s ra I r , IF D-181 Ceskoslovel1.skY!akademickY spolek Pravnik JUDr. JAROSLAV POSVAR afjsal pujjesor Masarykovy uni~ersit"

Transkript

1 33... D-181 Ceskoslovel1.skY!akademickY spolek Pravnik r III ), IF s ra I r afjsal JUDr. JAROSLAV POSVAR pujjesor Masarykovy uni~ersit" Bl'D.O 1946 NakIadem CsAS Pea-walk v 81"ne. Tiskly 'l!'iskove podu.iji::y Rovu.ost v Brns'

2 OBSAH: Obsah..." , Pfedmluva cast prvni. o pravu. Dvad Pojem pr<lva Me.todolo~i~ J?ojmu prav~ Pravo verejlle a soukrome cast drum. o sprave. 4 Spr~va v obecne~ smyvsl~ : Sprava soukroma a verejna Vefejna sprava, soudnictvi a zakonodarstvi..., Subj~kty. vef~jj?-e. spra;ry Rozdelem verejne spravy Policie Samosprava Spravni dozor cast ti'eti. o spravnim pravu. Kapitola I. 12 Spravni pravo Pranaeny spravniho prava..., Interpretace a aplikace spravniho prava Meze platnosti spravniho prava Kapitoia II..!o.- 16 Spravni akty..., Vadne spravni akty pravni mod Spravni fizeni Spravni flzeni trestni Spravni fizeni exekucni......, Vecny ukazatel..., "

3 I. predmluva. Prevratne doby minulych desiti let ukazaly, ze cely pravni fad lze z~eniti takrka pres noc a ze pravnik se svymi pracne shledanymi znalostmi konkretnich pravnich predpisu stoji nahle bezradne, pfipraven 0 moznost pouziti toho, co po leta bylo nastrojem jeho povo Ian. Tato skutecnost mne privedla na myslenku, abych podal soubor obecnych pnivnich pojmu, ktere plat! pro kazdy pravni fad. Ucinil jsem tak pro obar spnivniho prava jakozto pravni oblasti mne nejblizsi. Doba, kdy jsem praci psal ( ), oduvoduuje celkem omezene pouziti cizi literatury, pokud mi vubec v knihovne ministerstva vnitra byla dostupna*). PH konecnem zpracovani chci 9ak phhlednout i k literaturam slovanskym, ktere zatim take nejsou po ruce. Zatim kniha snad splni sve poslani jako studijni pomucka, coz ostatne dokazuje i puvodni jejf litografovane vydani v cervenci 1945, ktere bylo hned po vyjiti rozebrano. Vzhledem k cetnemu literarrumu materialu a zhustene forme muze slouziti i jako podklad k dals! teoreticke praci, zejmena seminarni. V Brne v Hjnu J. Posvar. *} Literatura - krome pozmimek - je uvedena souhrnne na konci jednotlivych oddilli, pri cemz nejsou znovu citovana dihl uvedena jiz drive. 5

4 1. Rozvrh latky. Cast prvni. o p:ravu.. Uvod. _7 1. Nasledujici uvahy tykaji se, jak z nazvu je patrno, obecnych pojmu spravnf'ho prava. V prve fade pujde tu ovsem 0 sam pojem spravniho prava, ktery se sklada ze dvou zakladnich pojmu "pr~vo" ~w,f},vni". ;;c. Bude-fedy ti'eba vsimnouti si nejprve pojmu prava vubec a pak pojmii spravy. Po objasneni obou bude mozno pfistoupiti k uvaham ovlastnlmpo}mu spravniho priwa. Krome techto zakladnich pojmu pfijdou v uvahu jeste jine pojmy spnivniho prava, ktere budou s nimi v uzke souvislosti. Nebudou to vsak pojmy zalozene na basi positivne pravni, nybrz pojmy obecne, ziskane zavery v ramci uvah nejen normativnich, nybrz i ucelovych a kaus Jnrch.. 1. Pojem prava. 2. Urceni pojmu p~ ~va. J:J~Y9~.. jn~9,~1~!l}y,..,:g,:t;.~yp:ir,a51',;,t.. j"sol~xis1y,:. saubor norem 0 vzajemnycn vztazlch ]ednothvcu,ve state Pravm ' ~l:tlaki:r'pravd'!'ve"smysru"615~cnem;"obtekfivn:rm'a ' :!'oitii11nim. Aplikovany pravni fad jako pravo ve smyslu konkretnim, subjektivnim a obsahovem. 2. V poslednim Ctvrtstoleti uplatnily se v ceske prcivni literatui'e snahy po pi'esne formulaci zakladnich pnivnich pojmu a po stanoveni typicke metody pravni. Tyto snahy byly v prvni i'ade zamereny ;k.~~.2:~ni J;>gjmupravni no:t;ipy~jlqjmu.. ~ava vubec 1 ). Na '_'-_.", ":-"'t(~"",,,,!,-,,-,.,,,,-~ <""'-""~,,,,,~,< _'. ""(:,-",,~.,-, ~"".'".''& "",;"".~. 4",g",~",,,,><,~~,,. d_,',~':_.,'-0"0,,;;, "',< '.,"~',-.,l,'r~",:;;;",,c;-'0>- " - 1) Uvadim jen vseobecne prace ~W e y r 0 v y, zejmena Teorii prava, a II a b u v Uvod ve studium metbd pravnickych, prace Sed 1 a c k 0-7

5 tomto miste si vsimneme nejprve pomoci vykladu slovniho vyrazu zakladnich pojmovych znaku prava. V minulych letech obratil se k nim znovu zvyseny zajem2). Ptame-li se zcela obecne, co je to pravo, pak si asi odpovime, ie J;i~~~~,;~! ~~~,l!~,:.. ~ta;ne-li ~: pak b~ize, jaky ta~, tekneme:.", ~."._ ~"J~/r~l-ri-~ 'i.ho~r~~!een i ~~kf~e1'rj.~t,.2hy>jt d not 1 ".,...,... '"'...:e... ~.."...",... '.'...,.., ,...,...,. Jednotlive pojmove znaky tohoto vymeru podrobme nyni bliisimu rozboru. a) Ptedevsim "rad". Jazykove se ve1mi casto stavi vedle sebe "pravo a rad". Had zpravidla znamenaq2.ra.cl~li:, t. j. takove uspofadani pomeru, kde vyvoj jde urcenou cestou bez rusivych zasahu, ktere se vyskytujr jen vyjimecne a jsou pocifovany jako poruseni tohoto fadu. V tomto smyslu je treba chapati hid jako stay odpovidajici nejakym prayidlum, stay, ktery byva oznacovan heine, jako.l!.rj.y.dj.~.tghy' Je to vlastne jii v y s 1 e d e k a zaroveri u eel vlastniho radu ve formalnim smyslu,kteremu rna tento stay odpovidatlvlastni tad pak je sou h r n p r a v ide l, pfikazu ci pfedpisu upravujrcicli ur~lte p omery~~:radvnasenr smyslu znamemi sou b 0 r pre d pis u u'. p r a v u j i C i C h v z a j e m n e v z t a h y Ii d i y 11 r cit e m sp 01 e ce n s k e m c elk u. Predbiham ponekud, uvadim-li, ze tento rad znamena-1~~je k t i vn L p :ray 0, jak je chape tradicni nauka a ze Je to pi ani fad s'filediika statickeho, jak jej pojima normativni teorie. b) Z vyrazu "hid" plyne zaroven, ze nejde 0 nejake prechodne v y, N e u b au e r 0 v y (Pojefn statniho uzemi), Pro c h a z k 0 v y (Tvorbu prava a jeho nale~zani) a j. - Je ovsem tfeba podotknouti, ze normativni skola, budujic zaklady pravnickeho mysleni narazela na cetne filosoficke problemy, ktere musela zdolati. Dnes neni jiz numo zacinati ph kazde otazce od vychoziho filosofickeho postoje. Staci uvedomiti si, ze ryze juristicke (normativni) hledisko je hlediskem f 0 T mal n i m, ktere k obsahu pfihliii jen jako k naplni formy. Je hlediskem s tat i c k y m, moino rici in t e r pre t a c n i m. I'onevadZ vsak nestaci k vyreseni ruznych otazek, ktere pres ahuj i jeho zorne pole, o nichi mus! rikati, ze jsou metajuristkke, je nutno k poznani vsech pojmovych znaku jednotlivych pravnich pojmu (ktere zasahuji za jeho hranice) pouziti jeste hledisek 0 b s a h 0 v Y c h, jako,~~le.~}$,q.ae.jeg~< ferenda a hle4iska dyilallljs:kej:w (de Iege~ppli.s:1l.:~J.f. Jeovsem bezpodmfnecne nutn6. z 'ac 11'0 va va ttpf'e's'nehr'a n ice vsech techto hledisek, v cemz je prave podstatny pokrok proti diivejsim pravnickym uvaham, jez smesovaly poznatky kausalni, teologicke a ryze pravni. 2) Viz na pr. C e r m a k 0 v u knihu 0 podstate prava (1940) a jeji. K u b e so v u kritiku,,0 tak zvane podstate prava;" v Casopise pro Pl'. a st. vedu (r. 1941). usporadlmi, nybd 0 upravu t r val ou 3 ). Tuto trvalost je ovsem nutno nejakym zpusoqemzqjisfifl Lie tak uciniti zajiste ruznym zpusobem. Jednak tim, zepor-useni radu nemuie zaloziti platne jiny stay nez. ten, ktery za danych okolnostr muze podle radu vzniknouti..jednaj;l.ipr()!i radu je irelevantni. Na pl'. racine (podle fadu) vyhotovena listiria ma urcitou. piatribst; listina, ktera neni radne (podle fadu) vyhotovena, nema tuto platnost; jecinani, nevyhovujici fadu, nema rovnez platnost atd. Krome toho muze vsak byti porusovani radu jiz preventivne omezovano tim, ze Tad tomu,.kdo by jej rush, hrozi nejak~u s g.n ~ ~ Jeho jednani tedy nejen ze nemuze mfti zamyslene n~y, nybri ma naopak jesteza nasledek zakrok, ktery nese s sebou nejakou ujmu majetkovou nebo osobnf. ctj:'~l~~. "rad, up~~~llct:. znan::en~, ze fur:kce rad,:)e rimci, tvofiva. Rad startovr,-urcuje, nafizuje, Jak pomery, na nez se vztahuje, maji vypadati, jak se maji vytvareti. Tento Tad nestanovi tedy, jake tyt? ~ome!! j sou, ~~tyl? ~J~~~;o;Jl!-,!j il>ji:pt!.,:. Tim se prave lis! od JInych radu, ktere byly zjlstcny a poznany a padle nichz se skutecne vyvijeji pomery, 0 nichz tyto rady plat!. Tyto fady adhaluji skutecnost, na pr. nejake deni v pfirode, kdezto mls fad si skutecnosti, jaka je, pfimo nevsima, nybri nafizuje, jak rna. tato skutecnost vypadat, jaka ma bytl~~~nl l, 1~:(~k\lte~.p.()~~ l!~l?,=:!:.~k~~!ti.!:?, zatim co jine rady: sk,utecnost ~ka~~ji t~k,ovou, Ja~a je a nestarajl se naopak 0 to, Jaka snad ma byh. Vldlme ttl zakladni rozdil mezi obema druhy techto radu. Ony fady, ktere obsahuji skutecnost, jaka je, jsou vlastne jeji soucasti, jsou jen urcite znaky skutecnosti poznane abstrakci. Nas rad vsak skutecnost reguluje, stoji nad ni. Proto i jeho formalni struktura je jimi~.~ci~~!rn ~~!!~~~1~;1~0~Gie~k~!~~~,1!k1!v~\llt:~~~~J:~lj~~~~Q~i~~~~dt;rz:;iJt" narizujicich, ze neco ina. bytl c "(v'1'ibec"'neh6. takove ci onake), eili s kl ~.<i a s.. ezl'lore ltl......,.....'". Tent() f~dje tedy"sou h r nj~dno!ii vy ehno re m 0 tom, co:ma15y-flvto.b1tosrnyslu. je tot?zil stiln, co byya oznacovano j?:kopra,,() gbj~~ti"ill~:~~rilu::~ EA1~tijTrii teorie..fikapravl1i~a~ v~,statiej.{.em.. m sht,.tu pak plati jeji poznatky 0 hierardllcke V:9st'a:voe pravniho radu a vzajemne zavislosti norem, tedy eel, formalnf konstrukce pravniho fadu, bez ktere dnes jiz neni mozno se obejiti. Co se tycesl,c)y e)3}.l?ypr ay yn 01: e mr neni tu jednoty. Jednoupouzlva pravn:crad'''!:lfl'ilieho rozkazu Ci zakazu, jindy obratu '::t} Tomu je rozumeti tak, ze jde 0 trvalou for mal n i plamost tehoz pravniho radu, jehoz.0 b s a h se pfirozene muze vyvojove menit. 8

6 ryze normativniho, a to bud' positivne nebo negativne. Pravi na pt.: Chod'te po levem <:hodniku! Choditi po prave strane neni dovoleno! Psi nemaji pobihat v jizdni draze! Af je tedy forma normy jakakoliv, vzdycky vsak stanovi, ze neco rna b y t i, nikoliv ze neco j est. d) Ve vymeru pravniho fadu se dale pravi, ze jde 0 v z t a h y i edn 0 tli v cu v. u rei tern spole eenskem c el ku. Neni pochyby, ze v prve fade jde 0 c e 1 e k s tat n i, tedy 0 upravu vztahu statnich obcanu navzajem. Ale muze jiti i 0 celek nizsiho druhu, na pl'. z e m i, 0 k res, 0 be c, s pol e c ens t v 0, s pol e k, 0 b chodni spolecnost a pod. I zde jde vzdycky 0 nejaky fad, ktery upravuje pomery pfislusniku. tohoto spolecenskeho celku. Je vsak otazka, zda kazda norma, upravujici pomery pfislusniku urciteho spolecenskeho celku, je pravni normou, a dale, ktery spolecensky celek muze byti relevantnim ramcem pravniho fadu. Nebude asi sporu 0 tom, ze normy vydavane statem a jeho organy jsou norm ami pravnimi. Rovnez tak normy vydavane zemi, okresem a obcl Jsou vsak pr.vni normou na pl'. stanovy sportovniho klubu? Jsou dale pravni normou pravidla 0 nejake sportovni hfe, na pj'. kopane? Bude tfeba stanoviti tu nejake kriterium. Timpa~ je. d e- 1 e gl;). ce, obsazemi v hierarchicky vyssi nornle.. '4Z'3:c'p~:fa\r n'r [{~:al}:~t~~/ja;f~~~l'fi:~~:~~j~~;!a%~~ Je-li tento fetez norem v dusledku delegace neporusen, pak je mozno mluviti 0 pravni norme. Nelze-li tu vsak najiti souvislost, nejde 0 pravni normu. Jsou tedy pnivni normou stanovy sportovniho klubu, ktere byly sankcionovany statni spravou a tak vcleneny do pravniho fadu. Nejsou vsak pravni normou pravidla 0 sportovni hfe, jez nebyla schvalena statni spravou a vclenena tak do pravniho fadu. Klubovni fad, ktery jako soucast stanov byl zaclenen do pravniho fadu, jest pravni normou, naproti tomu vsak, neni-li soucasti stanov a byl-li vydan jen nezmocnenym organem spolkovym, neni pravni normou, acli tu nejde 0 normu opfenou 0 delegaci na zaklade smlouvy (Clenu spolku). Nejlepe vsak lze znazorniti povahu pravni Ci nepravni normy na cirkevnim pravu. V tomto pfipade se take jedna 0 fad upravujici vztahy jednotlivcu v urcitem spolecenskem celku (cirkvi), nelze vsak tvrditi, ze vsechny normy cirkevniho prava jsou normami pravnimi. Za pravni normy lze uznati jen ty, ktere se staly soucasti pravniho fadu ve forme zakonu, nafizeni, vynosu a pod.,~l,j""pj,uz 1?:~..ti1i-n.gPJ;;,r!J:: senou.!lp!ljl~tiy:)2l!?gl1y,.t~lo~!jij.jj:~sj~.1.,,~mijll.!tq.j:mq.!j,. Podobne j e tomu.' C s mezinarodnim prave"m. Nebudeme 'tu blize vypocitavati jednotlive - fekl bych hranicni - pfipady pravnich norem, ktere jsou casto nejzazsimi vybezky pravniho fadu a ktere jsou jest.e subtilnejsi v oboru ci vii nih 0 p r a va, zejmena na poli s m 1 u v n i m. Tam by se nam patrne otevfelo siroke pole pravnich norem, jichz vypocet vsak by pfesahoval ramec teto uvahy. Lze tedy shrnouti zaverem takto: J en. t a k 0 vy S pol e-[ c ens k y c e 1 e k tv 0 fir arne cpr a v n ih 0 fad u, j) 0 d m i-; J't u j e-li n a s 1 e d kern del ega c e n e p f e t r zit 0 uno r m a-i t i v n i sou vis los t, a j e n tan 0 r m a j e p r a v n f nor m 0 u, [ k t era j e v n e p 0 r use n e nor mat i v n i sou vis los t i, S 11 s t fed nip r a v n i nor m 0 u. Ponevadz pak vsecky pravni' normy jsou nasledkem delegace spojeny s ustfedni normou statni,; lze fici, ze v sir s i m s m y s 1 u je s tat Hmto spolecenskym cel..: kern, v nemz jsou ostatni podfadne celky obsazeny. e) Dale bylo feceno, ze jde 0 fad, upravujici v z a J em n e v z t a h y jed n 0 t1 i v c U. Zde pfichazrme konecne k vyznamu,j!.jpi!,y,"?-y,~, 9,!1k;r!=,t~J.,ffi,>~~~ lx,~ tu',q, V ztahy j ednotlivcu, a f j ako obcanu statnfch ci pfislusniku: teneb one associace, se vyznacuji tim, ze nektefi maji na z..klade pravniho fadu urcita, jak se flka, p r a va a jini urcitep ON inn 0 s t i. Tato prava a povinnosti jsou navzajem. k sabe v urcitem vztahu bud' p f i m em ci n ep[ i m e m. Spolecenske spoluziti, at jiz v tom ci on om spolecenskem celku, uklada svym pfislusnikumy:~2;-cvj:g.s:1~ urcita omezeni (povinnosti), ale z2,roven take urcite vyhody (prava). Tato omezeni jsou zpravidla v pfimem pomeru k vyhodam z nich na druhe strane plynoucim. Nekdy vsak pravni fad poskytuje jednotlivci urcite pravo, aniz pfimo jemu nebo nekomu jinemu uklada za to nejakou povinnost.. Px.!\)[.Q,,,Y..!()m!Q~J\;q~],b!J'qt~~ln,. m.x~l.l!,~~1'\!p:ena... IIl9zIlQ~J... X.Ql11.ost i urciteho jedrl'li11, Rika se: Mam pravo" nadodavku plynu, vociy, na ochranu ()soby a majetku (platim pfislusne davky a dane), mam pravo na vstup do divadla, kina (po zakoupeni vstupenky), na doprqvu vlakem, elektrikou,lodi (po zakoupeni jizdenky), na vstup na pozemek zatizeny sluzebnosti v muj prospech, na pouzivimi bytu, jehoz jsem najemnikem atd. atd. Toto osobni pravo v konkretnim Ci subjektivnim smyslq!) je zpravidla rub ems pin e n i u r c it e po vi nn 0 st i jineho subjektu. Nezalezi natom; je-li timto subjektem jina fysicka osoba nebo osoba pravnicka. V kazdem pfipade vsak jde 0 vzajemne vztahy jednotlivych subjektu..gray-g,. vqkql}k:r~tl}im.sil:j.yslu... ajemll.{)dpoyi.g9.h~i PQviJ;mo&t.tv()fi o bsa.~l p.1'.ffi.. y n,j,!1>q l,',lj), Y:. V takovem pfipade, kde v teze norme pra:vo i povinnost tvofi rub i lic tehoz normativniho pflkazu, je 4) Viz blize Sed 1 ace k, Obcanske pravo, 1931, str. 48 an., ktery uvadi tez souhrn nazoru na subjektivni pravo. 11

7 .povinn()su~clnohosubj~ktu opnlvnemm subjektu druheho: V pfipadech, kde' :k:onlfretni pravo je vysledkem slozitejsichpnivnich pomeru, t. j. kde spociva na ruznych povinnostech jinych subjektu a kde tedy neni pfimeho vzajemneho vztahu mezi pravem a povinnosti, je nutno hledati pravni zakiad techto pray a povinnosti v ruznych normach 5). f) DaIs! nutnou vlastnosti pravniho fadu, ktera plyne logicky z jeho existence, i s!. *gr;,~x~tt~<!jako nastroj uprayy, y~aj.~:r:nllych vztah.not ivyehs1.ibjektuv urcitem prostredi, ma-li, byti yub",c f.adem7~.w.u.si 15 y tip 1 a t n y ijako takovtmusi byti ~1iznaxanpfislusnymi subjekt Cc.:?ie~<lXe~.:m:,Ptame~lr se; proc je povazovan za zavazriy, pak odpov crzrii: protoze - jak shora uvedena - jednani, ktere neni v souhlasu s nim, nema pravni relevanci nebo ma krome toho jeste za nasledek urcite sankcni opatreni. To vsak je jen dusledkem toho, ze za pravnim radem stoji urcita autorita, at jiz stat, Ci jeste jina associace, ktera ma zajem na jeho, dodrzovani. Pravni fad tvofi totiz predpoklad jeji existence a ona proto must jeho' platnost. a ucinnostprosazovat. Zanikem platnosti pravniho fadu zanika totiz i spolecensky celek, ktery se 0 tento fad opira a je jim tvorer;,grotoplatnost pravniho fadu je jeho bezpodminecnym znakeiil:~xei'1jg)i:em.,pi?triostin~)j01iskutecnost:i. (toho, co jest) je ucinnosj. N e pia tn y p i:i viii f:i d n e ni j i z p r a v n i m r a d e m. Stava se nejvyse sou 15 0 rem p 0 stu 1 a t u, ktere neco chteji, nikoli norem, ktere neco pfikazujl Misto pnivniho radu, ktery pozbyl platnosti, nastupuje jiny platny pravni hid. Krome teto platnosti formalni ci vnejsi paui vsak k pojmu pniva jeste urcita platnost obsahova ci vnitfni, spoclvajicivob e c gal!!;t~,!j,,!;l:e:! as,,~_j,~q!}~~gvc,l1,~rn:avem... vaz;ap.ych... Tento" ohecny souhlas je projeven na pr. schvalenim zakonodarneho shorn, referendem a pod. Tak se lis! pravo od bez p r a v i, jez ma po formalni strfmce stejne znaky s pravem, ale' chybi tu prave onen. obecny souhlas (na pr. vnucene "pravo" okupantovo a j.). 3. V predchozich uvahach jsme tedy dosli k zaveru, ze pravo ma predevsim tyz vyznam j a k p r a v n f r a d, t. j. sou 15 0 r norem 0 vzajemnych vztazich jednotlivcu ve state a jinych podfadnejsich spolecenskych eel c i c h. Ten t 0 sou 15 0 r nor e m m u sib Y t i v n e p 0 r u sen e nor mat i v n i sou vis los t i, P 0 c ina j i c u s t fed n 1. a k 0 n c i c n e j k 0 n k ret n e j sin r m 0 u. Mus i 15 Y t i 5) SrovnEj tez nulj Clfmek "Pravo a povinnost" v Pn'ivniku, r. 1945" str. 228 a n. 12 t r val yap 1 a t n y',pravo vtornto vyznamu.jep r a v em v ob ecn em, 0 b j e k q ynl m a for m ar n i m s.m y s 1 u. Krome toho vsak zname jeste]iny vyznam prava, ktery je na prvy pohled zcela rozdilny od vyznamu predchoziho..ie to konkretni opravneni, ktere jsme oznacili jako pravo v konkretnim a subjektivnim smyslu..ie to prave onen vzajemny vztah jednotlivcu, ktery se jevi zpravidla s jedne strany jako pravo, t. j. volnost urciteho jednani ci s druhe strany jako povinnost, t. j. urcite omezeni v jednani.. Pravo.. v " torn~().yyzparnu.. iep:rav: o. ve. s.m y s 1 u ko,.p k~e~.njiil,'~u$j.;1{ tr~jj')ina crb'sa h oy.e.rn,.obl>a~oye~ proto,. zgbla,vni' vyznam. tu spociv}na obscihove.naplni.pravaci povmnosti, zatirrico \1 pr:iva.ve smyslu obecnem a. objektivnim lezi duraz na. formaln! strance (konstrukci pravniho. radu),..iaky Je 'pak pomerprava ve smyslu konkretnirri (subjektivnim) k pravu ve smyslu obecnem (objektivnim)? Pnlvo konkretni je konkretisaci prava 'obecneho, jinymi slovy subjektivisaci prava objektivniho. V obou pfipadech jde 0 jeden a tyz pojem, ktery vsak prochazi urcitou metamorfosou. Pravo konkretni vznika z prava obecneho (pravniho radu) aplikaci na konkretni skutkovou podstatu..ie vysledkem, jak Hka normativni teorie, dynamicke funkce p,ravniho.fadu:,,,*.2,~~~~.,..t!=fd~ fici ze xr"~'7~,.,<'ly,.~~...m~.~.l~ obecnem,opj"ek.tl'll;,.p,.j.. ID... a... o. U;tmJepravnl rad Cl e Ie ge.,.la:t:.a,~:rjy() ve smysly.. konkretnjj,'lj.,s u b jektivnim.ao.b.'sahov"em Je pravpi. ~ad. ge,lege ;;i p p.1i~ a.t'~'0.r dei;edyvpod.st~te,.. 9. tyz objeki pozorovany;j. rtl~:: nychhledisk. - Treti vyznamprava v femz smyslu jako pravnl Stav, t. j. skutecnost odpovidajici pravnimu fadu (to, co jest, jest v souhlase s tim, co ma byti) je vyznamu jen podfadneho a zminil jsem se 0 nem jen kvuli uplnosti..iak jsem jiz naznacil, pravo v obecnem i konkretnim smyslu nejen Ze neni neci'm rozdilnym nebo protichudnym, nybrz jde 0 tyz pojem, ktery ma vsak rozdilnou tvarnost podle toho, kterou metodu poznavaci zvolime. Z toho plyne, ze c ely pro b 1 ems e ted y pre s ou va do 0151 a s tim e t 0 dolo g i c k e. 2. Metodologie pojmu prava. 4. Pn'i.vni hid de lege ferenda. - Ucinnost normy a jeji zajisteni (sankce) Pravni fad de lege lata Pn'i.vni fad de lege applicata Zavik. 4. V predchozi uvaze jsem stanovil jednotlive znaky pojmu prata a soucasne - aspon strucne - vztah jednotlivych zakladnich pojrou 13

8 s pojmem pr{wa souvisejicich. Nyni pujde 0 to roztfidit jednotlive znaky podle poznavacich hledisek. Pouzijme nejprve hlediska uceloveho 1 ), ktere je vlastni hiedis k u z a k 0 nod arc 0 v u (de lege ferenda). Zakonodarce hledf na pravo (t. j. strucne feceno na to, com a by t i), jen jako na to, co je chteno. Zakonodarci se jevi cely pravni fad jen jako soubor postulatu. Hlediskem ucelovym nemuze totiz poznati to, co ma byti, n y b r z j en to, co j e c h ten 0 (postulat). Jinymi slovy, pravo je teleologickou metodou n e p 0 z nat e 1 n e. Chci-li chapat to, co ma byti, musim nutne pouziti metody normativni, kterou zase naopak nepoznam to, co je chteno, nybd jen to, co ma byti. Jaky je tedy postoj zakonodarce k pravu? Zakonodarce pravo c h c e, to znamena: p f i P r a v u j eat v 0 f i j e h 0 0 b s a h. Postulat jim vytvofeny stava se po skonceni zakonodarneho procesu soucasti pravniho fadu. Tim okamzikem muze byti jako p r a v n i nor m a jen pfedmetem uvah normativnich. Cinnost zakonodarce fi'di se po strance metodologicke prakticky ovsem tez uvahami k au sal n i m i. Musi znati to, co jest (skutecnost). Eylo by nesmyslne stanoviti obsah postulatu, ktery ma byti obsahem pravni normy, bez ohledu na skutecnost (to, co jest). Mus! tedy nejprve poznati skutecnost metodou kausalni a pak tvofiti postulat. Pfi tvorbe postulatu ovsem musi zakonodarce pfihlizeti k vrcholnemu postulatu statnimu a cele soustave postulatu z neho vyplyvajicich 2 ). V tomto stadiu se uplatnuji nejruznejsi postulaty politicke, kulturni, nabozenske, hospodarske atd. ~e~ vsak take spada nutnost vyzbrojiti pflsti pravni normu potfebnym~ don u c 0 va c i m i pro s t fed k y, bez nichz by nemohla. asl dosahnouti cue zamysleneho zakonodarcem. Je proto po J em san k c e p 0 j m emu c e 1 0 v y m 3). Mam zato, ze veskere uvahy o tom, nalezi-li donuceni k pojmovym znakum prava, resp. pravni 1) Rozdilnost nazirani kausalniho, teleologickeho a normativniho dokazuje Eng 1 i s (na pr. Teode statniho hospodarstvi 1932, str. 13 an.). Proti Englisovu trialismu je Weyruv dualismus (viz blize na pr. N e u b au e r, Problem yule v poznavani normativnim a teleologickem, Englisuv sbornik 1930, str. 422 a n.). Srovnej tez moji studii "Skutecnost, postulat, norma", Casopis pro pro a st. vedu, r. 1935, kde jsem urcil hranice, ale zaroven i souvislost vsech zpusobu nazirani. 2) Viz Eng 1 i s u v vyklado souboru postulatu n. u. m. str. 16 a n. 3} Viz blize muj prispevek "Pravni norma a trestni sankce" ve Weyrove poete (1939), str. 227 a n. O vyznamu sankee pro pojem pravni normy viz mimo jine W e y r, Teorie, str. 350, Pro e h a z k a, Tvorba prava, str. 63 an., N e u b au e r, Pojem statniho uzem!, str. 37 an.., kteri souhlasne pfiznavaji pravnimu radu charakter donucovaci proti Kelsenovi. 14 normy, pokud byly vedeny s hlediska normativniho, nemohly dospeti k uspokojivemu vysledku proto, ze s hlediska normativniho pojem sankce je nepoznatelnyj poneyadz je pojmem ryze uce10vyin. Proto je nutno veskere uvahy tohoto druhu odkazati do uvah de lege ferenda. S pojmem sankce pak jde ruku v ruce ucinnost normy a celeho pravniho radu. Chce-li zakonodarce, aby pravni norma jim pfipravovana dosahla sveho cile, to jest, aby se lide podle ni fidili, musi se 0 to postarati nejen vhodne volenou sankcf, ale ovsem i pfimefenym obsahem normy. Obsah normy mus! byti pfedevsim mozny_ Nemozny, neproveditelny obsah normy znamena jeji absolutni neucinnost, kterou ani sebepfisnejsi sankce nemuze napravit. Na pf. norma: lide nemaji jisti, by byla naprosto neucinna, protoze povinnost v ni ulozenou nemuze nikdo splniti. Vidime tedy, ze u c inn 0 s t normy (pravniho fadu) apr 0- s t:f e d e k k jejimu dosazeni (jimz je v prve fade san k c e, v druhe fade jine momenty) spadaji do oblasti uvah del e g e fer end a. Sem patfi dale vsechny uvahy 0 obsahovem vybavenip 0 stu 1 a t u (p :f i s tin 0 r m y) tak, aby vyhovoval po vsech strankach ustfednimu postulatu statnimu. 5. Zakonodarce, ktery pfipravoval peclive po uvedenych uvahaeh obsah budouci pravni normy, postaral se 0 jeji ucinnost vhodnymi sankcemi a zajistil obsahovou souvislost jeji s ostatnimi norm ami, tvofici'mi pravni rad, muze ji se s~eho hie disk a poznavat jen jako postulat. Stane-li se z postulatu poprovedenem zakonodarnem fizeni pravni norma 4 ), pak ji zakonodarce se sveho hlediska U2; nemuze poznati5). P r a v n i fad (pravo v objektivnim, obecnem a formalnim smyslu) jako souhrn jednotlivych norem, hierarehicky usporadanych a navzajem spolu spojenych je vsak poznatelny jen s hle- 4) Vznik pravniho radu, v prve rade vznik ustredni statni normy, je otazkou politiekou, nikoli vsak otazkou pravni. Tou se stav':' teprve svymi dusledky, lepe receno svou existenei. Subjekt, ktery ma dostatek prostredku, aby uplatnil novy pravni rad, zpusobi, ze z tohoto faktu je nutno vyvozovat pravni dusledky. Stejne je veci zakonoda ree, jak o tom byla jiz drive zminka, aby se postaral vhodnymi prostredky o ucinnost konkretni normy. 5) Neni treba snad zvlaste zdurazl'iovat, ze tato uvaha neni ryze juristieka. Chci jen predejiti vytkam, jiehz by se mi mohlo proto snad dostati. Viz na pr. Pro e h a z k a, Tvorba prava str. 80, ktery mi imputuje, ze uvahy zakonodareovy v clanku "Skutecnost, postulat, norma" povazuji za normotvorny proees. Myslim, ze tu jde 0 nedorozumeni, protoze jsem nikde nic podobneho netvrdil, pouze jsem se snazil urciti souvislost vseeh tri druhu mysleni. 15

9 -diska 1 e g is 1 a't a e, s hlediska normativniho (statickeho). Pfi tomto postoji k pravu odpadaji nutne vsechny aspekty ucelove. S tohoto hlediska vidim jen pravni fad jako souhrn pravnich norem vyjadi'ujidch to, co ma byti (rlikoli t(),cojest ehteno nebo toe~ jest), tedy pravni fad ve for mal n i m smyslu ktery takto po;~ayam po strance normativni konstrukce. For rd a pravniho fadu je tu prvomim poznatkem. 0 b s a h pravnich norem je poznatkem druhomym, pr~v?dnii~,,odkud neni daleko k uvaham ueelovym, tedy }!e ~z~ pra;rmm z~jmena tam, kde obsah normy je hodne siroky po pnpade Jen ramcovy.proto obsah normy musimeshlediska pfisne juristickeho chapati jen jako nap 1 n nor mat i v n i for m y a to velmi uzkostlive, abychom nepfekroeili hranici poznavani de lege lata a de lege ferenda, t. j. normativniho a teleologiekeho. To rna vyz?am zej~~na. pf~ i.n t,e q~>r eta c i pravnich norem, jez se pohybule ve sfere Junstlcke, treba krome formalniho poznani normy zabyva se i jejich obsahem. 6. Jina vec je vsak, jde-ii 0 t. zv. aplikaci 6 ) pravnich norem. Tehdy musime opustiti staticke hledisko, nebot ap1.i~ace znamena dynamicky proces, jimz z pravniho radu vznikaji nove p~l1~n(normy. Vidime, ze jde opet 0 vznik norem a z toho lze na zaklade pfedcno 'Zich vykladu usuzovati, ze normativni metodou tu mnoho nepofidime. Chceme-li pochopiti tento dynamicky proces, pak musime pouziti metody teleologicke a.kausalni. Toto hledisko, ktere je obdobou hlediska de lege ferenda, nazyvam del e g e a p p 1 i cat a: Jim poznavam pfemenu normy jako soucasti objektivniho pniva (pravniho radu) obecneho obsahu nejprve v konkretni postulat, jenz na zaklade konkretni skutecnosti c h c e aplikujid organ vydati jako konkremi normu, obsahujid ureita opravneni a povinnosh opravneneho ei povinnostniho subjektu. Tak vznika posleze nova.pravni norma po pfedepsanem normotvornem procesu (fizeni), ktera vsak je ve vystavbe pravniho radu na nizsim stupni, nez norma aplikovana a ktera je konkretni a obsahuje subjektivni opravneni a povinnosti. Hledisko de lege applicata nam umoznuje zaroven posuzovati p fern e nut. z v. p r a v a 0 b j e k t i v nih 0 (pravniho fadu) v p r a v 0 sub j e k t i v n i, zmenu prava 0 b e c n e h 0 v konkretni. 7. Domnivam se, ze zdanlivy rozpor a nesouvislost jednotlivych zakladnich pravnich pojmu lze tedy vysvetliti pouzitim vhodneho poznavaciho hlediska. Tak jako jsem jiz ueinil jinde 7), i zde pouzitim,. 6) Viz tez mou studii,,0 aplikaci pravnich norem", Casopis pro pr. a st. vedu r ) Viz na pl'. postup uvah V me knize "Nastin spravniho prava trestnino" a jinde. 16 vsech tfi hledisek podarilo se, jak mam za to, pfispeti k ujasnem vlastniho pojmu prava. S hlediska 1 e g is fer end a e mohu poznati a vvsvetliti predevsrm vznik pravniho radu i jednotlivyeh norem a d~le ony pojmove znaky, ktere vyplyvaji z yule zakonodarcovy, t. j b s a h 0 v 0 una pin budouci normy se zretelem k soucasnym pomerum politickym, kulturnim, hospodarskym a j., jez jsou dany radou objektivnich postulatu, usticich do ustrednih~ postulatu statniho (na ~r: ~idove demo~ra~ick~.rep~?lik~, a?solutm monarchie, a pod.); 2. u c 1 n nos t pravmho radu Cl pravm normy a jejizajisteni pomoci' vhodnych sankci, po pr. jinych prostfedku. S hlediska 1 e g i s 1 a t a e, jemuz odpovida ryze pravnicky postoj, vidim pak jiz p r a v n i fad (ei jednotlive nove p r a v n i nor my) v cele siri j eho for m a I n i k 0 n s t r u k c e a s ni souvisejici 0 b s a h 0 v e nap 1 n e. Toto poznavanr obsahu vsak je prosto vsech zretelu ueelovych a znamena einnost ryze intelektuiilni bez jakychkoli pfimesku volnich. S hlediska, Jez nazyva normativni teorie statickym, vidim rad pravni jako soubor norem, spjatych navzajem formalnim poutem delegaee, jez vychazeji z ustl'edni statnr normy. Tomuto poznatku odpovida pojem objektivniho prava ve smyslu bezne nauky. Hledisko ryze pravnicke pak charakterisuje pravnf normu jako vyraz toho, co rna byti. Obsahem pd.vni normy je povinnost. Hledisko staticke nam podava pohled na pravni fad s hlediska obecneho, nikoliv se zretelem na jednotlive povinnostni Ci pravni subjekty. Pravni fad del e g e 1 a t a je pravo ve smyslu obecnem, objektivnim a formalnim 8 ). Hledisko d y n ami c k e (hledisko de h;ge applicata) zachycuje konkretisaci obecneho prava a vznik nove, hierarchicky nizsl normy s konkretnim obsahem jednotlivych povinnosti a opravneni povinnostnich 1::i opravnenych subjektu. Aplikaci se tedy pravo objektivni premenuje v jednotliva subjektivni prava a povinnosti, z prava obecneho se stava konkretni. Formalni pojem prava ve smyslu vystavby pravniho tadu se meni' v mat e ria 1 n i, nebof 0 b s a~ h 0 van a pin normy je tu smerodatna ph aplikaci na konkretm skutkovou podstatu. A tak hledisko legis applicatae umoznuje poznati pravo ve smyslu konkretnim, subjektivnim a obsahovem. P.r:iLY.nLradde lege a.pplicataje prav() yesmyslu k.<?nkj:~tnim, I>ubjektivnim aobsahovem. Z uvedeneho je patrno, ze i pfi zkoumani pojmu prava oddelene podle jednotlivych hledisek jasne,;vyniknou jednotlive pojmove inaky a s nim souvisle pojmy, jez jinak zdanlive nejsou ve vzajemne souvislosti. 8) Viz muj clanek "Prispevek k pojmu prav?-", Moderni stat, r. l!h3, str :2 Pasvar: SpraNni pnivd. 17

10 3. Pravo vei'ejne a sonkrome. 8. Dualismus prava verejneho a soukromeho je zalozen na positivnim_ pravu Teorie zajmova, mocenska a organicka Verejnopravnost jako autoritativnost (heteronomie Horem), soukromopravnost jako autonomie norem Relativnost kriteria. 8. Chcem.e-li se dale pfibliziti vymezeni pojmu spravniho prava, je nutno stanoviti rozdil mezi p r a v em sou k 1'0 my m a vel' e j n y m, nebot spravni pravo se pocita spolu s pravem u~tavnim, ti'estnim, financnim atd. zpravidla do prava vefejneho 1). Pfedem je tfeba pfipomenouti, ze rozdil mezi pravem soukromym a vefejnym je podlozen p 0 sit i v n e p r a v n i mi p fed pis y a ze tedy je nutno citati s nim jako s dan y m, tfebaze teoretieky tento rozdil j e veliee sporny a zeela relativni 2). Duvod positivnepravni upravy je, jak uvadi Sed 1 ace k") puvodu historickeho a politickeho. V 18. stol. slo 0 to, zajistiti individuu urcitou svobodnou sferu, kde by bylo bezpecno pfed vefejnou moei. Proto mel pojem soukromeho prava takovou dulezitost. Bf~hem doby se vsak tento pojem politicky pfezil. Sed 1 ace k4) pravi: "Snaha zavesti i do sprav- ') Je treba tu vsak poukazati na vyvody lvi e r k 1 0 v y 1., str. 84: "Postaveni spravniho prava v systemu prava urcuje panujici nauka obycejne tim zpusobem, ze rozdeli nejdfive cely pravni fad 'Ie verejne a soukrom.e pravo, nacez spravni pravo spolu s pravem ustavnim,. trestnim a veskerym pravem procesnim zaradi k pravu verejnemu. To deje se bez blizsiho zduvodneni, tak jako by se to v du_sledku podstaty spravniho prava rozumelo samo sebou. Pfirazovani spravniho prava ];;: pravu verejnemu musilo by nalezti sve oduvodneni bud'to v tom, ze spravni pravo slouzi k ochrane verejnych zajmu, nebo ze upravuje vztahy mezi nerovnyml subjekty pravnimi: tim tow: bylo by ucineno zad.ost jednomu nebo druhemu z nejcasteji jmenovan 'ch znaku verejneho prava." V dalsi uvaze oduvoduuje vsak, ze ve spravnim. pravu 52 neuplatnuje verejny zajem vetsi merou nez v jinych oborech pd_vnich a ze stejne tak neni dana ani druha podminka "verejnopravnosti". Proto prohlasuje, ze zarazeni spravniho prava do prava verejneho nepfichazi vube,c v uvahu. Spravni pravo podle Merkla tvofi sam os tat n 0 u 0 b 1 a s t p r a v nih 0 I' a d u, kterou nelze podraditi zadne jine. Ze Mer k 1 0 v y duvody nejsou bezpodstatne, je tezko popfiti, ponevadz kazdy vi, ze spravni urady podl.e sve prislusnosti aplikuji i pl."avo soukrome (na pl'. veci snatkove, veci obchodnich spoiecnosti a pod.). - Viz tez ) Viz no. pl'. Hoe t z e 1, Spravni pravo str ) Sed 1 ace k, Obcanske pravo str ) N. u. m. str. 53 a n. niho fizeni kontradiktornost jaka pfedni znacku demokraticke nomapoetiky, se rozrnaha stale vice a vice a tim zmizi jedna z podstatnych cash one pi-isne caesury, kterou jsme zvykli delati mezi pravem verejnyrn a soukromym. J este dnes nejsrne doposud ze statniho absolutismu zeela yen. 0 pohledavku nekolikakorunovou musi se zavesti spor kontradiktorni', vefejny, garantovany neodvislym sou deem, ale vyvlastnit eely majetek mazno inkvisicnim flzenfm, tedy zasadne neverejnym, bez kontroly verejnosti. Lace inkvisicniho r-lzeni spravniho je znacne znehodnocena moznosti korupce a nepotismu. Nenalezi nam, abyehom 0 teto veci blize hovohli, ale jen tolik je pro nas eenne, ie rozdil prava verejneho a soukrorneho je dnes politicky anaehronismem." K tomu je tf-eba uvesti, ie hospodarske pomery svetove v novejsl dobe nuti st:hy k pravnim z3.sahum do soukromych hospodafskych vztahu a ze soukrome pravq jako f il 0 so fie k 0 - p 01 i tie k y v Y tv 0 r sve doby pozvolna ztraei pudu, tfeba je dosud udrzovano positivne pravnimi predpisy (na Pl'. 1 ozo a 1 jurisdikcnl normy). 90 We y r 5) venuje pojmum prava verejneho a soukromeho znacnou pozornost. Prohlasuje, ze nejde 0 pojmy tykajici se podstaty prava, nybrz nejvyse 0 problem interpretacni. Proti t. zv. teorii z a j m 0 v e puvodu fimskopravn ho uvadi 6): "TH'cliti pak -normy podle toho, zdali jsou stanoveny (=plati) v zajmu pouze soukromem t. j. v zajmu jednotliveu (povinnostnich subjektu), nebo vel'ejnem, t. j. v!leeh nebo aspon vetsiny jich, stava se nemoznym, jakmile. predpokladame, ze jde 0 0 bee n 0 u (abstraktni) normu NebQr, kdo by chtel vaine tvrditi, ze na pt. obeeny zakon obcansky - tento p1'ototyp soukromeho'prava - dest stanoven a plati pouze v zajmu jednotlivcu a nikoliv v zajmu eelku? Pravo a pravni rad, pozorovane z aspektu teleologiekeho, jsou vzdy zjevy soci,ilnimi, t. j. polozime-li otazku, v C1 zajem nebo pro koho jsou stanoveny, musime vzdy odpovedeti poukazem na po s pol ito st." A dale: "Filosofickeho protikladu individualistickeho a kolektivistiekeho hlediska nelze pouziti vuei soei:~lnimu zjevu, jako jest pravo a pravhf fad, v nichz jiz pojmove vezi prvek kolektivisticky." - Rovnez Hoe t z e 17) neuznava teorii zajmovou za uspokojujici. Teorie moe ens k a, spoclvajici na nazoru, ze stat a jine verejnopravni korporace mohou na zaklade sve n a d r i zen 0 s t i jedno -strannymi akty upravovati pravni pornery, je rovnez We y rem 8) zavrhovana s poukazem na to, ze predstava nadfizenosti jednoho 5) Teorie prava, str. 179 a n. 6) Tamtez, str, ) Spravni pravo, sf-r. 25. fj N. u. m. str

11 subjektu, zu.castneneho v pravnim pomeru, a podffzenos!i a ~enecennosti druheho, jest zcela nejasmi, ba nes~y.sl~~.,p r a v ~ 1 P o mer nemuze totiz podle W e y r a znamenah m~ Jme?o" nez k 0 n k ret n ire 1 a c i p 0 v i nova n e h 0 k 0 p r a v n e r: emu.. Dc: dava vsak 9': Z feceneho se podava, ze bezmi nauka, drz1c se k~lterla nadfizenos~i "resp. podfizenosti, vychazi patrne - aniz by Sl ~oho bvla arch j'asne vedoma - s hlediska jineho. Neni.to hl;dl~ko s tat i c k e: nybrz d Y n ami c k e. 0 Prototypem. vef;j.??pravn:ho sub'ektu stava se takto nor mot v u r c e, k t e r y v u C 1 P 0 V 1 n n 0 ~ t n i m u sub j e k t u v Y k 0 n a v a m 0 c (imperium), r 0 z k a z u j e a z a k a z u j emu. Je jasno, ze pomer. mezi r:ormotv~rcem, jenz tvorbou uormy tvorr povinnost, :: povmr:ostn~m subjek:7~ lisi se svou noetickou podstatou od por~oeru :-nezl ~ub]e~~em op~av. v 'm a povinnostnim." - Hoe t z e 1 ) rna proh teorn mocensk,: neny.. d V' d V ' t"d I' namitku potud, ze je nemozno mluvlh 0 na -, Cl po nzeno~ 1, J e-. o dye soufadne vefejnopravni korporace. Dale pak pravl: "Ca~to se tvrdi. ze ve vefejnych vztazich se ocita jen stat "'; ~omen: k S"';Yrr-: c1eni'tm 'a vice versa, cili ze vefejne pravo pfedp?k~ada?~m;r pra:r m nerovnosti. To je nespravne, ptotoze jsou ~ozne. verejne P?mery i mezi ciniteli pravne koordinovanymi, resp. 1 mezl soukrommky - viz vyklady 0 smlouvach vefejnych.",v. Posleze se k vysvetleni rozdilu m~zi pra~ej?.soukro:n~m a vel'elnym uvadi jeste teorie 0 r g ani c k a, ktera JeJ ~hled~va v toi?'. z~ se nahlizl na pr<ivnr pomery jednotlivce ~ud' Jako elena, verejne korporace, pak jde 0 pravo vefejne, nebo Jako sa,mostatr:eho, s~bjektu pak jde 0 pravo soukrome. Mezi stoup~nce teto t~one nale::1 P r a ~ it k 11). We y r 12) ji povazuje jen za vanantu teone mocenske. 10. We y r 13) vsak sam uznava potfebu jakehosi.~oz1ise?i mezi verejnym a soukromym pravem, jez je duvodem dvojl koleje v nalezani'druhotnych norem soudu a spravnich uradu. Pok~usi se vpro,t.o o vyklad v tomto smyslu 1-1): "Muzeme,to~iz: chce~~-l,l asp on. pnblizne udrzeti ideu, ktera se skryva ve zmmer;em tradlc,nlm duahsmu: ztotozniti ji s ideou dvou zakladnlch ~ru~u normotvorby, totiz hete~on<?mni,ci auto.~ratlck:=_a aut 0 nom n i ci de m 0 k rat 1 c k e, ktere vys!~tujl s~ zpra~:dl.: jednak vedle sebe, jednak v uz m sp~jen~ v kazdem pravn~~ rade. Verejnopravnost znamenala by pak tohk, Jako aut 0 k rat 1 c nos t 20 9) N. u. m. str ) N. u. m. str ) Spory 0 p:l'islusnost, str. 87 a n. 12) N. u. m. str. 1B2. 13) N. u. m. str ) N. u. m. str (a u tor ita t i v n () 5 t), soukromopravnost tolik jako aut 0 n o m i e, nebo: tam, kde budouci povinnostni subjekt sam ucastni se tvorby normy, ktera ho rna zavazat vuci jinemu subjektu (opravnenemu), tam jde 0 pomer soukromop-,'avni; kde mu vsak bez jeho spoluucasti normu stanovi (a je ko~petentni stanovit) jiny Cinitel, jde a pamer - nebo chceme-li: normu - verejnopravni. Tradicni nauka, jak se zda, ostatne need podabneho tusi, kdyz na pr. prohlasuje smlouvu za prototyp oblasti squkromopravni a taze se, zdali typ smlouvy mme se vyskytovati take v oblasti verejneha pniva (ve forme t. zv. smluv verejnopravni'ch)." H a e t z e 1 15 ) pfiznava: "Nejasnost mezi pravem verejnym a soukromym muze nastati zvlaste v pravu spravnim. Musime pfiznati, ze hranice ta je relativni v tom smyslu, ze nelze a vseeh pomerech zivotnich predem rici, ze se hodi svou podstatou na tu neb onu pnivni upravu. Razhoduje tu his tori c k Y v y v 0 j a z ret e 1 u eel nos t i. Vec bylo by lze formulovati tak, ze mezi pravem soukromym a verejnym je pasma sporne povahy pravni. Pamerne nejdokonaleji je kodifikovano pravo soukrome, jako pravo rodinne, manzelske a majetkove. Vseehno ostatni bylo by pnivem verejnym s vyhradou onoho hybridniho pasma." - Je vsak rozhodne pro pojmave rozliseni pnlva verejneho a soukromeho, jez nevidf jen v rozdilne kompetenei. Uvadf pro to radu pfikladu. Nedocteme se vsak, jak si sam presne one rozliseni predstavuje. Proti pojeti We y r 0 v u uv:idi 16): "Jednostranne je take tvrzeni, ze v pravu soukromem rozhoduji normy autonomni, kdezto v pravu verejnem normy heteronomni. I do pomeru verejnopravnich dostavame se velmi casto jen se svym svolenim (verejne smlouvy, akty, vydavane jen k zadosti strany, dobrovolne pojisteni soci~hni). S drum strany. pomer soukromopravni muze take vznikati bud' ipsa lege nebo vrchnostenskym aktem {vyvlastneni)." Sed 1 ace k 17} spokojuje se poukazem na platne pravo a pod.va na zeiklade 1 ozo tfi reg u 1 a t i v nip r inc i p y, jez vsak nemuze povazovati za dostatecne (ochrana majetku, svoboda pravnich jednostrannych a dvoustrannych a ochrana rodinnych pomeru). Jinak se pfidrzuje normativniho W ey r 0 v a a K e 1 sen 0 v a vysvetleni heteronomii a autonomii pravnich norem. Pokud jde o panujici nauku, uvadi P r a z a k u v nazor, spocivajici na teorii organicke., U. Z uvedenych n?zoru je patrno, z e 0 t a z k ap r a v ac 'Il.~c r e j n e h 0 a sou k rom e hone n:i: us po k oj ve v y res en a. I od- 15) Spravni pravo, str. 30. le) Tamtez, str ) Obcanske pnlvo, str

12 purci pfizmlvaji nutnost jakehosi rozdilu, ktery je podlozen positivnim pravem, stoupenci jeho (na pl'. Hoe t z e 1) uznavaji vsak jeho relativnost a k pfesnemu vyjadfeni vsak rovnez nedochazeji. Neni sporu 0 tom, ze zejmena ve s p r it v n imp r a v u je mnoho predpisu 0 b 0 j i hod r u h u. Tato okolnost vedla P r a z it k a 18), ze se pokusil 0 jejich roztfideni. Sam jsem ueinil podobny pokus ve studii "Prvky prava spravniho v pravu akciovem" 19). Ph urcovani pojmu prava verejneho a soukromeho jsem se v prve fade pfidrzel kriteria kompetencnrho (pres Sed 1 it c k u v skepticky nazor), treba jsem si byl vedom jeho n e u p 1 nos t i. Krome toho jsem ve smy81u We y r 0 v a neeni doplnil toto kriterium jeste rozdilem he t e r o nom n i a aut 0 nom n i nor mot v 0 r b y. Toto hledisko pfivedlo me pak k poznatku, z e jed n a a t a z p r a v. n i nor m a - jak je tomu na pr. v pravu akciovem - muze byti sou cas n e nor m 0 u p r a v a v e f e j n e hoi sou k rom e h 0, ze vsak zalezi zcela na poznavacim hledisku. Damnivam se pak, ze znak heteronomie Ci autonomie norem jako kriterium prava vefejneho ci soukromeho neni v podstate nicim jinym, nez j uri s tic k y m v y j ad fen i m teo r i em 0 c ens k e c i 0 r g ani c k e, jak 0 nich byla ree, jak ostatne naznacuje i Weyr (viz shara). Nelze tedy nez uzavri'ti tuto uvahu celkem skepticky: Rozdil mezi pravem soukromym a verejnym n e n i n i k t era k p f e s n )', jiz proto ne, ze nektere normy se daji sou e a s n e ureiti jako vefejne i soukrome. Pro rozliseni pak neni naprosto spolehliveho mefitka. K 0 m p e ten en i r 0 z d i 1, i kdyz neni zcela presny, pfece jen je vsak n e j vice rozhodujici, protoze cele tfiden! jurisdikce na soudni a spravnf spociva v zasade na rozdi'lu p r a v a v e f e j n e h 0 a sou k rom e h 0 2 ). Toto mefitko pak lze doplniti jeste posouzenim, zda jde 0 tvorbu norem autonomnich ci heteronomnich, jez ve svych obsahovych dusledcich znamena, ze pravo je v prvem pfipade ureovano v ram c i p r a v nih 0 r a d u sou k rom 0 u v u 1 i s t ran, v druhem pfipade h e t e rom n e v r c h nos ten sky m a k t e m. Literatura k casti prve: Eng 1 i s Th. " 'v Praha 1932, Hoe t z e 1, Ceskoslovensk~ spr :on,e st,atmil? hosl?odarst-:l Praha 1934, K a 11 a b, Uvod ve studium ~v~ld pra",,:o,.c';ls~ vseobecna, 1920, II. Brno 1921, Mer k 1 Obecne ' e 0, l?ravmckych, 1. Erno 1I!1932 v pfekladu Ch;rtl 10'VC, N Pb ravo spravm, Praha-Erno, I/193L I J.~, e fu a u e r p.. t' t', ' Praha-Erno 1933 Po s v a r Na'st '," ojem S a mho uzemi, 'vin spravnfho ' t t '}, o nekterych pojmech, zejmema 0 vine Pr h B prava res ~110, studie o prislusnost mezi soudy a ui'ady' spr~- a-. r.no 1936, Pr a za k, Spory Pro c h a z k a, Tvorba prava a jeho nal',vr;n~l, Praha 1/1883, II/188S, c e k, Obcanske pravo ceskoslovenske ;zam'19 raha-brno 1937, Sed 1 a Praha-Brno 1937,. ~,rno 31, W ey r, Teorie prava, 18) Viz Spory 0 pfislusnost, II, (1886). 19) Predneseno jako habilitacni predmiska a otisteno v Casopise pro pro.a st. vedu, r. 1937, sir. 401 a n. 20) Viz vsak poznamku 1)

13 ,,, t ' Cast druha. o sprave.. 4. Spl"llva v obecnem smyslu.. 'v obecnem srr;yslu je pojmem spn'lvne-politickym, 12 po]em spravy,., Sl;rava a hospodarstvi. - Sprava a pravo. 12 Po' em verejne spravy se sklada ze dvou. c~sti: jed?~k,~,aklad- 'h.. J sprava" jednak z blizsi charaktenstiky "verejna. ni 0 pojmu ",. ' " S ravou v obecnem Vsimneme si nejprve poj~u "sp~a~a. P d u. i c i z a- sm!slu vse :o.z~~i, Z~[r.vi~l~ol ~i~~:s~ j:k n ;r~:it ~~l ;r:"p ~ a z a k:) mer n ~ n ez~ trv~lym ucelem fiditi ty ktere ziilezltostl : Mer ~.1 ) "nes0u. c1 se,. V' slm smyslu kazdou zamernou hdskou cmrozuml spravou v nejslr v.,'. 'h' v 1 Her r n r itt 3) 0 nost, smerujici ~ dosazen~v':lrvc,ltyc:mlyl~{:~~dn~~~ Utrvale, planovite, oznacuje za spravu v ne]slrslm > 'k ted urcene pravidly, k dosazeni urceneho vysled u. 0 v v ' ~ rava v tomto obecnem smyslu je vetsinou ~utoru~z~otoznov~;~ Y do. T k We y r 4) pojem spravovati oznacuje za poj. s ho ars VIm. a ov v. yslu zahrnuje "h" rsk)r~a pod pojmem spravy v nej~rsll~ v s~ e r k 15) pr'avi vsecku hospodarsky ucelnof Cinnos~~r~:~o ~v~::podarske cinnosti ze 0 sprave v toj:?to smys ~ se ~ od) V tomto smyslu zahrnuje (sprav~ maj,etkovadido~~~lk\e:n~:z~ou' hospodaj:'skou cinnost. N~ v sobe sprava po e. t' v K 1 en 6) a pravl hos odarsky charakter spravy pouk~~uje. e~.e s.. vyslovne, ze sprava je pojem hospodarsky, mkoh pravul.. neni Podrobme tyto nazory presnejsimu rozbort;. po.dle n:ch vsak tedy zasadniho rozdhu mezi spravou a hospodarstvlm. Mam ~~l) p r a Z a k, Rakouske, pravo. sp~avni, str. l. 2) Mer k 1 Obeene pravo spravm I, str. 2. 3) Her r n'r itt, Grundlehr~n dt;s ~erwaltungsrechtes, sir. l. 4) We y e r, Zaklady filasofle pravm, str ) Mer k 1 viz shora. tr 493 6) K e 1 s e~, Hauptprobleme del' Staatsrechtslehl"e, s.. 24 za to ze tu rozdil je. HospodMstvi, prave tak jako sprava, je iidskci Cinn~st, sledujici urcity ucef), musi vsak odpovidati n a d t 0 urtitym postulatum. Muzeme tedy rici, ze hospodarstvi je sice sprava, avsak kazda sp:r~vangnj h9sp9qcir~tvi. Muzeme dale rici, ze sprava je prostredkem, formou, jiz se hospodarstvi provadi. Je tedy tesna souvislost mezi hospodarstvim a spravou. Kde je vsak hranice a jake kriterium rozlisuje spravu od hospodarstvi? Oboji je Cinnost (rcelova, oboji tedy spada do oblasti teleologicke. Zatim co sprava je k a z d a lidska Cinnost sledujici urcity en, hospodarstvi jejen takova Cinnost, ktera je pozorovana s hlediska hospodarskych postuhitu (subjektivniho Ci objektivniho).teprve s hlediska tech to postulatu se nam jevi urcita cinnost jako hospodarska. Z toho je patrno, ze Hdska cinnost jako objekt zustava v obou pnpadech taz 8 ). Rozdil je vsak V hodnoceni. Zabyvam-li se jakoukoli zamernou lidskoucinnosti, aniz ji hodnotim hospodarsky, pak se mi jevi jako sprava. Jakmile vsak n a d to pfihlizim k jeji hospodarske funkci, t. j. jak se mi jevi s hlediska hospodarskych postulatu, pak ji poznavam j ako hospodarstvi. V obou pflpadech jde 0 poznavani teleologicke, poznavani sourode. Mohu tedy jakoukoli cinnost hospodarskou posuzovati jako spnivu, protoze je to pojem obecnejsi. Mohu rici, ze kazde hospodarstvi je sprava. Naopak kazqa sprava neni hospodarstvim. Poznam to podle toho, zaaodpovida hospodarskemu postulatu Ci nikoli. Mohu. tedy shrnouti vysledek teto uvahy v tom smyslu, ze sprava a hospodarstvi jsou pojmy teleologicke, ktere mohu odlisiti jen hospodarskym hodnocenim. Kde lidskou cinnost podrobuji jen ucelovym uvaham, nemohu odlisiti spravu od hospodarstvi. Vidim jen spravu. Hodnotim-li vsak zamernou lidskou cinnost hospodarsky, jevi se mi vice cimene h 0 s pod a r s k 0 u. Moment spravy jako takove tu ustupuje do pozadi a predstavuje se nejvyse jen jako forma hospodarstvi, tedy zakladni prostredek k splneni postulatu. Myslim, zetedy. neni spravne tvrzeni, ze sprava je pojmem hospodarskyin. S p r a va j e p 0 j m ems p r a v n e pol i tic k y m. P6klid Jde 0 pamer spravy v obecnem smyslu k p r a v u, vymezil jsem jej jiz na jinem miste 9 ) tak, ze sprava je Hdskou cinnosti fizenou na jedne strane pravnfmi normami, protoze je vzdycky 7) Eng lis, Narodni hospodarstvi, str. 576 pravi: "Vsecky zakladni pajmy hospadarske jsou teleologicke, vznikaji, predstavujeme-li si zjevy chtenymi nebo neehtenymi, lze je definovati ucelem." Tfuntez, str. 14 pak uvadi, ze "hospodafiti znamena hledati maximum uzitku v ramci obmezenyeh prostfedku". E) Viz Eng I i is, tamtez str ) Srovnej muj "Nastin", str. 3 a n. 25

14 zasazena do ramce pravniho radu, na druhe strane ja~?,ci~nost veskrze ueelova je fizena jednotlivymi postulaty sledujlc~ml ko.~ neeny postulat spravne politicky, ktereho rna sprava d?~ah:;o~tl. J e tedv castecny charakter spravy, pevne stan oven!pnslusn~m pnivni~ radem, C02 lze vyj ~dfiti tak, ze. spr~va.s~ yrovadi, v mezlch pravnfhoradu, Ostatek jejlho obsahujedan JeJl vlastm povahou podle tohu, 0 jakou spra,:u, jde. ~at~y~ast spray?, se Ydyi so~:tav?~ postulatu usticich do urbteho nejvysslho postulatu, J1mz muze r:yt; cokoll za elm semuze nesti lidska, einn?st. J s~u ~E:;?;y ve sprave obsazeny dva prvky: prvek p r av n 1, dany JeJlm vztal; e rr: k pravnimu radu a prvek u eel 0 v y~ sledujici, ~ame~ne dosa~e~l urciteho dk Tyto dva prvky se.noetl~ky. navzajem Sl?e v?lucu~j.' ale navazuji tesne na sebe. Kde Je pra;vm norm,a, nen~ mls:~ p~o postuhlt. Teprve tam, kam ji~ prayn; r:orma nesaha;, ;nuze. ~e uplatniti uce1 obsazeny v postulatu. Jmyml slovy spravujlcl sub}ek! musi dbiiti v prve fade pravniho fadu, teprve tam, ka~ se pra,v~~ fad nevztahuje, muze podle svych ucelovych ~va? vohh takovy ~l onaky postup, ktery povazuje podle sve volne uvahy za vhodny. 5. Sprava soukroma a verejmi. 13. Obsahove vymezenl Formalni vymezeni. 13. Spniva v obecnem smyslu j ako zamerna cinnost sled.;-tji~i nejaky cil zahrnuje v sobe jak SprtlVU sou k rom ou, tak v ere l- nou. k Je nyni otazka, jak od sebe ~d~isi~i spra,:u }OU ron;ou a ve= fejnou. Nabizi se na prvy pohled resem takove, z e ~:p r,a v ': ~? u" k r 0 ma j e Ci n nos t jed no t ~ i ': c ~ s 1 e d y u J.1 C 1 u"', city subjektivni eil, spray ve.r.e!j?~ pa~ ze ~e s:pravou v e f e i nyc h z ale zit 0 s tis 1 e d u j 1 C lob J e k t 1 ;rn 1 p 0 s tula t y "u s ti c i d 0 u s t fed nih 0 p 0 s t ~ 1 a t u ~ ~ a: nih? J e nam vsak znamo 1) ze rozdil mezi soukromym a verejnyn:. prav,em, a 0 ten tu vlastn~ bezi, nelze, dobrefesiti shlediska zajmoveh~, 'b ~,~ dyshlediskavzniku Jde-li0 normotvorbuheteronomm, ny rzvprvera e,. '.. "d" r tvorbu j~ (zpravidla) jejim vysledkem pravo vefejn,e, J e- 1 0 nor~o autonomni, jde (zpravidla) 0 pravo soukrome. S tohotoy hledlska pak bude nutno hofejsi vymery opraviti v tom smy~lu, z e so u:k r 0: mou spra.vu prova<;li,sprav~u)ici subj,ek.t z vlas,tn: v u 1 e (autonomne) a 1'1 d 1 S e p rl tom s v Y m los 0 b n 1 m 1 1) Viz We y r, Teorie, str an., tamtez str. 310, k tomu Hoe t z e 1, Csl. spravni pravo, str. 29 m fme. 26 po stu 1 a t y, v e f e j no u s p r a v u p a k pro v it d e j i s p r a v u j i ci sub j e k ty j a k 0 P 0 v in no st u 1 0 ~e n au jim p r a v n i nor m 0 u (heteronomni) a f f dis e p r i n i 0 b j e k t i v n i m i po stu 1:3. t Y s tat u c i don i c h us tf cf m i pod fad n e j s 1- mi postulaty vefejnych svazku. PH tom je treba ovsem miti na pameti, ze subjekty provadejici vefejnou spravu jsou t. ZV. verejne organy, t. j. organy statu, verejnych korporaci a jinych subjektu verejne spravy. Zvlastni pflpad nastava pfi provozu vefejneho podniku soukromou osobou (viz nize 0 pojmu verejneho podniku). Casto Se ovsem pouziva obratu, ze stat a vefejne korporace vy k 0 n a v a j i vefejnou spravu. Toto personifikujic:i' hledisko ~ed:i c:vs~m ~cela p~il~have" uv~do:::::ime-li si, ze na pi'. stat ve smyslu Junstlck~m ]e to~ozn~ s pravm~ rade;n. Vefejnou spravu provadeji naopak Jeho organy Jako s 1 u z e b nip 0 v inn 0 st. RozdH mezi soukromou a vefejnou spravou je tedy jednak v nor mat i v n i v a zan 0 s t i spravujiciho subjektu, jednak v c iii, k t e ry j e s 1 e d 0 van. Ph soukrome sprave je spravujid subjekt zcela voiny. Pravni fad jej vaze jen negativne, vymezuje mu siroce jen ramec jednani. Normativnfmu prvku je tu tedy vykazano jen zcela malo mista. Soukroma sprava je fizena vylucne libovolnou cinnosti jednotlivce podle postulatu sledujicich dosazeni osobne vytceneho cile. Ph v c i' e j n e s p r a v eje spravujici organ naopak vazan mno~ hem vice pravnim fadem. Jednak tu jsou zvlastni pravnl normy, upravujici pfislusny usek vei'ejne spravy, jednak ]SOU tu zvlastni sluzebni pfedpisy, kterym je spravujici subjekt podroben.prvek normativni pi'i vei'ejne sprave zpravidla pi'evlada proti prvkuosob~ nimu, jemuz je ponechano mensi pole. Volna uvaha ph vefejne sprave pak je fizena postulaty statu ci vefejne korporace,..v jejiz siuzbe se sprava provadi., J ak patrno, neni rozdil mezi vefejnou a s0ukromou spravou zcela kategorkky,jak ostatne neni ani mezi vefejnym a soukromym pravem 2 ). Vezmeme-li si nektery usek vefejne spravy, na pf. spravuspolkovou, vidime, ze na pr. spolkove organy vykonavaji nekdy 0 b 0 j i d r u h s p r a v y ci dokonce oboji z a r 0 v e ii. Cinnost, ktera spoclvan'a autonomni spolkove basi, je spravou soukromou, Cinnost, ktera znamena provadeni urcitych zmociiujicich ilrednich pfikazu, paui do spnivy vefejne. Tak tomu ostatne muze byti i u soukrome spravy, kdy jednotlivec, na pi'. majitel zahrady provadi naflzenv postfik ovoenych stromu proti skudcum a pod. Jde tu 0 verejnoi'.t ' 2) Srovnej m 11 j cl<luek.,prvky spravniho pl'ava v pl'avu akciovem," Casopis pro pravni a statni vedu, r. XX!1937, stl'. 401 a fi, 27

15 , ", m 0 u 3) ktera vsak tu jiz splyva s vlastnim liceler;r spravu n e p r 1,,, "I T svem znamena ','"..... k b 1 '7akonodar:;em zamys en. 0 ov V.' f:a;:;dr;o~~~~-/~uz~ bjti vykonavatelem vefej?e sprayy, tak~e Je~g v. Y d" od obecny pojem spravy, ma krome ry cmnost,. ".' sou1rrome pokud spa tez ~v p, zaroven," c Va'sto " charakter. vefejne spravy, spravy L~. v" 1 ovsem jen v nepnmem smys u. "L'k statku. V" n e bude asi tezko rozlisiti na pl'. lesm spravu ve lk 0,t tku. e ~ lesni s ravu velkostatku zemskeho a ve Ol:>va v Jednothvcova, '. P, vi'pade sleduje spravujicf subjekt prest:hniho, lee tak, ze ':' P;Vl em kprd neni ovsem pravnim fadem vazan " m"':rou osobm C1 e, po u,. ') va~n~>u.. t:: v.+ 'r h postulatu vefejnych (nepfima sprava yc;,rejna, dbati tez urcl~,c t'" tim pfipade jde 0 sledovani postu1atu zemkdezto ve,drt; em a ~ e b 'ti v konkretnim pfipade zcela t~skych a statmsh, kter~ moi;o~ j~z sleduje sprtlva velkostatku jeatozn.e s postul~ty s:)urs~~mj:' ostulaty, ktere sleduje sprava z:n::~ nothvc?:,a. ~o~move 11 t tku ao objektivniho postulatu zemske C1 skeho C1 statmho v,e o~,a ak do subjektivniho postu1atu. sprastatni spnlvy? v prvem pr{~de Pelkemtyto rozdilne znaky spravy vujiciho,subjek!u: ~~ou ev~tcahu k pravnimu radu.vetsi soukrome a v v:r~jne. _,v e mensi vazanost spravy soukrome,. po vazanost verejne splayy, 'k "e'ne spravy na zaklade sluzebs t ran ce 0 b s ah 0 v e. vy9 n ve\~teronomni) sledujicich objeknich pfikazu (co do vzm~u pv~vah!. '-ch svazku' u spravy vefejne, tivni postuhit spravy statu C1, ~:r~j~~ravy podle vule jednotlivce, u spravy soukro~e pak, p-:ova ~m. sem se dotkl zaroven problemu. sledujiciho vlastm osobnl elie. TIm J ~., 1 i h 04). Bude 0 nr jeste t. zv. samospravy ' s h 1 L ed1skamate.la n zminka nlze. 3) Srovnej W e y r, Teorie, str. 306, pozn. 1, dale m u j Nastin, str. 4, pozn. 7, '. Relativnost Dojmu verejne 4) We y r, Teorie" str. ~10 a n: pra~~s~~ kdyz si tivedomime, ze (a tudiz i soukro.~e) spravy vyn~k~~vi je~ s tat (jako repres~tant podle nazotu tradicn::,nauky,;:~vy 0 a u n 'bd i jini einitele. Za celkoveho pnlvniho" r~du) vel e~nou.spr. e~ ~s01.i mene poeetne nez skutakove einitele povazujl ~;=,skul?my l1d\j d J s Tava temito skupinami, pina (obyv~t"els~v?? tvonsi stat. ko~~va~11 sile verejnejsi nez sprav,a, pokud se tyc,; J~~lCJ:1 orga~~ ':~i Cienove, spravujici sve vla~fnl,.zakterou vykonavajl Je~<:tlivl. J J, statni ponevadz verejny zajem lezitosti, ale s?uk:n;m~els_l nez. spray: ouze' ze soukromych zajmu j~_ takov~~h ~k~p~n b~k ~yab!1ik~'~~~ obyvatelstva statniho. Tuto' ~p~a: jich pr~~h;smku t~ ~1 0 ': ~atni spravou jakozto typem spravy v;rejne vu, stollcl upros 1 e mezl "tradieni nauka sam 0 s p r a v () u ~ut;;~~g ~~~~~C:~O~ra~Jvs ;lv;~i ~i~ :; np~~az~vf.n~a j~;ra~~ r~~= dil od soukrome spravy v zasa e,. "'.". ' t' ni mysli fejnych zalezhosti, so1.1krome sprave pnblizuje se 1m, ze u. 28 V ere j n 0 u s p r a v 0 u jet e d y r 0 z 1.1 met i s p r a v u z a Ie zit 0 s t r s t at u, v e f e j nyc hs v a z k u a j i nyc h s u b- i j e k t u, pro va den 0 u p f i s S n y m i 0 r g any, j e z s e f i dip r a v n i m fad em a v 0 b 0 r u vol n e li v a h y 0 b j e k i i v n i m i p 0 stu 1 a t y s p, r a v y s tat u c i po stu 1 at y s P d. v y v e re j nyc h s v a z k u a j in y c h sub j e k t u (viz jeste nize str. 34). Tato definice, jak ostatne nenf treba zvuiste zduraznovati, je obsahova, nejuristicka (spravne politicka). 14. S hlediska ryze pravniho ovsem bude vymezeni pojmu verejne spnivy podstatne jine. Toto hledisko si nevsima obsahu, nybd formalne pravni struktury verejne spra.vy. Tu se pak jevi verejiia"sprava jako tvorba druhotnych norem (na rozdil od zakonodarstvl, ktere je tvorbou norem prvotnfch). Pojem vefejne spnivy nam tu vlastne sp1yva s pojmem s p r a v nih 0 r f zeni. Proto i pojem nepfime spravy, jak 0 nem byla shora zminka, neni pojmem ryze juristickym, nybri jen spravne politickym. Pro tuto~ cast vel"ejne spravy, ktera nenr normotvorbou, nutno ovsem pouziti obsahove definice (viz nfze). Z formalniho pojmu verejne spravy jako tvorby norem plyne d.hespravna eharakteristika t. ZV. sam 0 s pr a v y, t. j. spravy jiny-ch vefejnych svazku nez statu. Sprava techto subjektu tvofi totiz druhotne s p r a v n i norm y, p r a vet a k j a k 0 s p r a v a s tat n 1. RozdH je tu v prve fade formalni: tam jde 0 normy autonomni, zde heteronomni a pak snad 0 stupiiovite ruzne zarazeni tech to norem v pravnim radu, protoze normy vytvorene samospravou jsou zpravidla vporadi nizst se na auto-spravu, t. j. na pripady, kdy spl~avujici spravuje _ Podobne jako u soukrome spnlvy - sve vlastni zalezitosti. (Pritom nesmi mash etymologie vyrazu "samosprava" jako spravy, jiz spravujici spravuji sebe samy na rozdil od pi'ipadu, ve kterych jsou spravovani _ jako u statni spravy - nekym jinym. Cele toto tradieni rozlisovani statni spravy a samospravy vychazi, jak vidno, z nejuristickeho pojm1.1 spravy jako zamerne cinnosti k dosazeni urei tych ueelu (M e r k I, AUgemeines VerWialtungsrecht, str. 2), ktera muze byti vykonavana bud' tim, () )ehoz zajmy jde (prfpad vlastni nebo samospravy), nebo nekym jinym (pfipad cizi nebo statni spravy). Statni sprava jevi se takto _ ve svem pomeru k samosprave - jako typ cizf spravy. S tim souvisf take obligatni ~fedstava zasadni protivy (nepratelstvi) mezi statnf spravou z nichz kazda sleduje jine ucely, ktere mohou bvti a s~mospravou, pro~c~u.~~ ~S'1:"ov. na Pl'. pomery, ktere v tomto smeru Se vyvin~ly v preaval~cne~,rak<:usku~." :- Viz bli:z:e v 10. U nas jsou ovsem ~es p0l'd;.ery line. Narodm vybory vykonavaji soucasne spravu statni ~ samosj?rav:x. ~eni ovs~m i to vylollceno, ze nekdy ziijmy zemske spravy JSo1.1 Jme nez zajmy spravy centralni. 29

16 Podobne je tomu i utech hranicnich p -ipadu, kde subjekt jinak soukromy vydava na zaklade delegace vyssiho no:rmot";nlrce - v tomto pj'ipade spravniho uradu - konkretni normy, ktere tvofi takto nejzazsi v:)rbezky pravniho fadu. Mam na myse na pl'. usneseni spolkovych organu, ktere na zaklade zmocneni spravn~ho uradu se usnesou na schvaleni nejakeho spolkoveho fadu. Toto usneseni. se stava nasledkem delegace soucasti pravniho fadu, jezto spolkov}~ organ, vykonavajici jinak soukromou spravu, vystupoval v tomto pfipade jako delegovany tvurce spravni normy. Verejna sprava jako tvorba spravnich norem tvofi tedy stu p nov i t y, nor mat i v n e sou vis 1 Y sou b 0 r p r a v n i c h nor e m, ktery v nejkonkretnejsich p:hpadech muze zabihati i do oblasti, ktere (obsahove) nalezeji sprave soukrome. Kriterium tu tvofi okolnost, zda jde 0 spravni normy Ci nikoliv, slovy, zda jde 0 normotvorbu povinnostni (urednickou) ci smluvni. Pro c h a z k a 5) dochazl k tomuto. problemu s jine strany, sro',1- lllivaje smluvni, soudni a spravnf proces, jenz tvofi smluvni, soudnr a spnivni normy, a snazi se 0 vzajemne roztfl'deni. JaR: je z uveden0ho patrno, obsaho',1e (spra',1ne politicke) hledisko neposkytuje spolehlive roztfideni spravy soukrome a verejne. Hledisko formalni, ktere ve sprave vidi tvorbu :'loren, je pomerne bez- "J Pro c h a z k a, Tvorbaprava, str. 132 a n. pravi: "Nabizi se Dam shora dotceny povinnostni dhatakt'e\r uredniqke (soudni a sonivni) nor mot v 0 r b y. Tim muzeme pometne bezpecne odlisiti spr~vni a soudni proces od procesu smluvniho. Rekl jsem "pomerne bezpecne". To znamena, ze dotceny znak neprovede diskriminaei naprostou, nybrz vystihne jectine pfevaznou cast specialnich podrd.iiiujicieh skutkovych podstat, jez chceme sel'aditi v jedniotnou kategorii. Vyskytnou 5e tez vyjimky: tak na pl'. jsou pfipady, v ntchz s m 1 u v n i k j e po v i n en uzavirati konkretni smlouvy S utcitymi osobami, hebo jsou spravni organove, ktefi v Y'ade pfipadu - obdobne jako zakonodarci - "pecuji" 0 "verejne zalezitosti", adz bychom jim mohu pficitati povinnost k tomu ci onomu konkretnimu aktu {samospl'ava).. s temito vyjimkami musime pocitat a musime si je tez uvedomovat, ale neni ti'eba, abychom se jimi dali odvratit od zvolenych systematickyeh pojn1.u, jez jsme shledali za heuristicky nejvhodnejsl" Nize pak: "Ovsem casto 12e vyjimkam celit tim, ze je fadime do separat- deh (zpravidla zvanych "prechodnych") kategorii. Tak na pi'. bychom. mohli tici, ze smluvni normotvorba je delegovane, ale nepovinnostni tvoreni konkretnich pi1lvnich norem, ph cemz pl'ipacty t. zv. nuceneho kontl'ahovani spadaji do zvliistni katogol'ie, tvotici prechod ke kategorii normotvo'!'by urednicke. Obdobne bychom mohu zaiaditi samospravu do zvlastni kategorie, topicky polozene mezi procesem spravnim a smluvnim. S takovym kategorisovanim (se. urcovtu"lim pi'echodnych. typu) setkavame se zhusta i ve vedach pfirodnkh na pi'. pfipady, kay jeden druh ziv~'ch organism'll prechiizi v 6. Verejna sprava, soudnictvi a zakonmiarstvf. 1~. ::~konodarstvi jako v'ko ' vadem zakonu. _ 16 R~l t1: ustavy, spl'ava a SOUd'1 1Ctv{ spravy a justice _ S'p" ~ 1":':10st kriteria vaza'10s'j"' v.' jako pro-. I avn1 urad a so.ud. ",. pn rozli.sovani - zaver. 15. Juristicky pojem vere"ne '.t~~rbu ~spravnich) norem, ~edo~i;ra,vy, kt~r3t ji pfedstavuje jako z~ onod~rstvi a soudnictvi je' ' ava r~::dllu verejne spnlvy od n,utno v~sti nejak hranicnf c:~sou r~vne~ ~vorbou norem.,ie ted zak;,no~al'stvil11. Tento problem n 'T~~' kve::ejnou spravou, justici ~ ~ s_ atillc~ funkcich a neni sna.a ez1, zakl~~r:im otazkam nauk ",by na v ill nenarazil. Obfral' d aut.~l~..i?racujlciho v tomto obo y ~~d~.tacil pouhy odkaz na l;~: :;;~dl ]arf d?~ne )iz jinde 1) a z~~, u. ::eprodukovati i zde s',y. vull prehlednosti vil k tono r:azoll dalsich autoru. voje nazory, k nimz pfipojim kro~e, VereJna sprava je podle b ' 'v. statu krome zakonoda to, ecr:eho mmenioznacovana 7 -, rs VI a Justice2). Velk'.'. _a :mnost a cast autonl vsak 1) Viz muj Nastin. str 4 ").,. a n - K tomu srovnej' H. Spravni pravo str 11' ~- e)x n e r (Vadne akty, stl' ~). H._ str 8) LV'. - a n., Jan 0 v s k '~(... I, 0 e t z e 1 (CsL r. XVIiI, s~,.s ~~9) l~ ~ ~V:y'VOj 'ledy prlva T~~;:v v~~ejneho, vlastnictvi,,1 a e J k a (Pojem Verejno ;; ~ r:-~ o. Pravny obzor, PI' a.'> 1,1 kol'porace ~+~ ~5) j ;:)!, ~ 31

17 jiz poznala, ze tento rozdil neni zcela presny, protoze lze s bezpecnosh oddeliti jen zakonociarstvi jako tv 0 r b u z.konu a proti tomu verejnou spravu a soudnictvi jako pro va den i zakonu, cimz se piivodni trojdilnost statnich funkci deli na dvojdilnost 3 ). Dved1 jsem jiz jinde 4 ), ze ve smyslu novejsrch nazoru se obvykle rozdeleni sti3.tni moci na tfi druhy statni cinnosti na sobe navzajem nezavisle a vzajemne koordinovane nahrazuje dvema druhy statnich funkci: "zakonodarstvim" jakozto vykonem ustavy a "provad mim zakonu" jakozto vykonem zakonodarstvi, ktere jest zakonodarstvi podfazeno. Vykonem zakonodarstvf jest justice a sprava, jez jsou zalozeny na zakonodarstvi a jsou si rovnocenny. K jejich rozliseni hleda se pak kvalitativni rozdil mezi justici a spravou. Mer k 1 dochazi k jedinemu rozdilnemu znaku organisacnimu: nezavislosti soudcovske. Spnivou nazyva pak funkce onoho komplexu organu, v l1emz uvnitf existuji zavislostni vztahy dane tim, ze nadfize:!ny organ jest opravnel1 pfikazovati a podfizeny organ jestpovinen poslouchati. Abstrahuje od organu a pfihlizeje k jejich funkcim poduva tuto definici: spniva je souctem spr.vnich funkci, ktere mohou byti determinovany pfi'kazem, z cehoz tvofi ovsem vyjimku funkce nejvyssich organu, ktere nemohou byti jiz pfikazy determinovtmy. Tento rozdil, pray! Mer k 1, je positivne pravni, neni dan podstatou prava, nybrz vznikl historicky. K tomu tfeba uvesti mineni We y r 0 v 0 5 ): "Nelze pochybovati, ze s pokracujici pravni upravou celeho sirokeho oboru t. zv. vefejne spravy (nejen t. zv. materialnimi, nybrz i formalnimi, t. j. procesnimi normami) pronikne i v praxi poznanf, ze prave v onom jedinem smeru, ve kterem mozno vubec funkci "vykonnou" srovnavati s funl{ci soudcovskou, t. j. s hlediska nor mot v 0 r n e h 0, nemuze byti mezi nimi zadneho zakladniho rozdilu, ponevadz obe fun~ce spocivaji - zpravidla aspon - ve tvorbe pravnich norem teze kate- P r a Z a k (Rakouske pravo spravni, str. 1), Va v fin e k (Justice a sprava, Pravni obzor, r. XIV /1931). - F ran C 0 u z s k a veda spravniho prava definuje verejnou spravu pomoci pojmu "services publics". - I t a I s k a teorie uziva ph definovani verejne spravy pojmu "fini sociali", "interessi pubblici" a pad. - 0 nazorech techto autoru viz blize v mem Nastinu, str. 4 an., kde je tez b1izsi zminka 0 nazorech f ran co u z sky c h, ita 1 sky c h, a n g 1 i c k y c h, a mer i c k Y ch a n e m e c k y c h. :l) Viz na pr. Mer k 1, Obecne pravo spravni, str. 34 a n.; We y r, Teorie, str. 300 an., Her r n r itt, Grundlehren des Verwaltungsrechtes, str. 1, Pro c h a z' k a, Tvorba prava, str. 133, R:i e die r, Prispevok k vymedzeniu pojmu prava spravneh()l, str. 67 an., K u c era, Zakladni problemy, str. 187 a 11. ' 4) Viz muj Nastin, str. 8. ') 'vv e y r, Teorie prava, str. 243 a D. 32 gorie, t. j. druhotnych a zpravidla konkretnfch T' t stane se pak nauka 0 t r 0 j c len nos t i stat " h ~m ~ ~o~nati:~m jedine muze byti: nikoliv pouckou 0 be c,m~ un Clv t:m, ;lm ;:a~~;i ~;dp~~~f~p~a~n:u, ny~rz ona ~~ad,i~~~~i~i t~~j c~~~~t s~~~d: em a em, pnstnzenym na p" 'd 1 ' vyskytujici organisaci fadu konkretnich ( " k' - avl,e~"?e se dale pak 6): "Je-li tedy jakakoliv vykonna ::~mc r~), statu:" A terminovana pravnfm radem t.. ". ~e s.a n:. nutne denotlivcll, pokud ji prave ma~e ~~~ Je;l-:l k se Jaka~ohv, cmnost jed Cinnost ci funkci jako v y k 0 n ya/]a 0 ~ r g ann 1 (roz. statni) moznost, spatfov'ati prave v one' unres c 1, e r: 0 ~ 1 n n 0 ~ t i, pak odpada roz 1"' isovacl 'k' ntenum. mezi stat 'f pravne k' predpokladane' "vo 1 nos t " 1 k 0 n 11 0 U (v uzsim smyslu t. ~l 'un C1,s,o u d c 0 v s k 0 u a v y_ vati ani ve vetsf pokud s~ t~te. zv',~ P I a v 0 u)., Nel~e je spatrovanosti soudnich a spravnich org I?e?s~tm ~ t e ~ 1 a 1 nv 1 determino (vets! nebo menm vol n e u v a :~u" era, a:;clf ~~~~ byti ruzna ~or:t;j-y konkretni), ponevadz zde. d n 1 v org~!"u tvonc:ch druh~tne tlvm, nikoliv kvalitativni. RozdH J e ~z~y ~~r: 0 rozdlly kvantltakonnou (v u z s i m smyslu poneva~e~l S fn v ~l soudcovs~ou a vyv obou pfipadech 0 funkc~ v V k 0 n ' ro ~ 1 m smys~~ Jde patrne zde zaujateho vzdy jen pod r"u z n y.~ e) muze tedy bytr s hlediska Stejneho nazoru je i P r c h' k 7) k ' blizslm vykladem 0 nadfazeno~f a z '; ad ' ~ery osvetlil problem vystavbe pn'ivniho fadu. 1 a SOUla nosh norem ve stupnovit~ sprfvov!:o~~~ic~utoru, ~~efi se ~okouseli 0 jine pojeti rozdflu mezi rozdil mezijjusticf!hs~ri~o~n~r~d~tl'~lz: t~~y'z~a~ ~~ c~sto tvrdi,!ecn?~'ani~ pravniho rcldu, sprava usklltecnova~fm ~':~~~~ )c~tz,!~k,-! ::e p:"a,:,o J~ pro ju~tici ucelem, pro spravu jen prostf~d~e~ k ~~mu, ~e Jus.~lC,e Jest volm funkci statni (stat chtejici) kdevt,tcelu~ ~~~~aj~~ ~sttat je~najicil)' ani v':' tom, ze justice jest :P~i~~~~~~a~~~c~, ez 0 sprava vo nou cmnosti v mezf h ' 'h ', justice je sferou vlizanou zak,~ pravm 0 radu, chi ze ze justice jest nalezani prava,o~;~:j::~~~~~:o~o~~lneho uvazovanf, 16. K rozdilu spravy a justice shledavanem '. Yo ;:~~~~~~j~r~venl~e ~~)er::' POt~tot~kkamt jen,,ze ~ ~~l~:i~~~s~~~~~~~ v, ' ze sam a y se zretelem k volnemu uvazem se nemohou mkdy navzajem lisiti principielne, nybrz jen 6) Tamtez, str ') Pro c h a z k a, Tvorba prava, str. 128 a n. S) Viz m u j Nastin, str, 9 a n. ") K e 1 sen, Hauptprobleme, str Pasvar: Spriivni pravo. 33

18 stupnovite, nikoli kvalitativne, nybd jen kvantitativne 10 ). Proto i kdyz pl'izname, ze volne uvazenf se vyskytuje padle platneha prava ve sprave casteji nez v justici, ze sprava je casto mene vazana pl'avnim fidem nez justice, nemu.zeme z toho vyvoditi spolehlivy a bezpecny zaver 0 l'ozdilu spl'avy a justice. Duvod tohoto l'elativniho rozdilu, lezici v obsahu, spocivci v tom, ze noriny spravni, zachycujice nepomerne vetsi usek statniho zivota, jsou co do obsahu. obecnejsi a nekdy jen ramcove ll ). Je to vysvetlitelno tim, ze statni sprava nesmi byti zesnerovana kasuistikou pl'avniho fadu, protoze by pak byla nepruzna a malo citliva a kazda zmena pomeru vnitrostatnich ci snad i mezinarodnich by vyzadovala nove zakonodirne upravy pfislusnych norem. K tomu jeste uvadim We y r u v nazor 12 ): "Z prave uvedeneho plyne, ze je i nemozno definovati pojmy u fad u (roz. spravniho) a sou d u jinak, nez pomoci zminemych organisacnich principu, 0 nichz nize bude jeste rec, a dale, ze jen jeden z obou pojmu lze defino- vati positivne, coz znamena, ze pojem druhy muze byti vymezen pouze tak, ze vse, co neni organem prvniho druhu, jevi 5e nutne jako organ typu druheho, a nikoliv snad tim?pusobem, ze by se 1'ek10, ze soudy jsou ony organy, ktere vykonavaji soudnictvi, a spravnimi ty, ktere vykonavaji spravu, cimz vpravde nebylo by feeeno nic. Protoze pak z duvodu histol'ieky vysvetlitelnych byly organisacni principy soudnich organu (pravni postaveni soudcu, soudni proces, civilni a trestni) pravnimi fady drive upravovany nez obdobne organisacni principy organu vykonnych, je pfirozeno; ze naznacenym negativnim zpusobem byva. vymezovan pojem ufadu spravnich: co neni soudem, jest jiz proto povazovati za urad spn'ivnl Obligatni rozd :leni druhotnych organu normotvornych v soudya spravni urady jest shlediska obecne teorie pravninahodilymorganisacnim principem autoritativni normotvorby, t.j.neplyne nijak zjejich podstaty. Proto mohou se vyskytnouti a vyskytuji se skuteene utvary smisene, t.j. takove,ktere vykazuji prvky obouorganisacnich principu,jako by tomu bylo v pfipade, ve kterem urcity organsklada se-bucf zcela nebo castecne-z cinovniku,jejichz pravnipostaveni upraveno jest podle zasad, ktere plati jinak pro pravni postaveni cinovniku pusobicich u organu, ktere pfimuezejii do druhe skupiny (soudcove ve spravnich uradech), nebo kdyz pro normotvorny proces organu slozeneho zcinovniku, pfinalezejicich k jedne skupine 10) Viz tez Hoe t z e 1, Csl. spnivni pravo, stl' ) Viz m 0 j i studii,,0 aplikaci pravnich norem soudy a ufady spravnimi" v K a 11 abo v e poete str. 235 a n. a "Normy spnlvni a soudni" v Casopise pro pravni a statni vedu, r. XXII, stl'. 149 an. 12) W e y r, Teorie, stl' (na pi'. spravni), platily~ by procesni predpisy urcene pro skupinu druhou (soudni proces).". Odkazuji pri tom na svou charakteristiku disciplinarnich komisi 13). Pokuc jde obecny pojem s p l' a v nih 0 u fad u lze uvazovati takto 14 ): Pojem spravniho ufadu neni legislativne sta~oven.je treba :ureiti jej negativne jako protiklad soudu. Kriterium, podle ktereho sepozna, zdali konkretni organ je Ci neni soudem, neni ovsem nikde vyslovne formulovano. Nicmene podava se z historicky daneho uvolneni soudcu ze zavislosti na panovniku, ktere se stalo organisacmm principem ustavniho statu a bylo pfevzato i v demokracii. Objevuje se v ustavnich listinach jako zasada soudcovske,.samostatnosti" ~ "nezavisl?sti". Jen tam, kde 0 b a tyto znaky vy~tupuji pospolu, d~ se mluvlt 0 soudu v pinem tradicnim slova smyslu. Tedy n e J ens a m 0 s tat nos t fun ken i, ale sou cas n e i n e z a vis los t osobni' jsou pojmovymi znaky soudu. Ovsem i tu jsou mozne vyjimky, na pl'. u trestnich soudu duchodkovych, ktere jsou povazovany za soudy, ae jim chybi znak funkeni samostatnosti soudcovske. Nezbyva tedy nez uteci se prakticky k formalnimu rozliseni spravy a soudnictvi a to tak, zevejfejnou spravu - af tvorbu s p l' a v n i c h nor e m ci j i n 0 u s p r a v n i c inn 0 s t - vykonavaji organy podle platneho pravniho fadu oznacene jako s p r a v n i, jus tic i pak sou d y. Toto ryze formalni hledisko osvedcuje se zejmena tam, kde jde 0 utvary tvofici obsahove pfechod mezi obema funkcemi a kde by jinak bylo mozno pfislusny organ povazovati za soudni a naopak. Toto kriterium je ostatne nutne i v jinych phpadech, kde jde o rozliseni jednotlivych pojmu spn'ivnich a soudnich. Pouzil jsem ho jiz drive 15 ), na pr. k vymezeni pojmu spn'ivniho trestniho prava proti soudnimu trestnimu pravu, spravniho deliktu a spravniho trestu oproti soudnimu deliktu a trestu a j. Tam vsak, kde by nebylo mozno pouziti tohoto hlediska, nezbyva nez obratiti se k hofejsim uvaham 0 povaze soudu ~ spravnfch uradu. 13) Viz me studie "Disciplinarni delikty", Verejna sprava, r. 7/1937 C. 3 a,,0 administrativnich trestech", Moderni stat, r. XIII, str ) Nejvyssi spravni soud, Slovnik vel'. prava II, str. 833; dale Hoe t z e 1,,9s1. spravrii pravo, str. 84 a n. K pojmu soudu a spl'avniho uradu VlZ te2 W e y l', Spravni fad, stl'. 26 an., N e u b a u e r, Socialni pojisteni, str vefejnem ufade vubec viz Hoe t z e I, Slovnik vel'. prava, V., str. 100 a n. (Ufad verejny). 15) Viz muj Nastin, str. 33 an., str. 41 a n. atd. 3" 35

19 7. Subjekty verejne spravy. 17. Stat jako hlavni suojekt verejne spravy. - Odvozene subjekty verejne spravy Verejnopravni korporaee. - Vefejny podnik. - Verejny ustav. - Verejny fond Vefejna sprava jako sprava statu a odvozenyeh subjektu (statni sprava v sirsim smyslu). 17. Ve vymerech pojmu verejne spravy jsou jako subjekty vefejne spravy uvadeny v prve fade sq. t, krome statu pak tez vel' e j n e s va z ky, v ere j n e k or po r ace, v e l' e j n 0- pr a vni s va zk y 1), j in f nos i t e Ie v ere j n e m 0 ci 2) a pod, Jak patrno, neni tu jednoty, jak vyplyva i z nestejnych slovnich vyrazu. Velka cast autoru vsak uznava jen stat za subjekt vefejne spravy, pfi eemz einnost ostatnichsubjektu odvozuje od statu jako originarniho subjektu vefejne spravy3). Ale i zde je fee jednou o statnich organech 4 ), jindy 0 organech zvanych spravni ufady5), o ostatnich vel'ejnych subjektech6) a pod. Bude tedy nutno vsimnoue si blize teto otazky. Neni sporu 0 tom, ze vefejna sprava je vykonavana, jak shora bylo vyliceno, nejen statem, nybri i jinymi subjekty, ba i subjekty, ktere jinak nemaji verejny charakter, avsak mohou byti k ureitemu spravnimu ukonu - at: vydani nejake druhotne normy, ei jinemu opatreni - zmocneni statnim ufadem, ktery z toho ei onoho duvodu pfenasi na ne cast vefejne sprii.vy. Z toho lze souditi, ze stat je jedinym a hlavnim subjektem verejne spravy, 0 s tat n i sub j e k t Y v ef e j n e s p r a v y b e z r 0 z d i 1 U 0 d v 0 z u j i s v 0 j i s u b j e k t i v i t u v tom to s mer u 0 d s tat u. Tam, kde jde 0 no r mot v 0 r no u c inn 0 s t s p r a v n I, jsou jednotlive subjekty del ego van y k vydani spravnich norem (povinnostni normotvorba). Jde tu 0 retez norem, ktere lze sledovati az k ustfedni statni norme. Tam pak, kde jde 0 j in 0 u s p r a v n i e inn 0 s t nez normotvornou,je nutno pouziti obsahove clefii'licevefejnespravy, jak byla shora podana. Zde pak spravnf Cinnost subjektu vefejne spravy je fizena postulaty, usticimi do vyssiho postulatu statni spravy7). ') FIe i n e r, Institutionen, str. 7. e) W. J e 11 i n e k, Verwaltungsrecht, str. 5 a 13. ") Hoe t z e 1, Samosprava, Slovnik vel'. prava, IV., sir. L 4) G. Me y e r - Doe how, Lehrbuoh, str. 1. 5) Hoe t z e 1, Spravni pravo, str ) Mat e j k a, Pojem verejnopravni korporace, str ) Prakticky se ovsem muze stat, ze obsahove bude rozpor mezi konkretnimi postulaty spravy statni a ostatnich subjektu verejne spravy, 36 Muzeme tedy mluviti 0 s tat u j a k 0 hi a v n i m sub j e k t u verejne spravy.a 0 ostatnich t. zv. odvozenych subjektech verejnespravy. 18. K odv'ozenym subjektum vefejne spravy path pfedevsim t. zv. verejnopravni korporace. Pojmem vefejnopravnlch korporaci zabyval se podrobne Mat e j k a 8), ktery sebral a zpracoval bohatou literaturu 0 veci pojednavajici. 0 pojmu verejnopnivni korporace existuje fada teorii, ktere se pokouseji 0 jeho vymezeni jednak co do sub j e k t i vi t Y v 0 b 0 r u v ere j n e h 0 a sou k rom e hop r a va, jednak se zfetelem k for m e v z n i k u a zan i k u k 0 r p 0 r ace, v z n i k u a zan i k u e 1 ens t v i, u eel u k 0 r pol' ace a v y k 0 n u v r c h nos ten s kern 0 ci. Tyto teorie neshledava Mat e j k a spravnymi a pfidduje se nazoru O. Mayer 0 v a a francouzske vedy (B e r the 1 e m y, H a uri 0 u, J e z e, M i c h 0 u d), jiz pokladaji za verejnopravni korporace ty, ktere svou einnosti obstaravaji cast vefejne s p r a v y 9). Mat e j k a uznava, ze takto vymezeny pojem verejnopl'avni korporace neni dost ureity a pozaduje, aby v konkretnich pflpadech byla vzdy zkoumana celkova pravni posice, v niz se korporace na zaklade predpisu konkretniho prava fadu naleza. Pojem -Jerejnopravni korporace nelze podle Mat e j k y konstruovati jak tomu bylo na pl'. v byv. Rakousku mezi zemskou samospravou a fisskou statni spravou. Nicmene formalne plati zasada souvislosti techto postulatu i zde. ') Pojem verejnopravni' korporaee, Praha 1929, dale heslo Korporaee verejnopravni, Slovnik vel'. prava II. str. 370 a n. ;) N. u. m. str. 372 pravi Mat e j k a: "Pojem verejne spravy nelze tu vsak omeziti na spravu vrehnostenskou, nybrz nutno v ni zahrnouti rozsahly obor cinnosti, kde siee nejde 0 vykon vrchnostenske moci, ale kde pi'es to nejde take 0 einnost, jez byla by juristicky totoznou s cinnosti soukromeho subjektu a pro niznevytvorila dosud vedecka terminologie jednotneho nazvu. G. J e 11 i n e k navrhoval nazev "socialni" nebo "spolecenska" sprava (zahrnuje v to vsak i soukromopravni cinnosti nositelli verejne spravy), avsak pravem bylo namitnuto, ze tyto nazvy m?hou snadno vesti k omylum vzhledem k mnohoznacnosti slova "spoleenost" a k zvlastnimu vyznamu slova "socialni". Podoone namitky lze uvesti i proti nazvu "verejna peee", jehoz se tu leckdy uziva, 0 jehoz smysl vsak take nebylo doeileno dosud jednotneho nazoru." Dale pak: "Z nedostatku jineho usutleneho vhodneho nazvu staci, vymezime-li _ po vzoru W. Jellinka - tuto druhou sferu cinnosti verejne spravy negativne jako verejnou spravu nevysostnou, pri uri vsak nositel verejne spravy stoji na poli prava verejneho. Vytknouti obsahove hranice teto einnosti jak smerem proti vrchnostenske sprave tak proti soukromopravni cinnosti nelze apriorne. Vse zalezi od konkretni upravy pravniho radu v urcitem state a vurcite dobe." 37

20 apriorne jako pojem vseobecne platny. Souhlasne s vyvody Mat e j k 0 v y m i vyjadi-uje se i Hoe t z e PO). Pokud jde 0 podstatu subjektivity soukromopravni a vel'ejnopravni, jez tu hraje roli, podoty-ka Weyrll), ze jde v zasade? to: p!~ soukromopravni 0 nos i tel s t vip 0 vi n nos t i apr a v, pn vefejnopravni 0 nos i tel s t v i nor mot v 0 r nyc h fun k c.i, jimiz se povinnosti teprve zakladaji. - Tento nazor vsak nedosahuj na ne-normotvorny usek ver'ejne spravy, kde nutno, jak jsem shora uvedl, pouziti obsahoveho vymeru vefejne spravy. Tfeba se nam jedna 0 pojem vefejnopravni korporace jen v souvislosti s pojmem vefejne spravy, staei snad jeho vymezeni v tom smyslu, jak je~' ~cela l?roste form,uloya}, 1\1 ate jv k~, z,e toti~ jde o k 0 r po rae 1, k t era 0 b s tar a va cas t v ere J n e s p r a v y. Predpokladem ovsem je, ze se nam podafilo vyresiti pojem verejne spravy. V tomto smyslu pak vetejnopravni korporace je jednak bud' delegovana k normotvorne Cinnosti, jednak k einnosti fakticke, 10) Hoe t z e 1, Spd.vni pravo, str. 67 a n. 11) K vyvodum Matejkovym pravi We y. r.(~ verejn?pravni su;:j~k~ tivite. Hachova pocta str. 239 an.): "Nalezti Loto tertium pro tndc111 verejnopravni a" soukromopravni subjektivity s hlediska existence Cl neexistence onoho vrchnostenskeho imperia jest skutecne veci velmi obtiznou, ne mene obtiznou, nez nalezti tertium comparationis pro H-ldeni pojmu povinnostniho a normotvorneho subjektu ve smy.slu n5jrl"l-:a-: tivni nauky, a to proto, ponevadz mame za to, ze tradicni rozlisoval1l verejnopnlvnich subjektu (t. j. nositelu t.. zv. Imperia) a soukron10~ pravnich SUbjekt-Ll (t. j. nositelu z8.vazku a pray) da se a musi se datl redukovati na rozdil mezi pojmem subjektu normotvornych a povinnostnich." A dale: "Predstava 'normotvorby stava se normativne vyznamnou zejmena tehdy, kdyz myshme na povinnostni cinnost nonno- ' tvornou., jinymi slovy, kdyz normotvorba stava se (jest) zaroveii pravni povinnosti (zavazkem) normotvorneho Cinitele, t. j. Myz tento cinitel stava se zaroveii subjektem povinnostnim. Od jinych povinnostnich subjektu lisi se ph torn ovsem jen tim, ze jeho cinnost (obsah jeho povinnosti) je mozno chapati jako tvorbu norem, a to druhotnych (sekundarnich). Typem takoveho povinnostniho subjektu normotvorneho jest, jak znamo, soudce a spravni urednik, typem nepovinnostniho pak zakonodarce (tvurce prvotnich norem, zakonu) a soukromnik, pokud tvori pravni jednani, jichz obsahem jsou druhotne normy (typ nor em sm.luvnich). Jako t. zv. verejnopravni osoba ci subjektivita pravni jevi se, pak tradicni nauce zajiste osoba ci vlastnost, pokud jf pfislusi funkce normotvorna. Ale nikoliv kazdou normotvorbu povazuje ona nauka za vykon moci ci funkce vrchnostenske, t. j. za vykon verejnopravni subjektivity, nybrz jen takovou, ph ktere jde 0 jednostrannou ci autoritativni tvorbu norem, 0 rozkazovani, 0 vykon moei (imperia)." ktera je fizena po.stulaty usticimi do postulatu statni spravy. Jen tak totiz se muze jakykoli subjekt ucastniti na vefejne sprave. Verejnopravnf korporace se zpravidla deli na t. zv. u z em n i, k nimz se poeltajf: zeme, o.kresy, obce a dale t. zv, z a j m 0 ve, k nimz path ruzne stavovske komory, gremia, hospodarske a pojisfovad svazky. Tu vsak jsem jiz na poli, ktere byva casteji pred-' metem uvah jinak zamefenych. Zatim co u pojmu verejnopravnich korporaci nestavime jejich funkci do nejake protivy vzhledem k statu, dostavame se k pojmu t. zv. sam 0 s p r a v y, jakmile vedeme hranicnl cam r.c.ezi sprav0u statu a techto korporaci. J ak patrno neni to hledisko ryze juristicke, nybrz spise pol i tic k e 12), 0 samo.sprave s hlediska normativniho, totiz jako tvorbe spravnich norem, byla fee jiz shora. Jina samospravna Cinnost nez normotvorna je charakterisovana obsahove samospr.vnymi postulaty, ktere vsak pojmove lze zahrnouti do vyssiho postulatu statni spravy. Jde 0 dec e n t r a li s 0 van u a tedy regiol1alne charakterisovanou s tat n i s p r a v u v sir s i m s m y s 1 u. Krome verejnopravnich korporaci je tteba v ramci t. zv. odvozenych subjektu vefejne spravy zminiti se 0 v e f e j n e m p 0 d niku. Veci se zabyval podrobne Jan 0 v sky 1;) V referate pro III. sjezd. pravnicky v Bratislave v r Vychazi spravne z poznatku, ze vychodisko uvah 0 pravni povaze podniku je v narodnim hospodarstvl Na to uvadi, zepravni nauka vymezuje pojem podniku j ako soubor opravneni soukromych Ci verejnych, ktera slouzl k produkci statku nebo obstaravani sluzeb sdruzovanim jednotlivych cinitelu vyrobnich za ueelem vydeleenym. Odtud pak prechazi ke konstrukci podniku verejneho jako vysledku uvah nauky spravniho prava. Uvadi 14) zejmena O. Mayer u v v y mer v e fe j n e h 0 podniku jako zvlastnim ucelem vyznacenou a 0. h ran ice n 0 U cas t vet e j n e s p r a v y. Podnikatelem verejneho podniku je nositel verejne spravy. Neni-li jim stat nebo 12) K tomu vsak uvadi Mer k 1: (II, str. 145) "Stat, tvorici protivu 3amospra.vnych teies, predstavuje pak daisi, v nasem poradi treti juristicky pojem statu. V tomto tretim, nejuzsim slova smyslu jevl se l1am stat jako dilci organisace statu v druhem, uzslm smyslu, a to - na rozdil od decentralisovanych dilcich organisaci, totiz samospravnych teles - jako centralisovana dne! organisace statu v druhem, uzslm slova S111yslu". 13) Viz tez heslo: Podniky statui a verejne, Slovnik vel'. prava, III. stl'. 116 a n. 14) Jan 0 v sky, Statni podniky, jejich organisace, sprava a rozdh od podniku a ustavu vei"ejneho, Publikace III, sjezdu pravniku ceskoslovensk~'ch v Bratislave 1930, stl'. 85 a

21 zvlastni pravnicka osoba verejneho prava, jde 0 soukromnika, jemuz. byla specialnim spravnim aktem (koncesi) propujcena pnivni moc. nad casti verejne spravy. Takovy soukromnik se stava pak nositelem vefejne spravy. Propujceni verejneho podniku muze ziskati nejen soukroma osoba fysicka, nybri i pravnicka osoba soukromeho prava; take korporace verejnopravni (na pro obecl, pokud prave podnik nepatfi jiz sam 0 sobe do jeji pusobnosti. Propujcenim zaklada se pravo a zaroven povinnost, obstaravati vefejny podnik a to v 1 a s t n i m j men e m. (V tom se zejmena prave lisi propujceny verejny podnik od pfibuzne instituce propujceneho verejneho uradu, vykonavaneho jmenem propujcovatelovym, nikoli vlastnim.) Propujcovatelem ver'ejneho podniku je stat nebo jiny subjekt verejne spravy (verejna korporace). Mam zato, ze p 0 j e m pod n i k u j e p 0 j m erne i s ten a r 0- doh 0 S pod a r sky m. Eng 1 i S 15) nazyva podnikem hospodarstvi smerujici k vydelku penez. S hie disk a ryze pravniho nam ovsem pojem podniku splyne s pouhym subjektem povinnosti a prav. Ztrs.ti svuj charakter. S hlediska verejne spravy nelze skutecne ve verejnem podniku videti nie jineho nez jeden z odvozenych subjektli verejne spravy, jimz ovsem muze byti i osoba soukroma. Tu pak by bylo mozno na podklade tohoto organisacniho principu dospeti snad k blizslmu odliseni sub j e k t u v e f e j n e h 0 pod n i k u 0 d v ere f n 0 p r a v n i k 0 r p 0 r ace tak, ze verejny podnikatel (verejneho podntku), obstaravajici na zaklade delegace{koncese) cast verejne spravy, muze byti nejen pravnicka osoba, nybri i osoba fysicka, kdezto verejnopravni korporace je vidycky pravnickou osobou. Marne-Ii pak na mysli v y del e C n y u eel verejneho podniku, musime si byti vedomi, ze jde 0 hledisko mirodohospodafske, jehoz veci je take bhisi vypocet, jak)'m zpusobem ~e muze vefejny podnik ve vefejne sprave uplatniti. Pojem v ere j n e h 0 us t a v u jako odvozeneho subjektu vefejne spravy neni rovnez ryze pravnim pojmem. Je definovan zpravidla jako k 0 m pie x t e c h n i c k Y c h z a l' i zen i, s poe i vajicich na osobnim a v~enem podklade a urceny trvale nekteremu konkretnimu ucelu vefejne s p r a v y 16). K tomu pravi Mat e j k a 17), ze pi-i tom vsak nutno miti na pameti, ze pojem ustavu neni jednotnym pojmem. V nejsirsim smyslu 15) Eng 1 i 13, Teorie statniho hospodafstvi, Praha 1932, str ) Viz Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 71 podle jednotlivych autoru, zejmema O. Mayer a. Podobne i Jan 0 v sky, n. u. m. str. 88 a n. Viz tez KIa p k a Vefejna sluzba a vefejny ustav. 17) SIovnik vel'. prava n. stl' oznacuje se jim kazdy souhrn prostredku, jez majlct: slouziti urcitemu sdolecnemu ucelu, tvofi technickou jednotku. Ustav v tomto smyslu zahrnuje v sobe samozrejme utvary velmi ruznor?de; Avsak ustav 've smyslu dfivejsich vykladu predpoklada, ze pravm hid povazuje tuto technickou jednotku take za jednotku pravni, t. j. za samostatny subjekt pray a povinnostl Tim se pojem ustavu rozstepuje-pravi Matejka-ve dve juristicky podstatne odlisne kategorie, t. j. t. zv. ustav nesamostatn~t a ustav samostatny. Jak patrno, n en ian i po j em vel" e j n e h 0 us t a v u po j me m r y z e p r a v n i m. I zde musim fid, prave jako u vef'ejneho podniku, ze jde 0 jeden z odvozenych subjektli vefejne spravy, ktery nelze timto hlediskem postihl1.outi. Kazde vy~ez:::ni obsahove je nutne teleologieke (prave jako u verejneho poctmku, kde vsak krome toho jsou spll1.eny postulaty hospodarsk( 18 ). S hlediska normativniho je ovsem jakekoli srovnani ahou pojmu bezvyznamne. Rovnez Mer k 1 0 va definice ustavu je vlastne ucelova, tfeba kryta pojmem spravr;ihoorg~nu19):,,,(j3'tav ~est spr,avn~,organ. j;:n~z jsou svereny do spravy majetkove predmety s tim ucele~,,aoy Je udrzoval ve stavu, jak toho vyzaduje jejich obecne POUZltl, nebo aby pomoci jich vytvarel idealni n,ebo n:~terialni ~~atky., Kde~to urad l.(skutecn.uje statni akty, ktere SlOUZl pouze eastecne lveale sveho vlastniho urceni, ktere maji jako prostredky t. zv. mocenskeno ucelu) a nepfimo ucelu kultury, jest ~stavum. vl!,stni ~o, z~ slouzi svymi vykony kulturnimu ~c~l~ p~lmo,_. t. J. z~ v k~lturl1l statky resp. statky v)'znamne pro clvlhsacl bucho umoznujl nebo phmo tvori." Jako dalsi odvozene subjekty verejne spravy se mohou vyskytnouh ruzne f 0 n d. y. K tomu pravi,m ate j k ~ 20), ze z~e ~u<de v prvni rade nutno odpovedeti na otazku, zda J~~ v. k~n~~~lr;lm pfj.pade 0 samostatny pravni subjek~ nebo pouze 0 e!'fit J,mem ):neho subjektu, jez rna tvofiti technicko~ Jednot~u a Sl~~Zl v}hradne ne~ prevazne urcitemu speeialnimu ucelu a Je po pnpade samostatne spravovano. 18) S tohoto hlediska bylo by snad,mozno st::;novi~i.jak~si rozdi~ mezi vefejnym podnikem a ustavem (protoze obvykla defm-:c~ ~stavu.az sn~d na znak trvalosti se hodi prave tak dobi'e pro defmlcl podn~u!, z:; v ohou pfipadech jde 0 technicke zafizej?i v v v oboru ~p!avy, P~l.ce.mz u vefejneho podniku se jedna cinnost vydeleenou, kdezto u vere.lneho ustavu jde Cinnost nevydelecnou. 19) Mer k 1, Obecne pravq spravni, II. str ) Slovnlk vel'. prava II. str Viz tez Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 74 a n. 41

22 ~eheba snad bllie uvadeti, ze pro posouzeni pravni klasifikace fondu neni vyhradne rozhodnym oznaceni zakonodarcovo, jez muze byti casto nevhodne voleno, nybrz pravni struktura. Fond tedy mme byti bud' samostatnou korporaci nebo soucasti jineho subjektu verejne spravy. 19. Zbyva jeste zminiti se 0 s tat u jako vlastnim subjektu vefejne spravy. Mer k 1 21) definuje v tomto funkcnim s~yslu stat jako k amp 1 e x 0 r g a n U, udrzovanych v cinnosti centralnim fondem, ktery eerpa sve pfijmy ze zvlastnich, pravne upravenych zdroju. Uvadf, ze stat (v uzsim smyslu) se rozdeluje v radu relativne samostatnych dilcfch organisaci, z nichz Kazda se vyznacuje zvlastni metadou uhrady svych nakladu tim, ze uskutecnuje urcity, ji pfikazan~' usek pravniho l'adu, pokud se tyee celkove spravy statni. Terminologie spravni nauky nazyva tyto relativne samostatne soubory organni s oblibau "nositeli" spravy, chu~jic je tim postaviti v protivu jednak jednotlivym dilcim organum, z nichz se tito t. zv. "nositele spravy" skladaji (na pl'. uradum) a jednak v protivu celkove statni organisaci, pl'edstavujici soubor vsech nositelu spravy. Proti teto terminologii nutno uvesti - pravl Mer k 1 - ze svazky naz.5'vane "nositeli spravy" nejsou nic jineho, nez slozene org{my, a to v teto sve vlastnosti teze povahy jako na pl'. ufady, z nichz se skl<idaji, ze vsak na druhe strane vykazuji daleko vetsi Clenitost nez ustfedni organ: "stat"22).. Zaverem je nutno pfipomenouti si znovu pojem vel'ejne spravy, Jak vpfedu uveden, protoze subjekty vefejne spravy, 0 nichz iu byla jsou jeho podstatnym znakem. Po pl'edchozich vykladech bylo by mozno puvodni 0 b s a h 0 v y vymer zjednodusiti tak, ze za verejnou spravu oznaeime s p r a v u s tat u a 0 d v 0 zen y c h sub j e k t u chi statni spravu v sirsim smyslu. Na juristicke forme jako tvorbe druhotnych spnivnf.ch norem neni tfeba niceho meniti. 21) N. u. m. str ) Stat v tomto smyslu rnuzevsak vystupovati poche nazoru nekterych autorj. i jako soukromnik, v takovych pfipadech se nazyva fiskus. (Viz blize Fiskus, Slovnik vel'. prava, II, str. 660 a ri., tez We y r, Vefejnopravni subjektivita str. 238). I "stat", jak pravl Mer k 1 (II. str. 134) uzavira najemni smlouvy, aby ziskal obydii pro sve orgfmy, smlouvy pracovni, aby si opatfil potrebne delniky, smlouvy kupni, aby uspokojil hmotne potreby svych podniku, resp. proda! jejich vyrobky, smlou vy dopravni a pod. Autoh zastavajici toto stanovisko, treba podlozene platnym pravem a Od(lvodnene historicky, nevysvetluji vsak rozpor, ktery pfi teto koncepci vznika v definici v e f e j n 12 spravy jako ~.'veskere cinnosii kron1i:~ zakorucarstvi a justice". B. Rozdeleni verejne spravy. 20. Sprava zahranicn - vojenska - justicni - vnitfni. 20. Statni spnlva se tradicne deli na jednotliva odvetvi. Toto trideni je razu Ciste technickeho a nema hlubsiho pravniho vyznamu. Rozeznava. se s p r a v a v nit f I1 I, s p r a v a z a h ran i c n i c h vee i, v 0 j ens k a, jus tic n i a fin an e nil). Z a h ran i c n i s p r a v 0 u se rozumi zpravidla s p r a v n i C inn 0 S t s tat u, ktera se v z t a h u j e n a c i z i n u. J e to v prve fade styk zastupcii statu se zastupci druhych statu, a to i tehdy, deje-li se na uzemi vlastniho statu. Je otazka, zda se rna povazovati za. zahranicni spravu agenda, kterou zastupitelske ul'ady vykonavaji vuei tuzemcum, bydlicim v cizine v zastoupeni organu vnitrni spravy. Podle hol'ejsiho vymezeni zahranieni spravy by tyto veci bylo tfeba zahrnouti do vnitl'ni spravy. Tak zvane obchodni zastoupeni statu v cizine v zajmu tuzemskych obeanu povazuje se jednou za spravu vniti'ni, jindy za zahranieni. Vykon zahranicni spravy prislusi ministerstvu zahranienich Veel a jemu podrizenym diplomatickym za.stoupenim v cizine. Konsulami UJ'ady: jez jsou podl'izeny ministerstvu zahranici, pocitaji 5e rovnez k zahranicni sprave, jinak k vniuni sprave. Jako organy zahranicni spravy mohou vsak fungovati i hlava statu a vlada, po pripade i jine organy. ~S p r a v a v 0 j ens k a spravuje v 0 j ens k e z ale zit 0 s t i s tat u vee t n eve den i val k y. Prislusi ji organisace vojenske obrany statu. K tomu ucelu rna vlastni spravni aparat, ktery hlavne za valky se rozrusta do znacnych rozmeru. Nejvyssim organem vojenske spravy je hlava statu, pariament, ministerstv6 vojenstvi (obrany), po pfipade ministerstvo letectvi a namofnictvi. Vojenska sprava zasahuje vsak i do spravy zahranicni, pokud ") P r a z a k (Rakouske pravo spravni, str. 2 a n.) deli vefejnou spravu na: 1. spravu, jiz se uplatiiuje osobnost statu jako takova, k niz pati'i sprava zalezitosti zevnejsich, upravujici pamer statu k statum jinym a sprava vojenska, organisujici vojsko, jehoz ucelem jest odvraceti nebezpeci hrozici statu jako celku, 2. spravu, ktera se obraci ku zvlastnim ukolum statu a vef'ejnych korporaci a deli se opet na 5 skupin: spravu financni, spravedlnosti (justice), policejni, spravu kultu a vyucovani a spravu il<'irodohospodarskou a soci:hni. Poslecini tfi ocivetvi, t. j. sprava policejni, kultu a vyucovani, narodohospodafska a socialni zahrnuji se pod nazvem spravy vnitrni. We y r (Ceskoslovenske pravo spravni, str. 9), pridrzuje se rozdeleni P r a z a k 0 v a. Viz dale Hoe t z e 1, Nauka o spravnich aktech, str. 33, Her r n r itt, n. u. m., str. 14, Mer k 1 II., stl'. 5g. a n. a j. 42

23 :'~~c:z:.ava tez styk s jinyrni staty, af v rniru Ci ve vcilce. Tento lisek JeJl cmnosti, tfeba je vykonavan vojenskyrni organv ponta se vsak zpravidla do spravy zahranicnl ", Rov~!z rn~~ev.zasa~ovati do v~itfni spravy v pfipade vnitfnfch nepoko]u a prl zlvelnych pohrornach; jeji Cinnost je pak vyzadana organy vnitrni spravy k jejich podpofe. ~usti~ni s'p~ava2) ~e ona cast spravy, ktera se vztah u Jv~ n a) u,s ~,1 C 1. Zabyva se.ur~ityrni pornocnyrni Cinnostmi, jez Sl?U~l ~dr~~)va~l prov~zu ~~udn~ctyl a vykonu justice, na pr. perso- nalm. zale::ltostl soudmch uredmku vseho druhu, udrzovani vecnych prostredku, budov atd., pak zastupovani statu statnirn zastuoitelstvim v trestnirn procesu a vykon trestu. Pojrnove by sem nalezelo i zastupov{mi statu v civilnim. procesu financnimi prokuraturami jez vsak se bezne pocita k s p r a v e fin an c n L Prave tak je tom~ s v~' zv.. s.o u d nip 01 i c i i, t. j. cinnosti organu policejnich, jez rna pnpravlh trestni Hzeni svym vysetfovanim a patranim ktere se vsak pocha k vnitfni sprave, jezto je vykonavana orga~y vnitfni spravy. Bylo by jen logicke pocitati i tyto agendy k justicni sprave, }e~t.~ s~ vz~ahu.ji. na jc:,stici: Justicni ~pravu ovsem nesmime nikdy pocnatl k JUStICl, ponevadz tomu brani zasadni rozdil soudnictvi a spravy. ad justicni spravy je tfeba lisiti s p r a v n i j u s.t i c i ktera naopak je soucasti justice. ' Nejvyssim org{mem justicnf spravy je zpravidla ministerstvo spravedlnosti. Jernu jsou podfizeny organy justicni spravy, totiz?rg~~ly. sta~niho za~tupitels:vi a, pak i soudy, pokud vykonavaji ]UShCDl spravu a nejsou v teto sve funkci nezavisle. Tfeba pfiporneno:"ti, ze organy statniho zastupitelstvi jako organy spravni nejsou vybaveny osobnf nezavislosti a podlehaji sluzebni subordinaci. Financni sprava 3 ) obstaniva hmotne prostfedky pro v e s k e r 0 u s tat n i c inn 0 s t. Rozsah vykonu financni spravy urcuji potfeby ostatnich statnich funkci. Financni sprava nema proto samostatneho existencniho opravneni, jak pravi Mer k I llybrz opatfuje prostfedky pro ostatni organy. Nazor Mer k 1 u; neni docela opravneny, protoze financni sprava rna pray';; takove existencni oduvodneni, jako jina odvetvi spravni. Ze snad s obsah~v~ho l~~e~is~a se zda z:.a prvr:ivpohled, ze jeji existence je podrnmena ]myml funkceml, nemuze tu byti naprosto smerodatne nebot bez. fin an c n i s p ra v y by p r a k tic k y neb y 1 ~ ") Viz P r a:i a k, n. u. m. str. 3, W. J e 11 i n e k, n. u. m. str. II: O. Mayer, n. u. m., str. 7, Justicni spriiva, Slovnik. vel'. prava II, str. '108 an. 3) Viz na pl'. Financni pravo, Slovnik vel'. prava 1.. str. 610 a n. V 1 a s a k, Financni ul'ady, tamtez, str. 628 a n. Vy b ra 'I Nastin ceskoslovenskeho prava financniho, 1. ' 44 rn 0 Z n a e xis ten ceo s tat n i c h s p r a Tv n i c hod yet v i, ani s tat u. Financni spravu vykol1l1va rninisterstvo financi s ostatnimi financnirni iifady. Posleze se dostavame k vymezeni v nit f n i s p r a v y 4). Ti'eba je ve vypoctu spravnich odvetvi jmenovana zpravidla na prvnim miste, zrninuji se 0 ni az po vypoctu pusobnosti ostatnich spravnich odvetvi, protoze jewobsah je nejsirsi a vymezuje se casto neg a t i v n e tak, ze za vnitfni spravu se povazuje ona cast statni spravy, ktera zbyva po odecteni ostatnich typickych spravnich odvetvi. Chceme-li vymeziti pojem vnitfni spravy 'Ie smyslu rn a t e ria 1 n i rn, podafi se nam to asi jen castecne a jen tim, ze ze spravy vubec v v lou c i m eve s k e r 0 u c inn 0 s t t v 0 f i c i 0 b s a h s tat n i ~ hod vet v i, t. j. spravy zahranicni, vojenske, justicni a financni. Pfitom vsak je jisto, ze do vnitfni spravy path urcite useky nekterych jinych odvetvi spravnich (na pf. spravy vojenske, zahranicni a pod.) a ze obsahove se narn nepodafi provesti pfesne rozdeleni lec taxativnim vypoctem jednotlivych druhu cinnosti. Nepomaha tu ani rozdeleni podle ucelu vnitfni spravy, jak se tez casto uvadi. Prohlasime-li, ze licel vnitfni spravy je organisacni, bezpecnostni, mocensky a kulturni, nefekli jsme tim nic, co by zvlaste charakterisovalo vnitfni spriivu, protoze tytez licely sleduje v mensim ci vetsim rozsahu na pf. sprava vojenska. Zakladni postulat vnitfni spravy videl bych pak v us k ute c n e n i ustfedniho postulatu statniho zajisfovanirn p f i z n ivy c h pod rn i n e k, j ak po strance 0 sob n i, tak vee n e. Do oboru 0 sob n i c h podrninek mhezi na pl'. sprava zdravotni, skolska atd., do oboru vecnych podminek pak sprava policejni, dopravni, stavebni, zeleznicni, postovni, zemedelska, zivnostenska, lesni, honebni, vodni, horni atd. 5 ). Toto vymezeni obsahu vnitfni spravy neni ovsem juristkke, jako vubec tfideni spravy na jednotliva odvetvi. J uri s tic k y m by bylo jedine for m al n i r 0 zl is en i pod I e k 0 rn pet en c e p f i s 1 usn y c h li fad u, ktere by vsak neznarnenalo mnoho pro objasneni obecneho rozsahu jednotlivych pravnich odvetv!. Zaverern je vsak nutno pfipomenouti, ze do tohoto trideni je ifeba jeste vsunouti samospravu, ktera vykonava jednak nektere ukoly statni spravy, jednak likoly vlastni. Pfevzate likoly statni spravy zasahuji do vsech odvetvi KrOme snad spravy zahranicni, vlastni pak se omezuji na spravu vnitfni a financni (viz nize). 4) Viz P r a z a k, n. u. m., str. 3, We y r, n. u. m., str. 9, Mer k 1, n., str. 60 an., Her r n r itt, n. u. m., str. 14 a n. 5) Viz tez m ~l j Nastin, str

24 9. Policie. 21. Polkie jako donucovaci spravni cinnost k ochrane fadu prevenci a represi. - Zasada zakonitosti Polieie administrativni a bezpecnostnl - Policie a sprava. - Policie jako vi'kon povinnosti, nikoli moei. 21. Obsah pojmu policie se behem doby menii. Od puvodniho v5'znamu, kdy policie znamenala statni cinnost vubec, zuzoval se postupne na statni spravu, pak (v dobe policejniho statu) na vnitfnl spravu. Dnes se policie povazuje z a 0 b s a h 0 v 0 u v y s e; c v nit f n 1 s p I' a v y, ktera je charakterisovana z v 1 a s t n i m u eel e m a zvlastnimi pro s t fed k y. PolicH se pak jmenuje don u c 0 v a cis p r a v n i c inn 0 s t k 0 chi' a n e fad u. Z uvedeneho vymezeni pojmu policie je patrno, ze jde cinnost spravni, ktera pouziva jako prostl"edku donuceni a jejim ucelem je ochrana fadu 1). Spociva pak bud' v pre v e n c i, t. j. odstranemi hroziciho nebezpeci, nebo v I' e pre s i, t. j. odstraneni nastalych poruch. Vsimneme si blize techto znaku, charaktel'istickych pro policii. Pf'edevsim momentu don u c e n 1. Je tfeba se ptati, zda donucenl je skutecne vylucnym znc:kem policejni cinnosti. Odpoved' ovsem jeneg a t i v n 1. Vzdyt sprava sarna ve vsech svych odvetvith pouziva. donuceni jako prostfedku k docheni svych ucelu, nevystaci-li s dobrovolnou k3.zni obcanstva. Zda se vsak, ze u policie je donuceni pocifovano zpravidla osobne, zasahem do soukrome sfery jednotlivcovy, a proto se nan klade vetsi duraz. Krome toho jde zpravidla 0 donuceni v otazkach denniho zivota, tykajicich se vsech obcanu. Organisace poulicni dopravy na pl". se tybi osobne kazdeho jednotlivce, jakmile vykrocf z domu; uprave zivnostenskeho podnikani se vsak mus! podrobiti jen ten, kdo chce provozovati nejakou zivnost. Ostatni obcane takoveho opati'eni vubec nepocifuji. Spada-1L ") P I' a Z a k, n. u. m., str. 38 a 39, Hoe t z e 1, n. u. m., str. 14, '\"1 e y r, n. u. m., str. 39, Mar san, Dejiny, str. 4 an., Las to v k a, Casopis Bratislava, roc. L, str. 84 an., N e u b au e r, Vseobecna policejni pravomoc politickych uradu podle zakona c. 125/1927, Casopis pro pravni a statni vedu, roc. XII/1930, J a a chi m, Vseobecna policejni pravomoc politickych a statnich policejnich uradu, Vestnik ministers tva vnitra 1928, Po S v a f, Nastin, str. 12 an., Be r t h Ed e m y, n. u. m., str. 267, defilluje policii jako spravu pomocl vyrazu "services": "L'expression police designe l'ensemble des services organises ou des mesures prescrites en vue d'assurer Ie maintien de l'ordre, de la securite et de la salubrite a l'interieur du pays". Policii administrativni (police administrative)rozumi jen cinnost preventivni oproti cinnosti represivni, ktera je vlastni police judieiaire. - Viz tez H a uri 0 u, n. u. m., sty. 467 a n. a B 10 c x u v Dictionnaire, str Poukaz na nemeckou literaturu VlZ mui Nastin, str. 12, pozn. 62. pak rlzeni poulicni dopravy do sprasy policejni, uprava zivnosti do spravy vnitfni, bude vseobecne policie charakterisovima jak0 cinnost donucovaci, kdezto u spravy zivnostenske tento moment podle obecneho mfneni bude chybeti, ackoliv obe cinnosti se co do svych DrosT.redku nelisi. 2de i tam se pouzlva donuceni prevence a nestaci-li, jako represe. Stejne je tomu i s u c e 1 em, jimz je 0 c h ran a fad u. Tenio pojem je sam 0 sobe mlhavy. Je-li jim minen pravni r'ad, pak 0 jeho "Qchranu" se staraji v is e c k a 0 d vet v i vei'ejile spravy a dale n e j ens p r a va, nybd i sou d n i c tv L Vzdyf i soudy jak trestni, tak civilni slouzi "ochrane" raclu a pfece nikoho nenapadne smesovati cinnost policejni a soudni. Je tedy nutno rozumeti timto radem asi neco jineho, to co se zpravidla oznacuje vyrazem v e f e j n y k 1 ida D 0 i' a d e k. Hoe t z e 1 2) upozornuje na formulaci verejneho pokoje a l'adu podle n. s. s. v Boh. 4488, ktery je tam oznacen jednak jako sou h I' n p I' a v n i c h nor e man 0 rem e tic k Y c has pol e c ens k y c h, jichz zachovani podle docasne panujicich obecnych nazoru je podminkou klidneho a spoi'adaneho souziti, jednak jako s t a v s pol ecnosti on em normam odpovidaj lci. Jde tu jinymi slovy 0 vyjadi'eni t.zv. statku policejne chraneny-ch, jimiz jsou jednak platny pravni fad, dale fad etick5' a spolecensky, ktery je uznavan jako zaruka klidneho a spoi'adaneho souziti obcanu (moment normativni, formalni), jednak sku tee n y s t a v s pol e e nos t i odpovidajici temto normam pnlvnim, etick~tm a spolecenskym (moment vecny, obsahovy). Vyskytne se snad pochybnost, neni-ii jedna ci druha skupina techto statku policejne chranenych zbytecna. Mam zato, ze tato pochybnost je 0 d u v 0 d n en a, protoze kazde poruseni fad u je soucasne porusenim s t a v u a naopak. StaN tedy pine k vyjadfeni ucelu policejni cinnosti 0 c h ran a p 1 a t n e h 0 fad u p r a v nih 0, e tic k e h 0 asp ole is e n s k e h 0, k t e r y j e pod 1 epa n u j i ci c hob e c nyc h n a z 0 r U (v ted 0 b 12 a v tom m i s t e) nut n y k e k 1 i d n emu asp 0- radanemu souziii. Kazde takove vymezeni obsahu policejni spravy je vsak konec koncu podmineno predpisy positivniho prava, takze obecne (wahy jsou celkem jen ramcove. Je ovsem tfeba zdurazniti, ze takto vymezeny ucel.policie znamena obsahove zlizeni pojmu policie v obecnem smyslu na policii bezpecnostni'. V souvislosti s policii se miuv! casto 0 z a sad e z a k 0 n i t 0 s t i. Pro polich se pak reklamuje urcite uvolnemi teto zasady, Z) Hoetzel, n. u. m., str

25 zati,:n co u ostatni spravy se naopak vyzaduje jeji d u s 1 e d ned a d r z 0 van 1. I zde se jedna 0 jakesi nedorozumeni. Policie prave ta~. j.ako ostatni. sp.rava: jej~z soucasti ostatne jest, podleha be z v.y] 1m k y s t e J n e p rl n c Ip u 1 ega 1 i t y. Policie nemuze konati m~, k c:mu by,nebyla p;-avnim ~adem zmocnena. Toto zmocnenf je ovs:~.casto r a ~ c 0 v e, pouh:y ~ompetencni pfedpis, jehoz vyplnem Je ponechano zcela volne uvaze policejniho organu. Odtud s: pak: zas~ povrch,nimu?oz~rovateli muze zdati, ze pro policii zasada zakomto~ti net?l~tl. Sp.ra,vne pravi ~ e r k 13), ze skutecnost, jiz se pol~c~e VIce, men~ odhsuje od?statm spravy, neni n e z a vis los t pohclenazakonnych ustanovemch, nybrz zvlastni zpusob zavis ~ o.s t i ~?li;ie n3 za~one~ch. Ma-li.t?tiz policie splniti pine sve posltmi, Jez spoclva V odvrac.en.l nebezpecl, pak jest doporucitelno, aby zakon st~no~:l.pouze kasulshcky pffpady nebezpeci, v nichz muze policie ~~KroCltI a zpusob policejniho zakroceni, jinymi slovy, je doporucltelno, aby zakon normujici policii - pray! Mer k 1 - byl pouhou blanketni, pokud lze nejobecnejsi normou. Tak se take v pravni zkusenosti deje temet bez vyjimky: policejni pravo ovlada tenden?e ~o :pokud lze nejrozsahlejsl nezavislosti policejni'ch organu v. ramcl zakona. Nutno zdurazniti, ze nejde snad 0 pravne teoretic.kou nutnost, nybrz 0 pravne politickou ucelnost, souvisici s. ull:ol~m, ~te:y: rna p~li:ie sledovati. Zminena tendence po nezavlslostl pohcejlllch organu na podrobnych zakonnych ustanovenich tvoi'i pflmou protivu tendence po pokud lze nejvetsi svobode obcanu, nebof vede k tomu, ze obcane se stavaji v oblasti policejr.i spravy daleko zavislejsimi na vuli organu nezli v jinych spravni'ch ob!astech. Jako v jinych pflpadech, redukuje se i v ptlpade problemu legality v oblasti policie rozdil, ktery povazovala vladnoud nauka za pod s tat n y rozdil mezi policii a ostatni spravou, na pouh - rozdil kvantitativni. Tolik Mer k l. Jak jsem jiz uvedl dtive 4 ), lze tento rozdil pfirovnati k rozdilu vazanosti spravy a justice. Zati'm co u justice je princip legality teme! vylucny (az na male moznosti volne uvahy), je u spravy jiz ponekud uvolnen. Totez pak lze tici v tomto smeru 0 spray! a policii. Rozsahla moznost volnosti pti vykonu policie plynouci z ramcovitosti spravnich (policejnich) norem vyvolala celou tad u z a sad, jicnz je tu tfeba dbati a ktere maji vesmes za ukol. co nejvetsi ochranu soukromych zajmu. Tak se rna co nejmene zasahovati do soukromeho zivota obcanu, policejni zasahy maji byti vzdycky pl'imerene zlu, ktere se rna odvratiti atd. 5 ). Vsechny tyto zasady maji 48 ") II., str } Viz m 11 j Nastin, str ) Viz na Pl'. tez Hoe t z e 1, n. u. m., str. 18, Mer k I, II., str. 85 a fi. ovsem jenom papirovou cenu, nemaji-li nejakou oporu v pravnim ta,de. 22. Pujde nyni 0 to, zminiti se 0 obvyklem rozdeleni pollcle a vymeziti policii oproti sprave. Ncjobvyklejsi trideni je na pol i c i i a d min i s t rat i v n i a pol i c i i b e z p e c nos t n i ci pofadkovou 6 ). B e z p e c nos t nip 0 1 i c i e rna za ukol pecovati 0 udrzovani vetejneho klidu a potadku ve vlastnim smyslu, chi spada v jedno s tradicnim pojmem policie. Naproti tomu t. zv. ad min i s t r a t i v nip 01 i c i e je tezko odlucitelna od vnitl'ni spravy, ponevadz jak jsme shora videli, neni tu bezpecneho kriteria. A tak nezbyva, nez spokojiti se s pouhym nazvem podle jednotlivych oboru vnittni spravy, ktery ve skutecnosti neznamena vubec nie: pol i c i e z d r a v 0 t n I, z erne del s k a, 1 e s n i, v 0 d n i, h 0 r n i, z i v nos t e n s k a atd. Jine deleni policie na 0 sob n i (odvracejici nebezpeci od lidi), v e c n 0 u (od veci), pre v e n t i v n i are pre s i v n f (podle prostfedku atd.) nema zadneho (snad jen systematickeho), tim mene pravniho vyznamu. Porn e r pol i c i e asp r a v y da se tedy charakterisovat tak, ze policie v obecnem smyslu je, jak spravne uvadi Hoe t z e 1 7 ), p 0 u h y m i m man n e n t n imp r inc i p e m v e f e j n e s p r a v y. Jinymi slovy se to da vyjadfit tak, ze policie v obecnem smyslu je vlastne obsazena v pojmu vetejne spravy a ze tedy p 0 j m 0 v e sam 0 s tat n e nee xis t u j e. To plati 0 t. :::v. policii administrativni, ktera se udrzuje na zivu jen svym titulem. J en policie bezpecnostni rna samostatny vyznam, zalozeny ovsem positivni normou 8 ) a tvofi obsahovou cast vnitfni spravy. Oznacil-li jsem vnitfni spravu jako cast vetejne spravy uskuteci'mjici usttedni statni postulat zajistovanim pfimetenych podminek po strance o sob n i a v e c n e, pak pol i C i e b e z p e c nos t n i map 1 nit i p 0 stu 1 a t vee n y, nutny pro uskutecnovani postulatu osobniho. K policii bezpecnostni nalezi policie politicka, poulicni, kriminalni, pasova, justicnl, cizinecka atd. Jeji obsah je ptirozene zavisly na platnem pravu. Shrnuji tedy 9): Povazujeme-li podle hotejsich vyvodu po Ii c ii v 0 b e c n ems m y s 1 u za. charakteristickou znamku veskere spravni cinnosti, muzeme mluviti samostatne pak" jen 0, policii 6) A dam 0 vic h, n. u. m., stl'. 356, Her l' n r itt, n. u. m., stl'. 3:}1, O. lvi aye r, n. u m., L, stl'. 211, Mer k 1, II:, stl'. 90 a n. 7) N. u. m., str ) Viz na Pl'. c1. 2 zak. c. 125/27 Sb., vi. nar. c. 51/36 Sb. 9) Viz tez m u j Nastin, str Posvat: spriivni priivo. 49

26 v u z S 1 m S m y s 1 u, ktera obsahove spada v jedno s pol i c i i be z pee nos t n i a byva casto i administrativne od spravy oddelena, zatim co t. zv. administrativni policii zahrneme do obecneho pojmu policie a neb u d e m e 0 d lis 0 vat i 0 d s p r a v y. Policie v uzsim smyslu jest ovsem tez soucastrspravy, ale co se tyee stranky obsahove a jejiho vztahu k pravnimu fadu, lze prohhlsiti, ze zakladni znaky cinnosti policejni, totiz donuceni a ochrana fadu, se tu uplatnuji v mife nejvetsl a ze princip legality, tfebaze tu zasadne plati stejne jako u ostatni' spravni cinnosti, ma pro obsahovou sifi norem mensl moznost uplatneni (rozdil kvantitativni). Zaverem je pak nutno pfipomenouti, ze 0 b s a h 0 v e vymezeni pojmu policie nelze povazovati za juristicke. Juristickou a vlastne jedine spravnou by byla definice for mal n i pomoci pi' i s 1 u s nos t i policejnich Ufadu na podklade pfislusne normy. Tu je tfeba si uvedomiti, ze toto formalni hledisko se vsak nediv:i na policii jako na "moe" nebo "pravo" nebo "peci", nybrz jako na sluze bni p ov innos t. Stohoto hlediska pak se jevi ve zcela jinem svetle ruzne ucelove teorie, 0 nichz byla zminka shora, ktere se tykaji jak pojmoveho obsahu policie, tak jejfho vykonu. Je-li policie chapana, jak ostatne spravne napovida bezny nazev "sluzb a", jako povinnost ulozena phslusnemu organu pravni normou, pak Se jak. v oeich teorie, tak praxe i vefejnosti nebude jevit policejni zakrok jako v y k 0 n moe ens k y, ktery je zvlastnim opravnenim na ukor osobni sfery jednotlivce, nybri jako v y k 0 n po 'lin nos t n L I budou pak obe strany, jak strana zakroeujici, tak strana zakrocenim postizena v est e j n e p 0 sic i k p I' i s 1 usn e p r a v n i nor m e, totiz jako povinne, a to jedna k provedeni v)tkonu a druha k strpeni vykonu. Kdyby toto stanovisko se pine vzijo v teorii i praxi, jsem presvedcen, ze by znamenalo znaene zjednoduseni niizoru casto zbyteene komplikovanych. o policii samospravne Ci mistni bude zminka nize. Zde vsak ji uviidim proto,ze se stavi nekdy do protikladu k t. zv. s tat n i pol i c i i, ktera v tomto vyznamu znamena bezpecnostni polici] vubec oproti mistni (samospriivne). Nekdy se vsak pod nazvem statni polkie rozumi jen u r cit Y v y s e k bezpeenostni policie, zejmena t. zv. polkie politickii. 10. Samospl'ava. 23. Organisacni principy verejne spravy Pojem samospravy. Samosprava zajmova a uzemni. 23. Pokud jde 0 vlastni pojem samospravy, byla 0 nem zminka ve vykladech 0 pojmu vefejne spnlvy. Nez se k nemu znovu so j Jl vnltim, zminim se nejprve 0 t. ZV. 0 r g ani sac n i c h p r inc i pee h vel' e j n e s p r a v y, nebot samosprava se casto vyklada jako produkt opacnych organisacnich principu nez statni sprava. Predevsim princip m 0 n 0 k rat i c k y proti k ole g i a I n i m u 1). Princip monokraticky vladne tam, kde vuli organu tvofi jedina osoba, u principu kolegialniho je vznik vule podminen soufadnou soucinnosti kolegia. Tyto principy se mohou ovsem navzajem ruzneprolinati. Monokraticky system muze se vyskytovati nejen u individualniho organu, nybrz i u organ'll slozenych. V takovem pfi'pade jd: o postupnou, avsak hierarchickou delbu prace a teprve posledm z organu dava aktu konecnou formu a relevanci. Princip moilokraticky je tu provazen systemem subordinace. Nezalezi pak na tom, zda ve skuteenosti jeto jedria a taz osoba Ci v ruznych pfipadech ruzna, na pl'. v nekterych pfipadech ministr, jindy prednosta odboru ci pfednosta oddeleni, ktefi pak tvofi vuli za ministra. U kolegialniho systemu je vule tvofena soucinn~stf. nekolil,:a osob, JeZ jsou vsak navzajem v pomeru soufadnem (prm:~p koordl~ nace). Platny akt tu vznika k 0 0 r din 0 van 0 u sou C 1 n nos t 1 V sec h dohromady, nikoli hierarchickou soucinnosti jednoho po druhem, kdecinnost vsech krome jedineho je pouhou pf1pravou. U kolefj'ii ma sice jeden clen vedouci postaveni, ovsem jen organisacnt(pfedseda), ph rozhodovani vsak jeho hlas ma stejnou v~hu jako ostatnich clenu kolegia. Hlasovfmi muze byti pak podle p r 1 n c i p u m a j 0 r i t Y neb 0. jed no h,laos? os ti. (vse~i hlasy). Jednim ze zpusobu kombinace obou systemu Je ten, kde organ v pc:dstate monokraticky je. povinen vyslechnouti pred rozhodnutim usneseni organu kolegialniho. Monokraticky zpusob byva zpravidla znakem s p r a v y s tat n i, zatim co k ole g i a 1 n i se vyskytuje casteji usa m 0 s p r a v y. V posledni dobe vsak i ve statni sprave se ~skyt~je ryzi ~~insip koleghllni nebo princip monokraticky kombmo~any s v k<:leglalmn: tak, ze individualni organ musi pfed rozhodnutlm slyseti odborny organ kolegialnji. Jinym takovym principem je p ri n c i pte ri tor Utl n i a p r inc i pre a 1 n 1. J de tuo organisaci kompetence. Zatim co princip teritorialni znamena. m i s t n ivy m e zen i kompetence pomoci hranic urciteho tedtoria (na Pl'. obce, okresu, zeme), u principu reiilniho jde 0 vee n e vymezeni kom.petence urciteho organu. System teritoriluni oznacuje se nekdy tez jako dec e n t r ali sac n i, re,hni' jako c e n t r ali sac n i. Ph centra- 1) Viz Hoe t z e 1, Spnlvni pravo, str. 78, Mer k I, II., str. 167 a n. 51

27 lisacnim principu se ~omp~ten~e soustred'uje u jednoho organu, decentrahsace znamena rozdelem kompetence mezi vic e n i z sic h organu. Zatim co centralisace je opakem decentralisace riemusl system r~a~nf vy~~covati ~ystem teritorialni. Naopak oba' principy mohou v byti v n~vza~em sl?ojeny, t~kze urad ma kompetenci vymezenoy:.ecne 1 mlstn.e. Zp.ravl~la.pak tim zpusobem, ze cim je ve t s 1 kompe~ence. m 1.S t ~ll (t:rn~clp teritoriaini), timm.! n s i je ~.o:::~petence v e,c n,a (t:r~nclp re 71m) a naopak. U stredni urad s nej SirSl kompetencl mlstm Je zpravldla specialni urad 1. stolice s uzkou komp~te~ci +mi~tni. ~e ~o do ~on;petence vecn~ velmi bohaty.. P:;mclp Lentonaln.r ~ realny vyskytuje se stejne jak u spravy s~atm tak v sam,ospr~ve. z~.to syst~m c e n t r ali sac n i je zpravldla ~na~em s tat n 1 s p r a v y, zatlm co decentralisace se povazuje za typlcky znak samospravy. v PI: inc i p :'" 0 I e b ~:i. a j men 0 v a c i tyka se obsazovani ur:dmch.~~nkcl. Z prmclpu volebniho uplatiiuje se yule sirsiho poc!u. vohcu "p0dle n?rm~tivne. st!1nc:venych z~sad, princip jmenovacl }e ~ez ~oho~o V~lVU ). Prmclp JmenovaCl je vlastnls tat ni s ~ r a v e,. volebm pak se uplatiiuje v sam 0 s pr ave. S temito l?r!ncipy: Jv~ou ruku '! ruce princip by r 0 k rat i c k yap r inc i p u c ~ S.t 1 : 1 ': 11:.I a 1,c ~,e.? o. Prv.,y po~ziva. pouze urednictva z povolam, druhy pnpoush 1 zlvly obcanske k ucasti na sprave. S tat n i s p r a v a byvala temer vylucnou domenou systemu by r k rat i c k e h 0, 0 b can s k e ziv ly se vice uplatnovaly v s a m s p r ~,v e. pnes v~ak pronika zivel laicky i do statni spravy. Funkce uredmctva Imckeho jsou vetsinou e e s t n e to znamena ze nejsou vykonavany za plat. " L~e te~y shrnouti jednotlive principy vyskytujici se u obou dr~hu sprav.takt?: Ve s tat n i s p r a v e s e up 1 a t n u j eve t s i mer 0 u.pri n ~1 p ~ 0 n 0 k rat i c k y, t reb a n e k d y k 0 m b i n.o v ~ n Y; s p.ri n.c IJ? em k ole g i a 1 n i m, p r inc i p c e n t r a II sac n 1, p.~ 1 n c. 1 p J men v a c i v e s p 0 j e n i s p r inc i p e m b :r r o. k r a. tic k :r m, pro sam 0 s p r a v u p a k j e c h a r a k t e r 1 s tic k Y P ri n c 1 p k ole g i a 1 n i d e c en t r a lis a e n i p r i ~ c i p. yo I.e b n i,s ~ cas t i z i v 1 u 1 a i c k e h o. Principy t e r 1 tor 1 a I n 1 are a 1 n 1 mohou se vyskytovati u 0 b 0 u. Jak je etenafi patrno, jde 0 systemy vecne zcela ruznorode pon;oci nichz by bylo asi dosti obtizno ureiti pojmove pomer statni spravy a sa~o.sprav~. J~ou vsyak jen znamku toho, ze tu jde 0 hlubsf a ne nahodlly rozdll, 1 kdyz sam 0 sp r a v u jsem shora oznacil za vetej nou spravu provadenou t. zv. odvozenyini sub j e k t y. V nejnovejsl dobe se vsak setkavame se skutecnosti ze, 52 2) Jinym zpusobem obsazovimi lifednich mist je forma los 0 van 1. principy uplatnujici se v samosprave jsou prevzaty statni spravou. Je to tam, kde statni orgar,y jsou tvoreny vylucne podle principu kolegialniho (na pl'. narodnf vybory). Jde tu pak 0 jakousi "sttstni samospravu" p 0 j m usa m 0 s p r a v y 3) pray! vystizne Mer k 14): "N ejsamozrejmejsi juristicky pojem samospravy jest ten, ktery odpovida jejimu nazvu. V tomto smyslu jest samosprava onou metodou spravy, pri niz se,spravovani' spravuji sami. Samosprava je zde protikladem spravy, vykonavane jinymi osobami. Obean, kteryjest ve,statni sprave' 0 b j e k t e m spravy, stava se,v samosprave' sub j e k t e m 5 ) spravy." Ph organisaci samospravy je pouzito shora uvedenych principu, a to nejvydatneji decentralisacniho do te miry, ze s a III osp r a va se <;:harakterisuje jako dec en t r ali s 0 van a v ere j n asp r a vag). Jeji pomer k statni sprave se vyznacuje tim, ze obsahove vykonava vlastni likoly, ktere jsou odlisne od likolu statni spravy. Jejich povaha je dana prave povahou samospravneho subjektu.. S hlediska juristickeho ovsem tyto likoly provadi na zaklade del ega c e statni spravy. V teto delegaci vsak n e n i obsazena sub 0 r din ace. Samospravny organ neni ve vecech samospravy v te posici vuci statnimu nadfizenemu organu jako podfizeny organ statni spravy. J eho podfizenost je, vol n e j s L Misto sub 0 r d i n ace s e up la t n u j est at n i do z 0 r~ Tato samostatnost se jevi tak, ze samospravna telesa se vyznacuji vlastni pravnickou osobnosti a jejich organy nejsou (teoreticky) nuceny poslouchati ve vecech samospravy prikazu statni spravy. Jde tu tedy 0 jakousi relativni nezilvislost. Tato nezavislost je ovsem charakterisovana jeste jinak. Samospravny subjekt byva zmocnen k vydavani vlastnich zakonu ajinych norem. Vtomto smyslu se mluvi 0 sam 0 sp r a vn e a u to no mi i. To ovsem platt 0 mat e ria 1 n i m v:ymezeni pojmu samospravy, jak 0 tom byla zminka shora 7 ). Samospravnysubjekt spravuje sve zalezitosti a ridf se, pokud mu pravni fad dava moznost, livahami podle vlastnich postulatu, ktere usti do postulatu statni spravy. I kdyz snad 0 b s a h 0 v e by tu mohlo dojiti k rozdilum spocivajicim v odlisnych pozadavcich samospravy na zaklade rozdilnych mfstnich a jinych pomeru, prece i tak tu plati for mal n i souvislost techto postulatu, jezto samosprava je, jak bylo shora uvedeno, vel' e j n a 3) Nazory ruznych autotll uvadi na pl'. Hoe t z e 1, n. u m., str. 158 az ) Mer k 1, II., str ) SrQvnej tez Hoe t z e 1, n. u. m., str } Viz Hoe t z e 1 tamtez, str ) Viz

28 s p r a v apr 0 va den a 0 d v 0 zen y m i s u bj e k t y, eili s tat n i s p r a va v sir s i m s my s 1 u. Vesmyslu j uri s t ic kern, t. j. s hlediska tvorby norem, je treba samospravu charakterisovati rovnez jako tvorbu norem tehoz druhu, jake vydava sprava statni. Rozdil snad je v tom",- ze u sarnospravy jde 0 nor mot v 0 rb u aut 0 nom n i, u statni spravy o nor mot v 0 r b u h e t e ron 0 m n is). J de tu ovsem v obou pfipadech 0 normy spravnl Autonomnost tu neni znakem soukromopravnosti, protoze je delegovana na miste heteronomie. Samosprava vykonava ovsem jeste t. zv. p fen e sen 0 u e i n nos t, t. j. cinnost ulozenou ji podle pravniho fadu statni spr<ivy jako po vi n nos t. V tomto smyslu pak se samosprava povazuje za p f i m 0 u soueast statni spravy. Samosprava deli se, jak bylo shora uvedeno, podle jednotlivych subjektu n a u z em n i a z a j m 0 v 0 u. U z e m n i samospravu vykomivaji uzemni svaiky, jako obce, okresy, zeme. Z a j m 0 v a samosprava provadi spravu ruznych odbornych svazku, jako jsou stavovske komory, gremia, svazky hospodarske a pojisfovaci ruzneho druhu. Zajmovou samospravou muze byti i samosprava narodnostni 9 ). <1 8) We y r, Teorie, str. 3j1 pravi: "Pojem toho, cemu tr~dicni nauka l'ika samosprava, resp. autonomie na rozdil od ostatni spravy, lze tedy s hlediska normativniho vymeziti jen pomoci 0 r g ani sac n i c h p r inc i p U, podle kterych jest vybudovana normotvorba urciteho dru: hu. Shora pokusili jsme se definovati podobny"m zpusobem obecny pojem spravy; chceme-li uvnitf tohoto obecneho pojmu tfiditi statni spravu a samosprilvu, poslouzl nam k tomu jednak Pr:incipy aut o nom n i a he t e ron 0 m n i (demokraticke a autokratkke) normotvorby, jednak zasady c 'e n t r a Ii s m u. - a dec e n t 1: a Ii s m ~, (relativne centralisovane resp. decentralisovane normotvorby). A ukaze se pak i zde - jako v mnohych jinych podobnych pfipadech - ze muze jiti jen 0 relativni a nikoliv absolutni protiklady ci rozdily. Tento poznatek podava se ostatne jiz z uvahy, ze pfi autonomii ci samosprave jde o tvorbu tehoz normoveho souboru (pravniho fadu) jako ph statni sprave, resp. statnim zakonodarstvim. S tohoto hlediska jevi se pak katda sprava, pokud ji rozumime tvorbu pravnich norem, jako statni sprava a kazdy organ, ktery jest povolan k tvorbe pravnich norem jako statni organ (v sirsim smyslu). Zasadne antropomorfistkke pojeti statu, se kterym se potkavame v tradicni nauce, se tomuto poznatku vzpira. Proto pfedstavuje si nauka stat jak{) samostatny spravujici subjekt vedle jinych podobnych subjektu, jimiz jsou - v oboru vel'ejne sp'ravy - ruzne autonomni ci samospravne subjekty, jako z em e, 0 k res y, o bee, dale nositele Jednotlivych zajmovych samosprav, jako s pol e c ens t v a, g rem i a, d r u z s t va, k 0 m 0 r y, soc i a 1 nip 0 j is f 0 v ny atd." 9) Viz Hoe t z e 1, n. u. m., str Zpravidla vsak pfi samosprave rna kazdy na mysli samospravu 11,Z e m n 1. Tato provadj: vlastni i pfenesene ukoly. Jak bylo jii shora uvedeno, prenesene likoly zasahujf do vsech odvetvi statni spnivy, kreme spravy zahranicnl Je tomu tak hlavne n samospravy o b e c n i, ktera byva znacnou merou poverovana temito likoly at jiz ze spravy financni, vojenske, justicni,. zejmena vsak v oborn spnlvy vnitfnl Nemelo by vyznam vypocitavati jednotlive ukony tohoto druhu. Odkazuji tu na peelive sestaveny prehled v hesle Samosprava, Slovnik vei'ejneho prava, IV, str. 114, a n. od..'j~ U h Ii r e. Vlastni ukoly samospravyprojevuji se hlavne v oboru spravy v nit f n i a spravy fin a n e nl. Otazk;a samospravy financni patti k velmi dulezitym likolum samospravy, nebof umozlluje provadeni ostatnich samospnlvnych ukolu. V oboru vlastni vnitrni spravy patn samosprave - hlavne ohecni - znacna liloha v oborn m i s t nip 0 1 i c i e. Policie mistni spada do pojmu policie bezpecnostni a je ji normativhe vykazano v policejni organisaci urcite pevne misto. StaY! se pak do protikladu k t. zv. statni policii, ktera v tomto smyslu znamena b e z p e e nos t nip 0 1 i c i i s tat n i vubec. K policii mistni path mistni :policie dopravni, pozarnf, uddovani.. mistniho klidu a poradku a pod. V novejsi dobe se jevi tendence, zejmena ve vetsich mistech, ukoly mistni policie pfevesti na policii statni. ObcIm je dokonce pfiznana v urcitych pflpadech vlastni trestni pravomoc 10). H. Spravni dozor. 25. Pojem. - Prostfedky. - VYkon Druhy. - Dozor a kontrolao - Soudni kontrola spravy. 25. Bylo feeeno, ~e sprava na rozdil od justice je funkce organisovana hierarchicky na zaklade subordinace. Prave tak jako fnnkeni podj'izenost, je typicky pro spravu i d z 0 r, ktery je d u s 1 e d kern fun ken i pod f i zen 0 s t i: pfikazujici organ se mus! presvedciti, zda jeho pfikazu bylo vyhoveno. Dozor v n e j u z s i m slova smyslu definuje se 1) jako saubor funkci, jejichz jadro zalezl v tom, ze dozirajici pozoruje einnost jineho (pod dozor postaveneho) kritickym zpusobem podle smernic cinnost tuto urcujicich a rna ph tom na pozorovaneho nasledkem 10) Viz me "Spravni trestni fizeni", str ) Viz Dozor, Slovnik vel'. prava I., str

29 subordinace vliv smefujici k tomu, aby cinnost pozorovana byla udrzena ve shode se smernicemi pro ni danymi. Pojmove jsou v dozoru obsazeny dva znaky: pozorovaci a napravny. Pozorovani je vsak kriticke, hodnoti pozorovanou cinnost urcitymi mefftky, na tuto Cinnost se vztahujicfmi. Napravne prostredky dozorcl mohou pusobiti na pozorovanou Cinnost pl- i m 0 nebo n e p f i m 0, zasahujice bucf a k t (jejz odstrarmji nebo nahrazuji) nebo 0 sob u pod dozorem stojicf (dozorcfm rozkazem, zakazem, prosti'edky donucovacfmi). Jsou-li prostfedky dozorci positivnfm predpisem vymezeny, pujde jen 0 vyklad tohoto positivniho pfedpisu. Kde napravne prostfedky dozorci positivne upraveny nejsou, slusf je omezovati na miru k dosazeni ucelu nezbytne nutnou, ledaze snad je mozno cerpati prostfedky ostrejsi odjinud, nez z pomeru dozorciho (na pfiklad z pomeru sluzebniho 2). Krome prostfedku napravnych obsahuje3) v sobe dozor jeste prostredky, jez n e 1 z e nazvati napravnymi ci rep res i v n y mi.. Temer vseobecne pl'iznava se dozorci povaha i aktum, jez dozirajici pfipojuje k aktum subjektu pod dozor postaveneho, davaje temto pinou pravni ucinnost, jiz by samy 0 sobe nemely. MIuVl se tu 0 dozorcich prostfedcich pre v e n t i v n i c h. K prostfedkum preventivnim path, jak pravl Neubauer 4 ),. j ako prvy prostredek dozoru zj isfovani (pravo pi'ezvedu) cinnost doziraneho subjektu; je zfejmo, ze tato cin110st jest zakladnim pfedpokladem jakehokoliv dozoru a nevyzaduje, aby byla k ni udelovana vyslovna pravomoc. Ustanoveni zakonna k tomu se vztahujfcf maji zpravidla ulehciti dozorcimu uradu toto zjisfovani tim, ze zavadeji povinnost doziraneho subjektu oznamovati urcite relevantni skutecnosti, predkladati zaznamy a pod., vedle toho vsak upravuji casto pravomoc dozirajiciho organu zjisfovati skutecnosti takovym zpusobem, ktery by se z pouheho' pojmu dozoru nerozumel sam sebou, tak nahlizeti do veskerych Estin a spisu nebo ucastniti se schuzi, organu doziraneho svazu a pod. K temto preventivnim opatrenim path dale veskere obecne a individualni pfikazy a ziikazy davane dozorcim uradem z moei dozoru, jichz dozirany subjekt jest povinen uposlechnouti. - Konecne uvadi se mezi prostfedky preventivnimi s p 0 lu pus 0 ben i pfi vydavani aktu doziraneho subjektu (schvalovani stanov, usnesenf organisacnich, opatfeni hospodarskych, voleb, pravo veta proti nekterym usnesenim a pod.). Sem path tez pnivo svolavati kolegialni organy svazku ke schuzim a pravo fizeni schuzl 56 2) Viz tamtez, 8tr ") Tamtez, str ) I'll e u b a u e r, Socialni pojistenf po strance procesni, 8tr / ::10/1 prostfede~ r pre s i v n i pocha N e u b a u e r 5) ty, ktere ~lll,el.u]l k pot I, ac e n l~ y y.~ any ~ h 0 a k t u dozi'raneho subjektu, Jean~k ty, ~ter~ se,docykajl p rim 0 j e h 0 0 r 15 an u. K temto druhym patn veskera opatfeni dis c i p 1 ina r n i a t res t n i PToti ft;n~c~or;aru:n, s~saz~ni jedr:0tlivych funkeiona:hl:, nahradni ~provadem ukolu dozlraneho subjektu dozorcim organem (zpravidla na ucet a.n;bezpec~ doziraneho svazku) a konecne - jako nejsilnejsi a krajm p~ostredek: - rozpustenf autonomnich zastupitelstev svazk?-.,do teto SkUPlllY prostredku represivnfch pati'i i pravo dos~zovam organu ci funkciollclfu,jichz volba byla odeprena. 0 vsech techto prostfedcich platf, ze must byti vyslovne stanoveny. ~ Prot~ ~ k t u.m ~meruje pak ~is:ovani usneseni, zakaz provedeni d konecne zrusem nebo odvolam aktu z moei dozoru. 0 techto prost~~dv~ich mu~e b~~i ~porno" zda plynou ze sameho pojmu moei dezorcl Cl zda vyzadujl vyslovneho zmocnenl Zejmena onen posledni prostfedek, 0 nemz se rna obecne za to, ze plyne z pojmu prava dozorciho, jest pravnim institutem, jehoz dosah je v teorii i -praxi velmi sporny. - N e u b au e r 6) nejprve resi tento problem s hlediska pravni moei spravnich aktu, avsak posleze se sam pta, zda 'lubec nejde jen 0 0 t a z k u r 0 z s a h u k 0 m pet e n C e dozorciho organu. V nedostatku positivne pravni upravy obracf se pak o pomoc ~ nejvyssimu spravnimu soudu, jehoz nalezyzakladaji v tom smeru podle N e u b a u era jakesi pravo praetorske. Mam z~ to, ze jakousi oporu mozne ziskat v nauce 0 vadnych spravill c h a k t e c h. J en vadny spravni akt muze byti pfedmetem dozorciho prava, nikoliv akt bezvadny, ktery vsak nevyhovuje z duvodu jinych (na pl'. politickych). Otazka stupne vadnosti pak je v teto vecl nejtezsim problemem, ktery je nutno pfenechati praxi 'ez posoudi kazdy pfipad podle konkretnich okolnostl Teorie tu ~1~si v nedostatku vlastnich nazoru zaujmouti stanovisko DOIH~kud velkoryse, spokojujic se naznacenim resen1': Absolutn:-e vadne akty (paakty) nelze cestou dozorci zrusiti, i kdyz snad byly jizvykonany, ponevadz se vubec akty nestaly. Lze zrusiti jen t. zv. akty zrusitelne 7 ). Vykon dozoru uplatnuje se bucf. z m 0 c i u fed n i nebo k d 0- z 0 rei s t i z nos tis t ran y. N e u b a u e r S) uvadi, ze podle povahy veei i dlouho ustalene praxe jest dozorci stiznost pouhym pfip?m~nutim strany,.ze. v,!rcitem prip-ade se stala protipravnost, ktera Jest s to vyvolah zasah dozorcl. Strana tim nevykonava 5) Tamtez, str ) Tamtez, str ) Viz blize 17. 8) N. u. m., str

30 syoj~ pro~esni pr~vo a nedomaha se ve veci nikterak sveho subjektlvmho naroku. Ui'!elem dozoru jest pouze ochrana prava objektivniho, nikoliv prav subjektivnich. DozorN stiznost jest tudiz pouhym aktem denunciacnim. Z toho duvodu nema strana prava na vyfizenf stiznosti a nema opravneho prostfedku proti zapornemu vyfizeni. 26. Z jednotlivych druhu dozoru uvii.di se na prvem miste t. zv. do Z 0 r s 1 u z e b n 1. Pray! se, ze je to vykon moci sluzebni a sply-vii. s ostatnimiprojevy teto moci v jeden celek. Vztahuje se na vsechny povinnosti sluzebni, at zaklad jejich je v zakone ci v noi' mach odvozenych, a pfedstavuje garancii pineni techto povinnosti. J e obycejne vykonavan Ufadem v hierarchii Ufedni bezprostfedne vyssim, vzdycky vsak takeufadem v hierarchii nejvyssim. Nekdy byvaji funkcemi dozorcimi povefeny organy zvi<lstni. Dozor sluzebni muze postihovati jak ufednika (dozorcimi vytkami, rozkazy,.zakazy a pod.), tak i akty ufadu. Sluzebni dozor pusobi' jen interne a muze zasahnouti do pravnich situaci jednotlivcu, vytvofenych akty uradu nizsiho, jen na zaklade zvlastniho zakonneho pfedpisu. DaIsim druhem spnlvniho dozoru je dozor statu nad osta tnimi su b j e k t y v e f e j n e s p r a v y, v prv-e fade nad samospravou a to jak uzemni 9 ), tak zajmovou. Od spravniho dozoru se casto I'ozlisuje p (IIi c i e. Podle meho nazoru spoclva zasadni I'ozdil v tom, ze pol i C i e Je urcita v y s e is spravy, kdezto dozor je jen vlastnosti spravyatedy i po Ii c i e. Neco jineho vsak je t. zv. pol ice j n i do z 0 r jako jeden z prostfedku polkie a znamena podrobeni urcite osoby zvlastnim osobnfmujmam podle positivnich pfedpisu. Jinak je tomus pojmem k 0 n t r 0 1 y, jez je vyrazove rovnez neurcita stejne jako dozor. Nekdy je s dozorem ztotoznovana, jindy od neho rozlisovana, v kteremzto pflpade je v kontrole spatfovan dozor zki'ciceny 0 funkci napravni. Mam za to, ze kontrolu lze pocitati do dozoru v sldim smyslu. Nejde tu ostatne o nic jineho nez 0 s y st e m ati ck e z ai'a ze n 1. Je proto mozno zminiti se na tomto miste 0 zvlastnim institutu, ktery je uv<iden v systemech spravniho prava, ale ktery tam vlastne nepatfi, jezto nejde 0 spravu, nybrz 0 sou d n i C tv i a to soudnictvi, jez kontroluje spravu. Pokud jde 0 ruzne typicke systemy teto kontroly, v jednotlivych evropskych statech, odkazuji tu na Hoe t z 1 a, ktery se jimi podrobne obirapo). My zde vsak si vsim- D) Viz blize ptislwllou partii v hesle Samosprava, Slovnik vel'. prava, IV., str. 128;a n., od L.astovky. 10) Viz Hoe t z e I, Spravni pravo, s~r. 375 a n. 58 neme jednoho: jde 0 sou dn i kontrolu s p r a v y. Sprava je tu podfazena soudum, tfeba soudum sui generis. Tato podfadnost je ovsem vysledkeln historicke neduvery k sprave a naopak duvery ksoudum. Dnes, kdy sprava je.-itfeba zatim jen teoreticky.,-j stavena pojmove na roven justici, je takovato kontrola pocifovana jako anachronismus, tfeba jakesi opravneni ji lze pfiznati s hlediska ochrany t. zv. subjektivnich pray jednotlivce, jezto sprava je cinnosti Dodrobenou pfikazum vyssich stupnu spravnich uradu, cemuz u jus~tice neni. Tu pak by bylo mozno snad i dnes nalezti oduvodneni teto soudni kontroly, jez ovsem mizi tam, kde tuto kontrolu vykonavaji organy, jez nemaji charakter soudu l1 Li.ieratllra k casti druhe: Be r the 1 e m y H., Traite elementalre de droit administratif, Pafiz 1933, Eng 1 i s, Narodni hospodarstvi, Brno 1924, Theorie statniho hospodarstvi, Praha 1932, F 1 e i n e r, InstitutJonen des deutsehen Verwaltungsreehtes, Tubinky 1928, H au rio u, Precis de droit administratif et de droit publiq.ue, X. vyd., Paflz 1921, Her r n r itt Her man n R., Grundlehren des Verwaltungsrechtes, Tubinky 1921, Hex n ere., Vadne akty, Bratislava 1930, Hoe t z e 1, C 3koslovenske spravni pravo, cast vseobecna, Praha 1934, Nauka o spr1ivnieh akteeh, Praha 1907, Jan 0 v sky, Teorie verejneho vlast- 11ietvi, Praha 1927, J e IIi n e k W a 1 t e r' Verwaltungsrecht, Berlin 1928, K e 1 sen, Hauptprobleme der Staatsreehtslehre, Tubinky 1928, KIa p k a 0., Verejna sluzba a verejny ustav, Praha-Brno 1926, K u c era, Zakladnl problemy mezinarodniho soudniho proeesu, Praha Brno 1938, Mar san, Dejiny policejni organisaee rakouske, Ill, Praha 1904, Mat e j k a, Pojem verejnopravni korporaee, Praha 1929, Mayer Ott 0, Deutsehes Verwaltungsreeht, Mniehov a Lipsko 1924, Mer k 1 Adolf, Obeene pravo spravnl, Praha-Brno , Me y e r G.-D D c how, Lehrbueh des :deutschen Verwaltungsreehtes, Mniehov a Lipsko 1913, N e u b a u e r Z., Soelami pojisteni po stranee procesni, Praha Brno 1928, Po s v a r J., Nastin :spravniho prava trestniho, Praha-Brno 1936, Spravni trestni flzeni, Brno 1946, P r a z a k 3., Rakouske pravo spravni, Praha 1905, Pro e h a z k a A., Tvorba prava a jeho nalezani, Praha-Brno 1937, R i e die r G., Prispevok k vymedzeniu pojmu prava spravneho, Bratislava 1941, We y r' Zaklady filosofie pravni, Brno 1920, Teorie prava, Praha-Brno 1937, V y bra 1, Nastin csl. prava financniho, Praha-Brno ) Viz tamtez 0 soudni kontrole spravy na PI'. ve Franeii. 59

31 Cast druha. o spravnim pravu.. Kapitola Spravni pr8vo. 27. Pojem spravniho prava Pravo spravni a pravo policejnl Mam-li vymezen pojem spravy, mohu se pokusiti 0 konstrukci pojmu spravniho prava... <!~.. tl?.. ~.~tp.e~y]:.ij}~.j':.~.<!jl ij~11 wyv~;e1~ 1$ ~prlv~;j~;[~ m~~fe~xo~t ~~~i~ ~~t~. ~:K:id~~n~~~~ nice spravniho prava. Zpravidla - za pouziti formalniho pojmu spravy - spravnim pravem nazyva se soubor pravnich norem, jimiz se rid i c inn 0 s t s p r a v n i ch 0 r g an u 1). Tak P r a z a k 0 v i 2) "pravo spravni jest souhrn pravnich pravidel, jimiz... jest upravena Cinnost statu a verejnych korporaci, jinymi slovy, upravena jest pusobnost vykonne moci ve state". - Toto pojeti by ovsem byl0 prius siroke a zahrnovalo by v sobe i normy, jimiz jest upravena a podle nkhz se provadi Cinnost soudu, kdybych neuvedl, ze teto definici bezprosttedne predchazi pfipominka, ze jde 0 cinnost statu a verejnych korporaci, jez je verejnou spravou. Podobne Va v r i n e k 3) definuje "pravo spnivni jakozto soubor pravnich pravidel na spravu se vztahujicich a ji vlastnich". We y r 4} povazuje spravni pravo za onu cast pravniho hidu, ktera. obsahuje normy tykajici' se verejne spravy, a to jak jeji organisace, tak Cinnosti. Rakouska a nemecka teorie postupuje vesmes tymz zpusobem.. 1) Proii smesovani hledisek pfi budovani pojmu sfravniho prava viz vyldady We y r 0 v y, Zaklady filosofie pravni, str. 228 a ) P r a z a k, Rakouske pravo spravni, str. 1 a 2. 3) V a v fin e k, Zaklady prava ustravniho, 1., str. 8. 4} We y r, Ceskoslovenske pravo spravni, str Zculraziiuje vsak namnoze, ze vsirsim smyslu k spravnimu pravu patfi nejen normy prava verejneho, ale i soukromeho, poku~. se tykaji verejne spravy. Za zvlastni zminku stoji defmlce M e ~ k 1 0 v a 5) zalozena na pojmu spravy urcenem funkcne. Mer k 1 sprav~im pravem rozumi souhrn pravnich norem, ktere upravuji Havni funkce, jez mohou byt determinovany pfikazy. Ponekud odlisne od pojmu spravniho prava, jak se uvadi v literature ceske, rakouske a nemecke, jef ran c 0 u z s k e pojeti spravniho prava. t. zv. droit administratif. Souvisi jednak s odlisnou koncepci p~jmu spravy vubec, jednak s jejim pfisnym oddelenim od justice, jak ani jinak nemuze byti v zemi, kde vyrostla Montesquieuova nauka 0 deleni staini moci. Berthelemy 6) shrnul strucne charakteristicke nazory pro francouzskou skolu spravniho prava tak, ze pravo spnivni je souhrn principu, podle nichz vykonavaji Cinnost tv sluzby, jez se tykaji provadeni zakonu vyjma sluzeb justicnich. Je to cast prava verejneho, ktere obsahuje krome toho jeste pravo ustavni, trestni a mezinarodni. S nepatrnymi obmenami se vyslovuji 0 pojmu spravniho. prava tez Dug u it, E n 0 u, H a uri 0 u, J e z e 7 ) a j. Uvesti tfeba tez nazory italskych teoretiku, kteh konstruujice namnoze pojem spravy, dochazeji k definici spravniho prava u nas nezvykle (na pl'. Me u c c i 8). Jini (na pl'. Pre s u t t i, La Tor r e) blizl se obvyklemu vymezenl spravniho prava 9). Zajimavy je nazor anglicky. Anglicanum je totiz pojem spravniho prava neznam. Tento nezvykly fakt je tfeba doplniti pfipominkou, ze v anglicke literature je vysvetlovan pojem spravniho prava ve smyslu francouzskeho "droit administratif", ktere ovsem odpovida organisaci spravy ve Francii. V Anglii I:ak jsou ~?me~ zcela jine. Jiz P r a z a k 10) upozornil na okolnost,. ~e ~ Angh: n~m sprava oddelena od justice. Lze snadno pochopltl, ze anghckym juristum jsou cizl vyklady 0 spravnim pravu, af jiz ve.smyslu francouzskem ci vubec kontinentalnim. Proto D ice y 11) snazi se podrobnym historickym vykladem anglickym pravnikum osvetliti jeho podstatu. Srovnavcl je s anglickym "rule of law". Jeho negativni nazor je odmitan pfirozene francouzskou vedou (na pl'. J e z e, 5) Mer k 1, Obecne pravo spravni, I, str. 83. S) B e r the 1 em y, Traite elementaire, str. l. 7) Viz blize m u j Nastin, str ) M 6 U C c i, Instituzioni di diritto amministrativo, str. 3. t) Viz blize m u j Nastin, str ) P r a z a k, Spory pfislusnost. 1., str ) Viz D ice y, Law of the constitution, str

32 12 F. 00"1 ko~ (P res u t t i 13 ) a nemeckou 14 ) a r,ov-; H a uri 0 u ), ale tez no. s ) Ykoliv americka organisace statr:-l nez americkou (G 0 0 ~ now, ;c 0 w 15) vsak pfipousti, ze An,gh F byla prevzata ~v A~gh~o ~z~ ~o~inent,uni pojeti spravniho prava~ canum a Amerlcanum Je F F VOtO v k azi spravm pravo urcl ' Presto vsa se sn o. 0 F S r a v n i a nravo P 011 c e J n Zpravidla se odhs;-xje p.r':ly o. P F u Jd; tedy jen 0 rozdil o t F V ko mezi pollcn a spravo. 'L -, Rozdil Je yz Ja, 0" ravo obsahuje onu cast spravobsahovy, kvantitativm. ~ohcejm IP.. O pakuii ze policii rozumim F v vztahuje na po ~Cll. J,.' niho prava, Jez se F l'., uzsim smyslu. - Prot! spray:. en policii bezpecnostm, tedy po lcn v v' snad vets'!" ramcdvitostl. J, 1- ej'ni pravo vyznacuje,, nimu pravu se po IC t ice mista nez v pravu spravm m. a volne uvaze je tu poskytnu 0 v, prava spravniho proti pravu '" d " okusy 0 vymezem l' V"e Casto se eji. p... ravo spravni nejblize. Mys~lm, ze. ~ u.sta v n i m u, Jemuz stop- P.. We y r 16) souhlasne s P r a z a- vvk loziti presnou h ranicl.. d ', 0 tu tez za- 0 po L ustavni pravo PO] e nava " k e m 17) shledava ro~~il. v.lom, ze adana Cinnost verejnych korpo- kladnich zasadach, Jlmlz,Jest ovl ravu spravnimu zbyva vyrad (jmenovite statu sa~ef1;tkdcinno;ti vzhledem k jednotlivym ezto liceni podrobnych pravi e e ~ ravou ma se napomahati". Doukolum zivotnim, jichz dosa~m ::p, mez jest plynula a neurcita, dava vsak spravne, ze tato, ram~m v'znamu ponevadz metoda ze vsak tato okolnost ne!n ;ra.ln;=ho!ava sp~avniho i ustavniho vykladu pravnich nore~ J~ slejna Uv '~i Na labilnost rozhraniceni v 'de ien 0 rozhramcem ryze vne]. 0 a ze J J F e k IS) F upozornuje tez V a v rkl? t.' si lib'lje v urcovimi pomeru prava ZeJomena francouzs a eo~le '~B e r the 1 e m y, En 0 u, F t 'ho (VIZ na pr. h. 1 spravniho a us avm m Na nedostatky rozliseni Be r tee- E s m e in, M 0 rea u J,;, 20 h 0 ukazal jiz V a v ri n e k ). my,. t tvrd{ ze spravni pravo musl exls?- 12) J e z e (n. u. m. str. 01 ). r:aopak. h t~tech tedy i v Anglii. U~az:;XJe vati nezbytne ve vsech Cl':llisov~nyc v~ili ve'spravni pravo. Nym vsai;: na Americany, k.tefi tez, puvo~ne )ev~odobne zamita negativni anglicke 'e tomu jinak (VIZ na pro Goo now. ~tanovisko i Hauriou (n. u. m tstr575). 13) Presutti n. u. mo.i., sr.. 14) Viz blize m u j Nastin, ~tr. l~inistrative law str ) Goo d now, compar~tlvef a "vni str 8 a 'soustava Cst prava 16) W e y r, Ceskoslovenske pravo spra,.., F statniho, s~ k' pravo spravni str. 1 a 2, RakousKe pravg 17) P r a z a k, Rakous e, ustavni str. 15.,. t 'h" str. 9, VSeobecne a ra- 18) V a v r i n e k, Zaklady prava us avm ", kouske pravo statni, str ) Viz m u j Nastin, str ) Va v r i n e k, n. u. m. str. 20 a Francouzske trideni bylo vetsinou pfevzato rakouskou a nemec- kou skolou. K tomu se otevi'ene dozmiva O. Mayer 21). Mer k 1 22) odlisuje ustavni a spravni pravo jednak stupnem ve vystavbe pravniho fadu (pravo spravni je odvozeno z ustavy), jednak organy povolanymi k jeho aplikaci (vykonnymi, spravnimi organy). Spravni pravo jest vytvorem ustavy a pramenu ustave podfizenych, jez maji aplikovati spravni orgimy. - K teto konstrukci bych poznamenal, ze ani ona nepodava pfesneho odliseni. Nebot na jedne strane i t. zv_ ustavni zakony vydiivane na z.klade ustavy a ji doplnujici jsou jejim vytvorem, a na druhe strane i spravni organy ph aplikaci norem podfadnejsich (ve smyslu stupnovitosti pravniho radu) sahaji nekdy az k normam ustavnim jmenovite tam, kde jsou v pravnim radu nejasnosti. Jakkoliv vymezeni Mer k 1 0 v 0 je logicke a na prvy pohled pus obi presvedcive, nemohu je uznati za naprosto vyhovujici. V ItaIii se na rozdh mezi pravem spravnim a ustavnim nazira. stejne jako ve FrancE podle Pre s u t t i h 0 23 ), ktery- uvadi fadu dalsich nazoru. 13. Prameny spravnilio prava. 29. Obecny pojem. Pramen prava ve smyslu formalnim a materiamim. - Pramen psany a nepsany (pravo psane a obycejove), Prameny spravniho prava. 29. Pramenem oprava se bezne rozumi zdroj pritva, z nehoz: pravo plyne. We y r 1) k tomu pray!, ze vsak 0 jeho vlastni podstate neni v odbornem pisemnictvi, ac pnive v tomto smeru je znacne bohate, dostatecne jasno. Z nazvu "pravniho pramene" nebo "pramene" prava podava se pfedevsim - pravi W e y r - tento povsechny obraz: pravo, chapane jako urcity predmet, obsah nebo naplf'i neceho (pravniho radu a pod.) c e r p a se nebo ply n e z jineho podnetu, ktery prave proto nazyva se "pramenem". Nez tato predstava, ktera je zajiste puvodni, t. j. nejstarsi, velmi casto byva nahrazovana jinou, pj'i niz arcit nazev "pramen" (prava) pozbyva sveho charakteristickeho vyznamu; tak kdyz na pi'. na- 21) O. Mayer, n. u. m. str Jinak viz blize m u j Nastin, str. 19 a n. 22) Mer Ie 1, n. u. m., I., str ) Pre s u t t i, n. u. m. 1., str ) We y r, Prameny pravni, Slovnik verejneho prava III., str Viz tez Teorie prava, str. 99 a n. 63

33 zveme "pramenem" urciteho ustanoveni pravnihe nejaky konkretnf. zakon, nejake nafizeni, nebe snad urcitou sbirku zakonu, nafizenf nebo jinych norem. Rozeznava pak pojem pravniho pramene ve smyslu mat e ri a 1 n i m a for mal n i m a dodava, ze jen v onom materialnim smyslu jevi se obrat "pramene pravniho" nebo "pramene prava" prilehavym. Nebof zde rozumime jim urcity zjev nebo fakt, ktery se stava pficinou, ze 0 b s a h prava (pravniho radu) jest prave takovy, jaky jest a ne jiny. V tomto smyslu mozno tedy - pray! We y r - jako pravni prameny oznaciti na pr. socialni pomery, historick : udalosti, zvyklosti, pravni presvedceni t. zv. "ducha naroda", narodni vlastnost, tfidni zajmy atd..ie nespomo, ze vsechny tyto slozky a mnoh : jine jeste pusobi - jakozto pficiny - na obsah (utvafeni se) konkretniho pnivniho radu. Pravni pramen v naznacenem smyslu chapany je razu pfirodovedeckeho (sociologickeho): nebot pramen znamena. zde tolik jako pfi c in a vzniku prava. Proti materielnimu pojeti pravnich pramenu stoji pojeti formalni, ktere nastava tehdy, kdyz Za pnivni prameny prohlasujeme vnej~lnormativni for m u, ve ktere urcity normativni obsah vystupuje, tak na pro kdyz proh18.sime za pramen naseho obcanskeho prti.va obcansky z a k 0 n z r a pod. Pro takove form,ilni pojeti stava se pak arch nazev a za nim se skryvajici nazomy obraz "pramene", ze ktereho by pravo teprve "uplynulo" ci "prystilo", malo pfih~havym. Nebot nepfihlizime-li ke konstrukci, podle ktere by pro subjektivni pnivo civilni byl "pramenem" obcansky zakonik jakozto pravo objektivni (pfedstava subjektivniho prava, "plynouciho" z objektivniho, jest zcela bezmi), nelze schvalovati pl'edstavu - pravi We y r - podle ktere by z urcite formy "plynul" teprve jeji 0 b sa h: nase obcanske pravo "neplyne" z obcanskeho zakona z r. 1811, nybrz je v nem 0 b s a z eno. Jako j ednotli ve druhy pravnich pramenu uvadi Weyr zakony, nafizeni (t. zv. pravni a spravni) sluzebili instrukce, statni smlouvy, statuty atd., tedy nejen vnejsi formy norem obecnych, nybrz i jednotlivych norem konkretnich. Pro c h a z k a 2) chape pojem pramene prava v dusledku sveho mizoru 0 skutkovych podstatach ci pravnich skutecnostech mnohem s i l' e. Pray!: "Pravni skutecnosti ve svem souhrnu muzeme nazvati pd.vnim materialem..iak zrejmo, patfi do neho tez ony pravni akty, jez samy 0 svem pnivnim vyznamu vypovidaji, tedy zejmena rozsudky, spravni akty, smlouvy, usneseni parlamentni 2) Pro c h a z k a, Tvorba prava a jeho nalezani, str Viz tez Sed 1 ace k. Problem interpretace normy, EngliSuv sbornik, 1930, btr. 412 a n. 64 Dtistena ve sbirkach zakonli, usneseni vlady, vyroky centralnich ufadu a pod. Tento pravni material nazyvame bezne pravnimi prameny, to zejmena, jde-li 0 usneseni a vyroky zakonodarnych cinitelu. Dogmaticka pravni veda se prevazne temito pravnimi prameny zabyva. Vladnouci nauka dokonce mel a za to, ze tyto pravni prameny jsou vlastnim a vylucnym predmetem pravni vedy. Teprve normativni teorie rozlisila pravni normu od pravniho pramene a za vlastni pfedmet pravni vedy prohlasila normu." - Dochazi-li Pro c h a z k a k tak sirokemu vymezeni pojmu pravnich pramenu je. ve svych vyvodech dusledny a nelze mu s jeho hie disk a ni~ vytykati..ie ovsem otazka, zda opravdu kazda pravni skutecnost je -pramenem prava. Mam za to, ze vec lze vyjadfiti tak, ze kazda pravni skutecnost muze, chi je zpusobila, byti pramenem prava, t. j. dati vznik pravni norme, ale nemusi se tak statio To znamena ovsem, ze neuznavam t. zv. automatickou tvorbu norem, jez mohou vzniknouti, aniz 0 nich vubec nekdo vi. Mam za to, ze ke vzniku p r a v n i normy nestaci jen existence pravni skutecnosti ci skutkove podstaty, nybrz je tfeba jeste nejakeho pro c e s nih 0 uk 0 nu: vyroku ufadu ci soudu, smlouvy a pod., jimiz prave p r a v n i norma vznika. Podle meho nazoru nestaci k vzniku normy 0 povinnosti nahraditi skodu, spadne-lis okna kvetinac, ktery skodu zpusob1. Muze vzniknouti timto faktem mravni zavazek (podle osobniho smyslu pro povinnost), nikoliv vsak zavazek p r a v n i, ktery po pfipade vyzaduje jeste zjisteni ruznych okolnosti nevylucujicich nahradu skody a pod. Stejne tomu muze byti i v trestnim pravu, kdy trestni cin - pravni skutecnost - nemuze a neznamena hned trestnost po pr. povinnost k nahrade skody, zpusobene trestnim cinem, jez se musi t e p r v e pro c e sua 1 n e z j is to vat i a muze vesti i k osvobozeni obzalovaneho. On vsak i presto s u b j e k t i v n e muze pochovat mol' a 1 n i povinnost k nahrade skody, jez se neda pravne kvalifikovati. S pojmem pravnich pramenu souvisi tez otazka t. zv. pramenu p sa nyc han e p san y c h 3). Podle We y r a 4) vsak nelze shledavati v tomto rozliseni protivu, nybrz lze klasti proti sobe jen prameny p san e a us t n 1. Zpravidla vsak se mluvi 0 pravu p s a n em a z v y k 0 v em 5). o podstate prava zvykoveho uvadi strucne a vystizne S e d- 3) Viz Sed 1 ace k, Obcanske pravo, str. 33, K rem a r - L a s t 0 v k a, Slovnik vel'. prava, II., str an., C h y til, Nepsane pravo, Casopis pro pro a st. vedu, 1930, str. 1 a n. 4) W e y r, Prameny pravni, str. 468~ 5) Sed 1 ace k, Obcanske pravo, str. 33 a 34, Ch y til, n. u. m. str. 2 a n.,5 Posvar: Spravni pravo. 65

34 1 ace k 6: "Pravi se, ze ke zvykovemu pravu vyzaduje sedvojiho:' zvyklost a opinio necessitatis. Prese vsechny nejasnosti, s nimiz se v konstrukci zvykoveho prava setkavame, prece je v tom jadro spravne. Zvyklost znamena, ize lide fakticky jednaji zpravidla podle normy. Zvyklost je zde normotvornym procesem. Norma delegujici zvykove pravo ma toto schema: J estlize lide zpravidla iednaji tak, ze po A nasleduje velke B, pak. ma v kazdem pfipade po A nasledovati B. Druha podminka zvykoveho prava je prave vztah teto zvyklosti k delegujici norme, opinio necessitatis znamen a, ze se podle normy zvykoveho prava jednati ma." Stejne pravi i Mer k 1: "V modernim zakonnem state rna obycejove pravo jakozto pramen pravni postaveni zakonu podrazene, ponevadz je zakonem delegovano. To plat:! stejne 0 t. zv. suppletornim obycejovem pravu jako 0 t. zv. derogatornim obycejovem pravu..." 30. Pramenem spravniho prava 7 ) jsou tedy vnejsi formy spravnich norem, jez jsou v nich obsazeny (zakony, naflz~ni atd.). Mer k 1 8 ) pravi: "Tazeme-li se po pravnich pramenech spravntch tu muzeme miti na mysli bud' d r u h y P r a v n i c h for e m, kter~ vykazuj e spravni pnlvo toho kten ho statu, anebo jed n 0, t- 1 i v e a k t y (normy), jejichz souhrn tvofi spnlvni pravo. V prvn:i? pflpade pujde 0 vycet t y pic k Y c h p r a v n i c h nor e m, tvoncich vice mene dlouhou radu jako jsou: zakon, nafizeni, spravni obycej a pod.; v druhem pflpade pu~de pak 0 podro?":e v~jmenovanr in d i v i d u a 1 n i c h p r a v n 1 c h nor em, Jako JSou na. pl'. zakon ospravnim fizeni, zivnostensky l'ad, lesni zakon. ~td; V tomto druhem pfipade jsme odkazani na konkretni POSltlV~l spravni pravo, takze tento pfipad pada, do oblast~ n.a ~ k lop 0 ~ 1- tivnim spravnim pravu. Zato prvni PriP~~ s~ada, J~hkoz problem, ktery zaklada, vyzaduje abstrakce z posltlvmho prava, do okruhu obecne spravni nauky. Pfedstavuje tudiz problem spravnich pra-. menu v nasem systemu obecneho spravniho prava problem druhu pravnich forem, v nichz dochazi sprayni p:;av? sveh? vyrazu." v Pokud pak jde 0 povahu pramenu spravnj'ho prava v pomeru. k pramenum prava sou~niho,o uvadi Me;: k 19) v vza~imavo.,: p~ znamku, ze jedinym vecnym duvodem, ktery umoznuje rozhsovatl 6) N. u. m. str. 24., Mer k 1, L, str. 111, Hoe t z e 1 (n. u. m. str. 40 an.) uvadi podle Las t 0 v k y tfi teorie 0 obycejovem pravu jako prameni prava spravniho. 7) Viz tez Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 36 an., P r a z a k, Rakouske pravo spravni, str. 4 a n. S) Mer k 1, L, str. 104 a n. 9) Mer k 1, I., str justicni a spravni pnivo, jest rozdil v pravni technice obojiho druhu prava. Spravni pravo se nelis! od prava soudniho ani svym politickym, kulturnim nebo etickym vyznamem - tedy v ohledu metajuristickem - a ani svym p r a v n i m (juristickym) vyznamemo Spravni pravo jest podstatne totez pravo jako pravo justicni a lisi se od neho jedine svoji kodifikacni technikou: jest obsazeno v nescetnem mnozstvi specialnich pfedpisu a nafizeni a jest tudiz pravem, ktere nevykazuje co do svych pramenu onu podobu jakou vykazuje justice a ktera se povazuje bezne za "vlastni" podobu prava. Bylo by nespravnym pocinanim, kdybychom chteli - pray! Mer k 1 - tuto techniku spravniho prava staveti jako dosud nevyvinutou a nedokonalou techniku v protivu k technice prava justicniho. Lze tedy jako pramen spravniho prava oznaciti vnejsi normativni formou, ve ktere vystupuje 0 b s a h 0 van a pill s p r a v n i c h nor e m a f obecnych ci konkretnich. Muze pak jiti 0 pramen prava t. zv. p san e h 0 ci z v y k 0- V e h O. I zvykove pravo je pravem s tat n i m (nikoli, jak se nekdy tvrd~, "lidovym") 10), ponevadz k sve platnosti nutne potfebuj~ delegujici pravni normu, a to i kdyz jde jen 0 pravo suppletorm (vztahujici se na usek neupraveny pravem psanym), tim spise o pravo abrogatorni (rusici pravo psane). Pojem pramenu spravniho prava. ma vyznam ph in t e r pre t a c i, jezto jejich. zjisfovan~ (t. zv. hermeneutika) tvofi pfedchozi stadium, jez prave mterpretacl umozlluje. 14. Interpretace a apli.kace spravniho prava. 31. Interpretace. Formalni a materialni rekonstrukce normy Analogie Aplikace. - Aplikace spravni a soudnl 31. Nejprve bude tfeba zminiti se 0 pojmu in t e r pre t ac e vubec. Vyklad je usnadnen tim, ze 0 interpretaci jednali jiz jilli auto :fi velmi podrobne. Tak We y r 1) rozumi interpretaci vyklad normo- 10) Viz C h y til, n. u. m. str. 6. 1) Viz na Pl'. We Y r, Teorie prava, str. 62 a n. a dais! literaturu, uvedenou na str. 64 (K e 1 sen, Mer k I, S c h rei e r, N e u b a u e r, Pro c h a z k a, Sed 1 ace k). K pojmu interpretace viz dale ha Pl'. K a 11 a b, 0 novejslch smerech v metodologii pl'avni praxe, Pravnik LVI, str.' 503 an., Pravni filosofie a vyklad zakonu, Vedecka rocenka VI., str. 82 a n. Viz dale mou studii 0 aplikaci pravnich norem, Casopis pro pro a st. vedu, roc. XXI. S" 67

35 veho obsahu, jenz predpoklada poznani normy. Kvalifikuje ji j.ako cinnost intelektualni. Podle Sed 1 a c k a 2) znamena interpretace pfedevsim r e k 0 n s t r u k c i nor m y z pfislusnych pravnich pr:amenu a s tan 0 v e n i jejiho 0 b s a h u. Pravni normy nejsou totiz v pravnim fade obsazeny zpravidla v takove uprave, aby bylo mozno je ihned aplikovati. Pravni normy je nutno teprve vyvozovati z pravnich pramenu (zakonu, nafizeni atd.), Je-li takto norma vyvozena, pak lze pfistoupiti k stanoveni jejiho obsahu. SkI ada se tedy interpretacni proces ze dvou fazi: rekonstrukce normy a stanoveni jejiho obsahu 3). Prvnr faze se fidi nutne uvahami ryze juristickymi, formalnimi. Nebot jen normativni metodou muzeme dojiti v ramci pnlvniho radu k rekonstrukci normy.jde tu 0 hledisko ciste staticke. Naproti tomu by nehylo moino bez vyhrady fici totez 0 druhe fazi interpretacniho procesu: 0 zjisteni obsahu pravni normy. Obsahove hledisko se nesrovnava totiz s.ryzi metodou pravni. K tomu je vsak nutno dodati, ze toto obsahove hledisko jest, jak ukazal Sedlacek4), nerozlucne spjato s hlediskem formalnim a ze spociva na obsahove jednote pravniho radu, ktera ovsem je dusledkem jednoty formalni. Je treba tedy 0 b s a h 0 vy v y k 1 a d nor m y cha.pati jako rub for mal n ire ko n s t r uk c e nor m y. PH tomto obsahovem vykladu je vsak nutno vylouciti jakekoliv prvky u eel 0 v e. Je proto mozno pfisvedciti We y r 0 vi 5), kdyz zdurazlluje, ze pfi interpretaci dluzno vychazeti ze statickeho poznavaciho hlediska, protoze prv;. faze interpretacniho procesu (formalni rekonstrukce normy) se pohybuje vyhradne v rovine uvah normativnich, kdezto faze druha (obsahova rekonstrukce normy) lezi pfi samych hranicfch uvah teleologickych, takze stan jen nepatrna neduslednost a jiz interpretacni subjekt vykroci z uvah ryze pravnich. Pokud pak jde konkretne 0 interpretaci norem spravniho prava, pak ovsem plati tyto vyvody rovnez. Tomu se blizi i Hoe t z e 16), pravi-li: "Pravni norma must byti vykladana z ni same." Dodava vsak: "Pfi nedostatecne legislativni technice zakonu spravnfch a pro chybejici upravu vseobecnych institutu spravniho prava je 2) Sed 1 ace k, Problem interpretace normy, Englisuv sbornik, str. 405 a n. Dale Pro c h a z k a, Tvorba prava, str. 103 a 118, G e r 1 i c h, Skutkove zjisteni, str. 17 an., K u b e s, Smlouvy proti dobrym mravum, str ) Rekonstrukci do interpretace nepojima Pro c h a z k a, n. u. m. str ) Sed 1 ace k, n. u. m., str. 414 a n. 5) W ey r n. u. m. str ) Spravni pravo str vykladac spravnich zakonu postaven pred tezsi ukol, nez tomu bvva ph interpretaci zakonu soudnich." "32. Ramcovita povaha spravniho priwa uplatnuje se podle obecneho mineni pfi interpretaci zejmena v otazce pouziti an a- 10 gi e. Analogie se formuluje takto: analogii mluvi se tehdy, pouzije-li se pravniho predpisu, stanoveneho pro urcitou skl.;tkoyou podstatu na jinou skutkovou podstatu, pro kterou urce~. n;m; 'pre~pokladem jest, ze na tuto skutkovou P?ds!atu se F~y, predpls vyslovne nehodi. Jindy se mluvi 0 analogl~k;m p 0 u ZIt 1 no:-my. Tento slovni obrat jiz na prvni pohled uvad~ v pochybnost v na~or, ze analogie je jen prostfedkem Interpr.et.acnlm. K e per t 7) dochazi k pozoruhodnemu zaveru: "Anal~gle Jako prostfedek interpretace nesmi vsak za zadnych okoln?sti te~to v~~,ruh pl"ekrociti. Vede v nejkrajnejsim pfipade k nej~x~en;nvnej,slmu pojimani ziikonneho pojmu, nikdy v~sak z toh?to poslhvmm prave~ zacarovaneho kruhu nesmi vykroclt. Analogle v tomto smyslu Je prostfedkem extensivniho vykladu, kdezto ana~ogi~, v ktera chce byti cestou aplikace, jiz svym pojmem a vlastmm ucelem okr~h sebesirsi ktery lze zakonnemu pojmu prikladati, nutne prekracuje. Ac pak 'prakticke rozeznani, zda urcita aplikace se jeste z~kl~~? na (extensivnim) vykladu ci jde-li jiz 0 analogii, je sebe obtlznejsl, teoreticky nutno trvati na recen~ st,riktnf?ranic~: ~nfra nebo, ex,tra legem. Tento zdanlive akademlcky roz~ll nabyv~. ~aleko~~hl~ch praktickych dusledku v tech oborech prava, kt;re JIZ z ~ejakych duvodu analogii vylucuji, tedy predevsim y pravu tres}mm. Tam rozpoznani extensivniho vykladu od analogle (ve. v~astmm s~?,slu) bude casto otazkou zasadniho vyznamu." Jak UVldlme pozdeji, lze techto vyvodu pouziti i pro p r a v 0 s p r ~ v n.1.. Znamena tedy podle K e per t a analogle v mterrretaci e.x t e n. s i v n ivy k 1 a d, kdezto jeji vlastni podstata tkvl,v a p 11 ~ a ~!; Analogie je tu pomuckou volne v ~y~hy. O,?; vlastm anal.ogle lis1 K e per t 8) dale i Cinnost uplatnujlcl se pn r,e~onstrukcl nor;m, kdy jednotlive casti nor~y jso~.z pramer;u,vyblrany a,sestavovany v celek. Zejmena - pravl- pn dosazovan~ ~stanov.em t. zv. o~ecnych casti z<ikonu do specialnich norem vzmka velml snad~o do}en; jejich analogickeho pouziti. Pone,:ad~ nejde 0 ~nalo~ll, nybrz o proste odcineni legislativne techmckych uprav zakonneho text~, nemuze byt ani pfipusteni rekonstrukce pov~zova.?o za analo~i;; Podle hofejsiho vymezeni interpretace spada ovsem "analogle v tomto smyslu do interpretace. Pokud jde 0 analogii ve vlastnim smyslu (aplikacni ve smyslu 7) K e per t, Analogie v trestnim pravu, str. 62 a n. 8) Tamtez str

36 K e per t 0 v e) ve spravnim pravu, pak je treba trvati na stanovisku, ze pro spnivni pravo nemame normy, ktera by analogii obecne pfipoustela. Tvrdi se, ze neplatf 9) 7 ozo. pro obor spravniho prava. Bylo by tedy mozno analogii ve spravnim pravu pfipustiti jen v konkretnich pripadech, kdy pravni predpis analogii pfipousti nebo alespoii naznacuje. - Vyslovny zakaz pouzitf analogie plati pro s p r a v nip r a v 0 t res t n i 10). Naopak ph interpretaci (rekonstrukci normy i stanoveni obsahu) je v ramci pravniho hidu mozny extensivni vyklad, ktery ovsem neni - jak bylo ukazano - vlastni analogii. 33. Vykladem 0 pouziti analogie jako problemu aplikacniho se vsak dostavame k pojmu aplikace vubec. Aplikace pravnich norem, ackoli je zpravidla logickym dusledkem interpretace, je cinnosti od interpretace velmi r 0 z d i 1 no u 11). Znamena-li interpretace poznani a vyklad normy, jest aplikace k 0 n k ret i sac i 12) j e j i s e z ret e 1 e m k u r cit e sku t k 0 v e pod s tat e. Aplikaceje jednim ze zpusobu tvorby prava, jimz je pravni rad obohacovan o nove normy a nelis! se z tohoto hlediska pojmove od cinnosti zakonodarcovy, jejimz vysledkem je rovnez vznik pravnich norem, ovsem hierarchicky vyssich. V tomto smyslu mluvime pak 0 t. zv. aut 0 r ita t i v n i a p 1 i k a c i. Casto se cini rozdil mezi a p 1 i k a c i u r a d u s p r a v n i c has a u d U. K tomuuvadim 13): Aplikacepravnichnoremsoudyaurady spravnirhi je po strance metodologick e stej n a, protozev oboupflpadechjde ot. zv. autoritativni aplikaci. Avsak ani po strimce obsahove. tu neni zasadnich rozdilu za pi"edpokladu stejne obsahove naplne pravnich norem a to jak norem materialnich, tak forma.lnich. Aplikujici organ je totiz ve svych uvahach vice ci mene v8.zan vets! ci mensi obsahovou sifi aplikovanych norem. V tomto ramci je ovsem soudce ve svych uvahach zeelanezavisly, kdezto spravni ul"ednik je povinen flditi se vuli nadfizeneho organu. Presto vsak nelze popfiti z a sad n i k val ita t i v n ish 0 d u aplikace soudni a spravni "). 9} Analogie, Slovnik vel". prava I., str ) Viz m u j Nastin, I., str. 34,a ) N e u b a u e r (Volne uvazeni v i'izeni spl'avnim, Publikace II sjezdu esl. pravniku v Erne 1925, str. 23 an.) pocita interpretaci do aplikaee v sirsim smyslu. Vymezuje einnost aplikacniho organu jako 1. vyklad (interpretaci) normy a subsumovani konkretnich jevu pod ni, 2. v.vahy kausalni (teleologicke, technicke),.3. zjisteniskutecnosti, 4. hodnoceni. K tomu srovnej K rem a r, Pravo obeanske I., stl'. 52, viz dale tez m 0 u studii 0 aplikaci pravnich norem. 12) W e y r, n. u. m. str ) Viz m u j pl"ispevek 0 aplikaci pravnich norem saudy a urady spravnimi, Kallabova pocta, str. 243 a n. 14) K tomu viz z me h 0 pfispevku v Kallabove pocte (viz sub 13): Mistni. - Casove. 15. Meze platnosti spnivniho prava. 34. Meze.platnosti prava (souhoru norem) jsou m i s t n i i (prostorove) a.ca::; 0 v e 2). Mis t n i meze znamenaji, jak uvad~ N e u b a u e r 3), ze bud' jednotlive normy pflmo obsahuji omezem subjektu povinnostnich a skutkovych podstat na urcity prostor, nebo ze takove ustanoveni se vztahuje na eely normovy soubor. Jak jsem naznacil, one omezeni spociva v tom, ze j en t y s u b j e k t Y pia t i z a sub j e k t Y po v i n,n 0 s t n i, ' k t ere j s.o ~ v okamziku spineni skutkove podstaty uvnlt~ stanoveneho prostoroveho okruhu a za skutkove pod s tat y pia ti j en t y, k t ere j sou neb 0 s e s be h n 0 u u v nit f t 0 hot 0 0 k r u h u. Jednotlive normy mohou vsak miti ustanoveni kombinovana. U sub j e k t u p 0 v inn 0 s t n i c h - prayi N e.u? a u e r 4) v.-: nastava takovy pfipad tehdy, jestlize norma Jednothva nebo U~Clt~ pocet jednotlivych norem, tvoflci dilcl normovy so~bor v ram;l souboru celkoveho, oznacl za subjekt osobu danou radou znaku; mezi nimiz jest onen prostor (uzemi), ktery obsahuje ustanovem o rozsahu platnosti souboru, urcitym zpusobem obsazen. Tak na pr. subjekty povinnosti jsou ti lide, ktefi se na to:nto uzemi narodilvi; nebo ktefi na nem urcitou deisi dobu pobyvah a pod. Sem patn tez clenstvi povinnostniho subjektu k uzemni korporaci, tedy zejmena statni obcanstvi. "Neni-Ii tedy zasadnil:,;o r~zdilu mez:i a~likac~ so~dni, ~ sl;?ra>::ni, tu. sr;a~ vyvstane otazka, proc v u bee aplikacl spra~m~h ura?~ prezkou~av~ zvlastni spravni soud a naopak je-li tu rozdll, Jak muze soud slozen:y z nezavislych soudcu prezkoumavati ap:ikacn~ UV~?y s;pr:~vnich o~gar:u vymezene jen volne obsahem normy ramcove a nzene Jmak spravnepolitickymi postulaty. Na tuto otazku lze odpovedeti, ze instituce spravniho soudu je produktem historickeho vyv:oje a ovser;: ~istoricke, n~d~very v aplikaci spravnich uradu. Pokud Je tato neduvera na mlste, Je snad dasti jasne z horejsich vyvodu. Naproti tomu jiz sarna ex i s ten c e spravniho soudu je dukazem sp~avno,sti tv:rz,eni, z':,n~.ni zasad nih oro z d i 1 u mezi aplikacl soudm a spravm, protoze )mak by bylo vyloueeno, aby soud mohl prezkoumavati aplikacni uv,ahy spravnich uradu." 1) Viz Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 1 an., P r a z a k, Rakouske pravo spravni, str ) Viz Hoe t z e 1, n. u. m., str. 62, P r a z a k, n. u. m., str ) N e u b,a u e r, Pojem statniho uzemi, str. 71. ') N e u b au e r, tamtez, str

37 Sku t k 0 v a pod s tat a naproti tomu, jak pray! N e ub au e r~ muze byti - a v empirickych normach zpravidla byva - souborem. velikeho mnozstvi kausalnich stavu, udalosti a casovych udaju, ktere, kdyz vsechny jsou dany, tvofi v okamziku uskutecneni posledniho z nich spineni skutkove podstaty. - Skutkova podstata jest pak pro spineni normy jen tehdy relevantni, jestlize takoveto jeji skutkove soucasti jsou uskutecneny v prostoru, ktery tvoi'i rozsah platnosti souboru. Tolik N e u b au e r. - Pokud jde vylucne o s p r a v nip r a v 0, je situace po teto strance hodne pestra, jezto je souborem ruznych norem, jichz prostorova platnost je rozlicna podle ruznych subjektu verejne spravy. Tak nektere normy maji platnost v celern statnim uzerni, jine jen v nektere zemi, okrese, obd a pod. Prostorova platnost jednotlivych norem je zakladem t. zv. m i s t n i k 0 m pet e n: c e spravnich uradu a organu. Prekroceni jeji vede k t. zv. kompetencnim sporum 5 ). C as 0 v e. m e z e pia t nos t i 6) spravniho prava znamenajf platnost te ktere normy, vyjadrenou v kategorii casu. Norma je platnou od okamziku, kdy po predepsanem kreacnim procesu se stane soucasti pravniho Nidu, ucinnou pak se stava, jakmile je zpusobila zaloziti pravni nasledky. Zakonodarce nekdy stanov! urcitou dobu, po jejimz uplynuti nastava ucinnost normy. We y r 7} vsak oba pojmy ztotozfmje a tvrdi, ze teprve ta norma, ktera rna schopnost zaloziti pravni nasledky, muze se povazovati za platnou soucast pravniho radu. Podle logicke struktury pravni normy (to, co ma byti) lze souditi,. ze pravni norma od okamziku platnosti plati pro bud 0 u c nos t. Vyskytuje se vsak problem t. zv. ret r 0 a k t i vi t y, t. j. zpetne platnosti, ktera j e v rozporu s logickou formou normy. Pro c h a z k a 8) uvadi, ze retroaktivni zakony vzbuzuji de lege ferenda vazne namitky. Zakonodarce v nich zadii po povinnostnich subjektech, aby dostaly zavazkum, jez v dobe, kdy je mely spiniti, vubec po pravu. neexistovaly. PriNta tudiz povinnostnim subjektum poruseni povinnosti a nasledky z toho plynouci (uroky, nahrada skody a pod.), ac se zachovaly podle docasne platneho pravniho fadu. Ph zpetne platnosti jde zpravidia 0 zasah do t. zv. nab y t y c h p r a v. Retroaktivita vyzaduje urciteho positivne pravniho ustanovenl 5) Viz blize na pr. Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 100 a Hoe t z e 1 - H 0 r a, Kompetencni konflikty, Slovnik vel'. prava II., str. 251 a n. 6) Viz tez Pro c h a z k a, Retroaktivita zakonu, Slovnik vel'. prava IlL, str. 799 a n. 72 7) We y r, Soustava csl. prava statniho, druhe vydani, str S) Pro c h a z k a, tamtez. Souhrn pfedpisu upravujicich casove meze zakonu se nazyva p r a v 0 in t e r t e m p 0 r a 1 n i 9). Obecne vyvody 0 priivo spravni. mezich platnosti pnlva vubec, plati take pro Literatura k casti 3., kap. 1.: D ice y, Introduction to the study of the law of the constitution, Londyn 1920, Gel' 1 i c h, Skutkove zjisteni a pravni posouzeni v l'izenim soudnim, Praha-Brno 1934, Goo d now, Comparative administrative law, Novy York a Londyn 1893, J e z e, Les principes generaux du droit administratif, Pal'iz 1925, K e per t, Analogie v trestnim pravu, Praha-Brno 1938, K rem a l', Pravo obcanske, 1., Praha 1929, K u be s, Smlouvy proti dobrym mravum, Praha-Brno 1933 Me u c c i Instituzioni di diritto amministrativo, Turin 1909, P r a z a k Rakousk4 pravo ustavni, Praha 1900, Pre s u t t i, Instituzioni di diritto amministrativo italiano, Rim 1920, Pro c h a z k a, Zaklady prava intertemporalniho, Praha':'Brno 1928, Sed 1 ace k, Problem interpretace normy, Englisuv Sbornik, Praha 1930, Va v l' i n e k, Vseobecne a rakouske pravo statni, Praha 1912, Zaklady prava ustavniho, Praha 1929, We y r, Ceskoslovenske pravo spravni, Brno 1922, Soustava csl. prava statnfho, Brno 1921, Prameny pravni, Slovnik III. ) Viz blize zejmena Pro c h a z k a, Zaklady prava intertemporalniho,

38 Kapitola II. 16. Spravni akty. 35. Spz:avt;-i akt jako 3'pra,;nf n0ri:?-a a jeji vf:kon. Akty pravotvorne a exeku,lvm v.- ~6. Nc;nzem. - Po]em. - Nanzeni a konkretni spravni a:~ :- N~nz~ll1 a zakon Akty konstitutivni a deklaratorni. _ "\ e<ejnopravlll smlouvy. - Volne uvazenl v. 35. Sprava, jak jsme shora videm, je oznacovana jako za:\uerna cmn~st k d~sazeni urciteho eile. Tento konecny eil pr!'dpoklada?osa~em e:.l~ fa:!y pod~a~r:ejsici: diu. ~azdy takovy eil vsak vyza~u~e. Urel!e vpnpraynecmnost;" kt;ra umozni jeho spineni. Ve vele~ne.s~rave ~Iuvlme 0 s p r a v n 1 e h a k tee h, jez znamenaji?-osazem Je~nothyyeh eilu a jimiz jsou podle Hoe t z 1 a 1) p r 0- ~ e '!y. s p r a v ~ r e h u fad u pod Ie h a j i c i P fed pis u m v e r e J n; h? P r a va (nikoliv soukromeho). Naproti tomu Mer k 12) :?ZUml. vyraz~:n."sprayni. akt" ni~oliv cinnost, nybrz v y s 1 e d e k c~nnostl a odhsuje spravm akt ostre od justicniho aktu. Hoe t z 1 0- v ~,vym,;zeni. spravniho aktu tim, ze zduraznuje verejnopn'ivni sferu, zda se v Je?-r:ak pleonasti~ke, jednak kuse, protoze by pak nebyl~ ka.m zaradlti ony spravni akty, ktere spravni iirady vydavaji v ramel, nor:m soukromopravnieh, jez path do jejieh kompetenee. Myslim, ze tu vnese ponekud svetlo, podivame-li se na tuto -otazku.s ~l~diska ryze j uri s tie k e h o. Tu se nam totiz spravni akt objevl Jako produkt normotvorne cinnosti vefejne spravys). 1) Hoe t z e 1, Spravni pravo, str ) Mer k 1, n. u. m., II. str. 1...! ':iz r:,:- pl'. 'Y e:>.: r! <:reor~e, s~r. 314), ~t~ry pravi: "Jiz oznaeeni pro.je;iu teto cmnostl verejne spravy Jako aktu Je pro nauku velmi pf\znaene. U st(;vnan.l s vyrazy "zakon" a "rozsudek" nebo "rozhodnuti" je to slo:,o. svym vvyznamem zcela bezbarve a neureite, nebot "akt" znamena tohk Ja~o n:,c?, cobylo ueineno, tedy nejen jakekoliv ~edilani, ale i vysledek ~ohoto Jedn~m. Rozun:i yse~ ze i zakon (typ prvotni normy obecne) jevi se Jako tako~y akt, stejne Jako rozsudek, a mluvi-li nauka 0 spravnich ru:: tech,. mel:a dusledne i vysledky cinnosti zakonodarnych organu a soudu ~!,zyvah vza~onodarnymi, pokud se tyee soudnimi "akty". Ze se tak nedeje, vysvethme si tim, ze predstava zakona a rozsudku jakozto normy (u zakona zcela, u rozsudku aspon castecne) jest pro tradieni nauku 74 Neni tedy typicky spravni akt nie jineho nez spravni nol" ill a nebo jeji v y k 0 n. Spravni nauka obvykle deli spravni akty na pravni a fakticke. K aktum p r a v n i m se poclta nafizeni, {)patreni, rozhodnuti a smlouvy, kde stat vystupuje jako smluvni strana, k aktum fa k tic k y m, na Pl'. skolstvi, sprava hospodarska, policejni donueovad ukony, jako zatceni, pouzitf zbrane atd. Z tohoto vypoctu je patrna nejista koncepee, ktera nedovede vyjadl'it pregnantneji veelku spravne rozdeleni obou druhu spnivnich aktu. Jak jsern shora uvedl, rna verejna sprava, krome sveho charakteru normotvorneho, jeste povahu exekutivni. Spnivni akty tohoto druhu, ktere pouze vykonavaji urcitou 'normu a novou netvofi, je mozno srovnat s akty fa k t i c kymi, zatim co aktum pravnim odpovidaji spravni norm y. Mer k 14) nazyva tyto akty pravotvornymi, ony ryze exekutivnimi. Jako pravotvorn(j oznacuje ty, ktere - jsouee vykonem vyssi normy - vytvareji zaroven novou nizsi normu. Prikladem pravotvornych spravnich aktu jsou nafizeni. Nafizeni totiz predstavuje jednak vykon zakona, jednak pravni normu a to normu, jejiz rozsah platnosti jest uzsl nezli rozsah platnosti zakona, jehoz jest vykonem. Vedle narrzeni jsou pravotvornymi spravnimi akty take opatfeni, rozhodnuti a rozkazy, jez jsou jednak aplikaci vyssieh norem - zakonu a nafizeni - jednak stanovenim novych norem, platnyeh pro jednotlive konkretni pfipady. Tak na pi'. koncese, vydana na podklade zivnostenskeho prava, zaklada opnivnenf provozovati za urcityeh podminek zivnost, koncese, vyvydana na zaklade prava vodniho zbudovati a pouzlvati urcite vodni zafizeni, koneese prava zeleznicniho opravnuje vybudovati zelezniei a ji s vyloucenim kazdeho tfetiho provozovati; zmena jmena povolena spravnim iifadem zaklada opravneni uzlvati nove jmeno, policejni pfikaz vytvafi' povinnost k ureitemu chovani, na pl'. povinnost uciniti to ktere bezpecnostni opatfeni, danovy pi'edpis zaklada povinnost zaplatiti pfedepsanou danovou castku, ustamnohern beznejsl, nez obdobna predstava spravniho aktu. Zde nejasnost a plymilost zpusobuje predevsim shora zminene dvoji pojeti spravy, z nichz jedno mih na to, co samo upravuje (norma), druhe ale take na to, eo jest upravovano (na pl'. verejne zdravotnictvi, skolstvi atd.). Tak vysledkem spravni einnosti jevi se na pl'. jednak norma, podle ktere ma byti zl'izena a provozovana urcita skola, jednak ale take zl'izeni a provoz teto skoly sam (jako skolska sprava). Je li ale vyucovani na verejne skole nebo stavba verejne sunice spravnim aktem, pak nelze tuto Cinnost nijak srovnavati s cinnosti zakonodarnou nebo soudcovskou. Srovnava-Ii je tradieni nauka prece, pak nutne tane ji na mysli neeo, co jest aspon obdobne norme, i kdyz v oooru spravy pro vysledek spravni Cinnosti vou tak bezbarve oznaeeni, jako slovo "akt". 4) N. u. m., str

39 novovaci akt povinnost ufednika vykom'ivati sluzebnf furikce a zaroveii opravneni zadati od statu plat. Pravotvorne akty spravnf vytvareji tedy pravni prameny spravy. Ptikladem ryze exekutiv- ' nich aktu jsou: donucovaci exekuce, vykon donucovaci pravomoci a vsechny Ciste technicke akty. Tolik Mer k l. Rozdeleni spravnich aktu na for mal n i abe z for mal n i nema zvlastniho vyznamu a odpovida rovnez zasadnimu rozdeleni na akty normotvorne, nebof jen ony vyzaduji urcite formy, a na ryze exekutivnf ci fakticke, ktere jsou vetsinou bezformalni 5). P r a z a k 6) zna rovnez dva druhy spravnich aktu, a to jednak akty povahy soukrome, jez nejsou osvedceni'm vefejne mod a jsou vecne shodne s akty jednotlivce ci soukromych korporaci, a dale akty autoritativni, jez provadeji organy vefejne spravy na zaklade sve mod. K nim pak pocita n a f i zen i (jako "povsechne normy na upravu pomeru zivotnich pfislusnymi k tomu Ufady na zaklade zakonu vydane"), d 0 b r 0 z dan i ("posouzeni otazek skutkovych neb pravnich se strany vefejnych organu, kteraz die umyslu vlastnich jich puvodcu postradaji zavaznosti, jsouce urcena toliko informaci Ufadu jinych"), 0 s v e dee n I ("autoritativni potvrzeni skutecnosti ufadu znamych ve forme vefejnych listin, pruvodni moei opatfenych"). Dale pak k nim fadi t. zv. akty konstitutivni a deklaratorni. We y r 7 ) pfidduje se rozdeleni P r a z a k 0 va. Pfipominam, ze jsem shora pojem "spravni akt" reklamoval pro spravni normy (akty normotvorne), veskera ostatni ~pravni cinnost da se pak zahrnouti pod opak: akty nenormotvorne. 36. K spravnim aktlim normotvornym se pocita pfedev~im zv; t o n a f i zen 1. Nafizenim se zpravidla nazyva normotvorny spravm akt, ktery obsahove upravuje vetsi mnozstvi pfipadu, je tedy obecny (oproti konkretniim aktum, tykajieich se jednotlivych pfi~adu). K tomu We y r 8 ) pridava dalsi znak, ktery zvlaste podtrhu]e, ze totiz nafizeni je jen ta spravni norma, ktera je tvorena Cinitelem, 5) H a vel k a (Formalisovane spravni akty, Sbornik ved pravnich '~ statnich r str. 290 an.) zna zvlastni druh spravnich aktu, ktere nazyva formalis~vane a jichz vyznam spociva v tom, ze vyrok!.p;avnih? ur'adu je za urcitych okolnosti nezmenite1ny, ze tedy trva v urclte peyne forme ve svych dus1edcich. Je treba lisiti je od t. zv. aktu form3.lmch. Pravi v zaveru: Formalisovane pravni akty jsou takove akty, ktere nepl'ipousteji zmenu rozhodnuti se strany uradu, ktery akt vydal, ac skutkova podstata aktu vykazuje vady, zavinene stranou. Vyskytuji se predevsim ve dvoustranne spravni justici. 6) P r a z a k, Spravni pravo, str. 106 a n. 7) We y r, Spravni rad, str. 39 a n. 8) We y r, Teorie, str I 1; l t ktery v hierarchii spravnich organu stoji na v y s 0 kern stu p n i. Pravi: " Pojem "nafizeni" neni vsak vycerpan jeho obecnosti na rozdil od konkretnich rozhodnuti a opati-eni. Jako nafizeni neoznacuje se totiz kazda obecna norma (roz. druhotna), pochazejici od kterehokoliv organu spravniho, nybd jen ta, ktera stanovena (tvorena) jest cinitelem, jenz v hierarchii spravnich organu stoji na vysokem stupni. Typem nafizeni stava se takto obecna norma pochazejici od nacelnika vykonne moei, t. j. panovnfka nebo presidenta republiky, pokud se tyce od vlady (t. zv. cisarska, resp. vladni nafizeni). Obecne norme, pochazejiei od techto cinitelu a vyslovne jako nafizeni oznacene, pfisuzuje se proto naukou, aniz by. to bylo zpravidla pnivnim radem vyslovne stanoveno, vyssi relevance pravni {relativni prvotnost) nez jinym odvozenym obecnym normam, jako na pl'. t. zv. autonomnfm statu tum a pod., t. j., rna se za to, ze tyto nemohou dhvejsim nafizenim derogovat. Vyssi pravni relevance normy vyvozuje se tu z povsechne vyssiho postaveni normotvurce v hierarchii normotvornych organu, a to i v takovych pfipadech, ve kterych 0 nejake nad- nebo podfizenosti jejich v pfesnem smyslu nelze mluvit. Tak tomu jest na pi-. pri vzajemnem pomeru statnich a samospravnich organu." Naproti tomu Mer k 1 9 ) nevaze nahzeni na zadny druh spravnich organu. Uvadf, ze kompetence vydavati nafizeni neni nikterak nutne kompetenci vyssich a nejvyssich spravnich org{mu, na pi-. vlady nebo ministerstev, nybd muze se vyskytovati u vsech, tedy i utech nejnizsich organu spnivni hierarchie. Jest veei konkretni upravy jednotlivych pravnich fadu, kterym organum tato kompetence pfislusi. Vydavani nafi'zeni, jsouc podstatne vysostnou funkci, tvoh typickou kompetenci spravniho ufadu. To vsak neznamena, ze by pravni rad mohl sveriti nafizovaei kompetenci toliko spravnim uradum, t. j. organum, ktere jsou "Mady" bez ohledu na nafizovaci kompetenci a ktere byly Mady dfive, nezli jim byla tato.kompetence udelena, nybrz toliko, ze onen spravni organ, ktery jest nadan nafizovaei kompetenei, jest v dusledku teto sve kompetence nutne uradem, a to bez ohledu na to, zda je snad jiz v dusledku jine sve kompetence nadan touto vlastnosti cili nic. Jednotlive pravni rady mohou arci obmezovati nafizovaci kompetenci jen na ony organy, ktere maji jiz kvalifikaci "ufadu", dik jine sve kompetenci. Spornou otazkou jest - pravi Mer k 1 - zda mozno povazovati za nafizeni take generelni normy, vydavane samospravnymi korporacemi, pokud arei tyto normy nevykazuji forem zakona. N a otazku mozno odpovedeti kladne, nebof mezi uvedenymi autonomnimi normami a nah/zenimi, vydavanymi stat- 9) Mer k 1, II., str

40 nimi urady neni zadneho podstatneho rozdilu; co jedine rozlisuje tyto normy od ufednich.natizeni, jest jejich puvod, t. j. usneseni samospravne korporace. V dusledku tohoto sveho puvodu stay! se obycejne?enerelni normy samo~pravnyeh korporaci, jakozto akty autonomm normotvorby v protivu k urednim natizenim. Konstruuje-li se vsak samosprava jako soucast statni spravy, pak je dusledne zahrnovati mezi natizenf i generelni samospravnou normotvorbu, na pro generelni usneseni obeenf rady a pod. Hoe t z e 110) rozumi pod n a r i zen i m v sir s i m s m y s 1 u vseobecnou pravni llormu, vydanou organem moci vykonne. V u z ~ i ~ ~ ~ y s 1 u p.ak vs~ob~eno,!v p1"~vni normu tykajici se primo obcanu JaKO takovych (mkoh zvlastmeh subjekenfch pomeru). Rozlisu"e pak mezi nafizenim p r a v n i mas p r a v n i m, pfi cemz nafize~i ~pravni upravuje interni zafizeni a cinnost statu (jsou organisacni, ustavova a sluzebni), kdezto v nafizenr pravnim se stat obraci na obcany ptikazy nebo zakazy a obmezuje jejieh svobodu a vlastni:~vi. ~odava p~k v~astnf f~rmu~aei v tom smyslu, ze pravnfm nanzemm.rozuml "vseobeene pravni normy radne publikovane a pod. zak?nem.stojid, k!ere z<l:kladaji pro pravni subjekty jako takove povmnostl nebo prava, t. J. bez zretele na zvlastni subjekcni pomery, ve kteryeh se obcane ocltaji jako ufedniei dobrovolni uzivatele ustavu a pod." Naproti tomu spr4vnf nati;enf' pfedpokl<lda tyto subjekcni pomery, pri cemz nerozhoduje pojmenovani aktu, nybd jeho obsah a forma publikace ll ). Pokud pak jde 0 rozliseni spravniho natizeni a konkretnfho spravnfho aktu, je podle Hoe t z 1 a 12) smerodatny urn y s 1 nor mot v u r c e. Pravi: "Nebude pochybnosti tam, kde normotvurce voh technicky termin,natizenf' a kde pro publikaci nafizeni je pfedepsana urcita norma, na pr. pro vladni natizeni Sbirka zakonu a natizeni. Nejistota nastava tam, kde neni pfesne formy publikaeni a kde se neuziva technickeho terminu. Vychodiskem z nesnazi je poznani', ze vseobeene vyhlasovani konkretnich aktu neni nic samozrejmeho. Z tohoto zasadniho poznatku plyne, ze nedostatek individualni intimaee dava tusiti abstraktni akt, pfedpokladajic, ze jsou splneny ostatni jeho podminky. Ph nafizeni nizsi'ch autorit (na pf. obef) plati mistni zvyky (vybubnovani, vy- 10) Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 42 a n. 11) K }omu viz ~: r k 1 \II.,!'tr. 12 a 13): "Na tomto miste postaci pouze pnpomenouti, ze mezl pravnim a spravnim nafizenim neni zadneho vyi~cneh? rozdil,u; nebot dik poznatku 0 pravni povaze bez vyhrad! c~l~ s~ravy ~ dl~ po.znat~.u 0 p?stav~ni, ktere sprava zaujima ve st~p~lo':'lt~ v!stavbe pravmho radu, vime, ze spravni pfedpis seed do Ii:v~2JupstIcke povahy nijak podstatne nelisi od t. zv. pravniho nafizenl" ) Hoe t z e I, n. u. m., str vesek na uredni tabuli - plativa tu dosud v principu materialnf publikace." Hoetzluv nazor (shodne s Merklem) nevyzaduje pro spravni nafizeni vysoky hierarchicky stupen normoivurce. Naproti tomu jeho obsahove trideni na'fizeni na pravni a spravni lisl se od W e y r a i Mer kia, dokonce i v tom, ze We y r obecnost obsahu nepovazuje vubec za smerodatnou. Mer k 1 13 ) pravi, ze 0 obsahu naflzeni nelze tici nie obecnebo: nafizovaci stejne jako zakonodarne kompetenci muzebyti vyhrazena kterakoliv materie. Obecne mozno fiei jen, ze nahzovaci kompetence muzese zacin<;lti teprve tam, kde pfestava kompetence zakonodarna. Z toho plyne - dovozuje Merkl- ze elm obecnejsl jest zakon, tim je vetsi objem nafizovad kompetence, ktera jej rna provadeti, a naopak, Cim podrobnejsi upravu obsahuje zakon, tim skrovnejsi ze jsou moznosti na'fizeni. Jeden a tyz pfedmet muze byti upraven v jednom pfipade zakonem, v druhem pflpade nafizenim; a jest dokonce mozno, ze v nekterych pfipadech bude nafizeni obsahovati daleko obecnejsi upravu nez zakony. Rozpeti nafizovaci kompetence muzeme vsak vzdy seznati jedine ze zneni positivniho zakona. Jakekoliv obecne (abstraktni) zjistovani, zdali uprava toho ktereho obsahu pfislusi normotvorn;'~ kompetenci nafizovaci ci kompetenci zakonodarne, jest nemozne. Funkd nafizeni podle Mer k 1 a jest, aby zuzovalo volne uvazeni, ktere zakon ponechava casto vykonnym organum a aby tudiz tyto organy co do jejich volneho uvazovani determinovalo. Jak patrno z techto ukazek, neni pojem spravniho nafizeni jednotny. Je ovsem mozno se ptati, zda tato otazka v u be c rna takovy vyznam jaky se jf pfiklada. Zda se, ze konec koncu lze dobfe vystaciti ~ vymerem P r a z a k 0 v y m, ktery zcela proste nafizeni chape jako obecnou normu vydanou na zaklade za.., k 0 nap f i s 1 usn y m u fad e m. Tim, ze spojil pojem narizeni bezprostredne se zakonem, myslim, ze vystihl jeho hierarehicky dulezity stupen, nac klade duraz We y r, a zaroven jeho obecnost jinak relativni, ktera je dana veci, jiz se tyka. Tim se dostavam zaroven ke _ v z t a hun a r i zen i k z a k 0 n u. Je-li zakon produktem moci zakonodarne, je nafizenf produktem moci vykonne. Pravni fad fesr zpravidla konkurenci obou normotvurcu ustanovenim, ze nafizeni smeji byti vydavana jen na zaklade "nebo v mezfch" zakona 14). "") Mer k 1, II., str ) N. u. m., str. 11, pray! k tomu Mer k I: "Veskere vztahy, jez muze nafizenf k zakonu vubec vykazovati, lze redukov,ati na dva zakladl1i typy, z cehoz se podavaji dva zakladni typy nafizeni: nafizeni in t r a 1 e gem a nafizeni p rae t e r leg em. Tertium non datur. Prvni pffpad '79

41 37. Je tfeba jeste zminiti se 0 t. zv. konsti tu ti vnich a dek 1 a rat 0 r n i c h s p r a v n i c h a k t e c h, chi 0 t. zv. opatrenich a rozhodnutich. P r a z a k i5) nazyva konstitutivnimi akty ty, "jimiz se moer uradu k tomu povolaneho zaklada novy pomer pravni, jehoz tu drive nebylo". Mer k 1 i6) podle Her r n r itt a rozumi konstitutivnimi akty ony, "jimiz pfislusny urad z moei zakona zaje zde tedy, je-li nafizeni zavisle na zakone; v druhem pl'ipade zaujima nal'izeni misto obyeejneho zakona, spoeivajic bezprostl'edne na ustave. I mluvi se casto v prvem pfipade 0 "narizeni provadejicim zakon" ei kratce 0 provadecim nai'izeni, v druhem pi'ipade pak 0 nafizeni s moei zakona, pokud se tyee 0 "samostatnem" ei 0 "ustavnim" nafizeni. Oba uvedenedruhy nai'izeni deli pomerne hluboka cesura: jedine provadeci nafizeni podlehaji prineipu legality spravnich aktu, t. j. principu, kde kazdy spravni akt jest zavisly na obycejnem zakone. Naproti tomu jsou nafizeni z moei zakona na jednoduchych zakonech naprosto nezavisla, jsouce zakotvena - stejne jako obycejne zakony - pi'imo v ustave. Provadeci nafizeni jsou bezprostl'edne podfazenaobyeejnym zakontlm - ustave jen prostredecne, natizeni s moei zakona naopak pl'imo ustave, a jsou tedy, vykazujice v dusledku teto sve bezprostredni zavislosti na ustave derogacni schopnost vuei obycejnym zakonum, temto koordinovana. I nelze vlastne toto narizeni vubec poeitati ke sprave, nybrz k zakonum, pokud totiz rozumime spravou provadeni obycejnych zakonu. V 1 as t n i m i s p r a v n i m ia k t y jsou pouze nafizeni, zavisla na jednoduchem zakone, tedy t. zv. n a l' i zen i pro v a dec i." - W e y l' (Teorie str. 317) tento rozdil nedela: "Podle toho totiz, zdali mame na mysli formalni nebo materialni determinaci hierarchicky l1izsi normy normou vyssi, bude se nam narizeni jeviti bud jakozto secundum nebo praeter legem. Nebot jest jasno, ze Kazda druhotna norma odvozuje svou pravni relevanci od pfislusne vyssi. Jest ji determinovana, chi v ni obsazena. S tohoto formalniho hlediska jest pak obsah celeho pravniho l'adu - jaksi in nuce - obsazen v prvni (puvodni nejvyssi) norme, ktera tento fad ustavuje (v jeho ustave), a kazde nafizeni jevi se proto byti secundum legem, ponevadz prave Kazda druhotna norma jest pojmove nutne normou secundum (podle) normy prvotni. S hlediska materialniho, t. j., obsahoveho, musi pak KaZda druhotna norma, neni-ii jen zbyteenym opakovanim jine normy, obsahovati neco noveho, co v pl'islusne prvotni norme jeste obsazeno neni,a jevi se tudiz kazde narizeni, pokud jde o tento obsah, jako norma praeter legem. Vzdyt jen za tohoto pl'edpokladu muze byti cinnost, jiz tvofi se druhotne normy, oznaeovana jako normotvorba." - lvi e r k 1 u v nazor je spravny potud, ze sprava se definuje jako provadeniobycejnych zakonu,a ze tedy sprava zde pl'ejima funkci zakonodarce. Na druhe strane vsak nelze zapominati, ze jde i v pj'ipadech nafizeni s moei zakona 0 s p l' a v n i nor m u, vydanou na zaklade delegace. Mam za to, ze tento moment je tu rozhodujiei a ze nelze ani tate nafizeni ze spravy vylueovati. 15) P l' a Z a k, n. u. m., str so 16) N. u. m., 11., str. 15. klada nove pravni pomery, pokud se tyee, stare pomery meni nebo rust". Teze definiee se pfidrzuje i Hoe t z e 1 17 ). Akty deklaratorni podle P r a z a k a 18) autoritativnfm zpusobem upravuji konkretni pomery zivotni podrobenim jich urcitemu pravidlu pravnimu. Mer k 1 i9) jmenuje deklaratornimi akty ony, jimiz se zavazne upravuji jednotlive zivotni pomery a to tak, ze se subsumuji urcitym normam, obdobne jak se to deje v soudnietvi a ze se tedy autoritativne zjistuji pravni pomery. Hoe t z e 1 20) pravi strucne, ze po vzoru soudnich rozsudku urcuji autoritativne, co je pravem. Mer k 121) k tomu uvadi: "Rozlisovani aktu na akty konstitutivni a deklaratorni rna potud pravdu, ze existuji skutecne. Jednak akty, ktere vytvareji nove pravo, davaji vznikati pravnimu vztahu, pfedstavujicimu lupine novum v pravnim svete, i kdyz ovsem pravni svet musil toto novum in nuce obsahovati jiz pfed jeho vznikem, a jednak akty, ktere na rozdil od prvnieh pouze zjisiuji, urcuji existujfci jiz pravni pomery, niceho na nich nemeniee. "Spravne vsak poukazuje tamtez na relativnost tohoto kriteria, ktere neni nikterak absolutni. V kazdem, t. zv. konstitutivnim aktu naleza se deklaratorni prvek a naopak. Kazdy spravni akt musi totiz byti, jak' plyne ze zasady 0 pravni povaze spravy, v jadfe obsazen v nektere zakonne norme. Ponevadz pak je vykonem normy, pre<?poklada i konstitutivni akt, ze bylo nejdfive z j is ten 0, zda jsou tu podminky pro jeho uskutecneni. Tato deklarace vsak zanika uplne v dalsi Cinnosti konstitutivni. Jinak P r a z a k 22), ktery zduraziiuje kvalitativni rozrul. obou druhu aktu. W e y r 23) resi tento problem s hlediska normotvorneho: "Znamena-li konstitutivni akt tolik jako akt, ktery need konstituuje, t. j. z a k 1 a d a nebo tv 0 r i, eo drive neb y 10, pak toto konstituovani v oblasti normativni, 0 kterou nam jde, nemuze znamenati nie jineho, nez funkei normotvornou: "konstituovat" znamena tolik jako stanovit (se. normu). Je-li takto kazda norma, ai obecna nebo konkretni, s hlediska dynamickeho nutne konstitutivnim aktem, ponevadz prave byla nekym stanovena, a to normotvurcem, jenz jevi se jako typicky cinitel konstituujici, neni pojem konstitutivnosti v zadne protive k pojmu deklaratornosti. Nebot uvedomime-li si jasne, ze onen mystieky akt bezne nauky i7) Hoe t z e 1, Spravni pravo, str. 245, Akt spravni, Slovnik vel'. prava, 1." str. 38. ' 18) P r a z a k n. u. m., str ) N. u. m., str. 15. ~O) Viz pozn. 17. Srovnej tez K r b e k, Diskr.ociona ocjena, str. 218 a n. 2i) N. u. m.,str ) N. u. m.,.str ) Teorie, str <J Posvar: spravni pravo. 81

42 nemuze byti nie jineho nez norma, a to konkretni, pak muze jeho deklaratornost Ci deklarativnost znamenati pouze tolik, ze se podle pfedpisu urciteho normoveho souboru konstituuje tim, ze jest deklarovana (prohlasena). Pfi neautoritativni druhotne normotvorbe znamena to, ze yule stran, t. j.normotvureu, musi byti nalezite projevena; nalezity projev yule jest zde deklaraei a v tomto smyslu must pak kazda norma - nemyslime pfi tom na t. zv. automatickou normotvorbu - nejakym zpusobem byti deklarovana, takze kazda norma jest zaroven konstitutivnim a deklarativnim aktem." Weyr 24) tu ovsem mifi na formu, zatim co bezna teorie ma pfi tom na mysli obsah normy. K aktum k 0 n s tit uti v n i m se pocitaji v prve fade t. zv. koneese, sehvaleni, povoleni, dispense, organisacni akty (uredni), rozkazy,(pfikazy, zakazy) a pod. Rozdily, kte~e se tu hledaji, jsou povahy ryze obsahove, zakladajicf se po pfipade na platnem pravu, nemaji vsak s hlediska teoretiekeho valneho vyznamu. K aktum deklaratornim patfi ruzna osvedceni, jez ovefuji ufedne urcite okolnosti, hlavne existenci urciteho opravneni (vytahy z operatu 0 scitani lidu, domovske listy, obcanske legitimaee, eestovnf pasy, pracovni knizky a vubec ruzna vysvedceni atd.).. K spravnim aktum se fadi tez t. zv. v e f e J no p r a v n i s m lou v y. P r a z a k 25) se 0 jieh podstate vyslovuje s velkymi poehybami a nevenuje jim mista. Naproti tomu Hoe t z e 1 26 ) jimi zabyva velmi obsazne. Mer k ~27) 0 vefejnych smlouviich uvadi, ze vefejnopravnimi smlouvami lze rozumeti pfedne dohody 0 opravnenieh nebo povinnostech, pfislusi-li tyto dohody vykomivati spravnimu organu; dale mozno rozumeti vefejnopravnimi smlouvami ony spravni akty, ktere zavisi na navrhu nebo mineni, a tedy na pfivoleni zajemce. V r:rvnim pfipade je,st :refejnopravni smlouva podle Mer k 1 a predpokladem spra:i?-lho aktu v dl'llhem pfipade pak spravnim aktem samym, kvaliflkovany'm zviastnim zpusobem sveho vzniku, totiz spolupusobenim se strany zaj emce 28). Spravni akty mivaji jeste ruzna v e die j s ius tan 0 v e n i, 24) Viz We y r Teorie, str. 192, Mer k 1, II., str. 20, opak Hoe t z e 1, n. u. m., str. 247 'a n. 0 rozdilu mezi koneesi a povolenim viz blize na pi'. Koncese, Slovnik vef. prava, II., str ) N. u. m., str ) Akt spravni, S10vnik vet, prava, 1., str ) N. u. m., str ) K tomu srovnej We y r, Pravo spravni, str se jako: suspensivni podminky, ustanoveni 0 dies a quo a dies ad quem, resolutivni podminku, vyhradu odvolani, pfikazy!29). S otazkou aktu konstitutivnich a deklaratornich souvisi i uceni o t. zv. vol n emu v a Z 0 van i spravnich organu. vydavajicich spravni akty tim, ze se mluvi 0" a k t e c h vol n e h 0 u v a zen i (konstitutivnich) a a k t e c h p r av em va zan yc h (deklaratornich). K otazce volneho uvazovani pray! We y rao), ze timto uvazovanim mini se relativni voinost, ktera pfislusi druhotnemu nqrmotvurci pfi aplikaci prvotni normy. Od pouhe blanketni normy prvotni, udelujici ql'llhotne norme pouze pravni relevanci a ponechavajici druhotnemu normotvurci pinou voinost co do stanaveni obsahu konkretni normy, az k jeho naproste obsahove vazanosti - pfipad naproste obsahove determinace, ve k!erem cinnost druhotneho normotvurce jakozto pouheho mechamsmu, provadejiciho intelektualni operacec aplikacni, zt;a;1 vpflzn~c:t;;lu vias!: nost normotvornou - jest myslitelna nekonecna rada vetsl a mensl vazanosti t. j. intensity volneho uvazeni. Pomerne velmi jednoducha uprava ukazuje pak. ze zjev, jemuz tradicni nauka fik~ "volne uvazeni", musi. se vyskytovati ve vsech. stupnich druhotne normotvorby a ze jest tedy zejmena nemyshtelno, aby se toto volne uvazovani vyskytovalo zasadne jen u jednoho druhu autoritativni druhotne normotvorby, t. j. toti2: v obol'll vefejne spravy. Je tez na prvni pohled jasno - pravi We y r - ze se v soudcovske normotvorbe skutecne vyskytuje, a to jak v civilni, tak v trestnl K tomu pak dodavam jeste tolik: I tam, kde jde skutecne o volnou uvahu kterou ponechava pravni fad spravnimu organu, nejde 0 nejako~ osobni libovuli. Jeho uvahy mus! se zde fiditi jednotlivymi postulaty, ktere mm do ustfedniho postulatu statni spravy. Bude-Ii miti uvazujici organ nekolik moznosti, musi vyvoliti tu, ktera nejlepe prospeje statni sprave, nikoli ktera bude jemu z osobnich duvodu pfijemnejsi. Jak je z vykladu patrno, jsou naz~ry jak 0 podstate, tak? tfi: deni spravnieh aktu velmi nesourode. T e p r '! e r y z: p r a v n ~ postoj k teto otazce tu zjednal Jasno, Jak ostatne doznava i Hoe t z e 1 31 ). 29) Viz blize Hoe t z e 1, Spravni pravo, str , Akt spravni, Slovnik vet. prava, I., str. 48 a n. 30) Teorie, str. 319, viz blize na Pl'. Mer k 1, IL, str. 19, K r b e k, Diskreciona ocjena, str. 70 an., N e u b au e r, Volne uvazeni v tizeni spravnim, II. sjezd csl. pravniku ) Spravni pravo, str. 240, Akt spravni, Slovnik vel'. prava, I., str:

43 38. Nulita absolutni a relativnl 11. Vadne' spravni akty vadnych spravnfch aktech existuje bohata literatura. Zde si vsimneme jen nazorne nekterfrch autoru, jez povazuji za typicke. Vseobecne lze Hci, ze vadne spravni akty jsou ty, ktere vykazuji nejake vady. Tyto vady mohou spoefvati bud' ve for me spravniho aktu, nebo v jeho 0 b s a h u. Je treba ovsem zdurazniti, ze tyto vady jsou pravni, ze jsou vzdycky p 0 r use n imp r a v nih 0 fad u. Mer k 11) tu spravne poukazuje na stupiiovite pofadi norem, determinujicich spravni akty, jez skyta nej?akladnejsi kriterium pro trideni vadnosti. Protipravnost urciteho aktu muze se zakladati na tom, ze akt porusuje ustavu a jest tudiz protiustavnim nebo ze porusuje zakon "a jest protizakonnym, dale na tom, ze porusuje statni smlouvu, nafizeni, rozhodnuti, rozsudek, smlouvu atd. Co do svych ucinkil. deli se vady na d u v 0 d y n i cot nos t i a d u v 0 d Y 0 d p 0 r 0 vat e 1 nos t i aktt''l Hoe t z e P) rozeznava naproti tomu L absolutni zmateenost, 2. nafikatelnost, 3. znicitelnost a odvolatelnost spravnich aktu. ~ We y r 3) prohlasuje rozdil mezi absolutni a relativni nulitou za normativne-noeticky. Tvrdi, ze nelze vseobecne teoreticky bez positivne pravniho podkladu urciti, kdy vadny spravni akt prestava byti vadnym a stav8. se pouhym paaktem. Absolutne zmateene rozhodnutf, ktere vlastne zadnym rozhodnutim neni, nelze ani rusit ani menit. Duvody nicotnosti jsou takove, ze akt pro pravni nedostatky vubec po pravu neexistuje.je to paakt. Takovym duvodem je na pl'. n e p'r i s 1 usn 0 s tor g a n u, ktery akt vydal. A to nepfislusnost vecna i mfstnf. Hoe t z e 14) nepovazuje za duvod nicotnosti vydal-li akt urad nadfizeny uradu jinak pfislusnemu. Jtt ma~ za to, ze na pl'. trestni nalez vydany (rozumi se bez zakonneho podkladu) ministerstvem v 1. stolici misto politickeho ufadu 1. stolice je obsolutne zmatecny. Ruzne pripady mohou nastati, jde-li 0 prislusnost k ole g Utl nih 0 0 r g a n u. Hoe J z e I"} se zabyva touto otazkou dosh podrobne. Domnivam se, ze 84 1) Iv1 e r k 1, 11., str ) Hoe t z e 1, n. u. m., str. 268 a n. 3) We y r, Promulgace, Rocenka pravnicke fakulty M. U. 1926, str ) Hoe t z e 1, n. u. m., str ) Viz tamtez, str. 269 a 270. je tu nutno pfihlizeti ke konkretnim pfedpisum. Byla-li nejak pfislusnost organu porusena, a f co do slozeni Ci svolani nebo jednani, nezbyva nez povazovati akt za zmateeny. Tim vsak jiz pfichazim k dalsim duvodum nicotnosti: z a v a z I! y m po r use n imp r 0- c e s n i c h neb 0 mat e ria 1 n i c h pre d pis U. Toto kriterium je v teto forme pochopitelne. rei a ti v n 1. - Jinym duvodem zmateenosti je nedostatek projevu uredni vule, na pl'. ph vis absoluta nebo nebezpecnem vyhrozovani. PH vis compulsiva, omylu uradu a podvedeni stranou by sio jen 0 vadnost. Dalsi duvod nicotnosti spravniho aktu spociva podle Hoe t z 1 a v 0 b s a h u aktu. Akt obsahove zcela neureity, nesmyslny, neni aktem. Rovnez se povazuji za neucinne akty, jichz pfedmetem je pineni nemozne pravne, fakticky nebo mravne 6). K tomu zduraziiuje Mer k 1 7 ), ze je vyznamnym poznatkem normativni teorie, Z! jest nutno veskere pravni nedostatky, pokud snad nejsou rozliseny co do sve zavaznosti positivnim pravem, povazovati za nedostatky podstatne rovnocenne, a dale, ze je nutno je vsechny povazovati za duvody nicotnosti, opet za pfedpoklad~, ze s nimi positivni pnlvo nespojuje ruzne pravni dusledky. Deflnuje pak nasledkem toho vadny akt. tim zpusobem, ze takovy akt vubec neodpovida ustanovenim determinujicim jej po strance formalni neb materialni. Spociva-li v pochybnosti smysl kazdeho pravniho ustanoveni 0 forme a obsahu spravniho aktu v tom, ze spineni tohoto ustanovenf tvofi podminku vzniku aktu, pak ma to za nasledek, ze i pfi jen jedinem nedostatku, t. j. pfi nespln~ni i jen jedine podminky musime mm za to, ze akt vubec nevzmkl. Ponevadz takto i ta nejmensi vada zpusobuje nicotnost spravniho aktu, je ovsem veci positivnfho prava, aby vhodnou upravou zmirnilo tuto krutost. Positivne pravni uprava muze totiz z nicotnych aktu uciniti t. zv. n a fi kat e I n e ~i odporovatel~e aktr PHkladem toho je ins tit u ceo p r av nyc h pro s t red k u, jez strane poskytuji moznost obrany. proti v~dnemu, v~pra,vnimu aktu. Takovy spravni akt je tedy Slce vadny, ale,ucl;my. ~epouzije-li se pak opravneho prostfedku, nabud~ ~ravlll mov~l a stane se soueasti pravniho radu. Mer k 1 naz?,va.. tento pripa~ "ratihabici vad". Za tohoto predpokladu nabyvajl pak pravm 6) Me u c c i (Instituzioni, str. 76) zna tyto vady: incompetenza (assoluta)' ecce;o di potere (incompetenza. relativa), tykajici se podminek, mezf nebo formy predepsane zakonem. Pre s u t t i (Instituzioni, 1. str. 163) uvadi jako znaky pravni existence aktu: la competenza; l'~sservanza delle forme imposte dal'dirito obbiettivo; la validita della dichiarazione di volonta. 7) Mer k 1, II., str

44 normy, jez byly pfi tvorbe spravniho aktu poruseny, vyznamu pouhych nezavaznych podminek. Dalsi moznosti je podani 0 d po r u proti vadnemu aktu, coz jest ovsem jiz metoda neprima. Temuz ucelu slouzi dalsi moznost, totiz prohlaseni spravniho aktu ex officio za zruseny. To jsou akty, jez se nazyvaji z n i cit e 1 n e a 0 d vol ate 1 n e. J e z e 8) obira se vadnymi akty velmi podrobne. Rozeznava l' in e xis tee e (kdy akt vubec neexistuje; neni treba jej ani rusit ani prohiasovat za neexistentni, proti nemu je dovoiena pasivni resistence), dale n u II i t era d i cal e (akt existuje, je vsak stizen tezkymi vadami. Muze jej kdokoli, kdykoli a jakkoli napadnouti. Trva vsak, dokud nebyl pfislusnymi urady anulovan) n u 11 i t e s imp 1 e (nullite moins radicale - akt muze byti napaden kazdym interesentem kdykoliv, _,lrekursem pak jen ve Ihute), n u 11 i t e rei at i v e (akt mohou napadnouti jen nektefi interesenti pocetne omezeni do urcite 'Ihuty). - Krome toho jsou jeste dalsi nepravidelnosti, jichz sankce je mene pfisna. Rozdeleni Jezeovo je ovsem zalozeno zcela na p 0 sit i v n imp r a v u. Vadnosti spravnich aktu zabyval se podrobne tez Hex n e r 9 ), ktery uvadi i cetnou literaturu veci se tykajici. Probira nazory jednotlivych autoru a deli je na tfi skupiny: 1..M r k l-k e I sen - We y r, 2. Hoe t z el - Jell i n e k, 3. J e ',I: e - FIe i n e r. Krome toho podava viastni navrh trideni na: a) a k t y n e ex i stu j i c i, t. j. akty, ktere nemaji. vubec pravnich nasledku, avsa.k vystupuji se subjektivnim narokem, aby byly povazovany. za spravni akty, b) a k t y va d n e, t. j. takove, na ktere se vztahuje presumpce existentnosti, jsou vsak stizeny vadou, na kterou pravni fad vaze nejake ucinky, c) akty stizene va d 0 u, ktera je p r a v n e ire 1 e van t n I, ktera nema zadnych pravnich nasledku pro existenci nebo rozsah zavaznosti aktu. Akty odvolatelne neb elf offo zmenitelne nepovazuje za zvlastni skupinu. Konkretne pak fesi jednotlive pfipady vad na podklade platneho prava a judikatury. Zaverem pak shrnuje: Podstata ex i s t en t no s t ian e ex i s t e t nos t i spravnich aktu se da urcit jen kombinovane: log i c k yap 0 sit i v n e p r a v n e. Podstata v a d nyc hspravnich aktu da se urciti vylucne po sit i v n e p r a v n e. Nejvyznamnejsi viastnostl -spravnich aktu je, ze maji presumpci existentnosti. Nezachovani formalnich nebo materialnich norem nema vzdy za nasledek neexistentnost, pfipadne vadnost spravniho 8) J e z e, n. u. m., str ) Hex n e r, Vadne akty spravne, Tfeti sjezd ceskoslovenskych pravniku v Bratislave r aktu. Je tfeba positivniho predpisu, aby nezachovani normy nemeld takovy ucinek. Neexistentni akt nemuze ibyti nijak sanovan. Cast vadnych spravnich aktu muze byti sanovana na podklade positivnich pfedpisu, cast musi byti zrusena ex nunc. Tolik Hex n e r. Zbyva zminiti se j este 0 otazce opravneni z k OiU mat i pia t nos t spravnich aktu. Mam za to, ze vec je celkem jasna jiz proto, ze ji positivni pravo pfiznanim.ji.nstituce opravnych prostredku, pffpustnosti odporu a zrusitelnosti aktu ex officio zcela pfipousti. Rozumi se tedy samo sebou, ze povinnostni subjekt je zcela opravnen pfed splnenim povinnosti, kterou mu spravni akt uklada, pfezkouseti jeho platnost. Jina vec ovsem je tam, kde positivnim pfedpisem je vyslovne tato moznost vyloucena. Jakkoliv se zda vec zcela jasna, nebylo tomu tak vzdy a vsude. Dnes vsak je nasledkem poznani, ze sprava je pravni funkci, bez sporu, ze v a d n y s p r a v n i a k t j e p 0 u h y m p a a k t e m, ktery nema pravni relevance, nestanovi-li ovsem p 0 sit i v n f p r a von e j a k 0 u v y jim k u. Tfeba je ovsem pfipomenouti, ze otazka vadnych spravnich aktu je veci spise teorie, kde - jak je patrno z literatury zejmena francouzske a italske - nalezi k brilantnim pasazim spravniho prava, kde je mozno vytvareti zcela nove kategorie vadnych aktu, byf i s hlediska vzdy ne zcela sourodeho s kriteriem pfedchozim. Praxe zustava v tomto smeru naopak velmi skromna a problem vadnosti spravnich aktu je pro ni celkem vyfesen positivnim pravem, takze je otazkou nejvyse interpretacni pravni mod..39. Pravni moe formalni a materialnl - MateriaIni pravni moe jednotlivyeh druhu spravnich aktu. 39. Padle filologickeho vyznamu lze souditi, ze pravni moc CI moe prava znamem'i, ze nejaka druhotna norma spravni (spravni akt) vstoupila do pravniho fadu a ma konecnou platnost. We y r 1) pravi:,,0 druhotne autoritativni norme, ktera nepodleha jiz zadnemu dalsimu instancnimu, t. j. t. zv. opravnemu fizeni, pray! se, ze vesla v moc prava, chi ze se stala nezmenitelnou, tvofic rem judicatam." 1) We y r, Teorie, str

45 . P?dle Me, r k 1 ~') je pnlvni moe problemem platnosti pravnich zjevu po strance casove, problemem jejich casovych mezl Pra,:ni ~oc. se zpravidl~, ch~pe V,dvojim vyznamu: jako f 0 r,m a I r:,; a Jako mat e rl a 1 n 1. Formalni pravni mod 3 ) se rozuml nenankatelnost (podle O. Mayer a 4) tez vykonatelnost).. ~okud jde 0 pravni moc po strance formalnl, je V ;c-,. celkem Jasna. Proto na pl'. P r a z a k 5) jf venuje jedinou vetu. Obtize cini vsak pojem mat e ria 1 nip r a v n (m 0 c i, Rozumi se ji, strucne i'eceno, nezmenitelnost aktu se strany uradu ktery tu rozhodl ale i se strany uradu jinych 6). Mer k F) char~kterisuje rozdil ~bou: druhu pravni moei tak, ze res judicata, kter:a nabyla formalni pravni moei, "ius facit inter partes", jez pak nabyla materialni pravnf moei, "lus fa cit inter ornnes.". Vcelku lze riei, ze otazka pravni moei ve sprave 8) je zakladana na pravni moei v soudnictvp). A to jak co do existence, tak co do rozsahu. Tak n a r i zen i se podle nazoru nekterych pravni moc nepfiznava. Na Pl'. pray! P r a z a k 10): "Ze nelze 0 res judicata mluviti pfi narizenich, nebude asi take nikym popirano. Toliko uprava konkretnich pomeru pravnich spada pod hledisko, kterez pfi nasi ohlzce jest rozhodnym, nikoli uprava vseobecna zakonem neb narizenim." Naproti tomu jini vsak uznavaji pravni moc i zde. Tak We y r 11) uvadi: "Proc by i tato obecna uprava nespadala ped one hledisko, nedovidame se. S naileho stanoviska muzeme duvod hledati v tom, ze v "narizeni" spatruje ci nevedome pochuje nauka vykon Cinnosti nor mot v 0 r n e (podobne jako ph Cinnosti zitko- 2) Mer k 1, II., str. 33. Jeho tvrzenf, ze rozdil mezi pravni moei a pravoplatnosti je jen kvantitativni, si vsima blize G r ii a, Prejudicialita v civilnim rizeni, Erno 1930, str ) Viz tez Hoe t z e 1, n. u. m., str. 339, Mer k 1, II., str. 33, P r a z a k, :1; u. m. str. 120, Pro c h a z k a, Tvorba prava, str. 131, We y r, Spravni rad, str ) O. Mayer, n. u. m. str v.:),p r a z a k, n. u. m;, str. 120 uv,adi: "Pra'yom~c for mal no u, vylu CUlICl uchopem se dalslch opravnych prostredku, miizeme sobe ovsem mysliti pri kterekoli z nich" (totit emanaci uradu spravnich). 6) Viz na pr. We y r, Spravni rad, str ) N. u. m. str ) 9) P r a z a k (n. u. m. str. 119 a 120) dochazi ke kladne argumentad a contrario 120. z. 0., jiz vztahuje i na prino verejne. Rovnez O~ Mayer (n. u. m. I., str. 162 an,) zkouma, zda je mozno uplatniti ji ve sprave a rovne;;; dochazi ke kladnemu zaveru. 10) N. u. m. str ) We y r, Spravni rad, str. 89. K tomu 1M e r k 1, II. str. 37 a nodarne), pfi ktere jde tedy 0 s tan 0 v e n i nor e m subjektem normovym." Osvedcenim i dobrozdanim se pravni moc nepfiznava. Rovnez neni jednoty v otazce aktu deklaratornich a k 0 n s tit uti v n i c h. Tak P r a z a k 12) uvadeje pocetnou literaturu, reklamuje pravni moe jen pro akty deklaratorni, konstitutivnim ji odpira. K tomu spravne podotyka We y r 13 );,,2 uvedeneho zdalo by se plynouti, ze podle panujici nauky jen ony ukonyi. ktere "upravuji" konkretni pravni pomery, tedy upravuji neeo, co dosud upraveno nebylo, t. j. stanovi povinnosti a prava dosud nestanovena, mohou se stati ucastniky ucinku rei judicatae, tedy patrne ukony, pokud v nieh je neco tvofiveho, k n s tit u v n ih 0, ponevadz patrne prave toto nove utvorene ma nasledkem rei judicatae do budouenosti byti nezmenitelne. Nez nauka doehazi k dusledku prave opacnemu: uznavajie tow:, ze spor 0 vyznam rei judicatae v pravu spravnim soustred'uje se temer vyhradne kol otazky,. mohou-ii pravni moei nabyti toliko ukony povahy de k I a rat 0 r n i, neb zdali mozno mluviti 0 res judica taktez ph ukonech povahy konstitutivni (P r a z a k, 1. c., str. 121), dospiva k nazoru, ze jen tam, kde jde 0 uznani prava Ci pravniho pomeru, jiz pred ukonem urednim existovavsiho (tedy ph aktech povahy deklaratorni), mozno mluviti 0 res judicata, kdezto otazku nezmenitelnosti konstitutivnich aktu dluzno resiti podle pravidel, ktera plati v pffcine 0 c h ran y p r a v nab y t y c h (na pl'. 365 ob. zak. obc.). Tim arch: stava se ce1e reseni otazky velmi pochybnym, ponevadz o tom, ktere akty maji konstitutivni a ktere jen deklaratorni povahu, neni naprosto jednotneho nazoru." Hoe t z e 114) souhlasi s nazorem, ze pro konkretni vrehnostenske akty mluvi presumpce pr3.vnosti, t. j. materialni pravni moe jako prineip. 2 uvedeneho je patrno, ze jen otazka for mal nip r a v n i m 0 c i j e b e z e s p 0 r u. Reseni problemu pravni moei materialni tak, jak se hezne podava, neni uspokojive, jak je patrno z komentaru autoru, ktere jsem uvedl.podle smeru ryze pravniho je materialni pravni moc posuzovana s hlediska trvani platnosti pravnich aktu 15). We y r 16) za predpokladu, ze pravni moe neni vyslovne resena positivnim pravem, ehape ji stejne jako zmenitelnost pravniho radu a povazuje pravoplatny spravni akt za nezmenitel- 12) N. u.m.str. 121 a n. 13) Spravni rad, str ) Spravni pravo, str ) Mer k 1, II. str ) Spravni tad, str. 91 a n. 89

46 ny. Zmenen muze byti iiradem- jen kdyz to pravnf rad vyslovne' pfipousti 11). Lze tedy tuto iivahu shrnouti: Materialni pravni moe spravnich aktuj ako druhotnych spravnich norem pia tip res u m p t i v n e, p 0 k u d P 0 sit i v nip r a v n i up r a van est a np v i 0 p a k. Ryze juristicky plyne tento zaver z logickych iiv~h" jez jsem shora uvedl. K stejnemu zaveru vsak,dochazf i teorie jinak orientovana 18). 19. Spravni rizeni.,40. Pojem pnivniho fizeni - Spn1vni rizeni jako tvorba pravnich norem. 40. Spravni akty jsem svrchu oznacil jako produkty normotvorne c inn 0 s t i vel' e j n e s p r a v y. Tato Cinnost, ktera je 17) Pray! dale (Teorie, str.320): "Ve skutecnosti jest i problem pravni moci obecny a ustredni, t. j. resiti se da dusledne jen pro vsecky druhy pravnich norem stejne. A tim stava se sirsim problemem zmenitelnosti,,popripade nezmenitelnos,ti norem. Bezne teorie, ktere bud' zmenitelnost druhotnych autoritativnich norem vyvozuji z pozadavku verejneho zajmu nebo jejich nezmenitelnost z pozadavku pravni jistoty obyvatelstva, tedy zajmu soukromych, nejsou zrejme teoriemi positivniho prava, nybrz uvahami de lege ferenda, ktere vystupuji v rouse zdanlivych uvah de lege lata. Je-li positivnim pravem pripustena (v urcitych me :zich a za urcitych predpokladu) zmenitelnost konkretnich autoritativnfch norem (sc. tymz organ em, jenz je stanovil), cui, jak znf bezny termin: neplati-li ohledne jich t. zv. mat e ria 1 n i pravni moc, pak neni treba k oduvodneni tohoto positivne pravniho poznatku uvadeti jeste legislativni motiv one upravy (ochrana verejnych zajmu) a obdobne v opacnem pripade netreba se dovolavati zadouci pravni jistoty povinnostnich subjektu. Bezna teorie tak ale temer bezvyjimecne cini, plichtic tim hlediska de lege lata a de lege ferenda." Mer k 1 (II. str.45 a 46) jde v teto uvaze jeste ponekud d ale. Uznava zmenitelnost spravnich aktu, jen pokud jejich zmenitelnost stanovi zalwn. Spravni akt je zmenitelny jinym spravnimaktem jen tehdy, poskytuje-li zakon pozdejsim spravnim aktum schopnost rusiti dfivejsi spravni akty. To pak plati jak pro kasaei, tak pro zruseni aktu jinym aktem. Aktum r y z e e x,e k uti v n i m pravni moc Merkl vubec nepriznava. Francouzska teorie (na pl'. J e z e, Les prineipes, str. 254 an.) znajic jen."l'acte juridictionnel", nikoli akt spravni, res! vec s hlediska sirsiho, ktere je ovsem dfmo i celkovym postojem k problemu. "Force de la chose jugee" znamena zasadne zakonnou pravdu (Ia verite legale), ktera plati pro vsechny (jednotlivce, soudy i spravni organy). Obsah pravni moei je vsak pro nas ponekud neobvykly. Znamena vlastne bezmeznou vlru ve spravnost aktu, i kdyz se vi, ze soud se mylii. Zmenitelnost prav. niho aktu je posuzovana oddelene od uvah 0 pravni moei. Pro odstraneni nasledku aktu jurisdikcniho je treba radneho doplneni aktu, prip. zmeny v zakonne forme. 18) Viz na pl'. Hoe t z e 1, Spravni pravo, str '90 upravena normativne, nazyva se s p r a v n i fi zen i; normy, ktere ji upravuji, jmenuji se s p r a v n i fad c i r 8_ d s p r a v nih 0 f i zen fl). Spravni fizeni jako proces upraveny normativne, jehoz vysledkem je vznik norem, patti do sirsiho pojmu p r a v nih 0 r f zen i"). Pravni fizeni v tomto smyslu zahrnu'.ie v sobe jednak tizeni, jez tvofi normy prvotni (cinnost zakonodarnou), dale fizeni, jez tvofl normydruhotne v soudnictvi (civilnim i trestnim)a posleze fizeni, tvofici druhotne normy ve verejne sprave. J ednotlivymi r a d y pro."ten ktery druh normotvorne cinnosti jsou tu pak jednaci fady parlamentni Ci jine podle iipravy zakonodarne Cinnosti, soudni hldy v oboru soudnictvi a ruzne rady upravujici normotvornou 'Cinnost verejne spravy ve vsech jejich odvetvich. Strucne a vystizne pravi 0 tom Mer k 1 3 ), ze z trojdeleni pravnich funkci na zakonodarstvi, soudnictvi a spravu vyplyva troji zakladnitypprocesu a troji komplex procesniho prava: zakonodarne procesni pravo, jakozto souhrn kreacnich pravidel zakonu, tvofici hlavni sou ;Cast llstavniho prava; sou d nip roc e s nip r a v 0, t. j. souhrn kreacnfch pravidel, justicnfch aktu a konecne s p r a v nip roc e s nip r a v 0, souhrn kreaenich pravidel. spravnich aktu. Pokud jde pak 0 sam pojem procesu v obecnem smyslu oznacuje Prbchazka 4 ) timto vyrazem souhrn pravnich skutee no s t i, j e zt v 0 f i pod min u j i cis k u t k 0 v 0 u p 0 d s tat u p r a v nih 0 n a s 1 e d k u. Pravni proces je mu tedy, obdobne jako proces chemicky, - mechanicky, vyvojovy, atd., so u h r n sku tee nos t i, to vsak sku tee nos tip r a v n e v y z n a m nyc has e sku pen y c h s p e c i f i c k y p r a v n e, t. j. pomoci pravniho predpisu (vyssi kreacni normy, jez na ne vaze vznik odvozene normy). Mer k 1 5) zduraznuje pfi definici procesu stupnovitou vystavbu pravniho fadu, kdyz nazyva procesem pravne determinovany zpusob postupu, jimz z pravni skutecnosti zaujimajici v pravnim systemu vyssi stupen vznika pravni skutecnost nizsiho stu p n e. Zduraznuje pak, ze procesem vznika na zaklade vyssi normy norma nizsi a na nejnizsim stupni pravni konkretisace pak jiz jen r y z e ex e k uti v nip r a v n i a k t. 1) Viz Mer k 1, II. str ) Viz We y r, Spravni rad, str. 5. 3) N. u. m., II. str ) Tvorba prava, str ) Tamtez, str

47 Vrafme se zpet k s p r a v n i m u fad u a f i ze n 1. Je nutn~ pfiz~ati, z~ administra!ivni pro~esrii pravo je - ve srovnani s pro :~sn!-m pr,avem, so~dmm,., ktere tu byva vzorem - teprve v poc~tclch,sveho vyyoj~. StOJl pak co do upravy mnohdy i za materialmm pravem spravmm. ~ro<;esni sp~avni.pravo, m~ fadu odvetvf, jez vedou kurcitemu zvlastmmu ell!-,.t. J. ~pravmmu aktu. Tato Clenitost, jak pravl Mer k 1 \?:=m, v~ak p~jm.?vo~ nutnost!. ~yl t? ueelovy zretel, ktery vedl k zvlastm uprave ruznyeh druhu rlzem. Jednim z nich jsou pr;:,di?!s~ 0 v y d a van ina r i zen i, ktere se vsak vetsinou prehhzejl, Jednak pro svou nepatrnost, jednak ze nejake proeesni pravq u n~fizeni bezna nauka nehleda, ackoli pocha nafizeni k spravnim aktum. Pokud jde 0 tvorbu in d i vi dual n i e h s p r a v n i c h a k t u nejrozmanitejsleh druhu, jak se ve verejne sprave vyskytuji exist::~e obecna uprava spravnfho proeesu, t. zv. s p r a v n i fad (v UZSlm smyslu), a pak upravy z v I a S t n i, na Pl'. fizeni trestni, stavebni, zivnostenske atd. c? se tyee po stu p u fizeni, lze obeene fiei, ze se zahajuje bud k n a v r h u nebo ex 0 f fie i o. Avsak nejen zahajeni, nybrz i 00- stup se deje bud ex officio nebo na zadost strany. Inkvisieni zasadu vysvetluje P r a z a k 7) hajenim verejneho zajmu se strany uradu. Pokud jde 0 d u k a z nip r 0 s t fed k y, tedy neni rozdilu mezi justici a spravou. I zde plati volne uvazovani dukaznich prostfedku. Z obvyklych procesnich zasad plat! zasada u s t nos t i vedle z~sady pis e m n o.s t i. Zasada verejnosti nevyskytuje se ani v novyeh spravnich h'idech v te sifi jako v radech soudnich, pfipousti se t. zv. vefejnost pro strany. Zasada be z pro s t red nos t i. se ve spravnim procesu neuplatnuje. Spriwni aktmuze byti vydan jinym organem nez tim, J..(tery fizeni provadel a to bud v ramci U~hoz ufadu Ci mimo nej. Vydani spravniho aktu muze se diti bud pis e m n: e nebo us t n e, popfipade je ponechano na vuli uradu Ci stranam jak rna byti spravni akt vydan. ' v, Sprc'ivni rady po vzoru radu soudnich pfipousteji t. zv. opravne r1 z en i, k sh edku. nemuz dochazi po podimi. 0 p r a v n e hop r 0- v Opr~vn~ pr<:~tre,dek pro n a r i zen i vsak neprojednava spravni urad, nybrz zvlastm sou d povereny kontrolou zakonitosti naflzenl o opravnych prostfedcich proti in d i v i d u a 1 n i m spravnim aktum jednaji spravni urady, zpravidla tehoz druhu, avsak vyssi 92 6) Tamtez, str ) Spn3.vni pravo, str J 146. instance. To plati 0 0 d vol ani c h eili. r e k u r sec h. Jen t. zv. r 0 z k 1 a d vyfizuje tyz urad, ktery spravni akt vydal. Opravne prostredky je nutno podati v urcite preklusivni lhute. Vycerpani nebo zmeskani jich rna za nasledek for mal n r 8, v n i m 0 c s p r a v nih 0 a k t u. Uvedene opravne prostredky se nazyvajir a d n y m i,- oproti jinym, ktere. se jmenuji m i m 0 r a d n e. K nim path pfedevsim o b nova r i zen i, jez poskytuje strane moznost zadati za dodateene zruseni spravniho aktu, vyjdou-li dodatecne najevo kvalifikovane pravni nedostatky. Obnova rizenl. smeruje proti for mal n i p r a v n i m 0 c i spravniho aktu. Navraceni v p fed e sly s t a v znamena prominuti zmeskani nejake procesni lhuty ze zavaznych duvodu. Spravni akt muze byti zrusen nebo zmenen urad em ex officio v rarnei do z 0 rei hop r a va. Mer k 1 8) k tomu vyzaduje vyslovneho zmocneni zakonodarneho, jezto jinak by to znamenalo prakticky popreni materialni pravni moei spravnich aktu. Otazka postupu a forem spravniho procesu vubec je veci po s i t i v n i up r a v y. Analogie procesu soudniho je nepfipustna 9). Pri teto pfilezitosti je treba se zminiti 0 a n a log i i specialnich procesnich predpisu na jine pj'ipady. Hoe t z e 1 ji zasadne nevylucuje, tfeba ma 0 praktickem vykladu pouziti pochybnosti prave vzhledem k speeialite predpisu. Stejneho nazoru je i 0 analogii procesnich pfedpisu pro statni spravu v oboru sam 0 s p r a v y a naopak. Je patrne tfeba rozhodovati podle konkretnich okolnosti. Pojem spravniho Hzeni zahrnuje v sobe tedy v e s k e r 0 u tvorbu spravnich norem v oboru vefejne spravy. Shora jsem vsak uvedl, ze krome normotvorne einnosti je ve vefejne sprave obsazena tez einnost, jejimz vysledkem n e j sou spravni normy. We y r 10) tyto "fakticke" vykony, jako na Pl'. stavby budov, leceni nemocnych, skoini vyucovani atd., jsou-li provadeny verejnymi organy, chape jako vykony norem t. j. povinnosti ll ). 8} Tamtez, str. 58. Viz tez 18 0 pravni mod. S) Hoe t z e 1, Spravni pravo, str Dale ) Spravni rad, str ) Pro c h a z k a (Tvorba prava, str. 122) k tomu uvadi: "Sdilim pine We y r 0 v y rozpaky, mam-li rid, ze na Pl'. vyucovani deti statnimi uciteli je cinnost obdobna praci soudcu a spravnich uredniku a!lm n?r~?~,::orne cir;nosti vsech d~u normotvurcu. Je zde nebezpecenstvl pnhs hlubokeho rozporu se vzitou terminologii a pak obava ze pojem pravniho rizeni vymezime nadmiru siroce. Marne-li vsak odv~hu jiti ve formalnim mysleni do poslednich dusledku a jsme-li si toho ved?::;-i, ze p~~vl?-.i."flzeni" v l!ejsi~sin: sl~)va smyslu jest kazdy "pravni dej, POdmmuJIC} samostatny pravm nasledek, pak nase rozpaky od- 93

48 I k~yz,pfistoupim k teto koneepei, ktera znamena rozslreni pojmu SpraV?l~O proeesu na eely obor vefejne spravy12), pfeee - jak se dommvam - pojem povinnosti je pfflis siroky, aby mohl blize eh~~a~t,:ris?vati jednotlive spravni ukony jako stavby vseho druhu, poradam vystav, vyucovani v nejruznejsleh ucilistieh od obeenyeh skol po university, spravu statnieh lesu a statku atd., atd. Muze tedy jiti nejvyse 0 po u h Y for mal nip r inc i p, ktery naprosto n : s t a c ina b 1 i z s i 0 b s a h 0 v e r 0 z Ii sen i jed not liv y e h d r u h u s p r a v n i c inn 0 s t i, kde pak must nastoupiti mat e ria 1 n i k r i t e r i u m, eheeme-li je blize urciti. 20. Spl'avni fizeni trestni. 41. Pojem. - Princip legality, - Trestni fizeni spl'avni a soudnf. - 4? SP::av;ti delikty. Delikty polieejni a disciplinarni. - Typieky adminlstl'ativm tl'est. - Trest poradkovy. 41. ZVlastnim druhem spravniho hzeni je s p r a v n i f i zen i t res t n L Statni sprava ve sve bohate a rozmanit:e cinnosti matez tn;stni pravomoe, t. j., jak se bezn~ pravi, ma pravo trestati. Podle meho :rrinenf nejde tu 0 nejake pravo, nybrz 0 po v inn 0 s t. Timto tv~zemmse stavim na stanovisko 1 ega 1 i t y, kiera nen! v spravnim pravu trestnim vseobeene uznavana za platnou l ). Jsou to stopy palda~i.,r vyu~ovani deti nebo stavba budov jsou skutecnosti pravne ; atlvm, kt~l'e v maji vzapeti urcity pohyb v pravnim radu. Jsou, jak akt~:" r spravne pravi, vykonypravnich povinnosti, tedy solucnimi ~2) :r~m se ovilem ztoto.zlluje pojem verejne spl'avy a spl'avniho l'izem, Jezto s hlediska normativniho je verejna sprava chapana jako tvorba spravnich norem. Ukazuje se tu,.ze juristicke hledisko nestaci ~:"vmo 0 s<;>be k rozliseni jednotlivych pravnich pojmu, jak jsem ukazal ~l\?<l:. P?Jmu trestu, viny a j. Je nutno v takovych pripadech pouziti Jes e Jll1ych hledisk, na pl'. teleologickeho ci kausalniho.. 1) Tak na pl'. Hat s c h e k (Lehrbuch, str. 156) uznava platnost prin ~~pu le~alit,y jen u tak zv. policejniho bezpravi, ktere musi byti potresa;to~ mkoliv vilak u poluheho protipolicejniho chovani, kde podle jeho {?meni plati princip oportunity a kde se trestati nemusi. K u k u 1 a (Der erwval!ung~zwang, str. 53 an.) pak popira vubec pl'incip legality s oduv?dne~;m, :e sprava nesmi byti vazana povinnosti pouziti v konkret ~lm pnpade v svych prostredku, rna-ii vyhovovati pozadavkum zivotnim ennc: se :r;enicim. Naopak musi byti poskytnuta moznost, aby v konkr~tvl11m. prrpade s ohledem na dulezitejili zajmy, uzna-li to za :potrebne atycdekl~e, mohla prejiti nepatrne veci bez uplatneni donucovacich pros re u. 94 nazoru z dob policejniho statu, kdy byl vladnoucim p r in e i 1" o po r tun i t y. Jsem toho nazoru, ze jakakoliv oportunni uvaha je zasadne ve spravnim pravu trestnim vyloucena, protoze by znamenala poruseni povinnosti ufadu trestati. Otazkou legality, zejmena co se tyce vcieneni spravnich trestnieh norem druhotny<!h, zalozenych na obeene norme prvotni, do pravniho i'itdu zabyval se velmi podrobne We y r 2), zpusobem tak vycerpavajicim, ze neni tfeba uz niceho dodavati. Uvadim dale minenf Mer k 1 0 v 0 3 ), ktery rovnez prohlasuje, ze ph aplikaci trestnih(} prava spravniho plati princip legality stejne jako v trestnim pravu soudnim, je-ii tento princip vubee v ustave obsazen. Kazda trestnf norma spravni i soudnf musi spoclvati na zakone i co do skutkove podstaty i co do trestu. PH tom neni nezbytne nutno, aby vseeky trestni normy mely formu zakona. StaCi, je-ii ulozena trestni sankce' a skutkova podstata deliktu zalozena na zakone. Sama trestni norma muze mw i formu nafizenl Jde-li pak 0 poruseni gener<ilni trestni normy, musf byti v trestnim fizeni stanoveno, ze jednani je sku"" tecne trestne: trestni vyrok musi byti v kazdem jednotlivem pfipade konkretisaci generaini normy, jez spociva na zakoneeh. Mer k 1 tak vyjadfil jasne, ze co do legality neni mezi trestnim pravem spravnlm a soudnim vubee rozdflu. Plati-li tedy ve spravnim pravu trestnim bezvyhradne princi1" legality, statni sprava must trestati, nastanou-li urcite okolnosti, s nimiz je podle platnyeh norem spojen spravni trest jako pravni nasledek. Konkretne tyto okolnosti vymezuji pfislusne spravni normy ve sve podmiiiujici cash (je-ii A), pfi cemz podminena cast normy (ma byti B), stanovi povinnost statni spravy uloziti tresl Nelisi se tedy schema obecne trestni normy konstruktivne nijak od kterekoliv jine pravni normy. Rozdil je jen obsahov:y,. V tom, ze podminena cast normy urcuje vzdyeky po v inn 0 s t statni spravy vysloviti trest. Lze tedy trestni normu spravni vyjadfiti schematicky takto: je-ii A, ma statni sprava trestati. o tom, kdy a koho ma stat frestati, obsahuje blizsi ustanoveni konkretni trestni norma ve sve podmiiiujici casti (je-li A), prave tak jako 0 zpusobu a vysi trestu podminena cast normy (ma byti B). Jaky je rozdil mezi' t res t n i nor m 0 u s p r a v n f a sou d n i? Je tu rovnez rozdfl jen obsahovy; schema trestni normy je: je-li A, ma soud trestati. Podminena cast normy vyslovuje povinnost soudu trestati, nastane-li skutkovy stay obsazeny v podmiiiujici casti normy. 2) We y r, Kl'itika cis. nar. 96/1854, str ) Mer k 1, II., stl'. 11 a n. Viz blize tez muj Nastin, str. 21 a n. 95-

49 Tento rozdil mezi trestnf normou spravni a soudni se vsak v obvykle systematice prava procesniho (formalniho) a hmotneho {materialniho) bude jeviti jako rozdil pfislusnosti, rozdil formalni se vsemi dusledky z toho plynoudmi. Pokud pak jde 0 rozdil mezi spravnim rizenim trestnim a soudnim rizen'im trestnim, uvadim 4 ): Pravrii rad ma na poruseni nekterych norem, a~ prvotnych ci dru?o~nfch, t res t n i is an k c e. V charakteru techto norem, krome Jejlch st1.lpiiovitosti neni rozdilu. Urci-li nyni vule zakonodarcova, ze porus~ni urcite normy ma trestati bud' soud nebo urad spravni, nezbyva nez uvazovati 0 tomto normativnim stavu a spokojiti.se zcela prostym vysvetlenim: normy, jichz poruseni trestaji urady spravni, tfeba zaraditi do prav~ spravniho, ~ormy, jich~ po:u~eni tresta sou d do trestniho p r a vas 0 u d nih o. Prohlasl-h zltra zakonodarce 'ze vsechny trestne ciny trestaji soudy, nebude vubec trestniho p;ava spravniho. Naopak budou-li povereny trestanim vsech deliktu urady spravni, bude.nutno mluviti jen 0 trestnim pravu spravnim. Na pojmove podstate techto norem se vsak tim nic nemeni, at jsou zarazeny do prava spravniho nebo trestniho. Bude tu snad jiny zpusob trestniho fizeni a j~ne nasled~y t~~stu, jez platny pravni fad upravuje jinak pro dehkty soudm a Jmak pro deukty spravni. 42. K poj mu s p r a v n i c h.. c.l.e.i i k t 11'),. ktery souv,isi bez~rostfedne s otazkou rozdilu spravniho a soudniho fizem trestmho, lze s hlediska legis latae uvesti, ze delikty sverene k trestani soudum jsou v zasade zavaznejsim porusenim pravniho fadu s hiediska ustredniho postulatu statniho, kdezk> delikty spravni znamenaji mene zavazne poruseni spnivniho radu, jsou to tedy jakesi ne p a tr n eve cit res t n 1. Je tu jen rozdil kvantitativni. Hranice mezi obema druhy deliktu v tomto materialnim smyslu je relativni, pohybliva. Presto vsak mozno urciti aspon pfiblizne, kde se naleza. Zakonodarce totiz jiste nepfikaze spravnim uradum ke stihani a trestani zlocin vrazdy nebo zlocin proti bezpecnosti statu. Proc? Protoze spravni fizeni trestnf a spravni pravo trestnf technicky nedostacuje k vysetreni a potrestani takovych s hlediska statu vysoce dulezitych trestnich Cinu. Spravni pravo irestni hmotne i formalni nepocita s tak zavaznymi delikty, je u r c e nos v 0 j i t e c h n i c k 0 u p 0 v a h 0 u k rychlemu zakroku trestnimu v jednoduchych a nepatrnych trestnich vece.ch, je v zasade r i zen i mop res t u p c i c h. Byla-li by statni sprava vybavena tak presnym a detailnim norn1ativnim materialem v obo- 96 4) Viz tez muj Nastin, str ) Tamtez, str. 54 a n. ru trestniho prava jako soudy, zmizel by vubec tento technicky rozdil a protoze neni pojmoveho rozdilu mezi trestnim pravem spravnim a soudnim, mohlo by ji byti svereno stihanf a trestani nejzavaznejsich trestnich veci prave tak jako soudum. Zakonodarce dnes ma ovsem na zreteli tuto okolnost a proto prohlasi za delikt spravni jen takovy trestni cin, 0 nemz vi, ze vzhledem k jednoduchosti a mens! zavaznosti jeho bude takto dostatecne splnen licel zakonodarcem sledovany. J de tu tedy o. liv~i:u ciste u eel 0 v 0 u. Zakonodarce presprilis opatrny svefi trestam nektere veci soudum, zatim co zakonodarci mene skrupulosnimu stan v podobnem pfipade spravni stihanf a spravnf trest. ~v~ome t.oho bude zakonodarce pfihlizeti i k vets! rychlosti a tedy UCInnostI spravniho fizeni trestniho a k jinym dalsfm rozdilum (na pro nepodminenosti spravniho trestu a pod.). To jsou, domnivam se, momenty pusobici na livahy zakonodarcovy pfi rozhodovani, ma-ii ten nebo onen trestni cin prohlasiti za spravni nebo soudnf delikt. Proto n e 1z e pre s n e u rei t i h ran i c i m e z i 0 b e mad r u h y del i k t u p 0 s t ran e e mat e ria 1 n 1. Rozdil nelze hledati ani v sub j e k t i v n i c hz n ac i c h deliktu, ve forme zavineni a!d. RozdiI tento je opet jen plynuly, protoze u deliktu spravn;ch se nekdy vyskytuji tytez formy viny jako u deliktu soudmch, a v podstate opet jen kvantitativni, protoze zakonodarce tu zpravidla na subjektivnf stranku deliktu neklade duraz a spokojuje se nejcasteji potrestanim jiz tam, kde byl zjisten objektivni skutkovy stav.. Z~yva j este ucini ti zmfnku 0 vzaj emnem vztahu. del i k t 11 ~ p r a v n i c hap 0 Ii c e j n i c h. Rozdilu pojmoveho tu nenl Je Jen rozdh obsahovy, ktery je tyz jako mezi s p r a v 0 u a pol i c i 1. J~ou tedy delikty policejni urcitou obsahovou vyseci deliktu sprav ~llch. TeJ.?-' kdo n:-a.n~ mysli? ~ 1 i k t Y s P r a v n i a oznacuje je Jak??e,~;kty pohcejm,v dopous~l se nepfesnosti. Vyrazu "delikty pohcejm v?y!o by mozno pouzlti pro vsecky delikty spravni jen!e~d!, m~h-h bychom na mysli policii jako imanentni princip ver~jn~ spravy ve smy.slu, Hoe t z 10 v e, ktery je vyrazem preventlv~;ho ~ebo repres~v~lho char~kteru cinnosti spravni vubec a patn k }ednom';l. z }ejlch znaku. Tfeba ovsem pfipomenouti, ze te?to pojem pollele Je 0 b s a h 0 v e sir 13 i a nekryje se s pojmovym obsahem policie v obvyklem (uzsim) vyznamu. Tfeba jeste se zminiti 0 pomeru spravnich deliktu a.sle 1 i k t u dis c i P lin a r n i c h. Rozdil mezi spravnim deliktem a del~kt~:n; disci~~~narnim je sice vetsi nez mezi deliktem spravnim a yohcejmm v UZSlm smyslu, avsak mensi nez mezi deliktem spravmm a soudnim. Delikty disciplinarni jsou totiz delikty spravni (ne-., Poilv;\r: Spravni prayq, 97

50 jsou trestany soudne), ale je pro ne predepsano zvlastni fizeni zcela rozdilne od fizeni 0 spravnich deliktech. Rovnez i tresty jsou pak zcela jineho razu nez tresty ukladane pro delikty spravni. pelikty disciplinarni lze spolu s delikty spravnimi zaraditi pod sirsi pojem s p r a v n i c h deli k t u v sirs f m s my s 1 u. S p r a v n f t res t je - obecne receno - urcitou rea k ci s p r a v n i c h 0 r g a n u v pfipade poruseni povinnosti uiozene spravni normou. Takovych reakci je vsak vice druhu. Je to predevsim trest administrativni, dale trest poradkovy, jako opatreni donucovaci a exekucni, trest disciplinarni a pod. 6 ). Abychom mohli stanoviti presny pomer a hranice jednotlivych druhu techto administrativnfch zakroku, bude nutno urciti nejprve pojem administrajivnihotl"estu v,nejsirsim s m y s lu. V tomto tozsahu muze se administrativmtrest formulovati jako trest ukladl;lnyspravnimiorgany pro por use n i s p r a v nip 0 v inn 0 s t i, ph cemz!~est cmpem~ j a~~ urcitou ujtnu majetkovou ci osobni. Jsou to tedy tn prvky, kte;.-e.tvorl podstatne pojmove znaky administrativniho trestu: 1. admlmstrativni organ ukladajici, 2. ujmu osobni ci. majetkovou,oznacenou zakonodarcem jako trest, spojeriou 3. s porusenim povinnosti ob., sazene ve spravni norme.. Do pojmu administrativniho trestu v nejsirsim smyslu spa?a predevsim t y pic k y ad mini s t rat i v ni t res! ve ;r1~sti?-lm s]ova smyslu, ktery ma na mysli take vetsina autoru, zabyva-h se touto otazkou. Tento administrativni trest v uzsim smyslu vyznacuje se totiz nekterymi charakteristickymi znaky: trestajicim subjektem je tul) pr av n i u r a, d ~ ~de 0 ~kute,cny admi~istrativni trest, ktery je ukiadan za spacham s p r a v nih 0 d e 11 k t u. Za typicky spravni trest lze tedy povazovati u rc i.to1!.. majetk ov 0 u ne boo sob n i u j m u (zpravidla pokutu nebo tr:~t vezeni) oznacenou zakonodarcem jako t res t, kterou UlOZll spra~ni urad.ve spravnit;ltr,estn.~ii1r~.ze~i podi~ p r inc i p u 1 ega 1 i t y z asp r a v n 1 d e 11 k t,. Jenoz skutkova podstataje urcena spravni normou.. Pokud jde 0 t. zv. po li c ejn.i"tl"es~, ~e )eho P?mer k adt;iinistrativnimu trestu tyz, jako pomer p011ce]mho dehktu k spravnimu deliktu a policie ke sprave. Typickemu spravnimu trestu stoji nejblize t. zv. tr est por a d k 0 v Y s nimz se setkavame v oblasti spravniho donuceni, jemuz bylq' v literature prava spravniho venovano hodne pozor- 6) Viz moji studii 0 administrativnich trestech, Mod. stat. r. 1940, str. 33 a n. 98 nosti 7). Podstata spnivniho donuceni spociv~ v li (\ e 1 u,. jehoz spineni chce verejna sprava dosahnouti. Tim ucelem pak je pfinutiti povinnostni subjekt ke spineni povinnosti, stanovene spravni normou. Muze se tak stati bud' p rim 0 nebo n e p rim o. Podle toho se pak mluvi 0 donuceni pfimem tam, kde jde 0 prime donuceni povinnostniho subjektu nebo neprimem. Prostredkem nepfimeho donuceni je pohruzka nebo u I 0 zen i po r a d k 0 v e hot res tu. Organ verejne spnlvy rna za to,- ze povinnostni subjekt radeji splni puvodni povinnost, protoze mu bude jasno, ze liknavost bude miti vzapeti dalsi nephjemnosti (poradkove tresty) a ze kone<:! koncu puvodni povinnost bude musit stejne splnit. Mlizeme tedy definovati poradkovy trest jako prostredek, jehoz verejna sprava pouziva k tomu, aby 1 i k n a v y p 0 v inn 0 s t n i sub j e k t pfinutila k spineni povlnnosti. Lze tedy shrnouti: S p r a v n i r i zen i t res t n i j e p 0 j m 0 v a soucast spravniho flzeni. Jeho vysledkem je tvorba t. zv. s p r a v n i c h t res t n i c h nor e m, t. j. s p r a v n i c h a k t u, z j i s e u j i c i c h P 0 r use n i s p r a v nip 0 v inn 0 s t i a 0 b s a hujicich zaroven trestni sankci. 21. Spravni f.izeni exekucni. 43. Exekuce jako vykon norem; jako donucovani k pineni povinnosti. Exekuce a spravni trest. - Druhy exekuce; 43. V souvislosti se spravnim Hzenim je tfeba promluviti tez o r i zen ivy k 0 n a v a c i m c i ex e k u c n i m. Pbdle W e y r a 1), ktery pojmu exekuce venoval zviastni pozornost, rna exekuce nekolikery vyznam. W ey r pravf):.. V nejsirsim smyslu rozumeti jest exekuci v y k 0 nee h k 0 I i, v uzsim normativnim smyslu mozno jf rozumeti povsechne vykon p 0 v inn 0 s t i, v nejuzsim, 7) Pl'islusnou literaturu viz v mem prispevku do Lastovkovy pocty (Bratislava 1936) 0 spravnim donuceni poradkovym trestem, str. 307 a n. Zde uvadim jen prikladem: Her r n r itt, Das Verwaltungsverfahren, str. 235 an., Hoe t z e 1, Exekuce politicka, Slovnik ver. prav.a, 1., Zaruky a exekucni prostredky v rakouskem pravu spravnim str. 53 a ';1', P r a z a k, R~kous~e p~avo spravni, 1., str. 202, W 'e y r, St~die k po Jmu, exekuce, Vedecka rocenka pray. fakulty M. U., VIII., str. 14 an., Spravni rad, str. 198 a n. 1) Studie k pojmu exekuce, Vedecka rocenka pravnicke fakulty MU, r. VIII.I29. 2) Spravni rad, \str. 171 a n. 99

51 jurlstlck~m smysiu Jest pak vynucov~nim povinziostf na povlnnostnich subjektech sestrany vefejnych organu (statu). V drumm, zde uvedenem smyslu, jevi se tudiz exekuce jako vykon norem, ponevadz prave norma neni nielm jinym, nez vyrazem neceho co rna byti, a obsah toho, co rna byti, jevi se byti povinnosti (neei). Obsah ten muze vsak spocivati bud: v nor mo t v 0 r nee inn 0 s t i nebo einnosti jineho druhu. Ona zahrnuje v sobe vsecky pfipady t. zv. aplikace chi konkretisace prava, t. j. pfipady, kdy tvorba druhotnych a konkretnich norem, (typy: soudni rozsudky a spravni rozhodnuti) deje se na zaklade vysi'llch obecnych norem (typ: zakon) a jevi se zaroveii jako 0 r g ann i p 0 v inn 0 s t podruznych normotvurcu (typy: soudcove a spravni ufednici). Toto zahrnuje v so be vsecky ostatni einnosti, ktere nelze jiz chapat jako normotvorbu a ktere a contrario teto normotvorby je mozno zvati fa k tic k e. ~em patti vykony ("pinene) vseho druhu, placeni penez, ruzne prace atd. Vznledem K tomu, ze temito vykony ptlslusna konkretni druhotna norma chi subjektivni povinnost zamka, lze vykony ty (pokud jsou positivnimi, t. j. spoeivajl v nejake facere), zvatll SOL U C n 1 m 1. Pokud jde 0 exekuci v nejuzslm, junstlckem smyslu, muze bytl a byva zpravidla postup (proces, flzem), jimz uskutecnuje se zmlnene donucovani, upraven zvlastnimi (speclalnimi) normaml, ktere Jako procesni normy zvlastmho druhu lze rozezmlvat od procesnich norem, upravujiclch tvorbu norem, (prvotmch nebo aruhotnych, obecnycn nebo konkretmch). 'l'akovymi procesmmi normami JSou ruzne "Jednacl" fady (parlamentni a Jme), pak clvlini a tresmi rady soudm; proti mm StOJl exekucm tady v uziilm smyslu, t. j. sounrny norem, upravujlclcn Slce take urc!ty postup (n;;:;em), Jen.: neznamena vsak JIZ normotvorbu, nybrz naopak pi'oces, JllHZ zamkajl normy lkonkretni, druhome, t. j, supjektlvm povmnosti pravni).",. K We y r 0 v u roztfid.eni poznamenavam,' ie' pojem exekuce v ~nrsim smyslu, kteryznamena vykon normy spmemm povlnnostl, Je temet totez, co Jsem nazval Jmde") objektlvm apllkaci. llozdll Je jen v tom, ze We y r ptlhlizi K vysledku apllkacmho pochodu, kdezto ja jsem zduraziloval prave jen aplikacm pochod ptedchazejiciho vykonu ci nevykonu povinnosti v norme oosazene. Pro nas rna tu vsak vyznam Jen tretl druh W e y r 0 va pojeti exekuce a to jeste jen one exekucni hzeni, ktere provadeji organy vefejne spravy na rozdil od exekuce soudni, vykonavane soudy. Mer k 14) definuje tuto exekuci jako exekutivni jednani, kterym 3) Viz mou studii 0 aplikaci pnivnfch norem, Casopis pro pro a st. vedu r ) Mer k 1, II., str ,Had postupuje za pouzitf donucovaci moci proti povinnostnim1.1, svoji povinnost vsak porusivsimu subjektu, a to za tim ucelem, aby byl uskutecnen stay pravem vyzadovany Pro exekuci jest pojmove charakteristicke pfedevsim - pray! Mer k 1 - ze jest ex e k uti v n f m aktem. V postupujici fade spravnlch aktlr jest exekuce aktem poslednim, a to aktem, ktery jest podmfnen fadou vyssfch aktu, ktery vsak sam nepodmiiluje Mdny daisi nizsl akt. V dusledku tohoto sveho postaveni, jez zaujima ve stupnovite vystavbe pravnich zievu, neni exekuce pravni normou, i kdyz ovsem rna, jakozto nesporny pravni akt, plnou pravni relevanci. Na rozdfl od prvotnych aktu (opatreni a rozsudku) nemohou exekueni akty slouziti za zaklad dalsfch akh'i.. Rozhodnuti, jimz spravni urad vyslovuje povinnost zaplatiti urcity peniz, jest proveditelne; phpadne ex"kucnf zqhaveni uhslusne uenezni castky iest vsak akt, ktery nelze jiz dale provestl - A dalepravi Mer k 1 5 ): "Ma-li se zpravidla za to, ze exekuce jest pouhou zavereenou procp.".:ni fazi. jde o nazor ktery naprosto neodpovida onomu systematickemu postaveni, ktere e~ekuce zauiima ve stupilovite vvstavbe uravnich zievu. Uvedeny nazor prehlfzl. ze exekucnf ;ednani predstavuii samostatnv stupeil pravniho l'adu, steine iako jej predstavuji ony akty, ktere exekucnim iednanim predchazelv, a to stupen. ternto akt;":tm podfazeny a vzdajeny od nich steine jako jsou tyto akty vzda.lene od spra~niho zakona, jeiz provl'ideji. Spravni exekuce predstavuje - paraleine se spravnjil!'!rest;m - zvl~st?i, spravni,~kt; Tento zviastni spravni akt dochazl sveho uskutecnem ve zvlastm forme: ve spravnim fizeni exekuenim, tvoficim odvetvi spravniho fizeni vubec." Sed 1 ace k 6) zna exekuci v uzsim a sirsim smyslu: "Exekuce v sirsim smyslu je spineni povinnosti vubec, ale tato miize pozusthati tez ve vydani normy, takze sply-va s aplikaci. Je vyiouciti toto spoleene pole s aplikaci a co zustava, je exekuce v u~sf~ slova smyslu tedy spineni povinnostf razu "faktickeho", t. J. cmnost, ktera ;ede ke splnemi podminene skutkove yodstat~, neni,n?r:n ou," Krome tohoto,obecneho pojmu exekuce zna Sed 1 ace k Jeste exekuci jako donuceni, jez predpoklada jeste existence ~a~kcni n?~y; jejiz podmiilujicf skutkovou podstatou je nesplnena po?il!mena skutkova podstata normy ukladajici povinnost. Ro~;zna~a pak donuceni pfime a nepfime. Jeho vyvody se VZtahUJl ovsem na exekuci soudni, avsak pojmove tu neni!ozdilu., Hoe t z e 17) pojima exekuci s hledlska mocenskeho, tedy ne 5) Tamtez, str ) Obcanske pravo cs1., str ) Spravni pravo, str. 357 a n. tot

52 ryze juristiekeho a zahrnuje do ni ex e k u c n i a k t y s p r a v n i V u bee. Jeho koneepee je tedy sirs! nez We y r 0 va. Pray!:,$tat mme zasahovati do maietkove a osobni svobody obcanovy bud' proto, aby proti jeho vuli unnil zadost povinnosti predem formalisovane at pravoplatne, at nenravoplatne anebo tak, ze nueeny zasah se deie bez intervenee aktu povinnost obeanovu predem ureujfeiho. Positivni pravc) muze obou ZPlisoh zasahu upraviti zeela rozdflne. Tak ie tomu i u nas, kde prvni prspad predstavuie exekuei, jiz se dostalo zvlastni unravy. odlisne od phpadu pflmeho uplatneni statni moei. Je tfeba dulezityeh duvodu, aby stat omezoval obeana primo. Vrehnostensky akt individualnf je pravidelnou formou omezuifdch styku vel'eine moei s obeanem. nikoli pfime jednani. bezorostfedni zasah. PovazUve;sf iest situace uri be z pro s t red n i c h proievech vereine moei. Chybv tu sp<lchane ;sou noofloade neodcinitelne (factum infectllm fieri neauit). 2e se vzdy mezi vseobecnounormou (zakon. nahzeni) a donucovaci zasah nevsunu;e konkretnf vrchnostensky akt. vvsvetluie se tfm. ze oredehozi rozkaz nebo zakaz bv bvl n e m 0 z n Y Df bo n e u eel n y (zufivee nasilim odvede se do bhizince', ooilee da se do. polieeiniho usehovani, divoke zvffe unikle z klece se utratf. aniz se jeho vlastniku da napfed rozkaz, aby sam zjednal napravu). Vynucovati snlneni vrchnostenskych aktu path k neichilezitejsim pravum statu. jenz jen zcela vyiimecne pl'ipousti tato prava jinym subjektum samospravnym svazum)." Poiem soravni exekuce lezi v tesne souvislosti s 0 r a v nih 0 t res t u. Shora jsem l'ekl. ze don u c en i neni jen znakem polieie. nybrz vefeine soravy vubec. D0n11covaciprostredky jsou oak spravni trest a soravnt exekllce. Mer k 1 8) pray! vystizne: "Exekuce i trest vykazuii spolecny ueel. jsouce reake! uradu uradu onroti. individualnf neooslusnosti. Trest vylueei exekuci a naooak. Exekuce rna za ucel zjednati onen stay, ktery mel uskuteeniti oovinnm:;tni subiekt, kdezto trest dava vzniknouti namfsto stavu, jenz mel byti uskutee-. nen. jinemu stavu, ktery se pocifuje se strany povinnostnich subjektu jako z10. Lze Hei, ze exekuee uskuteenuie ukoly, ktere mel uskuteeniti povinnostnisubjekt; exekucnim zabavenim se uspokojuje veritel, ktery mel byti uspokojen povinnostnim subjektem." Exekuee je tedy (stejne jako trest) n a s 1 e d kern n e s pin e n e po vi n n 0 8t i. Ji se aoem: stay, ktery mel nastati splnenim povinnosti povinnostniho subjektu. J e tfeba zdurazniti, ze exekuce n en i nikdy s pin e n i m teto povinnosti v pravem siova smyslu, 102 S) N. u. m., II., str n,ybd jak pravi Mer k 1 9 ), povinnosti. pouhym sur 0 gat e m pineni teto ' Exekuce muze byti, jak zduraznil Hoe t z e 1, bud be z p r o~ s t I' e d n i m d u s 1 e d kern nesplnene povinnosti, nebo muze byti zavisla jeste na for mal n i m a k t u, urcujicim, ze exekuee se ma provesti. V tomto phpade jde 0 pravotvorny akt, jehoz vykonem je prave exekuee. Rozdil v obou pripadech je prave ten, ze v prvem je exekuce vykonem normy hierarehieky vyssi, v druhem pfipade hierarch icky nizsi. Druhy exekuee jsou ruzne. Bud' to muze byti n a h r a d n i v y k 0 n spocivajicf v tom, ze urad sam provede ukon, jimz byl uekdo povinen, na utraty tohoto povinnostniho subjektu. Jinym druhem exekuce je p I' i m e (b e z pro s t I' e d n i) don u e e n i, kde urad vynuti osobni vyplneni povinnosti (na pl'. nucene predvedeni osoby predvolane k uradu, rozptyleni davu, ktery neuposleeh policejni vyzvy k rozchodu atd.). Mer kilo) spravne zd(jraznuje, ze pfime donuceni muze se tykati nejen norem individualnieh, nybd i genen'llnich a ze pak znamena totez, co e x e k u c n i don u c e n 1. Jinym druhem exekuce je da.le t. zv. don u e 0 va c 1. t res t, 0 nemz byla zminka dfive. Zde staci opakovati, ze 0 donucovacim trestu mluvi se v pripade, v Iiemz urad uklada povinnostnimu subjektu urcity trest jakozto z10, jimz se ma na povinnostnim subjektu vynutiti urcite plneni. Uskuteeni-li se plneni, trest odpada. Zaverem lze zdurazniti, z e ex e k u c n i m ri zen i m s p r a v n Ji m ve vlastnim smyslu jako ty pic k y m se rozumi fizeni, jehoz u eel em je v y nut i tis pin e nip 0 vi n nos t i u 1 0- zene povinnostnimu subjektu jinou spravni norm 0 u. V tomto smyslu odpovida pojem exekueniho fizeni We y r 0- v u exekucnimu fizeni v nejuzsim smyslu a v Sed 1 a c k 0 v e exekuci jako donueeni, (pokud jde ovsem 0 rovnez pojeti Mer k 1 0 v u. exekuei spravni) a Literatura k casti 3., kap. II.: G rna, Prejudicialita v civilnim fizeni, Brno 1930, Hat s c he k J., Lehrbuch des deutschen Verwaltungsrechtes, Lipsko-Erlangen 1922, Her r n r itt HermannR., Das Verwaltungsverfahren, Viden 1932, Hoe t z e 1, Zaruky a exekucni prostfedky v rakouskem pravu spravnim, Praha 1915, K r be k Ivo, Diskrecionaocjena, Zahfeb 1937, K u k u 1 a, Der Verwaltungszwang, Viden 1918, We y r, Spravni fad, Brno 1930, Kritika cis. nafizeni z 20. dubna 1854 c. 96 f. Z., Publikace II. sjezdu csl. pravniku v Brne 1925; 9) Tamtez, str ) N. u. m., str