Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva"

Jozef Prokop
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv

2 Bioindikace Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva Dobré při sledování vlivu agronomických nebo lesnických praktik, land use etc. Řada použitelných indikátorů na úrovni celého společenstva Chanel index, matutity index, diversita, FB ratio, tak i na úrovni aktivity jednotlivých složek specifická respirace mikrobního společenstva

3 Vlliv specifického polutanu Laboratorní testy v umělých podmínkách (na agaru v artificial soil) často používány pro porovnání jednotlivých polutantů ale obtížně interpretovatelné do terénu. Laboratorní testy s reálnou půdou lépe odrážejí specifika dané půdy sorbce, interakce, mikroprostředí ale obtížné porovnávat různé půdy mezi sebou, také interakce mezi organismy Terénní sledování obsahu polutantů v tělech Subletální změny na úrovni jednoltivých druhů Změny společenstva často více ovlivněny jinými vlivy než polutanty

4 Kompostování Urychlení dekomposice organických zbytků Za účelem umenšení objemu Produkce substrátu pro pěstování rostlin Omezení některých škodlivin Vstupní materiál musí mít vhodné C/N Vhodnou vlhkost Zajistění aerace Dřevo 226 Papír 129 Lity stromů 35 Tráva 15 Hnůj 13

6 Kompostování s využitím žížal (vermikompostování) Využití žížal Eisenia foetida, který se vyznačuje vysokou produktivností a plodností pohlcují org. materiál 4% využívají pro svůj vlastní metabolismus a 6% pro tvorbu biohumusu. Optimální teplotu prostředí C nad 42 C hynou. Optimální vlhkost substrátu se pohybuje v rozmezí 78-82%. Reakci prostředí vyžadují neutrální. Žížaly se nejvíce pohybují ve vrstvách substrátu s dostatkem kyslíku. Substrát nesmí obsahovat zvýšené množství čpavku a bílkovin (obsah proteinu nad 45% způsobuje úhyn žížal). Žížaly nesnášejí přímé sluneční světlo, silnější vítr a již velmi nízké koncentrace pesticidů. Nejvhodnějším materiálem a zároveň krmivem pro žížaly je předkompostovaný substrát z hnoje, kejdy, slámy, pilin, drcené kůry a různých rostlinných zbytků aj. materiálů s poměrem C:N 2-3:1. Substrát se připravuje do kompostového záhonu o výšce 3cm, šířce 2-2,5m s mezerami mezi záhony,5m a mezi dvojicí záhonů 2,5m (kvůli průjezdu mech. prostředků). Délka záhonů je libovolná.

8 Rekultivace a obnova půd Cíl obnova produkce nebo obnova diversity?

9 Jaký je cílový stav Můžu cílový stav dosáhnout na danm substrátu v daném klimatu Když ne je jiný cílový stav, který je uspokojivý Když pro daný substrát žádný takový není jak změnit substrát

10 ph (H2O) vápnění t/ha

11 population growth (relative to control) y =.988x R 2 = y = Ln(x) R 2 = ph (KCl) Conductivity polulation growth (relative to control) y = -.172x R = y = -3E-5x +.64x R 2 = polyphenols watersoluble K

12 Substrát Toxicicita příciny mohou být různé (ph salinita, vzsoký obsak některých kovů Al, Fe, Sb, organické polutanty, ropné látky) Zrnitostně extrémní substrát hydrofobita

13 Migrační bariery adults with reduced wings [%] Proporce bezkřídlých dvoukřídlých je větší u paty než na vrcholu výsypky P< serie A serie B

14 Půdní fauna macrofauna mico - mesofauna Millipededes ind.m -2

15 Rekultivováno Nerekultivováno

16 y = 92.69x R =.451 unreclaimed reclaimed g C m y = 64.59x R = age

1% Distribuce zásoby of C mezi nadzemní a podzemní část LF -5cm humus L % of re cent s oil ca rb on s to ck in LF 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 y = -.

17 1% Distribuce zásoby of C mezi nadzemní a podzemní část LF -5cm humus L % of re cent s oil ca rb on s to ck in LF y = x x R = y = x R = a ge (ye a rs ) unre cla ime d re cla ime d

18 Rekultivováno 3+ roků nerekultivováno 2 let 3+ roků

19 S po nta ne ou s - depres sio n S pon te neou s - ele vatio n Re clam atio n d epth (cm) depth (cm) depth (cm) a rea % are a % area % mine ral spoil le a f litter other litter fae ca l pe l c oprolit ro ot pore s d epth (cm) initia l middle la te suc ession

20 Porovnání vývoje půd pod různými druhy dřevin.

C t ha -1 1 8 6 4 2 zásoba uhlíku v nadzemní biomase A T Q S L PC PN C t

21 C t ha zásoba uhlíku v nadzemní biomase A T Q S L PC PN C t ha Zásoba uhlíku v půdě A T Q S L PC PN year old sites

5 4 Abundance žížal ind m -2 3 2 1 C t ha -1 6 5 4 3 2 1 A T Q S

22 5 4 Abundance žížal ind m C t ha A T Q S L PN PC Zásoba uhlíku v půdě A T Q S L PC PN year old sites

23 1% Soil C as % of wood C F=2.89; p=.32 bc c ab abc a ab a Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine LF humus L % of soil carbon in humus layer y =.133x R =.65; y = x R =.515; earthworm density ind m -2 Soil C stock t ha -1 % in humus layer earthworm density

Podobné dokumenty

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných