PRŮBĚŽNÉ SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ VYROBY OCELI - JEDEN Z VÝZNAMNÝCH PŘEDPOKLADŮ ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNOSTI VÝROBY.

Transkript

1 PRŮBĚŽNÉ SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ VYROBY OCELI - JEDEN Z VÝZNAMNÝCH PŘEDPOKLADŮ ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNOSTI VÝROBY. Václav Kafka */ Zdeněk Bůžek **/ Ludvík Martínek ***/ Pavel Fila ***/ Vladimír Bail ****/ Libor Čamek ****/ */ RACIO & RACIO,Vnitřní 732, Orlová, ČR **/ VŠB TU, 17.listopadu 15, Ostrava Poruba, ČR ***/ ŽĎAS a.s.,strojírenská 6, ŽĎÁR nad Sázavou, ČR ****/ VÍTKOVICE a.s.,pohraniční 20, Ostrava Vítkovice, ČR Abstrakt Our paper is about the most important goal of all bussines entities how to increase the Company s worth and thus obtain the maximum benefit for the shareholders. Our analysis starts from the assumption that the continuous improvement of the Company s worth is directly connected with the need for continuos monitoring of operating cost and management of cost minimization. The next section deals with the known and normally used in the steel industry, financial analysis tools. (Method of recording of operating costs and operational management of important process factors). The analysis suggests, how these tools can be effectively used in the described approach. The important conclusion in this section is that these tools alone do not have the desired impact, and that as they are presently used, they could not lead to the expected benefit. The focus of the present work is to put a new light on the previously developed method for continuous monitoring of selected and most important operating cost factors for single heats on melting furnaces. It is evident that this newly developed method continuously monitors operating costs, analyses the reasons for a deviation from the given standard and suggests meaninfull managerial actions for the process improvement. Therefore, the most important goal of all bussines entities how to increase the Company s worth and thus obtain the maximum benefit for the shareholders, could be achieved. The last section descibes the present situation of implementing of this novel method in the Electric Arc Furnace plant in ZDAS a.s. and Basic Oxygen plant in VITKOVICE a.s. 1. UVOD Je známou skutečností,že zhotovení a následný očekávaný prodej jakéhokoli výrobku má v zásadě dvě navzájem spojené stránky. První je samozřejmě rigorózní splnění požadavků

2 zákazníka na jeho kvalitu,termínu dodávky,zajištění servisních služeb apod. Druhou stránkou je zajištění jeho výroby s takovými náklady,které umožní jeho prodej s odpovídající mírou zisku pro vyrábějící společnost. Připomeneme-li si,že prakticky veškeré výrobní společnosti chtějí zvyšovat své bohatství pak to přirozeně znamená,že náklady,za něž má být daný výrobek pořízen by měly být minimální. Dodáme-li,že snaha o zvyšování bohatství výrobních společností není jednorázová, ale průběžná a trvalá pak také náklady,za,které je příslušný výrobek vyráběn by měly být trvale a průběžně minimalizovány. Stojíme tedy ve výrobě oceli před otázkou zajišťování její produkce s: - minimálními náklady - tyto minimální náklady výroby zajišťovat průběžně (trvale) Úlohu lze tedy rámcově pojmenovat jako průběžné zajištění výroby oceli s minimálními náklady. Prvním a naprosto nezbytným předpokladem průběžného zajištění výroby s minimálními náklady je průběžné měření jejich výše. Je zřejmé,že chci-li jakoukoli hodnotu průběžně minimalizovat (nebo-li řídit) pak ji musím nejprve průběžně měřit. Nejdříve je třeba posoudit jak umožňují zajistit plnění tohoto úkolu - měření nákladů a jejich následné minimalizace - stávající používané nástroje uplatňované v naších ocelárnách.těmito nástroji myslíme především metodu registrace nákladů pomocí účetní evidence. 2. MOŽNOSTI PRŮBĚŽNÉHO ZAJIŠTĚNÍ VÝROBY OCELI S MINIMÁLNÍMI NÁKLADY VYUŽITÍM STÁVAJÍCÍCH METOD PŘEDEVŠÍM PRVOTNÍ A ÚČETNÍ EVIDENCE

3 O metodě účetní evidence nelze prohlásit,že nákladová čerpání průběžně neměří a její cílené využití nevede k minimalizaci nákladů v ocelárnách.náklady na příslušných účtech systému účetní evidence jsou bezesporu evidovány průběžně (kupříkladu denně) tak jak přicházejí do nákladového střediska příslušné účetní doklady. V časových obdobích - především rok - je vyhotovován pro nákladové středisko (kupříkladu ocelárnu celkem) základní účetní výkaz zisku a ztrát (tzv.výsledovka), který komplexně charakterizuje účinnost ekonomického hospodaření v tomto období. Podobné výkazy - s menší vypovídací hodnotou - jsou sestavovány za pololetí,čtvrtletí a měsíc. Pochopitelně,že jejich výsledky jsou v uvedených časových intervalech analyzovány a je snaha přijmout opatření, která povedou v následujícím období (rok, kvartál, měsíc) k minimalizaci nákladů posuzovaného nákladového střediska (kupříkladu ocelárna celkem). Skutečností je,že tyto analýzy jsou prováděny za relativně dlouhá období a poučení z nich plynoucí jsou přijímána pro následná období.účetní evidence nepostihuje základní jednotku čerpání nákladů a tou je základní výrobní cyklus - tedy tavba při výrobě tekuté fáze,sekvence na ZPO apod. Na obranu metody účetní evidence je třeba uvést,že její základní úloha je definována zcela jinak a je určena k měření účinnosti ekonomického hospodaření nákladových jednotek jako celku. Pracovníci oceláren jsou si vesměs vědomi nutnosti zajišťování výroby oceli s minimálními náklady. V řadě případů se proto snaží s uplatněním pomocných nástrojů řídit čerpání nákladů. Využívají k tomu různé pomocné evidence kupříkladu sledování životnosti vyzdívek elektrických obloukových pecí, konvertorů, pánví, sledování spotřeby grafitových elektrod a pod. K tomuto účelu slouží také různé pomocné výrobní evidence spotřeby vsázkových komponent,kovových a nekovových přísad a jejich srovnávání se spotřebou předpokládanou v technicko hospodářských normách a pod. Tyto metody jsou v některých ocelárnách poměrně podrobně rozpracovány a v zásadě mnohdy nemálo přispívají k minimalizaci nákladů výroby. Nicméně všechna tato dobře míněná dílčí sledování jednotlivých faktorů výrobního pochodu s následnou mnohdy přímou zainteresovaností příslušných pracovníků na minimalizaci jejich spotřeby trpí obecně zejména těmito nedostatky: - nekomplexností sledování - jistou vzdáleností od vlastního výrobního pochodu (od základního výrobního cyklu kupříkladu tavby) 2.1 Rizika úsilí o docílením úspor sledováním a hodnocením pouze jednoho nebo několika dílčích faktorů výrobního procesu Je známou skutečností,že když se snažíme snižovat náklady pouze u jednoho nebo několika výrobních faktorů, (kupříkladu spotřebu grafitových elektrod u elektrických obloukových pecí) může to vést ke zvyšování jiného nebo jiných druhů nákladů ( třeba spotřeby elektrické energie,opotřebení vyzdívky stěn apod.).pokud tyto druhy nákladů také nejsou předmětem vzpomínaného sledování a následného hodnocení tak uvedenou skutečnost nemůžeme zjistit.. Skutečností je,že řadu souvislostí jak se jednotlivé výrobní faktory ve výrobním procesu ovlivňují navzájem mnohdy nelze předem předvídat.navíc je třeba uvést,že ještě dnes leckde přetrvává sledování (a následné vyhodnocování) pouze naturálního ukazatele,kupříkladu vzpomínaná životnost vyzdívky pece nebo pánví.také u spotřeby grafitových elektrod se až v posledních letech začíná používat ukazatel nákladový ( spotřebované elektrody v Kč vztažené na tunu tekuté fáze) oproti dosud poměrně vžitému ukazateli spotřeby grafitových elektrod v kg vztažených na 1 t tekuté fáze. Uvedené příklady byť sebelépe míněné a částečně jistě vedoucí k dílčím úspěchům ve snižování nákladů - dokládají nutnost komplexního přístupu. Komplexním přístupem se myslí

4 nákladové měření a hodnocení prakticky všech výrobních faktorů,které se tou nebo onou měrou spolupodílejí na zajištění výrobního procesu. Prakticky to znamená sledování všech nákladů,které se přímo podílejí na výrobním procesu. To znamená náklady na vsázku, přísady, tavící energii, náklady na analýzy, technologická měření apod. Nemá asi smysl vztahovat k výrobnímu procesu náklady finančního charakteru, režie závodové, divizní a vedení společnosti.není také nezbytné posuzování některých dalších režijních nákladů výrobního střediska jako jsou režijní energie,režijní materiál apod. (To samozřejmě neznamená,že tyto oblasti nákladů nemají být podrobeny rigoróznímu pohledu. Mnohdy je toto právě oblast,kde je možné rázným opatřením docílit nemalé nákladové úspory).takto výše definované náklady jsme si pak nazvali neúplné vlastní náklady. 2.2 Problémy vzdálenosti od výrobního procesu Představme si hypoteticky,že skutečně existuje ocelárna,která eviduje (podle stávající metodiky) veškeré data o vývoji dílčích faktorů výrobního procesu a provádí jejich analýzu spojenou s následnou realizací zásahů do výrobního procesu.přidejme navíc,že tyto dílčí výrobní faktory budou ohodnoceny příslušnými cenami. To by mělo za následek,že prakticky předmětem sledování budou (při jejich součtu) výše uváděné neúplné vlastní náklady. Tato úvaha a možný závěr,že bychom získali neúplné vlastní náklady vyráběné oceli je skutečně hypotetická. Je třeba si uvědomit,že vyhodnocování evidence dříve uváděných dílčích výrobních faktorů se provádí v jistém časovém intervalu.dokumentujme si to na následujících příkladech. Uvádí-li se kupříkladu životnost vyzdívky stěn EOP 64 taveb znamená to,že uvedený ukazatel je možné zjistit minimálně až po 8 dnech (při průměrné době tavby 3 hod a nepřetržitém provozu v ocelárně). Ještě delší musí být registrovaná doba na zjištění spotřeby grafitových elektrod (pokud samozřejmě děláme závěr z více natočených sloupů elektrod na jedné peci).pro sledování spotřeby kovových a legujících přísad uvedeným postupem obvykle nebude dostačující měsíční období. Kovové a legující přísady se musí sledovat a následně vyhodnocovat buď pro příslušné jakosti dle ČSN nebo alespoň pro skupiny jakostí.a prakticky se stává,že některá jakost nebo skupiny jakostí se vyrábějí jenom jednou nebo několikrát v roce. Praxe v řadě oceláren je taková,že uvedená sledování a následné hodnocení se provádějí v periodách jednoho měsíce.tato sledovací a hodnotící perioda jsou shodná s obdobím hodnocení účetní evidence.je třeba znovu zopakovat,že toto časové zpoždění od výroby jednotlivých taveb je stejné jako u využívání závěrů z účetní evidence. Na doplnění je třeba uvést, že tavba je nositelem prvotního (následně nikterak nezměnitelného) nákladového čerpání z 62,5% až 80% úplných vlastních nákladů vyrobené oceli.v některých ocelárnách ve vztahu k vyráběným jakostem může tento podíl přesáhnout dokonce 90 i více procent z úplných vlastních nákladů vyráběné oceli. Docházíme tedy k závěru,že ani stávající zavedený systém sledování dílčích faktorů výrobního procesu spojený s jejich průběžným vyhodnocováním nezajišťuje výrobu oceli s minimálními vlastními náklady.je tedy nezbytné úlohu průběžného zajišťování výroby oceli s minimálními náklady,která přímo váže na základní strategický úkol prakticky všech výrobních společností ( průběžný růst jejich bohatství), řešit samostatně. Tato metoda byla v minulých letech vyvinuta,ověřena a v současné době se intenzivně zavádí ve dvou ocelárnách České republiky./1-7/. 3. HLAVNÍ RYSY METODY PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ JEDNOTLIVÝCH TAVEB

5 Systém průběžného sledování nákladů vyrobené tekuté fáze (kovu) nebo odlitého produktu (ingotu,kontislitku) prakticky u všech v současné době provozovaných tavících agregátů a zařízení sekundární metalurgie jak v ocelárnách, tak v podmínkách sléváren oceli a litin lze schematicky charakterizovat následovně: Bezprostředně po ukončení příslušné tavby na tavícím agregátu (EOP,KK,TM pece, IP a pod.) nebo zařízení sekundární metalurgie (LF,DH,VD,VOD a pod.): a) jsou s pomocí ekonomicko-matematického modelu vypočteny neúplné náklady tavby b) takto zjištěné náklady jsou porovnány s náklady standardními ( tedy s náklady,které by byly dosaženy při standardním průběhu tavby) c) je vypočtena nákladová odchylka (skutečných nákladů od nákladů standardních) d) tato odchylka je poté analyzována (rozložena) na prvotní vlivy (příčiny), které ji způsobily. Pro podmínky tavení oceli v obloukové peci to mohou byt kupříkladu: odlišná skladba základní vsázky a přísad odlišná hmotnost základní vsázky - prostoje během tavby odlišné pracovní režimy odlišná tavící předváha,atd. Pro podmínky konvertorového pochodu jsou jako prvotní vlivy dále vyhodnocovány ku příkladu : - nákladový dopad odlišné (od standardu) teploty nalévaného surového železa - nákladový dopad odlišného obsahu Si v surovém železe apod. e) znalost prvotních příčin nákladového překročení (nebo podkročení) umožňuje uvedeným dílčím vlivům v ekonomické formě (Kč/t) přiřadit příslušné technické, technologické, energetické,časové apod. atributy. Kupříkladu: - odlišná skladba vsázky byla způsobena překročením vsázky šrotu A o 120 kg/t, nižší vsázkou šrotu B o 200 kg/t atd. f) tím se dostáváme do situace,že známe konkrétní technické,technologické,energetické, časové a jiné faktory u dané tavby,které přímo způsobily zvýšení (nebo snížení) nákladů u právě ukončené tavby. g) znalost těchto informací využíváme pro: - rozbor výsledků ukončené tavby s osádkou,jehož cílem je,aby osádka u následující tavby (taveb ) postupovala tak (v rámci možnosti,které má), aby výsledek byl ekonomicky příznivější. - informovanost řídících pracovníků na všech stupních řízení jak přímo v ocelárně (tavírně) tak i v obslužných střediscích (příprava vsázky, doprava, energetika, údržba apod.) tak i ve štábních útvarech (útvar metalurgie, technologie a pod) o příčinách majících za následek podstatné nákladové zvýšení (snížení) vyráběné oceli.cílem je,aby odpovědní pracovníci těchto středisek a útvarů řešili technické,technologické,metalurgické apod. problémy, které přesahují možnosti a pravomoci pecních osádek. Pro úplnost je nezbytné dodat,že před vlastním zaváděním této metody je nezbytné posoudit v každé ocelárně stav objektivizace vstupních dat a prošetřit potenciální možnosti nákladových úspor v podmínkách příslušného provozu. Z uvedených hlavních rysů vyplývá,že metoda splňuje: - sledováním nákladů taveb - analyzováním vzniklé odchylky - vyhodnocováním s pecní osádkou a řídícími pracovníky na všech úrovních průběžné plnění požadavku na minimalizaci nákladů a tím přímo přispívá ke zvyšování bohatství výrobní společnosti. S pomocí uvedené metody byly v minulých letech posouzeny doslovně tisíce vyrobených taveb (kupříkladu /3,4/).Tato metoda byla použita pro řadu jednorázových šetření kupříkladu

6 porovnávání různých výrobních způsobů v řadě oceláren a tavíren ( z cca deseti těchto šetření uveďme /8,9/).Je tedy v podmínkách naších oceláren a tavíren dostatečně ověřena. V poslední době se začíná zavádět do průběžného používání v naších ocelárnách. 5. SOUČASNÝ STAV ZAVÁDĚNÍ METODY V OCELÁRNÁCH V současné době jsou nejdále v zavádění metody průběžného sledování neúplných vlastních nákladů jednotlivých taveb elektroocelárna ŽĎAS a konvertorová ocelárna ve VÍTKOVICÍCH a.s. Lze říci,že obě ocelárny v současné době některé prvky této metody (byť v omezené formě) již v provozní praxi využívají. 5.1 Současný stav zavádění posuzované metody v elektroocelárně ŽĎAS a.s. V podmínkách této ocelárny byl posouzen stupeň objektivizace dat. Byl také šetřen prostor potenciálních nákladových úspor /4/.Vzhledem k tomu,že ocelárna již má sestaveny technické a technologické a tím následně i nákladové standardy pro jednotlivé jakosti,bylo možné přistoupit k vývoji analýzy vzniklé nákladové odchylky.k tomu účelu byly nejprve vytipovány prvotní příčiny,které způsobují vznik nákladové odchylky Následně bylo možné přistoupit k odvození matematických vztahů pro vybrané prvotní příčiny vzniku nákladové odchylky. Komplexní zpracování oceli je členěno do čtyř relativně samostatných technologických, nákladových a tím i rozborových celků (výroba oceli na EOP,zpracování kovu na LF,dohotovení na VD/VOD a lití ingotů). Každá část je rozborována samostatně. Tato skutečnost umožňuje kupříkladu po skončení tavby na EOP okamžitý rozbor dosažených výsledků s pecní osádkou i když se kovová lázeň současně zpracovává na LF a plánovaná jakost oceli ještě není zdaleka dokončena. Pro využití výsledků rozborů nákladů taveb vedením ocelárny bylo však nezbytné připravit příslušné výtahy ze základní RST (rozborové sestavy tavby) příklad vit tab.1. Dále je v současné době ve vysokém stupni rozpracovanosti výběr dat a jejich forma pro různé řídicí stupně.formou se myslí především stupeň podrobnosti získané informace.tedy zda příslušný řídicí stupeň obdrží informace: - o dílčí nákladové položce tavby (př.spotřeba FeMn u tavby na EOP) - nebo dostane informace o celé nákladové skupině (př.spotřeba všech kovových přísad na EOP ) - o celkových nákladech čerpaných na technologickém agregátu (př. náklady na EOP celkem), atd. Využití informací se zpracovává pro šest úrovní řízení ocelárny /6/. 5.2 Stav zavádění metody v podmínkách konvertorové ocelárny ve VÍTKOVICÍCH a.s. Pro podmínky této ocelárny bylo provedeno podobně jako v ocelárně ŽĎAS,a.s. posouzení objektivizace dat. Byla dokončena velice rozsáhlá analýza souborů taveb,která zahrnovala téměř polovinu vyrobených taveb v roce 1998.Výsledky této analýzy prokázaly, že existuje významný nákladový prostor pro potenciální snížení nákladů vyráběné oceli. V současné době jsou denně sestavovány rozborové sestavy taveb (RST) pro veškeré vytavené tavby. Pro potřeby vedoucího ocelárny je vytvářena tak zvaná souhrnná prozatimní sestava, která zhrnuje neúplné vlastní náklady podle jakostí,osádek a konvertorů za hutnický den,týden a měsíc. Dále jsou zde uvedeny ukazatele předváh, doby tavby na KK,LF a doby lití příslušné tavby na ZPO.V této sestavě jsou pro vedení označeny informace,které významně překračují zadanou hodnotu,jsou extrémní apod. Takto otestované výsledky s příslušným komentářem jsou předávány na operativní poradu vedoucího ocelárny.

7 Před dokončením je tak zvaná sestava SEKVENCE. Cílem této sestavy je zachytit náklady vynaložené na odlévání kontislitků v rámci jedné sekvence. V současné době je v podmínkách konvertorové ocelárny VÍTKOVIC a.s. rozpracováno sestavení standardů pro jakostní skupiny. Začaly také intenzivní práce na budování systému rozborů nákladové odchylky. 6. ZÁVĚR Předložený příspěvek v úvodu vychází z požadavku všech výrobních společností zajištění průběžného zvyšování jejich bohatství.vyvozuje, že průběžné naplňování tohoto požadavku je přímo spjato s nutností průběžného zajištění minimalizace nákladů vyráběné oceli. Následně je posouzeno jak běžně používané nástroje v našich ocelárnách (metoda účetní evidence nákladů a operativní sledování naturálních ukazatelů) zajišťují tento úkol.dochází se k závěru,že tento úkol neplní a v zásadě také plnit nemohou. Dále se upozorňuje na již dříve vyvinutou metodu průběžného sledování neúplných vlastních nákladů jednotlivých taveb.potvrzuje se,že tato metoda tím,že náklady taveb průběžně měří, analyzuje vzniklou odchylku od standardu a následně umožňuje provedení operativních zásahů do výrobního procesu významně přispívá k plnění cíle výrobních společností průběžné zvyšování jejich bohatství. V práci je následně popsán současný stav zavádění této metody v elektroocelárně ŽĎAS a.s. a konvertorové ocelárny VÍTKOVICE a.s.. LITERATURA /1/ KAFKA Václav. Nová metoda zjišťování a technicko-ekonomické analýzy vlastních nákladů výroby oceli jako nástroj k zavádění ekonomicky efektivních ocelářských procesů v ČSFR, Hutnické aktuality,vúhž Dobrá,č.7,1992,s /2/ KAFKA Václav.Snižování nákladů v metalurgii,skripta VŠB - TU Ostrava,1999,str /3/ BAIL Vladimír, KAFKA Václav,BŮŽEK Zdeněk a kol..zavádění metody sledování nákladů v reálném čase v Ocelárně I VÍTKOVICE a.s.,in Sborník z konference Sekundární metalurgie na prahu nového století, Velké Losiny: Divize výzkum a vývoj VÍTKOVICE a.s., říjen 1999,,str /4/ MARTÍNEK Ludvík, KAFKA Václav, BŮŽEK Zdeněk a kol.: Postup zavádění metody sledování vlastních nákladů elektrooceli v ŽĎAS,a.s.,dto,str /5/ KAFKA Václav, BŮŽEK Zdeněk, BAIL Vladimír, MARTÍNEK Ludvík.Nákladovost výroby oceli jako jeden z rozhodujících faktorů dalšího rozvoje výroby oceli.in Sborník z konference Perspektivy výroby oceli v české a slovenské republice.židlochovice:česká hutnická společnost, 2000,s ,ISBN /6/ KAFKA Václav, BŮŽEK Zdeněk, MARTINEK Ludvík a kol.. Sledování nákladovosti výroby oceli v elektroocelárně ŽĎAS a.s..in Sborník z konference Zkušenosti se zaváděním sekundární metalurgie v elektroocelárně DME- ŽĎAS,a.s.,2000,str /7/ KAFKA Václav, BŮŽEK Zdeněk, a kol.znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby oceli.,in Sborník z konference Teorie a praxe výroby a zpracování oceli, Tanger 2000,s.71 77,ISBN /8/ KAFKA Václav,ŠENBERGER Jaroslav,BŮŽEK Zdeněk a kol.aktuální potřeby sléváren oceli v oblasti zvyšování jakosti a efektivnosti ve fázi tekutého kovu,česká slévárenská společnost Brno, 1993,str /9/ KAFKA Václav,ŠENBERGER Jaroslav,BŮŽEK Zdeněk a kol.řešení základní technickoekonomické problematiky tavíren ve slévárnách oceli,česká slévárenská společnost Brno, 1994,str

8 Tab.1: Příklad rozborové sestavy dle agregátů - výtah 2 Analýza nákladové odchylky Náklady (Pj/t) Skladba Předv. Energ. Prac. Prostoj Hmotn. skut. norma odch. vsázky přísad režimy postupy vsázky řádek č oprava vsázka kovové přísady nekovové přísady energie měření nepřímé náklady NÁKLADY EOP kovové přísady nekovové přísady energie měření nepřímé náklady NÁKLADY LF kovové přísady nekovové přísady energie měření nepřímé náklady NÁKLADY VOD NÁKLADY LITÍ NÁKL.TAVBA 23 CENA TAVBA ZISK TAVBA