Výroční zpráva za rok 2010

Transkript

1 Vý Výroční zpráva za rok 2010

2 Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení zástupci členských měst a obcí, kolegyně a kolegové, předkládám Vám jménem představenstva a dozorčí rady Jihočeského vodárenského svazu výroční zprávu o činnosti za rok Rok 2010 se stal několika událostmi poměrně významným milníkem v existenci JVS. První událostí zasluhující pozornost je rekordní objem investic do vlastního majetku ve výši téměř 158 mil.kč! Druhou významnou událostí je odpis zrušeného řadu Nerestce-Zalužany ve výši 52.4 mil. Kč. Rozhodnutí o zrušení řadu vyvolalo mimo faktických kroků také účetní operaci, která sice znamená účetní ztrátu hospodaření JVS v roce 2010 na rozdíl od plánovaného zisku, avšak především se jedná definitivní tečku nad záměrem zásobení Příbramska pitnou vodou ze soustavy VSJČ. Třetí, tou nejzávažnější událostí, byla v polovině roku doručená žádost provozovatele Firmy ČEVAK a.s., o ukončení Smlouvy o nájmu, obstarávání správy a provozování majetku JVS, uzavřené na dobu určitou do roku 2017 s opcí dalších pěti let a proces přípravy převzetí provozování vodohospodářského majetku JVS. Přesto, že žádost smluvního partnera o ukončení smlouvy a následné kroky orgánů JVS téměř zcela zastínily běžnou činnost, vyplývající z naplňování úkolů, poslání a činnosti JVS, nelze pominout několik závažných faktů, které ve svých jednotlivých pasážích zobrazuje a popisuje tato výroční zpráva. Představenstvo a dozorčí rada se v roce 2010 intenzivně zabývala plněním dlouhodobého investičního plánu. V souladu s tímto plánem byl realizován zmíněný rekordní objem investic především do zkvalitnění a zvýšení odolnosti celé vodárenské soustavy a jí vyrobené a distribuované pitné vody pro veřejnou potřebu. Součástí investičního plánu byla i příprava rozvojových investic směřující k napojení nových, dosud nenapojených měst a obcí. Žádosti o napojení na Vodárenskou soustavu JČ od jednotlivých obcí se množí především pro lokální nedostatek zdrojů v konkrétních oblastech, avšak jejich napojení je ekonomicky velmi náročné a bez využití příslušného dotačního titulu v podstatě nerealizovatelné. Dosavadní vynikající ekonomická situace JVS umožňovala realizovat investice, které společný majetek měst a obcí významně zhodnotily a napomohly jej rozvíjet a tak plnit poslání JVS i v rozvojové oblasti. To vše při stále pokračujícím poklesu u a tedy i produkce pitné vody. Tento nepříznivý trend lze očekávat i v nejbližším období a plánování JVS s ním, ač velmi znepokojeně, tak naprosto realisticky počítá. Pokračování poklesu u vody ze soustavy může mít vážné dopady do ekonomické situace, zejména však do investiční politiky JVS. I přes svou velmi konzervativní cenovou strategii JVS čelí silnému trendu svých členských obcí k stále významnějšímu zapojování lokálních zdrojů. Vedení JVS vyjadřuje znepokojení nad tímto vývojem, který nepovažuje za ekonomicky ani vodohospodářsky racionální, a to nejen z pohledu zájmů JVS, ale ani z hlediska jednotlivých členských obcí. Pokračování tohoto vývoje může vést k následnému roztočení inflační spirály jak v cenotvorbě, tak k obtížím při udržení zdrojů potřebných k obnově společného majetku v JVS, stejně tak jako k potížím s ekonomicky racionálním provozem lokálních zdrojů. 1

3 Uvedený pokles ů byl také hlavní argument provozovatele, v žádosti o ukončení smlouvy z důvodů prohlubující se ekonomické ztráty, kterou se JVS musel zabývat od poloviny loňského roku. Představenstvo a dozorčí rada tak byly postaveny před zásadní rozhodnutí: Vyslyšet smluvního partnera, jeho argumenty a vážně se jimi zabývat? Nebo trvat na plnění smlouvy za každých okolností při vědomí fatálního dopadu na provoz nejen vodárenské soustavy, ale ve svých důsledcích ostatního vodohospodářského majetku měst a obcí celého kraje. Uvážlivé a ve svých důsledcích velmi zodpovědné rozhodnutí orgánů JVS ( a tím nejvyšším bylo rozhodnutí valné hromady) o ukončení smlouvy dohodou, umožnilo naprosto plynulý a bezproblémový přechod na vlastní provoz. Vodárenská soustava je rozhodnutím orgánů JVS od provozována ve vlastní režii a podařilo se splnit jeden ze základních cílů - zajistit tento přechod bez dopadu a případného zakolísání ve výrobě a distribuci pitné vody Vám členským městům a obcím a tedy i obyvatelům Jč. Kraje. Chtěl bych Vás všechny ujistit, že představenstvo, i výkonný management společně se všemi pracovníky přistoupili k tomuto problému s plnou pokorou a s vědomím že, v zásobení pitnou vodou se nesmí projevit ani náznak opomenutí či selhání. To se povedlo, domnívám se, na výbornou a i touto cestou patří všem pracovníkům současné, nové, rozšířené JVS velký dík. Dosavadní dozorčí radě končí mandát a valnou hromadou bude volena nová. V závěru svého funkčního období plnila dozorčí rada odpovědně a nezastupitelně svou roli v posouzení celého procesu přechodu na vlastní provoz. Její práce byla velmi intenzivní a efektivní. Chtěl bych touto cestou poděkovat nejen za tuto nedávnou činnost dozorčí rady, ale samozřejmě za její odpovědnou práci po celé čtyřleté období a to všem jejím členům. Současně mi dovolte poděkovat za práci těm členům představenstva, kteří se rozhodli ukončit svou činnost a budou nahrazeni dle nominace jednotlivých měst příslušných okresů. Vážené paní starostky, páni starostové, kolegové a kolegyně, dovolte, abych také poděkoval z pozice ředitele JVS za spolupráci představenstvu a dozorčí radě v roce 2010 a dovolte, abych Vám všem popřál mnoho úspěchů pracovních i osobních a to nejen v tomto roce. Antonín Princ předseda představenstva a ředitel Jihočeského vodárenského svazu 2

4 Identifikace společnosti Název: JIHOČESKÝ VODÁRENSKÝ SVAZ Sídlo:, ulice S. K. Neumanna 19, PSČ , IČ: Právní forma: zájmové sdružení právnických osob Registrace: v registru sdružení vedeném Krajským úřadem Jihočeského kraje pod č.j. 5/ZSCB/2003. Předmět činnosti Zajištění správy a provozu zařízení sloužících k výrobě a zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Jmění Vlastní jmění společnosti k činilo ,77 Kč. Hlasovací práva společnosti jsou rozdělena mezi 249 obcí - členů JVS. Každá členská obec má jeden základní hlas a další hlasy za každé celé dva tisíce registrovaných voličů. Členové orgánů společnosti k Představenstvo Antonín Princ předseda, ředitel Mgr. Juraj Thoma místopředseda Josef Hospergr - místopředseda Alfred Němec Zdeněk Rubeš Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc. Ing. Miroslav Sládek Ing. Arch Robin Schinko Dozorčí rada Ing. Pavel Vondrys - předseda, zástupce okresu Strakonice PhDr. Stanislav Malík - místopředseda, zástupce okresu František Rytíř - zástupce okresu Václav Fučík - zástupce okresu Ing. Václav Kozyrev - zástupce okresu Český Krumlov Milan Štindl - zástupce okresu Český Krumlov Jiří Kubík - zástupce okresu Český Krumlov Zdeněk Mráz - zástupce okresu Jindřichův Hradec Pavel Habr - zástupce okresu Jindřichův Hradec MVDr. Petr Nekut - zástupce okresu Jindřichův Hradec Ing. Ladislav Vondrák - zástupce okresu Písek Roman Čarek - zástupce okresu Písek Michal Polanecký zástupce okresu Písek Luděk Friedberger - zástupce okresu Prachatice Oldřich Petrášek - zástupce okresu Prachatice Ing. Karel Matějka - zástupce okresu Prachatice Ing. Jiří Šimánek - zástupce okresu Tábor Mgr. Blanka Řezáčová- zástupce okresu Tábor Ing. Bedřich Beneš - zástupce okresu Tábor Václav Heřman - zástupce okresu Strakonice Ing. Karel Vlasák - zástupce okresu Strakonice 3

5 Zásobování pitnou vodou Objem u vody z Vodárenské soustavy v r byl výrazně nižší než v r. 2009, činil tis. m3, oproti předchozímu roku se jedná o pokles o 924 tis. m3, tedy o 5,6 %.. Snížení u bylo způsobeno více faktory. Jedním z nich je běžný provoz nové úpravny vody Hrdějovice, která byla provozována na plný výkon po celý rok 2010, oproti r.2009, kdy byl v březnu provoz zahájen. Došlo tak k meziročnímu poklesu u pro o 336 tis. m3. Pokles u je rovněž meziročně ovlivněn skutečností, že v 1.polovině r byla ještě dodávána voda z D.Bukovska pro město Veselí nad Lužnicí v množství 178 tis. m3. Další meziroční poklesy : - Český Krumlov, snížení ztrát, větší využití místního zdroje vody s gravitačním nátokem ( snížení o 171 tis. m3 ) - Písek, větší využití místního zdroje a menší (snížení o 193 tis. m3 ) Snížení dodávky vody vlivem všech výše uvedených faktorů tak činí 878 tis. m3, ostatní snížení vzniklo na menších ech. Proti původnímu předpokladu nedošlo k výraznějšímu nárůstu u pro Strakonice vlivem rekonstrukce úpravny vody Pracejovice a tím k nižšímu u z místního zdroje ( předpoklad nárůstu u z VSJČ až o 700 tis. m3 oproti r.2009 ). Důvodem je zpoždění realizace stavby. Toto přechodné navýšení u nelze v plném rozsahu očekávat ani v r.2011, po skončení stavby pak dojde opět k výraznému poklesu u pro Strakonice. Množství odebrané vody v roce 2011 je vzhledem k této neutěšené situaci plánováno ve výši tis. m3. Plán předpokládá další snížení ů, větší snahu atelů využívat vlastní zdroje a další poklesy vlivem snížení ů podnikatelské sféry např. uzavření mlékárny v Prachaticích. V roce 2010 nedošlo při zásobování vodou z Vodárenské soustavy JVS k žádným závažným poruchám či přerušení dodávky vody. V průběhu roku byla investiční činností ovlivňována dodávka vody zejména pro města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jednak vlivem stavby JVS - sanace vodovodního přivaděče, jednak zahájením stavby dálnice D3 a navazujících přeložek hlavního dálkového řadu Veselí Tábor. V lokálních zdrojích obcí, které ponechaly oddělitelný majetek v JVS, nebylo nutno zajišťovat náhradní zásobování vodou z titulu nedostatku vody ve zdroji. Důvodem bylo mezi jiným, že v r.2010 byla dokončena oprava zdroje Chyšky a fungoval obnovený zdroj v obci Drachkov. Poruchy většího rozsahu na rozvodné síti se nevyskytly. 4

6 Produkce vody ve zdrojích Vodárenské soustavy (tis. m 3 /rok) Podíl 2010 ÚV Plav ,7 ÚV Tábor ,0 ÚV Prachatice ,0 ÚV Pořešín zrušena 0,0 Úsilné,Lipí ,3 CELKEM ,0 (%) Největší atelé vody z Vodárenské soustavy (tis. m 3 /rok) atel okr podíl 10 (%) CB ,5 Dobrá Voda u Č.B. CB ,5 Hluboká n/vlt CB ,6 Lišov CB ,9 Rudolfov CB ,8 Týn n/vlt. CB ,1 Český Krumlov CK ,2 Kaplice CK ,8 Velešín CK ,1 Větřní CK ,1 Jindřichohradecko JH ,9 Písek PI ,6 Milevsko PI ,6 Protivín PI ,0 Prachatice PT ,0 Husinec PT ,3 Blatná ST x ,8 Strakonice ST ,5 Štěkeň ST ,5 Vodňany ST ,4 Tábor TA ,2 Bechyně TA ,0 Planá n/l. TA ,6 Sezimovo Ústí TA ,5 Soběslav TA ,2 ostatní obce ,3 CELKEM OBCE ,0 ostatní atelé ,0 CELKEM

7 mil. m3 Kč/m3 Jihočeský vodárenský svaz Zdroje nenapojené na Vodárenskou soustavu a zásobující obce, které ponechaly majetek v JVS produkce vody (tis. m 3 /rok) Zdroj vody podíl 10 (%) Chyšky 21,4 19,1 19,8 20,7 19,8 19,3 17,7 15,9 61,5 Nihošovice 13,7 16,3 vodovod předán Tučapy 39,6 33,3 vodovod předán Drachkov 6,2 6,6 4,3 8,7 8,5 7,3 8,5 5,0 29,5 Čepřovice 2,6 2,4 1,5 3,3 2,2 1,9 2,0 1,9 6,5 Strážkovice 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 zrušeno 2,1 ostatní zdroje 182,5 176,3 2,6 x x x x x x CELKEM 571,5 291,4 275,3 28,7 33,2 31,0 29,0 28,8 100,0 Cenová politika JVS Cena vody předané byla v roce 2010 ve výši 13,43 Kč/m 3, tj. o 0,20 Kč vyšší než v roce Cena vody předané je na základě rozhodnutí valné hromady JVS uplatňována jako dvousložková. Cena vody předané je dlouhodobě stabilizovaná, od roku 2008 byl její vývoj smlouvou s provozovatelem pevně navázán na oficiální cenový index průmyslových výrobců. Díky tomu cena vody předané pro rok 2011 oproti předchozímu roku 2010 dokonce poklesla o 0,15 Kč na 13,28 Kč/m 3. Tato cena bude Jihočeským vodárenským svazem uplatňována v letošním roce i po zahájení vlastního provozování vodohospodářského majetku, tedy v období od do Ukazuje se však, že ani tato výrazná stabilizace ceny nemá zásadní vliv na faktory ovlivňující chování atelů vody předané z JVS. Vývoj ceny a objemu vody předané je pro přehlednost uveden následujícím grafu. Vývoj ceny vody předané a objemu vody předané ,661 23,984 11,97 11,97 11,97 11,97 11,97 11,97 12,30 12,50 13,23 13,43 13,28 11,97 11,97 21,554 21,113 21,419 20,099 19,494 19,938 19,490 19,154 17,596 16,494 16, objem vody předané (mil. m3) cena vody předané (Kč/m3) (rok 2011 plán) 6

8 Ve vlastnictví a správě JVS ke konci roku 2010 zůstávají vodovody celkem 12 obcí. V těchto obcích je uplatňováno pouze vodné, v roce 2010 bylo ve výši 51,54 Kč/m 3 bez DPH. V této skupině majetku je zajišťována a financována pouze základní obnova a údržba majetku, nejsou zde tvořeny dostatečné zdroje pro případný rozvoj. Podpora členských obcí JVS podporuje bezúročnými půjčkami obce, které převzaly do své správy oddělitelný majetek. Půjčky jsou poskytovány na základě 7 a 8 stanov, které upravují režim poskytování půjček z Fondu podpory investic. Za dobu fungování fondu bylo členským obcím poskytnuto celkem 133,4 mil. Kč, z toho v roce ,4 mil. Kč. Největší poskytnutou půjčkou je 2,725 mil. Kč obci Majdalena na financování dostavby kanalizace a rekonstrukce ČOV. Dále jsou obcím poskytovány nevratné příspěvky na financování části investičních výdajů do vodohospodářského majetku. Podle směrnice o poskytování příspěvků na napojení na Vodárenskou soustavu JVS bylo poskytnuto: ,- Kč obci Slaník, ,- Kč městu Netolice, ,- Kč obci Adamov, ,- obci Dříteň. Přehled poskytnutých půjček z FPI v roce 2010 obec, město okres účel, počet napojených osob, kapacita EO (tis. Kč) Nihošovice ST Rekonstrukce vodovodu 4,9 km Majdalena JH Splašková kanalizace a ČOV Majdalena, 12,2 km, 750 EO Chlum u Třeboně JH Rekonstrukce vodovodu ul. Žižkova, 0,7 km, 8 nově napojených osob 992 Netolice PT Prodloužení vodovodu ul. U Mnichu, 0,1 km, 16 nově nap. osob 183 CELKEM Úhrn půjček poskytnutých v letech FPI poskytnuto celkem Investice JVS V roce 2010 vynaložil JVS tis. Kč investičních výdajů na pořízení a tis. Kč na opravy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Jedná se rekordní objem vynaložených prostředků na obnovu a opravy infrastrukturního majetku za dobu existence JVS. Dokončena byla stavba Rekonstrukce armaturní komory VDJ Včelná. Byly dokončeny stavby související s elektrozařízením na ÚV Plav, zahájené v r Rekonstrukce NN a ARJ ČS ÚV Plav a Záložní zdroj ÚV Plav. Celkem bylo v r.2010 dokončeno 56 staveb. Realizace staveb v r Rekonstrukce armaturní komory VDJ Včelná Stavba zahájená v r.2009 byla v květnu 2010 dokončena. Jedná se o kompletní výměnu nefunkčních armatur a trubního vybavení na největším jihočeském vodojemu. Postup výstavby byl rozvržen do 7

9 sedmi etap tak, aby nebylo při výměně zařízení ohroženo zásobování Českých Budějovic a okolních obcí. Náklady stavby jsou 25,1 mil.kč. Rekonstrukce NN a vypínače ARJ ČS ÚV Plav, Záložní zdroj ÚV Plav Stavby přešly z roku 2009, byly dokončeny na jaře r jedná se o rekonstrukci rozvodny nízkého napětí pro celý areál ÚV Plav a dále o realizaci potřebného záložního zdroje elektrické energie pro provoz ÚV Plav. Náklady staveb byly 9,7 mil. Kč ( Rek.NN ) a 23,1 mil.kč ( Záložní zdroj ). Rekonstrukce řadu DN 400 mm Planá nad Lužnicí Vzhledem k připravenosti stavby bylo rozhodnuto o její realizaci v celém rozsahu v r Jednalo se o sanaci asbestocementového potrubí DN 400 mm vtažením nového potrubí z lpe DN 300 mm v délce 5 km. Práce probíhaly bez větších potíží, tempo prací se podřizovalo potřebě odstávek tak, aby zásobované lokality byly postiženy co nejméně. Celkový náklad stavby byl 21,2 mil.kč. Rekonstrukce řadu DN 400 Sezimovo Ústí garáže, Přeložka řadu DN 400 Sezimovo Ústí U Nechyby Jednalo se o sanaci, respektive přeložku potrubí v zástavbě v Sezimově Ústí potrubí navazující na Rekonstrukci řadu Planá nad Lužnicí. Provádění bylo náročné technicky ( částečně zastavěné území ) i majetkoprávně. Náklady staveb jsou 4,1 mil.kč ( Rek. SÚ garáže ) a 2,8 mil.kč ( Přeložka U Nechyby ). Dále bylo dokončeno či rozestavěno množství dalších staveb Rekonstrukce el.instalace provozní budovy ÚV Plav( 0,9 mil.kč), Rekonstrukce VDJ Šib.vrch I Prachatice ( 1,4 mil.kč ), Rekonstrukce řadu Sokolovská ul. Milevsko ( 2,9 mil.kč ), Odkalení VDJ Milevsko ( 2,1 mil.kč), Rekonstrukce řadu DN 400 mm u areálu SUS Strakonice ( 1,9 mil.kč), Rekonstrukce podlahy ČS Hlavatce ( 2,6 mil. Kč ), Shybka potrubí DN 300 u Zátavského mostu ( 4,8 mil.kč ), Rekonstrukce ČS Sudoměřice ( 2,8 mil.kč ), Oprava katodové ochrany řad Zliv-Chlum Chlumec ( 2,1 mil.kč ), Oprava šachet, armatur řady : Greinarov Kužvart ( 3,6 mil.kč ), Horánek Greinarov ( 2,1 mil.kč ), Strunkovice Dub u Prachatic ( 2,5 mil.kč ), Hodušín Milevsko ( 2,5 mil.kč ). Příprava staveb v r ÚV Plav doplnění technologie o III.stupeň Stavba je nadále v přípravě, v r došlo po několika jednáních s provozovatelem k rozhodnutí o prověření variantních řešení doplnění technologie. Byl vypracován pilotní projekt (v rozsahu ¼ z celkového počtu filtrů) na změnu technologie filtrace doplnění o filtraci aktivním uhlím. Zásobení Třeboňska pitnou vodou II.etapa - Třeboňsko I.etapa stavby Lomnicko byla uvedena do provozu v březnu r.2009 a v současné době jsou všechny napojené obce bezproblémově zásobovány. Probíhá příprava II.etapy stavby, JVS zpracoval projekt pro územní řízení, VRV Praha provádí majetkoprávní projednání s majiteli pozemků. Vzhledem k tomu, že zásobování měst a obcí včetně Třeboně ze zdroje Hamr nevykazuje kvalitativní ani kvantitativní potíže, není pokračování stavby aktuální vodohospodářskou prioritou. Příprava počítá se skutečností, že k zahájení stavby nedojde v r.2011 ani v r Stavba je nadále podmíněna dohodou s obcemi sdruženými v DSO Vodovod Hamr o u vody z VSJČ a finanční podporou MZe ČR a JČ kraje. Zásobení Mirotic, Čimelic, Mirovic z VSJČ Z důvodů rychlejšího projednání přípravy a zahájení stavby byla akce rozdělena na více částí. První etapa stavby Zásobování severního Písecka 1. etapa Mirotice úsek z VDJ Sedlice do VDJ Mirotice, délka 8 km. Bylo provedeno majetkoprávní projednání a vyřízeno územní rozhodnutí. 8

10 Byla podána žádost o přidělení dotace z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací MZe ČR, žádost je přijata a registrována v I.kole. Je zpracován projekt pro stavební povolení a podána žádost o stavební povolení, jehož vydání a nabytí právní moci se předpokládá v dubnu Předpoklad zahájení stavby, pokud bude přidělena dotace, je na podzim r Druhá etapa stavby Zásobování severního Písecka 2. etapa Čimelice, Mirovice úsek z VDJ Mirotice do VDJ Mirotice, délka cca 12,5 km. V současné době probíhá majetkoprávní projednání a zpracovává se projekt pro územní řízení. Zahájení stavby přívod do Čimelic se předpokládá v r Napojení Radomyšle a Oseku na VSJČ Zařazení stavby do plánu bylo iniciováno městem Radomyšl a obcí Osek. Místní zdroje vykazují špatnou kvalitu vody a jejich kapacita neumožňuje další rozvoj obcí. Stavba je součástí dlouhodobého investičního programu JVS. Byla zpracována dokumentace pro územní řízení, v současné době probíhá majetkoprávní projednání. V r se předpokládá vydání územního rozhodnutí, následně podání žádosti o dotaci z prostředků MZe ČR na r Realizace se předpokládá v r. 2012, podmínkou je úspěšné majetkoprávní projednání trasy řadu a finanční podpora MZe ČR a JČ kraje. Přehled investičních výdajů (tis. Kč) Investiční výdaje 2010 zásobování vodou vodárenská soustava zásobování vodou obce JVS ostatní investice - Převod oddělitelného vodohospodářského majetku do vlastnictví obcí V roce 2010 nedošlo k žádnému převodu oddělitelného vodohospodářského majetku do vlastnictví obcí. Ve vlastnictví a správě JVS tak k ponechává majetek 12 obcí. Přehled obcí, které k ponechávají oddělitelný majetek v JVS obec okres obec okres Planá u Č.B. CB Dub u Pt. PT Strážkovice - Řevňovice CB Němčice PT Vráto CB Těšovice PT Albrechtice n/vlt - Újezd PI Čepřovice ST Chyšky PI Drachkov ST Putim PI Košice - Doubí TA Finanční a ekonomická situace JVS V roce 2010 skončilo hospodaření ztrátou tis. Kč. Tato ztráta má ryze účetní povahu byla způsobena mimořádnými účetními případy, které neměly povahu finančních výdajů. Jednalo se o zůstatkovou hodnotu zrušeného řadu Nerestce Zalužany ve výši 52,4 mil. Kč Tento řad byl zrušen 9

11 v souladu s podmínkami příslušného rozhodnutí, které vydal MěÚ Příbram pod čj /2009/OŽP/Faj. Rozhodnutí předpokládalo, že stanovená technická opatření ke zrušení řadu mohou být prováděna až do roku Jako nejúčelnější se ukázalo zadat a realizovat všechny práce najednou (a tedy řad jednorázově odepsat). Dále do mimořádných nákladů vstoupila zůstatková cena ČOV Vidov ve výši 5,2 mil. Kč. Tento oddělitelný majetek byl převeden v souladu se stanovami do vlastnictví obce Vidov. Po vyloučení těchto mimořádných vlivů bylo hospodaření v souladu s přijatým plánem. Finanční situace společnosti je velmi dobrá, zůstatek finančních prostředků a finančního majetku ve výši 108 mil. Kč je vyšší než úhrn všech závazků (cizí zdroje celkem 33 mil.kč). Přehled přijatých dotací za rok 2010 Účel, projekt poskytovatel částka (Kč) Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav EU ,14 Zajištění standardů EU ve VSJČ dálkové řady EU ,96 Zajištění standardů EU ve VSJČ dodatečné práce EU ,07 Dlouhodobý majetek Stav dlouhodobého majetku (mil. Kč) Nehmotný majetek 16,5 19,3 Pozemky 11,9 12,2 Budovy, haly a stavby 2 623, ,0 Samostatné movité věci 312,7 358,2 Nedokončené hmotné investice+zálohy 58,9 41,8 Drobný dlouhodobý majetek 1,2 1,2 Dlouhodobý majetek v poř. hodnotě celkem 3 024, ,3 V tom: Neoddělitelný majetek Vodárenská soustava 2 776, ,3 Oddělitelný majetek ponechaný obcemi v JVS 26,0 36,7 Neoddělitelný majetek sídlo JVS a související nehm. maj. 20,2 20,7 Ostatní majetek 202,3 74,6 10

12 Vývoj vybraných položek rozvahy (tisíce Kč) AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobé půjčky (FPI) Ostatní finanční investice Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva PASIVA CELKEM Vlastní zdroje krytí Vlastní jmění a kap. dotace Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek min. let Hospodářský výsl. za úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

13 Vývoj vybraných položek výkazu zisků a ztrát (tisíce Kč) Přijaté příspěvky 49 Poskytnuté příspěvky Příspěvky celkem Výnosy z prodeje vlastní výroby a služeb z toho nájemné za VH majetek Výrobní spotřeba z toho: plánované opravy Přidaná hodnota Osobní náklady ) Daně a poplatky Odpisy hmotného a nehmot. majetku Tržby z prodeje majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného majetku Zúčtování rezerv a čas. rozlišení výnosů Tvorba rezerv a časového rozliš. nákladů Zúčtování opravných položek do výnosů Zúčtování opravných položek do nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní HV Výnosové úroky Nákladové úroky 825 Výnosy z prodeje cenných papírů Náklady pořízení prodaných c. papírů Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady HV z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady HV za účetní období Pozn. 1) Osobní náklady od r vč. nákladů na stravování zaměstnanců (133 tis. Kč) Tato Výroční zpráva není výroční zprávou ve smyslu 21 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví a jako celek nebyla přezkoumána auditorem. Zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky sestavené k tvoří samostatný materiál, jehož přílohou je účetní závěrka sestavená podle vyhlášky 504/2002 Sb. 12