Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz
|
|
- Vojtěch Bláha
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů Jan Frouz
2
3
4
5
6 1.2 podíl maxima čas od disturbance roky diversita biomasa produkce
7 Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population
8
9 Antropogenní disturbance
10 Species number in mining fore field and post mining heaps near Sokolov Plants Landascappe heap Trichoptera Lepidoptera Endangered species
11 Changes in inverebrate taxa in drained peat meadows near Senotín vilage, CZ natural drained Coleoptera Diptera Arachnida Bezobratlý celkem
12 heap Arable fields Surrounding landscape forest
13 Stres driven productivity Belowground comtetition 3D various form of nutrients Various form of aquisition, clustering Aboveground competition about light 2D more less homogenneous
14
15
16 Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population
17
18
19 Obsah těžkých kovů v fosfátech různého původu Původ As Cd Cr Cu Pb Hg mg kg-1 of PR Russia (Kola) USA Morocco Other N. Africa Middle East mg kg-1 of PR vážený průměr g ha kg P ha Tolerable limit mg kg-1 of soil (Finck, 1992)
20
21
22 Fric Haber Karl Bosh nobel price
23 N deposition mg N m -2 yr Galloway et al., 2004
24 Nitrogen deposition in Europe 2006 NO x Amoniak EMEP
25 Control N fertilization
26 Control
27 N fertilization
28 Dutch calcareous grassland
29 Stevens et al Nardion Species richness (mean number of species for 5 2 x 2 m quadrats) y = 24.39e x R 2 = Total inorganic N deposition (kg N ha -1 yr -1 )
30
31 Vliv živin na vlastnosti rostlin Oligotrofní Zadržování dusíku v rostlině Menší obměna listů (jehlic) Málo N v opadu Obrané látky EcM Eutrofní Tenčí listy Rychlý obrat N Více N v opadu nižsí CN poměr AMF
32 % of total ecosystem C stock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moor Moder Mull coniferous deciduous grassland mineral soil root litter aboveground biomass Spodosoils Alfisoils Molisoils
33 Moor Moder Mull Spodosoils Alfisoils Molisoils Podzol Luvisol Černozem Vertisol tropic
34 Moor Moder Mull
35 Geologický substrát Klima Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť
36 Geologický substrát Klima Který faktor je řídící síla vlivu Vlastnosti substrátu konstantnost faktoru geologický substrát>klima>biotické faktory vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu historie Dekoposiční potravní síť
37 Geologický substrát Klima Výsadba různých druhů dřevin na výsypkách vede k různému rozviji půdní bioty a půdy Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť
38 Porovnání vývoje půd pod různými druhy dřevin. spontální olše lípa dub smrk borovice modřín
39 Carbon in wood Carbon in A layer of soil Carbon in Oe layer C t ha -1 C t ha -1 C t ha F=5.92; p= c b b ab ab a a Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine F=7.89; p= c c ab b a ab ab Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine F=5.83; p= d cd abc ab a a bcd Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine a b c LF (Oa Oe) A Frouz et al., Biogeochemistry 94(2):
40 % C in soil organic matter (tha-1) b earhthworm density ind m -2 % of worm cast in soil volume y = x R = y = x R = C in soil organic matter (t ha-1) C in soil organic matter (t ha -1 ) litter input (g m -2 year -1 ) C is soil organic matter (t ha -1 ) tree litter herb litter total litter Frouz et al., Biogeochemistry 94(2):
41 C/N _ + microbial respiration microbial biomass soil C stock Frouz et al Forest ecology management
42 Introdukce Geologický žížal substrát do severoamerických Klima lesů nebo kolonizace výsypkových ploch žížalami vede ke změně typu humusu změně půdy a následné změně vegetace Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť
43 Evropské žížaly v Sev.Americe Společensto rostlin na výsypkách před Posun od hub k bakteriím omezuje nebo zamezuje klíčení semenáčků jehličnamů po Změnt typu humusu daná činností žížal -přítomnost humusové vrstvy nejlépe vysvětluje rozdíly ve vegetaci
44 Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population
45 Spontánní sukcese může vést k obnově disturbovaných ekosystémů Nevyžaduje žádné nebo jen malé náklady Vede k vzniku diversifikovaných a přírodně hodnotných ekosystémů Přirozený výběr místně specialisovaných druhů a genotypů
46 Proč se nespolehnout jen na přirozené sukcesní pochody? Často jsou z lidského pohledu pomalé Výsledek je často obtížně predikovatelný Může být omezena například velkou migrační vzdáleností, malou migrační schopností druhů etc. Degradace může změnit sukcesní trajektorii tak že sukcese nedojde tam kam chceme
47 Příklad: obnova Jarah forest po těžbě bauxitu odtěžení bauxitové vrstvy vede k celkovému zániku společenstva lokální druhy mají velmi omezenou disperzi sukcese by byla extrémně pomalá (ani po desítkách let žádná kolonizace) Cíl obnova lesa s původním druhovým složením Indikátor presence všech druhů původního lesa (s pokryvností nad 1%)
48 modelace terénu navrstvení zeminy podrývání navrstvení humusových horizontů podrývání a výsev semen přihnojení P
49
50
51 ýsadba druhů které se nemnoží semeny
52
53
54
55 Rekutlivovaná 15-let stará & Nerekultivovaná & Klimax
56
57 Ekosystémy s navážkou zemin je dříve přiblíží k nenarušeným kontrolám v suchých než ve vlhkých oblastech Při obnově lesních ekosystémů ve vlhkých oblastech je přínos navážka problematický často negativní Naproti tomu při obnově travinných ekosystémů v suchých oblastech navážka významně urychluje rozvoj ekosystémů
58 Chronosequences of reclaimed and unreclaimed plots in Sokolov coal mining district. Tailings are formed by tertiary alkaline clay sediment (ph 8). 1 km
59 Germany Poland Czech Republic Austria Location of study area and pictures of spontaneously developing sites (age of 11, 15 and 41 years).
60 0.8 Leveled 2006 Wavy 2006 ErucGali PolyAvic TussFarf BetuPend DaucCaro SaliCapr ArteVulg LotuCorn TrifHybr MediLupu -0.6 Wavy 2012 HierPilo CalaEpig Leveled
61 Establishment of late succession species Sucession Reclamation alder Beach seedling
62 Vřesoviště
63
64
65 Topsoil removal Hladina spodní vody blíž k povrchu Odstranění živin Je to nákladné Je nutno dbát na následné utužení Kam s zeminou
66 Supported by Czech Science Foundation grants no.: 526/01/1055 and 526/03/1259 Grant agency of the Academy of Sciences of the Czech Republic grant S and mining company Sokolovská Uhelná a.s. Děkuji vám za pozornost
67 Ekosystémové služby Ecosystem services Produkty (Provisioning services) potrava, voda, léčiva, energie Regulace (Regulating services) akumulace C regulace klimatu, detoxifikace, etc. regulation Podpůrné (Supporting services) koloběk živin, disperze semen Kulturní (Cultural services) inspirace, relaxace etc.
68 Lidská činnost neustále zhoršuje schopnost ekosystémů poskytovat ekosystémové služby
69 Úbytek habitatů a jejich fragmentace je jednou z hlavních příčin vymírání druhů
70 Ploha zavlažovaných domovních trávníků v USA km 2 3x více než zavlažovaná plocha nejčastěji zavlažované plodiny (kukuřice) Přirozená vegetace má menší spotřebu vody, menší odtok živin do recipientu etc. 10kg nebo méně vz 112 (290)kg dusíku spotřeba vody 1860mm
71 Souvisí s širší koncepcí využívání zdrojů Postavit na brounfieldu nebo na zelené louce etc. Lidstvo potřebuje určitou plochu intensivních produkčních ploch ke své obživě ale řadu ploch můžeme využívat extenzivněji
72 Druhy jsou provázány složitými vazbami k jejich zachování potřebujeme celý ekosystém v dostatečné ploše Maculinea arion Myrmica sabuleti Thymus vulgaris
73 Složit ekosystém v reálu je jistě důkladnějším testem našich vědomostí než rozebrat jej na papíře (Bradshaw)
74 Vnímání společností - produkce nebo diversita produkce - zdroje - bohatství
Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VíceObnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace
Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Jan Frouz L. Háněl. K Tajovsky, V Pižl, O Vindušková a mnoho dalších Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze Diversita
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
VícePotravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť
Potravní síť potravní a nepotravní Detritová potravní síť interakce Interakce mezi různými skupinami půdní bioty: kořeny - mikroflóra - fauna - prostředí Interakce ve vztahu k koloběhu hlavních biogenních
VíceObmýtí Obmýtí Typy sečí Holá seč Obrubná seč soubor holých sečí po stranách mateřského porostu šířka ~ výška Clonná seč postupné odstranění porostu na několik etap - umožňuje přirozenou obnovu Výběrná
VíceAntropogenní disturbance
Antropogenní disturbance výsypka pole Okolní krajina les Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceBioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva
Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv Bioindikace Co chceme indikovat - způsob
VícePRVOUK 02 Environmentální výzkum
PRVOUK 02 Environmentální výzkum J. Frouz T. Cajthaml, T. Halenka, K. Jančaříková, M. Čelko, V. Matoušek, M. Damohorský PřF, COŽP, MFF, PeDF, 3LF, FHS, PF Jak dostupnost environmentálních statků ovlivňuje
VíceUniversity of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science
University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science Allelopathic effect of Salix caprea litter on late successional plants at different substrates of post-mining sites pot experiment studies
VícePůdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny
Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny Jan Frouz Ústav pro životní prostředí, PřFUK Praha Ústav půdní biologie, BC AVČR České Budějovice Koloběh uhlíku Tok
VíceOchrana půdy. Michal Hejcman
Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými
VíceEkologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy
Ekologie obnovy Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy Sukcese Přirozený vývoj ekosystémů v čase Vyvolaný interakcí mezi organismy a prostředím Do určité míry predikovatelný ekosystémy směřují do
VíceDistribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
Více104. PBP - Rozloha přírodě blízkých prvků podle dřevin (dřevinná skladba) Area of near-natural elements broken down by species (species composition)
4. PBP - Rozloha přírodě blízkých prvků podle dřevin (dřevinná skladba) Area of near-natural elements broken down by species (species composition) Smrk ztepilý Norway spruce Smrk pichlavý blue spruce,
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
Víceobsah / table of content
obsah / table of content Předmluva / Foreword................................................. Jaromír Vašíček Claude Vidal Obsah / Table of content............................................... 1. Historické
VíceObnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
VíceParasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři
Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele
VícePotravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceStav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
VíceBiologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
VíceOligotrofní stanoviště. písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě
Oligotrofní stanoviště písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě Duny Obnova dun Výběr místa Písek vítr prostor terénní nerovnost -základ duny reliktní biotopy v okolí - usnadní rekolonizaci
VíceStav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
Vícepod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % 705 241 (690 255 720 226) 21.7 1 648 503 (1 631 259 1 665 748) 41.2
. Rozloha agregovaných typů pokryvu "les" a "přírodě blízké prvky (mimo les)" podle výškových pásem Area of land categories broken down by altitude zone Územní kategorie Land category les - porostní půda
VíceJsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky?
Jsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky? Jakub Hruška - Česká geologická služba, Ústav výzkumu globální změny AV ČR plus 47 kolegů z 11 institucí a databáze SCOPUS Počet
VíceK R A J I N Y ( )
V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceFunkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a Soubor specializovaných map s odborným obsahem
Funkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a 2010 Soubor specializovaných map s odborným obsahem Pohled z Prezidentské vyhlídky na současnou sokolovskou pánevní krajinu (autor: RNDr. Ivana Trpáková)
VíceZdeňka Lipovská. This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF.
Porovnání Sokolovského hornického regionu s jinými hornickými regiony z akademického pohledu. The Sokolov Mining Region in Comparison with Other Mining Regions from the Academic Point of View Zdeňka Lipovská
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceHodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992
Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Úvod znečištění půdy RP má dlouhodobé místní trvání první zmínky 100 před
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VícePůdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky
Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky pozorovací plocha
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceKVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH
KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VíceSOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ
SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ Mgr. ERIKA REITSCHMIEDOVÁ Absolvovala magisterské studium na Ústavu životního
VíceIntegrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
VícePůda jako dar obživy
Půda jako dar obživy Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či
VíceLESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceCZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD
CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD Josef Kozák Uměle vytvořené půdy Technosols? Anthrosols? Půdy na rekultivovaných výsypkách Urbánní (městské) půdy
VíceMAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)
Hydrochemický monitoring vod MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS) Michal Straka, Denisa Němejcová, Marek Polášek Výzkumný ústav vodohospodářský TGM,
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
Vícepod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 40.9
. Rozloha agregovaných typů pokryvu "les" a "přírodě blízké prvky (mimo les)" podle výškových pásem Area of land categories broken down by altitude zone Kategorie pozemku Landuse category les - porostní
VícePůdní a zemědělské sucho
Zlepšování základních půdních vlastností a eliminace dopadů sucha na výši produkce plodin pomocí aplikace půdních aktivátorů Půdní a zemědělské sucho Konference s mezinárodní účastí Kutná hora, 28. 29.
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VíceSoučasné poznatky o stavu lesních půd v ČR
2-3. září 2013, Letní škola ochrany půdy, Hotel Milovy, Českomoravská vrchovina Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. Ing. Ladislav Menšík, Ph.D. Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR Vítejte v lese Ústav
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceJak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.
Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.cz 54 % of arable land - problems with water erosion velikost pozemků
VíceObnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku
Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České
VíceIng. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová
Digestát a jeho využití v pícninářství Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, 564 01 e-mail: jd.agroeko@zamberk-city.cz www.agroeko-zamberk.cz
VíceVýznam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Význam luskovin pro ochranu půdy Ing. Marek Batysta, Ph.D. www.vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradacepůdmůže býtvelmirychlá,přitom
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceKarel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933
Charakter půd v ČR Jan Vopravil, Jiří Hladík Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
VíceDlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk
Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk Michal Hejcman Spolupracovníci: Michaela Klaudisová, Vilém Pavlů, Lenka Pavlů Jurgen Schellberg,
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceTravní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení
SEMELOVÁ V., HEJCMAN M., HARTMANOVÁ O. & LOKVENC T. 2007: Travní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš.
VíceTěžké kovy ve vodních rostlinách
Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace
VíceStav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceEkologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz
Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz Ekologie půdních organismů 1 Co to je půda Význam půdy a půdních organismů pro ekosystémy Půda jako prostředí
VíceModul 02- Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02- Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
VícePůda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.
Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceBiologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy. Anna Lepšová, CSc. 7. března 2013
Biologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy Anna Lepšová, CSc. www.mykologie.net 7. března 2013 Teze a cíle příspěvku 1 Potenciál BF pro vznik nové divočiny v postindustriální
VíceNa jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
VíceDílčí metodika. Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku
Dílčí metodika Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku Autoři: Ing. Procházková Blanka, CSc., Ing. Sedlák Pavel, Ph.D., Prof. RNDr. Tesařová Marta,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceVlastnosti půd a půdní organismy
Vlastnosti půd a půdní organismy Zrnitost a minerální složení ph Salinita Osah organické hmoty Horizontální a vertikální distriuce půdních organismů Pohy půdních organismů Orientace v půdním prostředí
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceMB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 1. Funkce rostlin na Zemi: snižuje se jejich význam pro člověka? Lubomír Nátr Lubomír Nátr
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceKacálek et al.: Vlastnosti nadložního humusu a půdy pod bukovým a smrkovým porostem... A COMPARATIVE STUDY ABSTRACT
VLASTNOSTI NADLOŽNÍHO HUMUSU A PŮDY POD BUKOVÝM A SMRKOVÝM POROSTEM SROVNÁVACÍ STUDIE PROPERTIES OF FOREST FLOOR AND SOIL UNDER BEECH AND SPRUCE STANDS A COMPARATIVE STUDY DUŠAN KACÁLEK, VLADIMÍR ČERNOHOUS,
VíceInventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Inventarizace krajiny CzechTerra IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. http://www.ifer.cz Zadání 1. Vytvořit/doplnit systém pro sledování stavu a vývoje ekosystémů a využívání krajiny, podklad
VíceHistorická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A JEJÍ VLASTNOSTI Mojmír Vrtek Fakulta strojní Katedra energetiky Historický vývoj spotřeby energie Průměrný příkon na 1
Víceends/pictures/f10_1.gif
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk
VíceCharacterization of soil organic carbon and its fraction labile carbon in ecosystems Ľ. Pospíšilová, V. Petrášová, J. Foukalová, E.
Characterization of soil organic carbon and its fraction labile carbon in ecosystems Ľ. Pospíšilová, V. Petrášová, J. Foukalová, E. Pokorný Mendel University of Agriculture and Forestry, Department of
VíceTypy a zdroje kontaminace půd
Faktory ovlivňující difuzní kontaminaci lesních půd Milan SÁŇKA Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí - RECETOX, sanka@recetox.muni.cz Typy a zdroje
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana
VíceStejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT
VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
Více3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Více