Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla z bioplynové stanice ŽAMBERK

Transkript

1 Předběžná studie proveditelnosti využití tepla z bioplynové stanice ŽAMBERK ZÁŘÍ 2014

2 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, Praha 2 T: F: seven@svn.cz Internet: Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Jaroslav Maroušek, Ing. Bohuslav Málek Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu D 3.5 projektu BiogasHeat. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu BiogasHeat probíhají současně v 8 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách Září

3 Obsah 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti 4 2 Informace o stanici Umístění Technické informace Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) 7 3 Stávající míra užití tepla z BPS 9 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) 10 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS Technické řešení Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí podstatné části tepelných potřeb objektů ve městě Žamberk (včetně zásobování areálu OLÚ) zásobovaných v současně době ze sídlištních kotelen či z lokálních plynových objektových zdrojů Varianta 2: Vyvedení plynovodu z BPS a přemístění jedné stávající KJ z BPS do kotelny Ekonomické hodnocení Rámcové právní podmínky Sociální hlediska Finanční hlediska Ekologické efekty 20 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti 21 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice 22 8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET Definice užitečného tepla Výpočtová metodika procesu KVET Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS Způsob prokazování 27 Září

4 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také BPS ). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost KAVEMA, s.r.o., (dále také jen společnost či investor ) spoluvlastněná firmami VEMAS, a.s., VIKA Kameničná, a.s., a firmou MAREK zemědělská technika s.r.o. Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve stejnojmenné obci společnost uvedla do provozu v roce 2011 a tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí se zástupci investora identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie navazuje na již zpracovanou studii ze září 2013, která se věnovala zejména využití tepla z BPS v areálu OLÚ Žamberk, zásobování připravovaného objektu Centra sociálních služeb a zásobování dílčích objektů administrativního a školského charakteru. Při zpracování této původní studie a při návštěvách dotčeného území došel zpracovatel k závěru, že území skýtá velmi výrazný potenciál dodávek tepla do bytových objektů (a dalších objektů administrativního, školského charakteru), které jsou v současné době zásobovány teplem ze systémů CZT Žamberk, provozovanými společností Správa domů Žamberk. Září

5 2 Informace o stanici 2.1 Umístění Bioplynová stanice se nachází v areálu společnosti VEMAS, a.s., ležícím cca 1 km severovýchodním směrem od města Žamberk. Farma se zaměřuje na chov prasat a selat a dislokace BPS do jejího areálu má přinášet několik pozitiv (napomůže v budoucnu se zpracováním kejdy, sníží podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotné město). Stanice je situována do severní části areálu (GPS: 50 5'35.953"N, 16 29'2.106"E) a částečně bude po dokončení skladovacích ploch na pěstované vstupy zasahovat i na pozemky, které jsou ve vlastnictví města. UMÍSTĚNÍ BPS AREÁL FIRMY VEMAS, a.s. 2.2 Technické informace Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS Bioplynová stanice byla vybudována dle technologického know-how německé společnosti BHKW Johann Hochreiter Biogas Planung Beratung GmbH, kterou na českém trhu zastupuje výhradní licenční partner Johann Hochreiter s.r.o. Tuzemský dodavatel eviduje ve svých referencích více než dvě desítky realizací a patří v ČR mezi přední firmy tohoto oboru. Charakteristickým znakem nasazené technologie je koncepční řešení hlavního fermentoru jako plynotěsně uzavřené, vyhřívané a automatický promíchávané betonové jímky uvnitř rozdělené mezistěnou na dva oddělné prostory (tzv. uspořádání kruh v kruhu ). V tomto případě má fermentor průměr 40m a výšku 6m a užitný objem necelých 7 tis. m³. Díky svažitosti pozemku je fermentor z JV pohledu de facto v úrovni terénu a splývá s okolím, jeho střecha je betonová, pokrytá kačírkem s výřezy pro přístup k míchadlům ad. strojové technice, kterou je fermentor osazen. Stanici dále tvoří dvojice samostatně stojících, rovněž plynotěsně uzavřených nadzemních betonových nádrží, každá o rozměrech 26/6 m, se střechou tvořenou dvouplášťovým plynojemem. První z nich slouží jako takzvaný dofermentor a druhá pak má funkci koncového skladu digestátu (pro jeho dočasné uskladnění před odvozem jako hnojivo na pole). Užitný objem každé z jímek činí necelé 4 tis. m³. Všechny tři nádrže jsou zapojeny Září

6 seriově, tj. substráty nejprve vstupují do hlavního fermentoru a pak až pokračují po určitém zdržení dále do dofermentoru a nakonec do koncového skladu digestátu. Hlavní fermentor a dofermentor mají vnější plášť tepelně izolován a opatřen krycím trapézovým plechem. Udržování fermentované směsi v tzv. mezofilním prostředí (teploty 40 až 45 C) zajišťuje nerezové topné potrubí umístěné na vnitřních stěnách nádrží. Teplo je k nim přiváděno ze strojovny kogenerace, v níž se nachází rozdělovač topných okruhů. Pevné vstupní substráty jsou do procesu dodávány přes dávkovací zařízení Flieg Polypro tvořené velkoobjemovou násypkou a šnekovými podavači s pohyblivou podlahou, kejda je pak do fermentoru dopravována za pomoci čerpadel z uskladňovací jímky a slouží současně jako ředící tekutina (optimalizuje podíl vody ve vstupech). Vyráběný bioplyn je z prostoru hlavního fermentoru kontinuálně odebírán a buď dočasně uskladněn v plynojemu obou ostatních nádrží či přímo veden po případném zbavení vlhkosti (kompresorovým chlazením) ke spotřebě do strojovny motorové kogenerace. Stávající produkce bioplynu dosahuje hodinově 550 až 580 Nm 3, což umožňuje využívat plný výkon instalované kogenerační jednotky, kterou je MWM TCG 2020 V12 od stejnojmenného německého výrobce MWM. Jednotka je vybavena soustrojím zážehový motor - el. generátor o jmenovitém el. výkonu kwe, příkon v palivu (bioplyn) dosahuje cca 3 MW. Jednotka je pro svůj provoz vybavena uzavřeným chladícím okruhem (zajišťuje chlazení bloku motoru, prvního stupně plnící směsi, oleje a také spalin až na výstupní teplotu okolo 150 C), z kterého je přes deskový výměník možné teplo odvádět k dalšímu užití typicky o výstupní teplotě okolo 90 C. Dle dodavatele kogenerační jednotky má takto dále využitelný tepelný výkon činit téměř 1237 kwt. Teplo nepředané k dalšímu využití je za pomoci vzduchových chladičů, jež jsou součástí chladícího okruhu, vysáláno do ovzduší. Od letošního roku je v provozu také druhá kogenerační jednotka od stejného výrobce (typ MWM TCG 2016V16C), která využívá navýšený rezervovaný mezní výkon dodávatelný stanicí do veřejné distribuční sítě a nabízí tak dodatečných 550 kw elektrických a 553 kw tepelných. V současné době mohou být jednotky provozovány na maximální elektrický výkon kwe, čemuž odpovídá výkon v teple cca 1790 kwt. Dodatečně instalovaná jednotka využívá navýšenou výrobu bioplynu z intenzifikovaného provozu, který investor v minulosti zavedl. Při plné výrobní kapacitě tak stanice může denně vyrobit přes 40 MWh elektřiny a tepla a při očekávané intenzitě provozu obou jednotek během roku (větší po dobu ~ 8 tis. hod/rok, menší pak ~ 4 tis. hod/rok) a odpočtu vlastních energetických potřeb by roční suma dále využitelné elektřiny a tepla mohla dosahovat téměř 11 GWh u každého z médií. To je pro srovnání takřka 40 (!) tis. GJ tepla, které může krýt roční potřeby několika set domácností. Z tohoto důvodu je namístě hledat racionální možnosti pro jeho alespoň částečné využití. Září

7 Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS Zdroj MWM TCG 2020 V12 MWM TCG 2016 V16C Jmenovitý / Skutečný mezní el. výkon [kw] / 550 Jmenovitá el. účinnost [%] 41,5 41,6 Mezní využitelný tepelný výkon [kw] z toho: chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi 636 ~ 300 spaliny* 601 ~ 275 Předpokládaná roční výroby elektřiny brutto/netto [GWh]** 9,6 / 8,8 2,2 / 2,1 Předpokládaná roční výroby tepla brutto/netto [GWh]** 9,9 / 8,9 2,3 / 2,3 *) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 C **) Výroba elektřiny a tepla brutto odpovídá u větší kogenerační jednotky (dále jen KGJ) 8 tis. hodinám chodu na jmenovitý výkon za rok, u menší pak 4 tis. hodinám na skutečný mezní výkon ročně; netto výroba elektřiny u větší KGJ předjímá 8 % vlastní technologickou spotřebu elektřiny a u menší jen 3 % (zahrnuje jen strojovnu KGJ); v případě výroby tepla netto je vlastní spotřeba stanice uvažována 10 % u větší jednotky a 0 % u menší (potřeby tepla BPS kryty z větší jednotky) 2.3 Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. V případě hodnoceného projektu musí investor hledat využití pro množství tepla odpovídající 10 % netto výroby elektřiny z té části el. výkonu, který byl uveden do provozu v roce 2012 (tj. pro roční výrobu elektřiny netto necelých 9 GWh tomu odpovídá závazek využít alespoň 10 % ve formě tepla, tj. 0,9 GWh resp. 3,2 tis. GJ tepla). Jinak hrozí přeřazení bonifikace výroby elektřiny z takzvaného tarifu AF1 na AF2, což by mělo dopad do výrazného poklesu tržeb za vyráběnou elektřinu (v řádech milionů Kč ročně). Přestože byl v letošním roce el. výkon stanice rozšířen přidáním další KGJ, je provozovatel dle platného cenového rozhodnutí ERÚ (č. 4/2013) motivován k využití tepla z tohoto zdroje ve výši odpovídající tzv. základnímu a doplňkovému bonusu pro původní menší KGJ za elektřinu vyrobenou v takzvané vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla (dále jen také KVET ). Jeho suma činí pro letošní rok 500 Kč/MWh. Pro dodatečně instalovanou KGJ platí základní sazba bonusu ve výši 45 Kč/MWh. Pokud by tedy KGJ byly provozovány 8 tis. hodin v roce a podařilo se najít využití pro takový podíl výroby tepla, že celková efektivní účinnost využití bioplynu dosáhne alespoň 75 %, veškerá vyráběná elektřina brutto by byla uznána jako vyrobená v režimu vysokoúčinné KVET a měla by nárok na výše uvedený příspěvek, což by znamenalo dodatečný výnos ve výši dosahující 3,5 mil. Kč/rok. Z výše uvedeného vyplývá, že provozovatel stanice je relativně významně motivován hledat pro vyráběné teplo smysluplné využití. Září

8 Jaké způsoby využití tepla budou uznávány jako přípustné má v nejbližší době upřesnit výkladovým stanoviskem Energetický regulační úřad. V příloze uvádíme podrobný popis navrhovaných uznávaných způsobů s konkretizací postupu, jak je určit a dokládat s tím, že přípustné budou v zásadě tyto rámcové možnosti: krytí tepelných potřeb (vytápění, přípravy teplé vody, sušení, možné chlazení) objektů a zařízení, které jsou v blízkosti stanice a ve vlastnictví stejné právnické osoby a dodávka dále využitelného tepla jiným subjektům (na základě vydané licence o výrobě a distribuci tepelné energie v souladu s energetickým zákonem 458/2000 Sb.); Vše za předpokladu, že se jedná o teplo, které bude krýt ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple či chladu a tedy, že je ekonomicky smysluplná. Protože v případě zeleného bonusu za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (zkráceně KVET) je tato provozní podpora vyplácena nikoliv za užitečně využité teplo, ale elektřinu, která byla vyrobena v režimu tzv. vysokoúčinné KVET, v příloze je stručně současně objasněna metodika výpočtu množství elektřiny s nárokem na tento zelený bonus. Pro bioplynové stanice s kogenerační jednotkou na bázi spalovacího motoru zjednodušeně platí, že množství elektřiny s nárokem na podporu (E KVET ) je dáno jako součin hrubé (svorkové) výroby elektřiny (E SV ) a poměru tepla uznaného jako užitečné (Q už ) k jeho brutto výrobě (Q brutto ). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient C, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se násobí množství užitečného tepla dodaného k dalšímu užití mimo BPS: E KVET = Q už * C SKUT, kde C SKUT = E SV / Q brutto Za hrubou výrobu tepla Q brutto se přitom rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 C). Nemá-li KGJ ale osazen spalinový výměník, pak by koeficient C měl být stanoven podle vzorce: C SKUT = η e,sv / (0,75 - η e,sv ) K metodice výpočtu množství elektřiny z vysokoúčinné KVET je nutné podotknout, že výše uvedený vzorec využívající koeficientu C platí jen do určité hranice efektivní energetické účinnosti jednotky ve sledovaném období (typicky měsíc případně rok). Přesáhne-li ji, veškerá vyrobená elektřina je automaticky prohlášena jako za pocházející z vysokoúčinné KVET. Pro kogenerační jednotky na bázi stacionárních spalovacích motorů je touto hraniční účinností hodnota, kdy celková suma vyrobené elektřiny brutto a užitečného tepla odpovídá alespoň 75 % tepelného příkonu jednotky. Září

9 3 Stávající míra užití tepla z BPS Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a díky teplofikaci zemědělského areálu, v kterém se stanice nachází, i pro krytí tepelných potřeb farmy. Žamberské středisko VEMASu se zaměřuje na intenzivní odchov selat a prasat, trvale je v něm chováno více než 8 tis. kusů zvířat, které jsou podle stáří dislokovány do několika objektů (porodna, předvýkrm, výkrm). Kromě objektů pro vlastní chov se v areálu nachází dále administrativní budova a také dílny. Před uvedením stanice do provozu byly tepelné potřeby farmy kryty kotli na zemní plyn, které byly umístěny do jednotlivých objektů. V areálu bylo instalováno celkem 9 kotlů o celkovém instalovaném tepelném výkonu převyšujícím 400 kw. S ohledem na historické roční náklady za spotřebu zemního plynu (v letech 2011 až 2013 se pohybovaly v rozmezí 0,7 až 1 mil. Kč bez DPH) lze spotřebu plynu odhadovat ve výši 600 až 700 MWh/rok, měřeno ve spalném teple plynu. Efektivní spotřeba tepla mohla být o % nižší (500 až 600 MWh/rok). Výstavbou teplovodů do jednotlivých objektů bude možné tyto potřeby plynu plně nahradit dodávkami tepla z BPS. To by při zohlednění nevyhnutelných ztrát při distribuci tepla (odhadovat je lze až na několik desítek megawatthodin ročně při použití standardního izolačního materiálu typu pěnový polyethylen) mohlo znamenat celkové spotřeby tepla majícího původ v BPS pro tyto účely v rozmezí 550 až 650 MWh ročně alias něco okolo 2 tis. GJ/rok. Nadále tak bude možné hledat využití pro více než 80 % tepla vyráběného stanicí, čemuž v závislosti na intenzitě provozu druhé KGJ bude odpovídat celoroční suma 8 až 10 tis. MWh alias +/- 30 i více tisíc GJ tepla ročně. Září

10 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) 4.1 Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Jak už bylo uvedeno výše, stávající potřeby tepla v zemědělském areálu VEMAS se již podařilo přepojit na volné výrobní kapacity BPS. Pro tento účel bylo položeno v areálu systém teplovodního potrubí o délce cca 500 m (výkopu) s výměníkovými stanicemi v jednotlivých vytápěných objektech. Teplo je do soustavy dodáváno z rozvaděče zřízeného ve strojovně kogenerace BPS. Další stávající potřeby tepla se v areálu nevyskytují. 4.2 Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. Teplem z bioplynky se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálených lokalitách. A právě tato poslední možnost se jeví u posuzovaného projektu jako perspektivní. Areál stejně jako stanice leží necelé dva kilometry od centra města Žamberku, v kterém se nachází vícero potenciálních spotřebitelů tepelné energie, zejména pak bytové objekty zásobované teplem ze systémů CZT Žamberk. Dodávky tepla jsou do objektů převážně bytového charakteru realizovány společností Správa domů Žamberk (SDŽ), která je držitelem licence na výrobu a rozvod tepla. Nejbližším potenciálním odběrem je areál Odborného léčebného ústavu Albertinum (OLÚ), ležící necelých 1,5 km západním směrem od stanice. V areálu léčebny se nachází 13 vytápěných objektů zásobovaných, s výjimkou tří decentrálně vytápěných objektů, z centrální plynové kotelny osazené dvěma kotli na zemní plyn o součtovém tepelném výkonu 1,4 MW. Září

11 Objekty ve městě Žamberk, které svým rozsahem a zejména pak svými energetickými nároky představují zásadní potenciál dodávek tepla v průběhu roku, se nacházejí jižně od centra města. Zde jsou provozovány dvě sídlištní plynové kotelny, ve kterých se vyrábí cca 80% celkové produkce tepla pro vytápění a přípravu teplé vody dodávaných společností SBŽ. Obě kotelny jsou zdrojem tepla CZT pro sídliště U Žirafy s teplovodním plynovým zdrojem v ul. 28. října č.p a tepelným výkon 6,96 MW. Sídliště U Polikliniky se zdrojem v ul. Klostermanova č.p. 990 a tepelným výkonem 2,54 MW a některých dalších připojených domů. Roční dodávky tepelné energie se v systémech CZT v posledních letech pohybovaly na úrovni 20 TJ a dalších 5 TJ je realizováno provozem decentrálních objektových plynových kotelen. Převažující jsou dodávky do bytových domů a to včetně dodávek TV. Zdrojová část obou systémů je v současné době na samé hranici své provozní životnosti, v případě systému U Žirafy lze hovořit o havarijním stavu. Roční dosahovaná účinnost obou zdrojů tepla se pohybuje na úrovni 78-79%. Distribuční systémy tepla, kde s ohledem na dodávky TV do bytových domů převažuje čtyřtrubkový systém byly částečně rekonstruovány s užitím předizolované bezkanálové technologie je charakteristický tím, že v oblasti dodávek tepla pro vytápění objektů zcela postrádá funkční řídící a regulační elementy, které by regulovaly dodávky tepla do objektů na základě požadovaných teplot vytápěných prostorů. Základním faktorem, který limituje provoz systémů CZT je především dosahovaná cena tepla, která v roce 2013 činila 547 Kč/GJ bez DPH, která tak v současné době dosahuje psychologické hranice, kdy odběratelé tepla jsou ochotni věnovat čas a nemalé investiční prostředky k realizaci alternativních dodávek tepla do objektů s využitím např. decentralizace přípravy tepla v objektových plynových kotelnách nebo s využitím tepelných čerpadel. Přesto existuje, na základě provedené studie MODERNIZACE CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM MĚSTA ŽAMBERKA ze září 2014, reálná možnost dalšího a koncepčně založeného provozu systémů CZT. Základní podmínkou provozuschopnosti a zejména pak cenové konkurenceschopnosti systémů CZT v Žamberku je využití potenciálu, který nabízí využití tepla z BPS KAVEMA. Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly analyzovány jako nejvíce perspektivní dvě možné rozvojové varianty využití tepla z BPS pro zásobování vybraných odběrů ve městě: Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí podstatné části tepelných potřeb objektů ve městě Žamberk zásobovaných v současně době ze sídlištních kotelen či z lokálních plynových objektových zdrojů Varianta 2: Výstavba plynovodu (zde ve smyslu vedení bioplynu z BPS KAVEMA) a modernizace zdroje 1375 s instalací (přemístěním) jedné KGJ z BPS AKVEMA do tohoto zdroje Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy. Září

12 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS 5.1 Technické řešení Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí podstatné části tepelných potřeb objektů ve městě Žamberk (včetně zásobování areálu OLÚ) zásobovaných v současně době ze sídlištních kotelen či z lokálních plynových objektových zdrojů OLÚ Areál Odborného léčebného ústavu Albertinum (dále jen OLÚ či Ústav ) leží ve vzdálenosti cca 1,5 km od BPS západním směrem. Zřizovatelem ústavu je Pardubický kraj a je určen pro léčbu osob trpících plicními chorobami, lehčími psychiatrickými poruchami (otevřená léčba) a osob dlouhodobě nemocných a osob sociálně slabých vyžadujících si trvalou lékařskou péči. Léčba se odehrává v několika povětšinou samostatně stojících objektech po areálu majících celkovou lůžkovou kapacitu téměř 250 lůžek (objekty 2, 4, 5 a 7). Jsou zde také laboratoře a rentgen (objekt 3), administrativní zázemí ústavu s ambulancí (objekt 1), jídelna s kuchyní (objekt 9), prádelna a dále také bufet/knihovna a technicko-hospodářské zázemí tvořené mj. bývalou centrální kotelnou a bývalou výměníkovou stanicí, do které se v rámci modernizace tepelného hospodářství v roce 2008 centrální kotelna přesunula. Tato změna a další energeticky úsporná opatření (objektová příprava teplé vody, osazení radiátorů termostatickými hlavicemi ad.) byla realizována společně jako tzv. projekt EPC a umožnila výrazně snížit původní spotřeby tepla (respektive plynu) na stávající hodnoty. Ročně dnes areál spotřebuje jen možná polovinu spotřeby tepla respektive plynu před modernizací tepelného hospodářství. Realizátor projektu EPC (společnost Siemens) garantuje zřizovateli ústavu roční úsporu tepla na úrovni min. 7,3 tis. GJ/rok oproti referenční spotřebě (20,7 tis. GJ) s trváním až do roku V nové centrální kotelně (objekt č.p. 677) jsou umístěny dva plynové teplovodní kotle o tep. výkonu 0,7 MW každý a dále pak také parní vyvíječ o výkonu 1000 kg páry/hod (odpovídá tepelnému výkonu cca 0,7 MW). Pára slouží pro sterilizaci a prádelnu, které jsou v přímé blízkosti kotelny, a topná voda vyráběná ekvitermně kotli je rozváděna dvojtrubním potrubím do připojených objektů, kde jsou předávací stanice tepla zajišťující ústřední vytápění (ÚT) a objektovou přípravu teplé vody (TV). Tři z objektů, které si vyžadují vytápění, nejsou na kotelnu připojeny (objekt č.p. 627 ležící na parcele č. 1330, objekt č.p. 223 na parcele č. 1337/2 a truhlárna na parcele č. 1337/3) a mají vlastní zdroje tepla (plynové kotle s tepelným výkonem 2 x 72 kw a 1 x 48 kw). Celkový objem odebraného ZP všemi spalovacími zdroji tepla v roce 2012 činil 325 tis. m 3 = tis. kwh spal. tepla za celkovou částku cca 3,8 mil.kč bez DPH (odpovídá cca 370 Kč/GJ vyrobeného tepla). Z tohoto množství na kotle v hlavní kotelně připadalo dle podružného měření 180 tis. m 3 bez korekcí, tedy cca 55 %. Zbývající spotřeba se odehrávala na parním vyvíječi a objektových kotelnách. Prostým poměrem tepelných výkonů by na ostatní objektové kotelny mohlo připadat odhadem cca 20 tis. m 3 plynu a parní vyvíječ by spotřeboval ostatní plyn (tj. cca 125 tis. m 3 /rok). Září

13 V základním scénáři se jeví jako řešitelné, že by objekt, kde se nachází současná centrální kotelna (tj. bývalá parní VS), byl doplněn o kompaktní předávací stanici o tepelném výkonu 1 až 1,5 MW a stávající plynové kotle by přešly do režimu záložních zdrojů. Teoreticky by tak 100 % spotřeby plynu na kotlích v kotelně mohlo nahradit teplo z BPS. Vezmeme-li do úvahy, že průměrná účinnost výroby tepla na stávajících kotlích se může v celoroční sumě pohybovat v rozmezí 90 až 92 % v poměru k výhřevnosti paliva (kotle jsou standardního typu, bez schopnosti využít kondenzační teplo spalin), z jedné spotřebované megawatthodiny tepla (vyjádřeno spalným teplem plynu) se tak může vyrobit průměrně 810 až 830 kwh tepla. V roce 2012 tak kotelna mohla vyrobit teplo měřené na patě zdroje v množství převyšujícím 1,5 GWh alias 5,5 tis. GJ. Protože ale v příštím roce dojde ke komplexnímu zateplení (vč. výměny oken, izolace svislých obvodových konstrukcí i střechy) u objektů, které jsou vytápěny z hlavní areálové kotelny, lze u části tepla dodávaného z centrální kotelny na vytápění očekávat pokles spotřeby o %. Jelikož poměr tepla spotřebovaného na vytápění a přípravu TUV je odnes odhadován na 75 ku 25 %, znamenalo by to absolutní snížení potřeby tepla z centrální kotelny o min. 1 až 1,2 tis. GJ/rok. Dlouhodobý výhled tak hovoří o možné užitečné dodávce tepla ve formě teplé vody z BPS ve výši 4,5 resp. 5 tis. GJ ročně či jinak cca 1250 MWh až 1400 MWh/rok. Vyšší hodnota je reálnou spíše v případě současné výstavby teplovodů do dislokovaných objektů majících dnes vlastní kotelnu a/nebo při využití části tepla na předehřev vody přiváděné do parního vyvíječe. Nejvyšší hodinové odběry areálu v zimním období lze, z dostupných průběhů spotřeby zemního plynu v kotlích a s přihlédnutím k předpokládanému snížení odběru vlivem zateplení objektů, stanovit ve výši kw. S ohledem na skutečnost, že správa areálu preferuje jen nejnutnější výkopové práce, jeví se jako nejvhodnější využít pro pokládku propojovacího teplovodu v areálu betonového kanálu vedoucího z prostoru bývalé centrální parní kotelny v severní části areálu (dnes zázemí údržby, objekt na parcele číslo 5055) do objektu dnešní kotelny (objekt č.p. 677). Teplovod by byl přiveden do areálu po v budoucnu upřesněné trase ideově naznačené na mapce níže. Délka teplovodu pro OLÚ by mohla činit 1,8 až 2 kilometry (při přímé trase hlavního teplovodu by bylo možné do této sumy započítat i propojovací potrubí k objektům s dnes samostatnými kotelnami). Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (do 1,5 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 125 až 150. Potrubím by zvýšením hodnoty dopravní rychlosti bylo možné ale přenášet i vyšší tepelný výkon (při 1,8 l/s by u DN 150 to bylo 3 MW při teplotním spádu 90/70 C). Město Žamberk Základním předpokladem realizace dodávek tepla z BPS do intravilánu města Žamberk je provedení základních investičních opatření ze strany SDŽ případně pak samotného města Žamberk coby majitele této společnosti. Tyto základní investiční opatření jsou definovány celkovým nákladem okolo 25 mil.kč a umožní v horizontu 4-6let komplexní rekonstrukci zdrojové a distribuční části tak, aby bylo možné realizovat přivedení tepla z BPS. Tato popsaná rekonstrukce (propojení a rozšíření) obou stávajících systémů CZT bude respektovat dosažitelný potenciál úspor v systémech CZT, a to v oblasti decentralizace přípravy TV v objektech, realizace moderního řídícího Září

14 systému výroby a distribuce tepla. Současně umožňuje pružně reagovat na stále ještě probíhající snižování energetické náročnosti odběratelských systémů, které bude částečně eliminováno napojením vhodných objektů, u kterých jejich intenzita odběru umožňuje smysluplné rozšiřování distribučního systému. Takto definovaný a již z pohledu potřeb tepla ustálený systém je charakterizován roční potřebou tepla na úrovni 20 TJ s dosahovanými špičkovými odběry v zimních mrazových špičkách okolo 120 GJ/den, tedy při respektování 16 hodinového denního provozu na úrovni potřeby 2 MW. Celoroční podíl dodávek ÚT vers. TV je na úrovni 3:1, tedy potřeba tepla pro přípravu TV činí přibližně 25% z celkové potřeby tepelné energie na prahu zdroje(ů). Vlastní vyvedení tepelné energie z areálu BPS respektuje skutečnost, že správa areálu OLÚ preferuje jen nejnutnější výkopové práce. Jeví se jako nejvhodnější využít pro pokládku propojovacího teplovodu v areálu betonového kanálu vedoucího z prostoru bývalé centrální parní kotelny v severní části areálu (dnes zázemí údržby, objekt na parcele číslo 5055) do objektu dnešní kotelny (objekt č.p. 677). Teplovod by byl přiveden do areálu po v budoucnu upřesněné trase ideově naznačené na mapce níže. Zde se v blízkosti BPS částečně předpokládaná trase vedení teplovodu liší s původní předpokládanou trasou pouze pro OLÚ (viz. studie ze září 2013), rozdíl v trase vyvedení tepla je řádově 100 m jižněji od původní předpokládané trasy. Vedení teplovodu se předpokládá podél komunikace V Dolech až ke křížení s komunikací spojující Žamberk a Zbudov. Zde by bylo provedeno napojení areálu OLÚ směrem na sever k původně navrženému vedení v ulici Draha (místně Na Vrších). Vedení teplovodu pro město Žamberk pak předpokládá v komunikaci U Kapličky ke křížení s ulicí Lipová. Zde se trasa stále v komunikaci stáčí k jihu, kde bude proveden přechod řeky Divoká orlice v oblasti koupaliště a tenisového areálu TOSk. Tyto subjekty nabízejí dodatečné rozšíření předpokládaných odběrů v řádech 1-2 TJ/rok. Od tohoto místa je pak trasa vedena podél ulice Zámecká až k Masarykovu náměstí, odtud pak jižním směrem ulicí Nádražní a až k předpokládanému napojení do systému CZT v oblasti MěÚ nádražní čp.833 s napojením ZŠ 28. října čp. 581 a ZvlŠ Žamberk. Ve znázorněné trase se nacházejí převážně pozemky města Žamberku, dále pak pozemky Pardubického kraje a dále několika soukromých osob. Délka teplovodu (od odbočení teplovodu pro OLÚ) by mohla činit 2 až 2,5 kilometrů. Pro přenos požadovaného tepelného celkového vyvedeného výkonu (do 2 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 150 až 200. Od místa odbočení teplovodu pro OLÚ se pak předpokládají dimenze DN 150, která je schopna při zvýšení hodnoty dopravní rychlosti na 1,8 l/s přenést až 3 MW při teplotním spádu 90/70 C. Září

15 Výroba či dodávla tepla [MWh/den] Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk AREÁL OLÚ ALBERTINUM TEPLOVOD pro OLÚ délky do 2 km BPS TEPLOVOD pro město ŽAMBERK délky do 2,5 km AREÁL KOUPALIŠTĚ A TOSK MÍSTO NAPOJENÍ na systém CZT v objektu MěÚ Obr. č. 2: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do areálu OLÚ a do města Žamberk 30,0 Diagram denní výroby a dodávek tepla z BPS v MWh Disponibilita tepla z BPS pro externí odběratele Možné dodávky tepla z BPS do CZT Dodávky tepla z BPS do OLÚ 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Den roku (od nejchladnějšího k nejteplejšímu) Graf 1 Diagram zobrazující disponibilitu tepla vyráběného BPS pro externí odběratele a modelové členění na dodávky do OLÚ Albertinum a CZT Žamberk Z modelování disponibility tepelného výkonu BPS a potřeby výkonu tepelné energie obou předpokládaných oblastí odběru je zřejmé, že více než 1/3 roku bude možné využít 100% disponibilní výkon BPS. V roční sumě se pak jedná o celkové dodávky tepla z BPS na úrovni 21,5 TJ, tedy téměř 6 GWh, tedy téměř 60% disponibilních dodávek tepla BPS Varianta 2: Vyvedení plynovodu z BPS a přemístění jedné stávající KJ z BPS do kotelny 1375 Základním principem této varianty je přesunutí větší z jednotek do objektu sídlištní kotelny U Žirafy a maximální užití vyrobené tepelné energie v systému CZT, ve stejném rozsahu dle předchozí předpokládané varianty. Září

16 Zde je tedy vhodné zopakovat, že realizace užití tepelné energie z BPS je možné pouze za předpokladu investiční činnosti města, případně pak SBŽ, kdy v horizontu 5 let je nutné očekávat investice ve výši 25 mil.kč pro realizaci nutných úprav zdrojové a distribuční části systému CZT. Z pohledu disponibility tepelného výkonu se tedy jedná o disponibilní tepelný výkon ve výši 1,2 MWtep v průběhu celého roku. Stávající a v této variantě zachovaná menší KJ v BPS bude nadále krýt potřeby areálu BPS a společnosti KAVEMA. Spotřeba systému CZT, jak již bylo výše zmíněno je charakterizována roční potřebou tepelné energie ve výši 5,5 GWh, kdy zimní maximální odběry se pohybují na úrovni 33 MWh/den, tedy při respektování 16 hodinového denního provozu na úrovni potřeby 2 MW. Vlastní disponibilita výkonu přesunuté KJ je vlivem předpokládané instalace akumulátoru tepla o objemu 2x150 m 3. Akumulátor tak bude sloužit pro akumulaci tepla vyráběného KJ v nočních hodinách topné sezóny, kdy potřeby tepla vlivem programového útlumu v soustavě klesnou pod výkonové možnosti KJ a naopak v ranních špičkách umožní krátkodobé zvýšení výkonu KJ až ke 2 MW. Vlastní vyvedení bioplynu z BPS pro účely jeho spalování v přesunuté KJ v kotelně CZT U Žirafy bude respektovat v podstatné míře navrženou trasu teplovodu dle předchozí varianty. Zde je nutné na základě geografických podmínek města Žamberk předpokládat délku plynovodu o ca. 1,5 km m delší ve srovnání s délkou teplovodu, přičemž toto prodloužení bude provedeno ve velmi zatížené komunikaci Nádražní-Divišova-28.října, tedy s očekávatelnými vyššími investičními nároky na úpravu povrchů. Celková dálka plynovodu je okolo 4 km. Graf 2 Diagram zobrazující disponibilitu tepla vyráběného přesunutou KJ pro externí odběratele a modelové užití tepla v CZT Žamberk Z modelování disponibility tepelného výkonu přesunuté KJ a potřeby výkonu tepelné energie v rekonstruovaném systému CZT je pak zřejmé, že využití 100% disponibilního výkonu přesunuté KJ lze realizovat přibližně v průběhu 60 dnů kalendářního roku. Tímto způsobem lze stanovit také množství užité tepelné energie v rekonstruovaném systému CZT ve výši 19 TJ, tedy téměř 5,3 GWh, tedy téměř 57% disponibilních dodávek tepla z BPS. Září

17 5.2 Ekonomické hodnocení Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech (za zelený bonus za KVET). Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí podstatné části tepelných potřeb objektů ve městě Žamberk (včetně zásobování areálu OLÚ) zásobovaných v současně době ze sídlištních kotelen či z lokálních plynových objektových zdrojů Investiční náklady: Roční prodej tepla: Příjmy z prodeje tepla: Příjmy za ZB za KVET: 25 až 30 mil. Kč (20 až 25 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací a věcných břemen + 2,5 mil. Kč na výstavbu předávacích stanic OLÚ a CZT + 2,5 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu) až MWh resp. 21 až 21,6 tis. GJ/rok 4,7 až 4,8 mil. Kč/rok (při ceně odpovídající 80 % palivových nákladů OLÚ na výrobu tepla ze zemního plynu, čemuž odpovídá průměrná jednotková cena tepla ve výši 280 až 300 Kč/GJ bez DPH podle odebraného množství tepla), v případě dodávek tepla do systému CZT se jedná o cenu na úrovni 200 Kč/GJ, tj. 75% současných palivových nákladů ceny tepla až 2,6 mil. Kč/rok (při chodu obou KGJ během roku na jmenovitý výkon a uvažovaných dodávkách tepla ve výši více než 6 GWh, znamenající uplatnění výroby elektřiny v režimu KVET až 70%) Dodatečné provozní náklady: 0,5 až 0,6 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 4 až 5 let Dodatečné provozní úspory v systému CZT Žamberk Dodatečné investiční náklady systému CZT Žamberk 1 až 1,3 mil. Kč/rok (souhrnná úspora palivových nákladů stávajících zdrojů tepla v OLÚ a v systému CZT Žamberk vyplývající z nákupu levnějšího tepla, než jaké je odběratel schopen zajistit ve zdrojích. Tyto dodatečné provozní úspory zejména v městské aglomeraci může zásadním způsobem ovlivnit chování obyvatelstva-odběratelů tepla, případně umožní snížení finální ceny tepla až o 50 Kč/GJ. 4 až 5 mil. Kč/rok (souhrnné investiční náklady k realizaci napojení teplovodu z BPS do systému CZT, včetně nutných úprav čerpacích stanic v místě napojení i v předpokládaném centrálním zdroji U Žirafy, instalace akumulačního zásobníku Září

18 k částečné eliminaci časových disproporcí disponibility a potřeby v topném období) Varianta 2: Vyvedení plynovodu z BPS a přemístění jedné stávající KJ z BPS do kotelny 1375 Investiční náklady: Roční prodej tepla: 25 až 29 mil. Kč (potrubí pro dopravu bioplynu do kotelny U Žirafy mil.kč+ náklady na přesun a instalaci KGJ, vyvedení el. výkonu v kotelně u Žirafy mil.kč+ úprava parametrů bioplynu v BPS 1 mil.kč+ 2 mil.kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu 5,5 GWh resp. 19,5 TJ/rok Příjmy z prodeje tepla: 3,9 mil. Kč/rok (předpokládána prodejní cena tepla do 200 Kč/GJ bez DPH, která by byla až o 25 % pod palivovými náklady zdroje tepla využívajícího zemní plyn zdroj u Žirafy) Příjmy za ZB za KVET: až 2,4 mil. Kč/rok (při chodu obou KGJ během roku na jmenovitý výkon a uvažovaných dodávkách tepla ve výši více než 5 GWh, znamenající uplatnění výroby elektřiny v režimu KVET až 68%) Dodatečné provozní náklady 0,2 až 0,3 mil. Kč/rok (spotřeba elektřiny na odvlhčení bioplynu, vtláčení do plynovodu, odhadována celkem na MWh/rok, servisní prohlídky a pravidelné kontroly, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 4 až 5 let Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky jsou obě varianty téměř identické. Při zohlednění faktu, že pro dodávky tepla do OLÚ již existují smluvní závazky dané již zpracovanými dokumenty a hodnocená varianta s přesunutím jedné z KGJ do kotelny systému CZT v Žamberku tyto předpoklady ruší, lze říci, že ekonomicky výhodněji vychází výstavba teplovodu do OLÚ a do města Žamberk pro užití tepla v systémech CZT. Vyvolané investiční náklady kryjí dostatečné příjmy z prodeje tepla a návratnost zkracuje relativně vysoká podpora výrobě tepla v režimu vysokoúčinné KVET u obou z kogeneračních jednotek, kdy popsané dodávky tepla do města Žamberk budou realizovat více než 60% celkového ročního disponibilního tepla. Důležitým aspektem je také potenciál využití tepla z BPS v areálu koupaliště a TOSk, které svým převážně letním odběrem dokáže podstatně navýšit odběr tepla z BPS bez vlivu na výkonovou disponibilitu dodávek tepla do města. Druhá z rozvojových variant - výstavba plynovodu a přesunutí jedné z KJ je také z pohledu vlastníka bioplynové stanice ekonomicky smysluplnou investicí, přesto se bez dodatečné (investiční) podpory nejeví racionální ji uskutečnit. Důvodem je zvláště relativně veliká vzdálenost propojovacího plynovodu, ve velké míře vedeného ve velmi zatížené komunikaci výpadovky na Líšnici, v poměru k výši možných dodávek tepla. Současně je nutné zohlednit, že zatímco v první rozvodjové variantě dochází ke spalování bioplynu téměř ve volném prostranství, ve variantě s přesunutím kogenerační Září

19 jednotky do zdroje U Žirafy v Žamberku bude de-facto v centru zástavby, což zpětně vyvolává mnohem vyšší náklady na odhlučnění soustrojí. Nezanedbatelný je taký fakt vnímání obyvatelstva na podobné neznámé aktivity. V zásadě lze konstatovat, že rozvojová varianta 2 má racionální ekonomický základ jen při souběhu nevratné podpory na krytí části investičních nákladů a současně maximalizaci u ní již téměř neexistuje prostor pro další dodávky tepla vytipovaným odběratelům (současná cena tepla ze systému CZT je téměř na psychologické hranici vnímání obyvatelstva a případných snah k odpojování ze systémů CZT a užití alternativních dodávek tepla). 5.3 Rámcové právní podmínky Právní rámec pro realizaci zvažovaných rozvojových variant bude ve fázi projektové přípravy a vlastní realizace určen stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění). Pro výstavbu teplovodu(ů) případně i plynovodu bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Nezbytným podkladem pro vydání územního rozhodnutí bude získání souhlasu vlastníků dotčených pozemků, které budou muset souhlasit s umístěním teplovodu na jejich pozemku formou věcného břemena příp. odprodeje dané části pozemku. Protože dodávky tepla zakládají obchodní vztah mezi výrobcem-dodavatelem a odběratelem, vlastník BPS bude povinen splnit požadavky energetického zákona (zákona 458/2000 Sb.), tj. zejména získat oprávnění - licenci na výrobu a rozvod tepelné energie (viz 5 zákona). Co vše je k tomu splnit přehledně popisuje metodický pokyn Energ. regulačního úřadu1 a případně také seznam Často kladených dotazů pro oblast teplárenství, který je uveřejněn na internetových stránkách úřadu2. Relevantní je pak i právní úprava pro výplatu provozní podpory za výrobu elektřiny ve vysokoúčinné KVET. Zde je relevantní vyhláška MPO č. 453/2012 Sb., dále registrační vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb. a cenové rozhodnutí ERÚ pro příslušný kalendářní rok. Výše uvedené právní dokumenty mají obecnou platnost a jejich ustanovení by bylo nutné splnit v jakékoliv rozvojové variantě. Navržené rozvojové varianty jsou si v tomto směru tedy v zásadě rovny. Současně je nutné podotknout, že z hlediska platné legislativy není vyžadováno, aby licencovaný dodavatel tepla garantoval nepřerušené dodávky po celý rok. Energetický zákon umožňuje ( 76 odst. 4) přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu ve vymezených případech. A co víc, připouští ( 77 odst. 4), aby odběratel měl současně vedle své tepelné přípojky vlastní náhradní či jiný doplňkový zdroj tepla, budou-li s tím obě strany souhlasit. Garance dodávek tepla tak může být pouze smluvního charakteru (pokud nebudete muset vlastní spalovací zdroj na zemní plyn vůbec používat, ušetříme vám navíc i na stálém poplatku za kapacitu). 1 ) Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení licence na podnikání v energ. odvětvích: 2 ) Viz: Září

20 5.4 Sociální hlediska Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj může nakonec mít (ekonomický) prospěch blízké okolí stanice a jeho budoucí odběratelé. Z tohoto pohledu je možné na hodnocené rozvojové varianty pohlížet podle toho, jak nízkou cenu tepla a v jakém množství je možné odběratelům nabídnout a tím jim napomoci snížit stávající náklady na krytí tepelných potřeb. Nejlepší poměr cena/množství poskytuje varianta č. 1, druhá varianta je již výrazně v tomto směru horší. Bohužel relativně vysoké investiční náklady druhé rozvojové varianty v poměru k množství užitečně využitého tepla výrazně snižují potenciál nabídnout teplo z BPS levněji, než jak si jej odběratelé zabezpečují současným způsobem. 5.5 Finanční hlediska Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Investiční náklady obou variant jsou obdobné, ve variantě 1 by však byly členěny v poměru 5:1 na část, financovanou budoucím dodavatelem tepla, a část, kterou by zřejmě měl nést zřizovatel/vlastník sytému CZT (zde míněny náklady na propojení systému BPS a CZT a nutné úpravy čerpacích stanic v systému CZT a ve zdroji U Žirafy). Při hodnocení z pohledu investora tak zřejmě nejvýhodněji bude opět v tomto hledisku vycházet varianta Ekologické efekty Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Každá z analyzovaných rozvojových variant se jeví jako schopná tomu dostát. Výstavbou teplovodu do OLÚ bude možné eliminovat spálení 150 i více tisíc m 3 zemního plynu ročně. Tomu odpovídá úspora emisí NOx v množství převyšující 100 kilogramů ročně a CO na úrovni několika desítek kilogramů. Největší úsporu však omezení spotřeby zemního plynu přinese v emisích CO 2, které mohou poklesnout o 300 tun za rok. Obdobně pak dodávky tepla z BPS do systému CZT Žamberk přinesou roční snížení spotřeby zemního plynu více než 500 tis.m 3. Odpovídající množství úspory emisí Nox dosahuje kilogramů, úspora CO okolo 100 kg. Zásadní úspora emisí nespálením zemního plynu ve zdrojích CZT Žamberk je pak promítnuta v podobě snížení emisí CO 2 a to o více než 1 tisíce tun (!) za rok. Druhá z rozvojových variant přináší obdobné snížení emisí, které poměrově odpovídá celkovému využitému potenciálu dodávek tepla, tedy přibližně o 10% nižší. Září

21 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci. Proveditelnost Varianta 1 Varianta 2 Technická 5 4 Ekonomická 5 5 Právní 4 4 Sociální 5 4 Finanční 4 4 Ekologická 4 3 Celkem Vysvětlivka: 1 velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 dostatečné, 3 uspokojivé, 4 dobré, 5 velmi dobré (výborné) Září

22 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice Protože provozovatel bioplynové stanice z racionálních důvodů řeší možné smysluplné způsoby využití tepla aktivně sám, zjištění a doporučení předběžné studie proveditelnosti v podstatě spíše napomáhají upřesnit si technicko-ekonomické parametry jednotlivých konkrétních opatření resp. rozvojových variant a současně je objektivizovat pro případné vyjednávání s dotčenými stranami (budoucími odběrateli tepla). Z komplexního hodnocení navržených variant vyplývá, že s určitostí lze doporučit realizovat projekt výstavby teplovodu z BPS do OLÚ Albertinum společně s dodávkami do města Žamberk. Pro výrobce i odběratele tepla by projekt byl ekonomicky výhodným a navíc by byl prospěšný z hlediska omezení lokálních emisí škodlivin (ke kterým dochází při spalování zemního plynu v kotelně OLÚ a sídlištních kotelnách města Žamberk). Navíc, díky lokalizaci, nevyloučí možné další rozšíření dodávek tepla do areálu koupaliště a TOSK, které jsou z pohledu technického využití tepla velmi výhodné s ohledem na jejich potřebu tepla převážně mimo topné období, tedy v období stále ještě nevyužité disponibility výkonu dodávek tepla. Proto jejich uskutečnění doporučujeme v této chvíli odložit a o možné realizaci rozhodnout až poté, jak se případně podaří jednu či obě výše uvedené podmínky naplnit. Závěry obou variant jsou úzce svázány s budoucím stavem systému CZT Žamberk, který v současné době stojí před zásadními rozhodnutím a při přijetí pokračování provozu systémů CZT také před zásadními investicemi ve výši 25 mil.kč do obnovy zařízení v horizontu 5 let. Avšak ani tyto investice přinášející dle předpokladů podstatné snížení spotřeby primárního paliva nedokážou zakrýt fakt, že celkové provozní náklady promítnuté do objemu prodaného tepla jsou v současné době již na hranici psychologického vnímání odběratelů ve vztahu k ceně tepla a vyvolávají tak tlaky k hledání alternativních řešení. A právě jedno z těchto řešení je dodávka podstatné části tepla s provozně nižšími náklady, které umožní do budoucna omezení, či zcela eliminaci spalování zemního plynu a přispějí ke stabilizaci, v lepším případě pak, ke snížení konečné ceny tepla. Z tohoto důvodu doporučujeme městu Žamberk, jakožto vlastníku soustavy CZT ve městě, se začít tomuto záměru intenzivně věnovat a integrovat posouzení jeho možné realizace do celkové koncepce modernizace a dalšího rozvoje systému dálkového vytápění ve městě. Září