Zpráva o vlivu na životní prost edí 2017

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpráva o vlivu na životní prost edí 2017"

Jindřich Mach
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Zpráva o vlivu na životní prost edí 2017 ezen 2018

Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Ochrana životního prost edí, zlepšování bezpe ných pracovních podmínek a prevence zne iš ování pat í trvale k nejvyšším prioritám spole nosti.

vlastním závazku spole nosti být v souladu s p íslušnou legislativou.

2 Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Ochrana životního prost edí, zlepšování bezpe ných pracovních podmínek a prevence zne iš ování pat í trvale k nejvyšším prioritám spole nosti. Základní zásady chování spole nosti v environmentální oblasti a v oblasti prevence havárií jsou stanoveny v Integrované politice jakosti, environmentu a prevence závažných havárií a p edevším ve vlastním závazku spole nosti být v souladu s p íslušnou legislativou. Od roku 2006 má spole nost certifikován integrovaný systém environmentálního managementu (EMS) a systém managementu jakosti (QMS) dle norem ISO a ISO Hlavním cílem normy EMS je podporovat ochranu životního prost edí a prevenci zne iš ování v rovnováze se sociálními a ekonomickými pot ebami a trvale udržitelným rozvojem. Implementaci nových norem ISO 14001:2015 a 9001:2015 pov ila v íjnu 2017 spole nost DNV GL Business Assurance v rámci recertifika ního auditu. Naše spole nost úsp šn aplikovala ob ISO normy a je i nadále držitelem certifikát ISO 14001:2015 a 9001:2015. Responsible Care Již od roku 1997 spole nost FARMAK, a.s. plní základní principy celosv tového programu RESPONSIBLE CARE ODPOV DNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII a pracuje v souladu s Globální chartou Responsible Care. V roce 2016 naše spole nost již po osmé obhájila právo užívat logo Responsible Care do íjna V roce 2017 navíc sple nost FARMAK, a.s. získala Cenu udržitelného rozvoje. Na Ve eru s eskou chemií p evzal toto ocen ní p edseda p edstavenstva FARMAK, a.s. Ing. Ji í Žák z rukou editele Svazu chemického pr myslu Ing. Ivana Sou ka. Ocen ní potvrzuje, že spole nost FARMAK, a.s. napl uje základní principy trvale udržitelného rozvoje tak, jak byly

Ochrana ovzduší Spole nost FARMAK, a.s. je provozovatelem stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší: - výroba farmaceutických sm sí - istírna odpadních vod.

3 v roce 1992 definovány na Summitu OSN v Rio de Janeiru. Cena je uznáním za dosažení výsledk nejen v oblasti pé e o zdraví, bezpe nost a životní prost edí, ale i v oblasti hospodá ské a sociální a za p ínos k rozvoji regionu. Ochrana ovzduší Spole nost FARMAK, a.s. je provozovatelem stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší: - výroba farmaceutických sm sí - istírna odpadních vod. Emise t kavých organických látek vznikají p i používání organických rozpoušt del p i výrob lé ivých látek. Množství emisí bylo stanoveno výpo tem - bilancí t kavých organických látek. Emise t kavých organických látek do ovzduší Množství emisí [t/rok] 11,94 14,76 16,89 21,23 23, Množství emisí [t/rok]

Odpadové hospodá ství Všechny vznikající odpady jsou p edávány k využití nebo odstran ní osobám, které jsou oprávn ny v souladu s právními p edpisy s odpady

Nebezpe né odpady Produkce nebezpe ných odpad [t/rok] Odpadní organická rozpoušt dla 519 532 685 833 829 Neutraliza ní kal OV 22 20 54 80 70 Kal z nátokové

200 0 Další nebezpe né odpady Kal z nátokové nádrže OV Neutraliza ní kal OV Odpadní organická rozpoušt dla Zp soby odstran ní odpad kategorie "nebezpe ný" Odpady

4 Odpadové hospodá ství Všechny vznikající odpady jsou p edávány k využití nebo odstran ní osobám, které jsou oprávn ny v souladu s právními p edpisy s odpady nakládat. Cílem spole nosti je mimo jiné zajistit, aby co nejv tší podíl vznikajících odpad byl p edán k materiálovému, p ípadn energetickému využití. Nebezpe né odpady Produkce nebezpe ných odpad [t/rok] Odpadní organická rozpoušt dla Neutraliza ní kal OV Kal z nátokové nádrže OV Další nebezpe né odpady Nebezpe né odpady celkem Produkce nebezpe ných odpad [t/rok] Další nebezpe né odpady Kal z nátokové nádrže OV Neutraliza ní kal OV Odpadní organická rozpoušt dla Zp soby odstran ní odpad kategorie "nebezpe ný" Odpady kategorie nebezpe ný celkem materiálové využití spalování skládkování jiný zp sob

ehled nakládání s odpadními rozpoušt dly Celková produkce rozpoušt del [t/rok] 519 532 685 833 829 edáno k materiálovému využití [t/rok] 47 85 104 154 116 % materiálového využití z celkové produkce 9

5 ehled nakládání s odpadními rozpoušt dly Celková produkce rozpoušt del [t/rok] edáno k materiálovému využití [t/rok] % materiálového využití z celkové produkce Toluen [t/rok] Aceton [t/rok] Isopropylalkohol Ostatní odpady Produkce odpad kategorie ostatní [t/rok] - biologický kal z OV železný šrot sm sný komunální odpad další odpady kategorie ostatní Odpady kategorie ostatní celkem Produkce odpad kategorie ostatní [t/rok] Další odpady kategorie ostatní Sm sný komunální odpad Železný šrot Biologický kal z OV Zp soby odstran ní odpad kategorie "ostatní" Odpady kategorie ostatní celkem materiálové využití kompostování skládkování

2016 2017 Vodní hospodá ství Odpadní vody ze všech výrobních objekt a laborato í jsou p erpávány na OV spole nosti.

V roce 2014 došlo k modernizaci mechanicko-chemického p ed išt ní a kalového hospodá ství. Vy ešen byl také problém s odpadní vzdušinou, která je nyní odtahována a išt na efektivním zp sobem.

6 Vodní hospodá ství Odpadní vody ze všech výrobních objekt a laborato í jsou p erpávány na OV spole nosti. Po mechanickém, chemickém a biologickém p ed išt ní odtékají spole s deš ovými a splaškovými vodami ve ejnou kanalizací na m stskou OV. V roce 2014 došlo k modernizaci mechanicko-chemického p ed išt ní a kalového hospodá ství. Vy ešen byl také problém s odpadní vzdušinou, která je nyní odtahována a išt na efektivním zp sobem. Množství vypoušt ných odpadních vod [tis. m 3 /rok] Odtok do ve ejné kanalizace [tis. m 3 /rok] 92,3 78,0 72,2 77,1 66,6 - odpadní vody z výroby 41,4 32,9 34,6 26,2 26,4 - splaškové + deš ové vody 50,9 45,1 37,6 50,9 40,2 100 Množství vypoušt ných OV [tis. m 3 /rok] Odpadní vody z výroby Splaškové + deš ové vody Odpadní vody celkem 0 Množství zne išt ní, které bylo vypoušt no do ve ejné kanalizace, bylo zjišt no dle výsledk rozbor 24-hodinových slévaných vzork a celkového množství vypušt né odpadní vody za rok.

Zne išt ní vypušt né v odpadních vodách do ve ejné kanalizace [t/rok] Amoniakální dusík 5,0 1,8 4,2 3,5 1,8 Sírany 50,0 12,0 9,8 24,1 41,2 Chloridy 35,3 32,5 41,3 47,7 38,9 CHSK Cr 33,7 30,3 27,6

7 Zne išt ní vypušt né v odpadních vodách do ve ejné kanalizace [t/rok] Amoniakální dusík 5,0 1,8 4,2 3,5 1,8 Sírany 50,0 12,0 9,8 24,1 41,2 Chloridy 35,3 32,5 41,3 47,7 38,9 CHSK Cr 33,7 30,3 27,6 34,1 23,8 BSK 5 11,9 8,4 7,7 13,2 9,3 Celkem 135,9 85,0 90,6 122,6 115,0 50 Zne išt ní vypoušt né v OV [t/rok] Amoniakální dusík Sírany Chloridy CHSKCr BSK V roce 2017 probíhalo na podnikové OV velmi dob e odstra ování zne išt ní v ukazatelích CHSK, BSK i amoniakálního dusíku. Vyšší míra zne išt ní v ukazateli sírany byla zp sobena jinou skladbou výroby než v letech p edchozích. Odstran ní starých ekologických zát ží Koncem roku Ministerstvo financí vypsalo ve ejnou zakázku na dodavatele III. etapy sana ních prací. Hlavním cílem sana ního zásahu je odstran ní ohnisek zne išt ní, které byly identifikovány pr zkumnými pracemi v roce Konkrétn se jedná o odstran ní staré chemické kanalizace mezi šachtami Š7 a Š13 a s tím související bourání p ístavku objektu.20. Chemická kanalizace nebude odstra ována pod to nou, zde bude kanalizace vy išt na a zalita betonem. Sou asn bude odstran na podzemní jímka u objektu.46 (kotelny) a áste i jímka u objektu. 31d. Pokra ovaly také pilotní testy alternativních metod sanace, jejichž sou ástí byly odb ry vzork, analýzy podzemní vody i zemin a vrtné práce. Práce byly z velké ásti hrazeny z r zných decko-výzkumných projekt. Práce byly soust ed ny do ástí dvou ohnisek zne išt ní, a to u objektu 31 (zne išt ní toluenem, chlorbenzenem) a na plochu p ed rampou skladu v objektu 23 (zne išt ní zejména trichlorethylenem a dichlorethylenem).

Poloprovozní zkouška spo ívala v oh evu horninového prost edí a v aplikaci fermentujícího organického substrátu (syrovátky) pro podporu mikrobiální reduktivní dechlorace.

8 V oblasti u Nové haly probíhalo erpání podzemní vody, její vy išt ní ozonizací a zasáknutí vy išt né vody do podzemí. V druhém ohnisku u skladu surovin byla testována metoda tepeln podporované in-situ anaerobní bioremediace chlorovaných kontaminant v horninovém prost edí (Thermo-Bio- Rem). Poloprovozní zkouška spo ívala v oh evu horninového prost edí a v aplikaci fermentujícího organického substrátu (syrovátky) pro podporu mikrobiální reduktivní dechlorace. Oh ev byl provád n cirkula ním systémem, kdy byla voda jímána ze studny, oh ívána a vsakována zp t do podloží vrtem. Periodicky byla do téhož vrtu aplikována syrovátka. Následnými analýzami byla prokázána ú innost dechlorace chlorovaných uhlovodík až na netoxický ethen. Havarijní prevence a požární ochrana Nedílnou sou ástí havarijní prevence je nácvik inností provád ných p i požáru nebo havárii. Proto každý rok provádíme cvi ení s konkrétním zam ením.

9 V roce 2017 bylo požární taktické cvi ení zam eno na záchranu osob p i požáru v obj.13 s provedením evakuace zam stnanc z celého objektu. Cvi ení se zú astnili odborní pracovníci Hasi ského záchranného sboru v roli pozorovatel a poskytovatel zp tné vazby pro cvi ící hasi e. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci V roce 2017 došlo k 3 p ípad m pracovních úraz s pracovní neschopností. Nemoc z povolání hlášena nebyla. Po et zam stnanc Po et pracovních úraz Nemoci z povolání nov vzniklých Po et zameškaných kalendá ních dn Po et pracovních úraz na 100 zam stnanc 1,29 0,85 2,12 0,41 1,17 Energetika Spot eba energií [GJ] Elektrická energie Teplo Chlad Spot eba energií celkem Spot eba dusíku [m 3 ] Spot eba pitné vody [m 3 ] Pára i elektrická energie jsou od roku 2004 zajiš ovány externími dodavateli. Chlad je vyráb n na podnikové chladírn.

10 Investice do ochrany životního prost edí, bezpe nosti práce a požární ochrany Investi ní náklady do ochrany životního prost edí [mil. K /rok] 1,90 12,16 0,52 3,47 1,57 Investi ní náklady celkem [mil. K ] 33,97 59,49 88,64 31,32 41,48 Podíl investi ních náklad do ochrany ŽP na celkových investicích [%] 5,59 20,45 0,58 11,08 3,79 Pro zlepšení hospoda ení s teplosm nnými oleji byla po ízena mobilní filtra ní jednotka pro oleje. Pro zlepšení podmínek p i skladování alkoholických roztok HCl byl z ízen skladovací prostor se záchytem emisí. Byla provedena technická opat ení pro snížení spot eby energií. Byl upraven okruh chladící vody pro efektivn jší využívání energií. V PJ v obj. 33 byla instalována pra ka vzdušin z nov instalované výrobní linky. Filtra ní jednotka pro tepl. oleje Skladování alkoholických rozt. HCl, obj.33 Technická opat ení zajiš ující energetické úspory Lokální okruh chladící vody obj. 33 Komplexní technologická linka pro sušení (pra ka vzdušin) 122 tis. K 100 tis. K 263 tis. K 389 tis. K 700 tis. K Ve spolupráci s ostatními útvary spole nosti zpracovaly: Mgr. Jana Válková, útvar ekologie a havarijní prevence Ing. Marie Davidová, útvar ekologie a havarijní prevence FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Klášterní Hradisko Olomouc

Podobné dokumenty

FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2015

FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 215 1 Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Ochrana životního prost edí, zlepšování bezpe ných pracovních podmínek a prevence