruštiny jako jediného cizího jazyka 1.stupeň obecná škola - národní škola - základní škola Alternativní školy (Deltonský plán, Montessori, Walsdorf.) Odmítnutí marx.leninské ideologie Rodič jako partner školy mohou navrhovat, volit a být akceptováni Otevřenost školy- rodič, prarodič může navštívit třídu