Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat. Vliv pořadí laktace na kvalitu mleziva dojnic Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv pořadí laktace na kvalitu mleziva dojnic Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Daniel Falta, Ph.D. Vypracovala: Lenka Liprtová Brno

2 Zadání 2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Vliv pořadí laktace na kvalitu mleziva dojnic vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis bakalanta.... 3

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Danielu Faltovi, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během řešení a zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Ludvíku Peškovi, Ing. Janu Blahovi a všem osloveným pracovníkům Farmy Papůvka za trpělivost, ochotu a pomoc. Poděkování samozřejmě patří i rodičům za umoţnění studia a podporu při něm. 4

5 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo sledovat vliv pořadí laktace na kvalitu mleziva dojnic. Práce je členěna do několika částí, ve kterých bylo charakterizováno mlezivo, jeho sloţení a dále vlivy působící na jeho kvalitu. Pokusné pozorování probíhalo na Farmě Papůvka v Pňovicích u 55 krav. Z ukazatelů kvality byla měřena hustota a mnoţství laktózy v mlezivu u dojnic na 1. aţ 5 laktaci. Z kaţdé laktace bylo do měření zapojeno 11 dojnic různých plemen (Český strakatý skot, Holštýnský skot, Montbeliard). Z výsledků je patrné, ţe mlezivo u sledovaných dojnic bylo dobré kvality. Vliv pořadí laktace a plemene na kvalitu mleziva dojnic nebyl statisticky prokázán (P>0,05). Klíčová slova: skot, mlezivo, tele, pořadí laktace, plemeno, hustota, laktóza ABSTRACT The aim of my bachelor s thesis was to observe the effect of lactation order on the quality of dairy cows colostrums. The thesis is divided into chapters, where colostrum and its composition were characterized, as well as the effects influencing its quality. Experimental observation took place on Papuvka Farm in Pnovice with 55 cows. Using quality indicators we measured density and the amount of lactose in colostrums in dairy cows during 1 st to 5 th lactation. Eleven dairy cows of different breeds were involved in the measurement in each lactation (Czech spotted cattle, Holstein cattle, Montbeliard). It is obvious from the results that colostrum was of good quality in all observed dairy cows. The influence of the lactation order and the breed on the quality of colostrum wasn t statistically proved (P>0,05). Key words: cattle, colostrum, calf, lactation order, breed, density, lactose 5

6 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Charakteristika mleziva Význam mleziva pro narozené tele Zásady při napájení telat mlezivem Sloţení mleziva Imunoglobuliny Dusíkaté látky Aminokyseliny Mléčné bílkoviny Laktóza Mléčný tuk Minerální látky Vitamíny Vitamíny rozpustné v tucích Vitamíny rozpustné ve vodě Enzymy Vlivy působící na mnoţství a kvalitu mleziva Vlivy působící na úroveň absorpce imunoglobulinů Uchovávání mleziva Nejčastější onemocnění telat způsobená podáním nekvalitního nebo ţádného mleziva METODIKA A MATERIÁL Charakteristika podniku Vlastní metodika VÝSLEDKY A DISKUZE Vliv pořadí laktace na hustotu mleziva dojnic Vliv pořadí laktace na mnoţství laktózy v mlezivu dojnic Vliv plemene na hustotu mleziva dojnic Vliv plemene na mnoţství laktózy v mlezivu dojnic ZÁVĚR 37 7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.38 6

7 1 ÚVOD Chov skotu je neodmyslitelnou součástí ţivočišné výroby a zemědělství jako celku. Produkty této výroby jsou nejen mléko a maso, ale také suroviny pro řemeslné a průmyslové zpracování a zapomínat nesmíme ani na to, ţe skot je producentem chlévské mrvy a kejdy, coţ jsou nezastupitelná a vysoce ceněná hnojiva. Díky tomu existuje neustálá vazba mezi rostlinnou a ţivočišnou výrobou. Neopomenutelnou funkcí chovu skotu je udrţování krajiny a jeho pozitivní vliv na úrodnost půd. V době, kdy se české zemědělství potýká s krizí a ţivočišná výroba obzvlášť, je důleţité brát ohled na ekonomiku chovu. Díky nízkým výkupním cenám mléka je pro některé podniky těţké pokrýt zvyšující se náklady na výrobu mléka. Přičemţ velkou část nákladů tvoří právě náklady na odchov mladého skotu, zvláště pak náklady na veterinární zákroky a léčení v prvních měsících jejich ţivota. To je důvod, proč bychom měli věnovat velkou pozornost prvním hodinám ţivota telete a kvalitě mleziva, které mu podáváme, protoţe pouze zdravá telata s dobře vyvinutým imunitním systémem jsou schopna v období produkční části ţivota vysoké uţitkovosti. Často je mnoha autory uváděno, ţe odchov telat je kritickým bodem v chovu skotu. Tele je sice schopné dohnat nedostatky z období mléčné výţivy na výţivě rostlinné, ale nikdy jiţ nedoţene rámec, který je u dojnic tak podstatný. Je známé, ţe dojnice velkého tělesného rámce mají při správné výţivě vyšší uţitkovost, protoţe jsou schopny přijmout větší mnoţství objemného krmiva. Základ zdravého a efektivního chovu skotu tedy spočívá nejen na včasném podání kvalitního mleziva teleti, ale také na zoohygieně porodu, způsobu ustájení telat, jejich výţivě a pečlivosti ošetřovatele. Zodpovědný ošetřovatel je schopen svým přístupem předejít komplikacím a případným ekonomickým ztrátám hned v prvních hodinách ţivota telete. Odchov telat je náročný jak na investice, tak na kvalitu prostředí a spolehlivost ošetřovatelů, ale mějme na paměti, ţe narozená telata jsou budoucností chovaného stáda skotu. 7

8 2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení vlivu pořadí laktace na kvalitu mleziva dojnic. Byla vypracována literární rešerše, která je zaměřena zejména na samotnou charakteristiku mleziva, jeho význam a sloţení. Dále byly popsány vlivy, které působí na kvalitu a mnoţství mleziva. Práce se zabývá především těmito aspekty: pořadí laktace, věk dojnice, plemeno, výţiva dojnic, především v období stání na sucho, roční období telení, technologie ustájení, délka období stání na sucho, dojení před otelením, zdravotní stav dojnic, průběh porodu, mnoţství mleziva, expozice dojnic ve stájovém prostředí, vakcinace a doba mezi porodem a prvním dojením. V experimentální části byly analyzovány vzorky mleziva od vybraných dojnic s různým pořadím laktace. 8

9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika mleziva Mlezivo (kolostrum) je sekret mléčné ţlázy vylučovaný těsně před porodem a prvních 5 dnů po něm (JELÍNEK et al., 2003). Tato hustá lepkavá tekutina je naţloutlé aţ nahnědlé barvy a mírně slané chuti (GAJDŮŠEK, 2003). Zbarvení je dáno vlivem vysokého obsahu beta-karotenu a hustá konzistence je důsledkem vyššího obsahu bílkovin (DOLEŢAL et al., 2006). Sloţením se mlezivo výrazně liší od zralého mléka (BOUŠKA et al., 2006). Kolostrum má oproti zralému mléku vyšší obsah bílkovin, zejména globulinů, beta-karotenu, vitamínů A, B 1, B 2, B 6, C, D a E a kyseliny listové. Je významným zdrojem důleţitých biologických sloţek, komponent imunitního systému, růstových látek a protizánětlivých sloţek (DOLEŢAL et al., 2006). Například růstové faktory a hormony jsou důleţité mj. pro rozvoj svalstva, růst kostí, dělení buněk a vývoj předţaludků (STEMME, 2006). Kolostrum obsahuje také vysokou hladinu minerálních látek, zejména hořčíku, ţeleza, mědi, zinku, kobaltu a jódu. Vitamíny a minerální látky obsaţené v mlezivu, jsou důleţité pro rozvoj funkce nervového a imunitního systému a zvýšení odolnosti vůči chorobám, kde působí jako antioxidanty (DOLEŢAL et al., 2006). Mimo jiné má mlezivo i mírně projímavý účinek, který je důleţitý z hlediska vyčištění trávicího traktu telat (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). 3.2 Význam mleziva pro narozené tele Epiteliochoriální buňky v placentě skotu zabraňují přestupu imunoglobulinů z krve matky do krve plodu. Během nitroděloţního vývoje plodu tvorba protilátek prakticky neprobíhá, proto jsou telata odkázána na mlezivo, jako zdroj imunoglobulinů (BOUŠKA et al., 2006). Narozené tele je tedy zcela bez protilátek (agamaglobulinemie). Anatomicky je imunitní systém vyvinut, ale je nefunkční (PAULÍK, 2006). Aktivní tvorba protilátek u telete začíná 2. aţ 3. týden po porodu. Tele je imunologicky kompletní ve stáří 2 aţ 3 měsíců (ŠIMONOVÁ, 2011). 9

10 Ihned po porodu se u telat resorbuje z mleziva 50 % protilátek, za následujících 20 hodin jen 15 % a za 36 hodin po porodu pouze zanedbatelné mnoţství. Po 24 hodinách je střevní sliznice a stěna téměř uzavřena a protilátky jiţ nemají schopnost pronikat do krevního oběhu (DOLEŢAL et al., 2006). Po šesti hodinách se začne ve slezu vylučovat kyselina chlorovodíková a imunoglobuliny jsou tak denaturovány (PAULÍK, 2006). Po uzavření prostupnosti sliznice působí protilátky mleziva jen v trávicím traktu, kde jsou zdrojem lokální střevní tzv. laktogenní imunity, která chrání telata proti střevním infekcím. Protilátky působící ve střevě mají pouze krátkodobý účinek. Jejich účinná koncentrace ve střevě je doplňována s kaţdým napitím mleziva. Nezralé střevní buňky mohou absorbovat nejen imunoglobuliny, ale i infekční organismy. Pokud bakterie proniknou do střeva dříve neţ protilátky, je tele vystaveno extrémně vysokému riziku bakteriální infekce a následnému úhynu (NEHASILOVÁ, 2010). Je totiţ potvrzeno, ţe ihned po narození telat dochází k pronikání bakterií Escherichia coli z tlustého do tenkého střeva, které je do pěti hodin téměř kolonizováno. V případě včasného podání mleziva mohou imunoglobuliny aktivně inhibovat činnost bakteriální mikroflóry (DOLEŢAL et al., 2006). Výsledkem působení infekčních zárodků je uvolňování bakteriálních toxinů, poškození střevní sliznice a následná porucha vstřebávání střevní šťávy sliznicí. Toto můţe být dále komplikováno sníţenou funkcí štítné ţlázy, při níţ je omezováno vstřebávání glukózy ve střevě a proměna glykogenu na glukózu v játrech, čímţ se prohlubuje nedostatek energie ve tkáních, včetně tkáně nervové. Výsledkem je průjem, dehydratace a poruchy acidobazické rovnováhy (HLÁSNÝ, 1993). Kvalita kolostra podaného teleti ihned po narození je rozhodující také pro období mezi 21. aţ 35. dnem ţivota, kdy se obvykle projevují problémy vyvolané tím, ţe hladina imunoglobulinů pasivně získaných po narození je velmi nízká a autoimunitní systém ještě není vyvinut. V tomto období se u telat projeví problémy vyvolané podmíněně patogenní mikroflórou, které by organismus, dobře vybavený po stránce imunity, bezpečně eliminoval (SCHAMBERGER, 1995). Imunitní systém novorozeného telete je tvořen fyzikální bariérou, epitelovou výstelkou trávicího a respiračního ústrojí, buněčnou imunitou z mleziva matky a tvorbou protilátek teletem, která však není výrazná. Buněčná imunita telete se aktivuje lymfocyty matky, které tele přijme v mlezivu (KRÁLÍČEK, 2006). 10

11 Prvním příznakem nekvalitního mleziva jsou samotná telata. Zdravé tele se projevuje pevným postojem, pozornými pohyby očí a uší, klidným, pravidelným a rytmickým dýcháním, lesklou srstí a elastickou kůţí (JEDLIČKA, 2006). 3.3 Zásady při napájení telat mlezivem Při zásobení telat mlezivem je třeba dodrţovat několik zásad. Tele musí být napojeno do dvou hodin po narození 1,5 aţ 2 litry kvalitního mleziva o teplotě 39 aţ 40 C. Další napojení by mělo následovat za 4 aţ 6 hodin po prvním napití (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). V den narození by tele mělo přijmout alespoň 4 litry mleziva a do 7.dne ţivota by mělo být schopno přijmout 6 litrů mleziva za den (JEŢKOVÁ, 2009). Mlezivo je vhodné podávat vícekrát za den a v menších dávkách, protoţe menší mnoţství je ve slezu rychleji fermentováno (DOLEŢAL et al., 2006). Pro zachování kvality kolostra je nutné dodrţovat hygienu, aby nedocházelo ke mnoţení bakterií (DAVÍDEK, 2010), znečištěné mlezivo je pro tele velmi nebezpečné (KRÁLÍČEK, 2006). Pokud matka nemá dostatek kvalitního mleziva, pouţijeme mlezivo od jiných dojnic. Zamraţené mlezivo rozmrazujeme postupně, při teplotě do 40 C, aby nedošlo k denaturaci bílkovin, zničily by se imunoglobuliny (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). Pití z cucáku je přirozenější (imituje sání ze struku), zabraňuje přepití telete a přispívá k lepšímu proslinění (DAVÍDEK, 2010). Zamezit příjmu mleziva přímo od matky - dochází k příjmu nekontrolovatelného mnoţství kolostra o neznámé kvalitě (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). Kvalitní mraţené mlezivo je lepší neţ nekvalitní čerstvé mlezivo, jakékoliv mlezivo je lepší neţ ţádné (PAULÍK, 2006). 11

12 3.4 Sloţení mleziva Sloţení mleziva dojnic je velmi rozdílné a zastoupení jednotlivých sloţek se po porodu velmi rychle mění, jak je uvedeno v tabulce 1 (JELÍNEK et al., 2003). Mlezivo se od mléka liší hustotou, která je v mlezivu z prvního nádoje vyšší o 2,3 %. O mnoho větší rozdíl v mlezivu a mléku vykazuje obsah sušiny, kterého je v kolostru o 91 % více. Ovšem nejvyšší rozdíl je v obsah imunoglobulinů, který je v mlezivu vyšší o % (NEHASILOVÁ, 2010). Tab.1 Složení mleziva a mléka dojnic Ukazatel Jednotky Mlezivo Mléko Měrná hmotnost kg/m Sušina % 23,9 12,5 Tuk % 6,7 3,6 Sušina bez tuku % 16,7 8,6 Bílkoviny % 14 3,2 Kasein % 4,8 2,5 Albumin % 0,9 0,5 Imunoglobuliny % 6 0,9 Nebílkovinný dusík % 8 4,9 Laktóza % 2,7 4,9 Vápník % 0,26 0,13 Hořčík % 1,04 1,01 Draslík % 0,14 0,15 Sodík % 0,14 0,15 Chlor % 0,12 0,07 Zinek mg/100 ml 1,22 0,3 Železo mg/100 ml 0,2 0,05 Kobalt mg/100 ml 0,5 0,1 Vitamín A μg/ g tuku Vitamín E μg/ g tuku Beta-karoten μg/ g tuku 103,3 11,3 Vitamín B2 μg/ml 4,83 1,47 Vitamín B5 μg/ml 1,73 3,82 Vitamín B μg/ml 0,8 0,2 Vitamín C mg/100 ml 2,5 2,2 Zdroj: (NEHASILOVÁ, 2010) 12

13 3.4.1 Imunoglobuliny Imunoglobuliny jsou protilátky, které chrání narozená zvířata proti bakteriálním a virovým infekcím. Spojují se s bakteriemi a viry, s nimiţ tele přišlo do styku, zabraňují jejich rozšiřování a činí je pro bílé krvinky snáze napadnutelnými. Zásluhou bílých krvinek jsou tito původci onemocnění zničeni a následně stráveni (KAAS, 2001). Kolostrum obsahuje protilátky pouze proti antigenům, s nimiţ přišla matka do styku (JELÍNEK et al., 2003). Formují se v lymfoidní tkáni matky a během posledního měsíce březosti jsou transportovány do mléčné ţlázy (HLÁSNÝ, 1993). K přechodu protilátek z krve matky do mleziva je zapotřebí alespoň tří týdnů (STEMME, 2006). Existují tři typy imunoglobulinů v kolostru skotu: IgG (dva izotopy IgG 1 a IgG 2 ), IgM a IgA. Procentické zastoupení protilátek v mlezivu je uvedeno v tabulce 2 (ZACHWIEJA et al., 2000). Kaţdý druh imunoglobulinů má v organismu zvířete odlišnou roli (NEHASILOVÁ, 2010). Tab. 2 Procentické zastoupení imunoglobulinů v mlezivu krav (%) IgG % IgA 10 % IgM 10 % Zdroj: (ZACHWIEJA et al., 2000) IgG jsou protilátky, které se nachází v celém organismu především ve všech vnějších a vnitřních sliznicích (KAAS, 2001). Jsou to nositelé celkové neboli humorální imunity. Pokud bakterie nebo virus proniknou do krve, zneutralizují je, ale nezničí, čímţ působí proti septickým onemocněním (PAULÍK, 2006). Prokazatelné v krvi jsou aţ do půl roku. Chrání i před virovými a bakteriálními onemocněními (KAAS, 2001). Poločas rozpadu je 21 dní. Jejich nevýhodou je poměrně nízké vylučování na sliznici respiračního traktu (PAULÍK, 2006). IgG 1 a IgG 2 jsou heterogenní bílkoviny, jeţ jsou transportovány z krve matky do mleziva a to vysoce specifickým transportním mechanismem. Tento mechanismus umoţňuje přechod velkého mnoţství IgG z krve dojnice do vemene (NEHASIOVÁ, 2010). Poměr mezi IgG 1 a IgG 2 v kolostru je 35:1 (ZACHWIEJA, 2000). 13

14 IgA jsou podstatné profylaktické protilátky v mlezivu, které okamţitě a kompletně účinkují proti původcům onemocnění, kteří jsou přijímáni orálně společně s potravou, vodou nebo ze stájového prostředí (KASS, 2001). Váţou se na membrány, které obalují mnoho orgánů jako je například střevo a tím, ţe vytvoří lokální imunitu zabraňují proniknutí infekce do sliznice tenkého střeva (NEHASILOVÁ, 2010). U zvířat se vyskytují ve sliznicích střev, očí a dýchacích cest. Chrání před virovými, bakteriálními a průjmovými onemocněními nebo infekcemi (KAAS, 2001). Tyto protilátky se tvoří po celou dobu laktace, tím pádem je výhodné vyuţít laktogenní imunitu při napájení telat nativním mlékem. Nevýhodou však je krátká doba rozpadu, kdy se patogeny rychle uvolní z neinfekčních komplexů, coţ můţe mít vliv na výskyt průjmů u telat desátý aţ dvanáctý den po narození (PAULÍK, 2006). IgM rozhodují o humorální obranyschopnosti organismu (ZACHWIEJA, 2000). IgM a IgA jsou syntetizovány plazmacyty v mléčné ţláze. IgM spolu s IgG identifikují a inaktivují mikroorganismy, které vstupují do krevního řečiště (NEHASILOVÁ, 2010). Ochranu imunoglobulinů před rozkladem v zaţívacím traktu zajišťuje přítomnost inhibitoru trypsinu v kolostru a nízká aktivita trávicích šťáv (JELÍNEK et al., 2003). Koncentrace imunoglobulinů v mlezivu jsou uvedeny v tabulce 3 (KAAS, 2001). Tab.3 Koncentrace imunoglobulinů v mlezivu (mg/l) Typ Mlezivo Mléko IgG 1 47,6 0,59 IgG 2 2,9 0,02 IgA 3,9 0,14 IgM 4,2 0,05 Zdroj: (KAAS, 2011) Dusíkaté látky Aminokyseliny Aminokyseliny jsou základními stavebními jednotkami bílkovin (KUDRNA et al., 1998). Glycin, serin a cystin jsou důleţité aminokyseliny, které jsou v kolostru 14

15 v porovnání s mlékem obsaţeny ve vysokém měřítku. V prvních týdnech ţivota mají vysoký výţivářsko-fyziologický význam (KAAS, 2001) Mléčné bílkoviny Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které jsou ve výţivě zvířat a látkovém metabolismu nenahraditelné. V ţivočišném organismu tvoří bílkoviny 80 aţ 90 % organických látek. Jejich hlavní funkcí je přísun aminokyselin pro růst, obnovu a látkový metabolismus. Většina proteinů mléka (kaseiny, laktoglobuliny a betaglobuliny) je syntetizováno v mléčné ţláze z aminokyselin krevní plazmy (BOUŠKA et al., 2006). Sekrece mléčných bílkovin začíná jiţ před otelením. Kolostrum obsahuje všechny nejdůleţitější bílkoviny, které se nacházejí v mléce, ale v jiném poměru (JELÍNEK et al., 2003). Podle ZACHWIEJA et al. (2000) obsahuje mlezivo z prvního nádoje 11,49 % celkových bílkovin přičemţ 11,01 % jsou syrovátkové bílkoviny. Jako syrovátkové bílkoviny se označuje ta část bílkovin, která po vysráţení kaseinu při ph 4,6 zůstane v roztoku (syrovátce). Tyto bílkoviny mají vyšší nutriční hodnotu neţ kasein. Kasein je komplex fosfoproteinů, které jsou syntetizovány mléčnou ţlázou a v mléce přeţvýkavců tvoří převáţnou část bílkovin (GAJDŮŠEK, 2003). Spolu s laktoglobulinem slouţí k fyziologickému krmení a k rychlé dodávce energie (KAAS, 2001). Na kasein je vázán vápník (GAJDŮŠEK, 2003). S časovým odstupem od porodu v mlezivu ubývá mnoţství lehce stravitelného albuminu a globulinu, ale obsah pro telata hůře stravitelného kaseinu stoupá (PAULÍK, 2010). První dny po otelení se zvyšuje syntéza a sekrece alfa-laktaglobulinu, beta-laktaglobulinu, alfa-kaseinu a kapa-kaseinu. Kaseiny jsou ze všech bílkovinných frakcí během laktace nejstabilnější (JELÍNEK et al, 2003). Mlezivo má vysoký obsah nejen bílkovin, ale také volných peptidů a aminokyselin (DOLEŢAL et al., 2006). Dále obsahuje laktoferin, coţ je protein se širokým antimikrobiálním účinkem, který chrání proti bakteriím, plísním a virům. Ve střevě a dýchacích cestách podporuje účinek IgA aţ do vysokého věku zvířete (KAAS, 2001). 15

16 3.4.3 Laktóza Mléčný cukr (laktóza) je disacharid sloţený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly galaktózy. Významným prekurzorem laktózy u skotu je kyselina propionová, vznikající při fermentačních procesech v bachoru (BOUŠKA et al., 2006). Jediným místem v organismu, kde dochází k syntéze laktózy je mléčná ţláza (JELÍNEK et al., 2003). Její význam je především ve výţivě mladých zvířat, kde je hlavním zdrojem energie a uhlíku (KUDRNA et al, 1998). V mlezivu je její obsah poměrně nízký, ale se zvyšujícím se odstupem času od porodu její obsah stoupá jak je uvedeno v tabulce 4 (NEHASILOVÁ, 2010). Laktóza v tenkém střevě napomáhá resorpci vápníku, hořčíku, fosforu a vyuţití vitamínu D (JELÍNEK et al., 2003). Nízký obsah laktózy v mlezivu redukuje výskyt průjmových onemocnění (NEHASILOVÁ, 2010). Tab. 4 Obsahové složení kolostra a mléka v závislosti na době po otelení (%) Doba po otelení Kasein Globulin Tuk Laktóza Popel Sušina Ihned po narození 5,00 11,07 6,55 2,90 1,22 26,74 6 hodin 3,50 6,60 7,82 3,29 0,97 22,18 12 hodin 3,12 2,86 4,10 3,88 0,88 14,84 18 hodin 3,00 2,14 4,00 3,75 0,85 13,74 24 hodin 2,61 1,91 3,64 3,82 0,85 12,83 36 hodin 2,86 1,32 3,58 3,68 0,84 12,10 72 hodin 2,77 1,10 3,52 4,41 0,84 12,64 5 dní 2,74 1,00 3,55 4,79 0,83 12,91 10 dní 2,62 0,68 3,57 4,92 0,82 12,61 (Zdroj: NEHASILOVÁ, 2010) Mléčný tuk Základními sloţkami mléčného tuku jsou: tri-, di- a monoacylglyceroly, volné mastné kyseliny, fosfolipidy, steroly, estery sterolů, uhlovodíky a v tucích rozpustné vitamíny. Jejich převáţná část se nachází v mléce ve formě tukových kuliček. Zbylá část lipidů je vázána na kaseinových micelách. Účelem této jemné disperze je udrţet tuk v systému sloţek mléka, snadná přístupnost enzymům v trávicím traktu sajícího telete, 16

17 ale i mikrobiálním enzymům, které mohou při silné kontaminaci mléka způsobovat rychlý rozklad tuku (GAUJDŮŠEK, 2003). Mléčný tuk není identický s tukem krevní plazmy (JELÍNEK et al, 2003). Asi 75 % mléčného tuku je syntetizováno v mléčné ţláze. Jeho prekurzory jsou hlavně těkavé mastné kyseliny, které vznikají při fermentačních procesech v bachoru. Syntetizuje se především z kyseliny octové a máselné (BOUŠKA et al., 2006). Z doprovodných látek mléčného tuku jsou nejvýznamnější karotenoidy, ţlutá nebo červená barviva rozpustná v tucích, z nichţ největší význam má beta-karoten, který je prekurzorem vitamínu A. Karoteny jsou pravděpodobně v tukových kuličkách vázány na bílkoviny mléka a způsobují typické zbarvení tuku a kolostra (GAJDŮŠEK, 2003). Tuky slouţí k fyziologickému krmení, k rychlé dodávce energie zvířatům (KAAS, 2001) a jsou zdrojem vitamínů (KUDRNA et al, 1998). Mléčný tuk se v mlezivu výrazně liší chemickým sloţením (obsahuje méně těkavých mastných kyselin a více nenasycených mastných kyselin), tvarem a velikostí tukových kuliček (v mléce jsou tukové kuličky větší) (GAJDŮŠEK, 2003) Minerální látky Minerální látky se v mléce vyskytují v různé formě. Jednak jsou v mléčném séru roztoku nebo koloidní formě a nebo jsou vázány na některé organické součásti mléka. Jednotlivé formy minerálních látek jsou ve vzájemných rovnováhách mezi sebou, ale i ostatními sloţkami mléka. Do mléka jsou přenášeny z krve. Epitelové buňky mléčné ţlázy mají schopnost minerální látky shromaţďovat (GAJDŮŠEK, 2003). Stopové prvky se v organismu vyskytují ve velmi malém mnoţství, ale o to mají významnější úlohu (BÍCA, 2006). Z nutričního hlediska ovlivňují stupeň nabobtnání koloidů, regulují osmotický tlak a koncentraci vodíkových iontů. Dále mají funkci jako aktivátory enzymů nebo jejich sloţek a mají rozhodující význam pro udrţení acidobazické rovnováhy v organismu (GADŮŠEK, 2003). Obsah minerálních látek v mléce vykazuje meziplemenné a individuální rozdíly (URBAN et al., 1997). 17

18 Při nedostatku zinku jsou zvířata náchylnější k infekcím a objevují se místa bez srsti (BÍCA, 2006). Pro tvorbu imunoglobulinů v kolostru je velmi důleţitý selen, při jehoţ nedostatku se sniţuje obsah protilátek v krvi zvířat. Při správném zásobení matky tímto prvkem dosáhneme zvýšené absorpce imunoglobulinů ve střevě telete. Přesný mechanismus, který zde působí, však není doposud znám (STEMME, 2006). Selenem je tele zásobeno jiţ v době březosti, přes placentu (DOKTOROVÁ, 2005). Při nedostatku mědi telata zaostávají v růstu a vytvářejí se jim lysá místa okolo očí, tzv. brýle (BÍCA, 2006). Involuce brzlíku není ovlivňována nedostatkem ţeleza, ale naruší se tím funkce lymfocytů. Vysoký přísun ţeleza, hliníku, síry, křemíku a vápníku nebo niţší příjem mědi, zinku a manganu můţe narušovat metabolismus mikroelementů a imunitní odezvu (HLÁSNÝ, 1992) Vitamíny Vitamíny jsou nízkomolekulární organické látky převáţně rostlinného a mikrobiálního původu. Mají vysokou biologickou aktivitu (JELÍNEK, et al., 2003). Vedle imunoglobulinů jsou další důleţitou sloţkou kolostra (DOKTOROVÁ, 2005) Vitamíny rozpustné v tucích Vitamín A (retinol) lze u skotu povaţovat za nejdůleţitější vitamín (KUDRNA et al., 1998). Je potřebný pro tělesný růst, proces vidění a má antiinfekční vlastnost (DOKTOROVÁ, 2005). Ovlivňuje také správnou funkci brzlíku a brání jeho involuci, zejména u zvířat vystavených stresům (HLÁSNÝ, 1992). Jeho nedostatek zapříčiňuje degeneraci mnoha tkání, které se stávají vysoce citlivými k infekcím (KUDRNA et al., 1998). Kolostrum obsahuje 10krát více provitaminu A a vitamínu A neţ mléko (GAJDŮŠEK, 2003). Podle HLÁSNÉHO (1992) mají vysoké dávky dusičnanů negativní vliv na vyuţití tohoto vitamínu. Obsah tohoto vitamínu se v mlezivu sniţuje po 12 hodinách aţ o čtvrtinu (DOKTOROVÁ, 2005). 18

19 Vitamín D (kalciferol) zasahuje do metabolismu vápníku a fosforu. Pokud je těchto dvou prvků v krmivu nedostatek, má tento vitamín o to větší význam (DOKTOROVÁ, 2005). Dále ovlivňuje propustnost střeva pro minerální látky jako jsou zinek, ţelezo, mangan a kobalt (KUDRNA et al., 1998). Pro jeho vliv na metabolismus vápníku je ve velkých dávkách toxický (JELÍNEK et al., 2003). Vitamín E (tokoferol) je důleţitý pro vytvoření imunitního systému telete (DOKTOROVÁ, 2005). Účastní se oxidoredukčních procesů, podílí se na celistvosti membránových struktur a tvoří jejich součást. Nejvýznamnější je však jeho antioxidační účinek (JELÍNEK et al., 2003). V kolostru je vysoký obsah vitamínu E. Jeho deficience u telat je ojedinělá, případně se projevuje ochablostí svaloviny končetin, provázenou neschopností stát a ochablostí svaloviny jazyka omezující sání (KUDRNA et al., 1998). Vitamín K (farnochinon) je antihemoragický vitamín nepostradatelný v procesu sráţení krve. Při jeho nedostatku dochází k hemoragii (JELÍNEK et al., 2003) Vitamíny rozpustné ve vodě Vitamín B 1 (thiamin) je důleţitý pro správnou funkci centrálního nervového systému (KUDRNA et al., 1998). Dále je významný jako kofaktor celé řady enzymů. V mléce přeţvýkavců je ve vyšších koncentracích neţ v mléce ostatních savců a to důsledkem jeho tvorby bachorovou mikroflórou (GAJDŮŠEK et al., 2003). Vitamín B 2 (riboflavin) se zúčastňuje téměř všech oxidoredukčních reakcí v organismu a ovlivňuje vyuţití ţivin. Při jeho nedostatku telata ztrácejí chuť k příjmu potravy, nadměrně sliní a slzí, zaostávají v růstu, vyskytuje se u nich průjem a záněty kůţe spojené s vypadáváním chlupů. Přeţvýkavci získávají vitamín B 2 mikrobiální činností v předţaludku (JELÍNEK et al., 2003). Kyselina pantotenová (dříve vitamín B 5 ) je součástí mnoha enzymů (JELÍNEK et al., 2003). V mlezivu je obsaţena v menším mnoţství neţ v mléce (GAJDŮŠEK, 2003). Vitamín PP (niacin) je prekurzorem koenzymů, které působí při syntéze a degradaci mastných kyselin, sacharidů a aminokyselin. Má schopnost omezit odbourávání tělesného tuku (KUDRNA et al., 1998). 19

20 Vitamín H (biotin) je v ţivočišném organismu vázán na lyzin a slouţí jako kofaktor karboxyláz, ovlivňuje deaminaci aminokyselin, syntézu bílkovin a mastných kyselin (JELÍNEK et. al., 2003). Vitamín B 4 (cholin) stimuluje transport lipidů buněčnými membránami a omezuje jejich hromadění v játrech (KUDRNA et al., 1998). Kyselina listová (folacin) je kofaktorem enzymů, uplatňujících se především v metabolismu aminokyselin (GAJDŮŠEK, 2003). Vitamín B 6 (pyridoxin) je vyuţíván při biochemismu svalové kontrakce, metabolismu tuků, aminokyselin a glykogenu (JELÍNEK et al., 2003). Vitamín B 12 (cyanokobalamin) je syntetizován bakteriemi trávicího traktu přeţvýkavců. K jeho deficienci dochází při nedostatku kobaltu v krmné dávce, protoţe přítomnost kobaltu je nezbytná při jeho syntéze (JELÍNEK et. al., 2003). Vitamín C (kyselina askorbová) je nezastupitelná při vývoji, růstu, tvorbě kostí, kolagenu, krve a obranyschopnosti organismu (JELÍNEK et. al., 2003). Telata do věku čtyř měsíců nejsou schopna v dostatečné míře vitamín C ve střevě syntetizovat (HLÁSNÝ, 1992). Nejniţší plazmatické hladiny vitamínu C byli zjištěny u telat ve věku 10 dnů a potom nad 6 týdnů. Proto se doporučuje v těchto kritických obdobích, při stresu a při zvýšeném výskytu respiračních onemocnění denní perorální podávání vitaminu C (URBAN et al., 1997) Enzymy Enzymy jsou syntetizovány v mléčné ţláze, ale některé se do mléka dostávají z krve. Rozdíly v zastoupení a aktivitě enzymů jsou patrné v mléce různých savců. Výrazné zvýšení aktivity u většiny enzymů je zjišťováno především v mlezivu (GAJDŮŠEK, 2003). Níţe jsou popsány pouze enzymy, které mají v kolostru podstatnou funkci. Laktoperoxidáza má baktericidní účinek proti gramnegativním bakteriím a bakteriostatický účinek proti grampozitivním bakteriím. Uvolňuje se ve střevě a plicích, kde se rozpadá na peroxid vodíku, velmi efektivní desinfekční prostředek. Laktoperoxidáza je účinná u zvířat všech věkových skupin (KAAS, 2001). Dále je součástí obranného systému mléčné ţlázy. Její aktivita je vyšší v mlezivu a v mléce na začátku laktace (GAJDŮŠEK, 2003). 20

21 Lysozym je přirozený enzym, ničící původce onemocnění zásluhou rozpuštění buněčné struktury. Podporuje účinek IgA ve střevě a dýchacích cestách a působí antibakteriálně. Působí ochranně i u starších kategorií zvířat, např. v předvýkrmu, proti patogenním původcům jako jsou např. coliformní zárodky (KAAS, 2001). 3.5 Vlivy působící na mnoţství a kvalitu mleziva Mnoţství a sloţení kolostra dojnic je velmi variabilní a je ovlivněno jak faktory genetickými, tak vlivy prostředí (ZACHWIEJA, 2000). Na kvalitu mleziva má vliv: 1. věk dojnice 2. plemeno 3. pořadí laktace 4. výţiva dojnic, především v období stání na sucho 5. roční období telení 6. technologie ustájení 7. délka období stání na sucho 8. dojení před otelením (ZACHWIEJA, 2000) 9. zdravotní stav dojnic 10. průběh porodu (KRÁČMAR & ZEMAN, 2004) 11. mnoţství mleziva (KURTZ, 2010) 12. expozice dojnic ve stájovém prostředí (URBAN et al., 1997) 13. vakcinace (STEMME, 2006) 14. doba mezi porodem a prvním dojením (RŮŢIČKA, 2008) Plemena vyšlechtěná na vysokou mléčnost jako plemeno Holštýnské mají v mlezivu niţší obsah protilátek, coţ je dáno negativní korelací při šlechtění na vysokou mléčnou uţitkovost. Existují rozdíly i mezi jednotlivými mléčnými plemeny, například Jersey má v kolostru dvakrát více protilátek neţ plemeno Holštýnské. Bylo také zjištěno, ţe mlezivo kříţenek obsahuje výrazně více protilátek neţ mlezivo krav čistokrevných plemen skotu (STEMME, 2006). 21

22 Obsah imunoglobulinů rozhodujícím způsobem ovlivňuje také stáří zvířete tzn. i pořadí laktace (STEMME, 2006). Prvotelky produkují menší mnoţství mleziva s niţší kvalitou v porovnání s dojnicemi na vyšších laktacích (ZACHWIEJA, 2000). Také spektrum specifických ochranných látek není u prvotelek v porovnání se staršími dojnicemi tak široké, protoţe mlezivo obsahuje pouze protilátky proti původcům, se kterými se mateřský jedinec setkal (STEMME, 2006). To je jedním z důvodů, proč je vhodné podávat telatům směsné mlezivo, kdy zejména telata od prvotelek jsou napájena z části mlezivem od starších krav (ZACHWIEJA, 2000). Velmi důleţitým aspektem, který ovlivňuje sloţení mleziva, je výţiva dojnic a to především v období stání na sucho (ZACHWIEJA, 2000). Kráva v období stání na sucho by měla být krmena jako dojnice s dojivostí šest litrů, coţ pomůţe předejít ztučnění, ketóze a těţkému porodu. U nedostatečně krmené krávy je nebezpečí, ţe tele bude příliš slabé a mlezivo bude nízké kvality (DOKTOROVÁ, 2005). Zkrmujeme pouze kvalitní, nezaplísněná ani jinak narušená krmiva. Mykotoxiny jsou likvidátory imunity. Není vhodné zkrmovat senáţe s výskytem kyseliny máselné a vysokým obsahem rozpustného dusíku, protoţe by mohlo dojít k bachorové alkalóze s nízkou aktivitou nálevníků (PAULÍK, 2006). Ačkoliv jsou imunoglobuliny převáţně proteiny, neovlivňuje krmná dávka s vysokým obsahem proteinů v období stání na sucho obsah imunoglobulinů v mlezivu (STEMME, 2006). Naopak ZACHWIEJA (2000) z výsledků experimentů poukazuje na moţnost zvýšení jakosti mleziva krav při zvýšení podílu bílkovin v krmných dávkách dojnic v posledních týdnech březosti. Vyšší imunologická hodnota mleziva byla potvrzena u zvířat pasených v porovnání se skupinou zvířat, která byla krmena krmnou dávkou na bázi konzervovaných krmiv a sena. Podle HLÁSNÉHO (1993) lze pozorovat vztah mezi nedostatkem imunoglobulinů v mlezivu a nízkou tukuprostou sušinou mléka. Důleţitá je i souvislost nedostatku energie (glukózy) v krmných dávkách, protoţe při poklesu hladiny krevního cukru jsou zjišťovány niţší hladiny mléčného cukru. Ţivinově příliš bohatá krmná dávka v tomto období můţe mít za následek tvorbu mleziva ještě před narozením telete, coţ se po narození projeví nízkou koncentrací imunoglobulinů (ZACHWIEJA, 2000). Na sloţení kolostra se podílí také roční období, ve kterém se dojnice otelí. Nejvyšší obsah imunoglobulinů je moţné nalézt v mléce krav otelených na podzim, nejniţší u dojnic, jejichţ porod připadne na měsíce zimní a jarní. Tento vliv můţe být v některých případech zesílen vlivem krmné dávky (ZACHWIEJA, 2000). 22

23 Dalším důleţitým činitelem, který ovlivňuje kvalitu kolostra je technologie ustájení. Způsob ustájení se přímo podílí na zdravotním stavu dojnic, především na zdravotním stavu mléčné ţlázy. Vyšší obsah imunoglobulinů byl zjištěn u zvířat z bezstelivových stájí (ZACHWIEJA, 2000). Je nutné zabránit stresovým situacím. Pokud je dojnice vystavena stresujícímu vedru, sníţí se spotřeba krmiva coţ ovlivňuje kvalitu mleziva (DOKTOROVÁ, 2005). Mnoţství mleziva však změnou teploty není ovlivněno (STEMME, 2006). Dalším aspektem, který má vliv na obsah protilátek je období stání na sucho (STEMME, 2006). ZACHWIEJA (2000) uvádí jako ideální délku období stání na sucho 4 týdny, ale DOKTOROVÁ (2005) je přesvědčena, ţe by tato doba měla trvat 6 aţ 8 týdnů. Je důleţité, aby struky během tohoto období byly dobře uzavřeny a nedocházelo k vyměšování mleziva ještě před otelením (DOKROTOVÁ, 2005). Pokud je mléčná ţláza před otelením dojena nebo vysávána teletem od jiné dojnice, nastává situace, kdy jsou spotřebovávány imunoglobuliny z kolostra a tele po porodu dostane kolostrum niţší kvality a téměř bez protilátek (STEMME, 2006). Matka je schopna tvořit protilátky jen pokud je funkční její imunitní systém. Onemocnění dojnice, především poruchy metabolismu, mají za následek sníţení obsahu imunoglobulinů v mlezivu. Při mastitidách můţe být obsah protilátek sníţen, nezměněn nebo zvýšen a to podle poruchy bariéry krev vemeno. Při podezření na mastitidu by se telata zásadně neměla krmit mlezivem, ale mlezivo obsahující krev není automaticky kvalitativně znehodnoceno a můţe být teleti zkrmeno (STEMME, 2006). Pokud je dojnici před porodem podán antibiotický preparát dochází ke stimulačnímu efektu při tvorbě imunoglobulinů a tím dojde ke zvýšení obsahu imunoglobulinových frakcí v mlezivu (ZACHWIEJA et al., 2000). Dojnice, které těsně po porodu nadojí méně neţ 8,5 litrů mleziva mají vyšší koncentraci obranných látek (DOKTOROVÁ, 2005). Platí, ţe se zvyšujícím se mnoţství mleziva v prvním nádoji se sniţuje účinek kolostra pro imunizaci telete (KURTZ, 2010). Při zkoumání spektra protilátek je nutno zohlednit čas, který zvířata stráví ve stádě. Proto by měli být vysokobřezí jalovice převezeny na porodnu a zařazeny do stáda uţ dva měsíce před porodem (DOKTOROVÁ, 2005). 23

24 Imunitní stav mateřského jedince lze ovlivnit vakcinací dojnic stojících na sucho a vysokobřezích jalovic (STEMME, 2006). Vakcinací se v těle rozmnoţují protilátky, které následně obohacují mlezivo (DOKTOROVÁ, 2005). Dalším faktorem, který má vliv na obsah imunoglobulinů v mlezivu je doba mezi porodem a prvním dojením. Pokud je první dojení odloţeno, nastává situace, kdy dojnice začne reabsorbovat protilátky z vemene zpět do krevního oběhu. Proces reabsorbace je regulován prolaktinem. Jestliţe nedojde k podojení nebo sání matky teletem, dochází ke sníţení hladiny hormonu prolaktinu a protilátky jsou přesunuty z vemene zpět do krve (RŮŢIČKA, 2008). 3.6 Vlivy působící na úroveň absorpce imunoglobulinů O úrovni absorpce kolostra teletem kromě vlastní kvality mleziva rozhoduje celá řada činitelů. Mezi nejdůleţitější z nich patří doba prvního napojení telete mlezivem (ŠIMONOVÁ, 2011). Dále se liší intervalem absorpce, který je odlišný v závislosti na skupině protilátek a kolísá v rozmezí 26 aţ 29,4 hodiny po porodu. V závislosti na měsíci otelení byly potvrzeny rozdíly v absorpci imunoglobulinů. Výrazně vyšší podíl protilátek v krevním séru byl zjištěn u telat narozených v jarních a letních měsících. I u této problematiky byl potvrzen vliv úrovně výţivy matky. Telata matek s niţší kvalitou krmné dávky byla schopna absorbovat niţší mnoţství imunoglobulinů (ZACHWIEJA et al., 2000). Velký vliv na absorpci imunoglobulinů má i způsob napájení telat. Jak uţ bylo uvedeno výše, pití z cucáku zabraňuje přepití telete a dochází k lepšímu proslinění (DAVÍDEK, 2010). Vyšší obsah absorbovaných imunoglobulinů prokázali býčci a telata, která se narodila bez nebo jen s částečnou pomocí ošetřovatele (ZACHWIEJA et al, 2000). Samozřejmě negativně působí na vstřebávání mleziva i stres (ŠIMONOVÁ, 2011). 24

25 3.7 Uchovávání mleziva Pro zachování kvality nadojeného mleziva a jeho následné pouţití pro napojení telat je nutné přísně dodrţovat hygienu (DAVÍDEK, 2010). Při teplotě 2 aţ 5 C lze mlezivo uchovávat v otevřených nádobách po dobu 12 aţ 24 hodin (ZACHWIEJA et al., 2000). Tuto dobu lze prodlouţit přídavkem 2 aţ 3 ml kyseliny mravenčí do 1 litru kolostra. Takto upravené mlezivo můţe být skladováno 3 aţ 5 dní při pokojové teplotě. Pokud jsme schopni zajistit chladné a stálé podmínky je moţné tuto dobu prodlouţit i na několik týdnů. Před vlastním podáním mleziva teleti je však nutné upravit ph na 5 aţ 5,3 přídavkem jedlé sody (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). Dále je moţné prodlouţit dobu skladování přídavkem bakterií Streptococcus termophilus, Streptococus lactis nebo Lactobacilus acidofilus. Pokud však pouţijeme bakteriální preparát musíme počítat s tím, ţe dojde k rozkladu laktózy a tím ke sníţení nutriční hodnoty kolostra (ZACHWIEJA et al., 2000). Nejjednodušším způsobem jak prodlouţit dobu skladování kolostra je jeho zmraţení na -18 aţ -20 C. (ZACHWIEJA et al., 2000). Je však nezbytné dodrţet pomalé rozmrazování, při kterém teplota nesmí překročit 50 C, protoţe by došlo k denaturaci bílkovin (BALABÁNOVÁ & HORKÝ, 2010). Nešetrné rozmraţení můţe zničit i antitrypsin a mlezivo je potom tráveno jako mléko, tedy bez vstřebání imunoglobulinů (PAULÍK, 2010). Technologicky špatné a zcela nevhodné je opakované ohřívání zmraţeného mleziva nebo rozmrazování mleziva přídavkem teplé vody (DOLEŢAL et al. 2006). U takto uchovávaného mleziva můţe dojít ke sníţení imunitního účinku o 40 aţ 45 %, ale není to pravidlem (KURTZ, 2010). Všechny nádoby a pomůcky, které přijdou do styku s mlezivem musí být důkladně dezinfikovány, jinak se zvyšuje riziko výskytu průjmových onemocnění (DAVÍDEK, 2010). 3.8 Nejčastější onemocnění telat způsobená podáním nekvalitního nebo ţádného mleziva Pro novorozená telata je správně načasované zásobování kvalitativně vysoce hodnotným mlezivem klíčovým momentem. Onemocnění u takto chráněného telete 25

26 propukne pouze v oslabené formě nebo nepropukne vůbec. V praxi běţně bývá 10 aţ 25 % telat nedostatečně zásobováno kolostrem (NEHASILOVÁ, 2010). U dojnic, které se v průběhu odchovu musely potýkat s onemocněním trávicího nebo dýchacího traktu, byla později prokázána niţší uţitkovost v porovnání s jejich zdravými vrstevnicemi. Prodělané onemocnění má také výrazný vliv na intenzitu vykrmovaných býčků, u kterých lze po poráţce zjistit i patologické změny na některých orgánech (ZACHWIEJA et al., 2000). o Post BSE syndrom s tímto syndromem se často setkávají chovatelé, kteří nakupují vysokobřezí jalovice. Matky nejsou schopny rychle vytvořit protilátky proti nemocem, které jsou ve stádě kam byly převezeny (PAULÍK, 2006). o FPT (Failuture of passive transfer) nízká koncentrace IgG 1 (niţší neţ 10 mg/l) v séru telat poukazuje na stav nazván jako nedostatečný pasivní transfer. Tento stav je výsledkem neodpovídajícího příjmu a absorpce mleziva. K tomu, aby bylo tomuto stavu předcházeno stačí pouze správně načasovat podání mleziva, jeho objem a posoudit jeho kvalitu. Dále je potřeba tele do 30 minut po narození přemístit z porodny do venkovního individuálního boxu (NEHASILOVÁ, 2010). o Septická onemocnění vznikají, pokud je imunitní systém jedince oslaben, k čemuţ můţe dojít při podání nekvalitního nebo ţádného mleziva nebo po nakaţení bakteriemi ještě před prvním napojením (PAULÍK, 2006). Zárodky Escherichia coli pronikají střevní stěnou do krevního řečiště a mohou vyvolat otravu krve. Nejvyšší úmrtnost je mezi 1. a 2. dnem ţivota (NEHASILOVÁ, 2008). o Průjmová onemocnění patří z 53 % mezi nejčastější příčiny úhynu telat. Z celkového počtu úhynů (1,5 mil telat ročně) je 90 % způsobeno chybami ve výţivě a ošetřování, tedy podáním nekvalitního nebo ţádného mleziva (JEŢKOVÁ, 2009). Průjmová onemocnění telat v raném postnatálním období vytvářejí značné přímé i nepřímé ekonomické ztráty (ILLEK, 2007). Symptomy průjmových onemocnění se od sebe navzájem liší. Naţloutlé aţ bělavé výkaly svědčí o překrmování telat. Koliformní infekce se projevuje bílým pěnovitým průjmem. Při výskytu tmavého průjmu s příměsí krve se jedná o napadení kokcidiemi. Salmonely způsobují ţlutý průjem s příměsí krve. Pokud se u telat projeví průjem v průběhu prvních 10 dní po narození, jedná se o infekce vyvolané rota- nebo koronaviry (NEHASILOVÁ, 2008). Rotaviry jsou povaţovány z 50 % za nejčastější původce průjmů u telat (ILLEK, 2007). 26

27 4 METODIKA A MATERIÁL 4.1 Charakteristika podniku FARMA PAPŮVKA-Pešek Ludvík hospodaří v Olomouckém kraji u obce Pňovice na výměře 853 ha. Podnik se nachází v řepařské výrobní oblasti v nadmořské výšce 228 metrů. V úseku rostlinné výroby je podnik zaměřen na pěstování řepky, pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, okurek a samozřejmě plodin pro pokrytí potřeb ţivočišné produkce, jako jsou kukuřice na zrno a siláţ, vojtěška, luskoobilné směsky a obilniny. V úseku ţivočišné výroby je podnik zaměřen na produkci mléka. Původně v podniku bylo chováno České strakaté plemeno. V současné době je chován z převáţné části skot Holštýnský doplněn plemenem Montbeliardským a Českým strakatým. Tato holštýnská populace vznikla převodným kříţením z Českého strakatého plemene. V letech 1993 a 1994 byly dovezeny vysokobřezí jalovice plemene Montbeliard z Francie. V roce 2010 byl proveden nákup dalších vysokobřezích jalovic tohoto plemene a plemene České strakaté a to z Velkých Němčic a Knínic u Boskovic. Dojnice jsou ustájeny ve třech stlaných stájích ve volném boxovém ustájení. Kromě produkce mléka probíhá na farmě v menším rozsahu i výkrm býků. Stavy jednotlivých kategorií skotu k byly následující: telata do 3 měsíců: 38 ks, jalovice stáří 3 měsíců aţ 1 rok: 82 ks, jalovice 1 aţ 2leté: 89 ks, jalovice březí: 11 ks, dojnice: 250 ks a býci ve výkrmu: 191 ks. Jak uţ bylo uvedeno výše, farma je co se týká krmiv soběstačná, pouze sojový a řepkový extrahovaný šrot nakupují. Z hlediska výţivy spolupracují s firmou Fides agro, která jim dodává minerální směsi a zajišťuje poradenský servis. Od roku 1995 je montbeliardský a český strakatý skot inseminován pouze montbeliardskými plemennými býky. V tomto případě je vyuţíváno nabídky býků firmy PLEMKO Pardubice s.r.o., kde jsou nakupovány inseminační dávky býků zlepšujících sloţky mléka a utváření vemene jako jsou UF 141 TIPOLI, HEL 060 RAPALO a HEL 059 REDON. Při výběru býků pro holštýnské dojnice je rozhodující komplexnost býka, fitnes znaky a plodnost. Inseminační dávky nakupované od firmy ZOOSERVIS a GENOSERVIS a.s. bývají především těchto býků NEA 111 LANCELOT a NGA 623 WIZARD. Procento zabřeznutí po I. inseminaci u holštýnských dojnic je % a u dojnic montbeliardského a českého strakatého skotu 52 %. 27

28 Průměrná uţitkovost za rok na jeden kus je l, mléko má průměrně 3,78 % tuku a 3,51 % bílkovin. Ve výkrmu skotu dosahují u plemene Abrdeen angus denního přírůstku 1,5 1,6 kg/ks, u plemene Masný simentál je to 1,6 1,8 kg/ks, u plemene Blond Aquitane 1,8 2 kg/ks a býků plemene Montbeliard 1,20 kg/ks. Cílem podniku je zvýšit uţitkovost a zlepšit reprodukci. Krmná dávka pro suchostojnou skupinu dojnic je sloţena z 20 kg kukuřičné siláţe, 4 kg slámy, 0,7 kg řepky, 0,5 kg ječno-pšeničného šrotu a minerální směsi Monophos. Krmná dávka pro skupinu označovanou jako příprava na porod je stejná jako u suchostojné skupiny, ale obohacena o vápník, sůl a selen. U skupiny suchostojných krav probíhá 6. aţ 4. týden před porodem vakcinace a 3. aţ 2. týden před porodem revakcinace proti neonatálním průjmům telat. Tento chov ještě není zcela ozdraven od IBR a BVD. 4.2 Vlastní metodika Byly odebírány vzorky mleziva od dojnic na 1. aţ 5. laktaci plemene Holštýnského (H), Montbeliardského (CI) a Českého strakatého skotu (C). Všechny odběry proběhly na Farmě Papůvka Celkem bylo analyzováno 55 dojnic, tzn. 11 dojnic z kaţdé laktace. Z toho bylo 32 dojnic plemene Holštýnského, 11 dojnic plemene Českého strakatého a 12 dojnic plemene Montbeliard. Vzorky byly odebírány z prvního nádoje po porodu po dobu pěti měsíců (srpen 2010 leden 2011). Byla u nich měřena hustota (specifická hmotnost) mleziva a mnoţství laktózy. Statisticky vysoká průkaznost mezi obsahem imunoglobulinů v kolostru a jeho hustotou umoţňuje sledovat kvalitu kolostra na základě jeho hustoty. Hustota byla měřena hustoměrem na mlezivo a mnoţství laktózy bylo stanoveno pomocí optického refraktometru. Postup při měření hustoty mleziva: mlezivo bylo nalito do odměrného válce aţ po okraj a nechalo se odstát. Do odměrného válce s mlezivem se opatrně ponořil hustoměr na mlezivo, aby lehce přeteklo přes okraj. Z jeho stupnice byla odečtena hodnota a zapsána do tabulky. Hustota byla měřena při 20 C. Postup při měření mnoţství laktózy v mlezivu: na refraktometru se odklopila krytka hranolu a kápla se na něj kapka promíchaného mleziva. Kryt se přiklopil a refraktometr 28

29 se natočil proti zdroji světla. Pohledem do okuláru byla odečtena hodnota ze stupnice a zapsána do tabulky. Výsledky byly převedeny na g laktózy ve 100 g mleziva dle ANONYM (2011). Statistické údaje jsou zpracovány v programu STATISTICA 6.0 CZ a MS Excel Byl vypočítán průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient. Průkaznost hodnot byla ověřena pomocí analýzy mnohonásobného porovnání (Tukeyův test). 29

30 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vliv pořadí laktace na hustotu mleziva dojnic Byla měřena hustota mleziva dojnic na 1. aţ 5. laktaci. Průměrné hodnoty jsou uvedeny v tabulce Tab.5. Tab. 5 Vliv pořadí laktace na hustotu mleziva dojnic Pořadí Počet Průměrná hustota laktace jedinců (kg/m 3 ) min. max. S X V % 1 n= , ,02 0,57 2 n= , ,24 0,78 3 n= , ,59 0,81 4 n= , ,35 0,79 5 n= , ,76 0,54 Z tabulky Tab. 5 je patrné, ţe průměrná hustota mleziva dojnic na 1. laktaci byla 1055, 36 kg/m 3 (min kg/m 3, max kg/m 3 ), u dojnic na 2. laktaci 1060 kg/m 3 (min kg/m 3, max kg/m 3 ), u dojnic na 3. laktaci 1058,82 kg/m 3 (min kg/m 3, max kg/m 3 ), u dojnic na 4. laktaci 1059,09 kg/m 3 (min kg/m 3, max kg/m 3 ) a dojnice na 5. laktaci 1062,09 kg/m 3 (min. 1052, max kg/m 3 ). Nejniţší variační koeficient byl u dojnic na 5. laktaci (0,54 %) a nejvyšší u dojnic na 3. laktaci (0,81 %). 30

31 Graf 1. Vliv pořadí laktace na hustotu mleziva dojnic vyjádřený pomocí konfidenčních intervalů 1070 PorLak; Průměry MNČ Současný efekt: F(4, 50)=1,0594, p=,38641 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti Hustota Pořadí laktace Jak je patrno z grafu 1, nejvyšší hustotu mají dojnice na 5. laktaci, naopak nejniţší hustota byla zjištěna u dojnic na 1. laktaci. Mezi jednotlivými laktacemi nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P>0,05). Z výsledků můţeme usoudit, ţe se zvyšujícím se pořadím laktace se zvyšuje i kvalita mleziva. Tuto skutečnost potvrzuje ZACHWIEJA et al. (2000), který taktéţ uvádí, ţe kvalita mleziva se zvyšuje s pořadím laktace, coţ potvrzují i MORIN et al. (2001). Podle ZACHWIEJA et al. (2000) má kvalitní mlezivo hustotu nad 1050 kg/m 3. Z grafu a tabulky Tab. 5 je patrné, ţe sledované dojnice měly mlezivo dobré kvality. 31

32 5.2 Vliv pořadí laktace na mnoţství laktózy v mlezivu dojnic Byl měřen vliv pořadí laktace na mnoţství laktózy v mlezivu dojnic. Průměrné hodnoty jsou uvedeny v tabulce Tab.6. Tab. 6 Vliv pořadí laktace na množství laktózy v mlezivu dojnic Pořadí Počet Průměrné množství laktace jedinců laktózy ( Bx) min. max. S X V % 1 n=11 27, ,54 9,38 2 n=11 27, ,94 17,88 3 n=11 28, ,66 20,22 4 n=11 25, ,74 18,55 5 n=11 27, ,75 13,84 Z tabulky Tab. 6 je zřejmé, ţe ve 100 g mleziva dojnic na 1. laktaci je průměrně obsaţeno 27,09 g laktózy (min. 23g, max. 32 g), u dojnic na 2. laktaci 27,64 g laktózy (min. 21 g, max. 36 g), u dojnic na 3. laktaci 28 g laktózy (min. 19 g, max. 38 g), u dojnic na 4. laktaci 25,55 g laktózy (min. 14 g, max. 34 g) a u dojnic na 5. laktaci 27,09 g laktózy (min. 23 g, max. 35 g). Z tabulky Tab. 6 dále vyplývá, ţe nejvyšší variační koeficient byl u 3. laktace (20,22 %) a nejniţší variační koeficient u 1. laktace (9,38 %). Průměrné mnoţství laktózy bylo na 1., 2., 3. a 5. laktaci vyrovnané. Prudký pokles mnoţství laktózy na 4. laktaci byl zapříčiněn nedostatkem pohotových cukrů v krmné dávce. Z krmné dávky pro skupinu suchostojných dojnic byla vyřazena vojtěška pro špatný poměr vápníku a fosforu, z tohoto důvodu docházelo k zadrţování lůţek po porodu. 32