PŘÍLOHA 1: IMISNÍ STUDIE

Transkript

1 PŘÍLOHA 1: IMISNÍ STUDIE

2 ZADAVATEL: Statutární město Most Zastoupeno: Mgr. Jan Paparega, primátor města Radniční 1, Most PARTNER: Město Litvínov Zastoupeno: Mgr. Kamila Bláhová, starostka náměstí Míru 11, Litvínov ZPRACOVATEL: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Zastoupen: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., ředitel vědecko-výzkumného ústavu Švabinského 1749/19, Ostrava Tel.: Web: accendo.cz info@accendo.cz ACCENDO je členem PAAC CONSORTIUM UDIMO spol. s r.o. Zastoupen: Ing. Pavel Roháč, jednatel Sokolská tř. 8, Ostrava Tel.: Web: udimo.cz info@udimo.cz Projekt Zefektivnění plánování úřad v oblasti dopravy je spolufinancován Evropskou unií v rámci Operačního programu Zaměstnanost a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Registrační číslo projektu: CZ /0.0/0.0/16_033/

3 OBSAH 1. Úvod Vstupní údaje Obecná charakteristika lokality Prostorová data Terén Klimatické charakteristiky lokality Stabilitní větrná růžice Imisní limity Posouzení imisní zátěže lokality Charakteristika zdrojů zahrnutých do modelování Průmyslové stacionární zdroje Umístění zdrojů Lokální topeniště Emisní charakteristika Umístění zdrojů Silniční doprava Emisní charakteristika Umístění zdrojů Souhrnné emise ze všech modelovaných skupin zdrojů Metodika výpočtu imisí SYMOS Referenční body Korekce výsledků modelování Stanovení pozaďových koncentrací Stanovení korekčních konstant Korekce výsledků modelování Výstupní údaje Vypočtené imisní charakteristiky Interpretace výsledků Suspendované částice PM Oxid dusičitý NO Oxid uhelnatý CO Benzen Benzo(a)pyren Závěr Použitá literatura Použité zkratky

4 1. ÚVOD Cílem této studie je modelový výpočet imisí pro Plán udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova. Modelové výpočty imisí zátěže byly provedeny s detailností odpovídající rozptylovým studiím jednotlivých zdrojů a zahrnují kromě samotného vlivu dopravy rovněž vlivy ostatních zdrojů znečišťování ovzduší ve stejné podrobnosti. Výsledky modelových výpočtů jsou kalibrovány na měření stanic imisního monitoringu. Výpočet rozptylu znečišťujících látek byl proveden podle platné doporučené metodiky Ministerstva životního prostředí ČR SYMOS'97 [3], [4] pro znečišťující látky: PM10 (prašná frakce aerosolu < 10 µm), NO2 (oxid dusičitý), CO (oxid uhelnatý), benzen a benzo(a)pyren. 2. VSTUPNÍ ÚDAJE 2.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY Posuzovaná oblast statutárního města Mostu a města Litvínova se rozkládá v severozápadních Čechách a správně náleží do území Ústeckého kraje. Západně, resp. severozápadně od měst se nachází Krušné hory, město Litvínov leží na jejich úpatí. Všeobecná geografická a topografická situace jsou patrné z následujícího obrázku. Obrázek 1: Geografická a topografická situace Střed statutárního města Mostu leží v nadmořské výšce 233 m n. m. a jeho zeměpisné souřadnice jsou s. š., v. d.; střed města Litvínova v nadmořské výšce 310 m n. m. a jeho souřadnice jsou s. š., v. d. V oblasti žilo k (ČSÚ) přes 100 tis. obyvatel (v Mostu obyvatel, v Litvínově ). Statutární město Most se člení na 8 místních částí: Starý Most, Most, Čepirohy, Komořany, Rudolice, Souš, Velebudice a Vtelno. Město Litvínov je členěno na 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží. 4

5 2.2 PROSTOROVÁ DATA Za účelem vyhotovení této studie byla využita a zpracována tato prostorová data. ADRESNÍ BODY Pro analýzu zatížení obyvatel imisemi je nezbytná vrstva adresních bodů. Byla použita bodová vrstva z digitální mapy ZABAGED ( ČÚZK 2012) ve formátu ESRI shapefile odpovídající přesnosti Základní mapy České republiky 1: Jednotlivé body reprezentují konkrétní adresu a její příslušnost k územnímu členění ČR. K jednotlivým adresním bodům byl přiřazen počet obyvatel trvale žijících na daném místě k roku REGISTR SČÍTACÍCH OBVODŮ A BUDOV Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) je soustava územních a územně evidenčních prvků a budov nebo jejich částí (vchodů) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. Registr je uspořádán v dané hierarchii a vazbách v obsahu, prostoru a čase a je modelován pomocí nástrojů geografického informačního systému. Referenčním mapovým podkladem registru jsou katastrální mapy a topografická Základní mapa České republiky 1: Pro účely studie byly z registru využita data o územním členění a budovách s adresami. 2.3 TERÉN Pro modelování metodikou SYMOS 97, které je využito k posouzení imisní zátěže v této studii, je nutno zadat tvar reliéfu modelované oblasti. Digitální model terénu zájmového území byl vytvořen z výškopisu digitální mapy ZABAGED ( ČÚZK 2012) ve formátu ESRI ACII GRID. 2.4 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY LOKALITY Města Most a Litvínov spadají svou polohou do teplé klimatické oblasti. Podle Quittovy klasifikace se jedná o teplou oblast W2. Klimatické charakteristiky jsou shrnuty v následující tabulce. Podle Köppenovy klasifikace se jedná o oblast Cfb, tedy podtyp podnebí listnatých lesů mírného pásma. Teplá klimatická oblast má dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka 1: Souhrn klimatických charakteristik oblasti W2 Charakteristiky teplé oblasti W2 Počet letních dnů dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více dnů Počet mrazových dnů dnů Počet ledových dnů dnů Průměrná teplota v lednu -2 C až -3 C Průměrná teplota v červenci 18 C 19 C Průměrná teplota v dubnu 8 C 9 C Průměrná teplota v říjnu 7 C 9 C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více dnů Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 mm 400 mm Srážkový úhrn v zimním období 200 mm 300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou dnů Počet dnů zamračených dnů Počet dnů jasných dnů Zdroj: Atlas podnebí Česka [3] 5

6 2.5 STABILITNÍ VĚTRNÁ RŮŽICE Při modelování dlouhodobým modelem, který byl použit v této studii, se pracuje s meteorologickými daty statisticky zpracovanými pro určité období. Tato data zpracovává ČHMÚ v podobě matice hodnot, které jsou procentuálním výskytem určitého generalizovaného typu počasí v daném období. Počasí je zařazeno do určité kategorie podle kombinace třídy teplotní stability ovzduší (reprezentované průměrným teplotním gradientem γ) a rychlosti větru. Používají se třídy podle Bubníka a Koldovského. Celá sada takto upravených dat se nazývá stabilitní větrná růžice. Graficky lze četnost počasí v jednotlivých kategoriích znázornit jako paprskový graf, ve kterém je na jednotlivých osách (např. osmi směrů) vynesena četnost výskytu jednotlivých kategorií počasí [%]. Pro modelování zdrojů znečišťování ovzduší v posuzované lokalitě byla použita dlouhodobá stabilitní větrná růžice pro lokalitu Most Komořany [2]. Obrázek 2: Grafické znázornění použité stabilitní větrné růžice pro lokalitu Most Stabilitní růžice I. třída stability - velmi stabilní II. třída stability - stabilní III. třída stability - izotermní IV. třída stability - normální V. třída stability - konvektivní 6

7 Rychlostní růžice 1.7 m/s 5 m/s 11 m/s Tabulka 2: Dlouhodobá stabilitní větrná růžice pro lokalitu Most Směr: CALM Součet I. třída stability - velmi stabilní 1,70 m/s 0,49 3,00 0,73 0,00 0,00 0,71 1,23 1,66 5,39 13,21 5,00 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 11,00 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 II. třída stability - stabilní 1,70 m/s 1,42 3,22 4,66 1,85 0,80 1,81 1,59 2,29 9,47 27,11 5,00 m/s 0,00 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,03 11,00 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 III. třída stability - izotermní 1,70 m/s 1,51 2,09 1,96 1,19 1,20 2,18 1,81 1,85 4,17 17,96 5,00 m/s 0,54 0,88 1,03 0,24 0,18 0,63 0,59 1,14 0,00 5,23 11,00 m/s 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,06 0,00 0,07 IV. třída stability - normální 1,70 m/s 1,15 1,21 1,41 1,32 1,13 2,02 1,37 0,88 3,17 13,66 5,00 m/s 1,25 1,31 1,47 0,50 0,41 2,01 2,55 3,01 0,00 12,51 11,00 m/s 0,53 0,08 0,07 0,02 0,01 0,18 0,49 0,91 0,00 2,29 V. třída stability - konvektivní 1,70 m/s 0,22 0,45 0,81 1,04 0,48 0,49 0,44 0,24 0,80 4,97 5,00 m/s 0,38 0,24 0,45 0,45 0,09 0,28 0,43 0,64 0,00 2,96 11,00 m/s 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celková růžice 1,70 m/s 4,79 9,97 9,57 5,40 3,61 7,21 6,44 6,92 23,00 76,91 5,00 m/s 2,17 2,44 2,96 1,19 0,68 2,92 3,57 4,80 0,00 20,73 11,00 m/s 0,53 0,09 0,07 0,02 0,01 0,18 0,49 0,97 0,00 2,36 Součet 7,49 12,50 12,60 6,61 4,30 10,31 10,50 12,69 23,00 100,00 7

8 2.6 IMISNÍ LIMITY Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší [6] definuje imisní limit jako nejvýše přípustnou úroveň znečištění stanovenou tímto zákonem. Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona a pro zájmové znečišťující látky jsou uvedeny v následující tabulce. Hodnoty imisních limitů podle tohoto zákona jsou shodné s hodnotami, které byly v platnosti dle předchozího zákona o ovzduší, zákona č. 86/2002 Sb. Tabulka 3: Imisní limity pro zájmové znečišťující látky Znečišťující látka PM10 Doba průměrování Imisní limit* μg.m hodin 50(35x) μg.m -3 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 PM2,5 1 kalendářní rok 25 μg.m -3 NO2 1 hodina 200(18x) μg.m -3 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 CO maximální denní 8hod. klouzavý průměr** μg.m -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 μg.m -3 Benzo(a)pyren*** 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 *V závorce je uveden maximální počet překročení uvedeného limitu za rok. **Maximální denní osmihodinová koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z osmihodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. ***Celkový obsah v částicích PM POSOUZENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE LOKALITY Úroveň znečištění ovzduší lze dle legislativy [6] hodnotit s využitím měření, výpočtu či jejich kombinací. Pro účely posouzení kvality ovzduší v zájmovém území byla nejprve vyhodnocena oficiální data z měření kvality ovzduší, která vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Pro hodnocení úrovně znečištění ovzduší je zejména využíváno výsledků monitoringu sítě měřicích stanic OZKO. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům (viz výše). Podle 11, odst. 5 a 6. zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. [6] se pro účely hodnocení, zda dochází v předmětné lokalitě k překročení některého z imisních limitů (odstavec 5 zákona [6]), používá průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto čtverce jsou na zájmovém území stanoveny pro pětiletí a znečišťující látky PM10, NO2, benzen a benzo(a)pyren. Z těchto průměrů vyplývá, že pro uvedené pětiletí jsou překračovány limity pro 24hod. koncentrace PM10 a roční koncentrace benzo(a)pyrenu. Pětiletý průměr 36. nejvyšších 24hod. koncentrací PM10 za období se na území měst Mostu a Litvínova pohybuje v rozmezí <30,9 60,2> μg.m-3, pětiletý průměr ročních koncentrací benzo(a)pyrenu pak v rozmezí <0,22 1,08> ng.m-3. U ostatních látek se průměry pohybují pod limity: u ročních průměrů PM10 v rozmezí <16,3 32,2> μg.m-3, u NO2 v rozmezí <6,8 25,1> μg.m-3 a benzenu v rozmezí <0,5 1,4> μg.m-3. 8

9 Obrázek 3: Pětiletý průměr ročních koncentrací PM10 [μg.m -3 ] za období Zdroj: ČHMÚ [7] 9

10 Obrázek 4: Pětiletý průměr 36. nejvyšších 24hod. koncentrací PM10 [μg.m -3 ], Zdroj: ČHMÚ [7] 10

11 Obrázek 5: Pětiletý průměr ročních koncentrací NO2 [μg.m -3 ] za období Zdroj: ČHMÚ [7] 11

12 Obrázek 6: Pětiletý průměr ročních koncentrací benzenu [μg.m -3 ] za období Zdroj: ČHMÚ [7] 12

13 Obrázek 7: Pětiletý průměr ročních koncentrací benzo(a)pyrenu [ng.m -3 ], Zdroj: ČHMÚ [7] Pro rok 2012 ČHMÚ (poprvé dle nového zákon č. 201/2012 Sb. [6]) vymezil oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. To znamená, že bylo souhrnně vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM 10, PM 2,5, NO 2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM 10 a SO 2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO 2 a NO 2 (viz bod 1, Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. [6]. Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (viz body 3 a 4, Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. [6]). Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech ČHMÚ zvláště vymezil i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). Viz níže uvedené obrázky. 13

14 Obrázek 8: Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, ČR, 2015 Zdroj: ČHMÚ [7] Obrázek 9: Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu), ČR, 2015 Zdroj: ČHMÚ [7] Podle vyhodnocení monitoringu za rok 2015 se sledované území nacházelo v oblasti, kde došlo k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Na území města Mostu je provozována jedna stanice imisního monitoringu, která poskytuje údaje hodnoty o zájmových znečišťujících látkách. Jedná se o pozaďovou monitorovací stanici ČHMÚ Most (kód UMOM) [9]. 14

15 Na území města Litvínova je provozována imisní monitorovací stanice Zdravotním ústavem v Ústí nad Labem (historicky kód ULIV). Data ze stanice však nejsou verifikována a s ohledem na neúplnost měření a výpadky za poslední roky ( ) uvedených v ročních zprávách [11] - [13] je není vhodné k posouzení dlouhodobých koncentrací znečišťujících látek použít. Další nejbližší monitoring s verifikovanými daty je v přilehlé obci Lom. Jedná se o pozaďovou monitorovací stanici ČHMÚ Lom (kód ULOM) [10]. Žádná z těchto stanic však neměří CO ani benzo(a)pyren. Nejbližší stanice sledující CO se nachází v Ústí nad Labem. Jedná se o stanici ČHMÚ typu hot-spot Ústí n.l.-všebořická (kód UULD). Benzo(a)pyren sleduje nejblíže stanice v Teplicích. Jedná se o pozaďovou stanici ČHMÚ Teplice (kód UTPM). Vybrané imisní charakteristiky zájmových znečišťujících látek z těchto stanic pro rok 2015 jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 4: Vybrané imisní charakteristiky zájmové lokality Znečišťující látka [µg/m 3 ] Stanice Denní hodnoty Čtvrtletní průměr Max. Datum 36 MV Datum I. II. III. IV. Roční průměr PM10 Most 143, , ,3 22,2 25,6 37,4 29,7 PM10 Lom 185, , ,6 18,7 27,6 34,0 28,1 NO2 Most 55, ,9 16,7 17,0 24,9 20,7 NO2 Lom 40, ,1 7,9 8,4 15,8 11,8 NOX Lom 105, ,7 9,4 10,1 26,8 16,1 CO Ústí n.l.- Všebořická 1575,9* ,1 347,9 366,0 636,8 475,2 Benzen Most ,4 0,9 1,3 2,3 1,5 B(a)P Teplice ,1 * Uvedena maximální denní osmihodinová koncentrace. Zdroj: ČHMÚ [14] Podle výsledků monitoringu na zájmovém území nedošlo v roce 2015 došlo u sledovaných znečišťujících látek k překročení krátkodobých imisních limitů v případě PM10 a NO2 a ročních imisních limitů pro benzo(a)pyren. 15

16 3. CHARAKTERISTIKA ZDROJŮ ZAHRNUTÝCH DO MODELOVÁNÍ Dle zákona č. 201/2012 Sb. [6] je stacionární zdroj ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat. Spalovacím stacionárním zdrojem se pak rozumí stacionární zdroj, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla. Zákon dále vymezuje mobilní zdroje, což jsou samohybné a další pohyblivé, případně přenosné technické jednotky vybavené spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení. Pro účely modelování je za zdroj považován jednotlivý komín, výduch či výfuk stacionárního zdroje či mobilního zdroje. Proto se v této studii používá pojem zdroj právě v tomto smyslu. Průmyslové stacionární zdroje jsou ve studii reprezentovány body (komíny, výduchy) umístěnými v souřadném systému S-JTSK. Stacionární zdroje malých výkonů (lokální topeniště) jsou reprezentovány sítí plošných zdrojů o zvolené velikosti buňky 100 m. Mobilní zdroje, které představuje silniční doprava, jsou reprezentovány sítí liniových zdrojů, která kopíruje průběh silniční sítě. Předmětem modelování jsou všechny relevantní skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, které mají vliv na kvalitu ovzduší ve městech Most a Litvínov. Jedná se o tyto skupiny zdrojů: Průmyslové stacionární zdroje znečišťování ovzduší na území Ústeckého kraje Lokální topeniště na území okresu Most Silniční doprava na území měst Mostu a Litvínova (dle modelu) 3.1 PRŮMYSLOVÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE Data o zdrojích znečišťování ovzduší jsou uchovávána v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Emisní bilance bodově sledovaných stacionárních zdrojů je od roku 2013 vyhotovována dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. [6], ve struktuře zakotvené v Příloze č. 2 tohoto zákona. Sběr a vyhodnocení údajů souhrnné provozní evidence, která je základem pro tuto emisní bilanci, se provádí podle přílohy č. 11, vyhlášky č. 415/2012 Sb. [15] Jednotlivě sledované stacionární zdroje REZZO 1 a 2 jsou rozděleny na zdroje, pro něž platí povinnost úplného ohlášení souhrnné provozní evidence (REZZO 1), a zdroje využívající zjednodušené ohlášení (REZZO 2 plynové a olejové kotelny do 5 MW příkonu a čerpací stanice). Data o průmyslových stacionárních zdrojích byla dodána v souhrnné databázi ve formě XLS souboru, který obsahuje všechny bodově sledované stacionární zdroje na území Ústeckého kraje. Struktura dodávaných dat odpovídá exportu pro modelování doporučenou metodikou MŽP SYMOS 97. Dodaná data jsou platná k roku 2015, což představuje nejaktuálnější dostupná data. Do modelování byly zahrnuty všechny průmyslové zdroje znečišťování (kategorie REZZO 1 a REZZO 2), které leží na území Ústeckého kraje. 16

17 3.1.1 UMÍSTĚNÍ ZDROJŮ Stacionární průmyslové zdroje vedené v databázi REZZO jsou lokalizovány souřadnicemi. Někdy však mohou být ve skutečnosti umístěny výduchy a komíny zdrojů ve vzdálenosti řádově až stovek, resp. někdy až tisíců, metrů od těchto míst. Proto byla provedena kontrola a dodatečná lokalizace zdrojů. Dodatečná lokalizace byla provedena s využitím adresních bodů, ortofotomapy, resp. konzultace s provozovateli. Umístění všech lokalizovaných zdrojů bylo provedeno v GIS. Výsledkem lokalizace a přiřazení emisí a ostatních technických parametrů zdroje k jednotlivým výduchům a komínům jsou lokalizované emisní charakteristiky stacionárních průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší v rámci území měst Mostu a Litvínova s přesností v řádu desítky metrů. Zdroje nacházející se na zbývajícím území Ústeckého kraje, jsou lokalizovány na souřadnice provozovny a jejich poloha byla rovněž dodatečně verifikována kvůli možným nepřesnostem v databázi. Výstupem jsou bodové vrstvy prostorových dat ve formátu ESRI shapefile. 3.2 LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ Lokální topeniště jsou spalovací stacionární zdroje určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění. Řadí se mezi malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší se jmenovitým tepelném příkonu do 300 kw [6]. Tvoří významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší s ohledem na jejich velké množství, umístění přímo v obytné zástavbě, relativně nízké komíny, tepelné výkony, použitá paliva a nižší kvalitu spalovacích zařízení. Provozovatelům lokálních topenišť zákon neukládá oznamovací povinnost. Jediná povinnost, která pro ně ze zákona vyplývá, je provozovat zdroje znečišťování ovzduší v souladu s podmínkami pro provoz těchto zařízení. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. [6] kromě zpřísnění emisních limitů těchto zařízení ovšem navíc zavádí pravidelné kontroly kotlů (povinnost se týká kotlů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nad 10 kw), které mají probíhat jednou za dva roky a mají být prováděny odborně způsobilou osobou. Do modelování byla zahrnuta lokální topeniště, která se nachází na území okresu Most EMISNÍ CHARAKTERISTIKA Podkladem pro výpočet emisí z lokálních topenišť je v ČR metodika ČHMÚ [16], [17]. Při výpočtu se vychází z informací ze Sčítání lidu, bytů a domů (SLBD), které poskytuje ČSÚ. Poslední celostátní Sčítání proběhlo v roce Na základě těchto dat byly vypočteny emise lokálních topenišť. Údaje ze SLBD byly prostorově lokalizovány na základní sídelní jednotky a převedeny do digitálních prostorových dat v GIS. U ZSJ byly uvedeny počty rodinných domů (RD) a bytových domů (BD). Z dat ze SLBD byly získány informace o způsobu vytápění, průměrné ploše v RD a BD v dané ZSJ a druhu používaného paliva. Použitá metodika vychází z tepelné bilance. Pro vytápění 1 m 2 domu v topné sezóně je zapotřebí určité množství tepla, které je nutno hradit chemickou energií obsaženou v palivech pro lokální topeniště, která je závislá na výhřevnosti paliva. Pro výpočet byla použita denní sledování průměrné denní teploty ze stanic ČHMÚ Milešovka a Komořany za rok Ze znalostí struktury spotřeby paliv pro určitou oblast a výhřevností jednotlivých druhů paliv je pak možno vypočítat jejich celkovou spotřebu. Ze spotřeby, struktury paliv a emisních faktorů je pak možno podle metodiky vypočítat emise, vztažené na územní jednotku, za kterou jsou generalizována vstupní statistická data ze SLBD (v tomto případě ZSJ). Pro výpočet byly použity aktuální emisní faktory z Výzkumné zprávy Výzkumného energetického centra, VŠB TU Ostrava [18]. 17

18 3.2.2 UMÍSTĚNÍ ZDROJŮ Přímá lokalizace lokálních topenišť v rámci většího území není možná, neboť se může jednat až o desetitisíce výduchů. Vzhledem k významnosti těchto zdrojů byla na pracovišti Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu, VŠB TU Ostrava vyvinuta metodika pro analýzu jejich rozložení v zástavbě a reprezentaci pomocí sítě plošných zdrojů. S využitím GIS byla provedena analýza vyhledání plošných objektů, které představují rodinné domy. Vychází se z předpokladu, že rodinné domy jsou představovány polygony do určité velikosti. Tato velikost byla ověřována analýzou, a pro danou oblast byla stanovena na 160 m 2. Výběr byl dále upřesněn vyloučením objektů, které neobsahují údaje o adrese. Vybrané polygony pak byly nahrazeny pravidelnou sítí čtvercových buněk o straně čtverce 100 m, které pokrývají oblast, ve které se nacházejí lokální topeniště. Tato síť nahrazuje zástavbu rodinných domů. Každé buňce sítě byla dále přiřazena taková váha, která relativně odpovídá množství rodinných domů v její ploše. 3.3 SILNIČNÍ DOPRAVA Podkladem pro výpočet imisní zátěže z dopravy byl multimodální dopravní model pro stávající stav k roku 2016, zpracovaný v rámci Plánu udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova společností UDIMO spol. s r. o EMISNÍ CHARAKTERISTIKA Vstupními daty pro výpočet emisí z automobilové dopravy byly údaje o intenzitě dopravy, strukturované na počet projíždějících osobních automobilů, nákladních automobilů a autobusů, dále pak informace o rychlosti projíždějících automobilů, plynulosti provozu a počtu jízdních pruhů. Emise z vozidel byly stanoveny výpočtem pomocí Programu MEFA v. 13 (ATEM, DINPROJEKT, VŠCHT Praha), resp. v. 02 pro benzo(a)pyren. Program MEFA je podle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší ke zpracování rozptylových studií určen pro výpočet emisí z dopravy a zahrnuje dynamické složení vozového parku (Město a ostatní silnice). Složení vozového parku je know-how dodavatele softwaru a vychází z vyhodnocení aktuálního stavu dynamické skladby vozového parku zjišťovaného Ředitelstvím silnic a dálnic [19] UMÍSTĚNÍ ZDROJŮ Umístění zdrojů v případě silniční dopravy kopíruje průběh dopravních sítě. Modelované zdroje znečišťování ovzduší představují úseky komunikací. Středy těchto úseků odpovídají lokalizaci zdrojů, které budou použity jako vstup pro modelování imisí. Optimální velikost těchto úseků byla testována a pro modelovanou oblast byla vyhodnocena za optimální velikost 50 m. 18

19 3.4 SOUHRNNÉ EMISE ZE VŠECH MODELOVANÝCH SKUPIN ZDROJŮ Souhrnné emise z jednotlivých modelovaných skupin zdrojů znečišťování ovzduší jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 5: Souhrnné emise použité pro modelování na území města Mostu Znečišťující látka Průmyslové zdroje Lokální topeniště Doprava CELKEM PM10 [t/r] NOx [t/r] CO [t/r] benzen [t/r] B(a)P [kg/r] Tabulka 6: Souhrnné emise použité pro modelování na území města Litvínova Znečišťující látka Průmyslové zdroje Lokální topeniště Doprava CELKEM PM10 [t/r] NOx [t/r] CO [t/r] benzen [t/r] B(a)P [kg/r] Tabulka 7: Souhrnné emise použité pro modelování v přilehlém okolí zájmového území Znečišťující látka Průmyslové zdroje Lokální topeniště Doprava CELKEM PM10 [t/r] NOx [t/r] CO [t/r] benzen [t/r] B(a)P [kg/r]

20 4. METODIKA VÝPOČTU IMISÍ Rozptyl znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry byl modelován pomocí difúzního modelu založeného na aplikaci Suttnovy statistické teorie turbulentní difúze. Tato teorie je základem většiny používaných rozptylových modelů, které jsou často modifikací základní Suttonovy funkce. Na Suttonově teorii difúze je rovněž založena česká referenční metodika SYMOS 97, která byla použita v této rozptylové studii. [3] 1.1 SYMOS 97 SYMOS 97 byl vydán v roce 1998 jako doporučená metodika MŽP ČR ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Zároveň byla tato metodika zpracována jako software pro počítače třídy PC i pro počítače třídy pracovních stanic s operačním systémem UNIX. Program dodává firma Idea Envi, s.r.o. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií, jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. SYMOS 97 je tzv. dlouhodobý model. To znamená, že vstupní meteorologická data, tj. rychlost větru a stabilita ovzduší, vstupují do modelu po statistickém zpracování skutečných meteorologických pozorování a roztřídění počasí do tříd, které jsou dány určitým rozsahem rychlostí větru a průměrného vertikálního teplotního gradientu ve směšovací vrstvě. Výsledek je možno znázornit grafy četnosti výskytu uvedených tříd počasí tzv. stabilitními větrnými růžicemi. Modelování tzv. průměrných dlouhodobých koncentrací se pak provádí tak, že výpočtová funkce se počítá pro každý směr větru (obvykle ve všech směrech po jednom až třech stupních) a výsledku je přiřazena taková váha, jaká je četnost výskytu použité kombinace tříd počasí v daném směru. Výsledek je tedy závislý na průměrném výskytu určitého počasí za modelované období. Pokud jsou známy průměrné emise zdrojů za stejné období, je možno správně vyhodnotit průměrné koncentrace za období, pro které jsou statisticky zpracována meteorologická data. Ve studii byla použita průměrná roční data o zdrojích i roční průměry meteorologických dat. Výsledkem tedy byly vyhodnocené průměrné roční koncentrace modelovaných znečišťujících látek. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií, jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby, pod úrovní střech budov (např. na křižovatkách nebo v kaňonech ulic). Toto omezení jsme zohlednili v grafických výstupech, kde je znázorněna zástavba tak, aby překrývala grafické informace o koncentracích znečišťujících látek. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou, ve složitém terénu a při bezvětří. Při posuzování výsledků modelování je nutno vzít v úvahu všechna uvedená omezení použitého modelu. To znamená, že výsledné rozložení přízemních koncentrací všech znečišťujících látek je statistické, s významným zjednodušením působících faktorů (zejména meteorologických podmínek a prostorových okrajových podmínek). Výsledky modelování jsou proto orientační a jsou vhodné zejména pro srovnání působení jednotlivých druhů zdrojů v různých obdobích. Lokálně se mohou ve skutečnosti vyskytnout i výrazně vyšší koncentrace znečišťujících látek, zejména ve složitém terénu a v husté zástavbě. [3], [4] 4.1 REFERENČNÍ BODY Pro výpočty v rámci této studie byla vytvořena receptorová síť, která byla dále dle potřeby zahuštěna. Modelovaná oblast zahrnuje města Most a Litvínov. Receptorová síť je k dispozici v elektronické podobě u řešitele studie. V případě modelování velkých a vysokých zdrojů (všechny průmyslové zdroje znečišťování ovzduší), byla použita pravidelná síť receptorů o kroku 100 m. Pokud se jednalo o nižší zdroje s lokálním dosahem, tedy silniční dopravu a lokální topeniště, bude použita síť receptorů skládající se ze dvou částí. První část, která zahrnuje obalovou zónu 2000 m okolo silniční sítě (resp. lokálních topenišť) a je tvořena pravidelnou sítí receptorů s krokem 20 m. Druhá je tvořena pravidelnou sítí receptorů s krokem 1000 m, pokrývající zbytek zájmového území vně obalových zón. Tímto postupem bude možno získat detailní informace o hodnotách 20

21 znečištění v oblasti, kde se tyto hodnoty prudce mění, a zároveň mít pod kontrolou hodnoty znečištění v celé modelované oblasti. 4.2 KOREKCE VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ Model SYMOS 97, který se používá pro modelování, vykazuje u průměrných ročních koncentrací obecně nižší výsledky. Srovnání výsledků modelování s výsledky imisního monitoringu ukazuje, že modelové hodnoty jsou nižší než hodnoty naměřené, přičemž největší rozdíly jsou zaznamenány u PM 10. Podhodnocení výsledků modelování je způsobeno zejména tím, že model SYMOS 97 nepostihuje ranní přízemní inverze a tzv. inverzní situace při bezvětří, při kterých dochází ke zvýšenému znečišťování ovzduší. V případě PM 10 modelování dále zahrnuje některé další zdroje tuhých znečišťujících látek, zejména reemise (emise, způsobené opětovným zvířením již usazených částic vlivem větru a dopravy), stavební a zemědělskou činnost. Proto byla provedena korekce výsledků modelování. 4.3 STANOVENÍ POZAĎOVÝCH KONCENTRACÍ Na základě imisního monitoringu byly určeny pro zájmové znečišťující látky pozaďové koncentrace. Tyto koncentrace v sobě zahrnují imise ze zdrojů, které nebyly zahrnuty do modelování. Jedná se o konstantní složku ovzduší nezávislou na emisích z lokálních antropogenních zdrojů zahrnutých do modelování. Koncentrace sledovaných znečišťujících látek se v emisně nezatížených oblastech České republiky pohybovaly okolo hodnot, které uvádí tabulka níže. Tabulka 8: Roční aritmetické průměry zájmových znečišťujících látek z vybraných pozaďových monitorovacích stanic v ČR za rok 2015 Stanice PM10 NO2 Benzo(a)pyren [µg/m 3 ] [µg/m 3 ] [ng/m 3 ] Krupka - UKRUA 17,9 - - Sněžník - USNZM 16,3 - - Košetice - JKOS 17,4 7,8 0,4 Pro dotčené modelování byla odhadnuta hodnota pozadí pro PM μg.m -3 s ohledem na výskyt plošných zdrojů povrchové těžby, pro NO 2 6 μg.m -3. U ostatních znečišťujících látek je hodnota pozadí považována za nulovou STANOVENÍ KOREKČNÍCH KONSTANT Při stanovování korekčních konstant se hodnoty pozaďových koncentrací odečtou od průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek z monitorovacích stanic a stanoví se poměr mezi upravenými hodnotami výsledků imisního monitoringu a namodelovanými koncentracemi. Konstanty uvádějí, kolikrát model hodnoty koncentrací v dané lokalitě podhodnocuje. Použité korekční konstanty uvádí tabulka níže. Tabulka 9: Použité korekční konstanty Látka Korekční konstanty PM10 13,93 NO2 1,96 CO 1,00 Benzo(a)pyren 9,42 Benzen 11, KOREKCE VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ Výsledky modelování byly korigovány násobením korekčními konstantami a přičtením uvedených pozaďových koncentrací. Při korekci se do výsledků modelování vnáší určitá nejistota, která je způsobena pravděpodobným větším vlivem dopravy na imisní situaci v blízkosti komunikací. Doprava totiž způsobuje resuspenzi prachu do ovzduší, které nejsou do modelování zahrnuty. Jak velká je resuspenze prachu záleží na více faktorech prašné depozice z ostatních zdrojů znečišťování ovzduší, množství srážek, frekvence čištění vozovek apod. Tato nejistota je vyšší v blízkosti komunikací s intenzivní dopravou. 21

22 5. VÝSTUPNÍ ÚDAJE Při posuzování imisní zátěže vlivem emisí ze silniční dopravy byla celková situace posuzována komplexně, a do modelování imisní zátěže byly zahrnuty i zdroje znečišťování ovzduší, které mají vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě. Pro silniční dopravu byl proveden výpočet průměrných ročních koncentrací PM 10, NO 2, CO, benzenu a benzo(a)pyrenu. 5.1 VYPOČTENÉ IMISNÍ CHARAKTERISTIKY Pro posuzované zdroje znečišťování ovzduší byl pro celé zájmové území proveden výpočet průměrných ročních koncentrací PM 10, NO 2, CO, benzenu a benzo(a)pyrenu. Byly modelovány tyto varianty: PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE PM10 Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší Lokální topeniště Silniční doprava Celková imisní situace PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE NO2 Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší Lokální topeniště Silniční doprava Celková imisní situace PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE CO Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší Lokální topeniště Silniční doprava Celková imisní situace PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE BENZENU Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší Lokální topeniště Silniční doprava Celková imisní situace PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší Lokální topeniště Silniční doprava Celková imisní situace 5.2 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ S využitím GIS byly z uvedených výsledků vytvořeny bodové vrstvy ve formátu ESRI Shapefile. Z těchto bodových vrstev pak rastrové soubory ve formátu ESRI GRID s velikostí buňky 10 m, které pokrývají zájmové území. Hodnota každé buňky gridu odpovídá průměrné roční koncentraci v daném místě. Pro jejich vytvoření byla použita po částech lineární interpolace. Výsledky jsou prezentovány ve formě map a zobrazeny pomocí skokové legendy, kdy jedna barva odpovídá vždy jistému rozmezí koncentrací dané znečišťující látky. 22

23 5.2.1 SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM10 Podle celkových výsledků modelování průměrných ročních koncentrací PM 10 na území města Mostu dochází k lokálnímu překročení ročního imisního limitu 40 µg/m 3 (lokálně bylo dosaženo v Komořanech koncentrací k 50 µg/m 3 v areálu společností Severní energetická a.s., resp. United Energy, a.s., a jeho přilehlém okolí). Koncentrací µg/m 3 bylo dle modelování dosaženo především v centrech měst Mostu i Litvínova, v místech s intenzivnější automobilovou dopravou. Nejzatíženější je z tohoto pohledu okolí ulice Teplické v Mostu (E442), kde jsou modelovány dlouhodobé koncentrace přes 35 µg/m 3. U krátkodobých koncentrací zde tedy lze předpokládat hodnoty překračující limity. Obrázek 10: Průměrné roční koncentrace PM10 v modelovaném území: Celková imisní situace, model SYMOS 97 23

24 Silniční doprava se podle výsledků modelování významně podílí na celkových imisích v zastavěných oblastech obou měst. V případě centra města Mostu se jedná o dominantní zdroj, tj. převažuje nad ostatními modelovanými skupinami zdrojů na tomto území z více než 50 %. Její příspěvek k průměrným ročním koncentracím zde činil 5 8 µg/m 3. V centru Litvínova je podíl dopravy na příspěvcích zdrojů přibližně třetinový, jeho absolutní hodnota se podél komunikací pohubuje okolo 3 µg/m 3. Obrázek 11:Průměrné roční koncentrace PM10 v modelovaném území: Automobilová doprava, model SYMOS 97 24

25 5.2.2 OXID DUSIČITÝ NO2 Výsledky modelování průměrných ročních koncentrací NO 2 ukázaly, že na území města Mostu může lokálně docházet k překročení ročního imisního limitu 40 µg/m 3, a to v okolí ulice Teplické, poblíž čistírny odpadních vod. Toto lokální překročení je podle analýzy převahy zdrojů způsobeno zdrojem Severočeských vodáren a kanalizací, a.s.: ČOV Most Chanov. Je však možné, že ve skutečnosti bude význam tohoto zdroje menší (možná chyba ve vstupních datech dodaných ČHMÚ). V centru města Mostu se podle výsledků modelu pohybovaly průměrné roční koncentrace NO 2 mezi µg/m 3, v centru Litvínova pak okolo 20 µg/m 3. Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace NO2 v modelovaném území: Celková imisní situace, model SYMOS 97 25

26 Silniční doprava se podle výsledků modelování podílela na celkových imisích v zastavěných oblastech obou měst příspěvkem 4 8 µg/m 3. Nejvyšších koncentrací NO 2 z dopravy bylo dosaháno v okolí ulice Teplická v Mostu (E442), kde její příspěvek činil µg/m 3. Obrázek 13: Průměrné roční koncentrace NO2 v modelovaném území: Automobilová doprava, model SYMOS 97 26

27 5.2.3 OXID UHELNATÝ CO Dle modelování celkové imisní situace se průměrné roční koncentrace CO v zájmovém území pohybují v rozmezí 3-10 µg/m 3. Tyto hodnoty však nelze srovnávat se stanoveným imisním limitem pro maximální denní 8 hod. klouzavý průměr µg/m 3. Obrázek 14: Průměrné roční koncentrace CO v modelovaném území: Celková imisní situace, model SYMOS 97 27

28 Dle provedené analýzy převahy jednotlivých modelovaných skupin zdrojů vyplývá, že v případě této znečišťující látky je silniční doprava dominantním zdrojem na celém zájmovém území, tj. převažuje z více než 50 % nad ostatními skupinami zdrojů. Obrázek 15: Průměrné roční koncentrace CO v modelovaném území: Automobilová doprava, model SYMOS 97 28

29 5.2.4 BENZEN V případě modelování průměrných ročních koncentrací benzenu výsledky ukázaly, že na zájmovém území nedochází k překročení ročního imisního limitu 5 µg/m 3. Dominantní skupinou zdrojů jsou v tomto případě lokální topeniště, místně je patrný významný příspěvek Rafinerie Litvínov (3 µg/m 3 v okolí zdroje). Obrázek 16: Průměrné roční koncentrace benzenu v modelovaném území: Celková imisní situace, model SYMOS 97 29

30 Silniční doprava přispívá k průměrným ročním koncentracím benzenu v zájmovém území v rozmezí 0,3-1 ng.m -3. Obrázek 17: Průměrné roční koncentrace benzenu v modelovaném území: Automobilová doprava, model SYMOS 97 30

31 5.2.5 BENZO(A)PYREN Výsledky modelování průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu ukázaly, že na zájmovém území nedochází k překročení ročního imisního limitu 1 ng.m -3. Jednoznačně dominantní skupinou zdrojů jsou v tomto případě lokální topeniště spalující pevná paliva. Obrázek 18: Průměrné roční koncentrace B(a)P v modelovaném území: Celková imisní situace, model SYMOS 97 31

32 Silniční doprava přispívá k průměrným ročním koncentracím benzo(a)pyrenu lokálně do 0,1 ng.m -3. Obrázek 19: Průměrné roční koncentrace B(a)P v modelovaném území: Automobilová doprava, model SYMOS 97 32

33 6. ZÁVĚR Cílem této studie bylo provést modelový výpočet imisí pro Plán udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova. Byly modelovány průměrné roční koncentrace PM 10 (prašná frakce aerosolu < 10 µm), NO 2 (oxid dusičitý), CO (oxid uhelnatý), benzen a benzo(a)pyren podle doporučené metodiky MŽP SYMOS'97 [3], [4]. Studie byla zpracována podle Metodického pokynu MŽP pro zpracování rozptylových studií [21]. Do modelování byly zahrnuty: Průmyslové stacionární zdroje znečišťování ovzduší na území Ústeckého kraje Lokální topeniště na území okresu Most Silniční doprava na území měst Mostu a Litvínova (dle dodaného modelu) Podle výsledků modelování dochází v zájmovém území lokálně k překračování ročního imisního limitu pro PM 10 (v Komořanech v okolí společností Severní energetická a.s., resp. United Energy, a.s.) vlivem kombinace průmyslového a dopravního zatížení dotčené lokality. Silniční doprava se podle výsledků modelování významně podílí na celkových imisích PM 10 v zastavěných oblastech obou měst, v případě centra města Mostu se jedná o dominantní zdroj. Nejzatíženější je okolí ulice Teplické v Mostu (E442), kde byly modelovány koncentrace přes 35 µg/m 3. Podle posouzení výsledků modelování může v zájmovém území lokálně docházet k překračování ročního imisního limitu pro NO 2 (okolí ulice Teplické v Mostě, Chanov). Doprava je i v tomto případě významným zdrojem, v okolí frekventovaných komunikací se jedná o zdroj dominantní (centrum města Mostu, okolí E442). Nejvyšších koncentrací NO 2 z dopravy bylo dosaháno v okolí ulice Teplická v Mostu (E442). Modelování průměrných ročních koncentrací benzenu a benzo(a)pyrenu ukázalo, že u těchto znečišťujících látek na zájmovém území nedochází k překročení ročního imisního limitu, dominantní skupinou zdrojů jsou v tomto případě lokální topeniště. V rámci studie byly rovněž vypočítány průměrné roční koncentrace CO, tyto hodnoty však nelze srovnávat se stanoveným imisním limitem pro maximální denní 8 hod. klouzavý průměr. Dle analýzy převahy jednotlivých modelovaných skupin zdrojů však vyplývá, že v případě této znečišťující látky je silniční doprava dominantním zdrojem na celém zájmovém území. 33

34 7. POUŽITÁ LITERATURA [1] BUCEK Jakub. Město Litvínov: Studie vlivu znečištění městských komunikací na kvalitu ovzduší. Brno: Bucek s.r.o., leden s. [2] POPP Bohuslav a David BOROVSKÝ. Územní energetická koncepce statutárního města Mostu Samostatná příloha 01 Rozptylová studie. Praha: AF-Consult Czech Republic s.r.o., s. Dostupný též z: =9959&id_dokumenty=23477 [3] BUBNÍK, Jiří aj. SYMOS 97 : Systém modelování stacionárních zdrojů : Metodická příručka [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 1998, aktualizace únor 2014 [vid ]. Dostupný z: _rozptylovych_studii_metodika/$file/ooo- Metodicka_priruckaSYMOS97unor pdf [4] Dodatek č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů SYMOS 97 publikovanému ve Věstníku MŽP, částce 3, ročník 1998, dne Věstník Ministerstva životního prostředí, 2003, roč. XIII, č. 4, s ISSN [5] TOLASZ, Radim et al. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha - Olomouc : Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN (ČHMÚ), ISBN (ÚP). [6] Zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, o ochraně ovzduší,, ve znění pozdějších předpisů. [7] Pětileté průměrné koncentrace [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, 2015 [vid ]. [8] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2015 : Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2015 [vid ]. Dostupný z: OZKO_CZ.html [9] UMOM, Most [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, [vid ]. Dostupný z: portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2015_enh/pollution_locality/loc_umom_cz.html [10] ULOM, Lom [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, [vid ]. Dostupný z: /docs/uoco/isko/tab_roc/2015_enh/pollution_locality/loc_ulom_cz.html [11] KOVAŘÍKOVÁ, Dana. Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2014 [online], [vid ]. Most: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Ekologické centrum Most pro Krušnohoří, 50 s. Dostupný také z: ovzdusi_litvinov_2014.pdf [12] SVAŠKOVÁ, Hana a Martina ČERNÁ. Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 [online], [vid ]. Most: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Ekologické centrum Most pro Krušnohoří, 71 s. Dostupný také z: Chyba! Odkaz není platný. [13] SVAŠKOVÁ, Hana a Martina ČERNÁ. Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2016 [online], [vid ]. Most: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Ekologické centrum Most pro Krušnohoří, 71 s. Dostupný také z: Chyba! Odkaz není platný. [14] Úsek ochrany čistoty ovzduší : Tabelární ročenky [online]. Praha : Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, 2015 [vid ]. Dostupný z: < [15] Vyhláška č. 415/2012 Sb. ze dne 30. listopadu 2012, o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. [16] MACHÁLEK, Pavel a Jiří MACHART. Emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku Milevsko: Český hydrometeorologický ústav, s. 34

35 [17] MACHÁLEK, Pavel a Jiří MACHART. Upravená emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku Milevsko: Český hydrometeorologický ústav, s. [18] HOPAN, František a Jiří HORÁK. Zpráva č. 34/14: Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až 2013 a tři varianty pro rok 2022 na základě experimentálních a statistických dat. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum s. [19] ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku na silniční síti v ČR a jeho emisních parametrů v roce 2010 [online]. ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o., listopad 2010 [vid ]. Dostupný z: f1240c12578b500326e2f/$FILE/Vozov%C3%BD%20park% pdf. [20] Bílá kniha: Plán jednotného evropského dopravního prostoru vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje [online]. Evropská komise, [vid ]. Dostupný z: [21] Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší ke zpracování rozptylových studií [online]. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2013 [ ]. Dostupný z: 35

36 8. POUŽITÉ ZKRATKY AIM B(a)P BD ČHMÚ ČR ČSÚ GIS LV MŽP NO 2 NO x OA Automatizovaný imisní monitoring Benzo(a)pyren Bytové domy Český hydrometeorologický ústav Česká republika Český statistický úřad Geografický informační systém Limitní hodnota (Limit Value) Ministerstvo životního prostředí Oxid dusičitý Oxidy dusíku Osobní automobily PM 10 Suspendované částice frakce PM 10 RD Rodinné domy RSO Registr sčítacích obvodů a budov SO 2 Oxid siřičitý VŠB TU Vysoká škola báňská Technická univerzita ZSJ Základní sídelní jednotka 36