VETROTIME. Příliš málo skla? Vyznamenané výrobky společnosti Vetropack. Co je to sklo. Sklo se přeměňuje ve sklo TRH INOVACE SUROVINY RECYKLACE

Transkript

1 VETROTIME Časopis pro zákazníky Vetropacku červenec TRH Příliš málo skla? Getty Images INOVACE Vyznamenané výrobky společnosti Vetropack SUROVINY RECYKLACE Co je to sklo Sklo se přeměňuje ve sklo

2 2 VETROTIME 1/08 03 TRH Příliš málo skla? Pečlivé plánování je nezbytností 06 INOVACE Vyznamenané výrobky společnosti Vetropack 10 LIDÉ Každodenní vývoj 12 SUROVINY Samozřejmě sklo 15 RECYKLACE Sklo se přeměňuje ve sklo 17 UMĚNÍ Portréty na věky věků 18 SUROVINA ZVANÁ SKLO Stručné dějiny skla díl 3 VÁŽENÁ ZÁKAZNICE, VÁŽENÝ ZÁKAZNÍKU Vše je otázka pohledu. To se ukáže především tehdy, pokud má člověk posoudit, zda je sklenice z poloviny plná nebo z poloviny prázdná. Obě možnosti jsou správně, ale zároveň také špatně. Interpretační prostor však zmizí, pokud se podaří najít společný úhel pohledu. Stejně tak je tomu i v každodenním obchodování. V současné době Vás i nás zaneprazdňují panující dodavatelské problémy v evropském sklářském průmyslu, které se nedají ze dne na den vymýtit. Ale i zde se nabízí řešení jak již bylo popsáno výše aktivním jednáním a tím dosaženou změnou pohledu. Aktivním jednáním myslím především pečlivé plánování. Pokud my Vetropack a Vy, naši zákazníci, společně včas vytvoříme plány a co nejdříve sestavíme reálné analýzy potřeb, mohou být poptávka i nabídka lépe ujednány. Navíc tímto vzniká plodné partnerství, na které se lze spolehnout. To je pro nás důležité a zároveň je to hlavní část naší strategie. Naším největším přáním je dodat našim zákazníkům to, co potřebují. Ale musíme vědět, co požadují. Nedáme na prázdné sliby, kterým nikdy nelze dostát. Mnohem raději v úzké spolupráci s našimi zákazníky vyvíjíme a produkujeme skleněné obaly, které zvýší a podpoří hodnotu jejich výrobků. Několik takových příkladů naleznete v tomto vydání časopisu Vetrotime od strany 6. TIRÁŽ Vydavatel: Vetropack Holding AG, CH-Bülach corporate.communication@vetropack.ch Obchodní rok 2008 se rozběhl velmi dobře. Příznivá konjunktura, pozitivní míra spotřeby a plné vytížení všech našich závodů jsou klíčová slova, která vystihují první pololetí. K těm hořkým kapkám patří stále rostoucí ceny energií a surovin. To vede ke zvýšení výrobních nákladů, které zdaleka není možné kompenzovat cíleným použitím starého skla a z hlediska energie úspornými vanami. S pozdravem Claude Cornaz

3 TRH 1/08 VETROTIME 3 PŘÍLIŠ MÁLO SKLA Pečlivé plánování je nezbytností Situace na evropském trhu se sklem je napjatá, sklárny už nestačí výrobě. Zákazníci Vetropacku mohou přesto hledět nadcházejícím měsícům s důvěrou. Sjednané kontingenty budou i přes větší poptávku k dispozici. I na sever od Alp o sobě dalo během krásného letního období vědět sladké nicnedělání, «dolce far niente»: pouliční kavárny patří už všude k neodmyslitelnému vzhledu ulic. Z toho mají radost stáčeči nápojů, protože příjemné chvíle odpočinku pod pestrobarevnými slunečníky jim přinášejí vysoké obraty. Toto léto však někteří z nich nevyčerpají plně tržní potenciál: stoupající poptávka po láhvích vedla u obalového skla k citelným problémům u dodavatelů a kdo si své láhve včas nezajistil, přijde nejspíš o dobrý obchod. Poptávka se mění v krátké době Jak mohlo dojít k této napjaté situaci, když si výrobci skla ještě před několika lety stěžovali na nadměrnou kapacitu a některé sklárny ukončily provoz? Trh skleněných láhví podléhá průběžně změnám. To, jakým způsobem budou nápoje baleny a nabízeny konečnému spotřebiteli, je také otázka dobového vkusu a módy. Kupříkladu stoupající význam ekologických úvah poskytl sklu, které sestává z přírodních surovin, v posledních letech velkou vzpruhu. Sklo navíc symbolizuje požitek, jehož kurz je teď všude vysoký. Příklad Ukrajiny působivě ukazuje, jak se může

4 4 VETROTIME 1/08 Pracoviště Vetropacku (zleva): St-Prex (CH), Pöchlarn (AT), Kremsmünster (AT), Kyjov (CZ), Nemšová (SK), Hum na Sutli (HR), Gostomel (UA) měnit poptávka po sklu během několika let: výroba piva na Ukrajině v posledních letech vzrostla skoro o čtvrtinu, výroba vodky dokonce o polovinu. A tato růstová dynamika na Ukrajině ještě několik let potrvá; u piva se například vychází z toho, že tuzemská potřeba v nejbližších letech vzroste o víc než 200 milionů na jednu miliardu. Výroba je orientována dlouhodobě Proč se v takových případech prostě nevyrábí mnohem víc láhví? Protože to prostě a jednoduše není možné. Poptávka se může výrazně změnit během několika měsíců nebo let, výroba skla se oproti tomu projevuje mnohem plynuleji. Továrny se nedají postavit přes noc; stojí nesmírně mnoho peněz mezi 50 a 100 miliony eur a musí se dlouhodobě finančně vracet. Ve sklářském průmyslu je technicky a ekonomicky nezbytné provozovat pece dvacet čtyři hodin denně, bez přerušení nejméně deset let. Jakákoli odchylka od tohoto pravidla o vytíženosti podstatně narušuje hospodárnost výroby a prudce zvyšuje ceny skla. I velcí výrobci jako společnost Vetropack jsou proto nuceni plánovat kapacity na dlouhá časová období. Investice jsou smysluplné jen tehdy, pokud je poptávka trvalá a pokud po dobrém létě zase rychle nepomine. Sklu patří budoucnost Společnost Vetropack tedy reaguje plynulými investicemi na převis nabídky. Přitom je společnost přesvědčena o inovační síle obalu zvaného sklo. Prastaré surovině sklu patří budoucnost. Výrobci nápojů a potravin si mohou být jisti: firma Vetropack podnikne vše, aby dlouhodobě plnila zákaznická přání. Pohodlně se opřít a relaxovat mohou ti, že už uzavřeli smlouvy a společně se společností Vetropack pečlivě plánovali svou potřebu: společnost Vetropack plní sliby vůči zákazníkům. I v obtížných dobách. Kapacity se rozšiřují v celé Evropě Sklářský průmysl teď samozřejmě nestrčí prostě hlavu do písku a nepočká, až nervozita na trhu se sklem odezní a on zase dokáže držet krok s poptávkou. Kapacity se rozšiřují plynule ale vždy na základě pečlivého plánu a s orientací na dlouhodobé tendence. V letech 2004 až 2005 vzrostla výroba skleněných láhví v Evropě zhruba o 4 procenta, v jednotlivých státech dokonce o 7 procent. I společnost Vetropack zvýšila efektivitu ve stávajících továrnách (podrobnosti ve schránce na straně XX). Dodatečné kapacity jsou ovšem dosud stále «požírány» převisem poptávky. Skleněné obaly krátce před expedicí zákazníkům

5 TRH 1/08 VETROTIME 5 Společnost Vetropack průběžně buduje nové kapacity Chorvatsko. Od května 2008 obsluhuje rostoucí trh v balkánských státech obnovená a větší pec v Humu na Sutli. Dodatečně byly počátkem roku nahrazeny na jedné vaně na bílé sklo dva výrobní stroje silnějšími. Česká republika a Slovensko. V dubnu 2008 byl v Kyjově, Česká republika, u příležitosti periodické revize vany vyměněn na konci na straně motoru výrobní stroj, aby se zvýšil výkon. Analogický postup je letos naplánován i na pracovišti Nemšová na Slovensku. Ukrajina. V Gostomelu na Ukrajině byla v září 2007 převzata do produkce největší tavicí vana v této zemi i celé skupiny Vetropack společně se strojem na trojnásobné množství skloviny. S tímto strojem se budou na horkém konci tvarovat současně tři láhve na cyklus. část firemní strategie. Už léta patří ke strategii firemní skupiny Vetropack, že roste plynule s trhem. Na tomto místě si dovolíme ještě jeden příklad z roku 2006: Díky nově vyrobeným tavicím vanám ve Švýcarsku, na Ukrajině a na Slovensku i díky opravené vaně na bílé sklo v rakouské továrně v Kremsmünsteru se podařilo už v uplynulém roce zvýšit produktivitu.

6 «uvanomine»: nekutálí se, ale získává ceny.

7 INOVACE 1/08 VETROTIME 7 SWISS STAR A WORLD STAR VÝROBKU FIRMY VETROPACK Docela hezky plochá Už přesně 50 let vyznamenává Švýcarský institut obalové techniky vynikající obaly. Vroce 2007 získala SWISS STAR za design nápadná, atraktivní vinná láhev «uvanomine». Vytvořil ji jeden znejvýznamnějších švýcarských designérů Roger Pfund avyrábí ji firma Vetropack. Vzápětí nato obdržela tato láhev dodatečně ocenění WORLD STAR od světové organizace World Packaging Organisation. Uvavins je pětasedmdesátiletý vinný sklep v Tolochenazu mezi Morgesem a St-Prex. Ze sklizně ze 420 hektarů vinohradů vyrábí zhruba 220 různých vín a uvádí na trh stále nové inovace aktuálně linii «uvanomine» se čtyřmi kompozicemi Garance, Rubis, Ambre a Topaze. Aby se zdůraznila svébytnost a neotřelý půvab těchto vín, byl pro uvedenou linii vytvořeno exkluzivní entrée. Vinný sklep pověřil jednoho z nejvýznamnějších švýcarských designérů Rogera Pfunda návrhem nové láhve. K nejznámějším dílům tohoto ženevského umělce patří nový švýcarský pas, poslední série francouzských papírových franků nebo šeky REKA. Navíc je Roger Pfund známý humanista a jako malíř krásných věcí je opravdovým stoupencem života. «Conversation piece» («Skvost ke konverzaci») Pro ztvárnění mimořádné láhve na víno se proto Roger Pfund zdál být tím pravým mužem. A své zadavatele opravdu nezklamal: s «uvanomine» vytvořil láhev, která zanechává nesmazatelný dojem tím, že staví do vypjatého dialogu modernu a tradici. Láhev nevypadá zezadu nijak neobvykle, ale zepředu je plochá nemůže se kutálet. Stejně nápadně jako tvar se prezentuje i vzorování: Velkorysý tah písma v nápisu «uva+» není prostě jen definice značky, ale naprosto svébytný a sebevědomý statement. Na zadní straně dominuje opulentní reliéf z vinných listů. Je nesporné, že tato láhev je skutečně něčím novým a každé společnosti u stolu se zřejmě vnutí jako samostatné téma rozhovoru. láhev, nebylo jednoduché dosáhnout homogenního rozdělení skla, a tím vnitřního tlaku. Navíc je naše sklárna v St-Prex zásadně zařízena pro válcovité láhve proto bylo nutné specificky nastavit kontrolu kvality a paletizaci.» Pracovníci Vetropacku však projevili silnou ctižádost, aby touto láhví vytvořili něco zvláštního, připomněl Jean-Franck Haspel. Rozhodující není jen design Tato ctižádost se vyplatila. «uvanomine» byla Švýcarským institutem pro obaly vyznamenána oceněním SWISS STAR a světová organizace World Packaging Organisation jí udělila ocenění WORLD STAR. Obě organizace odměňují vynikající výkony z nauky o balení. STARS se udělují nejen pitným láhvím, ale i netradičním obálkám, tubám na zubní pasty nebo umělohmotných kbelíkům. «uvanomine» získala u konkurentů vyznamenání za «design». «Zde byl nově objeven láhvový design, svébytný a harmonický,» posoudila jury. «Obal zdůrazňuje hodnotu a místo vína na hodnotovém žebříčku.» Nebo řečeno prostě a jasně: krásný obal pro ušlechtilý mok! Náročná výroba Kromě toho je tato láhev ale také výzvou přinejmenším pro ty, kteří se podíleli na její výrobě. Jedním z takových lidí je Jean-Franck Haspel, vedoucí produktového vývoje u firmy Vetropack: «Protože se tu jedná o asymetrickou

8 8 VETROTIME 1/08 INOVACE VYZNAMENÁNA LÁHEV NA VODKU Zlato pro RUBÍN Na mezinárodním zemědělském veletrhu v srbském městě Novi Sad vyhrála zlatou medaili v produktové skupině Skleněné láhve láhev, na jejímž vývoji se spolupodílela a kterou vyráběla společnost Vetropack Straza. Láhev byla vyrobena pro RUBÍN, jednoho z největších výrobců nápojů v Srbsku a Černé Hoře. Nejslavnější a obratově nejsilnější produkt této společnosti z Kruševace v jižním Srbsku je brandy VINJAK, jehož se každoročně naplní šest a půl milionu litrů. Nyní tato společnost uvedla do oběhu velmi prestižní inovaci v podobě vodky RUBÍN. Vzhledem k tomu, že v současnosti existuje nesčetně mnoho výrobců vodky, museli v Kruševaci přijít na něco originálního, aby jejich výrobek na trhu dokázal zaujmout a proto vše vsadili na neobyčejný vzhled láhve: nová láhev má čtvercovou základnu, každá ze čtyř bočních stran je v polovině prohloubena a rovněž pravoúhlé etikety se skvějí na dvou protilehlých plochách. Červená a bílá barva písma má charakterizovat vodku jako elegantní směsici z «ohně a ledu». RUBIN a společnost Vetropack Straza touto láhví dokládají, že na trzích s početným zastoupením se vyplácí originalita a pečlivost při vytváření obalu. POT VAUDOIS 1822 NOVÁ VERZE 2008 Tradice a její nová tvář Rodina lahví Pot Vaudois 1822 se dočkala nové podoby: sedmdesáticentilitrový Demi-pot a Picholette objemem 35 cl mají nový reliéfní nápis «vin vaudois». Toto označení původu dovoluje waadtländským vinařům vystupovat na trhu v ještě profilovanější podobě. To, že Pot Vaudois 1822 je tradiční láhev, ukazuje číslo v názvu: roku 1822 stanovil kanton Waadt objemovou jednotku láhví. Od té doby existovala ve Waadtu láhev Pot s objemem 1,4 litru, demi-pot se 70 cl a Picholette s 35 cl. Obyvatelstvo se identifikovalo se svou waadtländskou láhví, která se vyrábělo do konce 19. století ručně. Když byla výroba skla zprůmyslněna, Pot Vaudois samozřejmě zmizela. Renesance láhve Asi před deseti lety se tucet waadtländských vinařů rozhodl, že znovu oživí starobylou láhev a tím si zjednají samostatné a svébytné místo na trhu. Oslovili se svým záměrem Vetropack, neboť sklárna v St-Prex, uprostřed La Côte, má ve Waadtu silné kořeny. Návrhářské oddělení společnosti Vetropack znovu vyvinulo tvar starobylé láhve

9 1/08 VETROTIME 9 a opatřilo Pot Vaudois jako za starých časů reliéfem waadtländské pečeti. Další rozvoj tradice Na konci roku 2006 představila «Office des vins vaudois» reklamní a PR organizace pro waaadtländská vína své nové logo. Vytvořil ho známý designér Oscar Ribes. Vinaři samozřejmě chtěli toto logo použít na své láhvi mělo udělat Demi-pot a Picholette waadtländskou vinnou láhví se stupněm znalosti překračujícím hranice regionu. Vinaři se znovu obrátili na Vetropack. Návrhář Jean-Franck Haspel dále rozvinul tradiční láhev, aniž by zničil její charakter. Navíc koncipoval láhev tak, že se dala stáčet i bez středicí vačky, neboť mnozí malí vinaři nemají k dispozici odpovídající systémy. Rodina láhví jako značka Jean-Franck Haspel umístil logo na hrdlo láhve několikrát čtyřikrát na Demi-Pot a dvakrát na Picholette. Tím je možné etiketu láhve umístit libovolně, aniž by se poškodilo vyznění láhve. Demi-Pot a Picholette jsou s novým logem na trhu a inovativní vinaři jsou spokojení aby se však nová rodina láhví také skutečně mohla etablovat jako značka, je však nezbytné, aby byla ve Waadtlandu důsledně používána. Vyostřuje profil waadtländských vín: nová rodina láhví Pot-Vaudois.

10 10 VETROTIME 1/08 Každodenní vývoj Před dvěma a půl roku se sklářská huť v ukrajinském Gostomelu stala součástí skupiny Vetropack. Od té doby zažívá mohutný vývojový impulz. Pro Jurije Vozňuka patří změny ke každodennímu životu: Vede konstrukční kancelář sklárny a utvářel v posledních letech modernizaci skleněného designu na Ukrajině. «Nacházíme se uprostřed fáze, kdy se stanovují nové trendy», upozornil Jurij Vozňuk. On to musí vědět: 56letý designér skleněných produktů vede konstrukční kancelář společnosti Vetropack Gostomel. Se svým týmem vytvořil v posledních letech přes čtyři sta nových vývojových novinek a nastavil tak ukrajinskému trhu velmi vysokou laťku úrovně a kvality. «Jen si zajděte do supermarketu», vyzývá Jurij Vozňuk s hrdostí v hlase. «Okamžitě poznáte, že naše výrobky jsou mnohotvárnější a ušlechtilejší než produkty konkurentů.» To, že on sám v každém regálu poznává vlastní výrobky, se rozumí samosebou: «Každý z našich výrobků je pro mě něco jako dítě!» Skutečnost, že Jurij Vozňuk je nadšen sklem, je patrná i z jeho životopisu: svůj celý dosavadní profesní život se zaobíral surovinou zvanou sklo. Tento rodilý obyvatel Gostomelu studoval na Technologickém institutu v Kyjevě průmyslovou konstrukci a design, poté přes dvacet let pracovat s látkami na bázi skla. Od roku 1996 je se svým týmem odpovědný za všechny nové konstrukce, které gostomelská sklářská huť uvádí na trh. V této době zažíval nejen razantní vývoj skleněných obalů na Ukrajině, nýbrž také nejméně stejně intenzivní další vývoj samotné sklářské hutě. Po oranžové revoluci 2004 se Ukrajina otevřela zahraničním investorům. Skupina Vetropack využila dobré vztahy, které udržovala s tehdejší «Gostomel Glass Factory» a převzala sklářskou huť na jaře Od té doby vystupuje ukrajinský vedoucí subjekt na trhu pod označením «Vetropack Gostomel». Co se tímto převzetím změnilo? «Na to se mě lidé často ptají», přikyvuje Jurij Vozňuk. «Pozoruhodné je především to, jakým tempem se naše technologie a pracovní standardy přibližují typické švýcarské úrovni.» Společnost Vetropack v Gostomelu hodně investovala; zastaralé sklářské vany byly odstaveny a nahrazeny novými a velmi moderními. Minulý podzim byla převzata do provozu vana «W83»; s celkovou plochou 139,5 čtverečních metrů je nejen největší na Ukrajině, nýbrž je i nejmohutnější ze všech van skupiny Vetropack. Denně se v ní taví Jurij Vozňuk Sklo je jeho život

11 LIDÉ 1/08 VETROTIME 11 První stroj skupiny Vetropack s trojnásobným výstupem: Na horkém konci lze nyní současně tvarovat tři skleněné láhve na cyklus. až 380 tun skla a to při podstatně nižších nákladech na energii, než bylo dosud obvyklé. Nové technologie tedy vytvářejí nová měřítka nejen s ohledem na výkon, ale i na ochranu životního prostředí. Pomocí vany 83 chce společnost Vetropack Gostomel dále rozšířit pozici ukrajinské jedničky na trhu: «V následujících dvou, třech letech chceme získat dalších sedm až devět procent zdejšího trhu», upozorňuje Jurij Vozňuk. Je to ctižádostivý cíl, k jehož dosažení musí a umí Jurij Vozňuk a jeho tým jaksepatří přiložit ruku k dílu. «Naše zodpovědná a zároveň tvůrčí práce společnosti velmi pomohla při získávání podílu na ukrajinském trhu,» je přesvědčen tento designér. «Náš konečný zákazník je totiž mnohem náročnější.»» To, že dnes bez problémů naplňují stoupající očekávání, má podle Jurije Vozňuka co činit i se společnou cestou se skupinou Vetropack; spolupráce s ostatními společnostmi ve skupině je velmi úzká. «Bez ní by pro nás bylo velice obtížné vyvíjet se s podnikem ke stále vyšším cílům,» domnívá se tento obyvatel Gostomelu. Rozhodující pro hospodářský úspěch je však pořád to, aby všichni spolupracovníci cítili, jak jsou důležití pro celkový provoz. «Teprve potom se v jejich práci projeví jejich přesvědčení opravdu naplno a budou stát za firmou srdcem i duší.» To, že Jurij Vozňuk je hodnověrným poslem své firmy, dokazuje profesní výběr jeho dvou synů: oba dnes pracují u společnosti Vetropack Gostomel.

12 12 VETROTIME 1/08 SUROVINY Sklo, co jiného? Z čeho se vlastně skládá sklo? Převážně z písku. Sklo je průhledné, protože roztavené suroviny se tak rychle ochladí, že nemohou krystalizovat. Už jste také někdy slyšeli, že sklo je vlastně tekuté a prastará kostelní okna dole stále zvětšují tloušťku, zatímco nahoře jsou stále tenčí? Tento odhad je nesmírně rozšířený, ale není správný. Sklo není tekuté, je to těleso v pevném skupenství. Z termodynamického hlediska mluvíme však u skla o «zmrzlé, podchlazené tekutině». To znamená: tekuté sklo takzvaná tavenina je tak rychle ochlazena, že ztuhne dříve než může začít proces krystalizace. Není ještě zcela jasné, co se při tomto ztuhnutí odehrává. Tato mezera v našich vědomostech je zřejmě udivující, neboť sklo patří k nejstarším surovinám lidstva; procesy během ztuhnutí jsou ovšem nanejvýš složité. Hlavní součást: Křemičitý písek Raní skláři zřejmě náhodou - a díky nespočetným pokusům - zjistili, jaké suroviny patří do taveného skla. Dnes je křemičitý písek se svým podílem 70 procent hlavní součá-

13 1/08 VETROTIME 13 stí skloviny. Křemičitý písek je většinou tvořen zrnky křemene a na Zemi se vyskytuje prakticky v neomezeném množství, ročně se vytěží přes 100 milionů tun této výhodné suroviny. Vzhledem k tomu, že křemičitý písek má pro sklářský průmysl zásadní význam, budují se sklářské hutě zpravidla v bezprostředně blízkosti nalezišť; malá vzdálenost od suroviny výrazně zmenšuje náklady na dopravu. Staré sklo šetří zdroje Zdaleka nejdůležitější surovinou při výrobě skla dnes ale není křemenný písek, soda nebo vápno, nýbrž staré sklo. Zelené sklo je tvořeno až z 90 procent, hnědé sklo ze 70 Soda, dolomit, vápno a živec Druhou důležitou surovinou pro sklo je soda. Tento solný minerál se těží kupříkladu na okrajích bývalých solných jezer. Soda se nepoužívá jen pro tavené sklo, nýbrž i v pracích a bělicích prostředcích - a v prášku na pečení. Ve starém Egyptě hrála soda navíc důležitou úlohu při mumifikaci. S 12 až 18 procenty je podíl sody při výrobě skla zhruba stejně velký jako podíl příměsi z vápna a nerostu zvaného dolomit. Další dvě procenta pro výrobu skloviny dodá živec, křemičitý nerost. Všechny tyto suroviny se v přírodě vyskytují často a dají se jednoduše obstarat; většina skláren používá suroviny tuzemského původu. Železo barví sklo dozelena Vzhledem k tomu, že se u surovin jedná o přírodní produkty, vykazují ve složení určité výkyvy. To může mít vliv na výrobu skla. Železo barví sklo kupříkladu zeleně; chcete-li vyrobit bílé sklo, nesmí být obsah železa v křemičitém písku větší než 0,04 procenta. Při vyšším obsahu železna se dají sice použít odbarvovací prostředky, tyto však propůjčují sklu nežádoucí našedlý odstín. Při výrobě bílého skla se proto zpravidla používá jen křemenný písek chudý na železo; je vzácnější a dražší než onen křemenný písek, ze kterého se vyrábí zelené sklo. I zrnitost písku hraje úlohu při výrobě skla; ovlivňuje směsitelnost surovin i chování při tavbě. Ideální jsou křemenná zrna o průměru 0,08 až 0,5 milimetru. Amberger Kaolinwerke a bílé sklo ze 60 procent ze starého skla, které bylo znovu roztaveno. Recyklování šetří enormně zdroje. V roce 2007 bylo kupříkladu v Rakousku 80 procent obalového skla na trhu sebráno a recyklováno tím se ušetřilo tun křemenného písku, tun vápna a dolomitu a tun sody. Použití starého skla ale nešetří jen suroviny, nýbrž i energii, neboť střepy se taví snáze než suroviny. Zahřátí na téměř 1600 stupňů Celsia Jak se ze surovin - a ze starého skla - stane tedy nové sklo? Suché suroviny se dodávají silniční nebo železniční přepravou a následně se skladují v zásobních silech. V případě potřeby se vzájemně smísí podle pečlivě chráněného receptu dohromady a vystaví se vlhkosti od tří do čtyř procent. Hotová směs - obohacená o upravené střepy se nyní dostává přes šachtová sila precizně řízeným procesem do tavicích pecí. V takzvané vkládací zóně reagují vzájemně suroviny při teplotě zhruba stupňů Celsia a vytvářejí lepivou, bublinovou hmotu. Při následném čištění (filtrování - pozn. překl.) unikají plyny obsažené v tavenině: bubliny stoupají na povrch.

14 14 VETROTIME 1/08 SUROVINY nictvím dávkovačí po kapkách do sklářského stroje. Tady se sklovina nalije do formy a vyfouká. Nyní se ochlazuje tak rychle, že tuhne - nebo se mrazí, jak tvrdí termodynamikové. Přičemž označení «Mražené» skutečně nemá mnoho společného s naší představou ledu; dostane-li se Kmenárna se surovinovými sily. Komponenty se pro výrobu skla automaticky dávkují, váží a mísí Studené? Bubliny mísí a homogenizují sklovinu. Určité látky urychlují tento důležitý proces, který je pro kvalitu skla rozhodující; Vetropack Austria pro to používá například malá množství síranu sodného nebo dusičnanu sodného. Protože tavenina musí být při formování trochu chladnější než při čištění, nechá se teď krátce odstát v pracovní vaně. Odtud se dostává pořád ještě žhnoucí a tekutá tavenina prostřed- jedna nová láhev z formy na dopravní pás, žhne totiž pořád ještě rudě jako oheň - je přísně zakázáno se jí dotýkat! Přísady pro barevnost Kdo má hlavu na čísla, všiml si, že 70 procent křemenného písku, 13 procent sody, 13 procent vápna a dolomitu a 2 procenta živce ještě nedávají 100 procent. Co tedy ještě vězí ve skle? O chybějící procenta se starají převážně látky, které určují barevné odstíny skla. U barvy «zelená vetro» se do směsi pro normální zelenou barvu přidává kysličník kobaltu, u odstínu feuille-morte (barva zvadlého listu - pozn. překl.) železo a koksová moučka. Jemný zelený odstín Primeur (barva raných plodů - pozn. překl.) vzniká nepatrnou příměsí chromu. Najít správnou recepturu je ožehavá věc, neboť látky vzájemně reagují a propůjčují sklu za určitých okolností odlišné vlastnosti.

15 RECYKLACE 1/08 VETROTIME 15 Sklo se přeměňuje ve sklo zas a znova Sklo nabízí ve srovnání s jinými surovinami četné výhody. Zcela mimořádná výhoda spočívá v jeho recyklovatelnosti: Sklo se dá zas a znova tavit a bez sebemenší újmy na kvalitě znovu tvarovat. Vzhledem k tomu, že recyklování skla nejen šetří zdroje, ale snižuje i spotřebu energie, sází Vetropack důsledně na staré sklo na všech pracovištích. Rozsáhlé úspory Rychlý růst recyklování starého skla má rozsáhlé dopady. Za posledních 25 let se zatížení životního prostředí prostřednictvím výroby skla zřetelně snížilo. Opětovné zhodnocování starého skla totiž šetří nejen surovinové zdroje, ale tavení skleněných střepů spotřebovává také méně energie než zpracování surovin k výrobě skla (křemičitý písek, soda a vápenec). Díky recyklování a technologickým zlepšením se spotřeba energie při výrobě skla od roku 1980 výrazně snížila. Ve stejném rozsahu se zmenšilo i zatížení životního prostředí odpadním vzduchem a odpady. To dokládá, že recyklování se vyplácí i z ekonomických důvodů, neboť energie je stále dražší. Z opětovného zhodnocování starého skla mají proto užitek všichni. Už na počátku sedmdesátých let 20. století rozpoznali tehdejší vedoucí pracovníci společnosti Vetropack, bratři Raymond a Jean-Daniel Cornaz, enormní potenciál recyklace skla. Proto v roce 1976 koupili švýcarskou recyklační společnost a vybudovali z ní firmu Vetro- Recycling AG Společnost se velmi dobře rozvíjela i díky vyhraněnému ekologickému povědomí švýcarského obyvatelstva. Za necelých deset let byla ve Švýcarsku zhodnocována každá druhá láhev. Dnes se 95 procent použitého obalového skla dostává do sběren to znamená přes tun starého skla nebo 42 kilogramů na osobu. Tím se recyklování ve Švýcarsku stalo opravdovým světovým šampiónem. Už dlouho jsou ovšem kvóty recyklace vynikající i v jiných zemích: kupříkladu v Rakousku se znovu ocitá ve sběrnách zhruba 80 procent obalového skla, což odpovídá přibližně tunám starého skla nebo 24,3 kilogramu na hlavu. Ďábel vězí v detailu Recyklování skla není technicky velká výzva. Ďábel však vězí v detailu v tomto případě v přípravě sběrného zboží: jakmile se kovové, keramické, kameninové nebo porcelánové prvky dostanou do sběrného kontejneru, musí být v továrně pečlivě vytříděny. Tyto cizí látky by totiž poškodily kvalitu nově vyráběného skla. Etikety na láhvích nebo potravinových sklenicích oproti tomu nepředstavují problém, jelikož se při tavení spalují při teplotě nad stupňů beze zbytku. V posledních letech se technologie přípravy starého skla mohutně rozvinula; sběrné zboží už nemusí být tříděné ručně, dnes už se cizí látky a znečištění rozpoznávají a odstraňují elektronicky. Už cizí tělíska od velikosti 4 milimetrů se nyní dají automaticky eliminovat. V případě pochybností zelená Je také důležité, aby sběr spotřebovaného skla probíhal zvlášť podle barev. Pro výrobu bílého skla se totiž hodí jen střepy z bílého skla. Různobarevné střepy se oproti tomu

16 16 VETROTIME 1/08 RECYKLACE dají vždy tavit na zelené sklo. Proto láhve, jejichž barva se nedá jednoznačně stanovit, patří vždy do zelené přihrádky sběrného kontejneru na staré sklo dají se tam vhodit dokonce modré nebo červené skleněné obaly. V různých důvodů probudilo o něco později než v západní Evropě: v Chorvatsku činí recyklační kvóta skla v současnosti asi 59 procent, v České republice 50, na Slovensku 34 a na Ukrajině 23 procent. Tato čísla jsou působivá žádném případě nepatří do sběrných kontejnerů okenní sklo, sklenice na pití, keramika, porcelán a žárovky, protože se nehodí pro recyklování. Recyklování je stále samozřejmější Společnost Vetro-Recycling dodává závodu Vetropack v St- Prex každý rok více než tun starého skla. Pozitivní zkušenosti, které firma Vetropack shromáždila s recyklováním skla ve Švýcarsku, realizuje už dávno i na ostatních svých pracovištích. Ve všech šesti státech, v nichž Vetropack provozuje celkem sedm sklářských hutí, sbírá společnost sama nebo společně s partnery staré sklo, aby ho dodávala vlastním sklárnám k opětovnému zhodnocení. zároveň však také naznačují, že recyklování skla se stále ještě vyznačuje enormním potenciálem a skupina Vetropack musí přijmout mnoho dalších opatření, aby ho vyčerpal. Zeměpisně specifické informace o recyklování skla najdete na následujících domovských stránkách: Švýcarsko: Chorvatsko: Velký úspěch a zároveň velký potenciál Už několik let působí toto společné úsilí států a výrobců skla i ve východní Evropě, kde se ekologické povědomí z Rakousko: Česká rep.: Slovensko: Ukrajina:

17 UMĚNÍ 17 Vitro Laser GmbH SKLU BUDIŽ PODĚKOVÁNO: Portréty pro věčnost Ve století digitální kamery fotografie klesly na úroveň hromadného zboží; dokonce i začátečníci dnes mohou pořizovat prvotřídní snímky. Kdo chce zhotovit mimořádný autoportrét nebo portrét spolupracovníků, přátel a rodinných příslušníků, musí se už nad tím pořádně zamyslet. Díky sklu existuje několik let úplně nový a senzační způsob portrétování: Trojrozměrná znázornění se dají zvěčnit v kostce z vysoce hodnotného skla. Tento postup vychází z vynálezu ruských fyziků z roku 1971; v roce 1997 byl v Německu zdokonalen pro komerční využití. Ten, kdo se chce nechat portrétovat do skla, může vyhledat odborný obchod, kde speciální kamery bleskurychle během milisekund naskenují hlavu ze všech stran. Příslušné prodejce je možné najít na internetu, když do vyhledavače zadáte pojem «vitrografie». Nedávno vznikla možnost poslat producentům skleněných portrétů prostě a jednoduše dvě kvalitní fotografie trojrozměrný portrét pak bude propočten na základě dvourozměrných předloh. Jakmile jsou data portrétu uložena, přichází ke slovu počítačově řízený laserový paprsek. Ten proniká hladkým povrchem skla a vypaluje v bloku skla podle předem zadaných skenovacích údajů body o velikosti mikrometru; asi těchto malých bodů vytváří nakonec celý trojrozměrný obraz. Tento proces se nazývá vitrografie neboli rytina uvnitř skla. Tento systém zásadně funguje s jakýmkoli motivem; i domácí kočka, firemní logo nebo motocykl je možné nechat zvěčnit ve skle. To je ostatně třeba chápat doslovně protože laser vypálí obraz do nitra skleněného bloku, zůstane tento obraz zachován na věky věků ledaže by vám skleněný blok upadl nebo jste ho zahřáli na teplotu vyšší než 500 stupňů Celsia.

18 18 VETROTIME 1/08 SUROVINA ZVANÁ SKLO Stručné dějiny skla část 3 Církevní stavitelství a rozvíjející se vědy se na počátku novověku postaraly o rozkvět skla v celé Evropě. Surovina zvaná sklo se stále rozvíjela avšak průmyslová výroba skleněných láhví existuje teprve asi 100 let. Start moderní výroby skla: v roce 1903 uvedl Američan Michael Joseph Owens na trh automatický stroj na foukání skla. Italský učenec Galileo Galilei profitovat ze skla neboť bez čoček by nemohl učinit žádné průlomové astronomické objevy. V posledním vydání «Vetrotime» jsme sledovali dějiny skla od antiky až po dobu rozkvětu benátských foukačů skla na sklonku středověku. Přes velké tajnůstkaření odborníků v Benátkách se způsob výroby skla «ą la faćon de Venise» rozšířil v 15. a 16. století do celé Evropy. Sklářské odvětví prožívalo v této době nesmírný rozkvět. Jeho příčinou byla stoupající potřeba skleněných tabulí vyvolaná rozmachem církevního stavitelství, další příčinou byla vzmáhající se věda, která potřebovala stále více speciálních skel. Už v roce 1529 vyvinul italský učenec a vynálezce Galileo Galilei termoskop, předchůdce teploměru. Sklo se používalo i na čočky dalekohledů, pro chemické nebo fyzikální prvky a na korekturu zrakové nedostatečnosti: v roce 1550 doporučil učenec Jacobus Hollerius v Paříži všem krátkozrakým brýle. Goethe jako odborník na sklo Protože moderní věda by byla bez skla nemyslitelná, museli všichni vědci, kteří chtěli být jako takoví uznáváni, v průběhu staletí velmi přesně informovat o výrobě skla. Goethe, který za svého života vystupoval spíše jako přírodovědec než jako literát, studoval intenzivně vědecké tavení skla. Dalším vyhlášeným expertem na sklo byl věhlasný chemik Justus von Liebig, jenž působil v první polovině 19. století. Horoval: «Zázračné vlastnosti skla zná každý. Průhledné, tvrdé, bezbarvé, nezničitelné kyselinami a většinou tekutin, při určitých teplotách vláčnější než vosk nabývá v ruce chemika, pod plamenem olejové lampy tvar a podobu všech přístrojů sloužících k vědcovým pokusům.»

19 1/08 VETROTIME 19 Na počátku 20. století vznikly moderní sklárny jako Verrerie S.A. St-Prex, místo zrodu skupiny Vetropack. Podněty od průmyslníků Když vědec von Liebig sepsal své vyznání lásky sklu, byl tento materiál už několik staletí sám předmětem vědeckých výzkumů. V roce 1679 zveřejnil Johann Kunckel své slavné dílo «Ars vitraria experimentalis», které během dlouhé doby všem, kteří pracovali se sklem, sloužilo jako standardní dílo. Věhlasní badatelé jako Fraunhofer nebo Stokes dále optimalizovali výrobu skla a vyvíjeli nové receptury. Industrializace se samozřejmě nevyhnula ani sklářským hutím. V roce 1867 předvedl Friedrich Siemens na Světové výstavě v Paříži sklářskou tavicí pec. Okamžitě byl za to vyznamenán zlatou medailí, což dokumentuje velký význam výroby skla v tehdejší době. Siemens později rozvinul svůj systém do podoby nepřetržitě pracujících vanových pecí. a od sklářských tovaryšů Následně byla výroba skla stále silněji industrializována. Průkopníkem automatizace byl Michael Joseph Owens, který se narodil jako syn horníka v americkém státě Západní Virginie a od desátého roku svého věku pracoval jako sklářský pomocník. Owens nevykonával ve sklářské huti jen prostě svou práci, nýbrž stále přemýšlel, jak by se výroba skla dala zjednodušit. V roce 1903 konečně prezentoval vynález, který vzbudil celosvětovou pozornost: automatický stroj na foukání skla. Ten od základu změnil celé odvětví. po dešti, mezi nimi i sklárna Verrerie S.A. St-Prex, kterou v roce 1911 založil Henri Cornaz. Právě ona je místem zrození skupiny Vetropack. Samotný Owens vytvořil firmu, z níž vzešel vedoucí subjekt světového trhu s dutým sklem americký koncern Owens-Illinois. Postup dvojitého foukání Owens technologie však v žádném případě netvořila konec vývoje, naopak sloužila jako základ pro nesčetné nové vynálezy. V roce 1925 uvedli na trh inženýři Ingle a Smith na trh stroj, který byl po nich pojmenován «stroj IS». Tekuté sklo se už nenasávalo jako u Owensova systému, nýbrž bylo přesně dávkováno z odkapávače do předběžného tvaru. Potom byla sklovina předfoukána, předběžně vytvořená kapka zatočena do druhé formy a dofoukána. Tento takzvaný postup dvojitého foukání je ještě dnes používán v sériové výrobě, další vývojové typy stroje IS stojí i v 21. století ve všech sklárnách. Cesta k moderní výrobě skla, kterou jsme naznačili ve své stručné sérii článku, byla sice dlouhá začala asi let před naším letopočtem, kdy řemeslníci v Egyptě prokazatelně poprvé vyráběli duté nádoby ze skla. Avšak tyto dlouhé dějiny dospěly naštěstí k happy endu: Dnes dokážeme vyrábět sklo horentní rychlostí a v takové kvalitě, o které se naši předkové ani neodvažovali snít. Zrození Vetropacku U Owensova stroje na sklo byla předběžný tvar ponořen do tekutého skla; stroj pomocí podtlaku nasál taveninu do kovové formy. Hladinoměr zasahující do formy se staral o to, že vznikl dutý prostor. Po otevření předběžného tvaru byl dutý prostor pomocí foukání dodatečně zvětšen. Owensův stroj dokázal vyrobit devět láhví za minutu. Za patent na tento zázračný automat zaplatil Evropský svaz sklářských továren v roce 1907 tehdy astronomickou částku 12 milionů marek. Díky Owensově vynálezu rostly nyní všude moderní, automatizované sklárny jako houby

20 KONTAKTNÍ ADRESY PRODEJ 01/ cz Německá část Švýcarska Telefon Fax Západní Švýcarsko Telefon Fax Rakousko Telefon Fax Česká republika Telefon Fax Slovensko Telefon Fax Chorvatsko, Slovinsko, Bosna-Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Makedonie Telefon Fax Ukrajina Telefon Fax Ostatní země západní Evropy Telefon Fax Ostatní země východní Evropy Getty Images Telefon Fax