Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0004 (COD) 5251/17 ADD 3 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 12. ledna 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017) 8 final Předmět: SOC 12 EMPL 8 SAN 24 IA 4 CODEC 32 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN DOPLŇUJÍCÍHO POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2017) 8 final. Příloha: SWD(2017) 8 final 5251/17 ADD 3 vmu DG B 1C

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SWD(2017) 8 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN DOPLŇUJÍCÍHO POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,l kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci {COM(2017) 11 final} {SWD(2017) 7 final}

3 Souhrnný přehled Posouzení dopadů pro další návrh na změnu příloh směrnice o karcinogenech a mutagenech Proč? Jaký problém se řeší? A. Potřeba opatření Expozice některým chemickým činitelům na pracovišti může způsobit rakovinu, která je v EU nejvýznamnější příčinou úmrtí souvisejících s prací. Každou hodinu zemře v EU 28 na rakovinu 7 12 lidí v důsledku dřívější expozice karcinogenním látkám při práci. EU chce zaměstnance před takovými riziky chránit, a proto přijala směrnici o karcinogenech a mutagenech, která stanoví kroky, jež je nutno provést za účelem odstranění nebo omezení expozice karcinogenním chemickým činitelům, a zahrnuje limitní hodnoty expozice při práci. Směrnici o karcinogenech a mutagenech je však třeba aktualizovat. Komise provedla vědecké a ekonomické posouzení 25 prioritních chemických činitelů, jejichž působení je vystaveno přibližně 20 milionů zaměstnanců v EU. Z těchto uvedených činitelů bylo 13 zahrnuto v dřívějším návrhu Komise (COM(2016) 248) a doprovodném posouzení dopadů (SWD(2016) 152). Toto doplňkové posouzení dopadů aplikuje stejnou metodiku u zbývajících látek. Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? Tato iniciativa sleduje tři konkrétní cíle: zlepšit ochranu před expozicí chemickým karcinogenům při práci v Evropské unii; zvýšit účinnost rámce EU jeho aktualizací na základě vědeckých poznatků; zajistit větší jasnost, usnadnit provádění a přispět k vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty tím, že se omezí rozdíly ve vnitrostátních úrovních ochrany. Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? Dodržování a prosazování ustanovení směrnice o karcinogenech a mutagenech, a tím i ochranu zaměstnanců, lze usnadnit a zlepšit tím, že se v příloze I směrnice vymezí a uvedou karcinogeny na pracovišti jako látky vznikající při daných postupech a že se přezkoumají stávající či stanoví nové limitní hodnoty expozice při práci v příloze III směrnice. Stanovením vhodných společných definic látek vznikajících při daných postupech a zmírněním či odstraněním nedostatků způsobených neexistencí vnitrostátních limitních hodnot expozice při práci mohou opatření na úrovni EU přispět k dalšímu posílení minimálního základu ochrany pro všechny zaměstnance v EU před riziky vyplývajícími z expozice karcinogenům při práci. Zavedením jasných specifických minimálních požadavků na ochranu pracovníků formou limitních hodnot dané látky platných v celé EU bude možné omezit konkurenční rozdíly mezi podniky v členských státech s různými vnitrostátními limitními hodnotami. Řešení těchto problémů nemůže být uspokojivě dosaženo jen na úrovni členských států, a proto se jeví jako nezbytný krok, který je v souladu s čl. 5 odst. 3 SEU, přijmout za účelem dosažení uvedeného cíle opatření na úrovni EU. B. Řešení Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? Pokud jde o příslušné karcinogeny, bylo identifikováno a zavrženo několik možností. Zakázat je v pracovním prostředí se považovalo za nepřiměřené a spoléhat se na nelegislativní pokyny či samoregulaci by výrazně nepřispělo k vyřešení zjištěných problémů. Návrhy legislativních možností, pokud jde o sedm z 12 karcinogenů na pracovišti (OEL v příloze III a/nebo zařazení do přílohy I) vycházely z výsledků jednání s vědeckými pracovníky, zaměstnavateli, zaměstnanci a zástupci členských států. U většiny karcinogenů se analyzovaly přísnější i méně přísné možnosti. Zvolené možnosti se považují za doplňkové a v řadě případů přinášejí přidanou hodnotu ke stávajícím opatřením nařízení REACH. Právní jistoty pro zúčastněné strany lze nejlépe dosáhnout vytvořením jasného seznamu chemických látek v rámci směrnice o karcinogenech a mutagenech společně s limitními hodnotami expozice při práci, které umožní řízení rizika expozice chemickým karcinogenům při práci. Pokud jde o pět zbývajících karcinogenů (výfukové plyny ze vznětových motorů, prach a výpary při procesu zpracování kaučuku, berylium a anorganické sloučeniny berylia, 4,4 -methylen-bis- (2) chloranilin (MOCA) a hexachlorbenzen), opatření prostřednictvím změny směrnice o karcinogenech a mutagenech se v této fázi neprovádějí z důvodu nevyřešených právních otázek či absence společného postoje v rámci Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Kdo podporuje kterou možnost? Sociální partneři a členské státy zastoupení v Poradním výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci podporují všechny zvolené možnosti. Obecně lze říci, že v případě odlišných názorů se zaměstnanci snažili prosazovat větší ochranu a zaměstnavatelé opatření představující menší zátěž. Uvažované zařazení výfukových plynů ze vznětových motorů a prachu a výparů při procesu zpracování kaučuku na seznam karcinogenů vznikajících během daných postupů na pracovišti nebylo ze strany sociálních partnerů zcela odsouhlaseno, v důsledku čehož není v této fázi pro uvedené látky navrženo žádné opatření. 2

4 C. Dopady upřednostňované možnosti Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Upřednostňované legislativní možnosti zajistí lepší ochranu přibližně 4 milionů zaměstnanců a zvýší srozumitelnost předpisů jak pro zaměstnavatele, tak pro donucovací orgány. Očekává se rovněž další snížení počtu případů rakoviny z povolání a souvisejících úmrtí, méně případů snížení kvality života zaměstnanců a jejich rodin a přímé i nepřímé úspory nákladů na individuální zdravotní péči. Z hlediska systémů sociálního zabezpečení bude přínosem snížení nákladů na léčbu rakoviny a snížení výdajů na související nečinnost / předčasný odchod do důchodu a náhrad za nemoci z povolání. Pro zaměstnavatele bude pravděpodobně přínosem nižší počet absencí a zmenšení ztrát na produktivitě. Studie provedená na zadání Komise ukázala, že hlavní přínos se očekává od zařazení minerálních olejů jako použitých motorových olejů na seznam látek vznikajících během daných postupů ve směrnici o karcinogenech a mutagenech, což by vedlo k záchraně 880 lidských životů, snížení počtu případů rakoviny o a peněžně vyjádřenému zdravotnímu přínosu ve výši 0,3 1,6 miliardy EUR spojenému s vyhnutím se příslušným nákladům na zdravotní péči po dobu 50 let. Od stanovení limitních hodnot expozice inhalační cestou a pokožkou se v případě trichlorethylenu očekává 390 zachráněných lidských životů a peněžně vyjádřený zdravotní přínos ve výši milionů EUR. Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? V případě některých karcinogenů bude mít upřednostňovaná možnost vliv na provozní náklady podniků, které budou muset zavést dodatečná ochranná a preventivní opatření. To bude platit zejména pro trichlorethylen a minerální oleje jako použité motorové oleje, kde se celkové náklady průmyslu na zvolenou možnost do roku 2069 odhadují v rozmezí milionů EUR v případě trichlorethylenu a milionů EUR v případě minerálních olejů jako použitých motorových olejů. Balíček zvolených možností nebude ukládat žádné dodatečné informační povinnosti ani nezvýší administrativní zátěž podniků a není pravděpodobné, že by na jeho základě vznikly jakékoli významné environmentální náklady. Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Podniky by měly mít z větší srozumitelnosti předpisů prospěch. Neočekává se žádný dopad na podniky ve členských státech, kde jsou vnitrostátní limitní hodnoty expozice stejné nebo nižší (přísnější) než navrhované hodnoty. Pro malé a střední podniky nebyly stanoveny žádné mírnější režimy. Tyto podniky nejsou osvobozeny od povinností vyplývajících ze směrnice o karcinogenech a mutagenech, neboť by to vedlo k nerovné ochraně zaměstnanců v závislosti na velikosti firmy. Nejvýraznější náklady spojené se zvolenými možnostmi souvisejí s investicemi do uzavřených systémů pro používání trichlorethylenu, kde jsou malé a střední podniky oproti větším podnikům zranitelné, pokud jde o požadavky na kapitálové náklady. Vzhledem k podmínkám směrnice o emisích rozpouštědel (1999/13/ES), k dobrovolné chartě zodpovědného používání chlorovaných rozpouštědel, kterou přijala evropská asociace pro chlorovaná rozpouštědla, a zejména k udělování povolení podle nařízení REACH, se ale předpokládá, že investice do uzavřených systémů již byly provedeny. Podniky mohou také použít alternativní látky, aby se vyhnuly nákladům na uzavřený systém, nebo zvýšit ceny. Deset členských států má v současné době zavedeny vnitrostátní limitní hodnoty expozice při práci na úrovni stejné nebo nižší, než je navrhovaná hodnota pro trichlorethylen, z čehož lze vyvodit, že by dotčená odvětví měla být schopna dodatečné náklady absorbovat. Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Zatímco stávající situace znamená pro zaměstnance značné ekonomické náklady v důsledku jejich expozice nebezpečným látkám, balíček upřednostňovaných možností zmírňuje také sekundární finanční ztráty systémů sociálního zabezpečení členských států. Náklady veřejné správy na administrativu a vymáhání se budou lišit podle aktuálního statusu jednotlivých chemických činitelů v jednotlivých členských státech, ale neměly by být významné. Navíc se očekávají úspory nákladů, neboť zavedení limitních hodnot na úrovni EU omezí potřebu, aby členské státy samostatně prováděly vědeckou analýzu. Očekávají se jiné významné dopady? Provedení balíčku upřednostňovaných možností by mělo mít příznivý vliv na hospodářskou soutěž v rámci vnitřního trhu, a tím by se mělo přispět ke snížení konkurenčních rozdílů mezi podniky nacházejícími se v členských státech s různými úrovněmi vnitrostátní ochrany a k podpoře dodržování a prosazování předpisů, což povede ke zlepšení životních a pracovních podmínek a zvýšení efektivnosti podniků i vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Zvolená možnost by neměla mít výrazný dopad na vnější konkurenceschopnost evropských podniků. Ve většině případů zvolené možnosti nepřekračují rovnocenná opatření přijatá v zemích mimo EU, což naznačuje, že tato opatření jsou dosažitelná, představují dostupné osvědčené postupy a zároveň jsou ambiciózní v tom, že chtějí stanovit mezinárodně vysoké normy ochrany zaměstnanců. Dopad na základní práva je pozitivní zejména co se týče článku 2 (Právo na život) a článku 31 (Právo na slušné a spravedlivé pracovní podmínky respektující zdraví, bezpečnost a důstojnost). 3

5 D. Návazná opatření Kdy bude tato politika přezkoumána? Účinnost navrhovaného přezkumu směrnice o karcinogenech a mutagenech by byla měřena v rámci hodnocení rámce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU (BOZP), jak je uvedeno v článku 17a směrnice 89/391/EHS. Příští hodnocení ex-post ( ) by vymezilo základní (referenční) hodnoty a zhodnocení praktického provádění navrhovaných změn by mohlo vycházet z následujícího období ( ). 4