Povolební průzkum 2009

Transkript

1 Zvláštní Eurobarometr Evropská EVROPSKÝ PARLAMENT Komise 2009 Zpráva Šetření v terénu: červen-červenec 2009 Zveřejnění: listopad 2009 Special Eurobarometer 320/ Wave 71.3 TNS opinion & social Tento průzkum si vyžádal Evropský parlament a byl koordinován generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci. Tento dokument není postojem Evropského parlamentu. Názory a interpretace v něm reprezentují výhradně pohled autorů. 1

2 OBSAH OBSAH...2 ÚVOD Celková účast klesá, avšak výsledky v jednotlivých členských státech se výrazně liší Evropské rozdíly...8 SROVNÁNÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY...9 VÝVOJ VE SROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍMI VOLBAMI...11 Země, v nichž se účast zvýšila Země, v nichž je účast stabilní (rozdíl činí nejvýše jeden bod v obou směrech) 11 Země, v nichž došlo k poklesu účasti Kdo jsou voliči, kteří se voleb nezúčastnili? a. Sociodemografický profil voličů, kteří se voleb nezúčastnili b. Frekvence neúčasti Rozhodující okamžik pro neúčast Důvody neúčasti SROVNÁNÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY Politická vyhraněnost dotázaných SROVNÁNÍ HLASUJÍCÍCH / NEHLASUJÍCÍCH...35 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Úroveň informovanosti a účast ve volbách Kampaň k volbám do Evropského parlamentu Vzpomínky na kampaň vybízející k účasti ve volbách SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Váha evropských otázek ve volbách Okamžik rozhodnutí Motivace jít k volbám Hlavní záležitosti, jež měly vliv na rozhodnutí voličů

3 ZÁVĚR...72 TECHNICKÉ SPECIFIKACE.. 75 DOTAZNÍK.. 78 TABULKY 87 3

4 ÚVOD Ve dnech 4. až 7. června letošního roku bylo více než 386 milionů voličů z 27 členských států EU přizváno, aby zvolili 736 poslanců jakožto své zástupce v Evropském parlamentu. Výsledky těchto voleb přinesly několik zásadních informací: Míra neúčasti dosáhla 57 % (o 2,5 bodu více než v roce 2004), došlo však ke zpomalení jejího poklesu. Vývoj účasti je v jednotlivých členských státech velmi odlišný. V zemích, které přistoupily k EU v letech 2004 a 2007, je míra účasti nadále slabá, ovšem významně se zvyšuje. V členských státech, které se účastnily různých voleb od roku 1979, je trend klesající. Právě vzhledem k těmto základním informacím rozhodl Evropský parlament o provedení rozsáhlého celoevropského povolebního průzkumu, přičemž se zaměřil na sérii následujících aspektů: důvody neúčasti, postoj hlasujících a nehlasujících k evropské problematice, vývoj proevropského cítění a vypracování analýzy za účelem vytvoření opatření, která by mohla zvrátit tento setrvalý pokles účasti. Je tedy potřeba nezatajovat negativní aspekty vyplývající z této analýzy, které mohou vyvolávat obavy, a zároveň zdůraznit pozitivní aspekty, jež jsou příslibem pro zlepšení. To je tedy cíl tohoto rozsáhlého povolebního průzkumu, který byl na žádost Evropského parlamentu (GŘ pro Informace) proveden ve 27 členských státech Evropské unie v rámci Standardního Eurobarometru Evropské komise (GŘ pro komunikaci). Výsledky průzkumu odhalují zejména následující skutečnosti: 4

5 Pocit sounáležitosti s Unií a pocit evropského občanství celkově sílí. v zemích, které vstoupily do EU v roce 2004, toto pociťuje stále více občanů, v ostatních zemích jsou tyto pocity mírně na ústupu. Důvěra vůči evropským institucím mírně roste, avšak výrazná je především v nejnovějších členských státech EU. Hlavním důvodem k účasti ve volbách nebylo vyjádření sounáležitosti s EU, ale splnění občanské povinnosti. Hlavním důvodem neúčasti ve volbách nebylo vyjádření nedůvěry vůči EU, ale vyjádření nedostatku důvěry v politiku obecně. Všechny tyto různé aspekty budou podrobně popsány v následující analýze. Aby měli dotazovaní volby konané dne 7. června ještě v čerstvé paměti, byly průzkumy provedeny mezi 15. červnem a 7. červencem Celkem bylo osloveno starších 18 let. 1. Tento průzkum Eurobarometru o volbách provedlo konsorcium TNS Opinion & Social. Použitá metoda je shodná s metodou průzkumů Standardního Eurobarometru, které provádí generální ředitelství pro komunikaci (oddělení Analýza názorů a sledování médií ). Přílohu této zprávy tvoří technická poznámka týkající se rozhovorů, které provedly instituty konsorcia TNS Opinion & Social. V této poznámce je popsána metoda používaná pro tyto rozhovory a intervaly spolehlivosti. Rozlišovacími kritérii pro tento povolební průzkum jsou pohlaví, věk, bydliště dotazovaného, a rekonstrukce účasti v evropských volbách, rekonstrukce hlasování a také účast v posledních všeobecných volbách konaných v jednotlivých členských státech. Tato zpráva se zaměřuje na analýzu výsledků tohoto průzkumu na základě otázek spadajících do tří kategorií: Neúčast: profil a důvody Oslovení kampaní pro účast ve volbách Váha evropských témat při hlasování 1 Starších 16 let v Rakousku. Z důvodu konvence však budeme v celé této zprávě hovořit o mladých lidech ve věku let. 5

6 Kromě výsledků zkoumaných na úrovni Evropské unie (EU-27) se pokusíme upozornit na často významné rozdíly, jež existují mezi členskými státy nebo jejich skupinami na úrovni sociodemografické, ale také v závislosti na některých jiných proměnných, které se týkají zejména postoje občanů v den voleb (z hlediska účasti nebo neúčasti ve volbách) či jejich stanoviska k Evropské unii. Pro umožnění komparativního postupu mezi dvěma posledními evropskými volbami porovnáme výsledky tohoto průzkumu s výsledky povolebního průzkumu provedeného konsorciem TNS opinion (v té době EOS Gallup Europe) v červnu 2004, bezprostředně po předchozích volbách. Ačkoli tato srovnávací analýza musí zohlednit existenci určitého počtu odlišností 2, poskytuje velmi užitečné a zajímavé informace pro pochopení voleb. 2 Bleskový průzkum č Rozdíly se týkají použitého způsobu získávání informací (rozhovory provedené především po telefonu) a pokrytí průzkumu (EU25, přistoupení Rumunska a Bulharska, k němuž došlo až v roce 2007). Celá zpráva o povolebním průzkumu z roku 2004 je k dispozici na internetové adrese: 6

7 Poznámka Tento průzkum Zvláštního Eurobarometru byl proveden mezi 12. červnem a 7. červencem 2009 a je součástí Eurobarometru č. 71. Země jsou v této zprávě uváděny pod oficiální zkratkou. ZKRATKY EU 27 NV BE CZ BG DK DE EE EL ES FR IE IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Evropská unie - 27 členských států Neví Belgie Česká republika Bulharsko Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kyperská republika Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království 7

8 1. Celková účast klesá, avšak výsledky v jednotlivých členských státech se výrazně liší Míra účasti v evropských volbách se nadále snižuje. Pokles je však méně významný než mezi lety 1999 a Pokusíme se zde analyzovat a podrobně uvést důvody neúčasti a sestavit sociodemografický profil občanů, kteří se evropských voleb nezúčastnili. 1.1 Evropské rozdíly - Účast se stále snižuje - Na úrovni rozšířené Evropské unie se do volebních místností dostavilo 43 % voličů 3. To představuje pokles o 2,5 bodu 4 ve srovnání s evropskými volbami v roce Již tehdy dosáhla neúčast rekordní úrovně. Evolution of turnout in the European elections (in %) Od prvních evropských voleb v roce 1979 (Evropskou unii tedy tvořilo 9 členů) míra účasti stále klesá. Pokles se však nyní zmírňuje: Máme-li na tomto demokratickém neúspěchu najít nějaký pozitivní prvek, můžeme zdůraznit, že pokles účasti, ke kterému od roku 1979 pravidelně dochází, mezi roky 2004 a 2009 výrazně zpomalil, a to po značném propadu 3 QK1: Dne (VLOŽIT SPRÁVNÉ DATUM PODLE ZEMĚ) se konaly volby do Evropského parlamentu. Ať již z jakéhokoli důvodu, někteří lidé v (NAŠE ZEMĚ) nevolili. Vy osobně jste volil(a) v nědávných volbách do Evropského parlamentu? 4 Pro snadnější orientaci je míra účasti v této analýze zaokrouhlována pouze na jedno desetinné místo. V některých tabulkách a grafech nicméně uvádíme výsledky zaokrouhlené na dvě desetinná místa. 8

9 zaznamenaném mezi roky 1994 a 1999 (-7,2 bodu) a mezi roky 1999 a 2004 (-4 body). Srovnání mezi členskými státy Před tím, že se budeme zabývat vývojem účasti ve srovnání s volbami předchozími, uvedeme nejprve údaje o účasti v jednotlivých členských státech. Účast je zvlášť vysoká ve třech zemích: v Lucembursku (90,76 %), v Belgii (90,39 %) a na Maltě (78,79 %). Připomeňme, že v prvních dvou zmíněných zemích je neúčast trestána pokutou. Více než tři čtvrtiny voličů se do volebních místností dostavili na Maltě (78,79 %), kde však účast povinná není. Dále uvádíme 11 zemí, v nichž účast překročila evropský průměr: Itálie, Dánsko, Kypr, Irsko, Lotyško, Řecko, Rakousko, Švédsko, Španělsko, Estonsko a Německo; účast se pohybovala mezi 43,27 % v Německu a 65,05 % v Itálii. Připomínáme, že na Kypru (59,4 %) a v Řecku (52,61 %) je účast rovněž povinná, ale neúčast není trestána pokutou. V Itálii byla účast povinná do roku Účast je nižší než evropský průměr (43 %) v 7 zemích: ve Francii, Finsku, Bulharsku, Portugalsku, Nizozemsku, Maďarsku a Spojeném království. Ve všech těchto zemích se však do hlasovací místnosti dostavila více než třetina voličů. Účast v těchto zemích se pohybuje mezi 40,63 % ve Francii a 34,7 % ve Spojeném království. Ve skupině šesti zemí účast nedosahuje 30 %: jedná se o Slovinsko, Českou republiku, Rumunsko, Polsko, Litvu a Slovensko, kde se voleb zúčastnila necelá pětina voličů (19,64 %). Je potřeba připomenout, že všechny členské státy této poslední skupiny, kde se účast pohybovala výrazně pod evropským průměrem, jsou země střední a východní Evropy. 9

10 Účast ve volbách do Evropského parlamentu konaných od 4. do 7. června 2009 v 27 členských státech srovnání s předchozími volbami LU BE MT IT DK CY IE LV EL AT SE ES EE DE FR FI BG PT NL HU UK SI CZ RO PL LT SK /

11 Vývoj ve srovnání s předchozími volbami Na základě těchto údajů získaných při posledních evropských volbách se nám nabízí možnost zaměřit se na způsob, jakým se tato volební účast vyvíjela od evropských voleb v roce 2004 (pro tehdejších 25 členských států) a od roku 2007 (v Rumunsku a Bulharsku). V tomto ohledu je tedy potřeba rozlišovat tři skupiny zemí: země, v nichž se účast zvýšila, země, v nichž účast zůstala stabilní, a země, kde naopak došlo k poklesu účasti. Země, v nichž se účast zvýšila Jedná se o 8 zemí. Zvýšení účasti je zvlášť výrazné v Estonsku (43,9 %, +17,1 bodu), avšak také v Lotyšsku (53,7 %, +12,4), v Dánsku (59,5%, +11,7) a v Bulharsku (39%, +9,8). O více než 5 bodů se účast zvýšila ve Švédsku (45,5%, +7,7), mírněji se zvýšila v Polsku (24,5%, +3,7), v Rakousku (46%, +3,5) a také na Slovensku (19,6%, +2,7), kde však míra účasti zůstává velmi hluboko pod evropským průměrem. V této skupině jsou tedy dva státy pobaltské, dva severské, dva ze střední a východní Evropy a jeden středomořský. Zdá se, že ke zvýšení účasti došlo v největší míře na východě Unie. Země, v nichž je účast stabilní (rozdíl činí nejvýše jeden bod v obou směrech) Účast se změnila pouze velmi slabě v 8 členských státech. Pouze mírně vyšší je ve Slovinsku (+ 0,02), v Irsku (+0,06) a v Německu (+0,3). Mírný pokles účasti byl zaznamenán v České republice (-0,08), ve Španělsku (-0,3), v Belgii (-0,4), v Lucembursku (-0,6) a ve Finsku (-0,8). Případ Belgie a Lucemburska je trochu atypický, protože, jak jsme již uvedli výše, účast ve volbách je v těchto zemích povinná a tedy i mimořádně vysoká. Země, v nichž došlo k poklesu účasti 11

12 V 11 členských státech se v červnu 2009 dostavilo do volebních místností méně voličů než v předchozích evropských volbách. Je to zejména případ Rumunska, Portugalska, Francie, Maďarska, Nizozemska, Malty a Spojeného království. v těchto zemích se však účast snížila o méně než 4 body. V Itálii je pokles mnohem výraznější: -6,7 bodu od evropských voleb v roce Největší pokles zaznamenaly Řecko, Kypr, a především Litva, v nichž se účast propadla o 10,6, 13,1 a 27,4 bodu. - Účast v evropských volbách do značné míry korelovala s účastí ve volbách do vnitrostátních parlamentů - Je zajímavě zaměřit se v jednotlivých zemích na porovnání účasti ve volbách do vnitrostátního parlamentu a ve volbách evropských. Pomůže nám to totiž vysvětlit tento trvající stálý nárůst míry neúčasti v evropských volbách: Jedná se o jev související především s nezájmem o evropské záležitosti, nebo o obecnější důsledek hlubší averze, kterou Evropané pociťují vůči politice? Analýza rozdílu v míře účasti ve zmíněných typech voleb (evropských a vnitrostátních) ukazuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: pohybují se mezi více než 40 body v Nizozemsku (43,7) a více než 35 body ve Švédsku (36,5), ve Spojeném království (36,3) a na Maltě (35) až po méně než jeden bod v Belgii a Lucembursku. I přes tyto rozdíly však docházíme k obecnému zjištění: ve všech zemích byla účast v evropských volbách v červnu 2009 nižší než v posledních volbách do vnitrostátního parlamentu. Analýza, která porovnává účast ve vnitrostátních volbách s účastí ve volbách evropských, tedy naznačuje jistou stabilitu vzhledem k situaci v roce 2004; rozdíl zůstává relativně stabilní, a dokonce se mírně zmenšuje (25,4 bodů v roce 2004, 24,6 bodů v roce 2009). To by znamenalo, že účast v evropských volbách klesá pomaleji než ve volbách vnitrostátních, a že tudíž není dána nezájmem Evropanů o Unii, ale spíše špatným vztahem, který Evropané zaujímají k volbám, nebo dokonce k politice obecně. Můžeme si rovněž povšimnout, že obě kategorie (účast ve vnitrostátních volbách / účast v evropských volbách) spolu výrazně korelují: pozitivní korelace ve výši 0,78 12

13 znamená, že chování voličů alespoň pokud jde o účast ve volbách se v nových členských státech jeví u obou voleb jako srovnatelná. Pozorujeme zejména, že Lotyšsko, kde je účast ve vnitrostátních volbách nižší než jinde, se do evropských voleb zapojilo zvlášť významně. 13

14 Účast ve volbách do národního parlamentu a do Evropského parlamentu v Evropské unii , 2009 Volební účast Volební účast Rozdíl Rozdíl Volební účast Volební účast ve volbách do ve volbách do volby volby ve volbách do ve volbách národního Evropského do EP do EP národního do Stát parlamentu v parlamentu v volby volby parlamentu v Evropského % (před % (2004 do nár. do nár. % (před parlamentu v červnem nebo 2007) parlamentmentu parla- červnem 2009) %, ) (BG a RO) LU BE MT IT DK CY IE LV EL AT SE ES EE DE FR FI BG PT NL HU UK SI CZ RO PL LT SK Korelace mezi volební účastí v posledních volbách do národního parlamentu před červnem 2009 a volební účastí ve volbách do Evropského parlamentu konaných 2009: 0,78 14

15 Z analýzy této tabulky je možné vyvodit několik závěrů: 1. Účast ve vnitrostátních volbách soustavně převyšuje účast ve volbách evropských. 2. Zdá se však, že rozdíl mezi vnitrostátními volbami a evropskými volbami se citelně snižuje; 3. Z vývoje účasti v jednotlivých zemích se zjevně nedá vyvodit obecná tendence pro všechny státy. Situace jednotlivých členských států se liší. Zdá se, že nemůžeme reálně určit obecné trendy, protože situace je v jednotlivých zemích odlišná; opačné situace v Estonsku a Litvě dobře znázorňují tuto rozdílnost v souvislostech. Zatímco se účast v evropských volbách v Estonsku od posledních voleb prakticky zdvojnásobila (z 26,8 % na 43,9 %), pozorujeme u litevského souseda situaci diametrálně odlišnou účast se propadla ze 48,4 % na 21 %. Tato analýza vývoje míry účasti musí také zohlednit konání jiných voleb v tentýž den, což se týká 10 členských států. Ačkoli se obecně zdá, že konání místních, regionálních nebo parlamentních voleb či referenda má pozitivní dopad na účast ve volbách evropských, má tento vliv pouze omezenou platnost a nevyskytuje se pravidelně. Zaměřme se nyní na sociologický profil voličů, kteří se voleb nezúčastnili. 15

16 1.2 Kdo jsou voliči, kteří se voleb nezúčastnili? a. Sociodemografický profil voličů, kteří se voleb nezúčastnili - Obecné trendy neúčasti jsou stejné jako v roce 2004, jsou zvlášť patrné u mladých a ekonomicky nejzranitelnějších lidí - Účast ve volbách do EP 2009 Volil(a) Nevolil(a) Total UE27 43% 57% Pohlaví Muž 44% 56% Žena 42% 58% Věk % 71% % 64% % 56% % 50% Vzdělání (věk při ukončení) 15-43% 57% % 60% % 48% Student(ka) 34% 66% Politická škála Levice 55% 45% Střed 41% 59% Pravice 61% 39% Povolání OSVČ 51% 49% Řídící pozice 53% 47% Jiný(á) zaměstnanec(-kyně) 44% 56% Dělník (dělnice) 36% 64% Muž (žena) v domácnosti 42% 58% Nezaměstnaný(á) 28% 72% V důchodu 49% 51% Student(ka) 34% 66% Problémy s placením účtů Většinou 34% 66% Občas 41% 59% Nikdy 46% 54% Pozitivní vztah k Evropské unii Ano 49% 34% Ne 41% 66% 16

17 Ne evropské úrovni se neúčast ve volbách zvyšuje, pokud: - je volič mladší 25 let: 71 % mladých lidí se nedostavilo do volebních místností, oproti 50 % osob starších 55 let. - volič ukončil studium dříve než v 16 letech: 57 % takových voličů se voleb nezúčastnilo, oproti 48 % voličů, kteří pokračovali ve studiu až do věku 20 a více let. Tato skutečnost je o to významnější, že nejstarší dotázaní kteří, jak jsme viděli, se do volebních místností dostavili v mnohem vyšší míře jsou obecně početnější v kategorii dotázaných, kteří ukončili studium dříve než v 16 letech. - je volič málo politicky vyhraněn: míra neúčasti je mnohem vyšší u Evropanů, kteří se sami na stupnici levice-pravice umisťují do středu (59 %), než u Evropanů, kteří jsou více politicky vyhranění, buď na levici (45 %), nebo na pravici (39 %). Upřesněme v tomto ohledu, že je častým jevem, že dotazovaní, kteří se sami umisťují do středu politického spektra, jsou méně politizovaní, méně angažovaní, a tedy samozřejmě nejméně odhodlaní jít volit. - je volič dělníkem nebo nezaměstnaným: pokud jde o kategorii zaměstnání, pozorujeme, že dělníci a nezaměstnaní jsou mezi voliči, kteří se dostaví do volebních místností, méně zastoupeni a míra jejich neúčasti činí 68 % u dělníků a 72 % u nezaměstnaných. Na druhou stranu je míra neúčasti nejnižší u voličů na vysokých pracovních postech, zejména u vedoucích pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. Tyto výsledky korelují s výsledky zkoumajícími vliv úrovně vzdělání na účast u voleb. - má volič problémy vyjít na konci měsíce s penězi: čím větší problémy v tomto ohledu existují, tím méně voličů se účastní voleb. Míra neúčasti mezi voliči, kteří mají většinou problémy s placením svých účtů na konci měsíce, činí 66 %, oproti 54 % mezi těmi, kteří tvrdí, že se do takové situace nikdy nedostali. To by mohlo znamenat, že se Evropské unii a jejím orgánům ve skutečnosti nepodařilo přesvědčit Evropany, že jsou schopné je chránit před stávajícími hospodářskými otřesy. 17

18 Ačkoli si můžeme povšimnout, že míra neúčasti je mírně vyšší u žen (+2 body) než u mužů, je potřeba zdůraznit, že mezi muži a ženami nejsou zásadní rozdíly. Tento jev byl již konstatován ve zvláštní analýze 5 vyhotovené pro Evropský parlament přestože se uvádí, že ženy mají slabší zájem o politiku obecně a o evropské záležitosti a evropské volby především, účastní se voleb prakticky ve stejné míře jako muži. Ženy se navíc v osmi zemích zúčastnily voleb ve větší míře než muži. Kromě toho pohled na hlasování podle pocitu svázanosti s Evropou vyvrací některá tvrzení o údajné silné účasti protievropsky smýšlejících voličů. Ti se totiž voleb zúčastnili v menší míře než ostatní občané. Naopak, pocit evropanství posiluje vůli účastnit se života Unie a plnit svou voličskou povinnost. Sociologický vývoj neúčasti ve volbách v letech Gender Male Female 56% 54% 58% 55% Age % 67% 64% 63% % 50% 56% 54% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Did not vote in 2004 Did not vote in 2009 Porovnání profilu voličů, kteří se nezúčastnili voleb v roce 2009, s těmi, kteří se nezúčastnili evropských voleb před pěti lety, svědčí o pokračování trendů. Stejně jako v roce 2004 se ženy voleb účastní v menší míře než muži. Neúčast podle věku dotazovaných je rovněž totožná jako u předchozích voleb mladí lidé se voleb účastní v mnohem menší míře. 5 Názory a postoje Evropanů před evropskými volbami v roce 2009 založené na průzkumech Eurobarometru EB68, EB69 a EB70. 18

19 Neúčast se zvyšuje ve všech kategoriích, avšak pozorujeme jisté rozdíly v jejím vývoji, zejména v závislosti na věku dotázaných. Zatímco poměr voličů, kteří se voleb nezúčastnili, zůstal relativně stabilní u voličů středního věku (25-39 let, 64 %, +1 bod a let, 56 %, +2 body), je míra neúčasti mezi mladými lidmi o něco výraznější (71 %, + 4 body). U nejstarších dotázaných (55 let a více) je rozdíl vůči předchozím volbám největší. V roce 2004 se voleb nezúčastnila pouze malá část této věkové skupiny, avšak v roce 2009 se jich neúčastnila polovina, což je nárůst o 9 bodů. Nejstarší dotázaní zůstávají nejaktivnějšími voliči, avšak právě u této kategorie byl pokles účasti nejvýraznější. Pro zastavení poklesu účasti v evropských volbách bude tedy nutné usilovat zejména o opětovnou mobilizaci seniorů. 19

20 b. Frekvence neúčasti - Neúčast spíše příležitostná - Jak jsme již zdůraznili výše, je účast ve vnitrostátních volbách výrazně vyšší než účast ve volbách evropských, a to ve všech členských státech. Dříve, než se pokusíme pochopit, proč se někteří voliči, kteří se účastní vnitrostátních voleb, neúčastní voleb evropských, rozdělili jsme potenciální voliče do několika kategorií 6 podle jejich volebního chování v posledních vnitrostátních a evropských volbách. Podívejme se, jaký je poměr těchto kategorií voličů: - Pravidelně hlasující: voliči, kteří se zúčastnili jak posledních všeobecných voleb konaných v jejich zemi, tak voleb evropských. Tvoří relativní většinu dotázaných, neboť je jich na úrovni Evropské unie 39 %. - Hlasující pouze na úrovni vnitrostátní: voliči, kteří hlasovali v posledních všeobecných volbách konaných v jejich zemi, avšak kteří se nezúčastnili voleb evropských. Na úrovni EU-27 je jich 33 %. - Pravidelně nehlasující: voliči, kteří se nezúčastnili ani posledních všeobecných voleb konaných v jejich zemi, ani voleb evropských. V Evropské unii tvoří téměř čtvrtinu (22 %) voličů. - Hlasující na evropské úrovni: voliči, kteří se celkem výrazně odlišují od všech tří ostatních kategorií, neboť se zúčastnili pouze posledních evropských voleb. Představují pouze 3 % vzorku dotázaných. 6 Tyto kategorie jsme vytvořili spojením otázky týkající se účasti v evropských volbách (QK1) s otázkou týkající se účasti v posledních všeobecných volbách (QK9). 20

21 15 ČS do roku ČS od roku EU /2007 : Volí v národních volbách i ve volbách do EP Pravidelní voliči % 40% % 44% % 23% Volí v národních volbách, ale ne ve volbách do EP Voliči mobilizovaní jen na národní úrovni % 31% % 30% % 33% Nevolí v národních volbách ani ve volbách do EP Pravidelní nevoliči % 23% % 20% % 39% Nevolí v národních volbách, ale volí ve volbách do EP Voliči mobilizovaní na evropské úrovni % 5% % 5% % 4% Výše uvedená tabulka tedy potvrzuje, že značný rozdíl v účasti mezi státy, jež přistoupily v roce 2004/2007, a státy ostatními, není důsledkem nezájmu o Evropskou unii, či dokonce negativního vztahu k ní ze strany voličů prvně uvedených států, ale spíše důsledkem většího sklonu k neúčasti v jakýchkoli volbách: skupinu, již jsme nazvali pravidelně hlasující, tvoří ve 12 státech, které jsou členy Unie od roku 2004/2007, 26 % (+3 body ve srovnání s rokem 2004) dotázaných, zatímco v 15 ostatních členských státech je to 43 % (-1 bod) dotázaných. Naopak pravidelně nehlasujících je, procentuelně vyjádřeno, mnohem více ve státech, které se staly členy Unie v roce 2004/2007 (33 %, -6 bodů), než v ostatních 15 členských státech (19 %, - 1 bod). Ačkoli tedy přetrvává značný rozdíl v míře účasti těchto dvou skupin zemí, zaznamenali jsme jeho zmenšení. Zdá se tudíž, že zatímco účast ve volbách, ať vnitrostátních či evropských, v 15 státech, které k Unii přistoupily před rokem 2004, neúprosně klesá, je trend ve 12 ostatních státech spíše pozitivní. 21

22 Závěrem si tedy můžeme položit otázku, zda bychom neměli věnovat zvláštní pozornost oněm 33 % Evropanů, kteří hlasovali v posledních vnitrostátních volbách, avšak kteří se rozhodli k neúčasti ve volbách evropských. Tyto voliče nelze považovat za zatvrzelé a bezpodmínečné neplniče volební povinnosti: mají totiž prokazatelně zkušenost s hlasováním. Jedná se tak o voliče potenciálně mobilizovatelné a evropské orgány musí zaměřit své komunikační úsilí zejména na ně. Měli bychom pojmenovat důvody, pro které se rozhodli k neúčasti ve volbách: nezájem o evropské záležitosti? Upřímně negativní vztah k Unii? Úmysl potrestat evropské orgány? Nebo, jednoduše, potrestat vnitrostátní vládu? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět později v části věnované důvodům neúčasti. 22

23 1.3 Rozhodující okamžik pro neúčast - Více než jeden nehlasující z pěti se rozhodl v den voleb - Pro lepší pochopení důvodů neúčasti je potřeba se nejprve zaměřit na okamžik, kdy se Evropané, kteří se voleb nezúčastnili (57 %), rozhodli pro tento krok 7 : jedná se ve skutečnosti o impulzivní rozhodnutí, nebo o promyšlenou a dopředu připravenou volbu? V tomto ohledu můžeme rozlišit tři skupiny: - Bezpodmínečně nehlasující: 22 % občanů Unie, kteří se neúčastnili evropských voleb, uvedlo, že nevolí nikdy. - Nehlasující po uvážení: 33 % voličů se takto rozhodlo několik týdnů, či dokonce měsíců před volbami. - Impulzivně nehlasující: do této kategorie spadá 32 % nehlasujících. Rozhodli se několik dnů před volbami, nebo dokonce v den konání voleb. 7 QK3b Kdy jste se rozhodli, že se nezúčastníte nedávných voleb do Evropského parlamentu? 23

24 Následující tabulka uvádí výsledky za všech 27 členských států: QK3b : Kdy jste se rozhodli nezúčastnit se nedávných voleb do Evropského parlamentu? Vzorek : nevoliči ve volbách do EP 2009 (57% celk. vzorku) Nikdy nevolí ST (několik měsíců nebo několik týdnů) ST (několik dní nebo v den voleb) Míra volební neúčasti EU 27 22% 33% 32% 57% BE 50% 30% 9% 9.6% BG 14% 41% 30% 61.0% CZ 29% 34% 32% 71.8% DK 14% 29% 42% 40.5% DE 21% 40% 30% 56.7% EE 23% 33% 27% 56.2% IE 23% 28% 20% 41.4% EL 8% 59% 30% 47.4% ES 34% 30% 25% 55.1% FR 12% 29% 40% 59.4% IT 16% 45% 34% 35.0% CY 11% 49% 34% 40.6% LV 21% 38% 34% 46.3% LT 16% 35% 40% 79.0% LU 57% 12% 10% 9.2% HU 20% 46% 27% 63.7% MT 23% 50% 13% 21.2% NL 19% 24% 44% 63.2% AT 19% 41% 31% 54.0% PL 20% 34% 30% 75.5% PT 15% 49% 27% 63.2% RO 6% 35% 43% 72.3% SI 24% 29% 40% 71.6% SK 11% 34% 46% 80.4% FI 22% 33% 39% 61.4% SE 17% 30% 44% 54.5% UK 39% 20% 24% 65.2% Analýza výsledků této otázky v geografické rovině ukazuje, že pro neúčast ve větším předstihu se voliči rozhodli v zemích jižní Evropy. Nejvyšší podíl voličů, kteří se rozhodli nehlasovat několik týdnů, či dokonce měsíců před volbami, totiž najdeme v Řecku (59 %), na Maltě (50 %), v Portugalsku a na Kypru (49 %). Tento podíl je rovněž významný v Itálii (45 % se rozhodlo v posledních dnech před volbami), zatímco Španělsko představuje v tomto ohledu výjimku (30 %). 24

25 Na druhou stranu se zdá, že pro neúčast krátce před volbami se voliči rozhodli ve většině zemí na severu a ve středu Evropy, zejména ve Švédsku (44 %), Nizozemsku (44 %), Dánsku (42 %) a Finsku (39 %). Pozorujeme významnou pozitivní korelaci mezi mírou neúčasti a podílem voličů, kteří se rozhodli nehlasovat v posledních dnech před volbami (0,69): svědčí to o tom, že v zemích, kde byl podíl nehlasujících voličů nejvyšší, se zároveň voliči rozhodli nehlasovat v nejmenším předstihu. Týká se to zejména Slovenska (80,4% neúčast; 46 % nehlasujících se rozhodlo na poslední chvíli), Litvy (79 %; 40 %) a Rumunska (72,3 %; 43 %). Je tomu tak i v některých zemích EU-15, zejména v Nizozemsku (neúčast ve výši 63,2 %; 44 % voličů se rozhodlo nehlasovat v posledních dnech před volbami). V jistém smyslu lze z těchto výsledků vyčíst povzbudivé znamení pro příští volby, protože se na základě těchto skutečností lze domnívat, že je možné zvýšit účast v zemích, v nichž je podíl nehlasujících nejvyšší: tento vysoký počet dotázaných, kteří se rozhodli k neúčasti v poslední chvíli před volbami (několik dní předem nebo dokonce v den konání voleb), totiž o svém rozhodnutí dlouho nepřemýšlel. Jedná se spíše o spontánní rozhodnutí. Tyto voliče je pravděpodobně možné mobilizovat, pokud správně pochopí, o co ve volbách jde a jaký mají význam. Proto je nutné zaměřit se na profil těchto voličů, kteří se rozhodli nehlasovat v posledních dnech před volbami (neboť se jeví jako nejsnadněji mobilizovatelní): vypracování jejich profilu se může ukázat jako užitečné pro zvýšení volební účasti v příštích evropských volbách. 25

26 QK3b : Kdy jste se rozhodli, že se nezúčastníte nedávných voleb do Evropského parlamentu? ST Vzorek : nevoliči Rozhodl Rozhodl Rozhodl ST Rozhodl (několik ve volbách do (a) se (a) se (a) se (několik Nikdy (a) se měsíců EP 2009 (57% před před několik [NV] dní nebo nevolí v den nebo celkového několika několika dní před v den voleb několik vzorku) měsíci týdny volbami voleb) týdnů) EU 27 22% 18% 15% 16% 16% 13% 33% 32% POHLAVÍ Muž 23% 19% 14% 16% 15% 13% 33% 31% Žena 21% 17% 15% 17% 17% 13% 32% 34% VĚK % 11% 8% 17% 14% 17% 19% 31% % 14% 12% 14% 18% 14% 26% 32% % 20% 18% 16% 18% 10% 38% 34% % 23% 18% 18% 13% 12% 41% 31% VZDĚLÁNÍ 15-25% 20% 18% 15% 12% 10% 38% 27% % 19% 14% 16% 16% 12% 33% 32% % 18% 14% 18% 22% 14% 32% 40% Student(ka) 26% 9% 8% 21% 16% 20% 17% 37% POVOLÁNÍ OSVČ 18% 19% 14% 18% 20% 11% 33% 38% Řídící pozice 9% 15% 15% 18% 28% 15% 30% 46% Jiný(á) zaměstnanec(- kyně) 19% 18% 13% 17% 20% 13% 31% 37% Dělník (dělnice) 24% 18% 15% 15% 15% 13% 33% 30% Muž (žena) v domácnosti 25% 16% 16% 14% 16% 13% 32% 30% Nezaměstnaný(á) 38% 17% 12% 12% 11% 10% 29% 23% V důchodu 15% 23% 18% 18% 13% 13% 41% 31% Student(ka) 26% 9% 8% 21% 16% 20% 17% 37% VOLIL(a) V NÁRODNÍCH VOLBÁCH Ano 6% 19% 18% 21% 22% 14% 37% 43% Ne 41% 17% 11% 11% 9% 11% 28% 20% Ze sociodemografické analýzy výsledků nevyplývají hluboké rozdíly podle pohlaví či věku dotazovaných, i když se zdá, že mezi ženami a dotázanými ve věku 40 až 54 let je o něco větší podíl voličů (34 % v obou kategoriích), kteří se rozhodli pro neúčast v evropských volbách v posledních dnech před volbami. 26

27 Na druhou stranu úroveň vzdělání a povolání dvě silně související kritéria jsou velmi zásadní. Mezi nehlasujícími je totiž více voličů s vyšším vzděláním (40 %), nebo voličů, kteří jsou vedoucími pracovníky (46 %). Mezi voliči, kteří se zúčastnili posledních vnitrostátních voleb, avšak kteří se nezúčastnili voleb evropských, je rovněž poměrně hodně těch, kteří se rozhodli v posledních dnech před volbami. Zjišťujeme tedy, že mezi nehlasujícími voliči je největší podíl dotázaných, kteří se k neúčasti v evropských volbách konaných ve dnech 4. až 7. června tohoto roku rozhodli v posledních dnech, v kategoriích, které se obecně voleb účastní a které se zejména v největší míře účastnily evropských voleb v roce V tomto výsledku lze opět spatřovat povzbudivé znamení, neboť je možné se domnívat, že tito voliči budou snáze opětovně mobilizovatelní pro příští volby. 27

28 1.4 Důvody neúčasti - Důvodem neúčasti je především nedostatek důvěry v politiku obecně - Pochopit důvody neúčasti je důležité v několika ohledech: jednak jde o zásadní faktor pochopení voleb, jednak to může být užitečné pro volby příští, v nichž půjde o obrat trendu postupného neúprosného poklesu účasti v evropských volbách. Položili jsme nehlasujícím voličům otázku, z jakých důvodů může jich být víc, mohou být osobní, profesní či ideologické povahy se nedostavili do volebních místností 8. Dotázaní měli možnost uvést až tři odpovědi jako vysvětlení svého rozhodnutí. Důvody neúčasti Základ: dotázaní, kteří se nezúčastnili voleb (57 % celkového vzorku) Lack of trust in/ dissatisfaction with politics generally 28% Not interested in politics as such Vote has no consequences/ vote does not change anything 17% 17% On holiday/ away from home Too busy/ no time/ work Do not know much about the EU/ EP or the EP elections Rarely or never vote 10% 10% 10% 10% Not interested in European matters 9% Not really satisfied with the European Parliament as an institution 8% Sick/ health problem at the time 7% Lack of public debate/ lack of electoral campaign 6% Involved in a family/ leisure activity 5% Opposed to the EU 4% Registration or voting card problems 3% Did not know there were elections 2% Other (SPONTANEOUS) 6% DK 3% Nejčastěji uváděnou odpovědí nehlasujících voličů byl jednoznačně nedostatek důvěry v politiku obecně či nespokojenost s ní (28 %). S poměrně velkým odstupem dotázaní na druhém místě uvedli nezájem o politiku, ale také pocit zbytečnosti, který v nich obecně hlasování vyvolává (v obou případech 17 % odpovědí). 8 QK4b : Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k neúčasti v nedávných volbách do Evropského parlamentu? 28

29 Je tedy nutné poznamenat, že žádný z prvních tří uváděných důvodů neúčasti nesouvisí přímo s Evropskou unií a s jejími orgány. Neznalost EU a Evropského parlamentu uvádí totiž pouze 10 % vzorku dotázaných a nespokojenost s Evropským parlamentem pouze 8 % z nich. Následuje skupina tří důvodů, z nichž každý uvádí 10 % z 57 % Evropanů, kteří se nezúčastnili voleb: fyzická nemožnost dostavit se do volební místnosti, ať již z důvodu dovolené, nedostatku času, nebo jednoduše proto, že se voleb účastní jen zřídka, či dokonce nikdy. Další důvody uvádí méně než 10 % z 57 % Evropanů, kteří se nezúčastnili voleb. Srovnání mezi členskými státy Mezi důvody uváděnými voliči, kteří se nezúčastnili voleb, jako vysvětlení neúčasti, lze rozlišit různé kategorie: 1/ Nezájem o politiku obecně či její kritika. Tato kategorie zahrnuje zdaleka nejvíc odpovědí, a to zejména: - Nedůvěru či nespokojenost s politikou obecně (28 %): tento důvod je zvlášť významný u Řeků (51 %), Bulharů (45 %), Kypřanů a Rumunů (44 % v obou případech). - Názor, že hlas dotázaného nic neovlivní (17 %): tento důvod uvádějí zejména Lotyši (38 %), Rakušané (35 %) a Bulhaři (31 %). - Obecný nezájem o politiku (17 %): Maďaři a Malťané (29 % v obou případech), stejně jako dotázaní ze Španělska (26 %) uvedli tento důvod neúčasti nejčastěji. - Obecné odmítání volební povinnosti (10 %): tento důvod uvádějí ve velké míře Slovinci (23 %). 29

30 Tato odluka mezi politikou a nehlasujícími voliči byla zkoumána na jiném místě tohoto průzkumu, tentokrát u všech dotázaných: 39 % Evropanů tvrdí, že je politika velmi zajímá 9, což je o 7 bodů méně než v roce Níže uvedená mapa znázorňuje vnitrostátní výsledky u důvodu Nedostatek důvěry v politiku / nespokojenost s politikou obecně, který uvedlo 28 % nehlasujících voličů. Základ: Evropané, kteří se nezúčastnili voleb (57 % celkového vzorku) 9 QK7.10 : U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru: Politika vás velmi zajímá. V roce 2004 zněla otázka přesně takto: Politiku a obecné dění vás velmi zajímají. 30

31 2/ Neúčast z důvodů přímo souvisejících s Evropskou unií. Důvody přímo spojené s Evropskou unií, ať už se jedná o neznalost orgánů a jejich fungování, nezájem či negativní vztah, jsou uváděny méně často. - Nedostatečná úroveň znalosti Evropské unie, Evropského parlamentu nebo evropských voleb (10 %): tento důvod však uvádí 20 % švédských, 17 % rakouských a 16 % francouzských nehlasujících voličů. - Nezájem o evropské záležitosti (9 %): 17 % nehlasujících rakouských voličů uvádí tento důvod. - Nespokojenost s Evropským parlamentem (8 %): tento důvod uvádějí nejvíce rakouští (24 %) a švédští (16 %) nehlasující voliči. - Chybějící veřejná diskuse o volbách a chybějící předvolební kampaň (6 %): někteří Evropané, kteří se rozhodli voleb nezúčastnit, se domnívají, že předvolební kampaň začala příliš pozdě. - Negativní vztah k Unii (4 %): tento důvod uvádí pouze nepatrná část nehlasujících voličů, ovšem ve Švédsku tento poměr dosahuje 13 % a v Rakousku 11 %. Pozorujeme zajímavý rozdíl mezi odpověďmi získanými od nehlasujících voličů v Rakousku a ve Spojeném království, což jsou dvě země, které se často řadí do europesimistického tábora: Rakušané uvádějí ke své neúčasti důvody přímo spojené s Evropskou unií ve větší míře, než kolik činí evropský průměr, zatímco Britové uvádějí především obecnou nedůvěru v politiku a dále faktičtější důvody, které rozvedeme níže. 31

32 3/ Neúčast z osobních důvodů: Nepřítomnost nebo přílišná zaneprázdněnost (10 % v obou případech), zdravotní problémy (7 %), rodinné důvody (5 %) nebo problémy s registrací na volební seznamy (3 %) jsou třetím typem důvodů, jež uvádějí voliči, kteří se nezúčastnili posledních evropských voleb. Tyto faktické důvody, které jsou tudíž a priori konjunkturální, nesouvisejí s politikou obecně ani s Evropskou unií. Nehlasující voliči, kteří uvádějí tyto důvody, by se mohli zúčastnit příštích evropských voleb: nejedná se zde totiž ani o nezájem, ani o negativní vztah k politice nebo k evropským záležitostem, ale spíše o souběh okolností. Proto si s ohledem na 10 % voličů, kteří uvádějí, že nehlasovali, protože byli nepřítomni nebo na dovolené, můžeme klást otázku, zda zvolené datum konání evropských voleb nemá negativní vliv na účast. Kdyby se evropské volby konaly na podzim nebo v březnu, mohla by být volební účast nepochybně vyšší. Pokud jde o jednotlivé členské státy, můžeme zdůraznit následující skutečnosti 10 : - Čím je v dané zemi vyšší míra neúčasti, tím je kritika nehlasujících voličů vůči politickému systému obecně jednoznačnější. Týká se to zejména Slovenska (37 %), České republiky (39 %), a ještě více Rumunska (44 %). - Kritika či neznalost vyjádřená nehlasujícími voliči vůči evropským institucím je zvlášť silná ve Švédsku, a zejména pak v Rakousku. 24 % Rakušanů a 16 % Švédů tak uvádí, že je ne zcela spokojeno s Evropským parlamentem jako institucí. Ve srovnání s tím jsou nehlasující britští voliči v tomto ohledu na úrovni evropského průměru (9 % pro britské voliče, 8 % pro celou Unii). 10 Pro podrobnější informace viz celkové výsledky uvedené v příloze této zprávy. 32

33 - Nakonec je potřeba položit si u některých zemí otázku vhodnosti konání voleb v pracovním dnu, a nikoli v neděli (jedná se zejména o Slovensko, Nizozemsko a Spojené království). V těchto zemích, v nichž je mimochodem podíl nehlasujících voličů vyšší než evropský průměr, voliči častěji než v jiných zemích uvádějí problém dostavit se do volební místnosti. 15 % Britů, 19 % Nizozemců a 20 % Slováků tak uvedlo, že neměli čas jít volit, protože byli příliš zaneprázdněni. Jinými slovy se lze domnívat, že konání evropských voleb v pracovním týdnu má v některých zemích negativní dopad na celkovou míru účasti. 33

34 1.5 Politická vyhraněnost dotázaných - Více než polovině všech Evropanů není blízká žádná politická strana - Výše jsme uvedli, že důvody, které Evropané uvádějí pro vysvětlení své neúčasti v evropských volbách, se týkají především jejich obecného nezájmu, či dokonce určité nedůvěry v politiku. Analýza náklonnosti Evropanů k některé politické straně potvrzuje postupné odcizování Evropanů a politiky: méně než každý druhý dotázaný uvádí, že mu je některá z politických stran blízká (43 % dotázaných, oproti 54 % dotázaných, kteří uvádějí, že jim žádná politická strana spíše či vůbec není blízká) K10 Je vám některá z politických stran blízká? Ano, velmi blízká; ano, spíše blízká; ne, spíše mi není blízká; ne, žádná mi není blízká. 34

35 Srovnání mezi členskými státy Tato náklonnost k některé politické straně je zvlášť silná na Maltě, kde 78 % dotázaných uvedlo, že jim je některá politická strana velmi nebo spíše blízká. Tento pocit je rovněž významný v Nizozemsku (62 %), na Kypru (60 %), v Itálii a ve Švédsku (v obou případech 59 %). V Lucembursku, Řecku, Rakousku, Belgii a Španělsku vyjadřuje náklonnost k některé politické straně rovněž 50 % dotázaných a více. Tento pocit je na druhé straně velmi menšinový ve Spojeném království (22 %), Rumunsku (26 %) a Polsku (31 %). Obecně se zdá, že náklonnost k politickým stranám je slabší v zemích střední a východní Evropy. V Maďarsku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, v České republice, Polsku a Rumunsku se totiž k podpoře některého politického uskupení hlásí méně voličů než v Evropské unii jako celku, kde tuto podporu vyjadřuje 43 % Evropanů. Srovnání hlasujících / nehlasujících Existuje zřejmá souvislost mezi náklonností k politické straně a účastí v evropských volbách? Zdá se to být logické a potvrzuje to geografická analýza: pozorujeme totiž pozitivní korelaci (0,56) mezi mírou účasti v evropských volbách a deklarovanou náklonností k některé politické straně, a to i přes některé výjimky, jako je Nizozemsko, kde dotázaní vyjádřili silnou ideologickou náklonnost k některé politické straně, avšak voleb se nezúčastnili. Tuto souvislost mezi politickou vyhraněností a účastí ve volbách rovněž přímo potvrzuje analýza blízkého vztahu k některé politické straně na základě hlasování v evropských volbách v červnu tohoto roku; jestliže velká většina dotázaných, kteří se zúčastnili evropských voleb, uvádí, že je jim blízké některé politické uskupení (63 % proti 36 % dotázaných, kteří jsou opačného názoru), je situace u dotázaných, kteří se voleb nezúčastnili, opačná: Pouze jedna čtvrtina uvádí, že má vztah k některému politickému uskupení, oproti 72 %, kteří tento vztah nemají. To ještě více posiluje domněnku, že neúčast, jak ji pozorujeme v evropských nebo vnitrostátních volbách, je především spojena s malou mírou politické vyhraněnosti či s nedůvěrou vůči politice. 35

36 Sociodemografická analýza Z analýzy výsledků podle sociodemografického profilu vyplývá, že: - mužům je patrně v mírně vyšší míře blízká některá politická strana než ženám, - politická vyhraněnost dotázaných nepřetržitě roste s jejich věkem: 30 % dotázaných ve věku 18 až 24 let uvádí, že je jim některá politická strana blízká, což však uvádí 36 % dotázaných ve věku let, 42 % dotázaných ve věku let a 52 % dotázaných ve věku 55 let a výše. Tím lze nepochybně částečně vysvětlit vysokou míru neúčasti u mladých lidí, - dotázaní, kteří absolvovali nejdelší dobu studia, jsou více politicky vyhranění (50 %) než dotázaní, kteří studium ukončili mezi 16. a 19. rokem věku (40 %). Evropanům, kteří ukončili studium nejdříve, je některá politická strana blízká v míře pohybující se mezi prvními dvěma skupinami (45 %), avšak zde se možná jedná o faktor věku, neboť podíl starších osob mezi Evropany, kteří ukončili svá studia před 16. rokem věku, je zvlášť vysoký, - Téměř polovina dotázaných, kteří uvádějí, že se cítí být svázáni s Evropskou unií, uvádí, že je jim některá politická strana blízká (49 %), oproti pouhé třetině dotázaných, kteří se necítí být svázáni s Evropskou unií (33 %). 36

37 QK10 Diriez-vous que vous vous sentez proche d un parti politique? Oui Non NSP UE27 43% 54% 3% Sexe Homme 45% 52% 3% Femme 41% 57% 2% Age % 68% 2% % 61% 3% % 55% 3% % 46% 2% Age de fin d'études 15-45% 53% 2% % 57% 3% % 48% 2% Tjs étudiant 36% 61% 3% Se sent attaché(e) à l'europe Oui 49% 49% 2% Non 33% 65% 2% A voté aux dernières élections européennes Oui 63% 36% 1% Non 25% 72% 3% Kategorie dotázaných, kteří jsou nejvíce politicky vyhranění osoby starší, vzdělanější, pociťující svázanost s Evropskou unií se také v největší míře zúčastnily minulých voleb. Zaměřme se nyní na úroveň informovanosti, již uvedli dotázaní. 37

38 1.6 Úroveň informovanosti a účast ve volbách - Pocit nedostatku informací zůstává menšinový, avšak od posledních evropských voleb se mírně zvýšil - Viděli jsme, že úroveň vzdělání a stupeň politické vyhraněnosti Evropanů měly vliv na účast Evropanů ve volbách konaných ve dnech 4. až 7. června tohoto roku. Je pravděpodobné, že úroveň informovanosti hraje v tomto ohledu rovněž svou roli. Celkově uvádí absolutní většina dotázaných (53 %), že měli veškeré nezbytné informace, aby se rozhodli, komu dát hlas v minulých evropských volbách. I přes tento v celku pozitivní výsledek je potřeba podotknout, že pocit dobré informovanosti od voleb v roce 2004 (59 %) citelně zeslábl (53 %). A naopak, 42 % dotázaných uvádí, že neměli veškeré informace pro účast ve volbách: Tento poměr není zanedbatelný, nicméně zůstává menšinový, ačkoli se ve srovnání s evropskými volbami v roce 2004 zvýšil (42 %, +3 body). Ve volbách v roce 2004 existoval skutečně propastný rozdíl v informovanosti, který rozděloval bývalou EU-15 a 10 zemí, které o několik týdnů dříve přistoupily k Evropské unii: v roce 2004 uvádělo 42 % voličů z 10 nových členských států, že mají k dispozici veškeré informace nezbytné pro výběr kandidáta v evropských volbách, přičemž v 15 ostatních zemích to bylo 62 %. Za 5 let tento názor posílil ve 12 členských státech, které přistoupily od roku 2004, o 7 bodů a je nyní většinový, avšak v dalších 15 členských státech ztrácí 8 bodů. V tomto ohledu se zdá, že se odlišnosti mezi zeměmi bývalé EU-15 a zeměmi, jež k Evropské unii přistoupily od roku 2004, výrazně zmenšily. 38

39 Úroveň informovanosti vnímaná během posledních dvou voleb do Evropského parlamentu Volby do EP 2004 Volby do EP 2009 % odpovědí spíše ano Měli jste všechny informace potřebné k tomu, abyste si mohli vybrat, koho budete volit v nedávných volbách do Evropského parlamentu EU ČS do roku ČS od roku 2004 Rozd. 15 ČS do roku ČS od roku 2004 EU ČS do roku ČS od roku 2004 Rozd. 15 ČS do roku ČS od roku % 62% 42% % 54% 49% +5 Srovnání mezi členskými státy Z analýzy výsledků podle jednotlivých zemí vyplývá výrazná korelace mezi mírou účasti a pocitem dostatečné informovanosti pro účast ve volbách 12. Tento výsledek ilustrují dva krajní případy: na jedné straně žebříčku je 90 % Malťanů, kteří uvedli, že mají dostatek informací pro hlasování, a to se promítá do účasti ve volbách, jež činí 78,8 %, což je nejvíce v Evropské unii ze zemí, kde účast není povinná. Na druhou stranu pouze 42 % Poláků uvádí, že si myslí, že měli v ruce všechny karty pro účast v evropských volbách konaných v červnu tohoto roku (to je podíl hluboko pod 53 % zaznamenanými v Evropské unii jako celku), a nakonec se jich dostavilo do volebních místností 24,5 % (třetí nejhorší účast v Unii). 12 Korelace ve výši 0,66. 39

40 Účast ve volbách do EP 2009 podle vnímané úrovně informovanosti Měl(a) všechny informace potřebné k účasti ve volbách % spíše ano Zúčastnil(a) se voleb do Evropského parlamentu konaných v roce 2009 EU 27 53% 43.0% MT 90% 78.8% CY 79% 59.4% LU 75% 90.8% EE 71% 43.8% FI 70% 38.6% BE 69% 90.4% EL 68% 52.6% IE 67% 58.6% LV 66% 53.7% SK 63% 19.6% AT 62% 46.0% DK 60% 59.5% IT 60% 65.0% SI 60% 28.4% HU 59% 36.3% SE 58% 45.5% LT 57% 21.0% DE 56% 43.3% ES 54% 44.9% NL 53% 36.8% BG 49% 39.0% CZ 49% 28.2% FR 49% 40.6% RO 49% 27.7% PT 44% 36.8% PL 42% 24.5% UK 42% 34.8% 40

41 Sociodemografická analýza Souvislost mezi mírou obdržených informací a účastí přímo vyplývá z následující tabulky: Voliči, kteří se domnívali, že mají k dispozici dostatek informací, se většinou dostavili do volebních místností. Ti, kdo byli opačného názoru, se většinou voleb nezúčastnili. Měli jste všechny informace potřebné k tomu, abyste si mohli vybrat, koho budete volit v nedávných volbách do Evropského parlamentu Spíše ano Spíše ne NV EU 27 53% 42% 5% Pohlaví Muž 57% 38% 5% Žena 50% 45% 5% Věk % 50% 6% % 45% 6% % 39% 4% % 40% 5% Věk při ukončení studia 15-47% 47% 6% % 42% 5% % 36% 3% Stále studuje 51% 43% 6% Volil(a) v posledních volbách do EP Ano 69% 29% 2% Ne 37% 56% 7% Byl(a) vystaven(a) kampani Ano 63% 34% 3% Ne 35% 59% 6% Sociodemografická analýza výsledků ostatně potvrzuje tento závěr: Kategorie, jež měli k dispozici nejvíce informací, se rovněž v největší míře zúčastnily voleb. Jedná se zejména o osoby ve věku 40 let a více, osoby s nejdelší dobou studia, ale také osoby, které byly vystaveny komunikační kampani vybízející k účasti ve volbách. V následující části provedeme podrobnou analýzu dopadů této kampaně pro účast ve volbách. 41

42 2. Kampaň k volbám do Evropského parlamentu Po provedení analýzy neúčasti ve volbách a snaze o pochopení důvodů této neúčasti je tato druhá část věnována zkoumání, do jaké míry jsou Evropané vystaveni komunikační kampani vybízející k účasti ve volbách. Měla tato kampaň, evropská nebo vnitrostátní, vliv na volební chování? Měla pozitivní dopad na rozhodnutí voličů zúčastnit se voleb? Přineslo poselství, které chtěly předat evropské orgány a členské státy, své ovoce? Lze si z toho vzít ponaučení do budoucna pro zlepšení komunikace evropských orgánů obecně, a zejména Evropského parlamentu? 2.1 Vzpomínky na kampaň vybízející k účasti ve volbách - Voliči si obecně vzpomínají dobře, došlo k výraznému zlepšení ve srovnání s rokem 2004, ovšem na účasti se to reálně neprojevilo - Více než dvě třetiny Evropanů (67 %) si vzpomínají, že viděli, slyšeli nebo četli materiály v rámci kampaně vybízející voliče k účasti v evropských volbách 13. Porovnáme-li tento údaj se situací v roce 2004, kdy byla položená otázka podstatně odlišná 14, jedná se o vzestup o 30 bodů! 13 Vzpomínáte si Vy osobně, že jste viděl/a v televizi, na internetu nebo na plakátech nebo že jste četl/a v novinách nebo slyšel/a v rádiu kampaň, která vybízí lidi, aby hlasovali v evropských volbách? 14 Vzpomínáte si na kampaň nebo reklamu, která nepochází od politických stran a jež vybízí lidi, aby se zúčastnili evropských voleb? Ano; Ne, 42

43 Srovnání mezi členskými státy Míra vzpomínek na kampaň vyzývající k účasti ve volbách - Účast ve volbách do EP 2009 Vzpomínky na kampaň Účast ve volbách do EP vyzývající k účasti ve 2009 volbách EU 27 67% 43.0% MT 89% 78.8% SE 86% 45.5% SK 82% 19.6% EE 80% 43.8% DK 79% 59.5% HU 79% 36.3% CY 78% 59.4% NL 78% 36.8% ES 76% 44.9% CZ 75% 28.2% SI 75% 28.4% LU 74% 90.8% IE 72% 58.6% LT 72% 21.0% AT 72% 46.0% FI 71% 38.6% DE 69% 43.3% PT 67% 36.8% EL 66% 52.6% FR 66% 40.6% LV 66% 53.7% PL 66% 24.5% RO 62% 27.7% IT 60% 65.0% UK 54% 34.8% BE 53% 90.4% BG 45% 39.0% Vzpomínky se v jednotlivých zemích výrazně liší: dotázaní na Maltě (89 % s vysokou mírou účasti ve výši 78,8 %) a ve Švédsku (86 %; 45,5 %), ale také na Slovensku, které se z hlediska účasti umístilo na konci žebříčku (82 %; 19,6 %), se s kampaní setkali ve velké míře. Docházíme tedy ke zjištění, že vysoká míra vzpomínek na kampaň nejde automaticky ruku v ruce s vysokou mírou účasti. 43

44 Stejně tak v zemích, v nichž si voliči na kampaň vzpomínají nejméně, pozorujeme velmi rozdílnou míru účasti: Bulharsko (45 % voličů si vzpomíná, účast činila 39 %), Spojené království (54 %; 34,7 %), Itálie (60 %; 65 %). Z této tabulky je možné vyvodit závěr, že voliči si v zemích, které k Evropské unii přistoupily nedávno (v letech 2004 a 2007), vzpomínají na kampaň ve stejné míře, jako v ostatních zemích Unie. Účast byla nicméně v prvně jmenovaných státech výrazně nižší. Sociodemografická analýza Z posouzení sociodemografického profilu dotázaných vyplývají některé rozdíly, které však nejsou výrazné. Výsledky jsou lepší u: - mužů (69 %) než u žen (64 %); - dotázaných, kteří pokračovali ve studiu po 19. roku věku (73 %), než u těch, kteří studium ukončili před 16. rokem věku; - nejvíce politicky vyhraněných dotázaných, kteří se označili za stoupence levice či pravice (72 % v obou případech), než u dotázaných, kteří se označili za stoupence politického středu (66 %); - dotázaných, kteří se cítí být Evropany (74 %), než u dotázaných, kteří se jako Evropané necítí (55 %). Tento výrazný rozdíl (19 procentních bodů) lze bezpochyby přičíst skutečnosti, že dotázaní, kteří se cítí být evropskými občany, více vnímají evropské záležitosti. 44

45 Obecně vzato si ve srovnání s průměrem na kampaň vzpomíná o něco více dotázaných, kteří se voleb zúčastnili: 73 %, u nehlasujících voličů je to 61 %. Účast ve volbách do Evropského parlamentu 2009 EU 27 Volil(a) Nevolil(a) Vzpomíná si na kampaň vyzývající lidi, aby šli volit v evropských volbách 67% 73% 61% Nevzpomíná si na kampaň vyzývající lidi, aby šli volit v evropských volbách 30% 25% 36% NV/SR 3% 2% 3% Srovnatelně, zatímco si na kampaň nevzpomíná pouze čtvrtina voličů hlasujících v evropských volbách, uvádí více než třetina nehlasujících voličů, že si na kampaň vybízející k účasti v evropských volbách nevzpomíná (36 %). Analýza sociodemografického profilu hlasujících byla provedena v první části této zprávy. 45

46 3. Váha evropských otázek ve volbách V této poslední části analýzy se více zaměříme na Evropany, kteří se evropských voleb zúčastnili, tedy na 43 % našeho celkového vzorku dotázaných: ddy se rozhodli, a zejména, které téma bylo pro jejich rozhodnutí nejdůležitější, to jsou otázky, na které se pokusíme odpovědět. Tyto otázky mohou také přispět k pochopení důvodů nízké účasti: analýza argumentů uvedených voliči jako důvod jejich rozhodnutí k účasti ve volbách nepřímo naznačuje, z jakých důvodů se nehlasující voliči nedostavili do volebních místností. 3.1 Okamžik rozhodnutí - Velká většina voličů hlasuje stále stejným způsobem, nebo se rozhoduje poměrně dlouho před volbami - Každý druhý hlasující uvádí, že volí stále stejným způsobem 15. Voliči jsou nejčastěji věrni své straně či kandidátovi, a to bez ohledu na druh voleb. O něco více než třetina z nich se rozhoduje několik měsíců či několik týdnů před volbami. Můžeme si dokonce položit otázku, do jaké míry je předvolební kampaň která začíná nejčastěji v posledních týdnech před volbami, skutečně schopna ovlivnit volbu voliče. Pouze 15 % hlasujících voličů se rozhodlo v posledních dnech, či dokonce poslední den před volbami. 15 QK3a Kdy jste se rozhodli, které politické straně nebo kandidátovi dáte hlas v nedávných volbách do Evropského parlamentu? 46

47 Souhrn těchto výsledků je při srovnání s evropskými volbami v roce 2004 relativně stabilní. Lze si pouze povšimnout, že ačkoli podíl věrných voličů, kteří volí stále stejným způsobem, citelně poklesl (-2 body), zvýšil se podíl voličů, kteří se pro svého kandidáta rozhodli poměrně dlouho přede dnem konání voleb (několik týdnů, či dokonce měsíců), na 34 % (+6 bodů). Stejně tak dotázaných, kteří svůj výběr provedli na poslední chvíli před volbami, je o něco méně než v roce 2004 (15 %, -4 body). 47

48 Srovnání mezi členskými státy QK3a : Kdy jste se rozhodli pro politickou stranu nebo kandidáta, které jste volili v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Vzorek : Voliči ve volbách do EP 2009 (43% celk. vzorku) Vždy volí takto ST (několik měsíců nebo několik týdnů) ST (několik dní nebo v den voleb) Míra volebn í účasti EU 27 50% 34% 15% 43.0% LV 17% 51% 32% 53.7% FR 41% 28% 30% 40.6% SE 26% 46% 27% 45.5% NL 40% 34% 26% 36.8% DK 40% 34% 25% 59.5% FI 38% 37% 25% 38.6% CZ 50% 28% 22% 28.2% UK 41% 36% 22% 34.8% LT 50% 31% 19% 21.0% BE 53% 29% 18% 90.4% EE 40% 41% 18% 43.8% AT 49% 33% 18% 46.0% SI 54% 28% 18% 28.4% RO 48% 33% 17% 27.7% LU 42% 41% 16% 90.8% SK 50% 34% 16% 19.6% IE 41% 46% 13% 58.6% EL 63% 24% 13% 52.6% DE 51% 36% 12% 43.3% MT 66% 22% 12% 78.8% CY 76% 13% 11% 59.4% BG 46% 42% 11% 39.0% ES 60% 28% 11% 44.9% PL 49% 36% 10% 24.5% PT 58% 32% 8% 36.8% IT 58% 35% 6% 65.0% HU 54% 41% 5% 36.3% Z této tabulky vyplývá, že na rozdíl od voleb v roce 2004 je velmi malý rozdíl mezi 12 státy, které se evropských voleb účastní od roku 2004, a státy ostatními. Analýza výsledků v jednotlivých zemích ukazuje značné rozdíly v chování voličů: téměř každý třetí volič se rozhodl pouze několik dnů před volbami, či dokonce v den konání voleb v Lotyšsku (32 %), ve Francii (30 %), ve Švédsku (27 %) a v Nizozemsku (26 %). 48

49 Stejně tak podíl věrných voličů, kteří uvedli, že hlasovali jako obvykle, je v těchto zemích nižší. Zejména to platí pro Lotyšsko, kde pouze 17 % voličů uvedlo, že volí stále stejným způsobem. Obecně vyjádřeno se zdá, že existuje předěl sever-jih, pokud jde o okamžik rozhodnutí. Obyvatelé jižních států se nejčastěji rozhodují v předstihu ať již volí stále stejným způsobem, nebo se rozhodují několik týdnů či měsíců předem, zatímco obyvatelé severních států jsou méně rozhodní a zdá se, že váhají do posledního okamžiku. Řekové (13 %), Malťané (12 %), Kypřané a Španělé (v obou případech 11 %), Portugalci (8 %) a Italové (6 %) se rozhodli v posledních dnech či poslední den před volbami v menší míře, než kolik činí evropský průměr (15 %); na druhou stranu se v posledních dnech před volbami či v den konání voleb rozhodla čtvrtina nebo více než čtvrtina Lotyšů, Švédů, Nizozemců, Dánů a Finů. Jak jsme již uvedli výše, rozhodli se voliči v zemích, kde byla míra neúčasti vysoká, nehlasovat poměrně často v posledních dnech před volbami. Naproti tomu lze konstatovat, že prakticky neexistuje souvislost mezi okamžikem rozhodnutí, koho volit, a rozhodnutí, zda se voleb zúčastnit: země, kde se voliči rozhodují dlouho před volbami, nejsou zeměmi, kde by účast ve volbách byla vyšší než jinde 16. Sociálnědemografická analýza V sociálnědemografickém ohledu je třeba poukázat na to, že se na poslední chvíli rozhodli především mladí voliči (25 % voličů ve věku 18 až 24 let 17, oproti 17 % voličů ve věku let a 12 % ve věku 55 let a více). Vzhledem k volebním zkušenostem jim patrně rozhodnutí trvá delší dobu. 16 Korelace mezi účastí a přijetím rozhodnutí, koho volit, dlouho dopředu (tj. buď volič hlasuje stále stejným způsobem nebo se rozhoduje několik týdnů či měsíců před volbami): v Rakousku 16 let a více 49

50 3.2 Motivace jít k volbám - Hlasování je motivováno především občanskou povinností - Jak jsme již viděli výše, důvody přímo související s Evropskou unií nejsou v čele žebříčku důvodů neúčasti ve volbách. Stejně tak voliči, kteří se evropských voleb zúčastnili, uvedli jako důvod nejprve svou občanskou povinnost, a teprve potom důvody čistě politické či evropské. Téměř polovina hlasujících (47 %) uvádí, že hlasovali z občanské povinnosti, a 40 %, protože se voleb účastní pravidelně 18. Na druhém místě, avšak s poměrně velkým odstupem, uvádí o něco méně než čtvrtina hlasujících, že se voleb zúčastnili, aby podpořili politickou stranu, která je jim blízká (24 %). Další důvody uvádí méně než 20 % hlasujících. Srovnání mezi členskými státy Při podrobnějším pohledu lze důvody účasti ve volbách rozdělit do několika kategorií:. 1/ Občanský rozměr hlasování. Do této kategorie patří hlavní část odpovědí hlasujících: - 47 % hlasujících uvádí, že hlasovali z občanské povinnosti. Největší podíl těchto voličů je na Kypru účast je zde povinná (78 %), na Maltě (74 %), v Rumunsku (73 %) a ve Švédsku (71 %). O mnoho nižší je tento podíl v Maďarsku (30%) a v České republice (29 %) % hlasujících mimoto uvádí, že se do volební místnosti dostavili, protože jsou pravidelnými voliči. Týká se to zejména Finů (59 %) a Dánů (54 %). Nejméně často tento důvod uvádějí Lucemburčané (19%), pro něž je účast ve volbách povinná. 18 QK4d Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? 50

51 Základ : Evropané, kteří se zúčastnili voleb (43 % celkového vzorku dotázaných) 2/ Účast pro vyjádření podpory : Někteří Evropané se domnívají, že hlasování je prostředkem, jak vyjádřit podporu své upřednostňované politické straně, nebo v menší míře vládě % Evropanů hlasovalo ve volbách do Evropského parlamentu, aby podpořili některou politickou stranu. Toto hlasování pro vyjádření podpory je nejčastěji zmiňováno v Bulharsku (45 %), na Kypru (42 %) a na Slovensku (41 %), což jsou země, ve kterých dosáhla volební účast výrazně odlišných hodnot. 51

52 - 9 % hlasujících chtělo vyjádřit podporu vládě. Základ : Evropané, kteří se zúčastnili voleb (43 % celkového vzorku dotázaných) 52

53 3/ Evropský rozměr hlasování: První důvod, který má přímou souvislosti s evropskými záležitostmi: Váš hlas v evropských volbách může něco změnit, obsadil v žebříčku až čtvrté místo s 19 %. Je však velmi důležitý, neboť se jedná o jednu ze základních os komunikační kampaně vybízející Evropany k účasti ve volbách 19 : evropské politiky mají přímý dopad na život občanů, kteří mohou svým hlasováním ovlivnit politické směřování Evropského parlamentu. - Na prvním místě z těchto evropských důvodů se tedy 19 % hlasujících domnívá, že svým hlasem v evropských volbách mohou něco změnit. Tento názor je zvláště silný ve Švédsku, kde je dokonce uváděn na druhém místě. - Jako druhý v pořadí uvádí 16 % Evropanů důvod, že hlasovali, protože jsou příznivci Evropské unie. Jedná se tedy o hlasy podpory. Je potřeba zdůraznit, že rumunští a slovenští voliči, kteří se do volebních místnosti dostavili v nejnižším počtu, uvádějí tento důvod nejčastěji (v obou zemích 27 %) % voličů dále uvádí, že je k účasti ve volbách přiměla skutečnost, že se cítí být Evropany. Podíl těchto voličů je mírně vyšší v zakládajících státech Unie, Lucembursku (24 %), Německu a Francii (v obou zemích 23 %) a Nizozemsku (18 %). - Jinou motivaci evropského rozměru uvádí nejmenší část hlasujících: 6 % uvedlo, že hlasovalo proto, že Evropská unie hraje významnou roli v jejich životě, 5 % proto, že se zajímají o evropské záležitosti, a 5 % přiměly k účasti informace, které získali v průběhu předvolební kampaně. 19 Kampaň: Uplatněte svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu dne 7. června. 53

54 4/ Hlasování z nespokojenosti. Z analýzy výsledků vyplývá, že hlasování z nespokojenosti, ať už v jakékoli podobě, bylo v evropských volbách zanedbatelné. Může se projevit několika různými způsoby: - Může se jednat o obecnou nespokojenost: Na rozdíl od odmítnutí ústavní smlouvy v referendech konaných ve Francii a Nizozemsku 20 a odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku 21 uvedlo pouze 11 % hlasujících jako důvod hlasování nespokojenost, přičemž rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné: v Maďarsku nespokojenost jako důvod uvedlo 28 % hlasujících a ve Spojeném království 22 % hlasujících. - Může být výrazem vůle potrestat vládu: tento druh hlasování uvedlo pouze 5 % voličů, mezi zeměmi však existují značné rozdíly. V Řecku tak tento podíl činí 19 %, v Maďarsku 12 % a ve Francii 11 %, zatímco ve Švédsku a Slovinsku činí pouhé 1 % a v Rumunsku 2 %. - Cílem může být potrestání Evropské unie. Na úrovni Evropské unie tento záměr vyjádřila pouze 2 % dotázaných. 20 o ústavní smlouvě v roce o Lisabonské smlouvě v roce

55 QK4d What are the main reasons why you decided to go to vote on the European elections? (ROTATION - MAX. 3 ANSWERS) This is your duty as citizen You always vote To support the political party you feel close to You can make things change in voting on the European elections You are in favour of the EU You feel European/ citizen of the EU To express your disagreement To support your Government The EU plays an important role in your everyday life EU27 47% 40% 24% 19% 16% 13% 11% 9% 6% BE 37% 31% 24% 10% 11% 13% 6% 7% 6% BG 63% 43% 45% 18% 23% 10% 3% 6% 3% CZ 29% 48% 23% 17% 12% 15% 16% 7% 5% DK 64% 59% 21% 24% 14% 17% 11% 6% 9% DE 40% 42% 34% 23% 26% 23% 7% 10% 7% EE 55% 46% 18% 13% 10% 15% 9% 10% 3% IE 68% 47% 19% 19% 20% 5% 14% 8% 8% EL 60% 29% 31% 13% 7% 8% 19% 13% 6% ES 57% 27% 17% 21% 19% 6% 11% 12% 6% FR 65% 44% 18% 20% 17% 23% 14% 8% 4% IT 35% 39% 22% 19% 13% 10% 7% 10% 8% CY 78% 53% 42% 17% 11% 5% 8% 13% 10% LV 61% 34% 20% 15% 6% 8% 20% 6% 2% LT 62% 51% 23% 12% 7% 10% 3% 10% 3% LU 60% 19% 17% 21% 18% 24% 8% 8% 9% HU 30% 44% 30% 23% 11% 9% 28% 6% 5% MT 74% 34% 36% 22% 23% 11% 11% 9% 10% NL 43% 49% 31% 22% 25% 18% 11% 6% 6% AT 35% 30% 31% 26% 16% 16% 18% 14% 7% PL 44% 34% 14% 10% 7% 13% 3% 6% 3% PT 43% 43% 10% 15% 6% 6% 6% 4% 5% RO 73% 33% 31% 18% 27% 7% 4% 4% 8% SI 63% 47% 26% 15% 9% 11% 10% 11% 5% SK 63% 34% 41% 22% 27% 13% 7% 9% 6% FI 54% 54% 20% 18% 11% 16% 6% 9% 5% SE 71% 39% 29% 42% 15% 14% 9% 5% 5% UK 41% 51% 21% 12% 7% 4% 22% 8% 4% Highest percentage by item Highest percentage by country *The other items have been chosen by 5% of the respondents or less. Base: Europeans who did vote (43% of total sample) Lowest percentage by item Lowest percentage by country 55

56 Sociodemografická analýza V obecném vyjádření odhaluje analýza důvodů hlasování podle sociodemografického profilu dotázaných jen málo významnějších rozdílů. Některé je však potřeba zdůraznit, zejména pokud jde o věk dotázaných, úroveň vzdělání a samozřejmě postoje vůči Unii. Jen malé rozdíly jsou patrné, pokud jde o odůvodnění hlasování občanskou povinností, avšak pravidelnost hlasování uvádějí více starší voliči kteří mají nejdelší volební zkušenost (43 %) než voliči mladší (28 % v kategorii let). Pocit, že hlasováním může volič něco změnit, je silnější u voličů s nejvyšším vzděláním (21 % těch, kteří ukončili studium po 19. roce věku, oproti 16 % těch, kteří opustili školu před 16. rokem věku). Rovněž je zajímavé zjištění, že tento důvod uvádí o něco více voliči, kteří si vzpomínají na kampaň vybízející k účasti ve volbách. To by naznačovalo, že tato komunikační opatření mají přese všechno určitý, byť omezený, dopad. Závěrem můžeme zmínit, že 18 % hlasujících, kteří se necítí být evropskými občany, hlasovalo s cílem vyjádřit svou nespokojenost (připomeňme, že tento důvod uvedlo celkem 11 % všech hlasujících).

57 3.3 Hlavní záležitosti, jež měly vliv na rozhodnutí voličů - Hlavními tématy při rozhodování voličů byla hospodářská krize a nezaměstnanost - Není překvapením, že, jak potvrdily různé předvolební průzkumy 22, hospodářská krize se projevila na evropských volbách plnou vahou. Na otázku, jaké byly hlavní záležitosti, jež voliče přiměly k účasti ve volbách 23, voliči na prvním místě a daleko před ostatními důvody uvedli důvody hospodářské (41 %) a nezaměstnanost (37 %). Témata týkající se kompetentnosti orgánů Unie (19 %) a sociálních a společenských aspektů tak následují s poměrně velkým odstupem. Kromě toho je zajímavé poukázat na to, že poměrně velký počet voličů zařadil různé evropské záležitosti bezprostředně za otázky hospodářské povahy: úloha Evropské unie na mezinárodní scéně (22 %), trestná činnost (18 %), přistěhovalectví (16 %) a boj proti změně klimatu (16 %). Srovnání podle skupin zemí Ačkoli mezi 15 zeměmi, ve kterých se evropské volby konaly před rokem 2004, a 12 zeměmi, v nichž se tyto volby konají až od roku 2004/2007, existují pouze velmi malé rozdíly, pokud jde o důvody, jež voliče přiměly k účasti ve volbách, je situace značně odlišná, pokud jde o otázky, které ovlivnily rozhodnutí voličů. U voličů z nových členských států hrály důležitější roli hospodářský růst (52 % ve 12 nových členských státech, oproti 39 % ve zbylých 15 státech), budoucnost důchodů (36 % oproti 19 %) a zemědělství (23 % oproti 9 %). Naopak, pravomoci Unie (20 % oproti 13 %), přistěhovalectví (18 % v EU-15 oproti 6 % ve 12 nových členských státech) a boj proti změně klimatu (17 % oproti 11 %) jsou témata, která hrála větší roli při účasti voličů z 15 zemí, kde se evropské volby konaly před rokem Nezaměstnanost byla naopak při rozhodování voličů obou zmíněných skupin zemí stejně důležitým tématem (38 % ve 12 nových členských státech, 37 % ve zbylých 15 státech). 22 Zvláštní Eurobarometr: The 2009 EP elections, zveřejněno v dubnu Zvláštní Eurobarometr: The 2009 European elections : expectations of the Europeans : 23 QK5T Které záležitosti vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? 57

58 QK5T : Kvůli čemu jste se rozhodli zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu? Poprvé? Ještě kvůli něčemu? Vzorek: Evropané, kteří šli volit (43% z celkového vzorku) EU ČS do roku ČS od roku 2004 Rozd. 15 ČS do roku ČS po roce 2004 Hospodářský růst 41% 39% 52% +13 Nezaměstnanost 37% 37% 38% +1 Role Evropské unie na mezinárodní scéně 22% 23% 18% -5 Budoucnost důchodů 22% 19% 36% +17 Pravomoci a kompetence evropských orgánů 19% 20% 13% -7 Kriminalita 18% 18% 19% +1 Inflace a kupní síla 18% 18% 20% +2 Boj proti klimatickým změnám 16% 18% 6% -12 Přistěhovalectví 16% 17% 11% -6 Evropské hodnoty a identita 16% 16% 14% -2 Energie 13% 12% 17% +5 Jednotná měna, euro 12% 12% 14% +2 Terorismus 11% 12% 8% -4 Zemědělství 11% 9% 23%

59 Srovnání jednotlivých členských států Nyní provedeme podrobnější analýzu výsledků u jednotlivých zemí a rozdělíme uváděné záležitosti do tří hlavních kategorií: hospodářské, evropské a sociální a společenské. 1/ Hospodářská témata: - Hospodářský růst je samozřejmě častěji uváděn v zemích, které byly nejvíce postiženy hospodářskou krizí. Na vrcholu žebříčku se tedy ocitá Bulharsko (63 %), Irsko (62 %), Maďarsko (59 %) a Lotyšsko (57 %). Na druhém konci žebříčku je toto kritérium uváděno o něco méně Brity (23 %), Francouzi (29 %) a Finy a Nizozemci (v obou případech 31 %). - Nezaměstnanost, jak jsme zmínili, uvádí ve stejné míře voliči z nových i starých členských zemí Unie. Pozorujeme však některé významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: ve Španělsku, jehož zaměstnanost byla krizí silně zasažena, uvádí nezaměstnanost téměř dvě třetiny voličů (65 %). Totéž platí pro 64 % Irů a 60 % Řeků. Naopak Nizozemci se v tomto ohledu odlišují: pouze 11 % z nich uvádí tento problém. - Inflace završuje tuto trojici hospodářských problémů, uvádí ji 18 % dotázaných. 59

60 Základ: Evropané, kteří se zúčastnili voleb (43% celkového vzorku) 60